Archiv pro měsíc: Červenec 2010

Extraliga

Luxus čtyřbodové převahy se opakoval pouze v konečném výsledku

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 5. července
Nesmírnou vyrovnaností se vyznačovalo extraligové utkání mezi Mšenem a Pardubicemi. Po juniorské jízdě vedli hosté o čtyři body. Nicméně takový odstup se ve světle dalších událostí se už neopakoval. Mšeno stáhlo ztrátu a mezi rozjížďkami s čísly pět a čtrnáct nebyl vyrovnaný stav pouze po osmé jízdě. Status quo padl až v samotném závěru, kdy mšenští Poláci odvedli Mateje Ferjana a Václava Milíka, jenž celý podnik absolvoval na jediné pneumatice.

Od pardubického vedení přes mšenské k nerozhodnému stavu
„Jsem trošku nervózní,“ připouštěl Petr Vandírek krátce před půl osmou. Ačkoliv se odpoledne už dávno přehouplo do večera, stále panovalo pekelné vedro. Hustý slejvák, který okolo páté zkrápěl středočeské městečko na půl cesty mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví vůbec nebyl znát. Louží si všimnul jen opravdu všímavý pozorovatel. A nebylo divu, protože vyprahlá země vstřebávala husté provazce vody okamžitě po jejich dopadu a zůstávala suchá.

Příčina nervozity mšenského kouče měla svou příčinu ve složení pardubického týmu. Lubomír Vozár si vůbec nepřipouštěl myšlenku na předčasnou kapitulaci bílého půlkoníka. A jeho domácí protějšek si už v případě Prahy vyzkoušel, že vítězství na domácím ovále nemusí být v žádném případě automatické.

Nové nafukovací mantinely se dočkaly svého křtu už v rozjížďce s číslem jedna. Dopředu letěli Tomáš Suchánek s Hynkem Štichauerem, ovšem domácí byli za nimi. V první zatáčce spadl Tomáš Topinka a hned po něm i Hynek Štichauer a Jan Jaroš. „Zavřeli jsme Topase mezi sebe,“ líčil Hynek Štichauer. „Neměl kudy jet.“

Rozblikání červených světel bylo nevyhnutelné. Jana Jaroše, který neskrýval únavu ze zbytečné cesty do ruského Togliatti s propadlým vízem, pohltila sanitka. Naštěstí z ní záhy vyskočil za potlesku diváků. Petr Vandírek měl však přesto starosti, protože Tomáš Topinka ze závodu odstoupil.

Do repete místo něho směřoval náhradník Filip Šitera, jenž se nad ránem vrátil z Polska. Své mechanické problémy posledních dnů vyřešil zápůjčkou pohonného agregátu od Bohumila Brhela. Pardubičané zopakovali svůj brilantní start, jenže ve druhé zatáčce je oba podjel Filip Šitera. Útočil i Jan Jaroš, jemuž v cíli chyběl k bodu opravdu jen kousek.

Lubomír Vozár si logicky věřil v juniorské jízdy, by Mšeno využilo povolené kvóty jedné personální změny po uzávěrce. A místo Milana Čermáka odstartovalo ostrou kariéru Ondřeje Smetany v sedle pětistovky. „Jo, ujel, tady o tréninku,“ odpověděl debutant na otázku magazínu speedwayA-Z, zda už splnil otcovu kvalifikační podmínku absolvování deseti kol na plný zátah.

Letmý start Václava Milíka nejen inicioval spuštění červených světel, ale zároveň odstartoval soukromý závod Pavla Fuksy. V okamžiku vystřelení pásky mu prasknul řetěz. Navzdory sprintu a usilovné práci mechanika v boxu se nedokázal vrátit na ovál včas. Václav Milík s René Vidnerem neměli s Ondřejem Smetanou příliš urputnou práci.

Mšeno však pardubický únik okamžitě zlikvidovalo. Sebastian Ulamek s Filipem Šiterou se stali pánem situaci hned po startu. Nájezd Mateje Ferjana vnějškem prvního výjezdu skončil na mantinelu, kam ho Filip Šitera nemilosrdně vyvezl.

Ve čtvrté jízdě se Mšeno dostalo do čela. Zpočátku sice vedl Aleš Dryml, ale v nájezdu do druhého kola se mezi ním a mantinelem jen mihnul Sebastian Ulamek. A Tomáš Suchánek tentokrát zůstal na štítě Jana Jaroše. První přestávka se protáhla, když zdravotnický personál musel asistovat u divačky, která si vyvrkla kotník. Ale zdravotní problémy začal pociovat i Hynek Štichauer. „Jardo, připrav se, dělá se mi blbě,“ obrátil se na věčného náhradníka Jaroslava Petráka s poukázáním na bolesti v noze. Nakonec však následky svého úvodního pádu překonal.

V rozjížďce s číslem pět hosté opět srovnali stav utkání. Matej Ferjan šel tvrdě za svou věcí a zbavil Sebastiana Ulamka vedoucí příčky ještě v první zatáčce. Václav Milík měl pod kontrolou Pavla Fuksu. Od něho si vzal Filip Šitera pneumatiku s nestrženou hranou, ale v šesté jízdě mu nebylo souzeno opustit třetí místo před Tomášem Suchánkem. Zato Hynek Štichauer překonal Jana Jaroše v úvodním oblouku, aby mu vzápětí kazil všechny pokusy o odvetu.

Odvážnou taktiku Pardubic zlomila pneumatika
18:18 byl stav po šesti jízdách střetnutí, které do historie vstoupilo jako závod remíz. Ta v rozjížďce s číslem sedm však přece jen byla nečekaná, protože Mšeno mělo v ohni obě svá polská želízka. Kvůli pádu jednoho z nich, Piotra Protasiewicze, v první zatáčce se muselo opakovat bez vlivu na obsazení repete.

Stejně jako prve se do čela dostal Matej Ferjan. Za jeho záda se v první zatáčce přenesl Aleš Dryml. Už ve výjezdu ho však Piotr Protasiewicz přimáčkl na vzduchové vaky. A z jedné vody načisto zaútočil i na Mateje Ferjana. Vnějškem druhého oblouku se nezadržitelně sunul dopředu, aby ho vedoucí pozice mohla oslovovat pane už v cíli úvodního okruhu. Sebastian Ulamek však přivezl nulu.

V rozjížďce s číslem osm byla řada na hostech, aby zkusili ofenzívu. Václav Milík s Tomášem Suchánkem brilantně odstartovali. Jan Jaroš ve druhé zatáčce vyhnal z ideální stopy Tomáše Suchánka, avšak na pardubickém benjamínkovi si nyní vylámal zuby. „Poved‘ se mi start,“ vyprávěl Václav Milík ve svém depu. „Viděl jsem, že je za mnou, vyvez‘ jsem ho ven a už mě neblokoval.“

Hned po další jízdě byl stav ovšem znovu nerozhodný. Piotr Protasiewicz slavil triumf ve stylu start – cíl s výrazným náskokem. Z mely o druhé místo vyšel nejlépe Aleš Dryml, zatímco poslední bod pro sebe urval Filip Šitera na vrub Hynka Štichauera. V rozjížďce s číslem deset si roli suveréna vyzkoušel Matej Ferjan. Sebastian Ulamek a Jan Jaroš ale nepustili ke slovu Tomáše Suchánka. Vzápětí Piotr Protasiewicz dodal další neotřesitelné vítězství, zatímco Václav Milík a Aleš Dryml přijeli k šachovnicové vlajce před Pavlem Fuksou.

Zvrat ve stále nerozhodném klání mohl nastat v rozjížďce s číslem dvanáct. Hynek Štichauer a Matej Ferjan se usadili v čele bezprostředně po vylétnutí pásky. A útočícího Piotra Protasiewicze ohlídali nejen v první, ale i ve druhé zatáčce. Polák stále setrvával v bitevní vzdálenosti, když v oblouku u depa upadl Pavel Fuksa.

Jízda byla přerušena a při jejím opakování se role obrátila. Piotr Protasiewicz jel vpředu a na pardubické dvojici bylo, aby ho ohrožovala. Leč polské eso si nenechalo svůj pátý triumf sebrat. Lubomír Vozár, jenž při pádu mšenského juniora neměl daleko ke kletbám, mohl jen obrátit oči v sloup, když se motocykl vedoucího Piotra Protasiewicze přestával těsně před cílem jet.

Hned na to udržel vyrovnané skóre Aleš Dryml. Václav Milík, na něhož za celý večer zbyly pouze dvě hrany zadní pneumatiky, nestačil na Sebastiana Ulamka s Filipem Šiterou. Přesto bylo jasné, že s devíti body je v nominačních jízdách. Stejný počet měli i Aleš Dryml a Matej Ferjan, zatímco u jména Hynka Štichauera se skvěla osmička.

Blesková porada Lubomíra Vozára se závodníky přinesla smělou strategii. Hynek Štichauer a Aleš Dryml se v rozjížďce s číslem čtrnáct měli pokusit o trhák poměrem 5:1. I kdyby stejného výsledku posléze dosáhli mšenští Poláci, obě družstva by se rozešla smírně. Navíc jak Václav Milík, jehož však handicapovala ojetá pneumatika, tak především Matej Ferjan mohli konec konců překvapit.

Jenže technický komisař zastavil Hynka Štichauera ještě na rampě před vjezdem na ovál. Jeho gesto bylo jasné. Neoznačená hrana! „Nebylo to naschvál, byl to omyl,“ dušoval se pardubický závodník. „Hodili po mě kolo, a si vyberu hranu a nevšimli jsme si, že je hrana označená na druhý straně!“

S mechanikem Miroslavem Mihulem dokázali sjednat nápravu v časovém limitu. Po vylétnutí pásky se společně s Alešem Drymlem dostali před Jana Jaroše s Filipem Šiterou. Leč ze zadního kola Hynka Štichauera unikal vzduch. Důsledkem se stal nejprve propad na poslední příčku a nakonec ve druhém kole odstoupení.

Před poslední jízdou byl stav 42:42. Jenže Petr Vandírek naplno využil svých supermanů. Piotr Protasiewicz a Sebastian Ulamek inkasovali 5:1, když se vedení ujali hned při startu. Na poslední chvíli rozhodli, že Mšeno stále kráčí letošní extraligou neporaženo.

Hlasy z depa
„Super, díky mechanikům Romanovi a Kaldovi,“ rozplýval se Filip Šitera. „Máme pernejch‘ čtrnáct dnů, ráno jsem přijel z Polska. Bogas mi půjčil motor, díky moc. Díky i divákům za podporu, v tomhle vedru mohli bejt‘ někde na dovče. Dráha byla dobrá. Mohla bejt‘ klidně hlubší, ty díry mě bavěj‘.“

„Vyhráli jsme, ale po tom výletu do Ruska toho mám plný brejle,“ nezastíral Jan Jaroš. „Bylo to hektický tenhle víkend. A proč jsem jezdil na rošt pozdě? Je to ten novej‘ typ extraligy, mám problémy orientovat se v programu (smích). Ale ne, měli jsme problémy s motorkou, proto to bylo vždycky na poslední chvíli.“

„Věděli jsme, že to bude hodně těžký,“ říkal Aleš Dryml. „Závod byl napínavej‘, drželi jsme se jich. Byl to pech, určitě, ta čtrnáctá jízda byla smolná. Ale držet se celej‘ závod Mšena ve Mšeně je dobrej‘ kousek. Bylo to vyrovnaný, ve čtrnáctý jízdě jsme chtěli taktizovat a jet 5:1. škoda. Porazit Protase bylo těžký, Ulamek se porazit dal. Bohužel nám ta čtrnáctá jízda nevyšla. Pro diváky to bylo dobrý, u nás budeme chtít dát revanš.“

„Byli jsme každopádně lepší, ale měli jsme smůlu,“ filozofoval Hynek Štichauer. „V první jízdě jsme Topase zavřeli mezi sebe. Neměl kudy jet. Před poslední jízdou po mě hodili kolo a řekli ‚vyber si hranu‘. Byl to omyl, nebylo to naschvál! Přehodili jsme to, ale pak jsem píchnul. Jsem nasranej‘, že jsme prohráli, to víš, že mi to vadí, ale nebudeme brečet nad rozlitým mlíkem.“

„Pěkná extraliga, devět bodů jsem nečekal,“ pochvaloval si Václav Milík. „Zatrénoval jsem si tady, když jsem jel za Slaný. Dnes byla jiná dráha, bylo to hodně rozsekaný, což mám rád. S Jarošákem se mi poved‘ start. Viděl jsem, že je za mnou, vyvez‘ jsem ho ven a už mě neblokoval. Doufám, že to půjde dál a ještě líp.“

1. Grepl PDK Mšeno   47
Tomáš Topinka F/R – – – – 0
Sebastian Ulamek, PL 3 2 0 2 2 2 11(1)
Jan Jaroš 0 1 2 2 1 2 8(1)
Piotr Protasiewicz, PL 3 3 3 3 3 3 18
Pavel Fuksa M 0 0 0 X 0
Ondřej Smetana 1 1
Filip Šitera 3 2 1 1 1 1 9(4)
 
2. ZP Pardubice   43
Hynek Štichauer 2 1 3 0 2 E 8
Matej Ferjan, H 0 3 2 3 1 1 10(1)
Tomáš Suchánek 1 0 0 1 0 2(1)
Aleš Dryml 2 1 2 1 3 3 12(2)
René Vidner 2 – – – – 2(1)
Václav Milík 3 1 3 2 0 0 9
Jaroslav Petrák   DNR

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre tabulkové body
1. Mšeno 6 292:254 12
2. Praha 6 278:275 4
3. Pardubice 4 181:185 4
4. Plzeň 4 177:192 2
5. Slaný 4 172:194 2

Foto: Pavel Loužecký

Servis

Martin Kozák nabízí jiný pohled na plochou dráhu

Požadavky zpravodajství nutí fotografy pořizovat při ploché dráze prakticky totožné záběry. Portréty, akce či stupně vítězů tím pádem mají takřka uniformní vzhled. Když se však na závody vypraví fotograf s uměleckými ambicemi dokáže vás svým pohledem na klasické téma doslova překvapit. Martin Kozák se se svým aparátem vypravil na Markétu a čtenáři magazínu speedwayA-Z se díky němu mohou na mítink podívat úplně jinýma očima. Další práce pražského autora jsou k shlédnutí na internetové adrese www.martinkozak.com
.

Foto: Martin Kozák

MČR Juniorských družstev

Juniorská družstva nutí pátrat v paměti dva měsíce zpátky

Mšeno – 5. července
Vedle dnešní extraligy se bude ve Mšeně závodit také zítra večer. Juniorská družstva připomínají knížku, kterou rozečtenou kamsi založíte. A když chcete číst dál, musíte vzpomínat na obsah předchozích kapitol. Po dubnovém počátku se totiž týmový juniorský šampionát dočká teprve svého druhého kola. Tradičně ho doplní stopětadvacítky, na nichž se však projevuje dovolenkový účinek prodlouženého víkendu. Ten pocítili už v Liberci, kdy branou neprošlo snad ani dvacet platících diváků. Do Mšena se přihlásilo jen šest závodníků. O jednoho méně a podnik ztratí mistrovský status.

Koncem dubna v Praze hladce triumfoval plzeňský tým. Jan Holub je během posledních dnů ve skvělé formě. Při extralize na Borech se stal nejlepším mužem dne. V sobotu v Liberci beze zbytku splnil pověst favorita českých devatenáctek. Michael Hádek má za sebou svízelnější období, navíc ho minulý týden sklátila angína. A tak by zlatý impuls dozajista jedině uvítal.

Nicméně o vítězství budou usilovat i jiní. Slánští Michal Dudek a Roman Čejka jsou stabilními favority, stejně jako lepšící se Pražané. Pardubice navíc letos poprvé nastupují s Václavem Milíkem a René Vidnerem.

Stopětadvacítkám kraluje Michal Škurla. Ten přišel minimálně o dva konkurenty, když Zdeněk Vrba a Ondřej Smetana se plně začali věnovat pětistovkám. Zítra nebude startovat Michal Průcha, nicméně o stupně vítězů budou usilovat především David Štěrovský, Michaela Krupičková a zlepšující se Dominik Hinner.

Jak zítra nastoupí:

Grepl PDK Mšeno: 1 Pavel Fuksa, 2 Milan Čermák
PK Plzeň: 3 Michael Hádek, 4 Jan Holub
ZP Pardubice: 5 Václav Milík, 6 René Vidner
AK Slaný: 7 Roman Čejka, 8 Michal Dudek
Markéta Praha: 9 Ondřej Veverka, 10 Jiří Brummer, 15 Pavol Pučko

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Škurla, Praha
2 Zdeněk Vitmann, Slaný
3 Dominik Hinner, Praha
4 David Štěrovský, Pardubice
5 Lukáš Kovařík, Praha
6 Michaela Krupičková, Liberec

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

ME Juniorů do 19 let

Přetržený řetěz stál Pavla Pučka finále mistrovství Evropy

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Herxheim – 4. července
Emil Pulczynski vyhrál dnes odpoledne semifinále mistrovství Evropy do devatenácti let v Herxheimu. Na stupních vítězů mu dělali společnost Dino Kovačič a Sergej Karančincev. Smůlu měl Pavol Pučko, jenž se umístil na deváté příčce. Na startu patnácté jízdy mu prasknul řetěz a v rozjezdu o poslední postupové místo upadl.

„Je to pech,“ povzdechl si nad trápením pražského juniora reprezentační kouč Milan Špinka. „Jel v rámci možností a chybělo mu jednobodové štěstíčko. Přitom v patnácté jízdy by udělal dva body a stačil by mu jeden. V rozjezdu si vylosoval žlutou dráhu, bylo suchá, odjeli mu a on se pod ně v první zatáčce nedostal. Když se dotahoval na třetího, upadl.“

1. Emil Pulczynski, PL 3 3 3 3 2 14
2. Dino Kovačič, CRO 3 2 2 2 3 12+3
3. Sergej Karančincev, RUS 3 3 1 3 3 12+X
4. Lukasz Cyran, PL 1 3 3 3 1 11
5. Vitalij Bjelousov, RUS X 3 1 3 2 9
6. Andrej Kobrin, UA 2 ex 3 1 2 8+3
7. Kai Huckenbeck, D 2 2 0 3 1 8+2
8. Marco Gaschka, D X 1 3 2 2 8+1
9. Pavol Pučko, CZ 2 1 2 E 3 8+F
10. Marcel Helfer, D 1 2 2 1 1 7
11. Lukas Simon, A 2 1 0 X 3 6
12. Matič Ivačič, SLO 3 0 1 0 1 5
13. Marcel Szymko, PL X X 2 2 E 4
14. Nejc Malešič, SLO X 2 1 1 0 4
15. David Bellego, F 1 0 0 0 X 1
16. Attila Lörincz, H 0 1 – ex M 1
17. Michell Hofmann, D (res) 0 0 0
res Nils Hesse, D   DNR

Foto: Pavol pUčko st.

MS Jednotlivců

Lukáš Dryml opět ušel nejdelší cestu ze všech českých reprezentantů

Lonigo – 3. července
Třetí semifinále kvalifikace o Grand Prix 2010 pod novým názvem race-off přineslo triumf Chrisi Harrisovi, který neztratil ani jeden bod. Na stupních vítězů mu dělali společnost Fredrik Lindgren a Leon Madsen. Do challenge postoupil Lukáš Dryml jako jediný český reprezentant. V rozjezdu o poslední postupové místo sice podlehl Simonu Steadovi. Avšak Jurica Pavlic zůstal na štítě pardubického borce, který postupuje jako náhradník. Jeho bratr Aleš byl devátý.

1. Chris Harris, GB 3 3 3 3 3 15
2. Fredrik Lindgren, S 2 3 3 2 2 12
3. Leon Madsen, DK 2 1 2 3 3 11+3
4. Niels Kristian Iversen, DK 2 2 3 1 3 11+2
5. Simon Stead, GB 3 3 0 3 X 9+3
6. Lukáš Dryml, CZ 3 0 2 2 2 9+2
7. Jurica Pavlic, CRO 0 2 1 3 3 9+1
8. Grzegorz Zengota, PL 3 0 1 2 2 8
9. Aleš Dryml, CZ 1 3 1 0 1 6
10. Tomasz Jedrzejak, PL 2 0 2 1 1 6
11. Guglielmo Franchetti, I 1 1 3 0 X 5
12. Andrej Kudrjašov, RUS F 2 1 2 0 5
13. Cory Gathercole, AUS 1 2 X 1 1 5
14. Christian Hefenbrock, D 1 1 2 1 0 5
15. Marco Gregnanin, I (res) 1 0 0 2 3
16. Mattia Carpanese, I 0 0 0 0 0 0
17. David Ruud, S X – – – – 0
MČR Juniorů do 19 let

Jan Holub zapadl do rodiny

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 3. července
Dědečka Jana Holuba můžete běžně potkat v roli doprovodu svého vnuka, ovšem otec plzeňského závodníka, rovněž křestním jménem Jan, se na závodech vzhledem k časově náročnému povolání řidiče objevuje na závodech sporadicky. Nicméně dnešní šampionát české republiky juniorů do devatenácti let v Liberci si nemohl nechat ujít. Sice říkal, že svou cestu na sever Čech spojuje s prodlouženým víkendem, nicméně byl zvědavý, jak se jeho potomek vypořádá s rolí favorita. A Jan Holub nejmladší nezklamal a do rodinné sbírky přidal svůj první individuální titul. Suverénně si počínal už v základní části a triumfem v semifinále rozrazil bránu finále A. V něm předvedl ukázkový start, aby posléze držel na uzdě Václava Milíka. Bronz si z pod Ještědu odváží Pavol Pučko, který před sebe v rozhodující finálové jízdě nepustil Romana Čejku.

Starosti v pekelném žáru
Víkend prodloužený na čtyři dny o červencové svátky dnes vytáhl na silnice milión řidičů a jejich vozidel. Díky tropickým vedrům však plochodrážní šampionát do devatenácti let nebyl rozhodně jejich hlavním cílem. Liberecký výběrčí vstupného těsně před začátkem mohl jen nechápavě kroutit hlavou nad pouhými šesti prodanými lístky.

Roman Čejka však v depu řešil úplně jiné starosti. Ve středu si po plzeňské extralize stěžoval, že už má v Divišově na opravě už pět motorů. Trn z paty mu ovšem vytáhl Jan Hlačina. „Hláča mi udělal motor,“ nešetřil Roman Čejka slovy chvály na adresu někdejšího plochodrážníka. „Je to od něho hezký, je doma sám s klukem, manželku má v nemocnici. Moc mu děkuju.“

Slánský junior však vzápětí musel řešit ještě jeden problém při technické přejímce. Komisař nemohl přečíst číslo přilby na štítku, ale celá věc po kratší výměně názorů skončila kompromisem.

Závodní dráha byla terčem kritiky závodníků, avšak k jedinému pádu došlo v rozjížďce s číslem jedna. Zatímco Václav Milík v ní mířil suverénně za svým prvním triumfem, Ondřej Veverka se usadil před Pavlem Pučkem. Ten se navzdory své snaze nemohl před svého mladšího klubového kolegu dostat.

Ve třetím kole se Ondřej Veverka ohlédl, přitom se přetočil a upadl. Pavol Pučko neměl jiné volby než složit svůj motocykl také. Z opakované jízdy byl Ondřej Veverka vyloučen. A jak se nakonec ukázalo, právě tyto dva ztracené body ho v konečném součtu stály postup do semifinálových jízd.

V nich se překvapivě neobjevil ani Jiří Brummer, jenž společně s Ondřejem Veverkou udělali na jaře největší progres. Po druhém místě v rozjížďce s číslem dvě suverénně vedl také v páté jízdě. V ní využil, že Pavol Pučko neúspěšně v prvním oblouku hájí svou vedoucí příčku před Jakubem Fenclem a vnějškem druhé zatáčky se nekompromisně natlačil do čela.

Na začátku posledního okruhu však mohl jen bezmocně máchnout rukou, protože právě zadřel motor. V další sérii si vypůjčil motocykl od Jakuba Fencla, ale záhy zastavil. Nebyl jsem na tu motorku zvyklej‘ a vypadla mi fajfka,“ vysvětlil později. Mezitím vyměnil motor, ale v rozjížďce s číslem jedenáct neměl proti Václavu Milíkovi a Romanu Čejkovi ani náznak šance. Bod na úkor Jakuba Fencla byl maximem, ovšem na postup mezi nejlepší osmičku to nestačilo.

Uzavřená čtyřka
V souvislosti s titulem se skloňovala především čtyři jména. Jan Holub, Pavol Pučko, kteří jeli devatenáctky naposledy, a mladí dravci Václav Milík a Roman Čejka. Ti nakonec ovládli základní část a vskutku se nakonec sešli ve finálové jízdě. Nejdelší cestu mezi nejlepší čtyři měl Pavol Pučko, jemuž dnes shodou okolností nebylo souzeno vyhrát jedinou jízdu.

O patáliích, které mu na počátku nastrojil Ondřej Veverka, už byla řeč. Při repete mu ujel Václav Milík. V rozjížďce s číslem pět mohl Pavol Pučko mluvit o štěstí, když se zastavil motor Jiřího Brummera a jeho třetí místo za Jakubem Fenclem se záhy změnilo ve druhé. Na závěr inkasoval porážky od Romana Čejky a Jana Holuba.

Pouze šest jízd jsme byli svědky dělby průběžného vedení. Václav Milík sice prožil na sklonku opakované rozjížďky s číslem jedna krizový moment, ale extempore naštěstí skončilo bez pádu. V šesté jízdě pak hladce vyhrál před Zdeňkem Vrbou a Lukášem Hromádkou.

Stejně jako pardubický mladík měl prodloužený vstup do závodu také Jan Holub, který suverénně opanoval druhou jízdu. Jenže druhému Jiřímu Brummerovi upadl kryt spojky. Praporkář ho šel sebrat, ale na cestě zpátky uklouzl. Když už byl zpátky v bezpečí, začala blikat červená světla. Traoví maršálové začali mávat v posledním kole, aby zastavili závodníky.

„Odmávli mě šachovnicovým praporem,“ divil se Jan Holub, proč musí do rozhodnuté jízdy ještě jednou. Jenže podivné zákony nevytváří jen poslanci českého parlamentu, ale také FIM. Proto jsme viděli rozjížďku s číslem dvě ještě jednou jakoby ze záznamu, ovšem obětavá akce hasiče s červeným praporkem naštěstí nebyla potřeba.

V rozjížďce s číslem čtyři na Jana Holuba odstartoval Roman Čejka, nicméně na protilehlé rovince byl první plzeňský závodník. Ten o čtyři jízdy později odvedl Václava Milíka. Pardubičan však šetřil hranu a nechal ji obutou také na jedenáctou jízdu, v níž navzdory své snaze podlehl Romanu Čejkovi. Slánský závodník ztratil v základní části jediný bod s Janem Holubem. Ale v semifinále začal nový závod a to i proto, že v duchu reglementů platných od sezóny 2008 mohou závodníci na finálovou část mistrovského závodu obout novou pneumatiku.

Čtyřka favoritů nepřipustila v semifinálových jízdách sebemenší překvapení na svůj úkor. Nejprve vyhrál Jan Holub ve stylu start – cíl před Pavlem Pučkem a nepustili ke slovu Jakuba Fencla a Zdeňka Vrbu. Vzápětí šel dopředu Roman Čejka, když se Václavu Milíkovi na startu vzepjal motocykl na zadní. Pardubický junior ho dokázal ukrotit a ještě před nájezdem do druhé zatáčky převzal vedení.

Program finálových jízd začal jízdou o deváté místo. Lepší start měl Ondřej Veverka, avšak Jiří Brummer mu vítězství sebral ještě před první zatáčkou. Velké věci se však začaly dít už ve finále B. Vedle Jakuba Fencla ukázal svůj potenciál René Vidner. Pardubický závodník se blýsknul už triumfem nad Zdeňkem Vrbou v rozjížďce s číslem devět. O to víc překvapivější,když o sérii dříve předčasně zastavil. „Měl jsem tam na hovno převod,“ vrátil se René Vidner ještě ke čtvrté jízdě. „Přetočilo se to a myslel jsem, že půjdu několikrát na hubu. Je to tady malý a já tu jsem podruhý.“

René Vidner však nedostatek zkušeností záhy dohnal a ve finále B předvedl nejlepší start. Jakub Fencl zaútočil spodní stranou první zatáčky, ale Pardubičan se znovu venkem vrátil do čela. Oba jestli stále vedle sebe až na protilehlou rovinku druhého kola, kdy Pražan stabilizoval své vedení. V nájezdu do třetího okruhu zavřel René Vidnera na mantinel a teprve pak mohl pokládat celkové páté místo za svůj majetek.

Jan Holub si jako vítěz úvodního semifinále volil dráhu pro finále A jako první. Dlouho neotálel a zvolil červenou. Václav Milík sáhl po modré, zatímco Roman Čejka lehce zaváhal. „Zbyla bílá a žlutá,“ říkal. „A vybral jsem si čtyřku.“ Jenže to byla chyba.

Po vylétnutí pásky nestihnul své soupeře a celá čtyři kola vlál na deflektoru Pavla Pučka. Čelo ovládl Jan Holub, který s červeným povlakem své přilby mistrovsky ohlídal Václava Milíka. „Tak a teď už máme doma titul všichni,“ mohl se s uspokojením smát jeho otec.

Hlasy z depa
„Suprový,“ vystihl své pocity bezprostředně po zisku titulu Jan Holub. „Nečekal jsem to, Venca byl dobrej‘. Myslím si, že byla hodně velká výhoda jít ve finále z jedničky. Celej‘ závod byly rozhodující starty, předjet se nedalo. Hlídal jsem si vedení a už máme v rodině každej‘ jeden titul. Cením si ho hodně, snad jich bude víc, chtěl bych hattrick v juniorácích…“

„Holubín byl dneska lepší,“ přiznával Václav Milík. „Jelo mu to, titul mu přeju, jel to poslední rok. Poslední dvě rozjížďky základního rozpisu jsem jel na omletý gumě. Semifinále bylo dobrý, ve finále jsem neodstartoval. Jednička startovala líp, to věděl i Holubín. Odstartoval a vyhrál, což mu je přáno.“

„Začátek byl slabší,“ nezastíral Pavol Pučko. „Věděl jsem, že první jízdy nejsou důležitý. Snažil jsem se trefit převody na finále. Mechanik skvěle makal. Chtěl jsem vyhrát, jedu to poslední rok. Ve finále rozhod‘ start, dalo se sice předjíždět, ale nebylo to nejlepší. Na t dva to nešlo. Chtěl jsem to zkusit, ale byli o tolik rychlejší, že to fakt nešlo.“

„Celej‘ závod byl super,“ říkal Roman Čejka, když se zbavil počátečního zklamání z posledního místa ve finálové jízdě. „Snažil jsem se a dělal, co jsem moh‘. Měl jsem naladěnej‘ motor a s panem kolegou (ukazuje na mechanika Antonína Poláka – pozn. redakce) jsme na něm makali dlouho. Chci mu za to poděkovat. Ve finále jsem neodjel od startu a nešlo s tím už nic dělat.“

„Pěkná jízda na závěr,“ pochvaloval si Jakub Fencl své vystoupení ve finále B. „Užil jsem si to, věděl jsem o něm. S pátým místem jsem spokojenej‘, pořád lepší než bejt‘ poslední. Dráha byla suprová, takže spokojenost.“

„Poslední jízdu s Rozruchem jsem se snažil,“ vyprávěl René Vidner. „Nevyšlo to, venek byl dobrej‘, ale měl jsem špatný nájezdy. Jinak se mi tady líbí, ale chce to sem zajet na trénink, mohlo by to bejt‘ ještě lepší.“

„Jezdilo se mi dobře,“ říkal smolař Jiří Brummer. „Dráha suprová. Ta moje druhá jízda byla pecková. Kdyby se ta jízda předtím neopakovala, motor by vydržel a dojel bych to. Tři čtvrtě kola a byl bych v semifinále. Jawy nemaj‘ moc rády horko.“

    TOT SF1 SF2 C B A
1. Jan Holub, Plzeň 3 3 3 3 12 1.       1.
2. Václav Milík, Pardubice 3 3 2 2 10   1.     2.
3. Pavol Pučko, Praha 2 2 2 2 8 2.       3.
4. Roman Čejka, Slaný 3 2 3 3 11   2.     4.
5. Jakub Fencl, Praha 2 3 1 0 6 3.     1.  
6. René Vidner, Pardubice 1 R 3 1 5   3.   2.  
7. Jaroslav Hladký, Praha 1 1 0 3 5   4.   3.  
8. Zdeněk Vrba, Praha 0 2 2 1 5 4.     4.  
9. Jiří Brummer, Praha 2 E E 1 3     1.    
10. Ondřej Veverka, Praha X 1 1 2 4     2.    
11. Lukáš Hromádka, Březolupy 1 1 1 0 3     3.    

Poznámka: Milan Čermák (Mšeno) se včera omluvil kvůli nemoci.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)