Michal Škurla vládne Markéta Cupu

Praha – 5. října
V pátém podniku Markéta Cupu se sešla jen pětice regulérních účastníků, takže jejich počet zvýšil Zdeněk Schneiderwind mladší, který opět osedlal stopětadvacítku. V mítinku provázeném mnoha technickými trably neměli konkurenci Michal Škurla a Zdeněk Holub. Jejich první vzájemný střete ve finále A skončil obvyklým vítězstvím pražského závodníka v sedle žlutého motocyklu. Na nejnižší stupínek se prosadil David Štěrovský.

„Závod byl v takovém tréninkovém tempu,“ svěřil se Zdeněk Schneiderwind starší. „Byl ovlivněn tím, že nejely motorky. Hlavně Patriku Mikelovi, Lukáši Kovaříkovi a také mladšímu Windovi zvanému Sam, ani Davidu Štěrovskému. Naopak výborně jel stroj Zdeňkovi Holubovi, který v áčku sváděl nádherný souboj s Michalem Škurlou. Michal vyhrál už tradičně, vyrovnal se s hlubokou a rozbitou dráhou a potvrdil svou nadvládu mezi stopětadvacítkami.“

    C B A TOT
1. Michal Škurla, Praha 2 2 2 2     4 12
2. Zdeněk Holub, Chabařovice 2 2 2 2     2 10
3. David Štěrovský, Pardubice 2 2 1 1   2   8
4. Lukáš Kovařík, Praha 1 1 1 2   1   6
5. Patrik Mikel, Březolupy 1 0 1 1 2     5
6. Zdeněk Schneiderwind ml., Praha E E 2 E E     2

Průběžné pořadí seriálu:

  15.4. 8.6. 29.6. 17.8. 5.10. TOT
1. Michal Škurla 9 12 12 12 12 57
2. David Štěrovský 7 8 9 10 8 42
3. Ondřej Smetana 12 9 9 9 39
4. Zdeněk Holub 7 7 5 7 10 36
5. Michaela Krupičková 9 7 8 24
6. Lukáš Kovařík 6 5 6 6 23
7. Dominik Hinner 3 5 6 6 20
8. Patrik Mikel 8 6 5 19
9. Martin Váňa 6 6
10. Jakub Pospíšil 5 5
11. Zdeněk Schneiderwind ml. 2 2


Foto: Jiří Brummer st.

Matěj Kůs ustál nápor Lukáše Drymla

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 4. října
Matěj Kůs nastupoval do druhého finále šampionátu jednotlivců s náskokem třech bodů na Lukáše Drymla. Jenže už ve čtvrté jízdě se musel sklonit před Alešem Drymlem. A další prohru mu v rozjížďce s číslem osm připravil Lukáš Dryml mohutně dohánějící své bodové zpoždění z úvodního kola. Zatímco pardubický borec zkompletoval patnáctibodové maximum už na samém počátku poslední série, pražský junior čekal až na poslední jízdu. V ní záhy zbavil vedení Martina Málka, aby se o pouhou minutu později stal mistrem republiky. Lukáš Dryml skončil o bod za ním, zatímco Hynek Štichauer v rozjezdu o celkový bronz celá čtyři kola statečně vzdoroval urputnému náporu Aleše Drymla. Plochodrážní večer skončil dopingovou kontrolou, jejíž výsledky nejsou prozatím známy.

Hodně popsaná absenční listina
Oproti červencovému závodu v Pardubicích startovní listina hodně prořídla. Adrian Rymel se vážně zranil v Anglii, Luboš Tomíček po rozchodu s Olympem vrátil klubové motocykly a svoje měl na druhé straně kanálu La Manche. Na poslední chvíli vypadli i Vladimír Višváder, deklarující už před extraligovým finále obnovené zranění ruky, a Josef Franc. „Bolí mě krk jako sviňa,“ nechal se slyšet z boxu Zdeňka Schneiderwinda, jemuž dělal mechanika. Zdeněk Simota si zapomněl doma svou vestu, avšak žádný problém, vypůjčil si od klubu jinou.

Na čele průběžné klasifikace se hřál Matěj Kůs. Ten vynechal Zlatou přilbu a původně spekuloval o volné neděli. Nicméně i toto políčko s červeně napsaným datumem se v jeho závodnickém diáři zaplnilo. A Pražan prožil skutečný maratón. Ve čtvrtek finále extraligy ve Mšeně, ve dvou následujících dnech juniorské mistrovství světa v Pardubicích, v neděli skok do Gdaňsku a nakonec dnešní finále boje o mistra republiky.

„Jeden bod převahy není velkej‘ náskok,“ přemítal. „Cejtím se unavenej‘, měl jsem pět těžkejch‘ dnů.“ Jenže ani Hynek Štichauer se necítil ve své kůži po rekonvalescenci zraněné ruky a dvouměsíční pauze. Při absenci Adriana Rymela byl nejbližším bodovým sousedem této dvojice Lukáš Dryml. Na Matěje Kůse ztrácel tři body, což loni ve Svitavách dokázal překonat. Jenže sobotní kolize s Tomášem Jůzou při Zlaté přilbě mu zkomplikovala život.

„Mám opíchaný rameno, necejtím se nic moc, těžko se závodí,“ říkal cestou na nástup. „Chci vyhrávat starty, zezadu se tady těžko předjíždí.“ Nicméně v rozjížďce s číslem dvě se tato strategie nestala realitou. Stále ještě úřadující šampión odjel od pásky jako poslední. Jenže už v úvodní zatáčce poskočil ze čtvrtého místa na druhé. Ve výjezdu zašel ještě dále a Martin Málek už nebyl na čele.

Matěj Kůs sledoval počínání svého největšího rivala, ale už ve druhém kole opustil malou tribunku u depa. Premiérový vjezd na ovál ho čekal ve čtvrté jízdě. Po levici mu stál Hynek Štichauer, na druhé straně Jan Jaroš a u mantinelu Aleš Dryml. Páska letěla vzhůru. Matěj Kůs reagoval bleskurychle a vedoucí příčka mu okamžitě říkala pane.

Avšak v prvním oblouku se přihnal Aleš Dryml. Zvenku převzal vedení a náskok Matěje Kůse zase o jeden bod utál. Stejný odstup zůstal i po druhé sérii. Matěj Kůs vyhrál šestou jízdu stylem start – cíl, když po vylétnutí pásky za ním zaostal i mistr rychlé startovací reakce Tomáš Suchánek. Stejně suverénně si počínal v osmé jízdě i Lukáš Dryml. Jan Jaroš dojel druhý. A i v této jízdě možná hledal příčinu ztráty dvou bodů, které mu v průběžné klasifikaci chyběly na udržení v elitní osmičce. I když, kdo ví, protože po závodech si zamknul pusu na zámek. „Promiň, ale dnes ti nic neřeknu,“ mluvilo za něho zklamání.

Bodové zisky i ztráty
Bylo by nespravedlivé omezit líčení jen na duel o mistrovský titul. V sázce byl také nejnižší stupínek vítězů. Hynek Štichauer už po Pardubicích hlásil, že chce dosáhnout svého životního umístění v šampionátu. Tím prozatím bylo šesté místo z březolupského finále v září 2006. se stříbrným věncem okolo krku se mu to ve Svítkově povídalo, ale prázdniny mu stejně jako loni přinesly zranění.

„Nejlíp jsem byl šestej‘, takže beru cokoliv lepšího,“ hlásil do světa před dnešním závodem. Ve čtvrté jízdě sekundoval duelu obou pretendentů mistrovského trůnu, avšak rozjížďku s číslem sedm už mohl vyhrát. Jenže v nájezdu do druhé zatáčky se okolo něho zprava přehnal Filip Šitera. Mšenský závodník měl nakročeno vysoko. Avšak poněkud pasivnější role v souboji Matěje Kůse a Lukáše Drymla v jedenácté jízdě a hlavně porucha zapalování v předposlední série přinesly probuzení ze snu o pódiu.

Na ně se ovšem sápal Aleš Dryml. Pardubice mu nevyšly, cenné body mu utekly skrze díru v zadní pneumatice, nicméně dnes sbíral jen samé trojky. Po Matěji Kůsovi přišel na řadu Martin Málek v rozjížďce s číslem pět. Březolupský borec měl opět namířeno mezi nejlepší trojici průběžné klasifikace. Nyní inkasoval podruhé druhou příčku. Ale zatímco nejmladší z rodu Drymlů ho na ní odsunul, se starším bratrem úřadujícího mistra se do křížku nedostal.

Aleš Dryml všem uletěl už v úvodních metrech. Následoval ho Jaroslav Petrák, přes něhož se Martin Málek probil až ve druhé zatáčce. V rozjížďce s číslem deset ale Martin Málek konečně zabodoval naplno. A o bod obral Hynka Štichauera, jednoho ze svých bezprostředních konkurentů v boji o celkové třetí místo.

Martin Málek sice nejlépe odstartoval, avšak Pardubičan se před něho prosadil vnějškem první zatáčky. Vyhráno ale neměl ani náhodou. Martin Málek stále něco vymýšlel, dokud Hynka Štichauera neobjel v nájezdu do posledního kola.

V depu se ovšem už chystala všemi bedlivě sledovaná jízda. Lukáš Dryml vs. Matěj Kůs. Nikdo z přítomných stále nemohl tušit, zda půjde o střetnutí nového a starého mistra. A nebo staronového krále s nejschopnějším ze všech dosavadních vyzývatelů. „Na výsledku této jízdy zase tolik nezáleží, důležitý je neztrácet body nikde jinde,“ kalkuloval pražský junior před závodem.

Zato Lukáš Dryml nemohl jinak než hrát vabank. Před startem se ještě vrátil k depu, aby ke stejnému činu okamžitě inspiroval rovněž Matěje Kůse. Po startu šel okamžitě dopředu Lukáš Dryml. Matěj Kůs byl až třetí, ale Filipa Šiteru za sebou nechal už v prvním oblouku. Vedoucímu jezdci nedopřál klidu až do cíle, avšak Lukáš Dryml jel mistrovsky. Odveta porážku ze Svítkova mu vyšla dokonale. A navíc vedení Matěje Kůse už činilo jeden jediný pouhopouhý bod.

Maličkosti i velké věci určující druhého vicemistra
Rozjížďka s číslem třináct přivedla Matěji Kůsovi do cesty Jaroslava Petráka, Jiřího Brummera a Romana Čejku. Tady nešlo zaváhat a Pražan splnil roli favorita beze zbytku, když se pod šachovnicovou vlajkou prohnal s více než třicetimetrovým náskokem. Lukáš Dryml šel do akce hned vzápětí. Za soupeře měl přitom nejen vlastního bratra bojujícího o titul druhého vicemistra, ale také Zdeňka Simotu. A ten až na jedno zaváhání, kdy mu v sedmé jízdě ujeli Hynek Štichauer a Filip Šitera, dnes jen vyhrával.

„Byl jsem trošku rychlejší, ale Lukáš s Alešem si to hlídali,“ vylíčil Zdeněk Simota své střetnutí s pardubickými sourozenci. Lukáš Dryml se velice rychle propracoval do čela, zatímco Aleš jel druhý. Ve svém boji o bronz sice ztratil jeden bod, ale ani jeho bezprostřední rivalové ho nezískali.

Martin Málek opouštěl rošt patnácté jízdy až jako poslední. Rychle minul Ondřeje Veverku, aby společně s Filipem Šiterou briskně udeřil na vedoucího Jana Jaroše. Ve druhém obloku se přesunul před Mšeňáka, který ovšem takřka okamžitě kontroval. Na druhé místo se Martin Málek dokázal vrátit až na začátku třetího okruhu, kdy Filip Šitera musel odstoupit kvůli poruše zapalování. A Hynek Štichauer v šestnácté jízdě nedokázal najít recept na předjetí Tomáše Suchánka.

Následující přestávka nás dělila nejen od poslední série, ale především i od dychtivě očekávaných odpovědích na otázky po celkovém pořadí. První vyřešil Lukáš Dryml. Ani napopáté nezaváhal. Rychle se ujal vedení před Hynkem Štichauerem a o minutu později měl patnáctibodové maximum ve své kapse.

Mohl už jen čekat, jak skončí Matěj Kůs ve dvacáté jízdě. Situace na třetím místě se mezitím zamotala. Aleš Dryml potřeboval pro překonání Hynka Štichauera vyhrát rozjížďku s číslem devatenáct. Jenže Filip Šitera a Tomáš Suchánek se postavili razantně proti. Aleš Dryml projel protilehlou rovinkou až za nimi. V zatáčce u depa však udržel vnitřní stopu, která ho zavedla na druhé místo.

Mezi bronzovou medailí a pardubickým závodníkem stál už jenom vedoucí Filip Šitera. Aleš Dryml ho atakoval až co cíle. Vstříc metě letěli oba bod po boku. Aleš Dryml byl zprava rychlejší, avšak Filip Šitera mu přehradil cestu. Kalkulace byla jasná. Aleš Dryml měl v konečném součtu stejný počet bodů jako Hynek Štichauer. Petr Moravec v roli předsedy jury mohl začít organizovat rozjezd.

V něm se mohl objevit i Martin Málek. To by ovšem musel v poslední jízdě vyhrát. Stejné plány ovšem pojal i Matěj Kůs, nebo jedině tři body mu mohly garantovat hermelínový pl᚝ letošního krále české ploché dráhy. Za delší konec provazu zpočátku tahal Martin Málek.

Start ho poslal do čela, avšak motivace Matěje Kůse byla obrovská. V první zatáčce březolupského závodníka objel, aby si vypracoval dostatečný náskok. V závěrečných kolech mohl dokonce dávat průchod své radosti jízdou po zadním kole. Martin Málek v nájezdu do třetího okruhu klesl za Zdeňka Simotu, což však žádnému z nich ani nepomohlo, ani neublížilo.

Mistr byl jasný, vicemistr rovněž. Zbývalo ještě určit třetího v pořadí. Rozjezdu měl předcházet další rozjezd. Aleš Dryml se v něm měl utkat s Matějem Kůsem o druhé místo v dnešním závodu. Pardubičan se ho v rozmluvě se šéfem jury chtěl vzdát, ten však trval na liteře reglementů. Aleš Dryml se tak raději nechal vyloučit za překročení dvouminutového limitu. Zatímco Matěj Kůs pojal své osamocené vystoupení na ovále jako další oslavu svého titulu, Aleš Dryml se mohl soustředit na duel s Hynkem Štichauerem.

Lépe odstartoval Hynek Štichauer. Aleš Dryml po něm šel vnějškem úvodního oblouku, avšak jeho protivník ho tlačil ven. Ve druhé zatáčce zkusil nájezd spodem, avšak Hynek Štichauer se ukázal jako rychlejší. Aleš Dryml nepolevoval v útocích.

Ve druhé zatáčce třetího okruhu už měl předjetí na dosah, ale opět se musel smiřovat s nezdarem. V cíli byl dříve Hynek Štichauer. A Aleš Dryml putoval ke stupňům vítězů jen jako třetí nejlepší muž dnešního klání, protože při vyhlašování celkového pořadí ho na platformě s trojkou vystřídal mladší klubový kolega.

Hlasy z depa
„Měl jsem velkou motivaci zvítězit,“ netajil se Lukáš Dryml. „A udělal jsem maximum. Fajnově to vyšlo. Malinko to bylo bez nervů, protože jsem měl v čudu rameno a říkal si, buď to odjedu nebo se na to vykašlu a nechám to na příští rok. Ten svůj titul jsem si prohrál v Pardubicích, kdy jsem se nechal předjet od Kůsáka v poslední zatáčce. Tím jsem ztratil bod, jinak bychom dneska jeli rozjezd a možná by to bylo o něčem jiným. Celou sezónu jsem měl perfektní a ten závěr to potvrdil. Na to, že jsem měl zraněný rameno takovým způsobem, jsem spokojenej‘.“

„Nebylo to lehký, ale bojoval jsem,“ říkal čerstvý šampión Matěj Kůs. „Nakonec se to podařilo a jsem rád. Bejt’ mistrem republiky je úžasnej‘ pocit. Musel jsem makat od začátku do konce. A neodpustit ani jednu jízdu. Myslím, že letos je to zaslouženej‘ a vydřenej‘ titul. Děkuju všem sponzorům, rodině, mechanikům a klukům kolem mě. Opravdu děkuju.“

„Na to, co mám za sebou, jsem spokojenej‘,“ bilancoval Hynek Štichauer. „Nevím, co bych k tomu řek‘. Jsem spokojenej‘, šastnej‘ a fakt rád za to třetí místo.“

„Docela dobrý,“ komentoval Zdeněk Simota páté místo v dnešním závodě. „S Lukášem a Alešem jsem byl trošičku rychlejší, ale hlídali si to. S Filipem a Hynkem jsem si to posral na startu. Mohlo to bejt‘ lepší, jenže ten první závod v Pardubicích se mi nepoved‘ a tak mi o bednu už ani nešlo.“

„Začátek dobrý, ale každou jízdu jsem to dával o zub nahoru, o zub dolů, ale pořád jsem nebyl spokojený,“ líčil Martin Málek. „Dráha se měnila. Tajně jsem doufal, že si vyzkouším bednu. Ale třeba tomu budu mít blíž za rok.“

1. Lukáš Dryml, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Matěj Kůs, Praha 2 3 2 3 3 13+3
3. Aleš Dryml, Pardubice 3 3 3 2 2 13+M
4. Jan Jaroš, Mšeno 0 2 2 3 3 10
5. Zdeněk Simota, Praha 3 1 3 1 2 10
6. Martin Málek, Březolupy 2 2 3 2 1 10
7. Filip Šitera, Mšeno 2 3 1 E 3 9
8. Hynek Štichauer, Pardubice 1 2 2 2 2 9
9. Martin Gavenda, Praha 3 1 2 1 0 7
10. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 2 0 3 E 6
11. Richard Wolff, Praha 1 1 1 0 2 5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 1 1 2 1 5
13. Ondřej Veverka, Praha 2 0 1 1 0 4
14. Roman Čejka, Slaný 1 0 0 0 1 2
15. Jiří Brummer, Praha 0 0 0 1 0 1
16. Jakub Fencl, Praha 0 M 0 0 1 1
17. Jaroslav Hladký, Praha (res) 0 0
res Zdeněk Schneiderwind ml., Praha   DNR

Konečné pořadí šampionátu:

  PCE PHA TOT
  7.7. 4.10.  
1. Matěj Kůs, Praha 14 13 27
2. Lukáš Dryml, Pardubice 11 15 26
3. Hynek Štichauer, Pardubice 13 9 22+3
4. Aleš Dryml, Pardubice 9 13 22+2
5. Martin Málek, Březolupy 10 10 20
6. Filip Šitera, Mšeno 8 9 17
7. Zdeněk Simota, Praha 6 10 16
8. Tomáš Suchánek, Pardubice 9 6 15
9. Jan Jaroš, Mšeno 3 10 13
10. Adrian Rymel, Praha 12 NS 12
11. Martin Gavenda, Praha 4 7 11
12. Richard Wolff, Praha 3 5 8
13. Jaroslav Petrák, Pardubice 2 5 7
14. Luboš Tomíček, Praha 7 NS 7
15. Josef Franc, Praha 6 NS 6
16. Roman Čejka, Slaný 3 2 5
17. Ondřej Veverka, Praha NS 4 4
18. Jiří Brummer, Praha NS 1 1
19. Jakub Fencl, Praha DNR 1 1
20. Jaroslav Hladký, Praha NS 0 0
NC Vladimír Višváder, Liberec DNR NS
NC Zdeněk Schneiderwind ml., Praha NS DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Jan Holub na svůj debut ve Zlaté přilbě nikdy nezapomene

Pardubice – 3. října
Jan Holub se do startovní listiny Zlaté přilby dostal na poslední chvíli. Ještě v sobotu ráno figuroval na startovním čísle deset Rakušan Manuel Hauzinger. Skončilo však juniorské mistrovství světa a úřadující český mistr do devatenácti let se mohl chystat znovu do akce. Jeho debut v nejstarším plochodrážním závodě světa začal trably s karburátorem. Ve srovnání s tím, co se stalo večer, šlo o pouhou patálii.

Když se Jan Holub vracel z restaurace na stadiónu do depa, aby přespal ve své dodávce, nemohl najít klíče. Jeho dědovi nakonec nezbylo nic jiného než se do svého vozu doslova vloupat skrz zadní okno.

Ráno přemýšlel od odtahu do jihočeské metropole, když se klíče posléze našly ležet na zdi. Na takový debut Jan Holub dozajista nikdy nezapomene.

Foto: Martin Búri

Na titul českého šampióna aspirují dva novici a trojnásobný mistr

Praha – 3. října
S postupujícím podzimem nezbývá na české plochodrážní scéně hodně otázek k vyřešení. Neznáme jen juniorského mistra, vítěze přeboru jednotlivců/družstev a také šampióna z mistrovství jednotlivců. Poslední tajenka však dojde svého rozluštění dnes večer. V Praze se koná druhý a rozhodující podnik šampionátu, jehož první ročník v devětačtyřicátém o pět let předběhl všechna ostatní oficiální mistrovství na scéně domácího motoristického sportu.

První podnik v Pardubicích se počátkem července stal kořistí Matěje Kůse. Forma pražského juniora ve druhé polovině sezóny stoupala a triumf ve Svítkově byl jednou ze zastávek na jeho cestě vzhůru. O jediný bod celého večera ho připravil pouze Aleš Dryml. Staršího z bratrské dvojice ovšem v bodovém rozletu přibrzdila prázdná zadní pneumatika.

A tak se nejbližším sousedem Matěje Kůse v průběžné klasifikaci stal Hynek Štichauer. Majitel motocyklů s nezaměnitelným zeleno-černým designem pojal plán vylepšit si svůj životní výsledek v šampionátu. Tím je šesté místo z Březolup ze září 2006.

Avšak pár dnů po pardubickém mítinku si Hynek Štichauer polámal ruku při utkání britské Premier League. Svůj podzimní comeback si načasoval s ohledem na Zlatou přilbu i mistrovství republiky. Dnes v Pardubicích příjemně překvapil triumfem ve vylučovací skupině. Nepřehlédnutelný se stal rovněž ve čtvrtfinále, kdy mu však klíčové body utekly společně se vzduchem z jeho zadní pneumatiky.

„Spíš bych potřeboval jiný paže,“ reagoval na připomínku magazínu speedwayA-Z ohledně gumového pechu. „Je znát, že jsem na tom dva měsíce neseděl. Motorka jela pěkně, ale já po dvou kolech vadnul. Aspoň jsem rád, že můžu odpočívat na zejtra.“

Třetí v průběžné klasifikaci je Adrian Rymel, jenž se však na Britských ostrovech zotavuje ze svého těžkého zranění. Na titul si ovšem může dělat smělé ambice i Lukáš Dryml. Ten je při absenci Adriana Rymela jediným finalistou, který si už pocity mistra republiky vychutnal. Stalo se tak v letech 2005, 2008 a 2009.

Tři body odstupu na Matěje Kůse nejsou zrovna malou ztrátou, nicméně loni ve Svitavách dokázal stejný handicap vymazat během čtyř sérií a nakonec porazit Josefa France v rozjezdu o zlato. Aby toho však nebylo málo, prošel Lukáš Dryml při sobotní ouvertuře Zlaté přilby hrozivou kolizí s Tomášem Jůzou. Po ranním probuzení dokonce zvažoval, že do dalšího průběhu domácího závodu vůbec nenastoupí.

Nakonec mu však lví srdce nedovolilo vzdát se bez boje. Ačkoliv vedle obvyklé pomoci mechaniků potřeboval i asistenci lékaře při chlazení bolavého ramene, moc nechybělo, aby se dostal mezi nejlepších dvanáct. Kdyby na cílové metě rozjížďky s číslem třiadvacet nepodlehl Grzegorzi Walaskovi, byl v semifinále.

Po závodech stále nedokázal říct, jestli se zítra v Praze objeví nebo ne. „Mám plán B,“ připouštěl v reakci na tři body od leadera Matěje Kůse a vzpomínku na loňské Svitavy. „Jestli pojedu, půjdu do toho na sto procent.“


Foto: Martin Búri

Nicki Pedersen zamířil k vítězství přímočaře nejkratší cestou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 3. října
K vítězství při Zlaté přilbě stačí pět rozjížděk. Dnes odpoledne o tom podal pádný důkaz Nicki Pedersen. Dánský závodník přitom neznal jiný výsledek než vítězství. Po dvou triumfech ve čtvrtfinále zopakoval stejný výkon rovněž v semifinále. Ve finále sice předvedl nejlepší start Greg Hancock. Nicki Pedersen však prodloužil nájezd do druhé zatáčky a hned byl před Američanem. Jejich souboje využil Fredrik Lindgren, aby převzal vedení. I s ním se však Nicki Pedersen v dalším kole vypořádal, aby se stal pátým dánským závodníkem v seznamu vítězů nejstaršího plochodrážního závodu na světě. Před tiskovou konferencí si překrásnou trofej sundal z hlavy a uznale ji okomentoval anglickým slůvkem beauty. Nejlepším Čechem se stal Aleš Dryml, s velkým náskokem triumfující v malém finále. Jeho bratr Lukáš, pořádně potlučený po sobotním pádu, mezi nejlepších dvanáct neproniknul jen díky horšímu umístění ve třetí nezapočítávané semifinálové jízdě.

Z každé skupiny jeden
Lukáš Dryml neměl na v noci na dnešek zrovna klidné spaní. Následky kolize s Tomášem Jůzou byly bolestivé. Pardubický matador si dokonce pohrával s myšlenkou nenastoupit. „Ale ráno jsem se vzbudil a řek‘ si, že jsem nikdy nic nevzdal,“ svěřoval se, když se nakonec objevil ve svítkovských boxech. Zato pro Tomáše Jůzu skončila první Zlatá přilba jeho kariéry už v sobotu, protože si z pádu odnesl naražená žebra.

Grigorij Laguta vynechal sobotní jízdu, avšak dnes zahájil vítězství stylem start – cíl. Christian Hefenbrock zopakoval včerejší druhou příčku, zatímco Mads Korneliussen po svém dnešním příjezdu rozehrál své vystoupení třetí příčkou. Lukáš Dryml a Martin Málek startovali až od mantinelu a už v úvodním výjezdu byli vzadu.

Poslední jízda první vylučovací skupiny přinesla oběma Čechům rozdílný osud. Martin Málek zůstal po vylétnutí pásky vzadu. Ani při svém třetím startu nedosáhl na body. „To byla ale expresní Přilba,“ komentoval rozčarovaně své rychlé vyřazení. Lukáš Dryml na poslední chvíli uštval Ludviga Lindgrena. Dva body za čtvrté místo mu v kombinaci se sobotním vítězstvím přinesly postup.

Na prvních třech místech se pořadí deváté jízdy vůbec nelišilo od předchozí páté. Grigorij Laguta zopakoval vítězství ve velkém stylu, aby s deseti body hladce pronikl dál. Stejně tak Christian Hefenbrock, potřetí třetí, zatímco účinkování Madse Korneliussena se uzavřelo.

Druhá vylučovací skupina začala v sobotu skvělým výkonem českých závodníků. Hynek Štichauer projížděl pod šachovnicovou vlajkou jako první před Zdeňkem Simotou. Nedělní program začal skvělým startem Jurici Pavlice, jehož však z prvního výjezdu objel Matej Ferjan. Hynek Štichauer udržel třetí příčku před Zdeňkem Simotou, takže oba stále živili čtvrtfinálovou naději.

Hynek Štichauer se na startovním roštu rozjížďky s číslem deset objevil na poslední chvíli. Přivítal ho jásot tribun, který neustával ani posléze. Pardubický závodník totiž ze druhé pozice atakoval Juricu Pavlice. By zůstal druhý, postoupil do čtvrtfinále. Doprovodili ho oba Jihoslované, Jurica Pavlic a Matej Ferjan. Zdeněk Simota tentokrát inkasoval jediný bod, což nestačilo. „Úplně mi shořela spojka,“ svěřil se. Ze závodem se loučil i Jan Holub, který na poslední chvíli nahradil Manuela Hauzingera.

Ještě jeden
Ve třetí vylučovací skupině nakonec chyběl Ben Baker, aby byl nahrazen Frankem Facherem. Jak Filip Šitera, tak Tomáš Suchánek šli spát v nejistotách, protože Kevin Wölbert a Matej Žagar skončili v úvodní sobotní rozjížďce před nimi.

Neděle ovšem byla pro ně ještě zamotanější. Kevin Wölbert triumfoval podruhé stylem start – cíl a stal se vítězem celé skupiny. Darcy Ward visel hned za ním, avšak před oběma Čechy dojeli ještě Frank Facher a Matej Žagar. Rozjížďka s číslem jedenáct tím pádem byla otázkou jejich dalšího bytí či nebytí.

Tomáš Suchánek předvedl jeden ze svých parádních startů, jenže v první zatáčce ho na čele vystřídal venkem jedoucí Darcy Ward. Australan bez potíží postoupil z druhého místa, avšak Pardubičanův bodový zisk vyrovnal Matej Žagar. Slovinec totiž protínal metu jako třetí. A s lepším nezapočítávaným výsledkem si mohl říkat čtvrtfinalista na úkor Tomáše Suchánka. Filip Šitera měl nakonec ještě o bod méně.

Jesper B. Monberg vyhrál úvodní jízdu čtvrté vylučovací skupiny, avšak Josef Franc a Michael Hádek mu byli více než zdatnými soupeři. V nedělní rozjížďce s číslem osm předvedl nejlepší start Matija Duh. Josef Franc se vnějškem první zatáčky dostal před něho, avšak Slovinec ho ve výjezdu sestřelil.

Po hrozivé kolizi se jako první zvednul Slovinec. Bez sanity došel do depa naštěstí i Josef Franc. Společně se svým mechanikem Janem Hlačinou však začali uklízet motocykly a další vybavení. „Jsem pobitej‘ jako pes,“ vysvětlil Josef Franc. „Kašlu na to, za tohle mi to nestojí.“

Při opakovačce se znovu prosadil Jesper B. Monberg, když ovšem musel sebrat vedoucí příčku Michaelu Hádkovi ve výjezdu z druhé zatáčky. Plzeňan rozhodně nevypadal, že bych chtěl hodit flintu do žita. A pod šachovnicovou vlajkou mu k pětibodovému přídělu chyběl opravdu jen malý kousíček.

Dánský exmistr světa juniorů známý z extraligy s pardubickou vestou na startovním roštu nechyběl ani napotřetí, přestože deset bodů stačilo na vítězství úplně luxusně. Všechny překvapil svým skvělým startem Marcin Sekula. V Německu žijící Polák s indiánskými třásněmi na rukávech své kombinézy však už záhy podlehl Michaelu Hádkovi. Nakonec se musel sklánět i před Jesperem B. Monbergem. Po odstoupení Josefa France ale jeho šest bodů stačilo na třetí místo za Michaelem Hádkem a vítězným Jesperem B. Monbergem.

Aleš Dryml do semifinále
První čtvrtfinálová skupina měla ve hře jediného českého závodníka. Václav Milík však ve svém souboji se zvučnými jmény začal dvěma nulami. V rozjížďce s číslem jednadvacet se však nenechal zahanbit a přijel do cíle jako třetí před Grigorijem Lagutou a Juricou Pavlicem. „Příští rok to bude lepší,“ sliboval. „Kdybych měl lepší starty, stíhal bych i letos!“

V první jízdě skupiny se prosadil Greg Hancock, i když na startovním roštu stál až u mantinelu. Jurica Pavlic se ho držel jako klíště, zatímco třetí Grigorij Laguta musel hájit tři body před Kennethem Bjerrem.

Dnešní Zlatá přilba probíhala skutečně v rychlém tempu, takže přestávky na úpravu dráhy byly skutečně hodně krátké. Rovněž v rozjížďce s číslem sedmnáct nepoznal Greg Hancock sobě rovného. Po druhém velkém sólu se stal prvním známým semifinalistou. Tentokrát se s ním svezl Kenneth Bjerre, zatímco Jurica Pavlic posílil své ambice třetím místem. Za vedoucí trojicí odstartoval Václav Milík, avšak během úvodního okruhu klesl na poslední pozici.

Při posledním vystoupení skupiny chyběl Greg Hancock. Matej Žagar před startem rychle přeskočil na druhý motocykl, aby v jeho sedle dojel do cíle jako druhý za Kennethem Bjerre. Z hlediska dalšího vývoje to ovšem nebylo Slovinci pranic platné. Do semifinále šli Kenneth Bjerre a Jurica Pavlic, který Mateje Žagara předčil o bod.

Ve druhém čtvrtfinále byl přímo nasazen Aleš Dryml. Své účinkování rozehrál rozjížďkou s číslem čtrnáct, v níž opouštěl rošt hned za Matejem Ferjanem a vedoucím Christianem Hefenbrockem. Přitom stačil odrážet nejprve Jespera B. Monberga a poté i Hanse N. Andersena. Dána hlídal až do cíle, kterým oba projeli takřka zároveň.

Zato při svém druhém startu prožil Aleš Dryml peklo. Přímo z roštu musel odtlačit motocykl kvůli závadě na jejím elektrickém okruhu. Mechanik Oldřich Řezníček okamžitě přivezl náhradní stroj. Pádil s ním, až mu z hlavy spadla čepice. Avšak marně, v okamžiku Pardubičanovy poruchy už svítilo zelené startovací světlo.

Aleš Dryml mohl jen bezmocně sledovat, jak Matej Ferjan vítězí před Christianem Hefenbrockem a oba si tak otevírají semifinálovou bránu. Sám musel do akce ještě jednou, nebo čáku na postup si dělali ještě Jesper B. Monberg, Chris Holder i Hans N. Andersen.

Aleš Dryml ovšem nebyl ochotný vůbec k žádným kompromisům. V rozjížďce s číslem dvaadvacet záhy předjel Jespera B. Monberga, aby ho pět bodů za vítězství dostalo do semifinále. Jak se záhy ukázalo, žádný další Čech se mezi nejlepších dvanáct nedostal.

Nejtěsnější možné vyřazení
Letošní pardubický plochodrážní víkend svědčil znamenitě německým závodníkům. A nejvíce Kevinu Wölbertovi, s nímž se české publikum poprvé seznámilo při otevírání nového stadiónu v libereckých Pavlovicích. Včera skončil těsně pod stupni při posledním finále juniorského mistrovství světa. Ve své vylučovací skupině nepoznal hořkost porážky a jeho postup mezi čtvrtfinalisty neměl dnes být posledním.

Do rozjížďky s číslem patnáct sice nejlépe odstartoval Andreas Jonsson, avšak už od úvodního výjezdu udával tempo německý borec. Potlučený Lukáš Dryml pronásledoval Andrease Jonssona až na cílovou metu, kde se ukázal jako rychlejší.

O čtyři rozjížďky později však Lukáš Dryml neměl povedený start. Zůstal vzadu a jediným skalpem, který se mu podařilo ukořistit, byl Michael Hádek. Davey Watt posílil své postupové šance vítězství,. Hodně mu bránil Andreas Jonsson. V předposledním kole se v zatáčce u depa dostal po vnitřní straně do vedení, avšak Australan se dokázal vrátit zpátky.

Za dané situace neměl jistotu postupu vůbec nikdo, takže se celá šestice sešla kompletní u pásky třiadvacáté jízdy. Kevin Wölbert po předchozím čtvrtém místě nezaváhal a po jednoznačném sólu zamířil do semifinále jako suverénní vítěz. Lukáš Dryml statečně hájil druhou příčku. Leč Grzegorz Walasek se stával stále více dotěrnějším, až mu čtyři body sebral doslova pár centimetrů před cílovou metou.

Se sedmi body se dostal do další úrovně stejně jako Andreas Jonsson, zatímco Lukáši Drymlovi stejná suma nestačila. Ze závodem se loučil i Michael Hádek, když ve čtvrtfinále nebodoval vůbec. „Začátek byl dobrej‘, konec ne,“ bral své vyřazení stoicky.

V poslední čtvrtfinálové skupině plnili role favoritů Nicki Pedersen a Fredrik Lindgren. V šestnácté jízdě úřadoval Dán, zatímco Švéd si musel mezi Nielsem – Kristianem Iversenem a Hynkem Štichauerem připadat jako ve zdivočelém vosím roji. Pardubičan se jednu chvíli pohyboval i na druhé příčce, nakonec však zaknihoval dva body za čtvrté místo.

Dvacátou jízdu předznamenala výměna povlaků, nebo Darcy Ward a Marcin Sekula měli nesprávnou barvu. Výměnu však stihli včas. Mnohem větší pech měl Hynek Štichauer, jemuž unikl vzduch ze zadní pneumatiky ještě během úvodního kola.

Nicki Pedersen zaznamenal další triumf ve stylu start – cíl. S deseti bodů si mohl dovolit luxus vynechání poslední jízdy, zatímco osmibodový Fredrik Lindgren taktizoval a přijel na dráhu ještě jednou. V rozjížďce s číslem čtyřiadvacet s přehledem vyhrál, když ve druhém kole pronikl před vedoucího Hynka Štichauera. Toho v dalším okruhu překonal i Niels – Kristian Iversen. Ten se stal třetím postupujícím, zatímco Pardubičan byl ze hry. Příliš nelitoval s argumentem, že má alespoň více času na odpočinek před zítřejším vyvrcholením mistrovství republiky jednotlivců.

Cílem je přilba
Magnetem první semifinálové skupiny se stal souboj Nicki Pedersena s Gregem Hancockem. V rozjížďce s číslem dvacet pět se však do čela nejprve prosadil Niels Kristian Iversen, avšak záhy se stal obětí Grega Hancocka. Zezadu se však blížil Nicki Pedersen. Nejprve za svá záda odsunul svého krajana. Američan přišel na řadu v předposledním výjezdu, v němž ho Nicki Pedersen podjel.

Ob jednu rozjížďku ukázal Nicki Pedersen svým soupeřům záda už v prvních metrech. A dravou smečku udržel za svými zády rovněž při průjezdu prvním obloukem. S deseti body na svém kontě mohl poslední vystoupení své skupiny vynechat a přemýšlet o velkém finále. Greg Hancock skončil předposlední, ale druhým místem v devětadvacáté jízdě si nenechal postup vzít. Díky vítězství stylem last minute mezi nejlepších šest pronikl rovněž Christian Hefenbrock, by měl stejný počet bodů jako Niels Kristian Iversen.

Druhá skupina lákala oko českého diváka tím spíše, byl-li mezi jejími účastníky Aleš Dryml. Nejlépe své skóre otevřel Fredrik Lindgren triumfující v šestadvacáté jízdě po velkém souboji a předjíždění s Andreasem Jonssonem. Po pauze se prosadil Andreas Jonsson, zatímco Kevin Wölbert zvýšil hodnostu svých akcií, když ve druhém okruhu sebral druhou příčku Mateji Ferjanovi.

Nakonec se však smál Fredrik Lindgren. Vítězství v rozjížďce s číslem třicet ho do finále poslalo s kulatou sumičkou deseti bodů. Kevin Wölbert jako druhý Němec mezi nejlepší šesticí zdůraznil germánský dnešek, zatímco Andreas Jonsson měl s devíti body jasný postup už po dvou jízdách.

Aleš Dryml se pral v šestadvacáté jízdě o třetí místo, ale nakonec zůstal čtvrtý. Stejné umístění zopakoval i vzápětí, kdy mu třetí příčku sebral Matej Ferjan. Napotřetí protnul metu jako třetí, ale na finálový postup to nestačilo. Před malým finále udělali s mechaniky změnu v nastavení motocyklu. „A motorka hned pelášila,“ svěřil se později.

Malé finále se totiž změnilo ve velké sólo v podání pardubického borce. Dopředu se sice hnal Grzegorz Walasek, avšak Aleš Dryml dosáhl prvního nájezdu dříve. Na konci úvodního okruhu už vedl bratru o deset metrů. Od té chvíle už jen odpočítával kola k šachovnicové vlajce. „Vítěz malýho finále se nikam nezapisuje,“ odmítal v depu první gratulace. „Teď už se budu jenom snažit vyhrát přilbu!“

Po ní však už dlouho toužil i Nicki Pedersen. Později se přiznal, že už v semifinálových bojích nabyl víru, že by krásná trofej mohla skončit právě na jeho hlavě. Po startu finále však zamířil dopředu Greg Hancock. Nicki Pedersen byl vzadu, aby ovšem vyjel na protilehlou rovinu hned za ním. Prodloužil nájezd do následující zatáčky a v mžiku byl před Američanem.

Mezitím se však vedení ujal Fredrik Lindgren. Nicki Pedersen ale nasadil k neuvěřitelnému trháku a během dalšího okruhu zlikvidoval jeho náskok a dostal se před něho. Cílem projel první, za ním těsně Fredrik Lindgren a Andreas Jonsson. Greg Hancock nakonec podlehl i Kevinu Wölbertovi. V dojezdovém kole si Američan s novým vítězem měli co vysvětlovat. „Je to sympaák, s ním se člověk nemůže přece hádat,“ odmítl Nicki Pedersen sebemenší kontroverzní nádech.

Hlasy z depa
„Dnes mohl vyhrát kdokoliv,“ ocenil Nicki Pedersen kvalitu svých soupeřů. „Je to velký závod, přišlo hodně diváků. Motorka mi jela dobře, věřil jsem si, ale mohlo se stát cokoliv. Jsem šastný, že jsem vyhrál. Je to velká čest. Ve finále jsem měl špatný start, ale dělal jsem, co jsem mohlo. Ale jak jsem se dostal do finále, chtěl jsem mít tu přilbu doma. To se mi usadilo v hlavě. Už v půlce semifinále jsem začínal věřit, že by mohla být moje. Motorky mi šlapaly, začínal jsem tomu věřit, ale definitivně jsem uvěřil, až když mě odmávla šachovnicová vlajka.“

„Chtěl jsem vyhrát,“ připouštěl Fredrik Lindgren. „Ale teď jedině mohu gratulovat Nickimu. Skoro mu závidím, že vyhrál, ta přilba je krásná. Já byl spokojený s dráhou i motocyklem.“

„Když se dostaneš do finále, můžeš vyhrát,“ hovořil Andreas Jonsson z vlastní zkušenosti. „Už vím, jaké to je mít přilbu na hlavě, o to víc to Nickimu přeji. Ve finále jsem odjel, ale ohlédl se a hned byl pátý. Předjíždělo se, dráha byla dobrá a konkurence skvělá.“

„Jestli kluci závidí Nickimu přilbu, potom já dvakrát tolik,“ přiznával Aleš Dryml. „Závod je to těžkej‘. V malým finále jsme udělali obrovskou změnu a motorka hned pelášila! Ale bejt jen nejlepší Čech, to není nic. Pokud to není přilba, není to nic. Včera jsem měl pád při tréninku. Byla to moje chyba, motorka se zkroutila a řetěz se zakousnul do převodníku. Dneska hloupej‘ defekt, elektrika, motorka zhasla. Defekt, pád, teď si uvědomuju, že je to úspěch. Ale vítěz malýho finále se nezapisuje, teď se budu snažit vyhrát. Druhý místo jsem už měl, třetí taky, tak se budu snažit jen o přilbu.“

„Pech to je,“ ulevil si Lukáš Dryml. „Jsem strašně pobitej‘, ráno jsem se vzbudil a řek‘ si, že jsem nikdy nic nevzdal. Je to velkej‘ závod, největší závod a je to doma. Ale ani jsem si nemoh‘ naštelovat spojku. První jízdy OK, když jsem sednul na motorku, vypnul mozek a šlo to. Koncentrace ale nebylo ono a nenaladili jsme to perfektně. Až poslední čtvrtfinálová jízda byla slušná. Ale nejelo to jak jinejm‘. Těžko došlápnu na kotník, mám otřes mozku a pravý rameno v čudu. Dneska jsem byl třicetiprocentní po zdravotní stránce, ale podal jsem výkon pětasedmdesát procent. Není mi dobře, moh‘ jsem bejt‘ v semifinále, ale prohrál jsem na pásce. Už jsem si říkal, a už je konec, pořád jsem sháněl doktora Brože, a mi to naleduje.“

„Ani ne škoda tý gumy,“ vrátil se Hynek Štichauer ke svému čtvrtfinálovému defektu. „Spíš bych potřeboval jiný ruce. Je to znát, že dva měsíce jsem na tom neseděl. Zlatá přilba je dlouhej‘ závod, motorka jela pěkně, ale já po dvou kolech vadnul. Aspoň jsem rád, že můžu odpočívat na zejtra.“

„Kdyby se mi dařily starty, stíhal bych,“ říkal Václav Milík. „Příští rok to bude lepší.“

„Jo i ne,“ reagoval Michael Hádek na dotaz, zda je dnes se sebou spokojený. „Věděl jsem, že by se z vylučovačky dalo postoupit. Aspoň jsem je trošku víc potrápil než loni. začátek byl dobrej‘, konec ne.“

„To byla expresní Přilba,“ odtušil Martin Málek. „Nevím, co bych řekl.“

1. vylučovací skupina    
1. Grigorij Laguta, RUS – 5 5 10
2. Christian Hefenbrock, D 4 4 4 8
3. Lukáš Dryml, CZ 5 1 2 7
4. Mads Korneliusen, DK – 3 3 6
5. Ludvig Lindgren, S 3 2 1 5
6. Martin Málek, CZ M 0 0 0
res Tomáš Jůza, CZ X – – 0
res Jaroslav Petrák, CZ E – – 0
 
2. vylučovací skupina    
1. Hynek Štichauer, CZ 5 3 4 9
2. Jurica Pavlic, CRO 0 4 5 9
3. Matej Ferjan, H 3 5 1 8
4. Zdeněk Simota, CZ 4 2 1 6
5. Roberto Haupt, D 2 1 3 5
6. Jan Holub, CZ 1 0 2 3
 
3. vylučovací skupina    
1. Kevin Wölbert, D 5 5 – 10
2. Darcy Ward, AUS – 4 5 9
3. Matej Žagar, SLO 4 2 3 7
4. Tomáš Suchánek, CZ 2 0 4 6
5. Filip Šitera, CZ 3 1 2 5
6. Frank Facher, D – 3 1 4
res Jaroslav Petrák, CZ E – – 0
res René Vidner, CZ – – 0 0
 
4. vylučovací skupina    
1. Jesper B. Monberg, DK 5 5 4 10
2. Michael Hádek, CZ 3 4 5 9
3. Marcin Sekula, D X 3 3 6
4. Josef Franc, CZ 4 F/R – 4
5. Matija Duh, SLO 2 X 1 3
6. Jaroslav Petrák, CZ – 2 1 3
res René Vidner, CZ – 1 – 1
 
 
1. čtvrtfinálová skupina    
1. Greg Hancock, USA 5 5 – 10
2. Kenneth Bjerre, DK 2 4 5 9
3. Jurica Pavlic, CRO 4 3 1 7
4. Matej Žagar, SLO 1 2 4 6
5. Grigorij Laguta, RUS 3 1 2 5
6. Václav Milík, CZ 0 0 3 3
 
2. čtvrtfinálová skupina    
1. Christian Hefenbrock, D 5 4 – 9
2. Matej Ferjan, H 4 5 – 9
3. Aleš Dryml, CZ 3 M 5 8
4. Jesper B. Monberg, DK 1 2 4 6
5. Hans N. Andersen, DK 2 1 3 5
6. Chris Holder, AUS T 3 2 5
res René Vidner, CZ – 0 0 0
 
3. čtvrtfinálová skupina    
1. Kevin Wölbert, D 5 2 5 10
2. Andreas Jonsson, S 3 4 2 7
3. Grzegorz Walasek, PL 2 3 4 7
4. Lukáš Dryml, CZ 4 1 3 7
5. Davey Watt, AUS 1 5 1 6
6. Michael Hádek, CZ 0 0 0 0
 
4. čtvrtfinálová skupina    
1. Nicki Pedersen, DK 5 5 – 10
2. Fredrik Lindgren, S 4 4 5 9
3. Niels Kristian Iversen, DK 3 3 4 7
4. Hynek Štichauer, CZ 2 E 3 5
5. Darcy Ward, AUS 1 2 2 4
6. Marcin Sekula, D 0 1 1 2
res René Vidner, CZ – – E 0
 
 
1. semifinálová skupina    
1. Nicki Pedersen, DK 5 5 – 10
2. Greg Hancock, USA 4 1 4 8
3. Christian Hefenbrock, D 0 2 5 7
4. Niels Kristian Iversen, DK 3 4 3 7
5. Grzegorz Walasek, PL 2 3 1 5
6. Jurica Pavlic, CRO 1 0 2 3
 
2. semifinálová skupina    
1. Fredrik Lindgren, S 5 1 5 10
2. Andreas Jonsson, S 4 5 2 9
3. Kevin Wölbert, D 3 3 4 7
4. Aleš Dryml, CZ 2 2 3 5
5. Matej Ferjan, H E 4 E 4
6. Kenneth Bjerre, S 1 0 1 2
 
 
Malé finále    
1. Aleš Dryml, CZ    
2. Grzegorz Walasek, PL    
3. Niels Kristian Iversen, DK    
4. Jurica Pavlic, CRO    
5. Kenneth Bjerre, DK    
6. Matej Ferjan, H    
 
 
Finále    
1. Nicki Pedersen, DK    
2. Fredrik Lindgren, S    
3. Andreas Jonsson, S    
4. Kevin Wölbert, D    
5. Greg Hancock, USA    
6. Christian Hefenbrock, D    

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Martin Búri

Čeští závodníci vyhráli prozatím polovinu Zlaté přilby

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 2. října
Dvaašedesátá Zlatá přilba města Pardubic začala tradičně čtyřmi sobotními rozjížďkami. Plná polovina z nich měla za svého vítěze českého závodníka. Ti byli hodně vidět také v ostatních případech, by se našim borcům nevyhnula ani smůla.

Té si dosytnosti užil Martin Málek, jehož v první jízdě stihla diskvalifikace za překročení dvouminutového limitu. „Asi mi odešlo zapalování,“ meditoval březolupský závodník nad svým motocyklem. „Bylo málo času, dlouho trvalo, než nás pustili do depa. Zrovna jsem chtěl dodělávat druhou motorku, ale už šly jízdy.“

Martin Málek se sice v sedle druhého stroje objevil na dráze, ale to už odtikávaly vteřiny z časového limitu náhradníka Tomáše Jůzy. Po vylétnutí pásky zůstal stát Jaroslav Petrák. „Zadní řetěz,“ vysvětloval v depu pardubický matador, jenž prožil technické patálie už při tréninku. „Rolny na vahadlech,“ odhalil jejich příčinu závodníkův otec.

Na čele mezitím úřadoval Christian Hefenbrock, avšak ve druhé zatáčce se rozblikala červená světla po kolizi Tomáše Jůzy s Lukášem Drymlem. Náhradník byl vyloučen, zatímco Lukáš Dryml nakonec naštěstí nemusel využít servis záchranářů. Oklepal se jako kočka a při repete během necelého kola dokázal sebrat vedení Christianu Hefenbrockovi.

Druhá jízda přinesla triumf Hynku Štichauerovi, jenž si svých pět bodů připsal za vítězství ve stylu start – cíl. Za jeho záda se na začátku druhého kola posunul Zdeněk Simota, který podjel Mateje Ferjana. „Nechal jsem si přečasovat motory,“ komentoval po svém návratu do boxů renesanci své výkonnosti také na delších oválech. „Start nic moc, ale pak to bylo rychlý. Uvidíme zítra.“

Jan Holub zažil pořádný blázinec, když v rychlosti měnil karburátor. Jenže po výměně jeho motocykl odmítl nastartovat, takže se se svým dědečkem pořádně zapotili. Odměnou jim byl jediný bod za páté místo.

S nadějí na lepší zítřek půjdou spát Filip Šitera a Tomáš Suchánek. Oba v rozjížďce s číslem čtyři skončili na třetím, resp. čtvrtém místě. Konkurenci neměl Kevin Wölbert, jenž Mateji Žagarovi nadělil takřka celou rovinu.

Opakovat se muselo rovněž ve čtvrté jízdě. Marcin Sekula zaútočil vnitřkem prvního oblouku na Jespera B. Monberga s takovou vervou, až do Dána vrazil. Oba se ocitli na zemi a pro Poláka s německou licencí začala první Zlatá přilba jeho kariéry diskvalifikací.

Při opakovačce nejrychleji odstartoval Jesper B. Monberg, avšak v úvodním oblouku ho podjel Michael Hádek. Dopředu se tlačil i Josef Franc. V nájezdu do třetího kola se Dán už už sunul na vedoucí příčku. Avšak teprve chybička vedoucího Plzeňana ho dostala definitivně dopředu. Při té příležitosti na druhé místo proklouzl Josef Franc.

„Vyskákal jsem ven a oni to dali pode mě,“ zpytoval své svědomí Michael Hádek. „A hotovo. Víc jsem už nezmoh‘…!“ A jak to viděl Josef Franc? „Vyhrál bych, kdybych to nezkrvil,“ říkal. „Nechtěl jsem to dát do těch děr a oni se přesypali kolem.“

Úvodní rozjížďky Zlaté přilby:

I Lukáš Dryml, Christian Hefenbrock, Ludvig Lindgren, res Tomáš Jůza X, res Jaroslav Petrák E, Martin Málek M
II Hynek Štichauer, Zdeněk Simota, Matej Ferjan, Roberto Haupt, Jan Holub
III Kevin Wölbert, Matej Žagar, Filip Šitera, Tomáš Suchánek, res Jaroslav Petrák E
IV Jesper B. Monberg, Josef Franc, Michael Hádek, Matija Duh, Marcin Sekula X

Foto: Martin Búri