Příznivci ledové dráhy jsou ve svém živlu

Steingaden – 6. ledna
Zatímco mrazivé počasí posledních dnů přináší mnoha lidem starost a vrásky na čele, jezdci, pořadatelé a příznivci ledové ploché dráhy jsou ve svém živlu. V úterý na Tři krále, jen pár dnů po českém mistrovství v Růžené se řada závodníků představila na volném podniku v bavorském Steingadenu.

Prehistorie tohoto závodu sahá do poloviny sedmdesátých let minulého století. V roce 1976 zde Kurt Westlund vyhrál premiérový ročník. Pak nastala dlouhá pauza vyplněná občasným pořádáním motoskijöringu. Až v roce 1992 vyburcovaly úspěchy člena místního klubu Michaele Langa, dvojnásobného medailisty individuálního mistrovství světa, k uspořádání dalšího závodu. V něm se na stupně vítězů se vešel i Antoním Klatovský starší.

Od té doby se pořadatelé snaží uspořádat závod každý rok, pochopitelně pokud počasí dovolí. Ten letošní tak byl už jedenáctý. Nejezdí se na rybníce, nýbrž na postříkané louce za obcí, která pak slouží i již zmiňovanému motoskijöringu, nebo obdobné disciplíně, kdy lyžaře táhne auto. Ač jsou podmínky provizorní, vše probíhá s německou důkladností. Dráha je oplocena, za věž rozhodčího slouží maringotka, depo tvoří velký stan a většina diváků stojí na návěsech, či přívěsech okolních dopravců.
Ve startovní listině byl jediný český zástupce, čerstvý vítěz z Růžené a vedoucí muž českého šampionátu Jan Klatovský. Konkurenci měl více než kvalitní, polovina startovního pole se může pochlubit zkušenostmi z ledové Grand Prix a ve většině případů jde o pravidelné účastníky toho vrcholného seriálu.

Závodu předcházela kvalifikace o dvě volná místa. Ta se stala kořistí nám z Růžené dobře známého Floriana Fürsta, který si třemi výhrami zajistil místo v hlavním závodě. O smůle mohou naopak mluvit další borci, kteří byli v sobotu k vidění na rybníku nedaleko Milevska. Rakušana se švýcarskou licencí Charly Ebnera a jeho krajana Johanna Brücknera o druhé místo připravilo uknutí do pásky, respektive pád. Poslední volné místo tak zaplnil další domácí Johann Weber.

Závodu naprosto dominoval Rakušan Franz Zorn. Loňský medailista MS a mistr Evropy nepoznal přemožitele v žádné rozjížďce a jasně potvrdil pozici nejlepšího nerusky mluvícího jezdce světa. Na druhou příčku si dělalo nárok trio Antti Aakko, Harald Simon a Günther Bauer. K radosti domácího publika ji pro sebe získal posledně jmenovaný, slavící navíc v den závodu sedmatřicáté narozeniny. Fin Aakko se pak postavil na nejnižší stupínek, zatímco Rakušana připravila o možnost boje o zelený věnec nečekaná porážka od kvalifikanta Fürsta. Tradičně vysoký standart odvedl také šedesátiletý exmistr světa Per – Olov Serenius, či Rakušan Markus Skabraut. Ve velmi dobrém světle se představil i u nás známý Holanďan René Stellingwerf, či na kontinentě dosud málo startující Peter Koij, Sereniusův spolubojovník a kamarád ze švédského Gävle.

Jan Klatovský obsadil se šesti body jedenáctou příčku. Sám přiznával, že ne vše nebylo zcela optimální a závod bral především jako přípravu sebe i techniky na nedělní semifinále mistrovství světa v Saalfeldenu, kde už půjde opravdu do tuhého. Navíc nemohl být příliš spokojen se starty, které jsou i na ledech základem k dobrému výsledku. Z pěti vystoupení se mu vydařil jediný ve čtvrté sérii, kdy však posléze podlehl Bauerovi.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Rambo doplnil sbírky

Růžená – 3. ledna
Redaktoři magazínu speedwayA-Z nejsou jen plochodrážními nadšenci, ale také sběrateli. Sobotní mítink v Růžené byl pro některé z nich svátkem i s ohledem na jejich koníček. Shodou okolností u rozšíření jejich sbírek stál pardubický ex závodník Tomáš Rambousek známý spíše jako Rambo.

Nejprve přivezl dvacet čepic do sbírky Pavla Fišera, aby se posléze podepsal Zdeňku Flajšhanzovi. Ten tak získal jubilejní 2000. autogram plochodrážního jezdce.

Češi mají početní převahu

Wiener Neustadt – 8. ledna
Příští sobotu se v dolnorakouském Wiener Neustadtu uskuteční už druhý ročník halového mítinku na asfaltové dráze. Loni triumfoval Tomáš Suchánek, který nechybí ve startovní listině ani letos. Spolu s ním se divákům představí dalších pět českých závodníků, takže naše trikolóra hraje početní prim.

Startovní listina:
1 Theo Pijper – NL, 2 Pavel Fuksa – CZ, 3 Ramon Stanek – D, 4 Tomasz Piszcz – PL, 5 Tomáš Suchánek – CZ, 6 Jaromír Otruba – CZ, 7 Ronny Weis – D, 8 Hanson Schruff – A, 9 Sönke Petersen – D, 10 Izak Šantej – SLO, 11 Fritz Wallner – A, 12 Marcin Kozdras – PL, 13 Vladimír Višváder – CZ, 14 Christian Hülhorst – D, 15 Norbert Magosi – H, 16 Hynek Štichauer – CZ.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Franz Zorn nadále vládne ledové Evropě

Steingaden – 6. ledna
Tříkrálový volný mezinárodní závod na ledové dráze v bavorském Steingadenu se před malou chvílí stal kořistí Franze Zorna, který ani v jedné jízdě neztratil body. Triumfální turné, které odstartovalo při švédském Santa Cupu, prodloužil vítězstvím ve zvláštní finálové jízdě. Na stupních vítězů mu dělali společnost Günther Bauer (14) a Antti Aakko (13). Jan Klatovský, jediný český závodník ve startovním poli, skončil se šesti body jedenáctý.

Jan Jaroš je jezdcem Mšena

Mšeno – 6. ledna
Na Silvestra loňského roku vypršela Janu Jarošovi pětiletá smlouva s pražskou Markétou. A v prvních dnech nového letopočtu se pražský závodník upsal Mšenu. Magazínu speedwayA-Z se svěřil se svými důvody.

„Jde o to, že mi Mšeno podalo pomocnou roku, když jsem začínal znova závodit,“ vrací se Jan Jaroš ke svému comebacku o letních prázdninách 2007. „Dali mi šanci startovat v extralize a vyšli mi hodně vstříc.“

Vše nasvědčuje, že v městečku pod Kokořínem staví ambiciózní extraligové družstvo. „Jsou vysoký ambice,“ netají se Jan Jaroš s dalším motivačním činitelem svého rozhodnutí. „Chtěli bychom vyhrát extraligu. Uvidíme, jak se to podaří, tým máme silnej‘.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Obnovený slovenský šampionát

Žarnovica – 6. januára
Po dvadsajeden rokoch sa 12.7.2009 dočkajú Majstrovstvá Slovenska na plochej dráhe svojho comebacku. Štartovná listina týchto pretekov však nebude naplnená len slovenskými pretekármi, nako¾ko pre tých by stačila jedna jazda, v ktorej by sa všetci stretli. Tak ako nie raz v histórii tohto šampionátu aj teraz pôjde o preteky medzinárodné.

História majstrovstiev Slovenska sa začala písa v roku 1963 a trvala s viacerými krátkymi prestávkami až do roku 1988. Počas týchto rokov sa boje o slovenského šampióna, preborníka, či majstra, odohrali nielen na Slovensku ale i na Morave. Na Slovensku mali možnos diváci zhliadnu súperenie slovenských pretekárov v Banskej Bystrici, Poprade, Bratislave-Prievoze, Žarnovici a na Zohore. Na Morave to bolo v Břeclavi, kde bola domáca dráha jazdcov z Bratislavy, nako¾ko v Bratislave v tom období už plochodrážny štadión nebol.

Spolu bolo vyhlásených dvadsadva majstrov Slovenska, pri čom nie vždy o výsledkoch rozhodovali preteky, ale výsledky boli vyhlásené ex offo, čiže tzv. pri zelenom stole. Titulom majstra Slovenska sa môže popýši spolu jedenás pretekárov. Najčastejšie, štyrikrát vyhral Zdeno Vaculík a trikrát Dušan Morávek a Ivan Dedina. Najviac titulov získali pretekári s klubovou príslušnosou Žarnovice a to šestnás, ďalej klub Bratislavy štyri a Banskej Bystrice dva.

Aj keď išlo o majstra Slovenska a tieto preteky boli organizované v prvom rade pre slovenských pretekárov, zúčastnili sa ich aj pretekári z Čiech, či dokonca z Maďarska. Vo väčšine prípadov to bolo dôsledkom nedostatku pretekárov na zaplnenie štartovnej listiny. Avšak ich výsledky sa do oficiálneho poradia nezapočítavali. Výnimkou bolo to, keď pretekári z Čiech, či Moravy štartovali za niektoré slovenské družstvo a to aj v ligových súažiach. Tak sa mohlo sta, že majstrom Slovenska sa stal zlínsky Lubomír Jedek jazdiaci tri roky za Žarnovicu.

Systém pretekov nebol stály. Jediné, čo sa nemenilo bolo, že vždy sa išli len finálové preteky, čiže bez akejko¾vek kvalifikácie. Menlivý bol hlavne počet kôl, z ktorých sa výsledky zratávali a z nich vzišiel majster Slovenska. Boli to jedno a v jednom prípade až sedem kolové majstrovstvá. Štartovné listiny zo začiatku obsahovali šestnás mien, avšak hlavne v 80. rokoch sa začala základňa slovenských pretekárov zmenšova a tak nebolo výnimkou keď preteky išli dvanásti, či dokonca iba ôsmi pretekári.

Majstri Slovenska:

1963 Miroslav Rybanský, Bratislava
1964 Miroslav Rybanský, Bratislava
1965 Ivan Dedina, Banská Bystrica
1966 Ivan Dedina, Banská Bystrica
1969 Ivan Dedina, Žarnovica
1970 ¼udovít Bartfay, Žarnovica
1971 Jozef Tóth, Bratislava
1972 Jozef Tóth, Bratislava
1973 Ján Danihel, Žarnovica
1976 Ján Daniel, Žarnovica
1977 Ján Daniel, Žarnovica
1978 Zdeno Vaculík, Žarnovica
1979 Zdeno Vaculík, Žarnovica
1980 Jaroslav Danko, Žarnovica
1981 Dušan Morávek, Žarnovica
1982 Lubomír Jedek, Žarnovica
1983 Zdeno Vaculík, Žarnovica
1984 Pavol Tonhauzer, Žarnovica
1985 Dušan Morávek, Žarnovica
1986 Dušan Morávek, Žarnovica
1987 Pavol Tonhauzer, Žarnovica
1988 Zdeno Vaculík, Žarnovica

Foto: archív autora