Přívalový slejvák dovolil Březolupům dominovat jen v jediné jízdě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 25. července
Přebor tříčlenných družstev je letos provázen dvěma fenomény. Odloženými závody vinou dešů vytrvale komplikujících letošní sezónu a tažením fenomenálních Březolup. Plně se to projevilo také v dnešním šestém kole v Březolupech. Martin Gavenda s Michaelem Hádkem v rozjížďce s číslem jedna odvedli Pavla Pučka s Jakubem Fenclem. Avšak sprška dešové vody z olověně šedivých mraků jim nedovolila domácím v jejich spanilém tažení pokračovat. Svatý Petr slavil další triumf a termínový kalendář se dostává do potíží, nebo je nutné řešit opět další náhradní termín.

Husté dešové srážky trápily dnes prakticky celé Čechy a Moravu. By Zlínský kraj na ranních meteorologických mapách svítil jako světlý ostrůvek v temném moři, záhy se opět potvrdilo, že i prognostici počasí se mohou mýlit. Dešové mraky podnikaly na Březolupy nálety s pravidelností bombardérů RAF za druhé světové války.

Dráha se dostávala ke své fatální mezi regulérnosti. Sluníčko, které krátce po šestnácté hodině začalo spalovat okolí stadiónu, však dávalo alespoň špetku naděje. Mítink nabral cirka půlhodinové zpoždění. Trénink proběhl vcelku hladce, by se závodníci vraceli ověšeni bahenními nánosy a unisono hovořili o těžkém povrchu.

Jakoby toho nebylo málo, vypovědělo poslušnost startovací zařízení. Start na zelené světlo nejlépe zvládl v rozjížďce s číslem jedna Martin Gavenda. Za jeho záda se zařadil Michael Hádek. Pavel Pučko a Ondřej Veverka, jenž narychlo nahradil Jakuba Fencla měnícího přetržený řetěz, neměli šanci.

Leč na obloze se zjevil mnohem hrozivější nepřítel. Další olověný mrak sypal svůj mokrý náklad ještě, než se borci z úvodní jízdy vrátili do depa. V rychlém sledu však následovala rozjížďka s číslem dvě, by hektolitry vody řítící se k zemi rychlostí umocněnou tíhovým zrychlením naplnily chmurnými myšlenkami i nenapravitelné optimisty.

Jan Holub po skvělém startu dostal před Tomáše Suchánka a Jaroslava Petráka. Pardubičtí borci vinou organizačního zaskřípění museli obléknout žluté retro vesty s nápisem Pozemní stavby Gottwaldov, v nichž březolupští borci závodili před dvěma desítkami let. Nyní si je Vladimír Višváder musel prohlížet zezadu.

Jenže v první zatáčce třetího kola upadl Jaroslav Petrák. Zůstal ležet na ovále s ječícím motocyklem se zaseknutým plynem za doprovodu blikajících červených světel. „Jelo se úplně na prd,“ netajil se zabahněný pardubický matador, když čistil ve svém boxu hnědě zašpiněnou kombinézu. „Za celý kolo jsem nic neviděl. Jel jsem poslepu a pořád byl v cejše. Neviděl jsem nic a nemoh’ jít nad Tomáše. Složil jsem to na lajnu a padnul. Kašlu krev, ale myslím, že to bude něco odraženýho.“

Mezitím se sešla jury a definitivně se podepsala pod rozsudek smrti nad dnešním kláním, což závodníci vesměs kvitovali s ulehčením. „Bylo to moc nebezpečný,“ nechal se slyšet Jaroslav Petrák. A Martin Gavenda, jediný dnešní vítěz, zastával podobný názor. „Dráha byla hrozná,“ ulevil si. „Hodně těžká, s novou gumou, abych vůbec zahnul. V první zatáčce stojí voda. Nesvítí tam slunce a nevysychá to. Ale jsem spokojený, vyhráli jsme (smích).“

Skutečnost, že Březolupy víceméně prodloužily svou sérii neporazitelnosti, si uvědomoval rovněž Michael Hádek. „Aspoň něco pozitivního,“ smál se. „Nikdo nemá víc bodů. Jen jsem si zasvinil motorku. Martin Gavenda měl pravdu, když říkal, že máme deset minut počkat, protože začne chcát a závody se zrušej‘.“

AK Mitas Březolupy  
Martin Gavenda 3
Michael Hádek 2(1)
Ronny Weis, D  
Richard Frištenský  
 
ZP Pardubice  
Tomáš Suchánek .
Jaroslav Petrák X
Václav Milík  
René Vidner  
 
GRS Liberec  
Jan Holub .
Vladimír Višváder .
Ján Halabrín, SK  
 
AK Slaný  
Michal Dudek  
Roman Čejka  
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR)  
 
Markéta Praha  
Pavel Pučko 1
Jakub Fencl
Ondřej Veverka 0

Foto: Martin Búri

Český nároďák do devatenácti let si vydobyl ostruhy

Moorwinkelsdamm – 18. července
Skvělého úspěchu dosáhl český tým minulý týden. Krátce před půlnocí ze soboty na neděli triumfoval v semifinále evropského šampionátu do devatenácti let. Vedle slabých Ukrajinců na jeho štítě zůstali i Němci a Finové. Nutnost bojovat o výsledek zdůrazňuje skvělé počínání našich mladíků, z nichž si většina řekla krejčímu o míru reprezentační kombinézy v národních barvách. Spokojen byl také reprezentační kouč Milan Špinka.

„Kluci jeli pěkně,“ vysekl Milan Špinka svým svěřencům poklonu. „Závod bych vystihl jako špatný začátek, dobrý konec. „Po první sérii jsme měli osm bodů a Finové jedenáct. Už skákali, že vyhráli. Ale já říkal, že není ještě všem dnům konec. Michal Dudek vyhrál a už jsem Finy dotahovali.“

Český tým se nezadržitelně sunul vstříc finálovým branám. „Po osmi jízdách to bylo o dva body 18:16,“ vypráví reprezentační kouč. „A po dvanácti už o bod vedli, když Pavel Pučko a Michael Hádek své jízdy vyhráli.“

Nicméně zdaleka jsme nebyli za vodou. „Začali se na nás dotahovat Němci,“ popisuje Milan Špinka. „Nasadili taktické rezervy a za čtyři rozjížďky napsali dvanáct bodů. Závod se jel podle systému staré extraligy s nominačními jízdami nakonec.“

Bylo zaděláno na pořádné závěrečné drama. „Bylo to napnutý,“ souhlasí Milan Špinka. „Ale kluci do toho šli naplno a všichni táhli za jeden provaz. Pavel Pučko vyhrál sedmnáctou jízdu. Odfrknul a odvedl Siltaniemiho. Když dovezl tři body, byl to impuls.“

Pavel Pučko svým triumfem zasel vítr a zbytek týmu sklidil bouři. „V osmnácté jízdě dal Michal Dudek všem rovinu,“ září Milan Špinka při vzpomínce na excelentní závěr. „Pak šel Honza Holub a dovezl taky tři body. Bylo to o pět bodů a Michael Hádek mohl být v poslední jízdě v klidu. Nebyla na něm celá tíha.“

I když už bylo finále doma, nešlo to hladce. „K čemu ale nedošlo,“ vypráví reprezentační manažer. „V nájezdu do druhé zatáčky na Michala najel Tejgal, lehl na něj a šel na zem. Opakovalo se to a Michael jel třetí. Podruhé se to zastavilo tak, že lehl Lahti. Potřetí odjel líp Pudel a Michael dojel za ním.“

Milan Špinka nemohl být nespokojen. „Finům vyhovovala dráha,“ hodnotí. „Už v tréninku byli rychlí. My jsme ale měli fantastický závěr, když za to kluci vzali. V devatenáctkách nebyli Matěj Kůs a Filip Šitera, ale bylo vidět nadšení, takže jsem spokojen. Tím závěrem, na kterém záleželo, kluci potvrdili své kvality. Je potřeba poděkovat i mechanikům, protože nebyl ani jeden defekt. Bylo to super večer.“

Milanu Špinkovi tak ani nevadilo, že přišel o svou modrou reprezentační košili. S podpisy pětice závodníků ji věnoval na podzimní aukci, jejíž výtěžek bude věnován ve prospěch těžce zraněného Sönke Petersena.

Foto: František Kalina