Otruba Team bude poprvé bez cizince

Svitavy – 11. srpna
Už čtvrtým rokem nastoupí Jaromír Otruba se svým vlastním týmem do mistrovství republiky dvojic. Poslední závodní mohykán svitavské ploché dráhy doposud shodou okolností nastupoval se zahraničními kolegy. Po jeho boku postupně stanuli Holanďan Sjoerd Rozenberg, Slovák Rastislav Bandzi a Polák Krzysztof Nowacki. Trend představení zajímavých jezdeckých osobností českému publiku měl pokračovat i letos. Avšak pár hodin před půlnoční uzávěrkou přihlášek na letošní ročník, který se koná 11. září v Divišově, padl verdikt o českém jezdci.

Jaromír Otruba dlouho zvažoval různé alternativy, až se nakonec prosadila myšlenka oslovit Igora Kononova. Jenže ruský obojživelník střídající speedway a ledy se před pár dny zranil při tréninku na motokrosovém motocyklu.

Dalším adepty na místo v Otruba Teamu byli pardubičtí závodníci. Lubomír Vozár vyšel do boje Tomáše Suchánka s Hynkem Štichauerem, takže mohl uvolnit Jaroslava Petráka. Současný druhý muž průběžného pořadí přeboru jednotlivců/družstev bude s Jaromírem Otrubou bojovat o postup do hlavního klání v kvalifikaci.

Otruba Team v historii MR dvojic:

29.7.2007 Divišov Jaromír Otruba + Sjoerd Rozenberg 5. ve skupině B
27.9.2008 Březolupy Jaromír Otruba + Rastislav Bandzi 5. ve skupině B
8.8.2009 Liberec Jaromír Otruba + Krzysztof Nowacki 4. v kvalifikaci

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Verdikt o vítězi základní části padne až v září

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 11. srpna
Ve svém sedmém extraligovém utkání se celek Grepl PDK Mšeno dočkal první porážky. Pardubice ho trápily už před měsícem na jeho domácím ovále. A dnes se ve Svítkově po úvodní remíze ujaly vlády už v rozjížďce s číslem dvě. Petr Vandírek zorganizoval žolíkovou ofenzívu, avšak triumf 7:2 pouze snížil mšenskou ztrátu. Díky třem triumfům v řadě mohli domácí slavit vítězství už po třinácté jízdě. Stále tak živí naději na vítězství v základní části, pakliže vyhrají oba své zbývající podniky a Plzeň porazí na Borech Mšeno.

Nezadržitelná pardubická vlna
Pardubice potrápily Mšeno už zkraje minulého měsíce na jeho domácí dráze. Odveta ve Svítkově se proto očekávala se značnou dávkou napětí. A to nejen proto, zda se doposud suverénní Mšeno, na jehož straně stála i tolik důležitá Štěstěna, ale i kvůli dalšímu vývoji extraligy.

Případný pardubický triumf by totiž úřadujícího vicemistra nejen definitivně poslal do play-off, ale dokonce by prodloužil jeho naděje na celkové vítězství v základní části. „Do třinácté jízdy mi vychází, že vyhrajeme my,“ pochlubil se Lubomír Vozár svým předvyplněným programem, i když detaily nechtěl prozradit.

Nicméně ani Petr Vandírek se nehodlal smířit s postojem defétisty, by musel improvizovat. Po depu se pohyboval Piotr Protasiewicz a všem bylo jasné, že Mšeno má problém s Maciejem Janowskim, protože dodávka Sebastiana Ulamka parkovala opodál.

„Ve tři čtvrtě na deset mi poslal SMSku, že ho bolí rameno,“ vyjádřil se Petr Vandírek na adresu Macieje Janowskeho. S ním mšenský kouč počítal na post náhradníka, kam se seniorský hvězdný záskok příliš nehodil. „Samozřejmě, že se naše koncepce rozhodila. Blbý je, že Protas jede hned na začátku.“

Svými slovy potvrdil svůj záměr, v němž Piotr Protasiewicz bude stabilně zaskakovat především za Vladimíra Višvádera, jenž se tak rázem dostal do pozice sice bezprostředního, ale přece jen pasivního diváka. Úvod klání však vyzněl nerozhodně. Jesper B. Monberg, jehož tachometr natočil přes noc půl druhé tisícovky kilometrů ze Stockholmu, vyhrál rozjížďku s číslem jedna ve stylu start – cíl.

Piotr Protasiewicz, který rovněž strávil noc na cestě ze Švédska, se na něho cpal vnitřní stranou první zatáčky, avšak Dán byl hodně tvrdý. Jan Jaroš protnul metu hned za jeho zády, když Tomáš Suchánek skončil poslední.

Juniorská jízda však katapultovala domácí celek hodně dopředu. Václav Milík s René Vidnerem měli nejblíže k Pavlu Fuksovi a Stanislavu Pouznarovi na startovním roštu. Pak se potkali až v depu. Podobně si hned vzápětí počínali Aleš Dryml s Tomášem Suchánkem. Do role statistů odsoudili mšenský pár Filip Šitera – Jan Jaroš až příliš brzy, i když Jan Jaroš odstartoval hned za Tomášem Suchánkem.

Triumf svého bratra si nenechal ujít ani Lukáš Dryml, jehož ze sestavy vyřadil pásový opar. „Zlomená ruka by byla horší,“ bagatelizoval situaci, aby vzápětí dodal, že závodění postrádá. „Hodně mě to štve, jsem už deset dnů doma a ztrácím závody.“

Z osmibodového náskoku Pardubic ukrojila rozjížďka s číslem čtyři, v níž se představili samí cizinci. Kvůli pádu Piotra Protasiewicze, jenž se v úvodním nájezdu sápal za záda vedoucího Sebastiana Ulamka, se musela rozsvítit červená světla. Na zem musel i Matej Ferjan, avšak sudí Jiří Hejtík ctil úzus první zatáčky. Při repete zopakoval svůj raketový start Sebastian Ulamek, což se stalo úhelným kamenem jeho triumfu.

Na druhém místě se usadil Jesper B. Monberg, jenž před sebe v první zatáčce pustil pouze kolegu Mateje Ferjana, který se probil před Piotra Protasiewicze. Slovinská pardubická ikona s maĎarským pasem však od nájezdu do druhého kola evidentně vadla. Postupně klesal na poslední místo, aby na konci okruhu zastavila s vytočenými spojkovými štefty úplně.

Prakticky jistou remízu vystřídalo nečekané vítězství Mšena, které snížilo svou ztrátu na šest bodů. Zatímco Lubomír Vozár vystřídal v páté jízdě René Vidnera Václavem Milíkem, jeho protějškem z boxů hostů měl limitované strategické prostředky. „Co bych měl měnit?“, obracel v žert pravidlo, že junior může být nahrazen jedině juniorem. „Mám se jít obléknout já (smích)?“

Aleš Dryml proměnil svůj druhý start v druhý triumf. Filip Šitera ovšem uhájil druhou příčku před dotírajícím Václavem Milíkem. Pavel Fuksa se díky nule netajil chmurnými myšlenkami. „Honím je před sebou jako blázen,“ vzdychal. „Ale motor v prvních metrech jen blije.“ V té chvíli ještě netušil, že ho v rozjížďce s číslem osm Petr Vandírek vystřídá extraligovým debutantem Stanislavem Pouznarem se slovy: „Je to stejný.“

V mezičase předvedl Jesper B. Monberg velké sólo v šesté jízdě. Ustál nejprve útok Piotra Protasiewicze v první zatáčce a vzápětí i neméně drsný atak Jana Jaroše v nájezdu do druhé zatáčky. Nerozhodný výsledek upravil skóre na 22:14 ve prospěch domácích.

Triumf v pravý čas
By prohrával o osm bodů, Petr Vandírek odložil žolíkový útok. Vývoj závodu mu dal za pravdu. Sebastian Ulamek vyhrál bez větších potíží rozjížďku s číslem sedm. Zato Filip Šitera se z druhého místa propadl až na samotný chvost. Aleš Dryml se vnějškem první zatáčky málem dostal na první místo. Avšak vedoucí Polák se ubránil. V oblouku u depa se Aleš Dryml pokusil ataktovat tři body vnitřní stopou, avšak znovu marně.

Matej Ferjan prožil honičku cestou na startovní rošt, když se u pásky zastavil tři vteřiny před vypršením časového limitu. Nakonec ještě během úvodního okruhu dostal Filipa Šiteru. Další remízu zajistil v osmé jízdě Piotr Protasiewicz. Ten se dočkal svého dnes prvního triumfu, když v první zatáčce objel naráz Jespera B. Monberga s Václavem Milíkem.

V deváté jízdě konečně Petr Vandírek vytáhl žolíka, kterého vložil do rukou Sebastiana Ulamka. Polský borec se mu odvděčil s přehledem získanými šesti body. I když mšenský kouč nepochybně věřil v maximální zásah, Jan Jaroš se nedokázal probít přes druhého Mateje Ferjana.

Hodnota mšenských akcií se přesto zvýšila, protože se obhájci titulu dostali na rozdíl třech bodů za Pardubice. To se však stalo maximem jejich dnešního počínání. Piotr Protasiewicz se záhy prosadil do čela rozjížďky s číslem deset. Filip Šitera se ovšem postupně propadl za Jespera B. Monberga i Aleše Drymla a nakonec ani neviděl cíl.

Pardubice v jedenácté jízdě pomalu, ale jistě začali natahovat gumu svého náskoku. Nejlépe odstartoval Sebastian Ulamek. Matej Ferjan ctil vnitřek úvodního oblouku, což ho vyneslo do čela. Mšenský Polák se nechtěl smířit s první dnešní porážkou, ale navzdory vší snaze mu nakonec nezbylo nic jiného. Václav Milík neměl žádné problémy s Pavlem Fuksou.

„Neboj se, máme překvapení až na poslední dvě jízdy,“ nepropadal Petr Vandírek ani náhodou panice. Nicméně téměř okamžitě musel improvizovat. Do rozjížďky s číslem dvanáct chtěl poslat Piotra Protasiewicze. Jenže ten už měl za sebou pět startů, přičemž ani v jedné z nich nebyl deklarován jako taktická rezerva. A nemohl tak učinit ani nyní, protože Mšeno prohrávalo jen o pět bodů.

Do akce se tedy na poslední chvíli vrátil Filip Šitera. Ten se sice na chvilku mihnul na třetím místě, ale Václav Milík si ho záhy dobyl zpátky. Matej Ferjan inkasoval další triumf, když v první zatáčce objel Jana Jaroše. Vzápětí inkasoval Sebastian Ulamek svou druhou prohru dnešního večera, když na něho odstartoval Aleš Dryml.

Polský závodník nehodil flintu do žita. V první zatáčce podjel domácího borce. Nicméně jeho vedení mělo jen epizodní charakter. Aleš Dryml navedl svůj motocykl na vnitřek druhého oblouku a vyhnal Sebastiana Ulamka na venek. Z toho profitoval i Tomáš Suchánek a posunul se na druhou příčku.

Sebastian Ulamek se na sklonku druhého kola na druhé místo vrátil, ale skóre 45:36 nedávalo Mšeno už velkou naději na vítězství. Pardubicím v posledních dvou nominačních rozjížďkách stačil k triumfu jen jeden jediný bod. Jan Jaroš byl ve čtrnácté jízdě ještě bratru pět metrů před startovní čárou, když vypršel dvouminutový limit. „Nebudu to komentovat,“ nechtěl se k incidentu vyjadřovat. „Byly trošku zmatky v depu…“

By Piotr Protasiewicz vyhrál stylem start – cíl, Mateji Ferjanovi s Václavem Milíkem stačilo dojet v poklidu na remízu. Závěr patřil Mšenu. Piotr Protasiewicz se během půldruhého kola probil přes Jesper B. Monberga a Aleše Drymla za výfuk vedoucího Sebastiana Ulamka. Nejvýraznější mšenský výsledek ovšem přišel až příliš pozdě a měl moc pouze opticky snížit první prohru suveréna letošní tabulky.

Hlasy z depa
„Pěkný, už u nich doma jsme jim dejchali na záda,“ komentoval pardubický triumf Aleš Dryml. „Máme před sebou další dva závody a chceme jet play-off doma. Jsou to ale závody, takže uvidíme, ale semifinále určitě chceme jet v Pardubicích. Nejlíp i finále. Máme taktiku, ale nebudu ji říkat nebo si ji všichni přečtou.“

„Vyhráli jsme, ale já to posral,“ nešetřil Václav Milík sebekritikou. „Juniorská jízda byla dobrá, ostatní už horší. Prostě jsem jezdil se šulínkama jako Ulamek, Protasiewicz a tihle dobří (smích). Doufám, že příště to bude už lepší. Je to zkušenost, něco už mám odjetý. Hlavně, že jsme v play-off.“

„Nic moc, ale vyhráli jsme,“ byl Tomáš Suchánek hodně rozporuplný. „Pro mě špatnej‘ výkon. Nechal jsem si udělat motor, ale nejel jako předtím. Asi časování… Přesně se uvidí, až se to rozdělá.“

„Hrozný horko, bolí mě z toho hlava,“ posteskl si Jan Jaroš. „Měli jsme trošku pech, jednou to předjetí mrzelo. Škoda. Dvě minuty nemá cenu komentovat, radši to nebudu dělat.“

„Na hovno,“ nebyl Filip Šitera vůbec hovorný. „Zkurvil jsem to. Nebejt‘ toho, mohli jsme vyhrát…“

1. ZP Pardubice   49
Tomáš Suchánek 0 2 0 0 1 3(1)
Aleš Dryml 3 3 2 1 3 1 13(1)
Jesper B. Monberg, DK 3 2 3 2 2 0 12
Matej Ferjan, H E 1 2 3 3 2 11(1)
René Vidner 2 – – – – 2(1)
Václav Milík 3 1 1 1 1 1 8(2)
 
2. Grepl PDK Mšeno   44
Jan Jaroš 1 0 2 1 2 M 6(1)
Filip Šitera 1 2 0 R 0 – 3
Vladimír Višváder – – – – – DNR
Sebastian Ulamek, PL 3 3 6* 2 2 3 19
Pavel Fuksa 1 0 – 0 0 1
Stanislav Pouznar 0 F 0
Piotr Protasiewicz, PL 2 1 1 3 3 3 2 15(2)

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre tabulkové body
1. Mšeno 7 336:303 12
2. Pardubice 6 279:273 8
3. Praha 6 278:275 4
4. Slaný 6 274:277 4
5. Plzeň 5 211:250 2

Foto: Wojta Zavřel a Jiří Havlíček

Slaný slaví šedesátiny ve stejný den jako všechny Aleny své jmeniny

Pátek 13. srpna je důvodem k oslavě dívčího jména Alena, ale z pohledu motoristické veřejnosti a to především plochodrážní v královském městě Slaný, je toto datum impulsem připomenutí si odstartování plochodrážních závodů na zdejším oválu. Slaný oslavil své šedesátiny koncertním festivalem na konci června, avšak rozhodně nezaškodí ohlédnout se zpátky

13. srpna 1950 je dnem kdy se ve Slaném uskutečnil první plochodrážní mítink s názvem I. OBLASTNÍ ŠKVÁROVÁ PLOCHÁ DRÁHA. Od tohoto mezníku příznivci levých zatáček nepřetržitě aplaudují soubojům na zdejší dráze. Zpočátku jedenkrát ročně, ale od roku 1955 se do ochozů mohou těšit na více závodů v jedné sezoně. Tato skutečnost byla navíc umocněna instalací umělého osvětlení v sezóně 1954, prvním v tehdejším Československu.

Další významný posun nastal 20. dubna1958, kdy do Slaného přijeli závodníci k první rozjížďce
mistrovství světa jednotlivců. A premiéra závodů světového šampionátu to byla nejen pro Svazarmovce AMK Slaný, ale rovněž debutem ranku světového šampionátu na našem území.

Slaný se tak stalo dostaveníčkem nejlepších plošinářů, kteří rok co rok bojovali v závodech mistrovství světa, ale rovněž mistrovství Evropy. Až na malé výjimky diváci mohli souboje světového charakteru sledovat do roku 1989. Obdivuhodná je nepřerušená série z let 1964 až 1984. V nových
politických a ekonomických podmínkách se podařilo závod Mistrovství světa uspořádat roku.
2001.

Nejvýznamnější akce MS a ME :

29. 7. 1962 Světové finále MS družstev
26. 6. 1965 Evropské finále MS jednotlivců
18. 7. 1981 Finále ME juniorů
10. 7. 1988 Finále MS juniorů
7. 9. 2002 Finále MS juniorů
30. 8. 2003 Finále ME jednotlivců
6. 9. 2008 Finále EP družstev

Bylo by chybou nepřipomenout, že návštěvy především na přelomu padesátých a šedesátých
let minulého století přesahovaly 20 000 spokojených diváků a světové finále družstev 1962
shlédlo 36 000 návštěvníků.

Progresivním činem bylo i založení vlastního plochodrážního střediska na výchovu jezdců v
roce 1957 to podle tehdejšího územního uspořádání neslo název Krajský AMK Svazarmu Praha-venkov, později Středočeský KV a startovalo v tehdejší druhé nejvyšší soutěži. Na post hlavního trenéra byl nominován legendární Václav Stanislav a výsledky jeho práce na sebe nenechaly dlouho čekat. Záhy se Bohumil Rendek a Antonín Vilde objevili v závodech MS a na ně navázal
především Zdeněk Kovář, ale i Miroslav Černý s Františkem Moulisem.

Začínal zde i pozdější mistr světa na ledě Antonín Šváb a rovněž dlouholetý reprezentant Miloslav Verner. Po zrušení ligových soutěží v sezóně 1962 ovšem práci z výchovou jezdců ve Slaném nezastavili. Tým posílil z Ústí nad Labem Pavel Mareš a vlastní odchovanci Václav Krail, Miroslav Rosůlek, Zdeněk Majstr a Jan Klokočka. Startovali v seriálech mistrovství, do Slaného z Viktorie Speedway Clubu Žižkov přestoupil již zmiňovaný Míla Verner a z jezdci Speedway Clubu České Budějovice Jan Holub a Stanislav Kubíček. Ti ve Slaném hostovali a slánský AMK s nimi získal v roce 1969 mistrovský titul v extralize.

Slánští startují až na malé výjimky v nejvyšší domácí extraligové soutěži a dalšího mistrovského titulu se dočkali až v sezoně 2005, na nějž navázali hned roku 2006. Klubem prošla celá řada reprezentantů, za všechny jmenuji Karla Voborníka, Josefa Minaříka, Aleše Drymla, Josefa Rybáře, Václava Vernera, Ladislava Hradeckého, Zbyška Holého, Daniela Boháče, Zdeňka Tesaře, Roberta Krále, Miroslava Fencla, Martina Málka, Jiřího Štancla ml., Karla Průšu. Zapomenout nelze na Romana Matouška, který svého času patřil do světové špičky a ani na další odchovance klubu Jiřího Brože, Václava Burandu, Františka Moulise ml. a celou plejádu dalších jezdců.

Týmu pomohla i celá řada zahraničních hostujících posil: Garry Stead, Wieslaw Jagus, Robert Nagy, Tomasz Bajerski, Karol Zabik, Adrian Miedzinski, Tomasz Chrzanowski, Pawel Staszek, Mariusz Puszakowski atd.

Nutností je zmínit se i o těch kteří se starají o chod klubu čí organizaci závodů, za všechny
A. Jelínka, A. Libercajta, J. Růžičku, K. Ležáka, F. Moulise st., P. Pospíchala, F. Čiperu, P. Křikavu a mnoho dalších, bez nichž by realizace mítinků byla nemyslitelná.

Poděkování patří i všem sponzorům klubu, dříve patronátním podnikům, kteří podporovali a
podporují plochodrážní sport ve Slaném.