Archiv pro měsíc: Září 2009

MS Na dlouhé dráze

Gerd Riss potvrdil titul

Vechta – 12. září
By Gerd Riss vyhrál světový titul už před týdnem ve Francii, v noci na dnešek triumfoval v poslední Grand Prix ve Vechtě. Na stupních vítězů mu dělali společnost Mathieu Tresarrieu a Joonas Kyllmäkorpi. Zdeněk Schneiderwind skončil sedmnáctý a do challenge se neprobojoval.

1. Gerd Riss, D 28
2. Mathieu Tresarrieu, F 23
3. Joonas Kyllmäkorpi, FIN 19
4. Stephane Tresarrieu, F 17
5. Dirk Fabriek, NL 19
6. Mathias Kröger, D 19
7. Andy Appleton, D 14
8. Stephan Katt, D 14
9. Richard Speiser, D 12
10. Glen Phillips, GB 12
11. Theo Pijper, NL (FFM) 10
12. Alessandro Milanese, I 10
13. Jörg Tebbe, D 7
14. Richard Hall, GB 6
15. Rene Lehtinen, FIN 5
16. Erik Eijbergen, NL 4
17. Zdeněk Schneiderwind, CZ 4
18. Enrico Janoschka, D (res) 1
19. Bernd Diener, D 0

Závěrečná klasifikace:
Riss 129, S. Tresarrieu 83, Fabriek 81, Kröger 79, Phillips 76, Pijper 75, Kyllmäkorpi 74, M. Tresarrieu 72, Speiser 67, de Jong 42, Milanesse 41, Hall 39, Tebbe 38, Appleton 37, Katt 30, Schneiderwind 29, Schützbach 19, Cooper 14, Wolff 13, Diener 12, Ondrašík 5, Lespinasse 4, Janoschka 4, Ostyn 2, Dachs 2, Colvin 1.

Ostatní závody

Žarnovica patrila Vaculíkovi

Žarnovica – 30. augusta
46. ročník Zlatej prilby SNP ponúkol nieko¾kým tisícom divákov opä zaujímavú podívanú. Preteky sa niesli v znamení dramatických situácií, ale aj víazstiev dvoch suverénnych Martinov, Máleka a Vaculíka. Nakoniec sa úspešnejším stal druhý menovaný. Domáci borec totiž opä získal putovnú trofej na jeden rok a priblížil sa tak k možnosti získa ju natrvalo. Pod¾a pravidiel musí totiž vyhra trikrát v rade alebo päkrát prerušene. Martin by sa tak dostal do spoločnosti jazdcov Jiřího Štancla staršieho a Antonína Kaspera mladšieho, ktorí to dokázali v minulosti.

Po¾ské ligy určujú
V poslednom čase sa stále vypuklejšie prejavujú problémy okolo kolízií termínov žarnovického podujatia hlavne s po¾skými ligami. Väčšina jazdcov, ktorí na plochej dráhe niečo znamenajú totiž štartuje práve v Po¾sku. Preto sa vynára otázka čo s termínom. Podanie podujatia na dva týždne pred súčasným termínom alebo problémy s tvorením štartovky do poslednej chvíle. Proti posunu termínu je aj fakt, že Zlatá prilba SNP je súčasou spomienky na SNP, ktorá pripadá na 29. augusta.

Aj tento ročník sa teda nelíšil od tých minulých. Zmeny v štartovnej listine prebiehali ešte v deň konania pretekov, kedy zraneného Matthiasa Schultza nahradil Milen Manev z Bulharska. Takisto Emila Pulczyňského, Toruň v poslednej chvíli nasadila ako juniora do stretnutia proti Bydgoszczi a namiesto neho dorazil do Žarnovice jeho klubový kolega Damian Celmer.

Dvaja suveréni
Už prvá jazda ponúkla divákom zaujímavé súboje. Zo štartu sa najrýchlejšie dostal Damian Celmer prenasledovaný trojnásobným majstrom Talianska Mattia Carpanesem. No počas prvej zákruty si to po vnútornej strane dráhy pred nich namieril Martin Málek. Podobný kúsok chcel svojim súperom ukáza aj Tomáš Suchánek, ale toho taliansky šampión už zavrel. Problémy s ažkou dráhou a súperi nakoniec posunuli Damiana Celmera na predposledné miesto. V druhej jazde najlepšie odštartoval maďarský veterán Sándor Tihányi. Borec, ktorý sa rozhodol ukonči svoju bohatú plochodrážnu kariéru rozlúčkovými pretekami 26. októbra v Debrecene, však viedol iba jedno kolo. V tom druhom už nevládal odoláva stále útočiacemu Maksovi Gregoričovi a v ďalšom kole sa po peknom súboji pred neho dostal aj Richard Wolff. Tretia jazda patrila suverénovi podujatia Martinovi Vaculíkovi, ktorý vyrazil dopredu najrýchlejšie. Svoju výbornú formu potvrdil aj najlepším časom dňa, ktorým len o tri stotiny sekundy zaostal za rekordom dráhy, ktorý sám utvoril vlani na Zlatej prilbe. Výborný štart predviedol aj Ján Halabrín, no už vo výjazde z prvej zákruty si to pred neho namieril Jan Holub. Inak to už bolo s Manuelom Novotnym. Súboj medzi Jánom Halabrínom a Manuelom Novotnym lahodil oku diváka. Nakoniec ho pre seba rozhodol až na cie¾ovej páske domáci pretekár. V poslednej jazde prvej série videli diváci prekvapivé víazstvo Alessandra Novella. V prvej zákrute nezvládol svoj motocykel 42-ročný Robert Nagy a padol. No našastie stihol motocykel odtiahnu do bezpečia. Pekný súboj zvádzal s prvým Novellom rodák zo Zohora, Vladimír Višváder. No nakoniec už dvadsanásobný účastník týchto pretekov musel odráža útoky Jaroslava Petráka.

Prvú jazdu po prestávke ovládol Martin Málek, keď sa vysporiadal s dotierajúcim Jaroslavom Petrákom vo výjazde z prvej zákruty. O dva body za tretie miesto bojovali obaja Slovinci. Nakoniec si lepšiu pozíciu udržal mladší z nich Matija Duh a Gregoričovi ostal len jediný bodík. Dva pády videli diváci v jazde s poradovým číslom šes. Najprv si v druhom kole ustlal Manuel Novotny a ďalšom kole aj Kamil Pulczyňski, ktorý však vstal a dojazdil si po jeden bod. Víazne si v jazde počínal Tomáš Suchánek, keď sa vo výjazde z prvej zákruty vysporiadal s dotierajúcim Richardom Wolffom. Súboj o jeden bod trvajúci celé štyri kolá zviedli v siedmej jazde Damian Celmer s Robertom Nagyom, úspešnejším bol nakoniec ostrie¾anejší z dvojice, Nagy. Víazom jazdy bol suverénny Martin Vaculík. Ďalšiu napínavú jazdu, ktorej hlavnými aktérmi boli slovenskí pretekári videli diváci tesne pred druhou prestávkou. Po štarte sa do prvej zákruty na jednej úrovni nahrnuli hneď štyria pretekári. Ako prvý z výjazdu vyšiel Novello, ktorý si dojazdil za svojim druhým prekvapivým víazstvom za sebou. Za ním, však neostal kameň na kameni. Na druhé miesto sa už už dostával Sándor Tihányi, ale z výjazdu bol ve¾mi široký a to využil Ján Halabrín a Vladimír Višváder. Starší zo slovenskej dvojice celú jazdu pred sebou naháňal žarnovického pretekára, aby ho po jeho chybe v poslednom kole predbehol na cie¾ovej páske o polovicu predného kolesa.

Deviata jazda sa stala korisou březolupského Martina Máleka, ktorého prvé dve kolá naháňal Kamil Pulczyňski. Smolu mal Manuel Novotny, ktorý prišiel o bod, keď spadol tesne pred cie¾om a tak ho mohol predbehnú Alessandro Novello. Po štarte nasledujúcej jazdy sa dopredu dostal Damian Celmer, ktorý odolal aj atakom Richarda Wolffa. Tretie miesto si v prvej zákrute vybojoval Ján Halabrín, no v druhom kole urobil druhú chybu v pretekoch a to využil Robert Nagy. Slovenskému navrátilcovi tak ostal iba jeden bodík za štvrté miesto. Tretia jazda tretej série bola opä záležitosou Martina Vaculíka. O druhé miesto viedli celú jazdu súboj Jaroslav Petrák so Sándorom Tihányim, úspešnejším sa nakoniec stal maďarský pretekár. Nerovnos žarnovickej dráhy ochutnal tentoraz rakúsky talent Lukas Simon, keď padol v poslednom kole, vďaka čomu si to pred neho namieril Mattia Carpanese. Cenné víazstvo v nasledujúcej jazde si vybojoval plzenský Jan Holub, keď dokázal odrazi nieko¾ko atakov Tomáša Sucháneka a Matija Duha.

Poslednú sériu jázd základnej časti začal svojim víazstvom Martin Málek. Za ním došiel do cie¾a nabudený Jan Holub, ktorý si musel najprv v druhom kole poradi s Jaroslavom Petrákom. O niečo podobné sa snažil aj Robert Nagy, no porucha jeho stroja ho odsunula na posledné miesto. V štrnástej jazde dokázal vyhra systémom štart-cie¾ Tomáš Suchánek. Za neho to mal namierené Richard Wolff, no rýchlejší bol Mattia Carpanese a pražský jazdec musel pred hrozbou pádu ubra, čo využil ďalší Talian Novello. Richard Wolff sa však s predposledným miestom neuspokojil a v ďalšom kole si poradil s Novellom, no na Carpaneseho už nestačil. Ďalšia jazda bola jasnou záležitosou pre domáceho Martina Vaculíka, za ním to už bolo inak. O svoje druhé miesto v priebehu prvého kola prišiel Ronny Weis, keď ho predbehol najprv Kamil Pulczyňski a potom aj Maks Gregorič. No ani toto poradie nebolo konečné. Sedemnásročný Poliak totiž prehral nielen súboj s Gregoričom, ale nakoniec aj s Weisom. Poslednú jazdu základnej časti na ve¾kú rados domáceho publika vyhral Ján Halabrín, ktorý si tak vybojoval prvú účas v semifinále Zlatej prilby. Najprv však musel odoláva neustálym útokom Damiana Celmera, ktorý však v treom kole padol. O postup naopak prišiel ďalší domáci zástupca Vladimír Višváder, keď ho zradila spojka a namiesto istých dvoch bodov pribudla na jeho konto nula.

Kameň, papier, nožnice
Do nadstavbovej časti sa po šestnástej jazde prebojovala úspešnejšia polovica pretekárov. Prekvapujúco tu chýbal víaz Memoriálu Jiřího Hurycha v Chabařoviciach a plochodrážnej show v Szegede, Ronny Weis a takisto aj obidvaja maďarskí veteráni. Po prvýkrát v histórii Zlatej prilby SNP sa stalo, že dvaja jazdci mali maximálny počet bodov, nako¾ko systém pretekov nie je stanovený, že sa stretne každý s každým. Martin Málek a Martin Vaculík si tak museli vybojova svoje umiestnenie v depe. Kameň, papier, nožnice nakoniec určili za víaza domáceho borca a tak sa mohol zača chysta do prvej semifinálovej jazdy. Už zo štartu dokázal, že nič nenecháva na náhodu a jasne udával tempo. Za ním najlepšie odštartoval Ján Halabrín, no nádeje divákov, že po dvadsiatych rokoch opä uvidia dvoch Slovákov vo finále sa rozplynula už vo výjazde druhej zákruty, kde sa pred neho dostal Richard Wolff. No ani tretie miesto nebolo pre neho súdené. Jan Holub potvrdil, že má svoj deň a v druhom kole ho predbehol rovnakým spôsobom ako Richard Wolff. Druhé semifinále malo trochu prekvapivý priebeh. O prvú porážku na dráhe sa pre Martina Máleka postarali víazný Tomáš Suchánek s Maksom Gregoričom. A to ešte mohol rodák z Rackovej dopadnú aj horšie, keď odštartoval ako posledný, no v prvej zákrute si dokázal poradi s oboma Talianmi. O posledné dve miesta do finále sa stretla šestica pretekárov, ktorí obsadili tretie a horšie miesto v semifinálových rozjazdách. Tu si svoje výborné výkony zo základnej časti zopakoval Martin Málek a víazstvom si zaistil postup. Jan Holub, ktorý jedno kolo vodil Martina Máleka, sa stal nakoniec posledným postupujúcim do finále, keď dokázal odvráti útoky Mattia Carpaneseho. Zadretý motor pripravil o lepšie ako celkové desiate miesto Jána Halabrína, na ktorého úkor sa vyššie posunul Alessandro Novello.

Hodinové finále
Výber dráh pre finále bol vidite¾ne ovplyvnený výsledkom finále Medzinárodných majstrovstiev Slovenska, ktoré sa konali 12.júla. Červená dráha totiž našla svojho majite¾a v osobe Martina Vaculíka už v prvej vo¾be, pokým predtým ostala až posledná a pomohla tak Tomášovi Suchánekovi k titulu majstra Slovenska. Aj tentoraz z nej štartoval víaz pretekov, no na preatie pomyselnej cie¾ovej pásaky si ešte takmer hodinu musel počka. Štart finále zvládol najlepšie práve Martin Vaculík. No už prvá zákruta zastavila jazdu, keď spoločne padli Maks Gregorič a Richard Wolff. Pokým prvý menovaný skončil v sanitke, pražský pretekár došiel do depa po svojich. Do jazdy sa po chvíli hlásil aj Slovinec, no nakoniec kvôli bolestiam v členku musel odstúpi. Štart opakovanej jazdy najlepšie zvládol domáci pretekár. No opä prvá zákruta znamenala stop jazde. Richard Wolff totiž aj tentoraz padol a so sebou zobral aj Martina Máleka. Hrozivo vyzerajúci pád, pri ktorom obidvaja vrazili z výjazdu do mantinelu, ukončil účinkovanie oboch aktérov v opakovanej jazde. Pokým Richard Wolff bol sanitkou zavezený do nemocnice, Martinovi Málekovi pomohli po vlastných do depa. Na tretí štart finále sa tak postavili len traja účastníci. No opä museli by odvolaní, nako¾ko nebol v pohotovosti pripravený žiadny doktor. Jeden bol totiž na ceste do nemocnice s pražským jazdcom a druhého privolali k ošetreniu Maksa Gregoriča do depa. Vyvrcholenie dňa sa tak pretiahlo až do večerných hodín. Už štvrtýkrát sa aktéri finále postavili na štart, tentoraz už posledný. Už po ôsmykrát za celé popoludnie najlepšie odštartoval Martin Vaculík, ktorý si po víazstvo v jazde a zároveň aj v pretekoch došiel v rekordnom čase na šes kôl. Za ním dojazdil víaz Zlatej prilby SNP z roku 2004 Tomáš Suchánek pred Janom Holubom.

Hlasy z depa
Martin Vaculík: „Nepod¾ahol som svojim súperom. Ve¾mi sa z toho teším. Som spokojný. Je mi ¾úto toho čo sa stalo vo finále. Dúfam, že chalani budú v poriadku. Celé preteky boli super. ¼uďom sa tu určite páčilo a aj ich počet bol vysoký.“

Tomáš Suchánek: „Preteky boli celkom v pohode. Predbiehalo sa dos často a bolo to napínavé. Polovica jazdcov mala problém zahnú. So sebou som spokojný. Chcel som vyhra, no aj druhé miesto teší. V treom kole vo finále sa mi začal zadiera motor, musím ho ešte pozrie. Mal som ho na tieto dlhšie dráhy, čiže aj na Extraligu do Pardubíc.“

Jan Holub: „Ja som to vôbec nečakal. Do poslednej chvíle ani nebolo isté, či vôbec dorazíme do Žarnovice. Totiž cestou sem sa nám pri Banskej Bystrici pokazili na aute predné ložiská a museli sme vola pánovi Tóthovi do Bratislavy, aby prišiel po nás. Nakoniec sa to však podarilo. Ve¾mi som šastný tretiemu miestu.“

Ján Halabrín: „Až na tretiu jazdu som spokojný, no aj to som si vynahradil víazstvom v tej štvrtej. V opravnej jazde som potom zadrel motor. Cie¾ som si splnil postupom do semifinále. Som rád, že to tak dopadlo, aj keď škoda toho finále, bola by to čerešnička na torte (smiech).“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Grand Prix

Emil Sajfutdinov proměnil první návštěvu ve vítězství

Krško – 12. září
Emil Sajfutdinov byl v Kršku vůbec poprvé ve svém životě. To mu ovšem nezabránilo, aby skvělým způsobem sedmi vítězných rozjížděk nevyhrál včrejší Grand Prix Slovinska. Jeho ztráta na vedoucího Jasona Crumpa, jenž těsně nepostoupil do finále, činí už jen deset bodů. Na stupně vítězů se dostali ješě Rune Holta a Tomasz Gollob.

1. Emil Sajfutdinov, RUS 24
2. Rune Holta, PL 19
3. Tomasz Gollob, PL 12
4. Nicki Pedersen, DK 10
5. Jason Crump, AUS 12
6. Leigh Adams, AUS 9
7. Greg Hancock, USA 7
8. Scott Nicholls, GB 7
9. Kenneth Bjerre, DK 7
10. Matej Žagar, SLO 7
11. Grzegorz Walasek, PL 6
12. Fredrik Lindgren, S 6
13. Hans N. Andersen, DK 5
14. Andreas Jonsson, S 5
15. Chris Harris, GB 4
16. Sebastian Ulamek, PL 2
res Izak Šantej, SLO DNR
res Aleksander Čonda, SLO DNR

Průběžný stav seriálu:
Crump 146, Sajfutdinov 120, Gollob 110, Hancock 106, Jonsson 92, Bjerre 85, Lindgren 82, Pedersen 80, Holta 77, Andersen 70, Adams 63, Ulamek 56, Walasek 50, Harris 48, Nicholls 35, *Lindbäck 27, *Iversen 20, *Hampel 9, *Laguta 6, *Kennett 4, * Kůs 1.

MČR Jednotlivců

Lukáš Dryml se zmocnil titulu až v dodatkové jízdě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 12. září
Dramatický – až moc dramatický, jak později uvedl Lukáš Dryml – závěr mělo finále českého šampionátu jednotlivců dnes ve Svitavách. Josef Franc sem po včerejších Pardubicích přijel s dvoubodovým náskokem. Ten ještě o jeden bod vzrostl, když Lukáš Dryml zaváhal na startu rozjížďky s číslem tři. Prokázal však srdce bojovníka a během necelých kol jezdil druhý. Od té chvíle jen vítězil, avšak Josef Franc prohrál s Janem Jarošem a Matějem Kůsem. Při vzájemném střetu v osmnácté jízdě měl vrch pardubický závodník. A to znamenalo rozjezd o titul. I v něm Lukáš Dryml perfektně odstartoval a už od úvodního nájezdu třímal obhajobu loňského primátu pevně ve svých rukou. Celkový bronz nakonec připadl Matěji Kůsovi, když Aleš Dryml doplatil na vyschlou nádrž v páté jízdě.

Mistr se nevzdává
Definitivní rozuzlení bojů o letošního krále české ploché dráhy přinesl vzrušenou atmosféru už při tréninku. Josef Franc odtrénoval v úvodní skupině. A pak se domluvil s kamarádem Adrianem Rymelem, že on zůstane v depu a leader průběžné klasifikace vyjede na ovál místo něho.

Nicméně Lubomír Vozár v roli šéfa depa a předseda jury Petr Moravec byli bdělí. A Josef Franc neunikl jejich pozornosti. Byl však rychlejší a vlétl na ovál jako žlutá střela. Než se z boxů dovolali na věž a praporkáři začali mávat červenými praporky, stihnul pár koleček.

Když byl zahnán zpátky do kóje, kterou sdílel společně s Adrianem Rymelem, na protilehlé rovině upadl Jan Jaroš. Znovu svítila červená světla a Matěj Kůs a Lukáš Dryml žehrali na zkrácenou dobu svého tréninku. Nic platno, ale pražský junior alespoň ukázal jednomu muži s praporkem, jak ho správně použít.

Z obou žhavých kandidátů mistrovských vavřínů si na úvod počínal lépe Josef Franc. Na startu rozjížďky s číslem jedna nezaváhal a o minutu a pár sekund později projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz. Zato Martin Málek se na své dva body pořádně nadřel. Zapomněl si doma prášek na bolavá záda a po depu se pohyboval jako po setkání s partou nadržených homosexuálů. Navíc se před nástupem nenudil, protože se z tréninku vrátil bez spojkového šteftu a s prasklým rámečkem. A v první jízdě opouštěl rošt jako poslední.

Avšak neohroženě se postavil čelem všem nástrahám osudu. Ve druhé zatáčce odsunul na poslední příčku Pavla Pučka, aby v nájezdu do druhého kola předčil také Tomáše Suchánka. Když inkasoval pekelně vydřené dva body, nikoho nenapadlo, že se ob jednu jízdu ve stejné situaci objeví i Lukáš Dryml.

Do první zatáčky skládal svůj motocykl jako poslední. Vpředu řádil Adrian Rymel. Odstavil Matěje Kůse a Jana Jaroše. „Aďa mě vyvez‘ moc ven,“ líčil postartovní melu Matěj Kůs. „Koplo ho to a já musel ubrat, abych ho nenarval do mantinelu.“ Brzy však měl starostí na hlavu. Lukáš Dryml se totiž rozhodl o svůj titul bojovat.

Během kola a čtvrt za sebou nechal nejen Matěje Kůse, ale i Jana Jaroše. Když se usadil na druhém místě, byl Adrian Rymel už dávno v prachu. A bod, kterým by zachytil nástup Josefa France, také. Jenže Lukáš Dryml se rozhodl o obhajobu titulu bojovat, by mu kvůli tříbodové ztrátě a čtyřem sériím do konce šampionátu věřil snad už jen hlouček nejvěrnějších.

Další bod dolů
Lukáš Dryml zamířil do akce už po první přestávce. Největším soupeřem se mu stal bratr Aleš bojující o celkový bronz, který skvěle odstartoval. Nicméně jeho mladší sourozenec se tvrdě v první zatáčce dostal do vedení. Aleš Dryml, jenž na začátku sebral vítězství Janu Holubovi na protilehlé rovince čtvrté jízdy, nakonec zůstal na trojce z úvodní série.

Ve chvíli, kdy už měl starmaršála mávajícího šachovnicovou vlajkou na dohled, zůstal stát. „Blbě jsem se domluvil s mechanikem o dolití metylu,“ meditoval nad prázdnou nádrží svého stroje. Jeho dva body spadly doslova do klína Dariuszi Lowickemu. Pavlu Pučkovi, který byl původně třetí za bratry Drymlovými, prasknul držák sedla. „Sedlo šlo do prdele a mně to ustřelilo,“ líčil nečekanou změnu trajektorie pražský junior. A liberecký Polák se prakticky bez práce povznesl v poslední zatáčce ze čtvrté příčky na druhou.

Vzápětí Josef Franc dojel do cíle před Adrianem Rymelem. Jejich počínání chvílemi připomínalo šampionát republiky dvojic. „Jsou to závody, mistrák, to se nepouští,“ odmítal podobné spekulace Adrian Rymel. Nicméně ve druhé zatáčce se hodně ohlížel po Filipu Šiterovi, jenž v první sérii ustavil nový traový rekord, zatímco Josef Franc nerušeně upaloval vstříc vítězství.

Druhý triumf zapříčinil, že Josef Franc osaměl na čele průběžné klasifikace. Jeho pronásledovatel na cestě k titulu měl o jeden bod méně stejně jako Adrian Rymel. Po problematické rozjížďce s číslem tři se začali prosazovat také Matěj Kůs a Jan Jaroš. Pražský junior po skvělém startu a nekompromisním průletu úvodním obloukem vyhrál sedmou jízdu. Stejně důsledně si počínal vzápětí i Mšeňák. Ten dokázal, že má oči i vzadu, nebo mařil každý nájezd Martina Málka už v samotném zárodku.

A právě Jan Jaroš se v rozjížďce s číslem deset stal prvním mužem, který dnes obral o body Josefa France. Perfektně odstartoval a Pražan v sedle žlutého motocyklu za jeho zády byl bezmocný, by se snažil sebevíc. To byl ten správný impuls pro Lukáše Drymla. Jedenáctou jízdu vyhrál stylem start – cíl před Tomášem Suchánkem.

I nadále stoupala hvězda Matěje Kůse. Při neúčasti Martina Vaculíka, který musel trénovat v Gdaňsku před existenčním střetnutím s Wroclawí, měl v hledáčku třetí místo v průběžné klasifikaci. Slovák se s absencí ve Svitavách smiřoval těžko, by logicky preferoval kariéru v polské extralize. O poněkud tragikomickou tečku za jeho účinkováním v českém šampionátu se postaralo počasí, které nedělní duel nakonec přeložilo.

Matěj Kůs podobnou situaci řešil před čtrnácti dny v souvislosti s českou juniorkou, ale nyní byl odhodlán dovést svou ofenzívu až do bronzového konce. V rozjížďce s číslem devět znovu zopakoval svůj brilantní start. A Filipu Šiterovi nezbylo než se vyrovnat se skutečností, že je opět až druhý.

Jenže bronzový sen stále žil i Aleš Dryml. Rozjížďka s číslem dvanáct ho k němu ještě přiblížila. V první zatáčce odvrátil prudký nápor Adriana Rymela. Pak už měl na čele klid, protože pražský závodník byl nucen odvracet Martina Málka. Duel obou synů moravské země trval až do konce. Ve druhé zatáčce se Martin Málek už už sunul spodem dopředu. Ale slibný úmysl se dočkal své realizace teprve v posledním oblouku před cílem, v němž Martin Málek svůj manévr zopakoval jako přes kopírku.

Dva rozjezdy s různou vahou
Boj o celkový bronz prakticky došel svého rozuzlení v rozjížďce s číslem čtrnáct. Matěj Kůs mohl srovnat bodový krok s Alešem Drymlem. A snad aby toho nebylo málo, přihrál jim osud do cesty Josefa France. Matěj Kůs předvedl start opět jako vystřižený z příručky profesorů plochodrážního řemesla.

Josef Franc byl za ním, ale cestu k předjetí nenašel. Držel však v šachu Aleše Drymla. Jak ubývala kola do cíle, soustředila se pozornost všech na Matěje Kůse. Skupinka z pražského tábora doufala, že uvolní cestu Josefu Francovi. Vedoucí junior se vskutku v poslední zatáčce ohlédl, nicméně cílem prosvištěl jako první on.

Josef Franc tedy zaknihoval ztrátu dalšího bodu. Jak se záhy ukázalo, kdyby nějaká pevná ruka stanovila týmovou strategii, byl by mistrem právě on. Místo toho ve své podstatě nakonec sám pomohl Matěji Kůsovi. Bod, který právě sebral Aleši Drymlovi, pardubickému jezdci chyběl k rozjezdu s Matějem Kůsem. Leč nepředbíhejme…

Bitva o titul pokračovala v duchu fair play a absence zákulisních machinací jí jedině prospěla. Lukáš Dryml prokázal zvýšenou odolnost proti stresům a pekelně soustředěný se vydal vstříc šestnácté jízdě. Ta se stala jeho kořistí už po vylétnutí pásky. Pozici u vnitřní čáry udržel i po průjezdu první zatáčkou, aby v jejím výjezdu zkřížil dráhu Martinu Málkovi.

Březolupský závodník stále zůstával ve hře o bronz. Řítil se do druhé zatáčky a vnějškem se dostal dopředu. Vzápětí však v divokých smycích hobloval mantinel. Udržel se však v sedle. O první místo zase přišel, nicméně Filip Šitera a Jan Holub zůstali za ním.

„Najel jsem na lajnu,“ vysvětloval Martin Málek příčinu své kaskadérské vložky. „Kopla mě díra a vypadla mi noha z háku. Vzápětí jsem chytil druhou díru a měl co dělat, abych to ustál.“ Ani Jan Jaroš se nenechal zahanbit v honbě za potenciálním bronzem. Ve třinácté jízdě vyvezl Pavla Pučka, který s ním chtěl diskutovat o první příčce. Mezitím se nacpal dopředu Martin Gavenda, ovšem mšenského závodníka neohrozil.

Poslední čtyři jízdy měly rozhodnout o stupních vítězů, mistru i o celkově třetím muži závěrečného pořadí. Nakonec však určily pouze majitele bronzu. Po katastrofálních Pardubicích a dnešní počáteční beznaději se Lukáši Drymlovi evidentně zalíbilo tahat za delší konec provazu. V ostře sledované osmnácté jízdě narazil na Josefa France. U pásky stanuli bok po boku. Pardubičan s červeným povlakem, Pražan s modrým.

Od startu byl Lukáš Dryml rychlejší. Svého soka vyvezl na venek a pak si mohl pískat pod fousy, kdyby si je nechal narůst. Po čtyřech kolech proletěl cílem a všechno bylo jako začátkem srpna v Divišově. Nerozhodně, jen skóre obou závodníků časem zbytnělo na osmatřicet bodů.

V rozjížďce s číslem devatenáct nejlépe odstartoval Aleš Dryml. V první zatáčce tvrdě vytlačil Filipa Šiteru. Na druhou příčku se tak dostal Jan Jaroš. Filip Šitera na něho zaútočil vnějškem druhé zatáčky. Mšeňák se nenechal vyvést z klidu a jel k mantinelu. Filip Šitera neubral a už ležel na dráze. „Hlídal jsem si svou stopu,“ vysvětloval Jan Jaroš. „Byl jsem před ním a jel podle sebe. Věděl jsem, že tam je, a myslel, že ubere. Neubral.“ A názor Filipa Šitery? „Myslel, že klapnu, ale přitom ví, že jsem jezdec, co neklape.“

Pavel Váňa na věži rozhodčího zatím rozsvítil modré světlo korespondující s barvou pokrývky přilby mšenského závodníka. Ten se vydal svou záležitost reklamovat telefonicky, ovšem arbitr se s ním odmítl vůbec bavit. Zato jeho otec Boris nelenil a vydal se za sudím do jeho výšky. A po návratu do boxů jen stěží skrýval rozhořčení. „Ze svého místa vůbec přes mantinel nevidí to místo, kde se to stalo!“

Jan Jaroš definitivně přišel o šanci stanout na stupních vítězů dnes a konec konců i v průběžné klasifikace. Zato Aleš Dryml zvýšil tržní hodnotu svých akcií. Bez větších potíží triumfoval při repete, když Filip Šitera tentokrát do půlky protilehlé rovinky visel za Tomášem Suchánkem.

Aleš Dryml mohl už jen sledovat, jak skončí rozjížďka s číslem dvacet. Pakliže by v ní Martin Málek dojel před Matějem Kůsem, jeli by o bronz rozjezd všichni tři. Jenže Matěj Kůs hrál další velké sólo, protože se v první zatáčce Martinu Málkovi připletl do cesty Dariusz Lowicki. Pražský junior tím pádem stanul na třetí příčce celkového pódia, zatímco Aleš Dryml a Martin Málek se poskládali za něj.

Než se rozhodlo o mistru, museli se Adrian Rymel, Matěj Kůs a Josef Franc rozjíždět o druhé místo v dnešním závodě. Josef Franc si vzal druhý motocykl, ale zůstal vzadu. Vše rozhodl Matěj Kůs svým dalším kromobyčejně povedeným startem. A pak už po chvilce klidu přišlo vyvrcholení celého šampionátu.

Josef Franc neustále dolaďoval poslední detaily na nastavení svého motocyklu. Zůstal u toho druhého. „Je pomalejší, ale startuje,“ vysvětlil okolnosti své volby. Zato Lukáš Dryml se ve svém boxu pohroužil do svého nitra, obličejem k dřevěné stěně, zády k celému přihlížejícímu světu.

Alfou a omegou zlaté medaile se stal start. Lukáš Dryml ho zvládl lépe. V první zatáčce byl rychlejší a pak už si jen hlídal svou pozici před Josefem Francem. Statistici u jeho jména zapsali už třetí domácí individuální titul. Zato Josef Franc prozatím nestrhnul nálepku věčně druhého. I když na druhou stranu čtyřikrát má do věčných časů hodně daleko.

Hlasy z depa
„Až moc dramatický,“ popisoval mítink Lukáš Dryml poté, co uspokojil dlouhou frontu žadatelů o autogram. „Pořádný nervy. Je toho hodně. S Aďou jsem neodjel. Jel jsem ze čtvrtýho místa a dost to dával přes díry. Dnes se ale ukázalo, jak kdo jede na technickejch‘ drahách. Dráha nebyla OK, ale mě rozhodilo to letiště včera v Pardubicích. Byl jsem zničenej‘ psychicky. První jízda tam byla moje chyba, nemoh‘ jsem dohnat malýho Holoubka. Moje chyba, bylo to v prdeli, chtěl jsem zkusit novej‘ motor na Zlatou přilbu. Pak jsem vzal druhej‘, co mám z Polska, ale v Pardubicích prostě nejel. Zabil jsem motorku převodama a bylo to o nervy. Jdu po každým, ale včera mě předjížděli mladý kluci. Dneska bylo štěstí, že se jeho na technický dráze. Bylo to o tom, jak kdo zvládne techniku jízdy. Musím říct, že si Aleš zasloužil lepší úspěch. To, že měl defekt, je strašný v takovým závodě, kde jde o bednu. Aleš moh‘ bejt daleko, daleko vejš. Vůbec se nedivím, že jsem vyhrál, ale jsem zničenej‘, že boj trval až do konce. Ale to tě dělá silnějším závodníkem. Vrátil jsem si zdravý sebevědomí. V Čechách vyrostlo tolik kluků, že jsou lepší a rychlejší. Je to vyrovnanější a to je dobře.“

„Dobrý, ale je škoda Divišova,“ rekapituloval Matěj Kůs své účinkování v celém seriálu. „A škoda první jízdy, Aďa mě vyvez‘ moc ven. Koplo ho to a já musel ubrat, abych ho nenarval do mantinelu. Jsem rád, že se mi poved‘ úspěch v seniorský kategorii. Cíle na tuhle sezónu byly přehnaný, aspoň tohle vyšlo. Bohouš odved‘ dost práce a nejenom on. Děkuju celýmu svýmu týmu za tenhle výsledek. Dráha byla děravá, ale to mi tady nevadí, mám to tady rád. Ta moje první jízda byla moje první prohraná ve Svitavách.“

„Jsou to závody, finále, to se nepouští,“ odmítal Adrian Rymel spekulace o přepuštění bodů svému klubovému kolegovi. „Jelo se mi líp než včera. Dráha byla dobrá. Vypadalo to, že je rozbitá, ale dobrá. Ještě se chci omluvit sponzorům a fanouškům za včera. Dneska to bylo normální.“

„Jsem nasranej‘, ani ne zklamanej‘,“ svěřoval se Josef Franc. „Je to zakletý. Po včerejším úspěchu jsem byl spokojenej‘. Dneska nebyl začátek špatnej‘. Ale pak jsem ztratil tři body. Nastavil jsem to, co jsem zvyklej‘ jako v Newcastle, ale asi to bylo slabý. Rozjezdy jsem jel na druhý motorce. Byla pomalejší, ale líp startovala. Už počtvrtý jsem druhej‘. Nastavení nejde jinak vymyslet, motorky byly připravený dobře, musí to bejt ve mně. Já se vybrečím za rohem, ale jde o lidi, co mně pomáhaj‘. Třeba Honza Hlačina se o mě stará, chodí do práce a nespí. Třeba jemu bych ten titul rád věnoval.“

„Čtvrtý místo celkově,“ bilancoval Aleš Dryml. „Bylo toho víc. Dva defekty za tři závody. To člověk nemůže myslet na vítězství. Dneska jsem se blbě domluvil s mechanikem o dolití metylu. Škoda, sere mě to, co se dá dělat?! Dráha byla pěkně rozsekaná. Nad výběrem finálových pro finále by se měli pro příští rok zamyslet. Máme víc lepších drah. Dneska brácha ukázal, kdo je jednička. A tak zase asi příští rok česká jednička nepojede Grand Prix v Praze. Ale je ještě finále v Coventry (smích).“

„Přiměřeně,“ odpovídal Jan Jaroš na otázku, jak se cítí jako šestý muž závěrečné klasifikace. „Asi to tak mělo bejt. Na začátku jsem se nemoh‘ pořádně srovnat na motorce. Pak jsem na to přišel. V devatenáctý jízdě jsem si hlídal svou stopu a jel podle sebe. Věděl jsem, že tam je, a myslel, že ubere. Neubral. Myslel jsem, že vyloučí jeho, ale rozhodčí to posoudil jinak. Sere mě to, ale nic s tím neudělám. Život jde dál. Hlavně, že mu (hlavou ukázal na Filipa Šiteru – pozn. redakce) nic není, gumě. Ve středu ho budeme potřebovat při extralize.“

„Bolí mě hodně záda,“ ulevil si Martin Málek. „Dráha byla docela náročná. Jak jsem jel s Lukášem, najel jsem na lajnu. Kopla mě díra a vypadla mi noha z háku. Vzápětí jsem chytil druhou a měl co dělat, abych to ustál. Na tu hrůzu, jak mi je, tak to dopadlo docela dobře. Akorát jsem doma zapomněl prášek a záda mě bolely už od tréninku. Teď se těším, až si doma lehnu.“

„Nenechávám místo, tak se to jezdí,“ vracel se Filip Šitera ke své kolizi s Janem Jarošem. „Myslel, že klapnu, ale přitom ví, že jsem jezdec, co neklape. Dneska se mi jelo jako celý tři finále. Nic moc. Celá tahle sezóna je špatná. Už aby to bylo za mnou.“

1. Lukáš Dryml, Pardubice 2 3 3 3 3 14
2. Matěj Kůs, Praha 0 3 3 3 3 12+3
3. Adrian Rymel, Praha 3 2 1 3 3 12+2
4. Josef Franc, Praha 3 3 2 2 2 12+1
5. Aleš Dryml, Pardubice 3 E 3 1 3 10
6. Jan Jaroš, Mšeno 1 3 3 3 U 10
7. Martin Málek, Březolupy 2 2 2 2 2 10
8. Filip Šitera, Mšeno 3 1 2 1 2 9
9. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 E 2 2 1 6
10. Martin Gavenda, Praha 1 2 0 2 0 5
11. Pavel Pučko, Praha 0 1 1 1 2 5
12. Vladimír Višváder, Liberec 2 0 1 0 1 4
13. Jan Holub, Plzeň 2 1 1 0 0 4
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 1 0 1 1 4
15. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) 0 2 R 0 1 3
16. Roman Čejka, Slaný 0 0 0 0 0 0
res Jaromír Otruba, Mšeno   DNR

Průběžné pořadí šampionátu:

  DIV PCE SVI TOTAL
  1.8. 11.9. 12.9.  
1. Lukáš Dryml, Pardubice 14+3 10 14 38+3
2. Josef Franc, Praha 14+2 12+2 12+1 38+2
3. Matěj Kůs, Praha 9 12+3 12+3 33
4. Aleš Dryml, Pardubice 9 13 10 32
5. Martin Málek, Březolupy 11 10 10 31
6. Jan Jaroš, Mšeno 10 8 10 28
7. Filip Šitera, Mšeno 9 8 9 26
8. Adrian Rymel, Praha 7 4 12+2 23
9. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 12 11 – 23
10. Tomáš Suchánek, Pardubice 4 7 6 17
11. Martin Gavenda, Praha 3 6 5 14
12. Pavel Pučko, Praha 3 5 5 13
13. Jan Holub, Plzeň 0 9 4 13
14. Luboš Tomíček, Praha 6 – – 6
15. Jaroslav Petrák, Pardubice DNR 1 4 5
16. Michael Hádek, Plzeň 5 – – 5
17. Vladimír Višváder, Liberec – 1-R 4 5
18. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) DNR 1 3 4
19. Richard Wolff, Praha 4 – – 4
20. Roman Čejka, Slaný – 2 0 2
21. Jaromír Otruba, Mšeno – 0-R DNR 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Jednotlivců

Rozhodne velká neznámá

Svitavy – 12. září
Bodový status quo mezi Lukášem Drymlem a Josefem Francem vzal ve včerejším druhém kole finálové části šampionátu jednotlivců v Pardubicích za své. Před dnešním vyvrcholením ve Svitavách vede Pražan před obhájcem titulu o dva body. Oba spoléhají na své zkušenosti z britských drah, jimž je svitavský ovál podobný, a připouštějí, že je pro ně velkou neznámou.

Poslední velký závod ve Svitavách se jel předloni, ovšem tehdejší semifinále muselo být vzhledem k povětrnostním podmínkám a mnoha pádům ukončeno už krátce po svém začátku. A česká špička není příliš častá v závodech nižších ligových pater či juniorských šampionátech.

„Ve Svitavách jsem nejel asi devět let,“ maličko přehání Josef Franc, když zapomíná na svůj prvoligový start v srpnu 2002. „Vracím se na svou oblíbenou dráhu, i když nevím, jestli se do tak malýho oválu vůbec vejdu. Zkusím něco poladit po newcastlowsku.“ Lukáš Dryml se zase hodlá opřít o své zkušenosti z Eastbourne.

Minimální odstup obou borců dává tušit tuhý boj, v němž svou úlohu dozajista sehrají i jejich kluboví kolegové v rolích nosičů vody. Ve hře jsou i další místa, a to tím spíše, vyklidil-li Martin Vaculík pozici průběžné trojky. Aleš Dryml, Matěj Kůs a Martin Málek budou bojovat o celkový bronz. A pakliže jim budou hvězdy nakloněny, mohou i oni atakovat titul.

Startovní listina:

1 Pavel Pučko, Praha
2 Josef Franc, Praha
3 Tomáš Suchánek, Pardubice
4 Martin Málek, Březolupy
5 Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR)
6 Filip Šitera, Mšeno
7 Martin Gavenda, Praha
8 Vladimír Višváder, Liberec
9 Lukáš Dryml, Pardubice
10 Adrian Rymel, Praha
11 Matěj Kůs, Praha
12 Jan Jaroš, Mšeno
13 Aleš Dryml, Pardubice
14 Roman Čejka, Slaný
15 Jan Holub, Plzeň
16 Jaroslav Petrák, Pardubice
17 Jaromír Otruba, Mšeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Jednotlivců

Uzel individuálního šampionátu se zamotává

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 11. září
Kdo čekal, že se dnešní druhé finále mistrovství republiky jednotlivců v Pardubicích omezí výhradně na duel Josefa France a Lukáše Drymla, hrozně se mýlil. Perfektní znalosti svítkovského letiště využil Aleš Dryml. Prohra s bratrem ho nemrzela tolik jako porážka od Josefa France. Třináct bodů však stačilo na hladké vítězství, protože ostatní borci ztráceli ještě víc. Druhý nakonec skončil Matěj Kůs, když v rozjezdu za sebou nechal Josefa France. Ten ovšem najel na Lukáše Drymla dva body a s tímto náskokem půjde zítra do závodu ve Svitavách jako leader průběžné klasifikace.

Věci nevídané
První finále skončilo minulý měsíc patem. Lukáš Dryml sice porazil Josefa France v dodatkové jízdě o zlatý věnec, nicméně oba si do průběžné klasifikace připsali po čtrnácti bodech. Od pardubického závodu se dnes plným právem dalo očekávat rozseknutí smírné situace. Jenže děly se nevídané věci. První série naznačila, že svítkovské trápení obou pretendentů titulu se protáhne i za extraligu minulé středy.

Lukáš Dryml nastupoval hned do rozjížďky s číslem jedna. A nejen, že nesebral vedení Adrianu Rymelovi, avšak sám se stal obětí Jana Holuba. Ani Josefu Francovi nebylo dopřáno triumfovat. Ve třetí jízdě perfektně odstartoval. Avšak Martin Málek, jenž kvůli bolestem zad dokonce zvažoval krizový scénář v podobě svého odstoupení, v první zatáčce bleskově podjel nejen Matěje Kůse, ale i Josefa France.

Maličký Pražan se ještě v úvodním oblouku vypořádal s nájezdem Matěje Kůse, aby v tom dalším udeřil na Martina Málka. Březolupský borec však jeho nájezd ustál. Navíc Josef Franc se musel v závěru dost bránit Matěji Kůsovi. Druhé místo ale uhájil a stal se leaderem průběžné klasifikace šampionátu.

Z jednoho bodu jeho převahy se ve druhé sérii staly dva. Sedmá jízda totiž svedla oba rivaly na svůj startovní rošt. Josef Franc předvedl skvělý start, ale Lukáš Dryml ho v první zatáčce podjel. Josef Franc bojoval, ovšem domácí závodník se jevil jako rychlejší. Přesto se však Pražan v prvním oblouku druhého kola dostal málem dopředu. Co mu nevyšlo tady, povedlo se v následující zatáčce.

Po přestávce však přišla znovu řada na Josefa France, aby tentokrát pil z kalichu hořkosti. Start mu vůbec nevyšel. Mohl jen sledovat Martina Vaculíka, kterak v první zatáčce drží vnitřní čáru a tím pádem i vedení. Sám však nemohl chytit Tomáše Suchánka, který nakonec v nájezdu do druhého kola trošku senzačně překonal vedoucího Slováka.

Josef Franc sám na Martina Vaculíka útočil, avšak ze své třetí příčky se pozdvihnout nedokázal. Lukáš Dryml ale neplakal nad Pražanovým rozlitým mlékem. Rozjížďku s číslem jedenáct vyhrál ve stylu start – cíl. Jeho bratr Aleš se musel pustit do křížku s Martinem Málkem. V první zatáčce ho sice podjel, nicméně březolupský závodník byl na začátku druhého kola znovu druhý. Teprve zatáčka u depa ve stejném okruhu rozhodla jejich duel o druhé místo ve prospěch domácího borce.

Osamělý leader
Výsledek rozjížďky s číslem jedenáct neznamenal pouze, že vítězný Lukáš Dryml vyrovnal svou ztrátu v průběžné klasifikace s Josefem Francem a boj o titul startoval de facto nanovo. Souboj Aleše Drymla a Martina Málka vyřešil rovněž otázku dočasného leadera závodu. Oba dva totiž dokázali, co žádný jiný konkurent ne. A sice vyhrát dvakrát po sobě.

Martin Málek zaskočil všechny přítomné už ve zmiňované rozjížďce s číslem tři. Další gala představení si naplánoval do páté jízdy. Po vylétnutí pásky se ujal vedení Adrian Rymel. Jenže Filip Šitera za jeho zády nejprve podjel Martina Málka, aby se ve druhé zatáčce spodem posunul do čela.

Martin Málek, neuvěřitelně vzhledem ke svému stavu, zaútočil prvním obloukem druhého okruhu. Nejprve minul Adriana Rymela a ve výjezdu sebral Filipu Šiterovi vedení. Ani jeden z překonaných si to nechtěl nechat líbit a mela panovala až na cílovou čáru. Pořadí však zůstalo nezměněno.

Adrian Rymel bezprostředně po návratu do depa ohlásil své odstoupení ze závodu. „Je mi blbě,“ svěřoval se. „Bolí mě hlava a nevidím.“ V dalším pokračování mítinku se o jeho rozjížďky podělili náhradníci Vladimír Višváder a Jaromír Otruba.

Aleš Dryml rozehrál dnešní závod jednoznačným prvenstvím v rozjížďce s číslem dvě. Hned po vylétnutí pásky uletěl ambicióznímu Martinu Vaculíkovi. Filip Šitera byl třetí, ale jednobodový zisk bral pragmaticky. „No, jo zase jsme v Pardubicích,“ narážel na svůj hubený extraligový zisk z minulého týdne.

Po třech sériích Aleš Dryml na čele průběžné klasifikace osaměl. Martina Vaculíka, jenž do té doby nahromadil pět bodů, v deváté jízdě zaskočil houževnatý Tomáš Suchánek. Ten mohl jen litovat incidentu při nájezdu na start osmé jízdy. Na vrcholku depa začal z jeho motocyklu téct proudem metyl. A Tomáši Suchánkovi nezbylo než osedlat studený druhý stroj.

Martin Vaculík se prozatím dělil o druhou příčku s Martinem Málkem. Hned za nimi ovšem vedle Lukáše Dryml a Josefa France číhal Matěj Kůs, jenž laboroval s nastavením a rozjížděl se velmi pomalu.

Pražanovy Pardubice
Hvězda Matěje Kůse začala stoupat ještě výše v rozjížďce s číslem třináct. Po skvělém startu ho už nikdo nemohl ohrozit. A to tím spíše, měl-li Martin Gavenda starostí až nad hlavu, aby v první zatáčce překonal Pavla Pučka.

Nový start bitvy o titul vyšel lépe Josefu Francovi. V rozjížďce s číslem patnáct jezdil Aleš Dryml téměř celá čtyři kola před Josefem Francem. Pražan ho však zasypával jedním útokem za druhým. Teprve na cílové rovince vnější stranou natáhnul náruč pro tři body. „Byla to moje hrubá chyba,“ nezastíral Aleš Dryml. „Nemyslel jsem, že mě opere. Jindy by mi to nevadilo, ale Pardubice umím a tak mě to sere.“

Nájezd za pět minut dvanáct se záhy ukázal jako důležitý i z úhlu pohledu vedení v průběžné klasifikaci. Lukáš Dryml zvládl nejlépe start rozjížďky s číslem patnáct. Zezadu se však dral Filip Šitera. V nájezdu do druhého kola překonal Lukáše Drymla, na něhož se tlačil Tomáš Suchánek.

Velká bitva zuřila až do cíle. Tomáš Suchánek byl dokonce chvilku druhý, avšak Lukáš Dryml nezapřel srdce bojovníka a vrátil se zpátky. Filip Šitera však projel cílem před ním. „Šlo o body a o úctu,“ říkal vítěz. Pochvalu všem aktérům vysekl i přihlížející Josef Franc: „To byla jízda!“

Šanci na stupně vítězů živil i Martin Vaculík. V rozjížďce s číslem šestnáct vyhrál ve stylu start – cíl před Janem Jarošem. Martin Málek bojující s bolestmi skončil třetí. Nakonec mu v závěrečné pětině ujel i Jan Holub. Dva body sice byly na pódium málo, nicméně dvouciferný zisk podtrhnul jeho skvělý comeback.

V sedmnácté jízdě podnikl Aleš Dryml rozhodující krok k vítězství. Dokonale využil slabšího obsazení a připisoval si trojku. Ohrozit ho mohl už jen Martin Vaculík, jehož ovšem čekal boj s Matějem Kůsem a Lukášem Drymlem v předposlední rozjížďce.

Dlouho vedl Lukáš Dryml. Martin Vaculík zůstal viset vzadu a objetí Jaroslava Petráka v první zatáčce se stalo maximem jeho snahy. Matěj Kůs odvrátil všechny jeho nájezdy, aby na sklonku jízdy sám ohrožoval Lukáše Drymla. V první zatáčce posledního okruhu se dostal na jeho úroveň, aby svůj nájezd dotáhl do vítězného konce v závěrečném oblouku.

„Brácha mi daroval vítězství,“ uvědomil si Aleš Dryml. „A Kůsák.“ Nicméně Lukáši Drymlovi nebylo do smíchu. Jeho ztráta na Josefa France vzrostla. Pražan v sedle svého kanárkově žlutého motocyklu úřadoval v rozjížďce s číslem dvacet. Záhy zbavil Filipa Šiteru vedení, aby posléze odvracel všechny pokusy Jana Jaroše o předjetí.

Musel sice do rozjezdu o druhé místo v závodě s Matějem Kůsem, který však příliš neřešil. „Myslím, že mě Pepe pustil,“ spekuloval Matěj Kůs po vítězném průjezdu cílem. Josef Franc si mohl velkorysost dovolit. Před zítřejším pokračováním měl na Lukáše Drymla k dobru už dva body. A tak přestože na nejvyšší stupeň vystoupil Aleš Dryml, Pardubice dnes patřily především Pražanovi.

Hlasy z depa
„Pardubice umím,“ prozradil Aleš Dryml svůj recept na úspěch. „Ale předjetí od Pepíka byla moje hrubá chyba. Nemyslel jsem, že mě opere. Jindy by mi to nevadilo, ale v Pardubicích mě to sere. Mrzí mě, že ten bod může rozhodnout. Jsem rád, že jsem vyhrál, ale ten bod mi vzal náladu. Svitavy bude asi velká neznámá pro všechny.“

„Zezačátku nic moc,“ hodnotil závod Matěj Kůs. „Trvalo, než jsem přišel, jak nastavit motorku. Dráha byla tvrdá,měnila se. Pepe mě v rozjezdu, myslím, pustil. Nešlo tam o nic, má body jistý. Pepe by si titul zasloužil. Mám ho rád, a pokud to půjde, pustím ho. Bohouš připravil motor, celej‘ tým odvedl dobrou práci a dělal, co moh‘ celý závody. Takže děkuju.“

„K tomu není, co dodat,“ vyjadřoval se Josef Franc ke svému dnešnímu výkonu. „Dnes to byla paráda. Minulej‘ tejden jsem tu měl trošku výpadek a dnes jsem si spravil chu. Jel jsem na dvou motorkách, první jízdu na motoru z Anglie, ale ani druhá motorka nebyla špatná. Dráha byla hodně závodivá a rozjížďky moc pěkný. Ve Svitavách jsem nejel asi devět let. Vracím se na svou oblíbenou dráhu. Nevím, jestli se do tak malý dráhy vejdu. Zkusím něco poladit po newcastlovsku.“

„Škoda, že jsem čtvrtý,“ vkradl se do hlasu Martina Vaculíka náznak smutku, který však slovenský závodník rychle zaplašil. „Ale nevadí, je třeba jet dál. Dvakrát jsem jel ze čtyřky, která byla trochu tvrdá. Nemohl jsem dopasovat motorku, škoda.“

„Fakt jsem na tom čtrnáct dnů neseděl,“ odmítal Martin Málek veškeré narážky na tajné tréninky. „Jen v garáži. Zkoušel jsem všechny možné vycpávky pod prdel. Nakonec jsem přišel, že nejlepší jsou cyklistické kalhoty. A tak si v pondělí jdu kupovat cyklistickou výstroj. Jinak dneska spokojenost, akorát ke konci to od té čtvrté jízdy chtělo prohodit převod. Dráha byla dneska dobrá, motorka jela pěkně a mechanici odváděli dobrou práci.“

„Jsem zklamanej‘,“ netajil se Lukáš Dryml. „Druhej‘ závod jsem tady nezajel. Snad zejtra ve Svitavách zúročím zkušenosti z Eastbourne.“

„Lepší než v Divišově,“ pochlubil se Jan Holub. „Podstatně. Hlavně motor byl dobrej‘. Snad to bude zejtra pokračovat. Když dorazí spojka z Jawy, tak jo. Při první jízdě mi vypadaly štefty.“

„Špatnej‘ začátek, moc se mi nevyvedl,“ zpytoval Jan Jaroš svědomí. „Netrefil jsem se do nastavení. Neházím flintu do žita. Doufám, že zítra se bude dařit líp, dnes gratuluju vítězům.“

„Na Pardubice dobrý,“ utěšoval se Filip Šitera. „Jelo se dobře, jenom ale ta jedna jízda, asi víš která (smích). Šlo tam o body a o úctu.“

1. Aleš Dryml, Pardubice 3 3 2 2 3 13
2. Matěj Kůs, Praha 1 2 3 3 3 12+3
3. Josef Franc, Praha 2 3 1 3 3 12+2
4. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 2 3 2 3 1 11
5. Martin Málek, Březolupy 3 3 1 1 2 10
6. Lukáš Dryml, Pardubice 1 2 3 2 2 10
7. Jan Holub, Plzeň 2 1 2 1 3 9
8. Jan Jaroš, Mšeno 0 1 3 2 2 8
9. Filip Šitera, Mšeno 1 2 1 3 1 8
10. Tomáš Suchánek, Pardubice 3 0 3 1 0 7
11. Martin Gavenda, Praha 2 2 0 2 0 6
12. Pavel Pučko, Praha 0 1 2 1 1 5
13. Adrian Rymel, Praha 3 1 – – – 4
14. Roman Čejka, Slaný 0 0 0 0 2 2
15. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 0 1 0 0 1
16. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) 1 0 0 E 0 1
17. Vladimír Višváder, Liberec (res) 0 1 1
18. Jaromír Otruba, Mšeno (res) 0 0

Průběžné pořadí šampionátu:

  Divišov Pardubice TOTAL
  1.8. 11.9.  
1. Josef Franc, Praha 14+2 12+2 26
2. Lukáš Dryml, Pardubice 14+3 10 24
3. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 12 11 23
4. Aleš Dryml, Pardubice 9 13 22
5. Matěj Kůs, Praha 9 12+3 21
6. Martin Málek, Březolupy 11 10 21
7. Jan Jaroš, Mšeno 10 8 18
8. Filip Šitera, Mšeno 9 8 17
9. Tomáš Suchánek, Pardubice 4 7 11
10. Adrian Rymel, Praha 7 4 11
11. Jan Holub, Plzeň 0 9 9
12. Martin Gavenda, Praha 3 6 9
13. Pavel Pučko, Praha 3 5 8
14. Luboš Tomíček, Praha 6 – 6
15. Michael Hádek, Plzeň 5 – 5
16. Richard Wolff, Praha 4 – 4
17. Roman Čejka, Slaný – 2 2
18. Jaroslav Petrák, Pardubice DNR 1 1
19. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) DNR 1 1
20. Vladimír Višváder, Liberec – 1-R 1
21. Jaromír Otruba, Mšeno – 0-R 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)