Lišov – 13. února
Český šampionát juniorů označuje ze svého hlediska jako zakletý. Navzdory ambicím se mu totiž ani jednou nepodařilo vystoupit na jeho pódium. Nicméně uplynulá sezóna ho posunula hodně nahoru. V devatenáctkách skončil druhý hned za fenomenálním Martinem Vaculíkem. Společně s Michaelem Hádkem vybojovali titul v juniorských družstev, když v rozhodující fázi za sebou nechali pražskou Markétu posílenou o Matěje Kůse. S českým nároďákem se dostal dvakrát do finále mistrovství světa a Evropy, v Žarnovici stál na stupních vítězů při slavné Zlaté přilbě SNP. O tom všem vypráví Jan Holub v exkluzivním rozhovoru, který magazínu speedwayA-Z poskytl.


speedwayA-Z: „V loňské sezóně ses vůbec poprvé v kariéře podíval do finále ranku mistrovství Evropy a světa. Semifinále v Moorwinkelsdammu a v Pardubicích tě s českým nároďákem zastihla na nejvyšším stupni. Ve finále jste se ovšem v obou případech na pódium nepostavili…“
Jan Holub: „Byli jsme dobře sehraný. Když se někomu něco stalo, tak jsme si pomohli. V Pardubicích byla domácí dráha a tak si každej‘ víc věřil. Byla pro nás známá. Výsledek jsem nečekal, kór ne v Pardubicích. Nikdy mi to tam nešlo a nejde. Gorzow byl potom hodně špatnej‘. Dráha vypadala jinak než nakonec byla, s motorama to bylo taky dost špatný. Nejely. Těžko říct, kde se stala chyba. Je dobrý se ukázat ve finále, ale výsledek si myslím, že moh‘ bejt‘ lepší. Letos je šance. Snad, uvidíme. V Plzni bude výhoda domácí dráhy. Budou rozhodovat starty. Devatenáctky v Moorwinkelsdammu byly taky pěkný. Finové byli favoriti. Dráha vypadala dost zajímavě. O tréninku to bylo mokrý bahno, ale druhej‘ den to bylo sušší a pěkný. Docela mi to i sedlo a líbilo se mi to tam. Byly nervy, jestli to vyjde nebo ne. Nakonec to vyšlo a spokojenost byla. Vyhrát byl dobrej‘ pocit, nikdo to asi nečekal. V Dánsku byly takový chyby, dost jsem se tam nemoh‘ vejít. Až tak malá ta dráha nebyla, ale dělal jsem, co jsem neměl dělat. Letos jsme už postoupili do finále. Divišov je celkem pěkná dráha. Malá a zajímavá. Bude to chtít si tam párkrát zatrénovat. S postupem do dvou finále spíš není z mojí strany spokojenost. Je to úspěch, ale bedna by byla lepší.“

speedwayA-Z: „V reprezentaci jsi startoval také na individuální bázi. Jak vzpomínáš na kvalifikační kola mistrovství Evropy do devatenácti let v Debrecenu a mistrovství světa v Neustadt/Donau?“
Jan Holub: „V Debrecenu to bylo hodně špatný. Velice nerad na to vzpomínám. Jel jsem tam s tím, že postoupím. Potom se to nepovedlo. Hodně náhod, praskaly tam řetězy. Určitě mi ale přibyly nějaký zkušenosti. Neustadt byl o něco lepší. Dráha byla dost zajímavá bez těch prken. Jel jsem tam poprvý, tak jsem byl z toho dost vyplašenej‘. Je to takový divný, úplně jiný než na normální dráze. Někde ti ty mantinely chyběj‘, nesmíš přejet ten praporek. Ale zase se člověk nebojí to nad někoho dávat. V devatenáctkách mám letos Rawicz, loni jsem tam jednou byl. Dráha je určitě lepší než Herxheim. Snad by byla možnost svýzt se tam i předtím v polský lize. I když v Polsku je to, že je dráha o závodě jiná než při tréninku. Nechci moc předvídat, ale byl bych spokojenej‘, kdyby to finále dopadlo.“

speedwayA-Z: „V českých juniorských družstvech se zpočátku zdálo, že s Michaelem Hádkem nebudete mít vůbec konkurenci. Po dvou vašich suverénních triumfech však Praha nasadila Matěje Kůse a navíc slabě obsazený podnik ve Mšeně uplaval. Nakonec jste se titulu přece jen zmocnili, ale bylo to drama, co?“
Jan Holub: „Bylo. V Pardubicích ta finálová jízda. Vzpomínám si na to. Musel jsem Gavendíka předjet. Nakonec se to povedlo, naštěstí. Haďas se snažil. Mšeno už bylo potom tak nějak jistý. Povedlo se. Tenhle titul je pro mě cennej‘, ten z roku 2007 ani nepočítám. Byl jsem jen náhradník. Tady jsme jeli s Haďasem jen my dva. Jezdí se mi s ním ve dvojici dobře. Dokážeme taktizovat, vždy se domluvíme. Na dráze, když vidí někde něco, hned reaguje. V Liberci (šampionátu republiky dvojic, kde Jan Holub s Michaelem Hádkem skončili v letech 2007 – 8 čtvrtí – pozn. redakce) ani nevím, co se dělo. Nešlo to, byl den blbec. Stalo se to, je to za náma a novej‘ mistrák před náma. Navíc to vypadá, že podle novýho systému extraligy pojedeme spolu. Určitě bych byl spokojenej‘ jezdit s ním. Se sestrou (smích). V juniorskejch‘ družstvech to nebude ani nic jednoduchýho, ale zkusíme to. Vyrostou noví soupeři, Pražáci, Milík, Slaňáci… Uvidí se, kdo pojede, uvidí se…“

speedwayA-Z: „A jak vidíš své účinkování v mistrovství republiky do jednadvaceti a devatenácti let? V nižší věkové kategorii jsi nemohl být nespokojen, avšak co v té vyšší?“
Jan Holub: „S jednadvacítkama jsem nespokojenej‘. Toho se už asi nezbavím. To je nějaká kletba nebo nevím. Nic nevychází, jak bych chtěl. Je tam konkurence, ale nevychází to. O to je větší motivace bejt‘ na bedně. Devatenáctky byly paráda, s těma jsem spokojenej‘. Maximálně ne, nebylo to první místo, ale bedna byla. Čekal jsem, že to bude horší, ale všechno vyšlo a klapalo, jak mělo. Byla tam konkurence, třeba Haďas jezdí v Pardubicích dobře. Letos by to chtělo ještě pozvednout. Jede se v Liberci. Tam je to podle toho, jak kdy. Záleží na tom, jak udělaj‘ dráhu.“

speedwayA-Z: „Extraligový osud vložil do plzeňských rukou černého Petra, díky němuž jste se nedostali do finále. Jak jsi to vnímal a myslíš, že letos se vám povede lépe?“
Jan Holub: „Těžko říct. Možná nám Pražáci pomůžou, ale zase nám odešel Simoák. Naše sestava nebude jak v Praze nebo ve Mšeně, myslím, že u nás budou slabší jezdci. Ten novej‘ systém je možná lepší. Bude víc závodů. Uvidíme. Dvojice mi vyhovujou, to bude lepší. Bude ale záležet, jak se dvojice spolu domluví. Jezdil bych s Haďasem. K tý loňský extralize nevím, co říct. Myslím, že se to dalo tak nějak čekat. Filip odešel, my s Haďasem jeli celou extraligu prvním rokem.“

speedwayA-Z: „Loni o tvé extraligové služby usilovalo Mšeno. Ale k přestupu nedošlo ani v zimě, ani na finálovou část, protože nedošlo ke všeobecnému souhlasu ostatních rivalů. Letos už podobný zájem nebyl?“
Jan Holub: „Něco málo se debatovalo, ale nakonec se nic nezměnilo. Zůstal jsem v Plzni. Jsem spokojenej‘. Loni bych byl spokojenější, kdyby mě na to hostování pustili. Měl jsem o čtyři finálový závod míň. Je lepší v extralize bejt, těch zkušeností tam získáš nejvíc.“

speedwayA-Z: „Tříčlenná družstva jsi strávil v týmu Liberce. Tým se v úvodu sezóny netajil ambicemi na titul, ale nakonec z toho sešlo. Jak bys to okomentoval?“
Jan Holub: „Těžko říct. Myslím si, že sestavy nebyly úplně nejsilnější, co jsme mohli mít třeba s Filipem nebo Jarošákem. Byly nějaký bedny. Třetí místo je asi za těchto okolností úspěch. Ve Slaným jsem jel přes deset jízd a ještě rozjezdy. Ve trojkách byly pěkný jízdy a dalo se tam užít závodění. Letos to budu jezdit zase.“

speedwayA-Z: „Loni jsi podepsal kontrakt s Opole, který ti dal první polské angažmá, pomineme-li starty za pražskou Markétu. Ale příliš příležitostí se ti nenaskytlo. Mělo by to být letos lepší? A co další ligy?“
Jan Holub: „Uvidíme, snad jo, doufám, že se svezu víckrát. Budu se snažit co nejvíc. Dráha v Opoli se mi líbí, to vajíčko je pěkný. V klubu je to tam dost zajímavý, záleží, jak se zrovna domluví. Smlouvu jsem prodloužil bez problémů. A další ligy zatím asi ne. Anglie určitě ne, možná Dánsko by se dalo.“

speedwayA-Z: „Závod, který se ti rozhodně musel líbit, byla Zlatá přilba SNP v Žarnovici. Skončil jsi v ní třetí. Čekal jsem takový výsledek?“
Jan Holub: „Nečekal jsem, že skončím na bedně. Nečekal jsem ani, že tam vůbec dojedu. Po cestě jsme měli pěkný problémy s autem. Na dálnici se úplně rozsypalo ložisko u předního kola. Náhradní jsme samozřejmě neměli. Taky proč. Děda měl nějakýho známýho, tak mi jednu motorku dovez‘ na stadión. Přijel jsem tam asi půl hodiny před závodem. Nakonec to dopadlo pěkně. Finále bylo hodně zajímavý. Dva pády. Pak přišla bedna. Původně jsem tam ani nechtěl jet, chtěl se omluvit a nakonec to bylo pěkný. V Žarnovici se závodí pěkně, je to krásná dráha a dobrá atmosféra.“

speedwayA-Z: „I když se paní Zima jen nerada pouští své vlády, jaro přece jenom přijde. A s ním i nová sezóna. Jak se na ni chystáš a co bys v ní rád dosáhl?“
Jan Holub: „Motorky jsem už začal stavět. Ještě ale nemám obě. Rozjezdit se chci v Chorvatsku. Jezdím šroubky, snažím se, když to jde. Něco málo se z nich dá přenýst na škváru, ale někdy je to pravej‘ opak a motorka se chová úplně jinak. Fyzická příprava probíhá. Posilovna, běžky. Stanovený cíle jsou, ale neví se, jak to dopadne. Chtěl bych obhájit tituly a získat další.“

Jan Holub děkuje:
„Poděkoval bych celý fabrice JRM Divišov, ta mi hodně pomáhá. Potom všem sponzorům a lidem, co mi pomáhali. A dědovi.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach