Mariánské Lázně – 15. května
Deštivé počasí letošního máje přidělalo vrásky všem, kteří měli v Sobotu 15.5. namířeno do Mariánských Lázní na tradiční podnik Evropské série veteránů na dlouhé ploché dráze. Ti, co dorazili, však byli odměněni nádhernými závody plnými dramatických soubojů na dráze, která tentokrát, více než kdy jindy, kladla vysoké nároky nejen na paže ale především na odvahu a závodnické srdce. Slavná jména jako Dolman, Dijkema nebo de Haas umožnila na okamžik návrat plochodrážní historie o několik dekád zpět.

Ranní d隝 a pohled na temné mraky pokrývající nebe nad lázeňským městem nevlévaly příliš optimismu do žil dorazivších diváků, jezdce však v tu chvíli více trápil poněkud neutěšený pohled na povrch dráhy. Tuny nového písku v kombinaci s vytrvalým deštěm uplynulých dní vykonaly na kilometrovém ovále dílo zkázy. Někteří jezdci odmítli nastoupit k tréninku a osud závodu se náhle ocitl na vážkách. Jeden z favoritů Rakušan Anton Wannasek dokonce otočil svou dodávku rovnou k domovu. V krizovém momentě se však ukázal jako rozený vůdce šéf mariánskolázeňského klubu Miroslav Musil, který se rozhodl pádným způsobem zažehnat pochyby ostatních jezdců. Duší stále závodník, tak jak byl oblečen, sedl na motocykl a ukázal všem, že dráha sjízdná je. Stálo jej to sice kalhoty, ale závod byl zachráněn.

Pravda, úvodní jízdy připomínaly chvílemi spíše motokros než plochou dráhu. Hluboké koleje si s motocykly dělaly co chtěly, uspět mohl jen ten, kdo v sobě našel odvahu podržet plyn a motorku ve vyšší rychlosti srovnat. Hodně se vyplatily i zkušenosti z travnaté dráhy. Prvotní respekt a obavy však vzaly rychle za své a brzy byly na dráze k vidění i pěkné souboje.

V kategorii dvoventilových strojů nenechali nikoho na pochybách o svém umění tradiční mariánskolázeňští králové Franz Greisel a Gerry Smith. Vzhledem k faktu, že je rozpis jízd nesvedl v základní části závodu ani jednou do vzájemného duelu, mohli se oba před finálovými jízdami pyšnit plným bodovým ziskem. Ve skvělé formě se českým divákům předvedl při své premiéře Angličan Kevin Teager, který v základní části ztratil pouhé dva body. Spolu s touto trojicí postoupili do finále A ještě Teagerův krajan Kenny Blain a nejstarší účastník závodu, dříve úspěšný německý reprezentant na ledové ploché dráze Christoph Eichhorn. Poslední místečko mezi finálovou šestkou zachraňoval na poslední chvíli Angličan Bryan Pillow, kterému utekly body vinou vyloučení za najetí do pásky v první jízdě. Jenom defekt v poslední rozjížďce připravil o jasný postup norského dravce Kare Heiu a obdobný osud stihl v úvodní sérii i jeho krajana Sveina Erika Geitsunda, který pro svůj bojovný styl jízdy rovněž patřil k ozdobám závodu. Letos je to poprvé, co absolvuje celý seriál, doposud startoval pouze při závodech ve Skandinávii, kde se prosadil až na stupně vítězů. Další závod letošního šampionátu se uskuteční na jeho domácí dráze v Drammen, kde bude dozajista patřil ke kandidátům na zlatý věnec. Vůbec se nedařilo italskému gentlemanovi Silvano Soattinovi. Ke dvěma defektům přidal v poslední sérii pád ze třetího místa. Dramaticky vyhlížející moment nakonec dopadl šastně, když se za ním jedoucím závodníkům podařilo padajícímu Italovi i jeho stroji úspěšně vyhnout. Do závodu bohužel nemohl zasáhnout vinou fatálního defektu svého Japu vítěz nedávného podniku v Herxheimu Josef Goldbrunner.

O dramatické momenty nebyla nouze ani ve finálové jízdě. Nejprve prokřehlé diváky oslnil svým uměním Gerry Smith, který se famózním způsobem dokázal probojovat ze třetí pozice přes Teagera a Greisela do čela a přidat tak na své konto další triumf na mariánskolázeňské tisícovce, aby se vzápětí o vzrušení postaral Bryan Pillow, který v urputném souboji o pátou příčku předvedl 30 metrů před šachovnicovým praporkem hrůzostrašný kotrmelec. Naštěstí se tento kousek obešel bez vážnějších následků a Angličan si z Mariánských Lázní odvezl pouze pár modřin a krvavý šrám na tváři.

Ve znamení souboje bývalých úspěšných reprezentantů na travnaté dráze se odehrávala partie mezi čtyřventily. V minulých letech se na dráze v Mariánských Lázních objevovala slavná jména jako Malcolm Simmons nebo Gerald Short. Vloni se úspěšně uvedla další bývalá hvězda plochodrážního nebe Bob Dolman, ten přicestoval i letos a bez větších problémů ovládl základní část závodu. Na paty mu důrazně šlapali loňský vítěz seriálu Němec Ulrich Büschke, dravé nizozemské duo Wim de Haas a Hylke Dijkema a statečně bojující miláček domácího publika Karel Kadlec. Ten se dokázal vklínit mezi oba Holanďany v hvězdně obsazené jízdě s pořadovým číslem 6. Tradičně výborně startující Kadlec sice nedokázal zadržet rychlého de Haase, ale za jeho zády zůstali kromě Dijkemy ještě Paul Evitts, loňský vítěz z Mariánských Lázní Kevin Howse nebo Ital Franceso Barbetta. Problémy s motocyklem ve druhé sérii stály Dijkemu místo ve finále A, když mu nepomohl ani nádherný triumf v 16. Jízdě, kde si 100 metrů před cílem vychutnal Ulricha Büschkeho. Finálovou šestku tak doplnil Angličan Dave Hammond, kterému při pohledu na dráhu šlechetně přenechal svůj motocykl Nor Peer Bakke. Smůla provázela Dijkemu i ve finále B, kde přišel o jasný triumf v posledním kole, když jeho očividně zpomalující motocykl předjel britský dlouhán John Hartley.

Do velkého finále nejlépe odstartoval suverén Dolman, za kterého se za jásotu diváků zavěsil Karel Kadlec. Ten se však musel vzápětí bránit zdrcujícímu útoku de Haase. Celkem čtyřikrát se tito dva za odpoledne potkali na dráze a i tentokrát měl navrch o něco rychlejší Holanďan. Třetí místo si už Karel, kterému před finálovou jízdou vyladil karburátor Aleš Dryml, bez problémů udržel až do cíle s velkým náskokem před čtvrtým Hammondem.

Foto: Jiří Bayer