Oba manažeři stojí za svými týmy

Praha a Mšeno – 30. září 14:45
Před malou chvílí zveřejnil pražský Olymp text svého protestu proti nasazení Aleše Drymla do mšenské sestavy na dnešní finále extraligy. Magazín speedwayA-Z promptně získal vyjádření manažerů obou celků. Zatímco Vladimír Vopat stojí za argumenty z klubového dokumentu, Petr Vandírek poukazuje na ustanovení řádů.

„Podřídili jsme se pravidlům a jedeme podle nich,“ obhajuje Petr Vandírek oprávněnost nominace pardubického závodníka. „Žádné řády jsme neporušili. Nemůžeme za to, že se Vladovi obnovilo zranění. Jinak by určitě jel, protože si to zaslouží. Pražané jsou profíci a mají z nás strach? My jsme amatéři, ale možná to děláme lépe.“

„To, co tam je napsané,“ vysvětluje Vladimír Vopat důvody svého protestu s poukázáním na obsah dopisu adresovanému VV SPD. „Aspoň by to mělo sloužit, že se řády někam pohnou. Mám informace, že hodně lidí pokládá krok Mšena za znevážení ploché dráhy v Čechách. A proč bychom z nich měli mít strach? To bychom tam vůbec nejeli. Nepřísluší mi hodnotit celek Mšena, ale proč nechají stát vlastní jezdce jako třeba Tomáše Topinku?“

Praha protestuje proti zařazení Aleše Drymla do sestavy Mšena

Praha – 30. září 14:30
Rozhodnutí nasadit Aleše Drymla místo Vladimíra Višvádera pro dnešní finále extraligy nastartovalo různé reakce. Petr Moravec z postu předsedy VV SPD upozornil Petra Vandírka, aby při prvním dnešním zasedání jury podal důkaz o zranění Vladimíra Višvádera. Vedení AK Markéta před malou chvílí podalo k rukám šéfa české ploché dráhy protest, jenž zveřejňujeme v plném znění.

Text protestu PSK Olymp Praha zaslaný k rukám předsedy VV SPD:

Rozhodný protest proti zařazení Aleše Drymla do finálové sestavy PDK Mšeno

Vážený pane předsedo,

zařazení Aleše Drymla do sestavy PDK Mšeno je zneužití podpůrného pomoci družstvu, které se dostane do potíží z důvodů zranění svých jezdců a v tomto duchu bylo i VH PD přijato. Zneužití tohoto pravidla družstvem Mšena je v rozporu s dosud uplatňovaným pravidlem počítání průměrů v roce 2010 a navíc nese dle našeho názoru všechny znaky podvodu.

Před nahlášením povinné sestavy jsme vycházeli z posledního platného average jezdců ve které jezdec Višváder nebyl vůbec uveden.

Pravidlo o průměru se totiž vztahuje skupině čísel. Viz“Česká encyklopedie Akademie věd – Průměrná hodnota, přiřazená podle určitého pravidla dané skupině čísel.“

dále viz.:

Wikipedie

Aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Aritmetický průměr se obvykle značí vodorovným pruhem nad názvem proměnné. To znamená součet všech hodnot vydělený jejich počtem. Z toho jasně vyplývá, že průměr musí být odvozen od sčítání čísel a ve shodných pramenech je sčítání definováno jako jedna ze základních operací v aritmetice, která nejjednodušším tvaru sčítání kombinuje dvě čísla, sčítance, do jednoho čísla, nazývaného součet. Na sčítání více než dvou čísel lze nahlížet jako na opakované sčítání; tuto proceduru můžeme nazvat sumace.

Z uvedeného je patrno, že pravidlo o průměru nelze v daném případě použití a průměr stanovit z následujících důvodů:

– Průměr není výsledkem operace vycházející z více hodnot

– Průměr není odvozen od součtu a ze samotné definice tedy není průměrem

– Průměr nevychází ani z ustálených a dlouhodobě používaných pravidel uplatňovaných o rozhodném sportovní oboru

Dále uvádíme další fakta podporující skutečnost, že se jedná o nepřípustné zneužití příslušného pravidla.

Vítězství jezdce, který dostane příležitost v pouze v jedné jízdě v závodě, jež v očích celé sportovní veřejnosti nese nádech pohrdání sportovním chováním a sportovním duchem u obou klubů a spíše připomíná, že jde to něco…. za něco…. Toto počínání vykazuje známky podvodného jednání za účelem získání neoprávněného prospěchu.

Takovéto jednání je mimo jiné i úmyslné poškození dobrých mravů a ve sportu, kde je proklamována čistota soupeření a určitě zde nemá co dělat. Všechny vyspělé demokracie a jejich praxe to i v plochodrážním sportu jasně stanovuji po kolika závodech či jízdách se stanovuje bodový průměr sportovce/jezdce na jízdu či závod. Tyto pravidla zároveň vycházejí i z uvedených teoretických premis a poznatků. Pokud se průměr nedá stanovit tak se používá průměr z minulého roku, anebo stanovují takový počáteční průměr, který nedovolí zneužít toto uvedené pravidlo!!! VV SPD má v případě nejasností právo dát v průběhu soutěže upřesňující výklad nejasných pravidel, které by neznehodnotilo celou soutěž.

Takto postupuje CCP FIM standardně již několik let při výkladech pravidel nových soutěží a ACCR se zavazuje takovéto jednání respektovat. Pokud však v plochodrážním sportu v ČR její řídící orgán nestojí o nastavení pravidel v duchu Fair play, tak jak je tomu u FIM, vystavuje se precedentu do příštích let s kterým náš klub nechce mít nic společného. Nese to totiž od samého začátku všechny znaky podvodu a skutečnosti že jde o promyšlený čin, který má poškodit celou soutěž a přinést některým účastníkům neoprávněný prospěch.

Je to urážka řízení plochodrážního sportu v ČR, kdy za jezdce druhé kategorie, který nedostal příležitost ani v jednom vítězném závodě PDK Mšeno je pro finále nahrazen současným nejúspěšnějším českým jezdcem. Bylo by jistou formou mezinárodního znemožnění vrcholní národní sportovní autority, kdyby ACCR se svými pravomocemi takovouto nepřípustnou aplikaci řádů, by jen mlčky připustil.

Připuštění takovéhoto zcela nesportovního jednání by významně poškodilo pověst nejen finálového závodu a celé soutěže, ale i plochodrážního sportu jako celku. Takovéto jednání by zákonitě od plochodrážního sportu odrazovalo příznivce, sponzory i další společenské sportovní instituce a autority.

Proto v zájmu pověsti plochodrážního sportu vyzíváme tímto protestem Výkonný výbor svazu ploché dráhy o přijetí řešení spočívající v urychleném rozhodnutí o obsahu našeho protestu a stanovení nepřípustnosti startu jezdce Aleše Drymla. Přijetí tohoto závěru VV svazu ploché dráhy je nezbytné do začátku zasedání JURY před dnešním finálovým závodem. V případě, že rozhodnutí VV SPD neobdržíme bude tato skutečnost zaprotokolována do zápisu jury a zároveň si vyhrazujeme právo přijmout další rozhodnutí a opatření v souladu splatným řády a ustanoveními.

S pozdravem

Ing. Vladimír Vopat

Manager teamu AK Markéta při PSK Olymp

JUDr. Petr Ondrašík

Místopředseda Auto klubu Markéta při PSK Olymp

Gorzow se může těšit na SGP 2011

Londýn – 30. září
Společnost BSI Speedway včera oznámila uzavření kontraktu s městkou radou Gorzowa, dle níž se na místním stadiónu bude v letech 2011 – 2015 konat velká cena. Po pořádání mistrovství světa juniorů v roce 2009 a letošním světovém poháru je to další krok klubu na cestě vzhůru mezi světovou pořadatelskou špičku. Polští fanoušci se tak opět mohou těšit na tři Grand Prix, nebo Toruň a Leszno budou rovněž hostit jednu ze zastávek seriálu, z něhož po letech vypadne Bydhoš.

Foto: tiskový servis IMG World

Česká radost i naděje vzešly z lázeňského písku

Mariánské Lázně – 18. září
Nádherný a dramatický závod hodný světového finále viděly Mariánské Lázně v sobotu 18. září. Poslední závod letošního seriálu Grand Prix na dlouhé ploché dráze pro sebe rozhodl úřadující německý šampión Stephan Katt. Vynikajícím úspěchem pro české barvy byla spanilá jízda Josefa France, který po svém návratu na dlouhé ovály dokázal obsadit skvělou pátou pozici. Mistrem světa se podle předpokladů stal Fin Joonas Kylmäkorpi. Poprvé od roku 1961, kdy na dráze v Oslo porazil Timo Laine slavného Ove Fundina a získal tak korunu krále dlouhých drah, tak mohl finský jezdec slavit triumf v tomto šampionátu, i když tehdy ještě s predikátem mistrovství Evropy.

Již před posledním podnikem v Mariánských Lázních bylo jasné, že se titul mistra světa bude stěhovat z Německa. Kromě Kylmäkorpiho na něj mohl pomýšlet už jen Theo Pijper z Holanska. Od roku 2000, kdy triumfoval Kelvin Tatum z Velké Británie, se o titul dělili pouze Gerd Riss a Robert Barth. Posledně jmenovaný už svou závodní kombinézu pověsil na hřebík a do Mariánských Lázní přijel podpořit svého odchovance Richarda Speisera v boji o světovou medaili. Letos se Barthova stáj rozrostla o další želízko, kterým je Martin Smolinski. Jezdec, který se doposud věnoval pouze klasické speedway, vlétl do světa dlouhých drah jako kometa, s národním týmem získal zlaté medaile v MS družstev a jestli si udrží letošní formu, mohl by příští rok už bojovat o světové vavříny i mezi jednotlivci. S Barthem se v depu objevil i jeho věčný rival, úřadující mistr světa, Gerd Riss. Legendární závodník, který se ve světovém finále objevuje prakticky nepřetržitě od roku 1984, měl letos po slibném úvodu seriálu hrozivý pád ve Francouzském Marmande a stále se vypořádává s následky svých těžkých zranění.

Pro letošní rok obdržel stálou divokou kartu na účast v seriálu Grand Prix pražský jezdec Richard Wolff, ten se však celou sezónu trápil, laboroval s nastavením motorů a nedokázal prokázat své kvality ani na drahách, na kterých se mu dříve dařilo. Poslední šanci na rehabilitaci za neúspěšnou sezónou měl právě na dráze v Mariánských Lázních. By kilometrové dráhy vyžadující rychlý a spolehlivý motor nejsou zrovna Richardovou specialitou, bronzová medaile z letošního mezinárodního mistrovství ČR dávala jistou naději na úspěch. V domácím šampionátu se lépe dařilo již jen jeho kolegovi z pražského Olympu Josefu Francovi, ten se vrátil k dlouhé dráze po sedmileté pauze a výkon, kterým ohromil diváky v MČR mu zajistil divokou kartu na zářijový podnik Grand Prix. S motocyklem půjčeným od Zdeňka Schneiderwinda a Francovou pověstnou bojovností bylo zaděláno při nejmenším na zajímavou podívanou. Nikdo to radši neříkal nahlas, ale účast ve finálové jízdě nebyla úplně nereálná. Pozice náhradníků plnili plzeňský Michael Hádek a velezkušený Zdeněk Schneiderwind.

Průběh závodu už od prvních jízd ukázal, že bylo stále o co bojovat. Jezdci se bili na všech pozicích, často v kompaktní skupině, což na kilometrových drahách kde bývají zvykem mnohametrové rozestupy, příjemně překvapilo. Dráha byla perfektně připravená, dávala dost možností k předjíždění, čehož k radosti početného publika nejvíce využíval právě Josef Franc. První příležitost k tomu měl ve druhé jízdě. V té šel po startu do čela Stephan Katt před Richardem Speiserem a Mathiasem Krögerem. Franc byl po průjezdu první zatáčkou na čtvrté pozici, ale brzy se posunul před Krögera, aby se v dalším okamžiku pověsil na záda Speiserovi. Jejich souboj zdobil tuto jízdu až do posledního kola, kde se nakonec prosadil český závodník.

Perfektním startem vstoupil Franc do páté jízdy. Celá čtyři kola s přehledem držel na svých zádech rychlého Herberta Rudolpha a za jásotu diváků uháněl si pro svých pět bodů, ale pak přišla pohroma. Po výjezdu z poslední zatáčky Francův motocykl náhle vypověděl službu. Publikum se zaatými palci s napětím očekávalo, kdo se stačí prohnat cílem kolem ztichlého stroje malého pražského jezdce. Nakonec mu náskok stačil na úžasné druhé místo, což znamenalo záchranu nadějí na lepší umístění v závodě. Jako třetí se cílem této jízdy prohnal Joonas Kylmäkorpi, který si právě v tomto okamžiku zajistil poslední potřebné body k zisku titulu mistra světa.

Ale zůstaňme u Josefa France. Po dvou bohatých bodových přídělech, přišla nečekaná ztráta v sedmé jízdě. Do té špatně odstartoval, soupeři mu ujeli a bylo vymalováno. Pepe se sice snažil bojovat, ale na jeho štítě zůstal pouze Mathieu Tressarieu a tak byl nakonec rád za to, že Theo Pijper odstoupil ze 4. místa pro defekt. Pokud chtěl ještě pomýšlet na přední umístění, musel v dalších jízdách bodovat naplno. Příležitost k tomu měl v jízdě s číslem deset. Soupeři mu v této rozjížďce byli novopečený mistr světa Kylmäkorpi, perfektně rozjetý Stephan Katt a znovu Pijper, který potřeboval každičký bod k uhájení stříbrné medaile v MS před dotírajícím Speiserem. Ani tentokrát se Franc příliš netrefil do startu a zdálo se, že je po nadějích, ale pak předvedl něco, co nenechalo chladným žádného z přihlížejících diváků, bez ohledu na národnost. V úžasné stíhací jízdě se v průběhu čtyř kol dokázal probojovat z posledního místa na druhou pozici. Zdrcující útoky, kterým soupeři nedokázali odolat spolu s nádherným stylem jízdy, kdy ve výjezdech ze zatáček doslova splýval s motocyklem, chytly za srdce každého fanouška ploché dráhy. Po odjetí základní části závodu se na kontě Josefa France hřálo krásných 14 bodů a mohl tak s klidem hledět vstříc semifinále.

Základní část závodu ovládlo německé duo Rudolph – Katt. Zejména prvně jmenovaný Herbert Rudolph překvapil i své reprezentační kolegy. Přestože již dlouho patří k absolutní světové špičce, zejména na kilometrových drahách, posledních pár let šla jeho forma rapidně dolů. V Mariánských Lázních, kde mimochodem absolvoval i své první světové finále v roce 1997, však ʺPeppiʺ jezdil jako pokropený živou vodou a v prvních čtyřech jízdách ztratil pouze jediný bod. Krok s ním dokázali držet pouze novopečený mistr Německa na dlouhé dráze a vítěz prvního závodu Grand Prix ve Pfarrkirchenu Stephan Katt a Angličan Andrew Appleton, leošní evropský a britský šampión na trávě, sedlající tovární speciál JRM. Po výpadku v první jízdě se vzpamatoval i letošní mezinárodní mistr ČR Němec Jörg Tebbe, který byl jediným, kdo dokázal vzít bod Rudolphovi.

Ostatní favorité, zejména trojice bojující o světové medaile, v závodě vyhořeli. Na Kylmäkorpim bylo až příliš vidět, že jede na jistotu a do Mariánských Lázní si přijel pro svých šest bodů, což u jezdce jeho kvalit, známého svou bojovností, trochu zamrzelo. Nakonec neprošel ani do semifinále a skončil na třináctém místě. Pijper měl potíže už v tréninku a v závodě přes veškerou snahu působil dost nevyrovnaně. Jako lev se naopak bil Richard Speiser. Pijperovo trápení mu dávalo jistou šanci na útok na světové stříbro, ale osud byl proti. 200 metrů před cílem šesté jízdy mu z vedoucí pozice ztichl motor. Na rozdíl od Josefa France o jízdu dříve mu však náskok nestačil a všichni soupeři jej předjeli. Jeho letmý start v osmé jízdě rozhodčímu neunikl, stejně jako stejný prohřešek Stephana Katta. Do třetího startu téže jízdy pod hrozbou vyloučení se Speiser vůbec netrefil a bylo po nadějích. Podobně jako Kylmäkorpi ani on se nepodíval do semifinálových jízd. Přesto však zanechal celkově dobrý dojem a za svůj bojovný výkon si zasloužil uznání.

O nepříjemný moment se v deváté jízdě postaral devětadvacetiletý Němec Jan Pape. Po nečekaně dobrém startu se prosadil na druhou pozici, ve výjezdu z první zatáčky jej však rozhodila kolej a rázem byl na zemi. Na jeho cestě k mantinelu se mu ještě dokázali vyhnout Phillips a Janoschka, bohužel však ne ukrajinský veterán Vladimír Trofimov. Po hrozivém pádu, při kterém jezdci i motocykly létali vzduchem, byla jízda přerušena a zasahovat musely oba sanitní vozy. Trofimov vyvázl s otřesem mozku a zlomeninou kotníku, mladý německý jezdec byl však s podezřením na poranění páteře transportován do nemocnice.

Nešastný moment pustil do závodu oba české náhradníky, nejprve Michaela Hádka a v poslední jízdě základní části i Zdeňka Schneiderwinda. Mladý plzeňský jezdec vybojoval po jednom bodu v každé ze svých dvou jízd, pražský matador svou jedinou jízdu pro poruchu nedokončil.

První semifinále přivedlo na start suveréna základní části Rudolpha, spolu s ním startovali Tebbe, Franc, Janoschka, Mathieu Tressarieu a Dirk Fabriek, který se po úspěších v minulých letech letos dost trápil a marně hledal dřívější formu. Franc opět zářil a cílem projel na druhém místě za Rudolphem. Senzace byla na světě. Tři body za třetí místo poslaly do finále i Tebbeho.

Druhé semifinále ovládl Stephan Katt před Appletonem a Pijperem. Dva body za čtvrté místo stačily k postupu do finále Phillipsovi. Naopak cesta se zavřela pro zkušeného Mathiase Krögera, který v závodě podával velmi dobrý výkon. Nebýt defektu v jeho úvodní jízdě mohl se i on radovat z postupu, reparát v semifinále mu nevyšel, což pro něj mimo jiné znamenalo i vypadnutí z elitní sedmičky Grand Prix a nutnost bojovat o účast v příštím ročníku v závodě Challenge ve finské Forsse.

Do finálové jízdy nejlépe odstartoval Andrew Appleton, ale na čele jej ve výjezdu z první zatáčky vystřídal Stephan Katt, který vedoucí pozici udržel až do cíle. Třetí dojel suverén základní části Herbert Rudolph. Francovi se z červené dráhy nepodařil start a do první zatáčky odjížděl až jako poslední se ztrátou dobrých tří metrů na soupeře. Jeho útoku podlehl ve třetím kole Glen Phillips, pak se ještě dotáhl na čtvrtého Tebbeho, ale předjet jej již nestihl. I tak bylo konečné páté místo pro českého jezdce ohromným úspěchem a zároveň příslibem do dalších let.

V konečném účtování šampionátu tak nakonec nedošlo k žádným změnám, by čtvrtému Appletonovi scházel na bronzového Speisera jediný bod. Stříbro si zajistil Theo Pijper za Joonasem Kylmäkorpim.

Vítězem vloženého mezinárodního závodu o pohár autoklubu ČR se stal Sjoerd Rozenberg z Nizozemí před svým krajanem a bývalým světovým finalistou Erikem Eijbergenem. O jediný bod vyfoukl místo na stupních vítězů našemu Karlu Kadlecovi Němec Stefan Drofa.

Světová plochá dráha z Mariánských Lázní nezmizí ani v příštím roce a opět se můžeme těšit na závod světového formátu. Proslýchá se, že by to mohlo být třeba finále MS družstev. Necháme se překvapit.

Hlasy z depa:
Stephan Katt: „Letos to byla skvělá sezóna, ráno při tréninku jsem měl pocit, že bych mohl vyhrát a nakonec to vyšlo, mám z toho velikou radost.“

Herbert Rudolph: „Dráha byla perfektní, pro mě to byl dnes skvělý den. Tenhle rok mi nic nevycházelo, měl jsem dva ošklivé pády, dnešní stupně vítězů mi to všechno vynahradily.“

Joonas Kylmäkorpi: „Dneska jsem závodil pro mých sedm bodů, ale chtěl jsem závod vyhrát. Měl jsem trochu technické problémy. Zatím si ještě neuvědomuju, že jsem mistr světa, ale zítra ráno, až vstanu, myslím, že si to pořádně užiju.“

Theo Pijper: :Při tréninku mě trefil kámen do ruky a zlomil mi prst, pak mi odešly dva motory, nic nevycházelo, ale jsem druhý na světě, takže můžu být spokojen.“

Josef Franc: „Na dlouhý jsem závodil před deseti lety, vždycky jsem to měl rád, ale neměl jsem na to finančně. Dneska se mi dařilo, tak možná, že jsem zpátky. Ve finále jsem doplatil na nedostatek zkušeností, byl jsem tam spíš do počtu.“

Michael Hádek: „Jsem zbitej jako pes, těžko se naskakuje do rozjetýho závodu, ale každý svezení je dobrý.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Bayer

Zítřejší extraligové finále přinese výbuch euforie i bezbřehé zklamání

Mšeno – 29. září
Dvacet utkání základní části extraligy přineslo vyřazení Slaného. Středočeský klub si vybral opět pořádnou dávku smůly a černý Petr v jeho rukou se stal dozajista obrovským překvapením. Obě semifinálová klání byla posléze plná emocí. Plzeňané brali své vyřazení stoicky, protože už postup pokládali za úspěch. Avšak Pardubičané se s ním smiřovali dlouho, a to tím spíše, bránili-li svou dráhu do posledního dechu. Zbyly dva celky. Mšeno a Praha se v zítřejším finále ve Mšeně střetnou o titul. Oba po něm prahnou, mají ambiciózní sestavy a manažeři neskrývají touhu po zlatu, ale ani respekt ze soupeře. O to větší bude radost vítěze, ale i zklamání poraženého.


Touha pokračovat v tradicích
Vítězná sestava se nemění. Toto pravidlo uznává i Mšeno, by na druhou stranu letos prohrálo pouhá dvě utkání, takže by bylo nesmírně těžké tuto filozofii v dlouhodobé soutěži naplnit beze zbytku. Nicméně pro zítřejší finále musel Petr Vandírek improvizovat a bude se muset obejít bez jednoho ze zahraničních pilířů. „Protas podepsal závody v Rusku za hodně peněž,“ vysvětluje mšenský kouč a zároveň jedním dechem dodává, že ho v sestavě zastoupí Grzegorz Walasek. Nečekaným šokem je však angažmá Aleše Drymla místo zraněného Vladimíra Višvádera. „Vlado má něco s rukou,“ říká mšenský kouč. „Obnovilo se mu zranění.“

Vladimír Višváder měl navlas stejný problém i v Plzni, kdy z utkání vycouval už po první jízdě. Protože ji vyhrál a šlo o jeho jediný start v extralize anno domini 2010, s average 3,00 ho může na hostování zastoupit kdokoliv. Celá záležitost má ovšem jeden háček. Vladimír Višváder smí jet první závod až v úterý. A přitom v pondělí v Praze končí mistrovství republiky jednotlivců a při Zlaté přilbě měl plnit úlohu náhradníka.

V ostatních ohledech je mšenská sestava standardní. Hlavním trumfem domácích bude Greg Hancock, který v sobotu mával v italském Terenzanu z pódia velké ceny. A ve finále za sebou nechal i Nicki Pedersena, s nímž se utká také zítra. Jan Jaroš oblékne vestu s jedničkou, zatímco na postu náhradníka stane Filip Šitera a juniory budou Pavel Fuksa se Stanislavem Pouznarem.

„Už na jaře jsme si řekli, co chceme,“ komentuje Petr Vandírek ambice svého klubu. „A zatím to vychází. Zbývá poslední krůček k titulu. Děláme pro to všechno, ale bude potřeba ani tak ne mít štěstí jako spíše nemít smůlu. Chceme potvrdit, že Mšeno doma neprohrává. Oni jsou dobří a mají dobrého juniora. To víš, že bychom rádi vyhráli, jenže oni také!“

Odhodlání i bez zákonů o pravděpodobnosti
„Bude pršet, hlásí to,“ neopustil Vladimíra Vopata jeho pověstný humor ani při odpovědi na otázku magazínu speedwayA-Z, jak to zítra bude ve Mšeně vypadat. „Půjdeme do toho s vervou. Teď už se toho moc dělat nemůže. Je to finále a jeli jsme spolu už dvakrát. Budou rozhodovat maličkosti, mohlo by to být vyrovnané.“

Na rozdíl od svého hostitele nastupuje pražský tým do finálového utkání naprosto ve stejném složení, které se v semifinále ukázalo být tím správným receptem na Pardubice. Nebude chybět ani Nicki Pedersen, ani Rafal Dobrucki, kteří se ze všech pražských cizinců projevili jako nejlepší. Z českých borců v základní sestavě figurují Josef Franc a Zdeněk Simota. Výhodou na straně hostí je tradičně silný juniorský tandem Matěj Kůs – Pavol Pučko. Vestu náhradníka oblékne Richard Wolff.

Cítí se tedy pražský kouč kousek od titulu? „To je ještě hezký kousek,“ reaguje. „Ale v posledních letech se už vystřídali všichni. Teď je řada na nás. A nebo se to snad nestřídá pravidelně podle nějakého klíče (smích)?“

Nicméně odložíme-li žerty i matematické zákony o pravděpodobnosti, faktem zůstává, že pražský Olymp je k extraligovému triumfu nejblíže od roku 2003, kdy ho získal naposledy. „Uvidíme, pro nás je úspěch už postup do finále,“ netají se Vladimír Vopat. „6. května večer na námi každý ohrnoval nos. Se Slaným jsme prohráli třetí závod doma. Nakonec jsme ukázali, že se s námi musí počítat, a už zítra vyhraje ten lepší nebo šastnější.“

Sestavy nahlášené dnes k 19:30:

Grepl PDK Mšeno: 1 Jan Jaroš
  2 Greg Hancock, USA
  3 Aleš Dryml, Pardubice
  4 Grzegorz Walasek, PL
  5 Pavel Fuksa
  6 Stanislav Pouznar
  7 Filip Šitera
 
PSK Olymp Praha: 8 Nicki Pedersen, DK
  9 Josef Franc
  10 Zdeněk Simota
  11 Rafal Dobrucki, PL
  12 Pavol Pučko
  13 Matěj Kůs
  14 Richard Wolff

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Havlíček

Štětská Moto Show měla úspěch

Štětí – 22. září
Uplynulou středu uspořádal spíkr Miloslav Čmejla už třetí ročník Moto Show. Celá akce se nesla v duchu propagace plochodrážního sportu a získávání nových adeptů. Krásné počasí, přítomnost plochodrážních legend Jiřího Štancla a Zdeňka Schneiderwinda, ukázky jezdeckého umění, autogramiáda, něco sladkého na zub a největší atrakce, svezení na závodních strojích provázely celé odpoledne.

„Velké poděkování patří manželům Šifaldovým z Chabařovic, kteří přivezli svou plochodrážní a motokrosovou školičku těch nejmenších, dále rodině a známým motokrosaře Jiřího Lochmana, Lucii Simonové a Michaele Krupičkové, Pavlu Pučkovi, Janu Jarošovi, Stanislavu Pouznarovi a Milanu Čermákovi ze Mšena, Zdeňku Holubovi, Frantovi Fialovi na čtyřkolce a v neposlední řadě Jirkovi Štanclovi a Zdeňkovi Schneiderwindovi, kteří svoji přítomností Moto Show nebývale pozdvihli,“ vypočítává Miloslav Čmejla lidi, kteří svým dílem přispěli ke zdaru celé akce. „Děti odcházely domů velmi spokojené a již se ptaly, kdy to bude příště.“

Foto: Jiřina Šifaldová