Archiv pro den: 7.7.2010

MČR Jednotlivců

V ódě na plochou dráhu zazpíval nejhlasitěji Matěj Kůs

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 7. července
Mezi smělými cíli, které si Matěj Kůs vytkl před letošní sezónou, byl také titul mistra republiky jednotlivců. Dnes ve Svítkově udělal první krok k jeho zisku, když vyhrál skvělými momenty oplývající první finálový závod. Po dvou sériích byl sice na čele neporažený Hynek Štichauer. Jenže domácí borec vzápětí prohrál se svým sousedem z boxu Tomášem Suchánkem a v rozjížďce s číslem šestnáct i s Matějem Kůsem. Do cesty pražského juniora se v devatenácté jízdě postavil Lukáš Dryml, mohutným finišem dohánějící úvodní bodové zpoždění. Matěj Kůs se před něho dostal až promyšleným manévrem v poslední zatáčce. Stal se tak vítězem závodu a vyhnul se rozjezdu s Hynkem Štichauerem. Zároveň zavřel cestu na pódium pro Lukáše Drymla. Pro zelený věnec si tak přišel Adrian Rymel.

První vítězství nemusí znamenat vůbec nic
Pomineme-li Tomáše Topinku a Michala Makovského, kteří v českém individuálním šampionátu nestartují již léta, dostalo se do finálové části skutečně šestnáct nejlepších borců. Ani jeden z kvalifikačních předstupňů totiž nepřinesl vyřazení někoho z okruhu favoritů. Pro dnešní závod byl tento fakt nesmírně účinným katalyzátorem napínavé podívané. A první vyhrání nemuselo znamenat vůbec nic.

Stačilo se zeptat třeba Filipa Šitery. Mšenský závodník slavil v první jízdě triumf ve stylu start – cíl. Nejprve ho sice hodně zlobil Josef Franc a po jeho klesnutí na konec pole mu nedopřál klidu Aleš Dryml. Tři body na úvod v závodě, v němž by člověk hledal snadnou jízdu jedině s lucerničkou v ruce, byly samozřejmě výtečným počinem.

Avšak už po první úpravě Filip Šitera poznal, že s jeho přáním prolomit dosavadní smůlu to nebude nikterak jednoduché. Sice skvěle odstartoval s Lukášem Drymlem za výfukem, jenže v prvním oblouku přišla smrš. Způsobili ji Hynek Štichauer a Martin Málek, kteří se prohnali dopředu.

Ve druhé zatáčce ke všemu musel Filip Šitera kapitulovat i před Lukášem Drymlem, který se spodní stranou protáhl pro poslední bod. Nicméně příklad Filipa Šitery byl křiklavý, avšak přece jen ojedinělý. Ostatní vítězové první série nezažili ve druhé pětině tak drastický propad.

Matěj Kůs vyhrál druhou jízdu bez větších problémů. V rozjížďce s číslem šest však narazil na Aleše Drymla. Pardubičan, jenž prve marně dotíral na Filipa Šiteru, nyní uhlídal v první zatáčce Matěje Kůse, aby se společně přesunuli před Jana Jaroše. A Adrian Rymel v poslední jízdě úvodní pětiny jezdil první od startu až do cíle navzdory útokům Lukáše Drymla. Ten se po promyšlené akci na sklonku druhého okruhu dostal Romana Čejku, aby mu po přehlídce nájezdů chyběl na cílové metě na vítězného Pražana jen malinký kousíček.

V rozjížďce s číslem sedm se ovšem pražský borec, který se po vyřazení z extraligového kádru Olympu objevil na našich oválech bezmála po třech měsících, musel sklonit před Lubošem Tomíčkem. Ten byl v Pardubicích jako pokropený živou vodou. Když zkrotil ve druhé zatáčce dravý útok Adriana Rymela, měl v kolonce u svého bodového zisku číslici pět.

Stejným výsledkem se po dvou sériích mohli chlubit ještě Aleš Dryml, Matěj Kůs a Adrian Rymel. Pouze Hynek Štichauer zůstával neporažený. Už před čarodějnickým přeborem, který musel vzhledem ke svému loňskému zranění absolvovat z kvalifikačních důvodů, se netajil přáním vylepšit své šesté místo z Březolup 2006. „Bral bych klidně pátý místo,“ připouštěl před závodem.

Na dráze však zamířil k metám nejvyšším. Rozjížďka s číslem tři se musela opakovat vinou letmého startu. Napodruhé zamířil do čela Jan Jaroš, avšak hrdinou se stal právě domácí závodník. V prvním oblouku objel Luboš Tomíčka, aby už v nájezdu do druhého navedl svůj motocykl pod Jana Jaroše. Další tři body dodal v páté jízdě. Jak už bylo řečeno, hned v první zatáčce převzal vedení, které mu až do cíle nedokázal nikdo sebrat.

Leadeři se utkali v jediné jízdě
Avšak ani Hynek Štichauer nedokázal dát na šňůru svých dnešních vítězství další uzlík. Svou první prohru zaznamenal v rozjížďce s číslem jedenáct. Nejlepší start předvedl Martin Gavenda, avšak v patách mu byli oba Pardubičané. V první zatáčce ho objel Hynek Štichauer. Tomáš Suchánek byl však ve výjezdu ještě důraznější a dostal se před svého souseda v boxu.

„Nezavřel jsem ho natvrdo,“ vyjádřil se Hynek Štichauer na adresu svého přemožitele. Okamžitě mu bylo jasné, že se o své průběžné vedení musí už dělit. Z nejbližších pronásledovatelů ale vypadl Luboš Tomíček, jenž v deváté jízdě získal bod až po odstoupení Zdeňka Simoty. A také Aleš Dryml. Ten v rozjížďce s číslem deset nepředvedl se žlutou barvou povlaku povedený start. Pustil se okamžitě do srdnatého nájezdu a s Martinem Málkem před sebou nedopřáli ani vteřinku klidu Richard Wolffovi.

Pražan si po tréninku liboval, že jeho dlouhodrážní motor GM z dílny Bohumila Brhela je rychlý. Závod však rozehrál dvojicí nul. Nyní ho na začátku třetího okruhu překonal Martin Málek. Naděje Aleše Drymla však braly za své spolu s unikajícím vzduchem z jeho zadní pneumatiky. V zatáčce u depa musel ve třetím kole odstavit motocykl. „Už celý kolo jsem, cejtil, že je prázdná,“ nechal se slyšet.

Matěj Kůs a Adrian Rymel ale své jízdy ve třetí sérii vyhráli a srovnali krok s Hynkem Štichauerem. Do cesty pražského juniora se v deváté jízdě postavil Zdeněk Simota. Po úvodní nule projel první zatáčku rozjížďky s číslem osm jako blesk a z posledního místa se v mžiku stal leaderem. Nyní se ve stejné roli nočního stíhače ocitnul Matěj Kůs. Během dvou kol však vyřídil Luboše Tomíčka i Filipa Šiteru.

Další kořistí v hledáčku jeho zaměřovače se stal červenomodrý motocykl Zdeňka Simoty. V prvním výjezdu třetího kola se už Matěj Kůs sunul okolo něj. A snad aby překonaný pražský závodník mohl litovat ještě víc, v závěrečném oblouku zůstal stát. „Přestávalo to jet,“ popisoval zdroj svých patálií. „Přední řetěz mi ztuhnul a prasknul.“ Adrian Rymel vzápětí ovládl už popisovanou desátou jízdu.

Třetí série viděla také vítězství Lukáše Drymla. Úřadující šampión začal dohánět své zpoždění rychlostí špičkového supervlaku. V rozjížďce s číslem dvanáct usedl na druhý motocykl, v jehož sedle notně využíval vnější stopy k hladkému triumfu. Ve čtrnácté jízdě pak troubil další sólo a metu protínal těsně před svým bratrem, zatímco zisk Luboše Tomíčka nezvýšil urychlený přestup na jiný stroj po vjezdu na ovál.

Pro další vývoj závodu byla hodně důležitá šestnáctá jízda. V ní se totiž střetli všichni tři leadeři průběžného pořadí, jimž dělal společnost Josef Franc. Ten však záhy přišel o postartovní třetí příčku a v předposledním okruhu zastavil. „Motor speciál na pardubickou dráhu,“ lamentoval. „Nešlo to, nešlo.“

Adrian Rymel hodně laškoval se startmaršálem, když si zadní kolo opřel o mantinel. Jeho trik však nezůstal záhy neprohlédnut. Start vyšel nejlépe Matěji Kůsovi, který se s úspěchem v první zatáčce ubránil Hynku Štichauerovi a Adrianu Rymelovi. Záhy však na čele osaměl. Hynek Štichauer se totiž propadl až za Adriana Rymela. Okamžitě ho však zaměstnával jedním útokem za druhým. A ve třetím kole se v úvodní zatáčce dostal spodem ke dvěma bodům.

Adrian Rymel si pojistil vysoký bodový zisk v sedmnácté jízdě, v jejímž prvním výjezdu předčil Martina Gavendu. Vzápětí ho o bod překonal Hynek Štichauer. Polovinu rozjížďky strávil za Alešem Drymlem, ale ve druhém okruhu ho v zatáčce u depa objel. Matěj Kůs tím pádem musel v rozjížďce s číslem devatenáct vyhrát. Jenže to samé potřeboval i Lukáš Dryml, aby mohl měřit v rozjezdu své síly s Adrianem Rymelem.

Zpočátku tahal za delší konec provazu domácí závodník. Matěj Kůs se po něm hnal vnějškem první zatáčky, avšak Tomáš Suchánek se dostal pod něho a v následujícím oblouku pronikl na druhou příčku. Matěj Kůs však okamžitě kontroval a od prvních metrů druhého okruhu vytrvale atakoval Lukáše Drymla. A teprve v posledním nájezdu našel recept na předjetí.

V tom okamžiku se rozplynula vidina dvou rozjezdů. Matěj Kůs skončil se čtrnácti body, zatímco Hynek Štichauer měl o jeden méně. Zároveň se potvrdilo třetí místo Adriana Rymela, když Lukáš Dryml skončil hned za ním. Dvouciferný bodový zisk měl už jen Martin Málek. Hodně ho však mrzela rozjížďka s číslem patnáct. V ní vedl, leč nakonec se musel sklánět nejen před Tomášem Suchánkem, ale i Zdeňkem Simotou.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘,“ netajil se Matěj Kůs. „Po dlouhý době končím závod, že mám strašnou radost. A jsem zpátky a mám motivaci. To ty třešně u pana Vopata. Pohladil jsem si u něho pod stromem berana. Jsem rád, byl jsem závodník, co vyjel od startu a držel si pozici. A zjistil jsem, že jde předjíždět, když to jede. Byl jsem rychlej‘ a to bylo know how pardubický dráhy.“

„Na plánu se pracuje,“ reagoval Hynek Štichauer na připomínku magazínu speedwayA-Z, že se mu prozatím daří vylepšovat své doposud nejlepší šesté místo v šampionátu. „Jsem šastnej‘. Kdyby mi někdo řek‘ před závodama, že budu na bedně, odpověděl bych mu, že se zbláznil. Doufám, že to v Praze naladím jako tady. A lépe a radostněji. Suchoše jsem nezavřel natvrdo, Aďu jo, ale bylo mi to už prd platný. Ale před závodama bych byl rád za pátý a nakonec jsem byl druhej‘.“

„Spokojenost,“ dal Adrian Rymel průchod své radosti. „Musíme pochválit mechanika Edíčka. Fakt makal, udělal jen dvě chyby, jinak jsem to moh’ vyhrát. Ale jsou to Pardubice, tak jsem spokojený. Díky panu Bellisovi, že se o to postaral, jinak bych tu dnes nebyl.“

„Trápil jsem se s motorkou,“ povzdechl si Lukáš Dryml. „To je osud, už to tu nemám rád. Minule jsem při extralize předjížděl paliče a dnes mi daj‘ mladší závodníci pokouřit. A já se nadřu jako blázen. Byla trochu jiná dráha, první dvě jízdy jsem se trápil, pak jsem si vzal druhou motorku a viděl’s to. Chceš, chceš, ale nepovedenej‘ závod a v hlavě něco je. V poslední jízdě jsem držel lajnu a nechal se objet jako začátečník.“

„Škoda té jedné jízdy se Zdendou Simotou,“ litoval Martin Málek. „Vedl jsem a on mě začal dost vyvážet. Nehorázným způsobem, že jsem neměl místo. Jezdecky jsem spokojený, bodově moc ne. Škoda těch dvou bodů v předposlední jízdě. Jsou to dva závody, uvidím, jak se bude dařit v Praze. Dnes to byly docela vyrovnané závody, takové jsem dlouho neviděl.“

„Šlo to až na ten začátek a konec,“ bilancoval Tomáš Suchánek. „Pořád jsem laboroval s převodem. Provařil jsem to na nich. Jinak dobrý, bojovalo se, uvidíme v Praze.“

„Něco si tam napiš, něco si vymysli,“ nebylo Aleši Drymlovi do řeči. „Před domácím publikem jsem doufal v bednu, ale dneska jsem se s tím pral a nebyl spokojenej‘ s motorkou. A defekt v půlce závodu ti nepřidá. Celý kolo jsem cejtil, že mám prázdnou pneumatiku. rozdíl pěti bodů na Matěje je velkej‘, ale to je plochá dráha.“

„Myslel jsem, že to v Pardubicích půjde,“ povzdechl si Filip Šitera. „A že prolomím smůlu. V poslední jízdě jsem zadřel motor, takže paráda.“

„V první jízdě jsem si cuknul a byl start,“ líčil své dnešní patálie Zdeněk Simota. „Ve třetí jízdě mi to přestávalo jet. Řetěz ztuhnul a prasknul. Pak jsem si uhlídal Martina Málka a Suchoš nás objel po venku. Ani nevím, kde se tak vylíhnul.“

„Třetí závod, tři body,“ odtušil Richard Wolff. „Byly komplikace. V tréninku dobrý, novej‘ motor od Bogase, udělanej‘ na dlouhou dráhu, že to tady zkusím. Pak odešel na druhým karburátor. Chyběl vstup do závodu, než něco najedeš, chybí to. Najede stíhat tolik dlouhejch‘ a krátkejch´. Letos budu jezdit hlavně dlouhou. Bohužel nejde to jinak.“

1. Matěj Kůs, Praha 3 2 3 3 3 14
2. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 2 2 3 13
3. Adrian Rymel, Praha 3 2 3 1 3 12
4. Lukáš Dryml, Pardubice 2 1 3 3 2 11
5. Martin Málek, Březolupy 2 2 2 1 3 10
6. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 1 3 3 1 9
7. Aleš Dryml, Pardubice 2 3 E 2 2 9
8. Filip Šitera, Mšeno 3 0 2 3 0 8
9. Luboš Tomíček, Praha 2 3 1 1 E 7
10. Zdeněk Simota, Praha 0 3 E 2 1 6
11. Josef Franc, Praha 0 2 2 E 2 6
12. Martin Gavenda, Praha 0 1 1 E 2 4
13. Richard Wolff, Praha 0 0 1 2 0 3
14. Jan Jaroš, Mšeno 1 1 0 0 1 3
15. Roman Čejka, Slaný 1 0 0 1 1 3
16. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 0 1 0 0 2
res Jakub Fencl, Praha   DNR
res Vladimír Višváder, Liberec   DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorských družstev

Leadeři průběžných klasifikací to neměli jednoduché

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 6. července
Vyrovnaný plzeňský pár Michael Hádek – Jan Holub slavil triumf také ve druhém kole šampionátu juniorských družstev, by ho v rozjížďce s číslem čtyři porazil pardubický Václav Milík. Na druhou příčku zamířili Slaňáci, zatímco Pardubice skončily třetí. Jednoduchý život neměl ani Michal Škurla. Leader průběžné klasifikace stopětadvacítek, které juniorská družstva tradičně doprovázely, prohrál na úvod s Davidem Štěrovským. Pardubický borec si však vzápětí zkomplikoval život dvěma pády. Bodově ho přeskočila Michaela Krupičková a on si navíc musel stupně vítězů vybojovat v rozjezdu se Zdeňkem Vitmannem.

Chladno místo vedra, d隝 místo slunce
Pár hodin po včerejším extraligové porážce Pardubic se začaly dít věci, které ovlivnily dnešní druhé pokračování šampionátu juniorských družstev. Ze ztemnělé oblohy se před půlnocí začaly snášet hektolitry studené vody. Rtu teploměru prchala na druhou stranu od tropických hodnot. Odpoledne nebylo žádnou výjimkou objednat si v přilehlé hospodě grog. Mezitím pořadatelé vymetali vodu z oválu, nicméně její povrch nevzbuzoval v depu přehnané nadšení.

Mítink rozehrála nejlépe Plzeň. Michael Hádek s Janem Holubem v rozjížďce s číslem jedna už po vylétnutí pásky ujali domácí dvojici. V pětibodovém inkasu je vzápětí napodobili Slaňáci. Stalo se tak za divokých okolností. Ve druhé zatáčce se přetočil vedoucí Václav Milík. A Roman Čejka jedoucí v bitevní vzdálenosti neměl jinou volbu, než se poroučet k zemi také.

„Postě jsem slívnul,“ vytasil se Václav Milík s novým termínem. „Jak jsem v nájezdu přidal, přetočil jsem se a slívnul.“ Jako viník pádu musel při repete pouze sledovat spanilou jízdu Romana Čejka a Michala Dudka. Pakliže však někdo počítal, že se pěti body ozdobí i Praha,musel své přesvědčení rychle revidovat.

V první zatáčce třetí jízdy se Pavel Fuksa nejprve vypořádal s Jiřím Brummerem. Když ho vytlačil na vnějšek, okamžitě podjel Pavla Pučka. Díky Pavlu Fuksovi žila mšenská naděje na postup do semifinále i nadále. V rozjížďce s číslem pět odstartoval na slánský pár. Roman Čejka se ho v prvním oblouku pokusil objet, ale postupu na vedoucí příčku se dostal až ve druhé zatáčce druhého okruhu. „Hodně se to točí,“ přemítal Michal Dudek, který svého kolegu v otázce předjíždění nenapodobil.

Dva body vytěžil Pavel Fuksa i z utkání s Pardubicemi. Mšeno skončilo základní část s osmičkou v kolonce průběžného zisku. Pražané měli v té době přesně o polovinu méně, avšak čekaly na ně ještě dvě jízdy. V té osmé Pavol Pučko dokázal vyzrát na Slaný a další nerozhodný výsledek s Pardubicemi otevřel semifinálové brány pro Markétu.

Jen jednou otřesená plzeňská nadvláda
Spojenectví Michaela Hádka a Jana Holuba už druhým rokem funguje jako spolehlivá garance úspěchu v šampionátu juniorských družstev. Logickým důsledkem jejich vyrovnanosti se stal loňský titul i letošní vykročení za jeho obhajobou. V rozjížďce s číslem čtyři ovšem plzeňský pár narazil na Václava Milíka.

Pardubický závodník dobře namotivovaný po svém úvodním pádu z druhé příčky útočil na vedoucího Michaela Hádka. A ve třetím okruhu se razantně dostal dopředu. „Jak uličníka mě spráskla, ale už jsem se v něm viděl,“ líčil své předjetí plzeňský závodník, jemuž v následujícím oblouku nevyšla snaha o odvetu.

Remíza s Pardubicemi však byla dnešním nejhorším výsledkem Plzně. Už v rozjížďce s číslem šest se Plzeňané vrátili ke svému vítěznému konceptu, by za divokých okolností. Zatímco Michael Hádek se rychle dostal do čela, před Janem Holubem se uhnízdili Jiří Brummer a Ondřej Veverka.

Jan Holub se dostal dopředu v prvním oblouku třetího kola, avšak oba Pražané se hned v následující zatáčce ocitli na zemi. „Byl jsem vyjukanej‘ a trefil díru,“ přiznával Ondřej Veverka, jenž se na repete mohl dívat jen jako divák. „Pražáci jsou všude, na vnitřku, na venku,“ říkal Michael Hádek, avšak s Janem Holubem v opakovačce nepustil vůbec ke slovu Pavla Pučka, který nahradil Jiřího Brummera.

Plzeňané museli startovat znovu i ve svém duelu se Slaným v deváté jízdě. Usadili se v čele, avšak ve druhé zatáčce za nimi upadl Roman Čejka. Napodruhé Michael Hádek a Janem Holubem svůj brilantní start zopakovali a záhy zmizeli Michalu Dudkovi. Suverénně vyhráli základní část a mohutný bodový příděl jim dával velké naděje i na triumf v celkové klasifikaci.

Druhý Slaný měl pět bodů ztráty. Vedle zmiňovaných ztrát se Mšenem a Plzní je o body připravila v osmé jízdě i Praha díky skvělému startu Ondřeje Veverky a Pavla Pučka. Roman Čejka se však během dvou kol probil na druhé místo. V posledním oblouku před cílem dodal jeden bod i Michal Dudek. Když podjel Ondřeje Veverku.

Pražané měli velké naděje i v rozjížďce s číslem deset, když se Václav Milík ocitl předčasně v pásce. Nicméně předvedl strhující divadlo, když se i s patnáctimetrovým handicapem dokázal posunout z posledního místa na první. Takový husarský kousek se v české historii prozatím povedl pouze Janu Holubovi při předloňských tříčlenných družstvech v Praze.

Praze tím pádem scházel v průběžné klasifikaci jeden bod na třetí Pardubice a v semifinále je čekala suverénní Plzeň. Západočeši ani tentokrát neměli výrazný problém. Pavol Pučko sice v první zatáčce podjel Michaela Hádka, jenže ten mu to ve výjezdu spodní stranou vrátil.

Druhé semifinále bylo divočejší. Po rychlém startu se ujal vedení Roman Čejka. Avšak ve skrumáži úvodního oblouku zaznamenal svůj dnes už třetí pád, do něhož se zapletli i útočící Václav Milík a Michal Dudek. Ten neměl na svém náhradním stroji deflektor a v časové tísni si raději vypůjčil motocykl od Michaela Hádka.

„Neboj, drží to jak kráva,“ reagoval Plzeňan na dotaz slánského závodníka po převodu. Václav Milík tentokrát upaloval rychle pryč a už ve druhé zatáčce měl náskok bratru dvacet metrů. Mezi Romanem Čejkou a Michalem Dudkem však jel René Vidner. Třetí příčku však ztratil, když v poslední zatáčce upadl. Místo Pardubic šli do finále Slaňáci.

Avšak obhájci titulu jim nedali ani náznak šance. Jan Holub triumfoval stylem start – cíl, zatímco Michael Hádek v první zatáčce objel Romana Čejku.

Jedno zaváhání nevadí
Pouze šest stopětadvacítek se sešlo ke svému čtvrtému mistrovskému kolu. Čekalo je jen šest jízd, přičemž kdyby jediný z přihlášených nedorazil, podnik by ztratil svůj status šampionátu republiky.

Hned rozjížďka s číslem jedna přinesla nečekaný výsledek. Suverénní leader průběžné klasifikace Michal Škurla sice nejlépe odstartoval, avšak ještě během úvodního kola mu ukázal výfuk David Štěrovský. A pardubický závodník si svou první pozici pohlídal až k šachovnicové vlajce.

Hodnotu svých akcií zvýšil David Štěrovský druhým triumfem, který přišel ve druhé jízdě, v níž porazil Michaelu Krupičkovou ve stylu start – cíl. Jenže Michal Škurla nechtěl stahovat kalhoty, když brod k nejvyššímu stupni pódia byl stále ještě daleko. Třetí jízda se změnila v jeho velké sólo, jemuž se Michaela Krupičková stala prvním posluchačem.

Rozhodnutí o vítězi měly přinést rozjížďky s čísly čtyři a šest, v nichž rozpis závodu svedl dohromady Davida Štěrovského a Michala Škurlu. Obě střetnutí skončily pádem pardubického závodníka. Nejprve lehnul v poslední zatáčce z druhého místa. A podruhé ztratil za stejných okolností druhou příčku už ve druhém okruhu.

Dva body tak zdědila Michaela Krupičková, jenž skončila celkově druhá. A na stejnou příčku poskočila i v průběžné klasifikaci, protože Michal Průcha byl na dovolené v Chorvatsku. Před slánského závodníka se dostal rovněž David Štěrovský. Předtím se však musel v rozjezdu vypořádat se Zdeňkem Vitmannem.

Hlasy z depa
„Super, pořád mě to baví a bude mě to bavit dlouho,“ odpovídal Jan Holub na otázku magazínu speedwayA-Z, zda se mu pobyt na nejvyšších stupních maličko neomrzel. „Dráha byla těžší než normálně. Závodivá, ale dělaly se díry. Tahalo to, ale šlo to bez pádů. To jsem rád, dneska jich bylo dost. Had v Plzni nebude, snad mi někoho seženou, po devatenáctkách by to chtělo v juniorce hattrick.“

„Dnes mi to nešlo,“ přiznával Michael Hádek. „Pořád jsem na tom nesvůj. A dělám chyby. Hlavní je výhra, jen tak se dá obhájit. V Plzni nebudu, jedu na trávu do Francie a přejíždíme hned do Truro.“

„Jsem rád, že jsem zdravej‘,“ netajil se Roman Čejka. „Dneska bylo moc pádů a krizovek. Chtěl jsem moc, ale budu se muset začít učit, abych nepadal. Dobrá zkušenost, dobře jsem si zajezdil. Už se těším, až si doma lehnu. Doufám, že se zvednu, bolej‘ mě záda.“

„Zezačátku takový zabijácký, pak lepší“ vyprávěl Michal Dudek. „Stoprocentně lepší než o tréninku. Byly hnusný koleje, musel jsi přijít, kde se to jezdí. Byla bedna, nepočítal jsem s ní, ale dobrý. Plzeňáci jsou střelci, ale s lepší technikou bych je potrápil. Mám už jen tenhle motor. Z pěti motorů jeden, docela bída.“

„Na to, že jsem jsi v první jízdě slívnul, to bylo dobrý,“ nechal se slyšet Václav Milík. „V prvním vinglu mě to nacentrovalo na mokrým. Jak jsem do nájezdu přidal, přetočil jsem se a slívnul. Pak jsem měl samý trojky až do konce a dařilo se.“

„Bylo to super, díky Vendovi za třetí místo,“ říkal René Vidner. „Jsem spokojenej‘. Až na tu jízdu, co jsem lehnul (smích). Bylo to dobrý, ale chtělo by to víc na takovejch‘ drahách trénovat. Na takový těžký jsem byl poprvý.“

„Docela těžký,“ vyjadřoval se Pavol Pučko. „Chtěl jsem víc bodů. Chybělo štěstíčko. První jízda mě mrzí. Dláblo mě to a klapnul jsem. Tak příště!“

„Hodně špatný,“ hodnotil svůj výkon Ondřej Veverka. „Dráha šla, ale spad‘ jsem z druhýho místa před Hada. Byl jsem vyjukanej‘ a trefil díru. To mě štve nejvíc.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. PK Plzeň         28
Michael Hádek 3 2 2 3 2   2 14(3)
Jan Holub 2 1 3 2 3   3 14(3)
 
2. AK Slaný         17
Roman Čejka 2 3 2 X   2 0 9(1)
Michal Dudek 3 1 1 1   1 1 8(2)
 
3. ZP Pardubice         14
Václav Milík X 3 3 3   3   12
René Vidner 1 R 1 0   F   2
 
4. Markéta Praha         11
Ondřej Veverka – X 0 2 0     2
Jiří Brummer 1 F/R – – –     1(1)
Pavol Pučko 2 1 3 1 1     8(1)
 
5. Grepl PDK Mšeno         8
Pavel Fuksa 1 3 2 2       8
Milan Čermák – – – –       DNR
Ondřej Smetana 0 0 0 0       0

Aktuální tabulka šampionátu:

  malé body velké body
1. Plzeň 55 10
2. Slaný 38 8
3. Pardubice 25 5
4. Praha 24 5
5. Mšeno 14 2

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Michal Škurla, Praha 2 3 3 3 11
2. Michaela Krupičková, Liberec 2 2 3 2 9
3. David Štěrovský, Pardubice 3 3 F F 6+3
4. Zdeněk Vitmann, Slaný 1 1 2 2 6+2
5. Lukáš Kovařík, Praha 0 0 1 1 2
6. Dominik Hinner, Praha F 1 E – 1

Průběžné pořadí šampionátu:

  PHA SLA LIB MŠE TOT
  29.4. 22.5. 19.6. 6.7.  
1. Michal Škurla, Praha 25 25 25 25 100
2. Michaela Krupičková, Liberec 18 18 20 22 78
3. David Štěrovský, Pardubice 12 10 22 20 64
4. Michal Průcha, Slaný 20 20 18 NS 58
5. Dominik Hinner, Praha 14 14 14 14 56
6. Zdeněk Vrba, Praha 22 22 NS NS 44
7. Zdeněk Vitmann, Slaný NS 12 12 18 42
8. Ondřej Smetana, Mšeno 8 16 16 NS 40
9. Lukáš Kovařík, Praha 10 NS 7 16 33
10. Zdeněk Holub, Chabařovice NS 8 8 NS 16
11. Richard Geyer, D 16 NS NS NS 16
12. Patrik Mikel, Březolupy NS NS 10 NS 10

Foto: Pavel Loužecký

Extraliga

Luxus čtyřbodové převahy se opakoval pouze v konečném výsledku

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 5. července
Nesmírnou vyrovnaností se vyznačovalo extraligové utkání mezi Mšenem a Pardubicemi. Po juniorské jízdě vedli hosté o čtyři body. Nicméně takový odstup se ve světle dalších událostí se už neopakoval. Mšeno stáhlo ztrátu a mezi rozjížďkami s čísly pět a čtrnáct nebyl vyrovnaný stav pouze po osmé jízdě. Status quo padl až v samotném závěru, kdy mšenští Poláci odvedli Mateje Ferjana a Václava Milíka, jenž celý podnik absolvoval na jediné pneumatice.

Od pardubického vedení přes mšenské k nerozhodnému stavu
„Jsem trošku nervózní,“ připouštěl Petr Vandírek krátce před půl osmou. Ačkoliv se odpoledne už dávno přehouplo do večera, stále panovalo pekelné vedro. Hustý slejvák, který okolo páté zkrápěl středočeské městečko na půl cesty mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví vůbec nebyl znát. Louží si všimnul jen opravdu všímavý pozorovatel. A nebylo divu, protože vyprahlá země vstřebávala husté provazce vody okamžitě po jejich dopadu a zůstávala suchá.

Příčina nervozity mšenského kouče měla svou příčinu ve složení pardubického týmu. Lubomír Vozár si vůbec nepřipouštěl myšlenku na předčasnou kapitulaci bílého půlkoníka. A jeho domácí protějšek si už v případě Prahy vyzkoušel, že vítězství na domácím ovále nemusí být v žádném případě automatické.

Nové nafukovací mantinely se dočkaly svého křtu už v rozjížďce s číslem jedna. Dopředu letěli Tomáš Suchánek s Hynkem Štichauerem, ovšem domácí byli za nimi. V první zatáčce spadl Tomáš Topinka a hned po něm i Hynek Štichauer a Jan Jaroš. „Zavřeli jsme Topase mezi sebe,“ líčil Hynek Štichauer. „Neměl kudy jet.“

Rozblikání červených světel bylo nevyhnutelné. Jana Jaroše, který neskrýval únavu ze zbytečné cesty do ruského Togliatti s propadlým vízem, pohltila sanitka. Naštěstí z ní záhy vyskočil za potlesku diváků. Petr Vandírek měl však přesto starosti, protože Tomáš Topinka ze závodu odstoupil.

Do repete místo něho směřoval náhradník Filip Šitera, jenž se nad ránem vrátil z Polska. Své mechanické problémy posledních dnů vyřešil zápůjčkou pohonného agregátu od Bohumila Brhela. Pardubičané zopakovali svůj brilantní start, jenže ve druhé zatáčce je oba podjel Filip Šitera. Útočil i Jan Jaroš, jemuž v cíli chyběl k bodu opravdu jen kousek.

Lubomír Vozár si logicky věřil v juniorské jízdy, by Mšeno využilo povolené kvóty jedné personální změny po uzávěrce. A místo Milana Čermáka odstartovalo ostrou kariéru Ondřeje Smetany v sedle pětistovky. „Jo, ujel, tady o tréninku,“ odpověděl debutant na otázku magazínu speedwayA-Z, zda už splnil otcovu kvalifikační podmínku absolvování deseti kol na plný zátah.

Letmý start Václava Milíka nejen inicioval spuštění červených světel, ale zároveň odstartoval soukromý závod Pavla Fuksy. V okamžiku vystřelení pásky mu prasknul řetěz. Navzdory sprintu a usilovné práci mechanika v boxu se nedokázal vrátit na ovál včas. Václav Milík s René Vidnerem neměli s Ondřejem Smetanou příliš urputnou práci.

Mšeno však pardubický únik okamžitě zlikvidovalo. Sebastian Ulamek s Filipem Šiterou se stali pánem situaci hned po startu. Nájezd Mateje Ferjana vnějškem prvního výjezdu skončil na mantinelu, kam ho Filip Šitera nemilosrdně vyvezl.

Ve čtvrté jízdě se Mšeno dostalo do čela. Zpočátku sice vedl Aleš Dryml, ale v nájezdu do druhého kola se mezi ním a mantinelem jen mihnul Sebastian Ulamek. A Tomáš Suchánek tentokrát zůstal na štítě Jana Jaroše. První přestávka se protáhla, když zdravotnický personál musel asistovat u divačky, která si vyvrkla kotník. Ale zdravotní problémy začal pociovat i Hynek Štichauer. „Jardo, připrav se, dělá se mi blbě,“ obrátil se na věčného náhradníka Jaroslava Petráka s poukázáním na bolesti v noze. Nakonec však následky svého úvodního pádu překonal.

V rozjížďce s číslem pět hosté opět srovnali stav utkání. Matej Ferjan šel tvrdě za svou věcí a zbavil Sebastiana Ulamka vedoucí příčky ještě v první zatáčce. Václav Milík měl pod kontrolou Pavla Fuksu. Od něho si vzal Filip Šitera pneumatiku s nestrženou hranou, ale v šesté jízdě mu nebylo souzeno opustit třetí místo před Tomášem Suchánkem. Zato Hynek Štichauer překonal Jana Jaroše v úvodním oblouku, aby mu vzápětí kazil všechny pokusy o odvetu.

Odvážnou taktiku Pardubic zlomila pneumatika
18:18 byl stav po šesti jízdách střetnutí, které do historie vstoupilo jako závod remíz. Ta v rozjížďce s číslem sedm však přece jen byla nečekaná, protože Mšeno mělo v ohni obě svá polská želízka. Kvůli pádu jednoho z nich, Piotra Protasiewicze, v první zatáčce se muselo opakovat bez vlivu na obsazení repete.

Stejně jako prve se do čela dostal Matej Ferjan. Za jeho záda se v první zatáčce přenesl Aleš Dryml. Už ve výjezdu ho však Piotr Protasiewicz přimáčkl na vzduchové vaky. A z jedné vody načisto zaútočil i na Mateje Ferjana. Vnějškem druhého oblouku se nezadržitelně sunul dopředu, aby ho vedoucí pozice mohla oslovovat pane už v cíli úvodního okruhu. Sebastian Ulamek však přivezl nulu.

V rozjížďce s číslem osm byla řada na hostech, aby zkusili ofenzívu. Václav Milík s Tomášem Suchánkem brilantně odstartovali. Jan Jaroš ve druhé zatáčce vyhnal z ideální stopy Tomáše Suchánka, avšak na pardubickém benjamínkovi si nyní vylámal zuby. „Poved‘ se mi start,“ vyprávěl Václav Milík ve svém depu. „Viděl jsem, že je za mnou, vyvez‘ jsem ho ven a už mě neblokoval.“

Hned po další jízdě byl stav ovšem znovu nerozhodný. Piotr Protasiewicz slavil triumf ve stylu start – cíl s výrazným náskokem. Z mely o druhé místo vyšel nejlépe Aleš Dryml, zatímco poslední bod pro sebe urval Filip Šitera na vrub Hynka Štichauera. V rozjížďce s číslem deset si roli suveréna vyzkoušel Matej Ferjan. Sebastian Ulamek a Jan Jaroš ale nepustili ke slovu Tomáše Suchánka. Vzápětí Piotr Protasiewicz dodal další neotřesitelné vítězství, zatímco Václav Milík a Aleš Dryml přijeli k šachovnicové vlajce před Pavlem Fuksou.

Zvrat ve stále nerozhodném klání mohl nastat v rozjížďce s číslem dvanáct. Hynek Štichauer a Matej Ferjan se usadili v čele bezprostředně po vylétnutí pásky. A útočícího Piotra Protasiewicze ohlídali nejen v první, ale i ve druhé zatáčce. Polák stále setrvával v bitevní vzdálenosti, když v oblouku u depa upadl Pavel Fuksa.

Jízda byla přerušena a při jejím opakování se role obrátila. Piotr Protasiewicz jel vpředu a na pardubické dvojici bylo, aby ho ohrožovala. Leč polské eso si nenechalo svůj pátý triumf sebrat. Lubomír Vozár, jenž při pádu mšenského juniora neměl daleko ke kletbám, mohl jen obrátit oči v sloup, když se motocykl vedoucího Piotra Protasiewicze přestával těsně před cílem jet.

Hned na to udržel vyrovnané skóre Aleš Dryml. Václav Milík, na něhož za celý večer zbyly pouze dvě hrany zadní pneumatiky, nestačil na Sebastiana Ulamka s Filipem Šiterou. Přesto bylo jasné, že s devíti body je v nominačních jízdách. Stejný počet měli i Aleš Dryml a Matej Ferjan, zatímco u jména Hynka Štichauera se skvěla osmička.

Blesková porada Lubomíra Vozára se závodníky přinesla smělou strategii. Hynek Štichauer a Aleš Dryml se v rozjížďce s číslem čtrnáct měli pokusit o trhák poměrem 5:1. I kdyby stejného výsledku posléze dosáhli mšenští Poláci, obě družstva by se rozešla smírně. Navíc jak Václav Milík, jehož však handicapovala ojetá pneumatika, tak především Matej Ferjan mohli konec konců překvapit.

Jenže technický komisař zastavil Hynka Štichauera ještě na rampě před vjezdem na ovál. Jeho gesto bylo jasné. Neoznačená hrana! „Nebylo to naschvál, byl to omyl,“ dušoval se pardubický závodník. „Hodili po mě kolo, a si vyberu hranu a nevšimli jsme si, že je hrana označená na druhý straně!“

S mechanikem Miroslavem Mihulem dokázali sjednat nápravu v časovém limitu. Po vylétnutí pásky se společně s Alešem Drymlem dostali před Jana Jaroše s Filipem Šiterou. Leč ze zadního kola Hynka Štichauera unikal vzduch. Důsledkem se stal nejprve propad na poslední příčku a nakonec ve druhém kole odstoupení.

Před poslední jízdou byl stav 42:42. Jenže Petr Vandírek naplno využil svých supermanů. Piotr Protasiewicz a Sebastian Ulamek inkasovali 5:1, když se vedení ujali hned při startu. Na poslední chvíli rozhodli, že Mšeno stále kráčí letošní extraligou neporaženo.

Hlasy z depa
„Super, díky mechanikům Romanovi a Kaldovi,“ rozplýval se Filip Šitera. „Máme pernejch‘ čtrnáct dnů, ráno jsem přijel z Polska. Bogas mi půjčil motor, díky moc. Díky i divákům za podporu, v tomhle vedru mohli bejt‘ někde na dovče. Dráha byla dobrá. Mohla bejt‘ klidně hlubší, ty díry mě bavěj‘.“

„Vyhráli jsme, ale po tom výletu do Ruska toho mám plný brejle,“ nezastíral Jan Jaroš. „Bylo to hektický tenhle víkend. A proč jsem jezdil na rošt pozdě? Je to ten novej‘ typ extraligy, mám problémy orientovat se v programu (smích). Ale ne, měli jsme problémy s motorkou, proto to bylo vždycky na poslední chvíli.“

„Věděli jsme, že to bude hodně těžký,“ říkal Aleš Dryml. „Závod byl napínavej‘, drželi jsme se jich. Byl to pech, určitě, ta čtrnáctá jízda byla smolná. Ale držet se celej‘ závod Mšena ve Mšeně je dobrej‘ kousek. Bylo to vyrovnaný, ve čtrnáctý jízdě jsme chtěli taktizovat a jet 5:1. škoda. Porazit Protase bylo těžký, Ulamek se porazit dal. Bohužel nám ta čtrnáctá jízda nevyšla. Pro diváky to bylo dobrý, u nás budeme chtít dát revanš.“

„Byli jsme každopádně lepší, ale měli jsme smůlu,“ filozofoval Hynek Štichauer. „V první jízdě jsme Topase zavřeli mezi sebe. Neměl kudy jet. Před poslední jízdou po mě hodili kolo a řekli ‚vyber si hranu‘. Byl to omyl, nebylo to naschvál! Přehodili jsme to, ale pak jsem píchnul. Jsem nasranej‘, že jsme prohráli, to víš, že mi to vadí, ale nebudeme brečet nad rozlitým mlíkem.“

„Pěkná extraliga, devět bodů jsem nečekal,“ pochvaloval si Václav Milík. „Zatrénoval jsem si tady, když jsem jel za Slaný. Dnes byla jiná dráha, bylo to hodně rozsekaný, což mám rád. S Jarošákem se mi poved‘ start. Viděl jsem, že je za mnou, vyvez‘ jsem ho ven a už mě neblokoval. Doufám, že to půjde dál a ještě líp.“

1. Grepl PDK Mšeno   47
Tomáš Topinka F/R – – – – 0
Sebastian Ulamek, PL 3 2 0 2 2 2 11(1)
Jan Jaroš 0 1 2 2 1 2 8(1)
Piotr Protasiewicz, PL 3 3 3 3 3 3 18
Pavel Fuksa M 0 0 0 X 0
Ondřej Smetana 1 1
Filip Šitera 3 2 1 1 1 1 9(4)
 
2. ZP Pardubice   43
Hynek Štichauer 2 1 3 0 2 E 8
Matej Ferjan, H 0 3 2 3 1 1 10(1)
Tomáš Suchánek 1 0 0 1 0 2(1)
Aleš Dryml 2 1 2 1 3 3 12(2)
René Vidner 2 – – – – 2(1)
Václav Milík 3 1 3 2 0 0 9
Jaroslav Petrák   DNR

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre tabulkové body
1. Mšeno 6 292:254 12
2. Praha 6 278:275 4
3. Pardubice 4 181:185 4
4. Plzeň 4 177:192 2
5. Slaný 4 172:194 2

Foto: Pavel Loužecký