Článek obsahuje jubilejní 8000. fotografii publikovanou v magazínu speedwayA-Z!
Mladá Boleslav – 10. ledna
Jeho loňská sezóna mu nepřinesla obvyklou hromadu medailí. A dokonce se mu poprvé v kariéře připletlo do cesty zranění. Nicméně nejmladší z klanu Vernerů se zbaběle neposadil na zadek. I se zraněným obratlem se s ním muselo počítat jako s platným členem užší české špičky. Na podzim se postaral o pořádný rozruch, když po čtyřech sezónách opustil Plzeň a vrátil se do Mšena. Avšak exkluzivní rozhovor magazínu speedwayA-Z s Filipem Šiterou nabízí také mnoho jiných témat.
speedwayA-Z: „Loňská sezóna se pro tebe zkomplikovala koncem června. Upadnul jsi během utkání polské extraligy ve Wroclawi a místo cesty na kvalifikaci o Grand Prix sis musel léčit naštípnutý obratel. Rekonvalescence byla krátká a prakticky po čtrnácti dnech jsi opět závodil. Byl to dobrý krok nebo sis měl raději dát delší pauzu?“
Filip Šitera: „Určitě to chtělo delší pauzu. Ale v Goričanu bylo semifinále mistrovství světa juniorů a já chtěl jet finále v Pardubicích. Postoupit se povedlo, ale finále se nakonec nepovedlo… Poprvé mě v kariéře zastavilo na delší dobu zranění. A zrovna v blbý chvíli. Ale takovej‘ je život a člověk s tím musí počítat. A na tu smůlu to vlastně dopadlo dobře. Simoák upad‘ ještě dřív a přišel o celou sezónu. U mě to nedopadlo tak blbě, jak by to mohlo dopadnout. Ze závodu ve Wroclawi vím, že jsem šel z venku a v prvním vinglu mě sejmul můj kolega Janowski. Nevím, jestli to dal někdo do něj, ale vlítli jsme do mantinelu. Pak si pamatuju až pátou jízdu. U doktora mi nahodili plotýnku a teprve pak jsem si začal vzpomínat. Říkali mi, že jsem jel opakovačku, ale to si vůbec nepamatuju. Šleha to byla asi hezká, odsrala to helma. Ve sprše po závodech mi říkali, že mám opálenej‘ flek na krku, jestli nechci jít na rentgen. Chtěl jsem ale jet na kvalifikaci o Grand Prix. Jak jsem sed‘ do auta, věděl jsem, že to nepůjde. Druhej‘ den zjistili, že mám výběžek sedmýho obratle šest milimetrů od obratle. V Mladý Boleslavi si mě chtěli nechat a hned operovat. Vzpomněl jsem si na doktora Brože z Pardubic, podepsal revers a léčil se u něj. Myslím, že léčba probíhala dobře a za to mu moc děkuju. Vyšel mi vstříc a povedlo se to. Je lepší se léčit u specialisty na páteř než u doktora, co tomu vůbec nerozumí a hned tě pošle na operaci. Teď mám rehabilitace i s kolenem až do půlky února. Přes Vánoce jsem měl pauzu, ale chodím na masáže k léčiteli. Teď bych měl jít na rentgen. Naposledy jsem na něm byl v listopadu a výběžek byl prej‘ o osm milimetrů. Ale je pravda, že jsem to nešetřil a závodil. Teď dávám léčení všechno a chodím do posilovny, aby se to všechno zpevnilo. Uvidíme, jak to dopadne.“
speedwayA-Z: „V pátek 14. listopadu jsi rozvířil poklidné vody okurkové sezóny zimní pauzy. Ohlásil jsi, že po čtyřech kromobyčejně úspěšných sezónách opouštíš Plzeň, a podepsal jsi kontrakt se Mšenem. Ty jsi mluvil o ambicích, z plzeňského tábora zní hlasy o velkém balíku a Mšeno se k přestupu kupodivu doposud oficiálně nevyjádřilo. Co za tím tedy vězí?“
Filip Šitera: „Finanční stránka je jedna věc, ale ve Mšeně jsem začínal. Jsem z okolí a mám 
sponzory z Boleslavi. Hodně jich podporuje i Mšeno. Jak jsem z něho odešel, věděl jsem, že se tam vrátím. Začínal jsem tam už od dvanácti, třinácti let, jezdil se tam i dívat na závody. V Plzni jsem nikdy neměl problém. Mšeno se ozvalo už minulej‘ rok, ale to jsem chtěl zůstat v Plzni. Pomohli mi, abych jezdil extraligu, když z ní Mšeno vypadlo. Jezdil jsem i jiný závody a vyjezdil se, čímž bych jim chtěl za to moc poděkovat. Ve Mšeně je Honza Jaroš, Piotr Protasiewicz, Norbert Kosciuch… Budeme mít velký cíle, ale může přijít zranění nebo jiná smůla. Podle jmen můžem‘ bejt nabitej‘ tým, ale je to o štěstí. Pokud bude každej‘ dělat dvanáct bodů, mohlo by to vyjít. Systém je o vyrovnaným týmu. Všichni bychom si přáli titul. Ale nejdřív se musíme dopracovat, abychom o něj mohli bojovat a až pak můžeme mít takový ambice. Určitě by to bylo hezký. Spokojenej‘ jsem byl i v Plzni, ale ve Mšenu hráli velkou roli moji sponzoři. I oni sou rádi, že jsem se vrátil. Z Boleslavi je to do Mšena kousek a pár lidí odsud o tý plochý dráze ví. Je lepší, když se na tebe choděj‘ dívat známí. Neříkám, že se někdy nevrátím do Plzně, ale ke Mšenu mám vztahy. A dali mi dobrý podmínky. Můžu tam trénovat, kdy chci. To jsem v Plzni moh‘ taky, ale teď mám víc závodů, takže je důležitý, že je to blíž. Ve Mšeně jsem za patnáct minut.“
speedwayA-Z: „Podobný příběh jsi zažil i v polské Wroclawi. Tvé nadšení z roku 2006 postupně ochabovalo a letos jsi tam vůbec nechtěl kvůli lidem. Co se změnilo?“
Filip Šitera: „V letech 2006 a 2007 jsem měl jiný podmínky než teď tu poslední sezónu. Při test matchích na jaře se mi dařilo. Chodil jsem i z vnitřních pozic, což je důležitý. Poláci totiž uměj‘ udělat dráhu, že je všude stejná. A třeba ve Wroclawi je to do nájezdu dost daleko, takže je těžký tam bejt o motorku před nima. Letos to chodilo tak, že kdo byl z juniorů v první 
jízdě lepší, jel celej‘ závod. Druhej‘ se svez‘ jen, když někdo měl pásku nebo se někomu nedařilo. U nás se někdy jezdci nemohli někde srovnat, ale já jinak už nedostal šanci jet druhou jízdu. Letos budu v Gniezně a myslím, že ta nižší liga nebude tak těžká. První liga je taky na vysoký úrovni, ale v extralize je to silný. Nevím, jak to dopadne, ale v Gniezně se mi líbí dráha. Jel jsem tam sparingy, ale to bylo mokrot a nedařilo se mi tam. Pak jsem tam měl mistrovství Polska juniorskejch‘ družstev a to mi tam šlo. Člověk musí v životě riskovat. Doufám, že to bude krok dopředu. A to uvidíme, až příští rok budeme spolu dělat zase rozhovor (smích).“
speedwayA-Z: „Loni jsi premiérově poznal ligové soutěže v Anglii, kde jsi v létě podepsal do Coventry, a ve Švédsku Gryparnou Nyköping. Jaké to bylo a co ti to přineslo?“
Filip Šitera: „Ve švédský lize jsem měl jen dva závody. Termínově mi to neladilo. Jsem tam hodně spokojenej‘. Vyhovovali mi jak lidi z klubu, tak dráha. Výhodou je, že Griparna spolupracuje s klubama z Elitserien. Maj‘ pravidla, že jezdec může jít v půlce sezóny do vyšší ligy. Může tam bejt měsíc a pak se zase vrátit do nižší. Máš tak pár závodů navíc a na jinejch‘ drahách a zase získáváš další zkušenosti do života. Britská liga se ale liší docela dost těma dráhama. V roce 2006 jsem jel v Sheffieldu mistrovství světa juniorů a pak pár závodů na konci 2007 spíš na tratích Premier League. I v Coventry. Poprvý se mi tam nelíbilo. Měl jsem pád, když mě předjížděl Jason Crump. A já nezvlád´, abych se vešel do tý dráhy. Teď se mi v Coventry líbí, ale je pravda, že hodně britskejch‘ drah je atypických. Je tam i jiný počasí, což se odráží na naladění motorky. S tím mi hodně pomoh‘ Bohouš Brhel. Jeden motor se mu 
hodně poved‘. I ten druhej‘ nebyl špatnej‘. Letos uvidím, s čím tam půjdeme, jestli podepíšu. Zatím to stojí na tom, že se maj‘ ozvat. Jsem v kontaktu s mechanikem. Jsem prej‘ v plánu pro tým, co chtěj‘ postavit, ale promotér lítá někde v USA a tak musím čekat. Když se neozvou, nechám Anglii, pokud se Coventry ozve, budu tam. Začíná se závodit v půlce března, což by byl dobrej‘ krok pro novou sezónu. V tý Anglii je takovejch‘ závodů, že je těžký skloubit to s Evropou. Je to vyčerpávající, když si ještě spočítáš, co strávíš na letišti… Stalo se, že přehodili Grand Prix a já měl poprvé objednaný levnější letenky předem. Přebukovával jsem to, takže kdybych si koupil novou letenku rovnou, vyšlo by to levnějc‘.“
speedwayA-Z: „Závod, k němuž jsi upíral velkou pozornost, bylo finále mistrovství světa juniorů v Pardubicích. Nakonec to dopadlo, jak dopadlo, a mnozí ti vyčítali, že jsi nevyužil domácího prostředí. Dá se ovšem v dnešní ploché dráze ještě o něčem takovém vůbec hovořit?“
Filip Šitera: „Výhoda domácího prostředí je jedna stránka, ale při finále mistrovství světa juniorů jsou závodníci na velký úrovni. Emil Sajfutdinov s Chrisem Holderem a Troyem Batchelorem to dokazujou. Je možná lepší jet venku, než na domácí dráze, kde se přidá i psychika a lidi očekávaj‘, že uděláš výsledek. Druhá stránka je štěstí. Ne, že musíš jen jezdit, ale aby se něco nestalo. Když ti ve finále nevyjde jedna rozjížďka, srazí tě to psychicky. Začneš přemejšlet a děláš blbý věci. Mně v Pardubicích nevyšly dvě jízdy. V první mi shořela spojka a já málem vletěl do pásky. Celej‘ tým se tomu okamžitě věnoval. Ve druhý jízdě to bylo lepší, ale jak už to člověkovi začne v hlavě magořit, dělá kraviny. Jezdíš nesmyslně po dráze, volíš blbou stopu. Byl štěstí, že ve třetí rozjížďce jsem udělal dva body, ale pak už nic. 
Hodně mě to podrazilo. Díky lidem v týmu, že připravili motorky na Zlatou přilbu. Důraz byl na finále mistrovství světa, ale při Zlatý přilbě jsem aspoň porazil nějaké lidi, co maj‘ zvučná jména. Ale to je život, mám poslední rok. Budu se snažit a uvidíme, jak to dopadne.“
speedwayA-Z: „Pardubice shodou okolností viděly také další reprezentační pech. Při semifinále mistrovství světa juniorských družstev jsi s českým nároďákem do poslední chvíle bojoval o postup do finále, nicméně na poslední chvíli vás převálcovali Švédové…“
Filip Šitera: „Určitě to bylo zklamání. Před závodama nás nikdo netipoval, dobře jsme to rozjeli a nakonec chyběly dva body. Švédové, Angličani a teď i Rusáci maj‘ dobrou základnu. Kdyby nám tohle někdo řek‘ předem, nebudeme mu věřit. Solidně jsme začali, ale bohužel nezakončili. Bylo škoda, že kluci ty dva bodíky nepřivezli. To moh‘ ale přidat každej‘. Byl to ale dobrej‘ výsledek, porazili jsme Rusko a Anglii. Naše skupina byla těžká. Švédové měli těžkej‘ začátek, ale dokázali se vyškrábat až na to první místo.“
speedwayA-Z: „Loni jsi debutoval v sestavě národního týmu ve světovém poháru. A mezi špičkovou jezdeckou společnost ses podíval i jako náhradník při české Grand Prix. Byly tyto dvě zkušenosti pro tebe motivační?“
Filip Šitera: „Člověk se chce svýzt ve světovým poháru. Jezdí tam dost lidí z Grand Prix. Měli jsme naději na poslední šanci. Škoda, že vyloučili Aďu. Jel žolíka a z pozice, kdy předtím 
vyhrál. Ale Aleš s Lubošem se trápili a přišli jsme o šanci, protože konkurence byla dost velká. Den předtím jsem se domluvil s Coventry a po závodech jim to podepsal. Řek‘ jsem jim, a se nejdřív kouknou na závody, jestli se jim to bude líbit. A Grand Prix v Praze byla něco krásnýho! Už jen trénovat a stát na tom nástupu! Velký dík patří panu Ondrašíkovi a lidem, co mi umožnili být při tom v kombinéze. Byl jsem druhej‘ náhradník, ale i ten se někdy sveze. Kdyby byla tahle šance znovu, určitě ji neodmítnu. Ten závod má kouzlo už jen v tom, že se tam všichni chovaj‘ jinak než v lize. Doufám, že jsem v Grand Prix nebyl naposled. A čím dřív se vrátím, tím líp.“
speedwayA-Z: „V extralize musela Plzeň spolknout velmi hořkou pilulku. Po titulu z roku 2007 se nakonec ani nevešla na pódium. Šlo to na vrub zranění Zdeňka Simoty nebo spíše modelu SWC, který vyžaduje víc silných závodníků, přičemž nenabízí tak výrazné taktické prostředky?“
Filip Šitera: „Určitě ty bylo taky tím Zdendou. Předloni jsme vyhráli, že jsme byli vyrovnanej‘ tým. Mohlo to bejt i loni, ale stalo se. Tady není velká základna a závodník se nedá nahradit někým stejně úspěšným. V plochý dráze jsi jednou dole, jednou nahoře. Předloni jsme vyhráli, loni byli čtvrtý. Úspěch byl, že jsme se dostali do druhé poloviny. Systém mění lidi, co dělaj‘ pravidla. Ale je třeba přemýšlet, když něco vymyslíš, abys ho zaplnil. Je nesmysl otevírat extraligu pro cizince, protože tady máme juniory. A ti se vyjezdí, když budou závodit, ne jen jezdit o tréninku. Jestli je systém špatnej‘, jezdci se o tom zmíněj‘, ale jsou tady jiný lidi, aby rozhodli. Když se koukneš na Polsko a Anglii, jezdí se tam ve 
dvojicích, ale na patnáct jízd. Závody jsou zajímavý a taky nemaj‘ pětadvacet rozjížděk jako my. Ale to musej‘ posoudit jiný lidi.“
speedwayA-Z: „České ovály ti tentokrát nepřinesly obvyklou hromadu medailí. Jak bys své účinkování v závodech mistrovství republiky vystihl?“
Filip Šitera: „Zklamáním byly dvojice. Nejdřív měl Wolfík defekt a pak jsme nezvládli jízdu s Prahou. Je to systém, že dojet druhej‘ a třetí je lepší než vyhrát. Co k tomu dodat? Je to už za náma. V jednotlivcích se mi první závody v Praze povedly, ale přišly moje oblíbené Pardubice. Nikdy jsem je neměl rád, ale vždycky se mi tam při důležitejch závodech dařilo. A když jsem v mistrovství světa juniorů potřeboval zatáhnout, vrátilo se mi to… A v Liberci jsem byl po pádu a sezóna už byla jinde. Navíc jsem i tam vyboural Věroušovi desky… Udělal jsem ale krok dopředu. 2007 jsem byl osmej‘, teď pátej‘ a měl jsem stejně bodů s Aďou. Pro mě je prioritou každej‘ závod i trojky. Nevypustil jsem je, ale nevycházely mi termíny. Nemoh‘ jsem jet kvůli tomu pádu v Liberci a nastoupil jen třikrát. V junioráku mi na začátku přeložili polskou ligu, ale v Praze jsem měl pauzu a svez‘ se. Ale ztráta byla velká. příští rok bych chtěl jet juniorák zase. Je to naposledy, ale záleží, s kterejma závodama mi to bude kolidovat.“
speedwayA-Z: „Během čtvrt roku už začne nová sezóna, která pro tebe bude poslední v juniorce. Jak se na ní chystáš a co bys v ní rád dosáhl?“
Filip Šitera: „Chystám se docela hodně. Pomalu začínám stavět motorky. Nějaký věci už jsou 
nakoupený, na něco čekám. Po fyzický stránce budu dobře připravenej‘. Budu muset zapracovat i po psychický stránce. Loni se to nepovedlo a tohle je moje poslední sezóna v juniorech a tak je třeba, aby všechno dobře klaplo. Léčitel pan Bradáč mi dělá maséra, léčí mě a pomáhá mi i s psychikou. Člověk lítá, je nevyspalej‘ a je to náročný a velká zátěž. Půjde mi o všechno a chci vědět, že jsem se přes zimu vyléčil a dobře se připravil. Ambice jsou minimálně o sto procent lepší než tuhle sezónu. A hlavně nemít žádný zranění, aby mě to nepřibrzdilo.“
Filip Šitera děkuje:
„Rozhodně dědovi a celý rodině. Přítelkyni, že mě dokázala přivést i na jiný myšlenky, když jsem byl zraněnej‘. Poprvé jsem byl v sezóně na dovolený. Mechanikům Jarinovi, Romanu Dolečkovi a Enzvillemu. Pak Bohoušovi Brhelovi. Určitě i Tomáši Rambouskovi, že rychle a mnohdy v nevhodnej‘ době dokázal zařídit letenky. Panu Menčíkovi z Autokomplexu Menčík, pan Kohútovi, firmám Rimini, SPS Bakov nad Jizerou, Moto Point, A EK z Nové Paky, CNC SCANDIC, Frantovi Liebezeitovi z DaK, panu Greplovi, ČSOB pojišovně, firmě Přikryl, panu Sladkému ze SýS, firmám TENG TOOLS, Simpsons Racing UK, GARDINIA, MFC, SHOCK – energetické drinky, Kubovi Hejralovi a lidem z PK Plzeň za veškerou podporu. A všem dalším, co mi pomohli.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach
