Bomba a neskutečný pech charakterizují českou účast na trávě

Loppersum – 12. června
Potřetí v historii se čeští stopětadvacítkáři zúčastnili zlaté trofeje UEM na travnaté dráze. Do nizozemského Loppersumu zamířili dokonce čtyři. Na základě pořadí mistrovství republiky byli nominováni Michal Škurla a Zdeněk Vrba. Ondřej Smetana a Jaroslav Hladký, který obhajoval umístění na pódiu z loňského roku, startovali na své náklady. Zdeněk Schneiderwind nešetřil slovy díků na adresu sponzorů Michala Stárka a Vladimíra Vopata reprezentující firmy MPM trading, resp. Bellis. Vyzdvihl také stroje Shupa Jiřího Bendy.

Titul vybojoval Francouz Jordan Dubernard, který neprohrál jedinou jízdu. Jaroslav Hladký byl pátý, Ondřej Smetana sedmý, Zdeněk Vrba jedenáctý a Michal Škurla, jehož motocykl se ve finále C zastavil, sedmnáctý.

„Kdyby nebyla poslední série, byli tři ve finále A,“ vzdychá Zdeněk Schneiderwind, jenž českou výpravu vedl. „Výkony kluků byla bomba, ale provázel nás neskutečnej‘ pech. Byl jsem překvapenej‘, jak jeli.“

Přitom ovál v Loppersumu nemá u nás srovnatelnou obdobu. „Klasický Holandsko,“ líčí Zdeněk Schneiderwind. „Pršelo a dráha byla celkem těžká. A Michal s Ondrou na něčem takovým jeli vůbec poprvé.“

A jak by pražský trenér hodnotil výkony reprezentačního trojlístku? „Jardovi Hladkému to zpočátku nešlo. O tréninku mu odešel motor, naštěstí měl s sebou druhej‘. Ondra jel čistě, jako kdyby už někde na trávě trénoval, předjížděl, ale nestartoval. Vyhrál finále B. Zdeněk odved‘ výbornej‘ výkon. Špatně startoval, bojoval jako lev a jako motokrosař se jevil výborně. Michal jezdil nejdříve 17“ kola, jak ale přešel na 22“, byl jako vyměněnej‘. Ve finále C vedl, ale přestala mu jet motorka,“ uzavírá své vyprávění Zdeněk Schneiderwind, jehož modrý mercedes musel být z Německa dotažen domů na laně s rozbitou spojkou.

Triumf slavil Fin

St. Macaire – 12. června
Ani druhý závod Grand Prix na dlouhé dráze neviděl vítězství fenomenálního Gerda Risse. Němec protnul metu finálové jízda až za Joonasem Kyllmäkorpim, jenž se na čele průběžného pořadí. Na stupně vítězů se dostal ještě Theo Pijper. Richard Wolff figuruje na čtrnácté příčce oficiálních výsledků.

1. Joonas Kyllmäkorpi, FIN 29
2. Gerd Riss, D 26
3. Theo Pijper, NL (FFM) 23
4. Richard Speiser, D 24
5. Matthias Kröger, D 16
6. Jerome Lespinasse, F 15
7. Jörg Tebbe, D 14
8. Stephane Tressarrieu, F 12
9. Andy Appleton, GB 12
10. Glen Phillips, GB 11
11. Mathieu Tresarrieu, F 9
12. Jannick de Jong, NL 9
13. Dirk Fabriek, NL 6
14. Richard Wolff, CZ 6
15. Enrico Janoschka, D 5
16. Maxime Mazeau, F 3
17. Herbert Rudolph, D 2
18. Jan Pape, D 1
19. Philippe Ostyn, F 1
20. Stephan Katt, D 0

Svitavy viděly střídání na čele obou klasifikací

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 12. června
Čtvrté dějství přeboru jednotlivců/družstev poznamenaly termínové kolize s podniky FIM a UEM. Z šestnácti přihlášených borců se navíc další tři ještě omluvili. Nicméně i třináct závodníků ve startovní listině dokázalo v tropickém odpoledni naštěstí jen lehce poznamenaném deštěm a kroupy vyprodukovat dramatickou podívanou. Martin Gavenda sice zaznamenal prohru s Václavem Milíkem, ale jinak vítězil. Když v dodatkové jízdě odvedl Jaroslava Petráka, díky pětadvaceti tabulkovým bodům se vrátil na čelo průběžné klasifikace. Třetí místo získal Václav Milík, jenž ztratil body jen v rozjížďce s číslem jedna, kdy nestačil nastoupit do opakování kvůli závadě svíčky. V dalším rozjezdu se však vypořádal s Romanem Čejkou a Vladimírem Višváderem. V hodnocení družstev neměly Pardubice konkurenci a vystřídaly na čele tabulky Březolupy.

Jedna ztráta za druhou bez negativní vliv na úroveň dramatu
Přebor jednotlivců/družstev vzniklý genezí tříčlenných týmů nabízí vskutku nevídané závodní příležitosti pro každého zájemce. Jenže termínové kolize bývají potvory. Dva pražští stopětadvacítkáři zmizeli na zlatou trofej do Loppersumu a Martin Málek si odbýval svůj debut v kvalifikačních bojích o Grand Prix 2011 v Goričanu.

Do Svitav se nehrnuli ani ostatní zájemci a tři původně přihlášení vypadli. Pavol Pučko se ráno omluvil kvůli nevolnosti a své tvrzení doložil i lékařskou zprávou. Nemusel aspoň otevírat peněženku, protože jury potrestala třemi tisícovkami pokuty Jana Holuba a Jiřího Langa, protože se neomluvili. Prvně jmenovaný však už ve středu hlásil povinnost vůči Opole, druhý ve Svitavách byl, ale z Březolup měl stále ještě zadřený motor.

Není zvláštní pokutovat závodníka, když ho do soutěže hlásí jeho klub? „Podle řádů pokuta patří pořádajícímu klubu a Plzeň si rozhodne zda za to, že není schopen se omluvit může jezdec nebo klub, ale přihlášen byl jezdec a ten se nedostavil a ani se neozval,“ odpověděl Petr Moravec, předseda VV SPD, a upozornil na termín splatnosti 21. srpna.

Nicméně ztrátám nebyl ještě ani zdaleka konec. Hned na startu v rozjížďce s číslem jedna předvedl ukázkovou svíci Zdeněk Schneiderwind. „Raketovej‘ start,“ komentoval svůj nepříjemný pád samotný závodník. „Táta naladil spojku a bylo to ostřejší. Narazil jsem si záda a už mi jet nepůjde.“

Březolupy tak přišly o jednoho ze svých dvou závodníků, takže Pardubicím nic nestálo v cestě za trhákem v tabulce průběžné klasifikace. Předčasně se s mítinkem rozloučil i Jakub Fencl, který se z deváté jízdy vrátil pěšky se zadřeným motorem. A také Jiří Vonásek, jemuž po dvou pádech prasknul rám.

Do repete rozjížďky s číslem jedna nenastoupil Václav Milík, jenž před zastavením kvůli pádu Zdeňka Schneiderwinda ujížděl Vladimíru Višváderovi. „Svíčka,“ odtušil s posmutnělým tónem v hlase. „Dáš za to pět set a pak praskne v keramice.“ Jeho absence byla naštěstí jen dočasná. Diváci si ve svých programech museli už tak dost škrtat, avšak na druhou stranu na nedostatek napětí si stěžovat nemohli.

Při repete úvodní jízdy ujel Jaroslav Petrák Vladimíru Višváderovi, aby další trojku inkasoval v rozjížďce s číslem sedm. „Vedro jako sviňa,“ komentoval Roman Čejka, který dojel k šachovnicové vlajce těsně za pardubickým matadorem, meteorologické podmínky. Slánský junior přišel o možnost spolupodílet se na průběžném vedení s Martinem Gavendou, které se právě Jaroslav Petrák chopil okamžitě po startu.

Přitom Martin Gavenda neměl zrovna povedený začátek. Rozjížďku s číslem dvě proti Plzeňanům vyhrál ve stylu start – cíl, avšak cestou ke třem bodům poztrácel šroubky z plynu. Po první přestávce zase musel v prvním oblouku překonávat Vladimíra Višvádera, jenž svůj vlažnější úvod připisoval na vrub pekelnému žáru.

Záhy se však vzduch ochladil. Všichni mohli mluvit o štěstí, že hustý slejvák chvílemi doprovázený krupobitím, svitavský ovál poctil svou nevítanou návštěvou jen krátce. V kapkách deště lesknoucích se na žhavém slunci se v desáté jízdě rozhodovalo o vítězství. Václav Milík totiž urputně doháněl bodové zpoždění z úvodu a při svém počínání nechtěl znát jiné číslo než tři.

A Martin Gavenda mu nebyl schopný postavit do cesty nepřekonatelnou překážku. „Rozhodlo se po startu,“ líčil své závodní setkání s pardubickým juniorem. „Zavřel mě na lajnu, já musel předním kolem za ní a šel málem na hubu.“ Jaroslav Petrák vzápětí dosáhl dalšího triumfu. Bezprostřední konfrontaci s Václavem Milíkem se sice vyhnul kvůli jeho defektu, avšak nemohl říkat hop, dokud nepřeskočil přes střet s Martinem Gavendou.

K němu došlo v rozjížďce s číslem patnáct a jezdec s březolupskou vestou měl vrch už od úvodních fází. A protože oba dva pretendenti vítězství vyhráli i v poslední sérii, rozhodoval o jejich pořadí rozjezd. Martin Gavenda znovu opanoval situaci už po startu a jeho soupeř mu posléze mohl v žertu vytknout nedostatek úcty ke stáří.

Před poslední sérií si Vladimír Višváder zahrál na proroka. „Ještě bude rozjezd, uvidíš,“ řekl s jasným plánem sám se stát jeho účastníkem. V sedmnácté jízdě suverénně vyhrál. A pak už jen sledoval, jak jeho bodovou bilanci vyrovnávají Václav Milík a Roman Čejka. Pardubický junior neslevil ze své vítězné formule ani v dodatkové jízdě o bronz, by se na něho Roman Čejka v prvním oblouku hodně sápal.

Roman Čejka skončil čtvrtý, avšak pořadí jednotlivců se dnes nevyhlašovalo a on přišel na pódium v klasifikaci družstev. Jeho kluboví kolegové však prožívali větší patálie. Michal Dudek si doma zapomněl licenci, ale mnohem větší stres prožíval před rozjížďkou s číslem patnáct. Společně s mechanikem Zdeňkem Uhlem museli bleskově vyměnit píchlou zadní pneumatiku. Aby toho nebylo málo, přivezli si domů zadřený motor, který Michala Dudka stál druhé místo v sedmnácté jízdě. „Kouslo se to, asi píst, dal jsem si o mantinel a teď mě píchá v lopatce,“ postěžoval si.

Krzysztof Nowacki se konečně smířil se svitavskou dráhou, avšak ani tentokrát se nevyhnul pádu, i když v něm byl nevinně. „Kdybych to nesložil, narazil bych do jeho zadního kola,“ říkal na adresu Ondřeje Veverky ve třinácté jízdě. „Spadli bychom oba, jinak to nešlo, neměl jsem tam místo.“ Šlo sice o první zatáčku, ale přesto šel z repete ven.

Na stupně vítězů se dnes dostala i Praha. Lví podíl na tom měl Jiří Brummer, zaznamenající dvě vítězství. Jedno mu spadlo do klína samo, protože v šestnácté jízdě neměl žádné soupeře. Ale to úvodní nadchlo pěkným stylem s předním kolem za vnitřní čárou. „Bál jsem se, abych tam nebyl i zadním,“ smál se závodník, jenž svému kouči Hynku Veverkovi dal zadostiučinění za námahu s opravou píchlého tupláku u klubového autobusu.

Hlasy z depa
„Kdo by nebyl spokojenej‘ po takovým horkým a divokým dnu,“ meditoval Martin Gavenda. „Při některých jízdách bylo hodně horko. Začátek byl nevydařený. V první jízdě mi vypadly šroubky z plynu. Musel jsem ho držet proti řidítkům a tak jsem to doprdlal pro tři body. S Vencou Milíkem se rozhodlo po startu. Zavřel mě na lajnu, já musel předním kolem za ní a šel málem na hubu. V rozjezdu se mi povedl start a už jsem si to hlídal. Jarda byl potom naštvaný, že nemám úctu ke starším, tak se mu omlouvám.“

„Bylo to pěkný,“ liboval si Jaroslav Petrák. „Před závodem jsem si říkal, že bych moh‘ bodovat. Zamlada to byla moje dráha, jen dnes se nedařily starty. Pořád to šlo nahoru a soupeři toho využívali. Po iks letech jsem moh‘ být maximum, ale Martin Gavenda mě o to připravil. Dráha jsem si myslel, že bude horší, když se tady nejezdí. Vedro bylo šílený, ale spokojenost, potřebuju honit body do tabulky.“

„Na první jízdu jsme dali novou svíčku,“ líčil příčiny svého zkráceného programu Václav Milík. „A tak jsme ji dali pryč a vrátili tam tamtu. V rozjezdu start nic moc, ale ve výjezdu to dláblo a bylo to hned o něčem jiným. Nakonec to nebylo tak špatný. Plnej‘ počet by byl lepší, ale problém byl ve svíčce. Těším se do Prahy a určitě se budu snažit toho co nejvíc vyhrát.“

„Dneska se to povedlo,“ pochvaloval si Roman Čejka. „Dráha dobrá, ale akorát mě sere, že jsem neporazil Martina Gavendu. Zůstal jsem na startu a nestačil mu.“

„Zkraje jsem byl vyčichlej‘ z vedra,“ připouštěl Vladimír Višváder. „Chtělo to zalézt do vinného sklípku nebo do baryny, to je záhorácky kaluž. Pak jsem bojoval. Mrzí mě jedna jízda. Měl bych třináct bodů a klid bez rozjezdu.“

„Celkem škoda, že není bedna, ale co naděláš, nic,“ zaujímal pragmatický postoj Michal Dudek. „Co se stalo dneska, se stává. Lepší v poslední jízdě než v první. Mám jen jednu motorku a zapomněl jsem licenci. Příště to musí bejt‘ lepší, nejsem ve svý formě, musím to dát dohromady. Teď ještě mezitím dělám závěrečky.“

„Když mám hodnotit svůj výkon na dráze ve Svitavách, myslím, že to bylo moje nejlepší vystoupení na této dráze,“ svěřil se Krzysztof Nowacki. „Škoda jen výsledku třinácté jízdy. Jak nemám tvrdit, že mi třináctka nenosí smůlu? Situace v první zatáčce vznikla z velkého ubrání plynu Ondřeje Veverky. Nechtěl jsem do něho vjet a tak jsem radši spadl. Myslel jsem, že rozhodčí nechá jet jízdu se všemi, ale bohužel jeho rozhodnutí bylo jiné. Ondřej po skončení jízdy přiznal svou chybu a všechno je OK. Je potřeba jít dál. Gratuluji kolegům z týmu za druhé místo. Letos jedou hodně dobře a je na nich vidět velký počet závodů. Myslím, že by klidně mohli jezdit ve druhé polské lize třeba za Kolejarz Rawicz.“

1. Martin Gavenda, Březolupy 3 3 2 3 3 14+3
2. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 3 3 2 3 14+2
3. Václav Milík, Pardubice – 3 3 3 3 12+3
4. Roman Čejka, Slaný 3 2 3 2 2 12+2
5. Vladimír Višváder, Pardubice 2 2 2 3 3 12+1
6. Jiří Brummer, Praha 3 1 1 3 2 10
7. Michal Dudek, Slaný 2 2 3 1 E 8
8. Krzysztof Nowacki, Slaný (PL – ACCR) 1 3 R X 2 6
9. Ondřej Veverka, Praha 1 1 2 2 E 6
10. Jaromír Otruba, Plzeň 2 1 1 1 1 6
11. Jakub Fencl, Praha 2 2 E – – 4
12. Jiří Vonásek, Plzeň 1 0 F F – 1
13. Zdeněk Schneiderwind ml., Březolupy X – – – – 0

Poznámka: Václav Milík nenastoupil do opakované rozjížďky s číslem jedna kvůli poruše svíčky.

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE MŠE BŘE SVI TOTAL
  30.4. 1.5. 5.6. 12.6.  
1. Martin Gavenda, Březolupy 22 14 22 25 83
2. Jaroslav Petrák, Pardubice 16 18 14 22 70
3. Martin Málek, Březolupy 12 22 25 NS 59
4. Roman Čejka, Slaný 7 10 16 16 49
5. Michal Dudek, Slaný 6 NS 18 10 34
6. Vladimír Višváder, Pardubice 4 12 NS 14 30
7. Jan Holub, Plzeň 14 16 NS NS 30
8. Filip Šitera, Mšeno NS 25 NS NS 25
9. Hynek Štichauer, Pardubice 25 NS NS NS 25
10. Pavol Pučko, Praha 3 7 12 NS 22
11. Jiří Brummer, Praha 0 5 3 12 20
12. Václav Milík, Pardubice NS NS NS 18 18
13. Ondřej Veverka, Praha 1 2 8 7 18
14. Michael Hádek, Březolupy 18 NS NS NS 18
15. Tomáš Jůza, Pardubice 8 8 NS NS 16
16. Jakub Fencl, Praha 5 4 NS 5 14
17. Zdeněk Schneiderwind ml., Praha/Březolupy 0 0 10 3 13
18. Jaroslav Hladký, Praha 2 6 5 NS 13
19. Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) – Slaný 0 NS 4 8 12
20. Zdeněk Simota, Praha 10 NS NS NS 10
21. Jaromír Otruba, Plzeň 0 1 2 6 9
22. Zdeněk Vrba, Praha NS 3 6 NS 9
23. René Vidner, Pardubice NS NS 7 NS 7
24. Jiří Vonásek, Plzeň 0 0 1 4 5
NC Jiří Lang, Plzeň 0 NS 0 NS 0
NC Milan Čermák, Mšeno NS 0 NS NS 0
NC Pavel Fuksa, Mšeno 0 0 NS NS 0
NC Luboš Velinský, Pardubice 0 NS NS NS 0

Poznámka: Zdeněk Schneiderwind ml. hostoval 12.6. za Březolupy.

Klasifikace družstev:

1. Pardubice 26 Jaroslav Petrák 14, Václav Milík 12
2. Slaný 20 Roman Čejka 12, Michal Dudek 8
3. Praha 16 Jiří Brummer 10, Ondřej Veverka 6
4. Březolupy 14 Martin Gavenda 14, Zdeněk Schneiderwind ml. 0
5. Plzeň 7 Jaromír Otruba 6, Jiří Vonásek 1

Aktuální tabulka klasifikace družstev:

  malé body velké body
1. Pardubice 105 17
2. Březolupy 105 16
3. Slaný 81 11
4. Praha 76 11
5. Plzeň 46 5

Foto: Jiří Brummer st.

Martin Vaculík si vezie postup a zlomenú k¾účnu kos

Terenzano – 12. června
Talianske Terenzano prívítalo v sobotu šestnástku jazdcov takmer z každého kúta plochodrážneho sveta. Okrem tradičných krajín tu mala hneď trojnásobné zastúpenie aj exotická krajina Argentína. Terenzano bolo aj miestom, kde sa upierali nádeje slovenských fanúšikov. Želiezkom v ohni tu bol totiž žarnovický Martin Vaculík.

Martin sa po svojich prvých jazdách zaradil medzi horúcich adeptov na víazstvo. V prvej jazde síce nevyzrel na Austrálčana Rory Schleina, ale v ďalšej bez problémov triumfoval. Vo svoje tretej jazde predviedol ve¾ký bojovný výkon.

„V tretej jazde sa Martin prebojoval zo štvrtého miesta na prvé a vyhral. Bolo to neskutočné. Bola to najkrajšia jazda pretekov,“ opísal situáciu Martinov otec Zdeno Vaculík. Vo svojej štvrtej jazde mal však slovenský pretekár pád.

„Dráha bola tvrdá, piesková. Martin po vlastnej chybe padol v momente, keď bol druhý, čo mu zaručovalo desa bodov a bezpečný postup. Pretočilo ho a skončilo to zlomenou k¾účnou kosou. Možno by aj vyhral preteky. Jednoznačne mal na to,“ priblížil smolnú situáciu Zdeno.

„Zajtra ideme k doktorovi. O dva týždne máme semifinále MS juniorov, kde Martin chce stopercentne ís. Takže dúfame, že sa to rýchlo zahojí,“ oboznámil čitate¾ov magazínu speedwayA-Z s najbližšou budúcnosou slovenského pretekára Zdeno Vaculík.

Ilustrační foto: Martin Búri

Defekt stál Jana Jaroše postup

Balakovo – 12. června
V ruském Balakovu měl postup na dohled Jan Jaroš. Ve své čtvrté jízdě však vypadl kvůli defektu a nakonec musel do rozjezdu o devátou příčku. V něm však podlehl Jevgeniji Karavackisovi. Poruchy trápily rovněž Filipa Šiteru, jenž nakonec mítink nedokončil. Zvítězil Grigorij Laguta, jemuž na stupních dělali společnost bratr Artjom a krajan Denis Gizatulin.

1. Grigorij Laguta, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Artjom Laguta, RUS 3 3 3 1 3 13
3. Denis Gizatulin, RUS 2 3 1 3 3 12+3
4. Tomasz Jedrzejak, PL 3 2 2 3 2 12+2
5. Grzegorz Walasek, PL 2 3 2 2 3 12+NS
6. Andrej Karpov, UA 3 1 3 2 1 10
7. Roman Považnyj, RUS E 0 3 3 2 8
8. Andrej Kudrjašov, RUS 1 F 2 2 2 7
9. Jevgenij Karavackis, LAT 2 2 0 2 ex 6+3
10. Jan Jaroš, CZ 2 1 1 E 2 6+2
11. Vjačeslav Girusckis, LAT 0 1 2 1 1 5
12. Denis Nosov, RUS T 1 1 1 1 4
13. Kiril Cukanov, UA 1 2 0 0 0 3
14. Filip Šitera, CZ E 2 1 E – 3
15. Vladimir Dubinin, UA 1 0 0 1 0 2
16. Tobias Busch, D 0 0 0 0 1 1
17. Vladimir Borodulin, RUS (res) 1 0 1

Horký den nepřinesl štěstí českému trojlístku

Goričan – 12. června
Tropické horko trápilo závodníky také při kvalifikačním kole SGP 2011 v chorvatském Goričanu. Od prvopočátku se ve špičkové formě prezentovali Chris Harris a Matej Žagar. Nakonec musel mezi nimi rozhodovat rozjezd, který lépe zvládl Angličan. Na domácí dráze si zuby na triumf brousil Jurica Pavlic, avšak musel vzít zavděk třetí příčkou. Češi neměli dobrý den. Nejlépe skončil Matěj Kůs na desátém místě, Josef Franc byl dvanáctý a Martin Málek čtrnáctý.

1. Chris Harris, GB 3 3 2 3 3 14+3
2. Matej Žagar, SLO 3 3 3 2 3 14+2
3. Jurica Pavlic, CRO 3 3 3 3 1 13
4. Rafal Dobrucki, PL 2 2 3 2 2 11
5. David Ruud, S 1 2 1 3 3 10
6. Tomasz Gapinski, PL 2 1 2 3 2 10
7. Patrick Hougaard, DK 2 2 1 0 3 8
8. Kevin Wölbert, D 1 3 2 1 1 8
9. Antonio Lindbäck, S 1 2 2 1 2 8
10. Matěj Kůs, CZ 0 0 3 2 1 6
11. Kenni Larsen, DK 3 0 0 0 2 5
12. Josef Franc, CZ 0 1 0 2 1 4
13. Aleš Kraljič, SLO 1 1 1 1 0 4
14. Martin Málek, CZ 2 1 0 0 0 3
15. Matija Duh, SLO 0 0 1 1 0 2
16. Renato Cvetko, CRO 0 0 0 0 0 0