AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 8. září
Každé pravidlo má své výjimky. I to, že nějaký tým stále vyhrává v jakémkoliv složení. O tom se přesvědčily Březolupy při včerejším osmém kole šampionátu tříčlenných družstev na pražské Markétě. K potvrzení titulu jim stačilo porazit Liberec. Jenže moravský tým oslabený zraněními skončil až čtvrtý. Miloš Plzák, doyen českých manažerů, sice dokázal radou Pražanům o nasazení taktické rezervy oslabit Liberec, nicméně triumf slavily super silné Pardubice. A ty ještě teoreticky mohou v závěrečných dvou kláních vedoucí Březolupy ohrozit. Druhá příčka včera patřila Pražanům, o což se zasloužil Pavel Pučko obrovskou kupou devatenácti bodů. Liberec byl třetí, zatímco Březolupy se na pódium vůbec nevešly.
Pěkně rozdané karty
Březolupy se v dosavadním průběhu letošního šampionátu tříčlenných družstev dokázaly prosadit na stupně vítězů, a už jely v jakékoliv sestavě. Nicméně dnes jim post papírových favoritů sebraly Pardubice. Jejich sestava vzbuzovala respekt už při tištění startovní listiny. A dokonce ani včerejší svítkovský trénink neměl svůj obvyklý kvalifikační charakter.
Ke všemu si moravský tým vybral svůj den blbec a výsledkem se stal závod, který vzbudil lítost nad až příliš jednoznačným průběhem přeboru. Černou sérii začal Martin Gavenda už dopoledne. Když naložil dodávku, ujel ze své březolupské garáže jen pár metrů. Dál ho nepustila porucha. Do náhradního auta se ovšem vešel jen jediný motocykl. Nicméně úvod večerního závodu nevypadal nikterak bledě.
Tomáš Suchánek sice v rozjížďce s číslem dvě ujel všem, avšak Ronny Weis s Martinem Gavendou dokázali ohlídat Jaroslava Petráka. Ob jednu jízdu Ronny Weis zvítězil, ale René Vidner, druhý z březolupských hostů, byl po startu poslední. Nakonec získal bod, když Krzysztof Nowacki v první zatáčce upadl. Sice se vrátil do sedla, avšak bodovat už nedokázal.
Slaný však dnes do boje o stupně vítězů nezasáhl. Krzysztof Nowacki přesedl na rezervní motocykl. V jeho rámu byl sice nově repasovaný motor, nicméně polskému závodníkovi se mu ho nepodařilo naladit na pražskou dráhu. Michal Dudek začal defektem, když mu v rozjížďce s číslem jedna vyskočil karburátor. Cílem čtvrté jízdy se doslova proploužil kvůli příliš nafouknuté pneumatice. Avšak nedávné zranění nohy na něm bylo stále znát. Hlavní tíha odpovědnosti tak ležela na bedrech Romana Čejky. Ani on se však nevyvaroval chybě. Z desáté jízdy byl vyloučen za překročení limitu dvou minut, protože musel dotahovat karburátor špatně připevněný po předchozím mytí.
Po úvodní sérii měla více bodů než Březolupy jedině pražská Markéta. Mítink zastihla Pavla Pučka ve skvělém rozpoložení. Triumfoval hned v úvodní jízdě, kterou domácí vyhráli, by Jakubovi Fenclovi ujel Roman Čejka. Výsledkem 4:2 pro Pražany skončila i rozjížďka s číslem tři. I v ní vyhrál Pavel Pučko stylem start – cíl, ale druhé místo Jakubu Fenclovi sebral liberecký Jan Holub. Jeho parák Pavel Ondrašík však kvůli zadřenému motoru spadnul už ve druhé zatáčce.
Jenže jak Pardubice, tak Liberec měly v úvodní pětině oproti svým konkurentům o jeden start méně. Jak se situace vyrovnávala, tlačily se dopředu. V rozjížďce s číslem pět rozdrtil Liberec Březolupy maximálním poměrem 5:1. Ronny Weis s Martinem Gavendou se drželi Pavla Ondrašíka, jenže Martin Gavenda v nájezdu do druhé zatáčky upadl.
„Trefil jsem kolej,“ vysvětloval. „Ronny přede mnou klapnul a já chytil řidítkama o jeho kolo.“ Z repete byl vyloučen a osamocený Ronny Weis nestíhal konkurovat Pavlu Ondrašíkovi s Janem Holubem. Ob jednu jízdu uštědřila prvnímu celku průběžné tabulky zničující prohru i Markéta. Pavel Pučko a Jaroslav Hladký ujeli Jiřímu Brummerovi zaskakujícímu za otřeseného Martina Gavendu s René Vidnerem.
Mezi tím se rýsovala senzace, když Roman Čejka dlouho vodil za sebou Tomáše Suchánka s Jaroslavem Petrákem. Juniorský exmistr světa se však přece jen v posledním kole dostal dopředu. „Je zkušenější,“ omlouval se slánský mladík v depu. Pak už nebyla síla, jenž by Pardubicím zabránila v jejich cestě do čela. Hynek Štichauer bezmála po tříměsíční pauze dotáhl do vítězného konce rozjížďku s číslem osm.
Václav Milík se ho držel zuby nehty, avšak musel sám vzdorovat nájezdům Jana Holuba. Ten se nakonec venkem posledního oblouku přece jen dostal na druhé místo. „Lajna byla vydřená, nedlabčilo to a venek byl rychlejší,“ popisoval pardubický junior situaci těsně před cílem. Hned po další přestávce se však duo Hynek Štichauer – Václav Milík postaralo první prodru domácích.
Hned v rozjížďce s číslem deset si výrazně polepšil i Liberec. Vladimír Višváder s Pavlem Ondrašíkem brilantně odstartovali a pět bodů na úkor Romana Čejky a Krzysztofa Nowackeho bylo jejich. „Vezmu Jawku a jedu,“ kroutil hlavou vítězný Vladimír Višváder. „Na GM neumím, krouák je jinej‘.“ V půlce mítinku, kdy se poprvé a naposledy vyrovnává počet jízd všech účastníků vedly Pardubice s šestnácti body před Libercem a Prahou (po čtrnácti), Březolupy (devět) a Slaným (sedm).
Chytrost nejsou žádné čáry
Ani na začátku druhé půle se březolupská situace nelepšila a záhy začalo být jasné, že se jejich korunovace minimálně o čtrnáct dnů odkládá. Martin Gavenda sice v jedenácté jízdě stačil na Jaroslava Petráka. Avšak Ronny Weis nebodoval a Tomáš Suchánek je všechny vodil od vylétnutí pásky po šachovnicovou vlajku.
Soupeři však netruchlili. Pavel Pučko a Jakubem Fenclem si smlsli na osamoceném Michalu Dudkovi, jehož kolega upevňoval karburátor ještě po uplynutí dvou minut, jak už bylo řečeno. Po přestávce Slaný schytal maximální prohru od Liberce. Pavel Ondrašík s Janem Holubem úřadovali už od prvních metrů.
Jako nesmírně důležitá z pohledu boje o titul se ukázala rozjížďka s číslem čtrnáct. Jaroslav Hladký si pro správný modrý povlak přijel doslova za pět minut dvanáct. Větším problémem pro Markétu však byl fakt, že Hynek Štichauer a Václav Milík záhy vyzráli na doposud neporaženého Pavla Pučka.
„Hynek mě maličko vymáčk‘,“ líčil pražský junior. „Nebylo tam místo, Milík mě podjel a pak už nebylo kudy.“ Pardubice zvýšily svůj náskok před Prahou na pět bodů. A v rozjížďce s číslem šestnáct tu samou dávku ještě přidaly, protože Václav Milík s Jaroslavem Petrákem hladce vyřídili Slaný.
Ještě předtím zaznamenaly ztráty jak Březolupy, tak Liberec. Když Pavel Ondrašík vyjel na ovál, zjistil, že má píchlé kolo. Výměna pod ubíhajícími vteřinami časového limitu nebylo možná. A stejně ani nasazení Jana Holuba v roli taktické rezervy, jelikož Liberec neztrácel na vedoucí tým minimálně šest bodů. A i kdyby nakrásně ano, proti by stálo další pravidlo. O nasazení taktika totiž musí být soupeři informováni nejpozději v okamžiku vjezdu na dráhu. Po loňské chybě rozhodčího Pavla Váni, kdy při dubnové extralize v Praze neoprávněně zakázal Mšenu užít žolíka, se zmíněné ustanovení skutečně dostalo do reglementů.
Nicméně Březolupy nevytěžily ani remízu. Martin Gavenda se v prvním oblouku tlačil spodní stranou dopředu, ale společně s Ronny Weisem skončili po hrozivém saltu mortale v nafukovací bariéře. „Táhla mě kolej,“ omlouval se diskvalifikovaný Martin Gavenda svému kolegovi. „Zvedlo se to a už jsem šel.“ Při repete nestačil Ronny Weis na Vladimíra Višvádera.
Unikající Liberec ovšem nenechal spát Miloši Plzákovi. Březolupský kouč, který během jediné dekády dotáhl moravský tým ze dna druhé ligy k extraligovému stříbru, ovšem prokázal svou lišáckou moudrost. Zatahal za diplomatické nitky a do rozjížďky s číslem sedmnáct nastupoval Pavel Pučko jako pražská taktická rezerva.
Chytrá strategie vyšla dokonale. Pražan záhy ukázal výfuk Janu Holubovi s Vladimírem Višváderem. Hned nato Martin Gavenda s Ronny Weisem vytěžili pětibodové maximum ze střetnutí se Slaným. Vzápětí Hynek Štichauer a Tomáš Suchánek odstartovali na Jana Holuba s Pavlem Ondrašíkem, aby definitivně garantovali svému celku zlaté věnce.
Březolupy byly sice ze hry o stupně vítězů, ale pozice Liberce se zkomplikovala. Aby skončil druhý, musely by Březolupy v závěrečné rozjížďce rozdrtit Prahu. Nicméně tohle Miloš Plzák nemohl dovolit. A proto Pavel Pučko s Jakubem Fenclem dojeli k šachovnicové vlajce před jeho Ronny Weisem a Martinem Gavendou. Praha byla druhá, zatímco Liberec třetí. A právě onen jediný tabulkový bod definitivně sebral Liberci šanci sebrat Březolupům jejich titul. Inu, správný manažer stihne víc, než jen hlídat závodníkům jejich povlaky a dojít na zasedání jury!
Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, jsem spokojenej‘,“ řekl Hynek Štichauer magazínu speedwayA-Z. „Ty první jízdy jsem byl rozvlátej‘. Trošku to bolelo. Byl jsem tlustej‘ jako prase, tak jsem držel dietu. Za odměnu si teď dám colu a velkýho Maca.“
„Taky dobrý a taky McDonald,“ přizvukoval Václav Milík svému kolegovi. „Ta jízda s Holubínem byla na prd. Lajna byla vydřená, nedlabčilo to a venek byl rychlejší. Hlavně, že jsme vyhráli. S Hynkem se jezdí úžasná dvojice. Až na ty jeho gesta (smích).“
„Dnes to celej‘ den probíhalo v pohodě,“ radoval se Pavel Pučko. „Dráha byla děravější, ale ne špatná. Povedlo se mi to, ale chtělo by to ve všech závodech. Jenom Hynek mě maličko vymáčk‘. Nebylo tam místo, Milík mě podjel a už nebylo kudy.“
„Dneska jsem si myslel, že to bude lepší,“ připouštěl Pavel Ondrašík. „Potřebuju se připravit na dva závody extraligy. Chtěl jsem se proto dát co nejvíc do formy. A udělat výsledek za Liberec. První jízdu jsem zadřel a pak před další jízdou píchnul. Musel jsem zpátky. Je to trošku lepší, ale do tý extraligy si potřebuju ještě zatrénovat.“
„Jedu na motokáry do Radotína,“ spěchal Vladimír Višváder s balením. „Jinak stejná písnička. Zkoušel jsem GM a nic moc. Sednu na Jawku a zabíjím se. Jsem spokojenej‘.“
„Zkurvený závody,“ nebral si servítky Martin Gavenda. „První pád byl kvůli blbý koleji. Trefil jsem ji, Ronny přede mnou klapnul a já chytil řídítkama o jeho kolo. Podruhý mě táhla kolej. Zvedlo se to a šel jsem. Jsem v pořádku, jen jsem dneska musel jet s jinou motorkou. Před garáží mi zdechlo auto a museli jsme do jinýho a tam se vlezla jen jedna.“
„Snažil jsem se,“ svěřil se Roman Čejka. „Důležitej‘ je mírnej‘ pokrok. Jedna jízda se povedla, ale Suchoš je zkušenější, dohnal mě, předjel a bylo to v pytli. Ty dvě minuty byla moje chyba. Špatně jsem utáh‘ karburátor, když jsem ho myl. A ještě jsem zkurvil kryt na řetěz za šest stovek. Pokládal jsem motorku, až jsem ho urval.“
„Nevím proč, ale závody v Praze mi celkově nevyšly,“ divil se Krzysztof Nowacki. „Ve své první jízdě jsem upadl a musel přesednout na druhý motocykl. V něm byl čerstvě udělaný motor, ale vůbec nevím, proč byl tak slabý. Budu ho muset s mechanikem zase rozebrat a zařídit všechno, abychom našli příčinu. Zdravím všechny fanoušky a děkuji bratrovi za pomoc.“
| 1. ZP Pardubice |
|
35 |
| Tomáš Suchánek |
3 3 – 3 – 2 |
11(1) |
| Jaroslav Petrák |
0 1 – 1 2 – |
4(1) |
| Václav Milík |
1 3 2 3 |
9(1) |
| Hynek Štichauer |
3 2 3 3 |
11(1) |
| |
| 2. AK Markéta Praha |
|
28 |
| Pavel Pučko |
3 3 3 3 1 3 3 |
19 |
| Jakub Fencl |
1 1 1 2 0 2 |
7(2) |
| Jaroslav Hladký |
2 0 0 – |
2(1) |
| Ondřej Veverka |
|
DNR |
| |
| 3. GRS Liberec |
|
26 |
| Jan Holub |
2 2 2 2 2 1 |
11(2) |
| Pavel Ondrašík |
F 3 2 3 M 0 |
8(1) |
| Vladimír Višváder |
0 3 3 1 |
7(1) |
| |
| 4. Mitas Březolupy |
|
19 |
| Martin Gavenda |
1 X – 2 X 3 0 |
6(1) |
| Ronny Weis, D |
2 3 1 0 2 2 1 |
11(1) |
| René Vidner |
1 E – – |
1 |
| Jiří Brummer |
1 |
1 |
| |
| 5. AK Slaný |
|
11 |
| Michal Dudek |
E 2 0 1 E – |
3 |
| Roman Čejka |
2 2 1 M 1 1 1 |
8 |
| Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) |
0 0 0 0 |
0 |
Aktuální pořadí šampionátu:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Březolupy |
258 |
34 |
| 2. Pardubice |
190 |
26 |
| 3. Liberec |
206 |
25 |
| 4. Praha |
174 |
22 |
| 5. Slaný |
130 |
13 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
„No, moc slavné to se mnou není,“ říká Martin Málek na rovinu. „Po Žarnovici jsem hodně potlučený. Bylo to z půl zatáčky v plné rychlosti rovně do prken. Nedalo se s tím nic dělat a hlavně jsem to nečekal. Z dráhy mi sice pomohl taka s Verunkou, ale stejně si mě nakonec odvezli do nemocnice. V nemocnici mě prosvítili od hlavy až k patě, bolel mě hodně levý kotník a pata, koleno, bederní páteř, kostrč, zadek, žebra, nemohl jsem pořádně dýchat a nemohl jsem ani hýbat s pravou rukou, bolelo mě rameno. Naštěstí se neprokázala žádná zlomenina a druhý den ani žádné vnitřní zranění. Minulý týden to bylo každým dnem lepší a lepší, dokonce jsem měl představu a chu odjet extraligu, protože jsem se do Pardubic moc těšil. Ale byla by to pěkná blbost, asi bych to nevydržel. V pátek se mi docela přitížilo, když půl dne neodpočívám, tak je mi pak hrozně. Ještě mě bolí žebra, záda, zadek, kostrč a pokulhávám na levou nohu. Zkouším si sedat na motorku, ale není to nic příjemného.“
