Lužná u Rakovníka – 4. února
Na sklonku roku složil Miroslav Rosůlek funkci trenéra AK Slaný a SCM Slaný. Klubovému výboru adresoval dopis, v němž obeznámil vedení se svými důvody. Vyplývá z něho, že se malý velký muž slánské ploché dráhy sršící permanentním optimismem s trénováním rozloučil jednou provždy.

„V době, kdy jsme byli mistři republiky, jsem se potkal v Praze s panem Richardem Janíčkem, několikanásobným mistrem republiky,“ svěřuje se Miroslav Rosůlek. „Ten mi při rozloučení řekl slova, na která nikdy nezapomenu: ‚Hele, práku, i kdybys byl mistr světa, vždycky zůstaň obyčejným člověkem‘. A o to jsem se snažil nejvíce.“

Slánský trenér se rozloučil skutečně ve velkém stylu. „Nebylo to a není pro mě lehké,“ říká. „V klubu jsem šestačtyřicet let. Nejdříve jako jezdec a státní reprezentant a po skončení aktivní činnosti jako trenér mladých a nakonec všech. Klubu vděčím, za všechno, co pro mě udělal za celou dobu. Snažil jsem se mu odvést to nejlepší, i když to někdy bolelo. Nebyl jsem hvězda, hodně padal a z toho plynulo hodně zranění. Bohužel k tomuto sportu patří. Nikdy jsem nelitoval, že jsem tento krásný sport mohl dělat. Všechno jsem bral s humorem a nikdy jsem ho nezkazil. Klub mi pomohl v nejtěžší chvíli v životě, kdy mi zemřela žena. Mám v tomto sportu hodně kamarádů a přátel, rádi se setkáváme a vzpomínáme.“

A co Miroslava Rosůlka přimělo k rozhodnutí skončit s trénováním? „Snažil jsem se vždy každému a všem bez rozdílu poradit a měl radost, když jim moje rada pomohla a vedlo to ke zlepšení,“ odpovídá. „Rozhodnutí skončit jsem zrálo delší dobu. Kamarádství, které dříve bylo mezi jezdci v klubu, se vytratilo. Vzájemné vztahy mezi našimi jezdci a námi funkcionáři jsou věci, které mě k tomu rozhodnutí přivedly. I moje pozice trenéra v klubu mi připadá zbytečná. Chybí vzájemná komunikace mezi mnou a ostatními, která ještě nedávno byla. Nejvíc mě mrzí, že věci, o kterých bych jako trenér měl vědět, jdou kolem mě. Bylo mi vytýkáno, že tréninky s těmi nejmladšími jsou zbytečné. Já si to nemyslím a věřím, že jednou výchova a práce s mladými bude mít svůj význam. A že budou platní i mezi dospělými. Slánskému klubu přeji do dalších let hodně úspěchů jak v extralize, tak i v jednotlivcích u mladých i dospělých. A svému nástupci pevné nervy.“