Archiv pro měsíc: Srpen 2010

MČR tříčlenných družstev

Jaroslav Petrák litoval jediné rozjížďky

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 21. srpna
Šestý podnik přeboru jednotlivců/družstev se dnes v tropickém odpoledni ve Svitavách stal kořistí Jaroslava Petráka. Pardubický matador neviděl cíl jako první v rozjížďce s číslem deset, v níž ho porazil Martin Gavenda. Ten nakonec v dodatkové jízdě odvedl Martina Málka a díky druhému místu uhlídal průběžné vedení o osm bodů před vítězným Pardubičanem. Václava Milíka připravil o šanci promluvit do boje o pódium jedině zadřený motor v první jízdě. Rozjezd musel určit také pořadí v oddělené klasifikaci týmů. V něm Martin Málek nedal šanci Václavu Milíkovi, takže Březolupy stále ještě mohou v posledních dvou kolech atakovat vedoucí Pardubice.

Nikdo nemá patent na samá vítězství
Startovní listina dnešního závodu původně čítala dvacet jmen. Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A nyní si zasedlo na slánské závodníky. Roman Čejka si při utkání juniorské ligy s Chorvaty zlomil prst a s Michalem Dudkem se rozloučil motor už během úvodní jízdy šampionátu juniorských družstev.

Změna rozpisu pro dnešek, kdy se Tomáš Jůza a Zdeněk Vrba ocitli na místech náhradníků však byla poněkud překvapivá. A to tím spíše, má-li přebor filozofii, že závodit bude každý, kdo projeví zájem.

„Po pádu Čejky a odstoupení Dudka v pátek večer byl závod ve Svitavách bez dvou jezdců,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD. „V pětadvaceti jízdách měl mít jednu jízdu ve dvou a osm ve třech. Lubomír Vozár, pro kterého jsou Svitavy srdeční záležitostí, měl strach, aby se neopakoval personálně nepovedený první závod. Navrhl, že jednoho svého jezdce, u něhož měl obavy, aby svůj první start na technické zvládl, postaví do role náhradníka, pokud by odpadl ještě někdo. Na jeho návrh přistoupil pražský manažer, který do stejné role přidal Zdeňka Vrbu, jenž se vlastně vůbec nepřihlásil v daném termínu.“

Už rozjížďka s číslem jedna ve své podstatě napověděla už o dnešním vítězi. Po vylétnutí pásky se usadil na čele Jaroslav Petrák. Václav Milík byl ze jeho zády, avšak jeho útoky ustaly se třetím kolem, v němž musel odstavit svůj ztichlý motocykl. „Motor se zatáh‘,“ líčil v boxech. „Chtělo by to dohnat ztrátu, doufám, že to pojede.“

V rozjížďce s číslem čtyři mírně zaváhal Martin Gavenda. Vedoucí muž průběžné klasifikace se dostal do závodní akce poprvé od červnového evropského šampionátu ve Lvově. „Je to můj třetí závod za dva měsíce,“ poukazoval březolupský závodník, že soudruzi z NDR, udělali v termínovém kalendáři nějakou chybu. Nyní sice rychle reagoval na pohyb pásky vzhůru, jenže na protilehlé rovince byl rychlejší Martin Málek.

V úvodní sérii se dostali bodově nahoru také Pavol Pučko, triumfující ve druhé jízdě s náskokem roviny, a Krzysztof Nowacki. Také Polák neměl od MACEC Cupu příležitost usednou do sedla závodního stroje. A tak pilně proháněl motokrosový motocykl a běhal, aby se dnes mohl pochlubit ztrátou jedenácti kilogramů ze své váhy. Svitavský ovál mu v minulosti přinášel trápení a odřeniny, avšak dnes po odsunutí Zdeňka Schneiderwinda na trestnou čáru kvůli dotyku pásky vyhrál rozjížďku s číslem dvě stylem start – cíl.

Ve druhé sérii ovšem Jaroslav Petrák a Martin Málek na čele průběžné klasifikace osaměli. Pardubičan bez větších trablů vyhrál šestou jízdu. Za jeho zády Krzysztof Nowacki uhlídal poněkud rozevlátého Jakuba Fencla a Lukáše Hromádku. V osmé jízdě neměl Martin Málek prakticky žádné problémy inkasovat další trojku na úkor trojice juniorů.

Dopředu se však drali také Václav Milík a Martin Gavenda. Pardubický junior opanoval rozjížďku s číslem pět. V ní Tomáš Jůza dal najevo, že obavy o jeho zdraví, byly naprosto liché. Dva body mu sebral až defekt ve třetím kole. „Svíčka to není, možná cívka,“ mudroval v depu u svého stroje. „Chytne to a hned zase chcípne.“ Později přišel záhadě na kloub. „Vinutí zapalování se prostřelilo a dávalo to blesky do karteru.“ Další příležitost ke startu se mu naskytla až v poslední jízdě dne. Vyhrál ji, když vedení neopustil ani na sebekratší okamžik.

Na Martina Gavendu sice v rozjížďce s číslem sedm odstartoval Pavol Pučko, jenž si nejprve zapomněl v depu vestu. Jenže březolupský závodník ho podjel už v první zatáčce. Větší radost však měl v desáté jízdě. V ní totiž razantně sebral punc neporazitelnosti Jaroslavu Petrákovi. „Prokoučoval jsem start,“ pokrčil rameny. A že nikdo nemá patent na vítězství, se předtím přesvědčil Martin Málek. Toho odvedl Václav Milík.

Po dvaceti jízdách dvakrát nerozhodně
Pavol Pučko vyhrál dvanáctou jízdu před Krzysztofem Nowackim. Zvýšil tím počet vedoucích závodníků na čtyři. Osmi body se mohli vedle něho chlubit ještě Jaroslav Petrák, Martin Málek a Martin Gavenda.

Dopředu se ovšem dral i Václav Milík. A ve třinácté jízdě se postaral, že spoluvedení pražského juniora se stalo historií. Po perfektním startu ho už nikdo nedokázal dohnat. Zbytek triumvirátu leaderů ve čtvrté pětině podniku nemusel zaknihovat žádné ztráty.

Jaroslav Petrák vyhrál čtrnáctou jízdu ve velkém stylu. Stejně si počínal vzápětí i Martin Málek. Vladimír Višváder se spíše soustředil na udržení Krzysztofa Nowackeho a Jiřího Brummera v uctivé vzdálenosti. Nakonec se mu to stejně nepodařilo, protože mu v závěru třetího okruhu prasknul primární řetěz. „Bavili jsme se s mechanikem o babách a zapomněli pustit přimazávání,“ nešetřil sarkastickým humorem sobě vlastním.

Přitom ještě netušil, že dnes už na žádné body nedosáhne. V devatenácté jízdě vedl, avšak ve druhé zatáčce třetího kola upadl. Jakub Fencl pohybující se v bitevní vzdálenosti musel k zemi také. „Zase jsem myslel na baby,“ žertoval Vladimír Višváder, aby vzápětí zvážněl. „Nejel jsem naplno a na půl plynu nejde jezdit.“

Ani Martin Gavenda nezaváhal a velkým sólem v rozjížďce s číslem šestnáct dorovnal jedenáct bodů Martina Málka a Jaroslava Petráka. Poslední série začala ohnivě. Krzysztof Nowacki, jenž svou show nezapomínal na diváky, a Ondřej Veverka se srazili cestou na startovní rošt. Rozhodčí Jiří Juroška si však zachoval správný nadhled, takže po chvilce přijeli na rošt všichni čtyři borci.

Po vylétnutí pásky se v čele usadil Václav Milík, zatímco druhý Martin Gavenda bude po závodech mluvit o nepovedeném startu. Osud mu však poskytnul druhou šanci. Ve druhém kole upadl Ondřej Veverka a rozblikala se červená světla. Repete se však hrálo dle stejného scénáře. Václav Milík odstartoval a Martin Gavenda se musel smiřovat s druhou porážkou.

Jaroslav Petrák a Martin Málek se tak zbavili nepohodlného soka. V rozjížďce s číslem osmnáct však bylo na nich, aby určili majitele zlatého věnce. Ale co se nestalo. Zatímco Jaroslav Petrák mířil po skvělém startu nerušeně ke třem bodům a potažmo i celkovému triumfu, Martin Málek zůstal trčet za Pavlem Pučkem.

Martin Málek se pustil do boje. Vnější stopa ho ve druhé zatáčce už už poslala dopředu. Pavol Pučko však druhé místo uhájil. Březolupský borec ovšem ze svého tlaku nic neslevil a v prvním oblouku posledního kola se znovu ocitnul po Pražanově pravici. A na rovince se sunul před něho.

A mítink musel gradovat dvojicí rozjezdů. Lubomír Vozár a Josef Mizera se v žertu škorpili, který se pojede dříve. Pardubický kouč citoval řády, avšak nakonec velkoryse svolil, aby se dodatková jízda o určení pořadí týmů jela před rozhodujícím bratrovražedným bojem březolupských jezdců o stříbrný věnec.

Václav Milík šel s letem pásky dopředu, avšak Martin Málek ho zvnitřku úvodní zatáčky Vytlačil ven. „Na startu byly koleje a jí si vzal křivou,“ povzdechl si Václav Milík, jenž se posléze celá čtyři kola přesvědčil o obtížnosti předjíždění na svitavské dráze. O startu byl také druhý rozjezd. Lepší ho měl Martin Málek, který tak oplatil předchozí porážku Martinovi Málkovi. Z jeho úhlu pohledu bylo ovšem důležitější, že místo osmnácti tabulkových bodů bral dvaadvacet. Svůj náskok na vítězného Jaroslava Petráka upravil na osm bodů.

Hlasy z depa
„Na extraligu mě nedaj‘, to musím vyhrát ještě třikrát nebo podplatit trenéra (smích),“ žertoval Jaroslav Petrák. „Dneska dobrý, líbilo se mi to. Škoda třetí jízdy. Prokoučoval jsem start, moh‘ jsem mít plnej‘ počet. Vynahradil jsem si to v poslední jízdě. Dneska se mi to líbilo, nečekal jsem, že to vyjde. Stáhnul jsem body, což je dobrý. Rozhodnou ale Březolupy.“

„Dlouho jsem nejezdil,“ svěřoval se Martin Gavenda. „A tak jsem se sem těšil. Byl to můj třetí závod za dva měsíce. Dvě jízdy a mohlo bejt‘ maximum. Dvakrát se mi nevydařil start. A hlavně venek byl suchý a nebyla tam žádná rychlost. Rozhodnou Březolupy, tam už musím vyhrát. A kéž by byl titul. Letos moc nezávodím, tak bych si aspoň něco hodil do vitríny.“

„Velice dlouhé závody,“ komentoval Martin Málek. „Čtrnáct dnů jsem na tom neseděl a doplácím na techniku. Zůstal mi jen jeden motor. Chybí mi válce, snad se mi na mistrovství Evropy podaří něco sehnat. Mohlo být maximum, ale doplácel jsem na starty. Hodně to dlabalo a já měl problém to zkrotit. A na konci ještě ty dva rozjezdy. Jsem dost unavený.“

„Dobrá dráha,“ liboval si Václav Milík. „Lepší než v Pardubicích, víc to tady dlabe. Je to rozbitý a to mně vyhovuje. Bylo to dobrý až na tu první jízdu. Zadřel jsem motor, vzal si druhou, myslel jsem, že nebude rychlá, ale byla. Všechno dobrý až na ten rozjezd. Na startu byly koleje a já si vzal křivou. A tady se nedá předjet, když ten před tebou jede dobrou stopu.“

„Včera to bylo lepší,“ vrátil se Pavol Pučko k pardubickému závodu juniorských družstev. „Dnes to nebylo ono. Mrzí mě ta poslední jízda s Martinem Málkem. To jsem měl udržet. Nějak mi ale došly síly, ten třetí den za sebou se na mě podepsal. Udělal jsem chybu a už tam byl.“

„Začíná se mi dařit,“ pochvaloval si Krzysztof Nowacki. „Mohu se soustředit na cvičení, abych zhubnul a už mě nepřekážely následky zranění z roku 2007. Už jsem shodil jedenáct kilogramů a vidím efekt. Ze závodu jsem spokojený. Naposledy jsem startoval 18. června a to je více než dva měsíce. Jezdil jsem pouze na krosce. Dráha ve Svitavách pro mě byla vždy smolná, ale najednou to bylo dobré. Vzal jsem s sebou sestřenici Jagodu a pak jsem se smál, že se mnou musí teď jezdit jako maskotka, protože mi přinesla štěstí. Škoda, že moji kolegové z družstva nemohli jet. Dozvěděl jsem se, že si Roman zlomil prst na ruce, přeju mu rychlé uzdravení. Během závodů jsem dostal dvě napomenutí, že jsem dělal kolečka pro diváky po skončení jízdy. Nerozumím tomu, divákům přece také něco patří.“

1. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 3 2 3 3 14
2. Martin Gavenda, Březolupy 2 3 3 3 2 13+3
3. Martin Málek, Březolupy 3 3 2 3 2 13+2
4. Václav Milík, Pardubice E 3 3 3 3 12
5. Pavol Pučko, Praha 3 2 3 2 1 11
6. Krzysztof Nowacki, Slaný (PL – ACCR) 3 2 2 2 1 10
7. Ondřej Veverka, Praha 2 2 2 2 X 8
8. Jakub Fencl, Praha 0 1 1 2 3 7
9. Jiří Brummer, Praha 1 2 1 1 2 7
10. Vladimír Višváder, Pardubice 2 1 3 E X 6
11. Jiří Lang, Plzeň 0 1 0 1 2 4
12. Zdeněk Schneiderwind ml., Praha 1 1 1 1 0 4
13. Tomáš Jůza, Pardubice (res) E 3 3
14. Jaromír Otruba, Plzeň 2 0 0 E – 2
15. Tomáš Kis, Březolupy (SK) 0 – 0 1 1 2
16. Zdeněk Vrba, Praha (res) 1 1 2
17. Lukáš Hromádka, Březolupy 1 0 0 E 0 1
18. René Vidner, Pardubice 1 E – E – 1

Vložené jízdy náhradníků:

I Tomáš Jůza, Zdeněk Vrba
II Zdeněk Vrba, Tomáš Jůza NS

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE MŠE BŘE SVI PHA SVI TOTAL
  30.4. 1.5. 5.6. 12.6. 17.6. 21.8.  
1. Martin Gavenda, BŘE 22 14 22 25 16 22 121
2. Jaroslav Petrák, PCE 16 18 14 22 18 25 113
3. Martin Málek, BŘE 12 22 25 NS 25 18 102
4. Václav Milík, PCE NS NS NS 18 22 16 56
5. Vladimír Višváder, PCE 4 12 NS 14 14 6 50
6. Roman Čejka, SLA 7 10 16 16 1 NS 50
7. Pavol Pučko, PHA 3 7 12 NS 8 14 44
8. Ondřej Veverka, PHA 1 2 8 7 12 10 40
9. Jan Holub, PLZ 14 16 NS NS 10 NS 40
10. Michal Dudek, SLA 6 NS 18 10 4 NS 38
11. Jiří Brummer, PHA 0 5 3 12 0 7 27
12. Jakub Fencl, PHA 5 4 NS 5 3 8 25
13. Filip Šitera, MŠE NS 25 NS NS NS NS 25
14. Hynek Štichauer, PCE 25 NS NS NS NS NS 25
15. Krzysztof Nowacki, SLA 0 NS 4 8 NS 12 24
16. Zdeněk Schneiderwind ml., PHA 0 0 10 3 2 4 19
17. Tomáš Jůza, PCE 8 8 NS NS NS 3 19
18. Jaroslav Hladký, PHA 2 6 5 NS 6 NS 19
19. Michael Hádek, BŘE 18 NS NS NS NS NS 18
20. Zdeněk Vrba, PHA NS 3 6 NS 5 0 14
21. René Vidner, PCE NS NS 7 NS 7 0 14
22. Jaromír Otruba, PLZ 0 1 2 6 0 2 11
23. Zdeněk Simota, PHA 10 NS NS NS NS NS 10
24. Jiří Lang, PLZ 0 NS 0 NS 0 5 5
25. Jiří Vonásek, PLZ 0 0 1 4 NS NS 5
26. Tomáš Kis, BŘE NS NS NS NS NS 1 1
NC Lukáš Hromádka, BŘE NS NS NS NS NS 0 0
NC Karel Kadlec, PLZ NS NS NS NS 0 NS 0
NC Milan Čermák, MŠE NS 0 NS NS 0 NS 0
NC Pavel Fuksa, MŠE 0 0 NS NS NS NS 0
NC Luboš Velinský, PCE 0 NS NS NS NS NS 0

Poznámka: Zdeněk Schneiderwind ml. hostoval 12.6. za Březolupy.

Klasifikace družstev:

1. Březolupy 26 Martin Málek 13+3, Martin Gavenda 13
2. Pardubice 26 Jaroslav Petrák 14, Václav Milík 12+2
3. Praha 19 Pavol Pučko 115, Ondřej Veverka 8
4. Slaný 10 Krzysztof Nowacki 10
5. Plzeň 6 Jiří Lang 4, Jaromír Otruba 2

Aktuální tabulka klasifikace družstev:

  malé body velké body
1. Pardubice 158 26
2. Březolupy 158 25
3. Praha 114 17
4. Slaný 101 14
5. Plzeň 65 8

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorských družstev

Roman Čejka s návratem nepospíchá

Pardubice – 20. srpna
Čtvrteční utkání českého týmu s chorvatským družstvem skončilo pro Romana Čejku hospitalizací v nemocnici. Slánský junior v ní přenocoval a včera večer z ní spěchal tolik, že si zapomněl peněženku a doklady. Ve Svítkově stihnul ještě své kolegy, kteří se rozjížděli domů po předposledním kole šampionátu juniorských družstev. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že navzdory chuti do závodění svůj comeback rozhodně nechce uspěchat.

„Žiju,“ komentoval Roman Čejka svůj zdravotní stav. „Bolej‘ mě záda, pravý rameno a mám zlomenej‘ ukazováček na levý ruce. Přišli jsme o titul v juniorskejch‘ družstvech, je to v prdeli.“

A jak to slánský junior vidí s návratem na ovály? „V noci jsem si v nemocnici říkal, že už na to nesednu,“ netajil se. „Ráno jsem se vzbudil a zase přišla chu jezdit. Ve středu ale extraligu nepojedu. Pojedem‘ dál, až budu zdravej‘.“

Foto: Wojta Zavřel

MČR Juniorských družstev

Sedlácký Chlumec se pro Slaný posunul o pár kilometrů dál

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 20. srpna
Jako sedláci u nedalekého Chlumce dopadli slánští závodníci dnes v předposledním kole šampionátu juniorských družstev v Pardubicích. By ještě odpoledne měli stejný počet bodů jako Plzeň, o pár hodin později byl pro ně boj o titul ztracenou záležitostí. Roman Čejka zůstával hospitalizovaný v nemocnici a Michala Dudka zradil motor už po první jízdě. Hostující Ondřej Veverka nestačil sám na víc než poslední místo. Naproti tomu Michael Hádek s Janem Holubem vyhráli a v průběžné tabulce nemohou být prakticky překonáni kvůli lepšímu skóre. Druzí dnes byli Pražané zásluhou Pavla Pučko, kteří vyřadili Pardubice z finálové jízdy. Doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek opanoval tradičně Michal Škurla.

Předčasně naplněný slánský osud
V půlce července se sluníčko na plzeňských Borech smálo především na Romana Čejku a Michalem Dudkem. Konec třetího kola šampionátu je zastihnul na nejvyšším stupni. A navíc Jan Holub bez Michaela Hádka dokázal dotáhnout západočeský tým jen na třetí příčku. Slaný srovnal v tabulce krok s Plzní a před dvěma závěrečnými koly pomýšlel na atak mistrovského trůnu.

Jenže po včerejším duelu jadranské juniorské ligy bylo rázem všechno úplně jinak. Romana Čejku sestřelil Renato Cvetko a jeho motocykl trefil slánského závodníka. Jeho otec Roman a mechanik Antonín Polák smutně jedli párek. „Při tý ráně mu praskla přilba,“ říkali unisono. „Má zlomenej‘ ukazováček ne levý ruce a modřiny po celým těle.“

V sestavě stále ještě spoluleaderů šampionátu se narychlo objevil Pražan Ondřej Veverka. Stále se dalo doufat v lepší časy, avšak rozjížďka s číslem jedna předčasně naplnila slánský osud. Zatímco Ondřej Veverka se usadil hned za zády Václava Milíka, Michal Dudek se pohyboval až za René Vidnerem.

S jeho motocyklem nebylo evidentně všechno v pořádku. A vskutku ve třetím okruhu se odmlčel jednou provždy. „Motor, klika,“ vysvětloval slánský závodník příčinu ve svém depu. „Šlo o titul, s tím Romanem se to včera zkazilo, teď já ten motor. Nevím, na čem pojedu ve středu extraligu…“

Ze Slaného zbyl rázem pouze Pražan Ondřej Veverka. Navzdory prohrám s Prahou a Plzní v poměru 1:5 však stále udržoval Slaný ve hře o semifinále. Ani Mšenu se totiž na úvod nevyhnula smůla. V rozjížďce s číslem dvě se Ondřej Smetana chytil do pásky a z trestné čáry by za normálních okolností neměl příliš mnoho nadějí na body.

Pavel Fuksa se držel na druhém místě mezi Pavlem Pučkem a Jiřím Brummerem, jehož se zbavil ve druhém oblouku. Ve druhém kole ovšem zůstal stát. „Primár,“ procedil mezi zuby, když se vracel do depa. Ještě netušil, že se záhy promění z jedné poloviny na celý mšenský tým. Ondřej Smetana se totiž vrátil do depa se zadřeným novým motorem.

Sám ještě netušil, že se historie mnohdy opakuje. V rozjížďce s číslem pět neobjel ani tři okruhy. „To samý jako předtím,“ krčil rameny. „Motor.“ Pavel Fuksa mezitím proháněl vedoucí Pardubičany. V poslední zatáčce se mu podařilo ukořistit dva body na úkor René Vidnera, by metu protínal s unikajícím vzduchem ze zadní pneumatiky.

„Když se to sere, tak se to sere,“ nebral si servítky. V osmé jízdě ho čekala prakticky povinná porážka od Plzně. Ob jednu rozjížďku později však uhlídal dotírajícího Ondřeje Veverku a vůbec poprvé v letošní sezóně dostal Mšeno za brány základní části. Pražan však měl blízko k triumfu. Ve druhé zatáčce totiž vedl slibný manévr vnitřní stopou. „Najednou jsem ho slyšel v levým uchu,“ připouštěl Pavel Fuksa, jak ho Ondřej Veverka zaskočil.

Vítězství a zřejmě i titul navzdory finálovému zaváhání
Boj oslabených týmů Slaného a Mšena poskytl ve své podstatě jedinou záhadu pro úvodních deset rozjížděk. O postupu Plzně, Prahy a Pardubic nemohlo být sebemenších pochyb. Přesto si však jejich závodníci nedarovali na dráze ani metr zadarmo. Ze slánské smůly logicky nemohl neprofitovat obhájce titulu. A to tím spíše, stanul-li po boku Jana Holuba Michael Hádek, jenž se ze včerejší jadranské ligy omluvil kvůli horečkám.

„Neuzdravil jsem se,“ reagoval Michael Hádek na mírně kousavý dotaz magazínu speedwayA-Z po zázračně léčivé medicíně. „Včera jsem měl horečku 38,2, dne předtím 39 a dnes už jen 37 a něco.“ V rozjížďce s číslem tři však dlouho vodil za sebou Václava Milíka. Nepustil ho před sebe ve druhé zatáčce, když se pokoušel převzít vedení vnitřní stopou. Ale v následujícím oblouku však musel před nekompromisním nájezdem pardubického borce přece jen kapitulovat.

Z počáteční remízy se však Plzeň dostala do své obvyklé vítězné fazóny. Ani Ondřej Veverka v šesté, ani Pavel Fuksa v osmé jízdě pro ni nepředstavovali výrazný problém. A tak se Plzeňané dostali na stejný počet bodů jako Pardubice, ale přitom měli ještě jednu rozjížďku k dobru. Velká zásluha na tomto stavu však připadla pražské Markétě.

Úvodní pražské pětibodové maximum šlo na vrub poruchy Pavla Fuksy. Druhé na předčasné odstoupení Michala Dudka. Pavol Pučko se však prezentoval jako velmi rychlý závodník. „Matěj Kůs mi včera pomoh‘ vychytat nastavení motorky a převody,“ přiznával. V rozjížďce s číslem sedm se o účinnosti provedených změn přesvědčil Václav Milík. Pražan na naho odstartoval. A Jiří Brummer stěžující si na bolesti v koleně po včerejším pádě sebral bod René Vidnerovi.

Pražský triumfální kombajn se měl zarazit až v rozjížďce s číslem deset. Michael Hádek a Jan Holub nekoukali ani napravo, ani nalevo a po vylétnutí pásky se usadil v čele. Pavol Pučko do nich sice bušil jak ruská pěchota do obranných pozic wehrmachtu, ovšem samotná snaha bodový zisk nenásobí.

Plzeň se tak dostala jako vítěz základní části do semifinálového klání se Mšenem, jenž zastupoval už jen Pavel Fuksa. Michael Hádek a Jan Holub se s ním tentokrát viděli na startovním roštu a pak až zase v depu. V semifinálovém duelu Prahy a Pardubic ovšem létaly jiskry.

Pavol Pučko skvěle odstartoval, avšak Václava Milíka měl okamžitě za svým krkem. Ve druhé zatáčce třetího kola se Pardubičan sunul dopředu po vnitřní straně, aby v nájezdu do posledního okruhu nemilosrdně svého soupeře přitlačil na mantinel. „Přední kolo je na kaši,“ ukazoval Pražan v depu následky střetu se soupeřovým hákem. „Chtěl jsem ho přivřít k prknům, ale netušil jsem, že je hned vedle mě,“ hájil se Václav Milík.

Jeho předjetí však Pardubicím do finálové jízdy nepomohlo. Plzeň už měla vítězství v kapse. Přesto se však její závodníci usadili po startu v čele. Jenže ve druhém kole upadl Zdeněk Schneiderwind a muselo se opakovat. Při repete zamířili Jan Holub s Michaelem Hádkem znovu do vedení.

Jenže Pavol Pučko zůstával ve střehu. V prvním nájezdu druhého kola podjel Michaela Holuba. A hned v oblouku u depa překvapil Jana Holuba, který si myslel, že jde o jeho kolegu. Svůj omyl poznal, až když si přečetl startovní číslo pět na zádech Pavla Pučka. Závěrečná remíza však nemohla sebrat Plzni dnešní vítězství, které jí prakticky dostalo na mistrovský trůn.

Stále stejný vítěz
Šestý mistrovský závod stopětadvacítek měl konečně nabídnout vyrovnaného soupeře pro Michala Škurlu. Richard Geyer se totiž při přejímce vytasil s novým motorem spalujícím metyl. A hned v úvodní rozjížďce ukázal jeho výfuk Michaele Krupičkové a Davidu Štěrovskému, jenž sedlal vypůjčenou Shupu od Ondřeje Smetany.

Syn přítelkyně Ronnyho Weise se dalším triumfem stylem start – cíl prezentoval v rozjížďce s číslem pět. V tomto ohledu se mu ovšem Michal Škurla vyrovnal. Při svém prvním startu připravil o punc neporazitelnosti Michala Průchu v šesté jízdě na něho sice odstartoval David Štěrovský, avšak král kolibří scény se ujal vlády už v prvním zatáčce.

Vzápětí však odstartoval na Richarda Geyera. A protože oba své zbývající dvě jízdy vyhráli, bylo o obsazení stupňů vítězů rozhodnuto. Michal Průcha mohl tentokrát žehrat na rozlosování. Dojel až za nimi, a když ho nakonec Michal Škurla porazil už při třetím (!) vzájemném střetu, stalo se pro něho pódium nedostupnou záležitostí.

Na nejnižší stupínek vítězů se tak postavil podruhé za sebou Dominik Hinner. Michaela Krupičková doplatila na následky kolize s ním v rozjížďce s číslem osm.

Hlasy z depa
„Snad už ten titul bude,“ doufal Jan Holub. „Máme tři body náskok a to snad už nejde ani zkurvit. Dnes se jelo dobře, dráha byla podobná jako včera a měl jsem to namakaný. Ve finále škoda. Nečekal jsem tam Pučkina, myslel jsem, že je to Haďas. Ale vyhráli jsme a máme našlápnutý na titul. Doufám, že to vyjde.“

„Mám plnou hubu prachu,“ říkal Michael Hádek. „Nažral jsem se jako sviňa. Pučkin s náma vydupal, taktika to nebyla. Po každý jízdě se mi motala hlava jako svině. Ale tak nějak dobrý, tuten závod byl dobrej‘. Pardubice se mi většinou daří. Škoda první a finálový jízdy. V první se z Milíčka stal prasák, v tý poslední jsme to prokoučovali. Když se ve Slaným nestane nic nepředvídatelnýho, titul bude v pohodě.“

„Konečně byla sranda, poprvý se mi něco povedlo v Pardubicích,“ smál se Pavol Pučko. „Matěj Kůs mi včera pomoh‘ vychytat nastavení a převody. A najednou motorka jede úplně jinak. Ve finále jsem viděl, že Plzeňáci jedou ven a dal to pod ně. Za celej‘ závod jsem si je přečet‘. Akorát od Václava to byla prasárnička. Kolo je na kaši, nemoh‘ jsem ani dojet. Jsem ale celej‘, kolo se opraví.“

„Mrzí mě pád a že jsem nepřispěl víc,“ zpytoval Zdeněk Schneiderwind své svědomí. „Jinak bych to shrnul jako docela dobrý. Ve finále jsem si věřil, že bych moh‘ přispět víc.“

„Závod to byl dobrej‘,“ komentoval Václav Milík. „Až na to, že mě porazil Pavol Pučko. Neodjel jsem, on jel dobrou stopu a já ho nemoh‘ dohnat. Povedlo se mi ho ale dohnat. chtěl jsem ho přivřít k prknům, ale nevěděl jsem, že je vedle mě. Hlavně, že jsme zdraví. Příští rok musíme pro ten titul něco udělat.“

„Bylo to dobrý a jsem rád, že jsme skončili třetí,“ netajil se René Vidner. „Ale počítal jsem, že udělám víc bodů. Musím se naučit startovat. Jinak dobrý závody, ale mohlo by toho bejt‘ víc.“

„Smůla v prvních dvou rozjížďkách,“ povzdechl si Pavel Fuksa. „Pak jsem vyladil motor a jelo to. V semifinále si mě ohlídali, ale mám dobrej‘ pocit. Motor šlapal, doladil jsem to, proto škoda těch dvou defektů.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. PK Plzeň         26
Michael Hádek 1 2 3 3 3   1 13(1)
Jan Holub 2 3 2 2 2   2 13(1)
Jiří Lang         DNR
 
2. AK Markéta Praha         21
Pavol Pučko 3 3 3 1   2 3 15
Jiří Brummer 2 – 1 –   1 – 4(2)
Zdeněk Schneiderwind – 2 – 0   – X 2(1)
 
3. ZP Pardubice         16
Václav Milík 3 3 3 2   3   14
René Vidner 1 0 1 0   0   2
 
4. Grepl PDK Mšeno         8
Pavel Fuksa E 2 1 3 1     7
Ondřej Smetana 1 E – – –     1
 
5. AK Slaný         6
Ondtej Veverka, Praha 2 1 1 2       6
Michal Dudek E – – –       0

Aktuální tabulka šampionátu:

  malé body velké body
1. Plzeň 97 18
2. Slaný 68 14
3. Pardubice 62 12
4. Praha 57 11
5. Mšeno 27 5

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3 12
2. Richard Geyer, D 3 3 2 3 11
3. Dominik Hinner, Praha 2 2 3 2 9
4. Michal Průcha, Slaný 3 2 1 2 8
5. David Štěrovský, Pardubice 1 3 2 1 7
6. Michaela Krupičková, Liberec 2 2 X 0 4
7. Patrik Mikel, Březolupy 0 1 0 2 3
8. Zdeněk Holub, Chabařovice 1 1 1 0 3
9. Zdeněk Vitmann, Slaný 0 0 1 1 2
10. Lukáš Kovařík, Praha 0 0 1 0 1

Průběžné pořadí šampionátu:

  PHA SLA LIB MŠE PLZ PCE TOT
  29.4. 22.5. 19.6. 6.7. 14.7. 20.8.  
1. Michal Škurla, Praha 25 25 25 25 25 25 150
2. Michaela Krupičková, Liberec 18 18 20 22 18 14 110
3. Michal Průcha, Slaný 20 20 18 NS 22 18 98
4. Dominik Hinner, Praha 14 14 14 14 20 20 96
5. David Štěrovský, Pardubice 12 10 22 20 16 16 96
6. Zdeněk Vitmann, Slaný NS 12 12 18 12 8 62
7. Lukáš Kovařík, Praha 10 NS 7 16 14 7 54
8. Zdeněk Vrba, Praha 22 22 NS NS NS NS 44
9. Ondřej Smetana, Mšeno 8 16 16 NS NS NS 40
10. Richard Geyer, D 16 NS NS NS NS 22 38
11. Patrik Mikel, Březolupy NS NS 10 NS 10 12 32
12. Zdeněk Holub, Chabařovice NS 8 8 NS NS 10 26

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Ostatní závody

Bohumil Brhel se dělí o rekord s Ivanem Maugerem

Česká Třebová – 20. srpna
Každý závod má logicky své rekordmany a Memoriál Luboše Tomíčka nemůže být v tomto směru výjimkou. Největším počtem vítězstvím se dlouho mohl chlubit Ivan Mauger. Legendární Novozélanďan po hattricku z let 1971 – 1973 přidal čtvrtý triumf v sezóně 1979. Jeho rekord odolával bezmála celé čtvrtstoletí. Až 29. září 2003 ho vyrovnal Bohumil Brhel. A pakliže se chcete v pondělí 6. září podívat na letošní ročník Tomíčkova memoriálu zadarmo, nenechejte si ujít tento článek. Na jeho konci je zadání druhého kola soutěže AK Markéta Praha a magazínu speedwayA-Z.

Bohumil Brhel začínal s plochodrážní kariérou v Březolupech pod vlivem svého staršího bratra Petra počátkem osmdesátých let. Po intermezzu v pardubickém SVS natrvalo zakotvil v pražském klubu. Jeho jméno figuruje bezpočtukrát v tabulce medailistů mistrovství republiky a k jeho primátům patří i největší počet absolvovaných velkých cen ze všech českých závodníků.

Mezi vítěze Tomíčkova memoriálu se poprvé zapsal roku 1992. Druhé vítězství přišlo o tři roky později, třetí v sezóně 2002. Za nejtěžší však Bohumil Brhel označil první místo v roce 2003, jímž dostihl Ivana Maugera.

V rozjížďce s číslem pět totiž skončil až třetí, když triumfoval Matej Ferjan před Lubošem Tomíčkem. Ve všech ostatních případech však projížděl Bohumil Brhel vítězně cílem, by mu ve třetím kole dvacáté jízdy pomohla porucha Sebastiana Ulamka.

Třináct bodů by za normálních okolností přineslo rozjezd o druhé místo s Matejem Žagarem, zatímco Matej Ferjan by triumfoval s jedním bodem navíc. Jenže právě v sezóně 2003 se pražští organizátoři rozhodli oprášit myšlenku finálové jízdy.

Vedle Bohumila Brhela a obou Slovinců na jejím roštu stanuli ještě Grzegorz Walasek a Sebastian Ulamek. Scházel jediný bod a startoval by v ní i Richard Wolff. Ten na poslední chvíli nahradil Hanse N. Andersena. V rekordní době prokličkoval Prahou, kde na každém rohu stál policista při prvním ročníku bezpečnostní akce Kryštof, a protože ho ochranka nechtěla pustit do areálu, skákal přes plot. Ale to by byla jiná story.

Finále se stalo jednoznačnou záležitostí Bohumila Brhela. Dokonale vystihl let pásky a bezpečně se usadil na čele. Ostatním nezbylo než se seřadit za jeho zády jako poslušné stádo za svým vůdcem. Po smolné Zlaté přilbě si mohl vychutnat triumf a svou radostí se netajil ani na tiskové konferenci.

„Tahle čtyři vítězství bych vyměnil jedině za vítězství ve Zlaté přilbě,“ nechal se slyšet. To mu bohužel osud nedopřál. Stejně jako pokračování jeho vítězné šňůry při Tomíčkově memoriálu. O rok později mu po pěti triumfech v základní části ujel ve finále Matej Ferjan. V sezóně 2005 se léčil po úraze z šampionátu dvojic a v dalším roce se po komplikovaných fraktuře nohy z ruské ligy jeho kariéra předčasně uzavřela.

Soutěžní otázka:
Ve kterém roce vyhrál Bohumil Brhel naposledy Memoriál Luboše Tomíčka a čím se jeho triumf zapsal do historie závodu?

Pravidla:
Své tipy včetně adresy a telefonního čísla zasílejte od této chvíle na e-mailovou adresu vydavatelstvi@speedwayA-Z.cz.

Na odpovědi máte čas až do středy 25. srpna, kdy přesně ve 23:59 proběhne uzávěrka vašich odpovědí. Losování třech šastných výherců se bude konat okamžitě po skončení prvního kola. Jména vítězů, kteří získají po dvou vstupenkách, budou zveřejněna na stránkách magazínu speedwayA-Z.

Odpovědi bez jména a příjmení, kontaktní adresy, e-mailu a telefonního spojení jsou neplatné.

Z účasti na soutěži jsou vyloučeni redaktoři a spolupracovníci magazínu speedwayA-Z, zaměstnanci firmy Antonín Škach – Angličtina v České Třebové a členové AK Markéta Praha.

MČR tříčlenných družstev

Přeboru jednotlivců/družstev může být vytknuta jen jediná chyba

Svitavy – 19. srpna
Včera krátce před jedenáctou hodinou večerní pouštěl Petr Moravec startovní listinu šestého podniku přeboru jednotlivců/družstev, který je na pořadu v sobotu ve Svitavách. Obsahovala devatenáct jmen a šéf české ploché dráhy připojil doušku o volném startovním čísle čtrnáct, o které se potenciální zájemci mohou stále hlásit. Neuběhlo však ani čtvrt hodiny a všechno bylo jinak, protože se dvacátým borcem v jezdeckém poli stal pražský junior Zdeněk Vrba. Rázem bylo plno, protože o soutěž je veskrze enormní zájem. Jedna věc se však přeboru nemůže nevytknout.

A tou je malý počet kol a hlavně nevyváženost v kalendáři. Hlad seniorů výkonnostního středu po závodech je převeliký, což je evidentní z počtu přihlášek na jednotlivá kola přeboru. Jenže po třech mítincích v červnu přišla více než dvouměsíční přestávka.

Při posledním závodě v Praze se Jaroslav Petrák dotáhl na leadera průběžné klasifikace Martina Gavendu. Velké ambice na celkové vítězství si může ovšem dělat i Martin Málek. Ten musel oželet domácí podnik v Březolupech kvůli reprezentačnímu startu, avšak do konečného součtu se počítá šest nejlepších výsledků.

Startovní listina:

1 Václav Milík, Pardubice
2 Jaroslav Petrák, Pardubice
3 Vladimír Višváder, Pardubice
4 Tomáš Jůza, Pardubice
5 René Vidner, Pardubice
6 Jiří Brummer, Praha
7 Jakub Fencl, Praha
8 Pavol Pučko, Praha
9 Ondřej Veverka, Praha
10 Zdeněk Schneiderwind ml., Praha
11 Roman Čejka, Slaný
12 Michal Dudek, Slaný
13 Krzysztof Nowacki, Slaný (PL – ACCR)
14 Zdeněk Vrba, Praha
15 Jaromír Otruba, Plzeň
16 Jiří Lang, Plzeň
17 Tomáš Kis, Březolupy (SK)
18 Lukáš Hromádka, Březolupy
19 Martin Gavenda, Březolupy
20 Martin Málek, Březolupy

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Krzysztof Nowacki

MČR Juniorských družstev

Slánsko-plzeňský souboj startuje s otazníky

Pardubice – 19. srpna
Tři doposud uskutečněné závody českého šampionátu juniorských družstev vyrovnaly pořadí na čele průběžné klasifikace. Díky červencovému triumfu na plzeňských Borech má Slaný stejný počet tabulkových bodů jako Plzeň, kterou na pozici leadera drží jen vyšší počet bodů z jízd. Další zastávka na cestě k titulu čeká oba rivaly už zítra v Pardubicích, ovšem jejich sestava je zatím lemována otazníky.

Michael Hádek se totiž omluvil z dnešního utkání jadranské juniorské ligy kvůli nemoci a horečkám, které ho upoutaly na lůžko. Nicméně poslední zprávy hovoří, že by se přece jen měl ve svítkovských boxech objevit.

Roman Čejka zase odskákal nájezd Renata Cvetka v poslední jízdě dnešního závodu hrůzostrašným pádem. Dle prvních informací od jeho otce vyvázl z incidentu notně potlučený.

Před svým domácím publikem se budou chtít vytáhnout i domácí, a to tím spíše, je-li Václav Milík jen obtížně porazitelný. Zapomenout nelze ostatně ani na Pražany, ani na Mšeno, protože Pavla Fuksu při sledování dnešního závodu s Chorvaty pořádně svrběly dlaně.

Juniorská družstva už tradičně doprovodí stopětadvacítky. V nich kraluje Michal Škurla, jenž v sedle svého žlutého motocyklu neprohrál jediný mistrovský mítink. Aktuální formu prokázal i úterním vítězstvím v dalším kole Markéta Cupu i nadstavbové Ceně vydavatele magazínu speedwayA-Z. Jenže počet závodníků bažících po jeho skalpu se s každým jeho prvenstvím rozšiřuje. A David Štěrovský očekává nový motor Shupa…

Startovní listina:

ZP Pardubice: 1 Václav Milík, 2 René Vidner
AK Slaný: 3 Roman Čejka, 4 Michal Dudek
AK Markéta Praha: 5 Pavol Pučko, 6 Jiří Brummer, 13 Zdeněk Schneiderwind
Grepl PDK Mšeno: 7 Pavel Fuksa, 8 Ondřej Smetana, 14 Stanislav Pouznar
PK Plzeň: 9 Michael Hádek, 10 Jan Holub

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Richard Geyer, D
2 Michaela Krupičková, Liberec
3 Patrik Mikel, Březolupy
4 David Štěrovský, Pardubice
5 Michal Průcha, Slaný
6 Zdeněk Holub, Chabařovice
7 Zdeněk Vitmann, Slaný
8 Dominik Hinner, Praha
9 Michal Škurla, Praha
10 Lukáš Kovařík, Praha