Nezbývá než doufat v divokou kartu

Pfarrkirchen – 27. září
Uplynulou neděli, zhruba týden po odjetí Challenge pro GP na klasické dráze, se odbyl obdobný podnik o místa mezi nejužší světovou elitu také na dlouhé dráze. Jeho dějištěm byla písková dráha v jihoněmeckém Pfarrkirchenu a i zde měla česká plochá dráha jednoho zástupce, v tomto případě Pavla Ondrašíka. Na základě čtvrtfinálového výsledku měl startovat rovněž jeho pražský klubový kolega Richard Wolff, který skončil třetí ve francouzském Artigues de Lussac, ale jeho postupové ambice zhatilo dosud nezhojené zranění ze žarnovické Zlaté přilby. Nešlo zdaleka o jediný škrt ve startovní listině, z nejrůznějších příčin nestartovali ani Jannick de Jong, Daniel Bacher, Tim Nobes, nebo Kaj Laukkanen.

Účast v příštím ročníku GP si přímo zajistila neúspěšnější sedmička seriálu, tři divoké karty udělí FIM, jedno místo je rezervováno pro domácího závodníka a zbývajících sedm bylo rezervováno pro nejlepší z osmnáctky v Pfarrkirchenu. Okruh favoritů tvořili především domácí jezdci, s vysokými ambicemi přijel určitě i mezinárodní mistr ČR Andrew Apppleton, jeho krajan Paul Hurry, nebo Francouz Mathieu Tresarrieu.

Pětice německých jezdců, kterým tento typ drah obvykle plně vyhovuje, také od počátku nenechávala početnou diváckou kulisu na pochybách o tom, že to s útokem na vstup do elitního klubu myslí více než vážně. Jejich počet se navíc brzy rozrostl, když po defektu v první sérii odstoupil Angličan Paul Hurry a místo něho nastupoval původně náhradník Herbert Rudolph. Ten, ač měl oproti soupeřům o jízdu méně, rychle zavětřil šanci a ke třem bodům za své první vystoupení přidal výhru a druhé místo.

Semifinálové vítězství ho už katapultovalo mezi vyvolené a stejným způsobem (start – cíl) vyhraná finálová jízda pak i na stupně vítězů. O tom, že půjde o stříbrný stupínek musela rozhodnout až dodatková jízda, ve které „Pepi“ porazil Alessandra Milaneseho. I u nás populární a dobře známý italský sympaák nebyl v žádné ze svých rozjížděk horší, než třetí a jednoznačně potvrdil, že jeho letošní velmi dobré výsledky nebyly náhodné.

Na nejvyšší stupínek se ale nad oba postavil Stephan Katt. Čerstvého třicátníka zastihl závěr sezony v mimořádné formě. Před měsícem si v Berghauptenu nasadil korunu evropského mistra na trávě, před týdnem se v domácím šampionátu musel sklonit jen před fenomenálním Gerdem Rissem a v neděli zarámoval svůj bezproblémový postup do Grand Prix vítězstvím na kilometrovém oválu v Pfarrkirchenu. Dalšími třemi spokojenými aktéry finálové jízdy byli Němci Jörg Tebbe, Richard Speiser a Enrico Janoschka.

Sedmou příčku, poslední zajišující ještě Grand Prix vybojoval Mathieu Tresarrieu. Bronzový medailista MS z roku 2007 celou loňskou sezonu stál, když se zotavoval z následků těžkého zranění a jeho letošní divoká karta tak vyvolala poměrně dost diskuzí. Nejmladší ze známé plošinářské rodiny se sice v Grand Prix mezi nejlepší nevešel, ale v Bavorsku plně využil možnosti složit úspěšný reparát.

Prvním vyřazeným byl Němec Jan Pape, který hodně litoval nepovedeného semifinále, protože po základní části vše vypadalo na jistý postup. Ještě smutnější mohl být Jérome Lespinase. Nepříliš známý Francouz začal výborně a po třech sériích byl blízko senzaci, když měl na kontě výhru a dvě druhá místa. Jenže následný defekt a zničení ostrého motoru znamenalo dvě nuly na kontě a postup unikl třiadvacetiletému jezdci doslova mezi prsty. Před branami světové série po semifinálových jízdách zůstali i ukrajinský veterán Vladimír Trofimov, Fin Rene Lehtinen a nečekaně také Andrew Appleton.

Náš jediný zástupce Pavel Ondrašík neprožil dvakrát šastný závod. V první jízdě získal dva body, bohužel byly jediné, které si připsal na konto. V dalších třech rozjížďkách se už více než se soupeři potýkal s technickými problémy a ani jednou neprotnul cílovou métu. Po výsledném sedmnáctém místě tak reálně hrozí, že po dlouhých letech bude vrcholný dlouhodrážní podnik bez české účasti. Zbývá sice ještě šance na udělení divoké karty FIM, ale ta není příliš vysoká.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Zlatá přilba začíná pěkně zostra

Pardubice – 2. října
Jednašedesátý ročník Zlaté přilby začne v Pardubicích už zítra tradiční čtveřicí úvodních rozjížděk vylučovacích skupin. Vzhledem k šesti závodníkům na startu je důležitý každý bod, protože vnější pozice na roštu bývají vesměs vnímány jako nevýhodné. Navíc mezi přímo nasazenými čtvrtfinalisty je samá jezdecká smetánka. Vedle pardubických es a Darcyho Warda a Jurici Pavlice, kteří zítra pojedou světové finále juniorů v chorvatském Goričanu, jsou mezi nimi výhradně stálí členové letošní Speedway Grand Prix.

Nasazení do vylučovacích a čtvrtfinálových skupin:

I Tomáš Topinka, Mathias Schultz, Hynek Štichauer, Izak Šantej, Chris Holder, Matej Ferjan
II Davey Watt, Denis Gizatulin, Magnus Zetterström, Matěj Kůs, Christian Hefenbrock, Jan Jaroš
III Roberto Haupt, Matej Žagar, Filip Šitera, Jesper B. Monberg, Tomáš Suchánek, Fritz Wallner
IV Kenneth Hansen, Ryan Sullivan, Josef Franc, Renat Gafurov, Alessandro Milanese, Martin Málek
 
I Sebastian Ulamek, Fredrik Lindgren, Hans N. Andersen
II Aleš Dryml, Chris Harris, Jurica Pavlic
III Grzegorz Walasek, Darcy Ward, Lukáš Dryml
IV Kenneth Bjerre, Rune Holta, Leigh Adams

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Roman Matoušek v extralize nepojede

Pardubice – 2. října
Slánský kouč Milan Mach po zranění svého klíčového závodníka Martina Vaculíka požádal o doplnění své soupisky o Romana Matouška. Protože se však jedná o seniora a změna se uskutečnila po 30. červnu, musel v řadách soupeřů panovat všeobecný souhlas. A protože své ano řekly pouze Pardubice a Olymp, zatímco Mšeno ne, comeback legendárního borce po dvanácti letech se neuskuteční.

Čeští plochodrážníci to Evropě vskutku osladili

Miskolc – 26. září
Možná si vzpomínáte na reklamní billboardy, které loni na podzim v souvislosti s českým předsednictvím v UE zaplavily naše silnice. Jejich motivem se staly kostky cukru a stylizovaný nápis o tom, jak to Evropě osladíme. Politická fraška ovšem není předmětem našich článků. Nicméně Češi to Evropě vskutku pořádně osladili. Řeč je o Aleši a Lukáši Drymlových a Matěji Kůsovi, kteří v sobotu deklasovali veškerou konkurenci ve finále evropského šampionátu dvojic. Magazín speedwayA-Z o skvělém úspěchu našich borců hovořil s reprezentačním manažerem Milanem Špinkou.

„Gafurov je mistr Evropy,“ začíná Milan Špinka své vyprávění pohledem do startovní listiny. „Oba Lagutové letí. Slovinci měli Žagara a Gregorič se také nesmí podceňovat. Byli tam tři dobří Poláci a Maďaři byli doma. My jsme v podstatě byli zvyklí vozit z evropských dvojic medaile. Proto jsem měl vyrovnaný tým a všichni tři mají aktuálně dobrou formu.“

Česká výprava se v maďarských lázních poprvé představila v pátečním tréninku. „Dráha byla dost rozbitá a neupravená,“ líčí Milan Špinka. „Byly na ní takové muldy a díry. Největší problém byl s kropením. Bylo teplo a svítilo ostré slunce a oni to nemohli ukropit. A tak kropili, kropili, kropili.“

Vzhledem ke startovním číslům zkraje startovní listiny přišla řada jako první na české borce. „Trénovali jsme na blátě,“ říká reprezentační kouč. „Všichni řvali a protestovali. To se organizačně nepovedlo. Mluvilo se o tom na jury a všichni manažeři měli výhrady. Druhý den si už organizátoři dali pozor. Vypočítali to tak, že dráha byla vlhká, ale ne klouzavá. Jakž takž to vychytali.“

Hned v rozjížďce s číslem jedna čekali na bratry Drymlovy Rusové. „To byla klíčová jízda,“ vzpomíná Milan Špinka. Jenže pardubičtí závodníci nedali sourozencům Lagutovým ani náznak šance.

„To bylo takové dobré našlápnutí,“ libuje si Milan Špinka. „Kluci vyhráli start a hned naznačili, kdo bude pánem Miskolce. Pak jsme jeli s Lotyši a další jízdu s Žagarem. Ten tam jel dobře, ale Lukáši a Álovi se povedl start a tak jsme dali 5:1 i jim.“

Maximální vítězství byla charakteristickým znakem českého týmu po celé odpoledne. Po Rusech, Lotyších a Slovincích se s vysokou prohrou museli smiřovat postupně i Maďaři a Němci. Teprve Daniel Jeleniewski, známý z české extraligy, se dokázal vklínit mezi pardubické bratry.

„To byla naše poslední jízda,“ vysvětluje Milan Špinka. „Čekal jsem, jak pojedou Rusové s Maďary. Také vyhráli 5:1 a bylo to pořád o bodík. Potřebovali jsme jeden bod. Oni jeli na konec s Lotyši a byl předpoklad, že vyhrají. A tak nám stačily čtyři body. Bylo to od startu, ale už se jelo na jistotu.“

Závod nemohl z českého úhlu pohledu skončit lépe. „Byl to super den,“ souhlasí Milan Špinka. „Měli jsme bezvadnou partu a kluci se vzájemně doplňovali. Když se vyhraje, je to vždy dobré. A nám se dařilo celý závod. Myslím si, že parta byla suprová. Smykovalo se střídavě po třech a čtyřech jízdách. Jednou jsme jeli dvakrát, jednou vůbec. Poděkování tak patří i Álovi Drymlovi staršímu, Jirkovi Sršňovi a Milanu Kůsovi. Jako mechanici makali dobře a fungovalo to.“

Foto: László Losonczi


Plochodrážní svátek je za dveřmi

Praha – 29. září
Přesně na den osmdesát let od prvního ročníku plochodrážního závodu o Zlatou přilbu, ve kterém triumfoval Zdeněk Pohl, se konala v prostorách pražské Novoměstské radnice tisková konference již k 61. ročníku. Pořadatelé v čele s ředitelem závodu Evženem Erbanem představili kompletní startovní listiny, jak 35. ročníku Zlaté stuhy, tak nedělního hlavního závodu.

Startovní listina je konečná a téměř na sto procent hotova. Jedině zranění nominovaných jezdců jí může na poslední chvíli změnit. Na poslední chvíli byl nahrazen německý jezdec Martin Smolinski Polákem Runem Holtou.

Novinkou pro všechny přítomné na svítkovském stadionu po oba dva dny budou vložené závody dvěstěpadesátek i se slánským Eduardem Krčmářem. Mladý mladý český talentovaný jezdec má tyto závody už jako přípravu na následující sezonu, kdy na jeho domovské dráze ve Slaném se uskuteční premiérové mistrovství světa v této zcela nové kategorii.

Vstupné zůstává ve stejné cenové relaci jako v předchozích ročnících. Na závěr byla představena z rukou zhotovitele Pavla Lejhance zlatá přilba pro vítěze 61. ročníku. Jako tradičně je zhotovena ze stříbra a potažena zlatem jako její první předchůdkyně. Kolem dokola jsou osazeny české granáty, které symbolizují všechny zahynulé jezdce o legendární přilbu.

Startovní listina závodu o Zlatou přilbu:

1 Hans N. Andersen, DK
2 Kenneth Bjerre, DK
3 Kenneth Hansen, DK
4 Jesper B. Monberg, DK
5 Leigh Adams, AUS
6 Chris Holder, AUS
7 Darcy Ward, AUS
8 Davey Watt, AUS
9 Fritz Wallner, A
10 Jurica Pavlic, CRO
11 Chris Harris, GB
12 Rune Holta, PL
13 Christian Hefenbrock, D
14 Mathias Schultz, D
15 Roberto Haupt, D
16 Kevin Wölbert, D
17 Matej Ferjan, H
18 Alessandro Milanese, I
19 Sebastian Ulamek, PL
20 Grzegorz Walasek, PL
21 Renat Gafurov, RUS
22 Denis Gizatulin, RUS
23 Izak Šantej, SLO
24 Matej Žagar, SLO
25 Fredrik Lindgren, S
26 Magnus Zetterström, S
27 Aleš Dryml, CZ
28 Lukáš Dryml, CZ
29 Josef Franc, CZ
30 Jan Jaroš, CZ
31 Matěj Kůs, CZ
32 Martin Málek, CZ
33 Tomáš Suchánek, CZ
34 Filip Šitera, CZ
35 Hynek Štichauer, CZ
36 Tomáš Topinka, CZ
N1 Václav Milík, CZ
N2 Jaroslav Petrák, CZ

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)