Plzeň – 6. prosince
V letošním roce ho zdviž plochodrážní kariéry vyvezla zase o pár pater výš. Nicméně paradoxně mu unikly všechny domácí tituly. Etabloval se ovšem mezi absolutní juniorskou špičkou, což potvrdil stříbrem v šampionátu devatenáctiletých. Stále častěji se objevoval v hledáčku reprezentačního kouče Milana Špinky. A o progresu a změnách hodnot svědčí i jeho diametrálně odlišné pocity, když podruhé skončil čtvrtý v mistrovství republiky dvojic. Loňskou euforii vystřídalo letošní černočerné zklamání. O tom všem a mnohém dalším hovoří plzeňský junior Michael Hádek v exkluzivním rozhovoru, který poskytl magazínu speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „Překvapivou novinkou letošního podzimu se stal podpis Filipa Šitery pod smlouvou se Mšenem. Ty jsi s ním byl v plzeňském týmu už od počátku své kariéry a prožil s ním zlatou žeň v roce 2007. Jak si myslíš, že jeho odchod Plzeň postihne?“
Michael Hádek: „Určitě nás to postihne. Neví se, jak bude Zdenda jezdit po zranění a jakou bude mít výkonnost. Filip byla jistota. Dělal deset bodů na závod. A to teď bude chybět. Když to bude možný, budu tahat místo něj. Ale extraliga stojí na Polácích. O mně je známý, když odstartuju, letím dopředu, jinak jsem ztracenej‘. S Jéňou Holubem bychom se v tomhle mohli doplňovat, ale to je všechno ve hvězdách. Ale Filip bude chybět určitě. Jedná se s Polákama. Jeleniewski bude určitě, Walasek nevím, jsou tam i junioři. Dá se říct, že první si z Poláků vybralo Mšeno, na Plzeň zůstal zbytek. Nevím, jak ti kluci jedou. Chtělo by to hvězdu jako Simon Wigg v roce 1994, aby ten klub táhnul. Ale nevím, extraligu 2009 se vůbec neodvážím tipnout. Filipův odchod je i výzva jak pro mě, tak pro Jéňu i ostatní. Bude to však těžký. Nezbejvá než se snažit, bojovat a neudělat ostudu. Přece jenom budu o rok starší, chtělo by to sedm, osm bodů každý závody. Pak bychom to druhý místo vybojovali. Ale to je to ‚kdyby‘. Risk je však zisk. Letos jsem měl pády, ale jen při tréninku na jaře v Praze vlastní vinou. Jinak jsem se k tomu pokaždý přimotal. Někdy sám, někdy přijel Pavel Pučko (smích). A Zlatou stuhu si nepamatuju doteď. Jen začátek a svou první jízdu.“

speedwayA-Z: „Právě absence jednoho závodníka, zraněného Zdeňka Simoty, se odrazila na plzeňském výsledku v letošní extralize. Loni jste vyhráli titul a letos se na pódium ani nevešli. Jak jsi to prožíval?“
Michael Hádek: „Beru každej‘ závod jako normální závod. Napětí ale bylo. Nemyslím, že by výsledek byl propadák. Zdenda je v Plzni hvězda. Museli jsme se vyrovnat s tím, že chyběl. S Jéňou jsme mladý, učíme se a do smrti budeme, ale jemu se zatím nevyrovnáme. U něho byla jistota bodů, u nás ale taková alchymie. A s naší sestavou se ani víc čekat nedalo. Maximálně třetí místo, ale to by byla náhoda nebo souhra okolností. Ostatní měli náskok, akorát Mšeno bylo s námi. Pak však odskočilo a už se s tím nedalo nic dělat. Nejlepší moment pro mě byl první závod v Plzni, jak jsem porazil Sebastiana Ulamka. Koukal jsem na internetu na video. Jsou tam lidi a řvou ‚jeď, jeď‘. A nebo ve Mšeně, když jsem vyhrál s Lubošem a Adrianem Gomolskim. To jsou dva momenty, co se mi vryly do paměti. Nejhorší je potom každej‘ závod, co nezaboduju. Vždy se ode mě něco očekává, a když udělám dva tři body, je to propadák. Nejhorší moment byl asi v Praze. Aďa si chtěl ohlídat Honzu Jaroše a já byl mezi nima. Vystoupil jsem z toho a dopadlo to, jak dopadlo. Zničená motorka, ale já se oklepal. Ale nejhorší extraliga to byla. A Slaný. ale celkově jsem byl spokojenej‘. Nebo spokojenej‘… Moh‘ jsem bejt pokaždý lepší, ale… To je právě to ale. Někdy to sedne, jindy ne.“

speedwayA-Z: „Vedle Slaného právě Plzeň doplatila na nový rozpis dle modelu světového poháru družstev. Tým vyžaduje více závodníků, a vypadne-li jeden klíčový, vznikne za současného stavu české ploché dráhy problém. Na druhou stranu se ti dostalo více závodních příležitostí. Převažují tedy pozitiva, nebo negativa?“
Michael Hádek: „Popravdě nevím. V tutom jsem nestrannej‘. V tom se víc vyznaj‘ předsedové klubů. Je to na nich. Na jezdcích to nezáleží. Maj‘ závodit a bojovat. Osobně se mě to nedotklo. Když to bude takhle dál, je mi to jedno. Ale nevím, jak to kluby vydrží s penězma. Pozitiva, negativa, těžko říct. Šancí bylo víc, jezdil i Jéňa. Kdyby by starej‘ rozpis čtyři plus náhradník, střídali bychom se. V sestavě jsme měli třeba Jirku Štrobla, ale byla jistota, že se Jéňa sveze místo něj. Ale před Jirkou klobouk dolů. Má svůj věk a dokáže zatočit. Mistři nejsme, ale myslím, že bychom nebyli ani ve čtyřkách. Drymlovci nevynechávali závody a Pardubice byly nabitý. I když se Zdendou Simotou by to bylo zase všechno jinak. Zklamání, že není titul, je, ale s tím mančaftem se s tím muselo počítat.“

speedwayA-Z: „Ve tříčlenných družstvech jsi opět závodil za Březolupy. Jak soutěž hodnotíš a bude spolupráce pokračovat také v sezóně 2009? Povede se vám už konečně splnit úlohu černého koně soutěže?“
Michael Hádek: „Spolupráce určitě bude. Jsem domluvenej‘, že tam budu jezdit. Když se bude dařit, mohli bychom být první. Ale musí se zadařit celýmu mančaftu. Na jednotlivci se vyhrávat nedá. Měl by tam bejt Martin Málek, Martin Gavenda, a když bude dobrej‘ Polák, můžeme Pražáky prohnat. Když se mi zadaří, letím. Myslím, že loni to ve trojkách bylo lepší než letos. Dělal jsem víc bodů. Ne, že bych si nevěřil a bral to jako podřadný závody, ale připadalo mi to takový nedůležitý. Ale musím to brát jako každý závody, a tak to příští rok bude na maximum. Začíná to bejt vyrovnaný. Jde o to konkurovat a aby se přiklonilo štěstí.“

speedwayA-Z: „Loni jsi v Pardubicích překvapil první bednou v českém juniorském šampionátu. Letos jsi byl na pódiu třikrát. Jak hodnotíš celkové čtvrté místo v závěrečné klasifikaci? A co devatenáctky a juniorská družstva?“
Michael Hádek: „Loni jsem z toho byl nadšenej‘, letos jsem čekal víc. Ale zkazila to Kopřivnice. Martin Gavenda si tam udělal náskok. Kdybych tam jel, myslím, že bych ho překonal. Ale stalo se, stalo. Myslel jsem na víc, ale Jéňa Holub mi šlapal na paty, a tak jsem se spíš bál, abych nebyl až pátej‘ a ne čtvrtej‘. Ve Mšeně jsem ani bednu nečekal. Myslel jsem, že bude rozjezd s Marcelem Kajzerem, ale on měl nakonec míň bodů. Nejlepší bedna byla však v Plzni před domácíma lidma. Chtěl jsem si vybrat místo u mantinelu, ale tatín řek‘ ‚stoupni si sem‘ a ukázal mi na lajnu. Nebyla tam žádná kolej, tak jsem ho poslech‘. Nebyl tam ale vidět obrubník. Materiálu tam bylo málo, odhrnul se a já startoval z toho obrubníku. Strašně jsem se divil, že jsem neodjel. Až táta mi pak v depu říkal ‚soráč, jdi se podívat, odkud jsi startoval‘. Jak se říká, i mistr tesař se utne. V devatenáctkách byl Matěj bezkonkurenční. To bych musel odstartovat plus jet si svou stopu. Ale on tam byl. Zasloužil si titul, čekal na něj dlouho. Ta jeho výkonnost je famózní, klobouk dolů. Myslel jsem, že bude víc kousat Jéňa, ale překvapením byl Pavel Pučko. Nakonec to dopadlo, jak dopadlo. Druhej‘ vingl a oba jsme byli na zemi. To mi zkazilo tu Kopřivnici. Nevyšlo to teď, vyjde to příště. Ve družstvech jsme doplatili, že jsem v Plzni byl nemocnej‘. Odskočili nám a v Praze s tím už nešlo nic dělat. Jak jsem se vyjádřil po závodech, byl to jen lepší trénink. Spokojenost by s tím měla bejt, ale není. Čekali jsme víc. Chtělo to, abychom v každý jízdě zajeli oba. To se bohužel nestalo. Příští rok to bude lepší. Slibuju!“

speedwayA-Z: „Srovnání loňska a letoška se nabízí rovněž v případě mistrovství republiky dvojic. S Janem Holubem jste v Divišově zářili štěstím, ovšem v Březolupech jste k němu měli daleko…“
Michael Hádek: „V Divišově se od nás víc nečekalo. V Březolupech taky ne, ale my jsme od sebe čekali víc. Když jsme se dostali do malýho finále, chtěli jsme udolat Martina Gavendu. Nestalo se tak, skončili jsme čtvrtý a byli naštvaný. Plochodrážní kariéry máme ještě před sebou a v budoucnu by to mohlo bejt lepší. Pro osmnáctiletýho a sedmnáctiletýho kluka bejt dvakrát čtvrtý v mistrovství republiky mezi seniory je sousto. V Divišově jsme měli štěstí na skupinu, to je pravda. Teď to bylo těžší, ale měli jsme štěstí, že Richard vypadl na motor. A pak byla moje kolize s Aďou a vyloučili jeho. Na druhou stranu jsem měl smůlu, že jsem musel pak jet na Jawě. V malým finále jsme odstartovali, Jéňa a Matej Ferjan letěli dopředu. Chtěli jsme zavřít Martina, ale on mi regulérně ujel. A ujížděl mi víc a víc. Troufám si říct, že s GM bych mu ujel, i kdyby byl přede mnou. Ale jak říkám, budoucnost je před náma a ta bedna se někdy určitě povede. S Jéňou se mi ve dvojici jezdí suprově. Víme o sobě a ke konci sezóny jsme byli sehraný. Domlouvali jsme se, kdo pojede lajnu a kdo venek. Je rychlejší než já, ale když na něj odstartuju, nepředjede mě. Postupujeme vejš a vejš. Hlavně, aby nám to vydrželo. Do Mšena nesmí přestoupit, zakazuju mu to, neměl bych, s kým jezdit (smích). Srovnávám se s ním i o tréninku. Mezi ostatníma bych byl v Plzni jednička, ale spolu se můžeme učit a srovnávat se. Kdyby odešel, byla by to škoda, jak pro mě, tak pro něj.“

speedwayA-Z: „Startoval jsi za Krosno ve druhé polské lize a za Pfaffenhofen v německé bundeslize. Byla to dobrá škola? V Krosně jsi prodloužil o další rok, ale co ostatní ligy?“
Michael Hádek: „Pfaffenhofen jo. Byl tam Matej Ferjan, Cameron Woodward, Martin Smolinski… Ten mně radil, jak zatočit. Bylo to tvrdý jako beton a strašně za roh. Složil jsem to a vždycky byl najednou až u prken. Chtělo to krátkej‘ nájezd, prodloužit to a složit. Hodně zvenku a z výjezdu lajnu. Rady se vyplatily, odved´ jsem Mathiase Schultze. Škoda, že jsem tam jel jen jeden závod. Mám rozjednaný, že by se měli ozvat na příští rok. Známej‘ mi dohazoval i Olching. Je to velká dráha jako Pardubice, jen užší. Říkali, když budou mít zájem, určitě se ozvou. V Krosnu se zadařil jak kterej‘ závod. Ten první jsem dělal čtyři plus jedna. Byli nadšený, že jsem bojoval. Poveď se mi i závod s Gnieznem. Byli první v tabulce a my jim dali na prdel. Dráha hlubina, louže dva krát dva metry. Prvně jsem jel na GM. V první jízdě jsem odstartoval, přede mnou kolega Grzegorz Szyszka. V Krosně se nedá jet jinak než držet kolem dokola. Předjel jsem ho, ocejchoval ho, takže si v depu stěžoval. Je to jiný než v Čechách, jiný jezdci, taktizuje se. Dvojutkání jsou spravedlivý, ale oni maj‘ jezdce a u nás to nepřipadá v úvahu. V Krosně jsem prodloužil. Letos jsme prodělali, teď mám lepší kontrakt. Hlavně bodovat. Dá se říct, že teď to bylo na dvě gumy a cestu, ale příští rok se to vyplatí jen na cesákách. Jednou jsem tam zničil motorku tak, aby se to vyrovnalo. Nejvíc jsem tam dělal sedm bodů proti Gnieznu. Kdyby to bylo pořád, bylo to pro nás dobrý. Ale to je zase to ‚kdyby‘. Anglie zatím ani ne. Za prvně by tam neměl kdo se mnou jezdit, za druhý neumím ani slovo anglicky a za třetí zatím tak dobrej‘ nejsem. Teď ještě dělám nástavbu a nestíhal bych to skloubit se školou.“

speedwayA-Z: „S juniorským nároďákem jsi se v Pardubicích rval o postup do světového finále, by vás řada malověrných už předem odsoudila do role outsiderů. Když už to vypadalo, že jste za semifinálovou vodou, předčili vás Švédové. Pech jako hrom, co?“
Michael Hádek: „Určitě to byl pech. Počítalo se, že Filip, Matěj a Hynek zabodujou. Ode mě s Vanďou se nic nečekalo, ale doufalo se, že budeme bodovat a něco urveme. Švédi byli ostřílený a vyrovnaný. Byli to takoví tahouni. Měli závěr jako hrom a prostě nás udělali. Matěj měl ještě smůlu s hadičkou od metylu a postup byl ztracenej‘. Šli jsme tam jako outsideři, ale nakonec byli zklamaný, že jsme nepostoupili. Švédové, Rusové, Angličani jsou už na plochý dráze sakra národy. Češi nemaj‘ základnu a od nás se nic nečekalo. Celej‘ mančaft měl smůlu. Stát se to může každýmu. Kór, když je to takovejhle důležitej‘ závod a pracujou nervy. Ale stane se. Teď už musíme určitě postoupit! Sestavu bych přirovnal k tý letošní. Ne, že bychom byli outsideři, máme Finy, Dány a Rusy, ale můžeme jenom překvapit. Ale postup by byl suprovej‘.“

speedwayA-Z: „V reprezentaci ses objevoval poměrně dost často. Vedle juniorského nároďáku jsi absolvoval všechny další tři juniorské šampionáty a v evropských devatenáctkách ses dostal do finále. Startoval jsi rovněž v mistrovství Evropy jednotlivců a ze Lvova postoupil do semifinále.“
Michael Hádek: „V reprezentaci to byl pro mě zlom. Ne že by se loni po mně nikdo nekoukal, ale byli tam jiní jezdci. Letos jsem si to vybral já a ve většině případů tam byl. Ve Wiener Neustadtu (semifinále ME juniorských družstev – pozn. redakce) byl velkej‘ pech. Nejdřív jsem šel na držku a musel na druhou motorku. Měl jsem tam Švába karburátor a neodstartoval. Během dvou, tří kol jsem předjel dva jezdce. Pak jsem předjížděl z druhýho na první a praskla mi guma. V poslední zátočině jsem dojel na třetím místě. Navíc mi spadnul sekunďák a pak se z druhýho fleku zadřel motor. Kdybych dojížděl bez defektů, výsledek by byl veselejší. V mistrovství světa juniorů jsem si vybral Güstrow. Tatín tam jezdil a říkal, že je to malá, pěkná dráha, zatímco Norden je velkej‘ a rozbitej‘. V Güstrowě jsou fakt super lidi. Odešla mi dvě zapalování, mohly za to ty nový chcípáky. Táta tam měl známýho, tak nám ho půjčil a druhý jsme si koupili. Myslel jsem, že postoupím. Starty jsem měl dobrý, ale jela nejdřív lajna a pak zase venek. A já jsem taková lajnová bruska. A než jsem poznal, že jede venek, bylo pozdě. V poslední jízdě bych musel vyhrát. Byl tam ale Troy Batchelor a Robert Baumann jel o postup. Troy mě brzdil. Ve druhý zatáčce jsem to dal nad něj, ale Baumann šel pod nás. Z výjezdu mě přibil a já šel málem na držku. Předjel mě i ten čtvrtej‘. Toho jsem ještě stačil dohnat a měl chu jít plácnout Baumanna přes držku. Ale nějak jsem se k tomu nedostal, i když jsem byl naštvanej‘ hodně. Krško (semifinále ME do 19 let – pozn. redakce) bylo úplně bombový. Prvně jsem jel na GM od Bohouše Brhela. Co start, to jsem vyhrál. Ale ve druhý jízdě přišel defekt. Prasknul mi řetěz z druhýho místa a nakonec jsem kvůli tomu nebyl na bedně. Pak mě trefil Marcel Kajzer a musel jsem jet jawku, ale v pohodě. Zase se dařilo, až jsem se divil. V poslední jízdě už byla jistota, že postoupím. Matija Duh přede mnou upad‘ na hubu. V opakovačce odstartoval Matěj jako první, vyvez‘ Čondu na prkna a já se dostal na druhej flek. Postup tak byl týmovou spoluprací zajištěnej‘. Ve finále ve Stralsundu to bylo hodně vyrovnaný. Nešly mi starty a o nich to bylo. A nakonec z toho bylo v uvozovkách jen dvanáctý místo. Čekal jsem od toho víc, tak do šestýho jsem chtěl bejt. Ale neházím flintu do žita. Velká Evropa byla ve Lvově překvapením. Jako jedinej‘ jsem odved‘ Gapinskeho, vítěze závodu. Nakonec se to zvrtlo a bedna mi utekla. Poslední jízda se opakovala a já neodjel. Byli přede mnou Trofimov a Ivanov. V semifinále v Debrecenu jsem ale nestíhal. Hodně dlouhá dráha, hlavně rovinky a oni mě školili jako začátečníka. Odstartoval jsem třeba druhej‘ a Tihányi jako by mě na tý rovince potkal.“

speedwayA-Z: „Nová sezóna už za čtvrt roku zaklepe na dveře. Jak se na ni chystáš? A zahrnují tvé plány také dlouhou dráhu, s kterou už nějaký pátek koketuješ?“
Michael Hádek: „Dlouhou dráhu už zahrnuju dva roky. Ale nejsou peníze. Letos jsem byl domluvenej‘ s Káčou Kadlecem, že mi to půjčí. Ale on jednu motorku ohnul někde v Holandsku. Snad se sklouznu příští rok. Chtěl bych tu něco dokázat jako tatín. A aspoň se mu vyrovnat, a pokud by to šlo, bejt ještě lepší. Kdyby mi to šlo, do reprezentace bych se moh‘ dostat. Jde však o to sehnat tu motorku, což nebude nic lehkýho. Jinak bych se chtěl probojovat do finále mistrovství Evropy do devatenácti let. A kdyby to bylo jen trochu možný, jít do finále mistrovství světa juniorů. Ale je hodně dobrejch juniorů, to bych musel bejt rozjetej‘ a mít štěstí. Dostat se do nároďáku pro juniorský mistrovství světa a ve finále udělat bednu. A tituly doma. Kdyby byl hattrick v juniorech, bylo by to super. Aspoň by se někdo vyrovnal Filipovi a Matějovi. Jenže Jéňa začíná hodně kousat a bude to těžký.“

Michael Hádek děkuje:
„Určitě našim. Dělaj‘ pro mě první a poslední. Jsou to nejlepší sponzoři, co mám a mít budu. Strejčkovi, že se mnou jezdí po závodech a někdy to nemá se mnou lehký. Firmám Pramar, Autoservis Chotíkov, Jaroslav Vrzáň – Malby Design a Jan Kestler – Zemní práce. Láďovi Kosinovi, dědovi a Petru Vysockému.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)