Lišov – 14. února
Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Proto může na první pohled vypadat jedině logické, že se vydal na ovály ve stopách svého dědy Jana, otce Jana, strýce Libora a bratrance z druhého kolena Zdeňka Simoty. Nicméně nejmladší z jihočeského plochodrážního klanu nejprve závodil za řidítky silniční stopětadvacítky. Jak se k ní dostal a co ho nakonec nasměrovalo ke sportu levých zatáček, zjistí čtenáři magazínu speedwayA-Z v exkluzivním rozhovoru s Janem Holubem.

speedwayA-Z: „V tvém rodinném stromě je plochá dráha hojně košatá a ty jsi představitelem její už třetí generace. Tento fakt bezesporu ti bezesporu usnadnil rozhodování při volbě sportu. Nebo byla nějaká konkurence?“
Jan Holub: „Byla. Silnice. Bylo to přes Kubu Smrže, děda s ním jezdil jako mechanik a já s ním dívat se. Jel jsem čtyři závody. Bylo to dobrý, ale měl jsem menší pád. Zlomil jsem si kličku a způsobil si otřes mozku. Ale plochá dráha byla pro mě nejlepší. Začala se mi víc líbit. To je sport spíš pro mě. Silnice je pěkná, ale není to tam takový, co by mělo bejt‘. Na plochou dráhu jsem chodil ještě, když jezdil taka. Ve dvou letech mě svezl na šroubkách na hokejovým stadiónu v Budějicích. Od tý doby jsem pořád u toho. A po tý silnici jsem si řek‘, že plochá dráha je pro mě to pravý. Trénoval jsem asi čtvrt sezóny a pak přišel Slaný (test match proti Polákům v dubnu 2007, kdy Jan Holub na oválech debutoval – pozn. redakce). A bylo rozhodnutý. Vůbec nelituju, je to lepší než silnice.“

speedwayA-Z: „V letošním roce ses poprvé objevil v reprezentaci. Shodou okolností šlo o evropské šampionáty do devatenácti let – družstev ve Wiener Neustadtu a jednotlivců v Balakovu. Jak na tyto závody vzpomínáš?“
Jan Holub: „Wiener Neustadt moc slavnej nebyl. Nic moc. Dráha neznámá a nesedla mi. Byla hodně tvrdá a to moc nemusím. Naděje tam byla, ale nakonec čtvrtý místo. Snad to bude letos lepší. Musí. Kdybychom postoupili do finále, bylo by to jedině dobře. O Balakovu se dlouho nevědělo, jestli se pojede, a nakonec se jelo. Jel jsem tam s tím, že postoupím, akorát mi nevyšla ta poslední jízda. Měl jsem pád a o bod mi utek‘ postup. Byl jsem druhej‘ před Rusákem. Jemu se to zvedlo, spadla motorka a já ji trefil. Zastavili to a opakovali. Měl jsem něco se zápěstím. Jízdu jsem dojel, ale bod mi chyběl. Hodně zajímavá byla cesta. Letěli jsme z Prahy do Samary, a tak jsem vez‘ jen motor, karburátor a věci na sebe, jinak jsem měl všechno půjčený od nich. Technika byla suprová a nám se to podařilo naladit. Bylo to poprvý, co jsem letěl, ale všechno bylo bez problémů. Žádnej únos (smích), ani motor se neztratil. Ale pak ta dálnice! Rozbitá, hrozně, strašná cesta. Byla to velká zkušenost, hlavně s domluvou. Rusky neumím ani slovo a anglicky tam mluví málokdo. Všechno překládal pan Špinka, ten umí rusky dobře.“

speedwayA-Z: „Český juniorský šampionát ti loni přinesl páté místo. Oproti sezóně 2007 jsi v něm poskočil o dvě příčky dopředu. Jsi se svým umístěním spokojen, nebo jsi čekal víc, třeba aspoň jednu bednu?“
Jan Holub: „Bedna tam mohla bejt‘. Ale nebyla. Málo jsem jel (smích). Ani jeden závod nebyl podle mejch představ. Konkurence byla Matěj, Haďas, Hynek… Není to jednoduchý se na bednu dostat. Špatný nebyly Slaný a Plzeň. Tam to mohlo dopadnout. Rozhodovaly finálový jízdy. V Pardubicích na začátku sezóny byl problém řetěz nebo něco. Letos by bylo dobrý jít zase o dvě příčky nahoru. Možná i o čtyři (smích). Speciální taktika nebude, každej závod je jinej. Budu se snažit, abych bylo co nejlepší. Nebude to jednoduchý, ale bednu by to chtělo.“

speedwayA-Z: „Hovoříme-li o aspiracích na medailové umístění, určitě sis je dělal při českém mistrovství do devatenácti let. Jelo se v Plzni na tvé domácí dráze…“
Jan Holub: „Dělal jsem si větší. Čekal jsem, že by tady ta bedna mohla bejt. S Haďasem jsme byli tak nastejno. Ale přišla první jízda a po startu mi to přestalo jet. Pak se to zase chytlo. Doteďka nevím, jestli to byl karburátor, nebo zapalování. Pak to přestalo. Odjel jsem s tím ještě jednu jízdu, ale nejelo to, jak by mělo. Vzal jsem si druhou motorku. Bylo to s ní lepší, ale už to nestačilo, abych byl na tý bedně. Jsou ještě nějaký roky před mnou, takže se to dá dohnat. Letos se jede v Pardubicích a to je dráha hodně o motoru, takže se uvidím, jak to sedne. Tam to asi pojede dobře Haďasovi. Ten to tam má rád. Ale já se budu snažit kousat.“

speedwayA-Z: „S Michaelem Hádkem jsi vytvořil dvojici nejen v mistrovství republiky juniorských družstev, ale také v šampionátu dvojic v Březolupech. Jak bys okomentoval vaši spolupráci v loňské sezóně?“
Jan Holub: „Jeli jsme celou sezónu a to je znát. Spolupráce s ním byla dobrá, už se známe. Dokážeme se domluvit a jezdíme dvojici. V Březolupech začal závod dobře. Bylo drobet štěstí a pak zase neštěstí. Jel jsem před Martinem Gavendou a Haďas se před něj nedostal. Je to škoda, mohli jsme bejt na bedně a bylo by to super. Čtvrtý místo podruhý za sebou už bylo zklamání. Snad to ještě přijde. Věřím tomu, že pojedeme spolu a mohlo by to vyjít. V Liberci je hodně zajímavá dráha. V juniorskejch družstvech byly dva závody, co jsme nejeli spolu. Ve Mšeně a pak ještě v Plzni. Hlavně v Plzni byla škoda, že Haďas nejel. Byl nemocnej, jinak by to bylo jiný. Zrovna doma jsme si věřili. Letos pojedeme s většíma ambicema a lepším výsledkem. Trochu bylo znát, že nebyl Filip. Taky tam toho dost udělal. Ale letos ho už nebudeme potřebovat (smích).“

speedwayA-Z: „Tvou slabinou bývaly starty. Během sezóny jsi na nich ovšem zapracoval a bylo po problému. Jak se něco takové dá naučit?“
Jan Holub: „To je jedna z mála věcí, co se člověk musí naučit sám. Někdo má to štěstí, že umí startovat hned. Ale já ho neměl. Žádná speciální taktika, jak se to naučit nebyla. Jenom trénink a chtít. Pořád jsem trénoval, startoval a přišlo to. Tak snad mi tohle už neodejde.“

speedwayA-Z: „V sezóně 2007 vyhrála Plzeň extraligu. Loni jste se však vůbec nevešli na pódium. Jak bys to okomentoval?“
Jan Holub: „Určitě tam byla velká ztráta Simoáka. Já se moc v extralize neobjevoval. Jel jsem jen pár jízd. Kolikrát mě štvalo, že jsem se jen koukal z depa. Náhradník, to není ono. Letos by to mělo bejt‘ jiný. Měl bych bejt‘ nasazenej na celou sezónu s Haďasem, Simoákem a nějakým Polákem, takže bych měl snad jet celou sezónu. Což si myslím, že bude nějaká zkušenost a závody navíc. Plus bych snad moh‘ Plzni přispět i k nějakejm‘ bodům. Občas se to dařilo i loni. Ve Mšeně to pro mě byl nejlepší závod. Přijdou další!“

speedwayA-Z: „Na podzim se objevily zprávy, že o tebe usiluje Mšeno. Je tomu tak a proč ses nakonec rozhodl zůstat?“
Jan Holub: „Pravda to byla. Byl bych tam jako junior do extraligy. Oni ho neměli, bylo to ještě předtím, než podepsal Filip. Hlavní důvod byl mít víc příležitostí ke startu. Nevěděl jsem, jak to bude v Plzni s extraligou. A stát tam další sezónu jako náhradník si myslím, že by bylo zbytečný. Bylo by to takový jiný jezdit za jinej klub, ale podle mě jde o to, jak si člověk zvykne. A jaký je tam zázemí, parta a tak. Což třeba v Plzni bylo s Haďasem, Filipem a Simoákem, když jel, dobrý. Zůstávám v Plzni a příležitost bude větší. Po Filipovi bude drobet mezera, ale budeme se snažit ji zaplnit.“

speedwayA-Z: „Sezónu tříčlenných družstev jsi strávil v Liberci. Až do poslední chvíle jste živili naděje na titul. Bylo to hodně dramatické, co? Třeba v Praze, kde ses stal prvním závodníkem vůbec, který dokázal vyhrát z trestné čáry.“
Jan Holub: „Bylo. Škoda toho titulu, uteklo to o kousek. V Liberci to bylo pěkný. Jezdil jsem hlavně s Filipem, je s ním dobrá dvojice a taky se s ním domluvím. Letos tam budu pokračovat. Naděje na titul je pořád. Snad to dopadne. Je to taková soutěž, že každej závod je jinej. Jeden lehčí, pak zas těžší. A úroveň je dobrá, lepší než trénink. Z trestný čáry se vyhrává těžko. Ani není moc výhoda, že vidíš, jak jedou. Chtěl jsem tam bejt první a nakonec se povedlo.“

speedwayA-Z: „Venku je prozatím sníh, nicméně v časovém horizontu jednoho měsíce se opět začne závodit naplno. Jak se na novou sezónu připravuješ a čeho bys v ní rád dosáhl?“
Jan Holub: „Myslím si, že se chystám dobře. Příprava je. Chodím do posilovny, občas jsem byl se Simoákem na squashi nebo v tělocvičně. Na motorkách se dělá, bude novej design. Snad bude i něco novějšího v technice. Podepsal jsem Opole. Na to bych se chtěl hodně soustředit a dělat co nejlepší výsledky. Přišlo to jako první nabídka, moc jsem neváhal a podepsal to. Tejden po tom mi volali z Miskolce. V Opole je dráha taková malá, snad by mi to mohlo vyhovovat. Jednou jsem tam jel volnej závod, nějakej test match. Cíle samozřejmě nějaký jsou, ale nerad bych to zakřik‘!“

Jan Holub děkuje:
„Poděkoval bych všem sponzorům. Hodně chci poděkovat celý Jawě, fabrice i vývojovýmu středisku. Dědovi, že má sílu se mnou jezdit. Někdy je to se mnou těžký jak s každým závodníkem.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach