Hynek Štichauer nechtěl být potřetí čtvrtý

Pardubice – 4. října
Hynek Štichauer jel včera svou poslední Zlatou stuhu. Závod, v němž už dvakrát skončil těsně pod pódiem, však pro něho neskončil vůbec optimálně. Ve finálové jízdě upadl a přivodil si zlomeninu navikulárky na pravé ruce. Na zemi se zároveň s ním ocitnul i Michael Hádek. S otřesem mozku strávil noc v pardubické nemocnici a dnes odpoledne byl propuštěn.

„Hlavně jsem nechtěl bejt poslední čtvrtej‘,“ svěřil se Hynek Štichauer při sledování včerejšího světového juniorského finále. „Mrzí mě, jak to dopadlo, ale kdybych dokroužil na čtvrtým fleku, mrzelo by mě to taky.“

Místo zítřejšího duelu s Gnieznem na dráze svého Miskolce zůstane pardubický junior doma. „Letos je pro mě asi už konec sezóny,“ řekl. „Uvidíme, jak to půjde. Teď je to oteklý a bolí mě to. Ale třeba bych do Polska ještě na baráže jel.“

Michaela Hádka vyzvedl v pardubické nemocnici jeho otec Bořivoj krátce po půl páté. „Trochu to ještě bolí,“ uvedl plzeňský junior. „Ale pohoda. Ze závodu si nic nepamatuju, vzpomínám si jen na včerejší dopoledne. Ale hlavně, že to motorka přežila ve zdraví.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Vítězili pouze Češi a Poláci

Pardubice – 4. října
Jubilejní šedesátý ročník Zlaté přilby začal tradičně už v sobotu úvodní čtveřicí rozjížděk. Ve všech případech vítězili čeští nebo polští závodníci. Nejlepší výchozí pozici pro zítřejší pokračování mají Matěj Kůs, Josef Franc, Adrian Miedzinski a Wieslaw Jagus.

Úvodní čtyři jízdy vylučovacích skupin 60. Zlaté přilby:

I Martin Kůs, Rory Schlein, Christian Hefenbrock, res Martin Málek, Andy Smith; Tomáš Suchánek E
II Josef Franc, Tai Woffinden, Martin Smolinski, Jan Jaroš, Mattia Carpanese, Denis Gizatullin
III Adrian Miedzinski, Manuel Hauzinger, Luboš Tomíček, Martin Vaculík, Vladimir Dubinin, Izak Šantej
IV Wieslaw Jagus, Filip Šitera, Steve Johnston, Ludvig Lindgren, Matthias Schultz, Alessandro Milanese

Strhující závěr zopakoval loňskou historii

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 4. října
Samotný závěr dnešního světového finále mistrovství světa juniorů v Pardubicích způsobil, že se v otázce mistra a vicemistra opakovala loňská historie. V rozjížďce s číslem devatenáct na sebe narazili Emil Sajfutdinov a Chris Holder. Ruský obhájce titulu přišel o jeden bod s Troyem Batchelorem, zatímco Australanův skalp získal Martin Vaculík. Při vzájemném měření sil obou leaderů profitoval Emil Sajfutdinov ze svého rychlého startu a jako první závodník vůbec i z obhajoby titulu. Chris Holder zůstal trčet za Lewisem Bridgerem, což ho poslalo do dodatkové jízdy o stříbro s Juricou Pavlicem. Chorvat vedl od startu takřka až do cíle. Chris Holder útočil stále z vnější strany, aby však v posledním oblouku udeřil vnitřkem. Na nečekaný manévr nedokázal Jurica Pavlic reagovat.

Nečekaný zvrat
Hned rozjížďka s číslem jedna přinesla obrovské překvapení. Z první zatáčky vyjel jako první Troy Batchelor. Emil Sajfutdinov, obhájce titulu a žhavý pretendent dnešní obhajoby, byl až za ním. A navzdory veškeré své snaze zůstal druhý až do cíle.

Z toho nemohl neprofitovat Chris Holder. Australan se loni v polském Ostrowě musel smiřovat s titulem vicemistra za ruským fenoménem. Rázem vycítil svou šanci. V prvním výjezdu třetí jízdy objel Matěje Kůse. A posléze odvrátil všechny nájezdy Jurici Pavlice, který se před pražského závodníka dostal na protilehlé rovince.

Famózní ouvertura australského závodníka se dočkala dalších pokračování. Osmou jízdu sice rozehrál nejlépe Troy Batchelor, avšak po skalpu Emila Sajfutdinova se další cenné trofeje nedočkal. V prvním oblouku Chrise Holdera ještě udržel, nicméně ten se do čela prosadil spodní stranou druhé zatáčky.

Třetí triumf dodal Chris Holder v desáté jízdě, v níž hrál velké sólo. Nicméně Emil Sajfudtinov stále zůstával jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci. V rozjížďce s číslem sedm demonstroval, že mu úvodní prohra nesebrala vůbec nic na jeho odhodlání. Se žlutým povlakem na přilbě se mu nepovedlo odstartovat a do první zatáčky najížděl jako poslední.

Žádný důvod pro skládání zbraní! Martin Vaculík byl na ráně jako první. V nájezdu do první zatáčky druhého kola se Emil Sajfutdinov jen minul okolo Igora Kononova. A v následující okruhu se v oblouku u depa vůbec nepáral s Andrejem Karpovem, jenž vedl od vylétnutí pásky.

Obdobné strhující drama musel ruský obhájce světového primátu předvádět rovněž v jedenácté jízdě. Tentokrát se před ním do prvního oblouku rovnali Jurica Pavlic a Ludvig Lindgren. Chorvat toužil po Švédově skalpu, ovšem Emilu Sajtfudinovi stačila necelá dvě kola, aby ukázal svůj výfuk oběma.

Čtvrtá série vyrovnala bodový zisk obou leaderů. Ve třinácté rozjížďce se o to postaral Martin Vaculík. Slovák konečně doladil nastavení motocyklu a celá čtyři kola vodil Chrise Holdera. O dvě jízdy později reagoval Emil Sajfutdinov dalším triumfem. A také v tomto případě musel útočit zezadu. Během úvodního kola pronikl před Williama Watsona, aby na začátku dalšího okruhu podjel Matěje Kůse. Takřka okamžitě byl o dobrých patnáct metrů vpředu.

Strhující drama na závěr
Rozjížďka s číslem devatenáct tím pádem dostala do vínku poslání definitivně rozhodnout, zda na juniorský trůn zasedne Emil Sajfutdinov či Chris Holder. Zatímco ruský závodník prve útočil ze zadních příček, nyní si uvědomoval nutnost vsadit vše na rychlý start.

A ten se mu z první dráhy kromobyčejně povedl. Chris Holder stál na roštu bezprostředně po jeho pravé ruce. Cpal se vehementně dopředu, leč Emil Sajfutdinov ho nesmlouvavě vyvezl na venek. Vtom zezadu přiletěl Lewis Bridger, jehož posun z posledního místa se zastavil až na druhé pozici před Chrisem Holderem.

Australan v té chvíli tušil, že se sen o výhře zlaté medaile právě rozplynul jako ranní mlha. Navíc i stříbro bylo v ohrožení. Jeho bodový zisk totiž vyrovnal Jurica Pavlic. Chorvatský závodník prohrál na začátku právě s Chrisem Holderem, aby v jedenácté jízdě přišel o body nejen s Emilem Sajfutdinovem, ale i Ludvigem Lindgrenem. Bez nadsázky lze konstatovat, že ho Švéd připravil o stříbro.

Na počátku rozjezdu tomu ovšem vůbec nic nenasvědčovalo. Po vylétnutí pásky vystřelil Jurica Pavlic dopředu a v první zatáčce nedal Chrisu Holderovi ani náznak šance. Australan posléze mírně zaostal, ovšem ve skutečnosti si Juricu Pavlice četl. Ve třetím kole byl znovu v bitevní vzdálenosti. Naznačil několik útoků zvnějšku, aby v posledním oblouku nečekaně udeřil spodem. Vytlačil Juricu Pavlice a protnul metu jako staronový vicemistr světa.

Česká spokojenost i zoufalství
Odpověď na otázku, zda Filip Šitera a Matěj Kůs využijí domácího prostředí k pronikavějšímu výsledku, vypadala po první sérii chmurně. Ani jeden z českých reprezentantů nedosáhl na body! Filip Šitera odstartoval katastrofálně v první jízdě, Matěj Kůs ob jednu rozjížďku klesl na poslední příčku po průjezdu první zatáčkou.

Nicméně od té chvíle se osudy obou Čechů diametrálně lišily. Filip Šitera, který v pečlivé přípravě na finále shodil dokonce i pět kilogramů tělesné hmotnosti, se trápil se spojkami i s převody. Nakonec na sebe výrazně upozornil pouze v rozjížďce s číslem devět. V ní dojel druhý za Lewisem Bridgerem, přičemž nechybělo málo, aby v první výjezdu ukázal deflektor i jemu. V závěru však Filip Šitera přiznával psychické zlomení, na jehož vrub připisoval obě další nuly.

Matěj Kůs však v šesté jízdě rozjásal česká hrdla v ochozech. V první zatáčce rychle přeletěl okolo Tai Woffindena, jehož útoky odvracel až do cíle. V rozjížďce s číslem dvanáct zůstal opět trčet vzadu na nebodované příčce. Bojovný závěr a větší počet lepších umístění ho nakonec pasoval na šestého juniora modré planety.

V patnácté jízdě strávil celé kolo před Emilem Sajtfudinovem, který ho na rozdíl od červnových juniorských družstev tentokrát nakonec o vedení připravil. Rozjížďku s číslem sedmnáct ozdobil Matěj Kůs duelem s Ludvigem Lindgrenem o vítězství. Už ve druhé zatáčce se Pražan natahoval po vedoucím místě, aby ho nakonec definitivně sebral na počátku druhého kola.

Po závodech litoval obou nul, protože si dobře uvědomoval, kam by ho dostala alespoň dvě třetí místa. O jediný bod lépe a jednu příčku výše nakonec skončil Martin Vaculík. Ani on se v rozjížďce s číslem sedm nevyvaroval nuly, za kterou vinil změněnou dráhu oproti včerejší Zlaté stuze a nedopasovaný motocykl. Také on se mohl pyšnit dvěma triumfy, přičemž se stal prvním, kdo přestřihnul vítěznou šňůru Chrise Holdera.

Hlasy z depa
„Bylo to celkem těžké,“ nechal se Emil Sajfutdinov slyšet po obhajobě titulu. „Děkuji všem, co mi pomáhali. Je to vyvrcholení celé mé sezóny.“ Rozhodující krok ke zlatu ruský závodník učinil porážkou Chrise Holdera v rozjížďce s číslem devatenáct. „Připravoval jsem se,“ komentoval ji Emil Sajfutdinov. „Dal jsem všechno do startu. Bylo to o něm.“

„Jsem zklamaný,“ netajil se Chris Holder, podruhé v řadě světový vicemistr. „Začal jsem dobře, ale během závodů se mi rozladila motorka. Chyba byla, že jsem si nevzal druhou.“ A co by on řekl na téma devatenácté jízdy? „Start nebyl špatný,“ líčil. „Ale nestihnul jsem Emila do první zatáčky. Pak přijel Lewis Bridger a už s tím nešlo nic dělat.“

„Jsem šastný,“ svěřil se Jurica Pavlic. „V rozjezdu jsem vedl celé kolo a nakonec o to první místo přišel. Z toho jsem trošku rozladěný. A tak jsou spíš ty pocity něco mezi. Ani šastný, ani smutný.“ A jak viděl chorvatský závodník dodatkovou jízdu ze svého úhlu pohledu? „Byla to moje chyba,“ připustil. „Dobře jsem odstartoval. Ale Chris si v poslední zatáčce zvolil spodní dráhu, která byla rychlejší.“

„Celkem dobré,“ hodnotil svůj výkon Martin Vaculík. „Škoda, že od začátku nebyla dopasovaná motorka. První dvě jízdy to bylo na hovno, dráha byla jiná než včera. Ale fajn, těším se z toho úspěchu, super, dobré.“

„Jsem spokojenej‘,“ říkal Matěj Kůs. „Měl jsem dvě nuly, kdybych přivez‘ pokaždý aspoň bod, bylo by to o něčem jiným. Bylo to dramatický, do poslední jízdy jsem dal všechno, buď to vyjde nebo ne.“

Ze závodu připravujeme původní reportáž.

1. Emil Sajfutdinov, RUS 2 3 3 3 3 14
2. Chris Holder, AUS 3 3 3 2 1 12+3
3. Jurica Pavlic, CRO 2 3 1 3 3 12+2
4. Troy Batchelor, AUS 3 2 1 2 3 11
5. Martin Vaculík, SK 2 0 3 3 1 9
6. Matěj Kůs, CZ 0 3 0 2 3 8
7. Grzegorz Zengota, PL 1 0 2 3 2 8
8. Patrick Hougaard, DK 3 2 1 0 2 8
9. Ludvig Lindgren, S 1 0 2 2 2 7
10. Lewis Bridger, GB 0 1 3 0 2 6
11. Igor Kononov, RUS 3 1 0 1 1 6
12. Morten Risager, DK 2 1 2 1 0 6
13. Andrej Karpov, RUS 1 2 0 0 1 4
14. William Lawson, GB 1 1 1 1 0 4
15. Tai Woffinden, GB T 2 0 1 0 3
16. Filip Šitera, CZ 0 0 2 0 R 2
17. Simon Gustafsson, S 0 0
res Kamil Brzozowski, PL   DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Martin Vaculík získal Zlatou stuhu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 3. října
Tradiční juniorský a Zlaté přilby se stal kořiští Matina Vaculíka. Slovenský závodník po problematické úvodní jízda ovládl veškeré další jízdy, v nichž anij dnou nepoznal hořkost porážky. Své fenomenální postavení korunoval ve finále, v němž protnul metu před Grzegorzem Zengotou a Nicolaiem Klindtem. Do finále se z českých závodníků dostali také Hynek Štichauer a Michael Hádek, avšak paradoxně skončili po homadném pádu v nemocnici.

Mnoho českých povolaných, tři vyvolení
Zlatá stuha se ve svém třiačtyřicátém ročníku dočkala další novinky. Protože v pátek odpoledne stála na samém prahu pardubického plochodrážního víkendu, dočkala se odpoledního začátku. A protože začátkem října se smráká brzo, vůbec poprvé se na tradiční předzávod Zlaté přilby rozsvítila světla.

Nicméně nyní by šlo spíše hovořit o předzávodu finále juniorského mistrovství světa. Řada borců proto závod pojala především jako přípravu na vrcholnou událost plochodrážní sezóny do jednadvaceti let. V plejádě dvaceti jmen bylo také sedm našich. Nicméně dnes to neměl být český den.

A přitom to začalo nadějně. Hned v rozjížďce s číslem jedna triumfoval Matěj Kůs ve stylu start – cíl. Michael Hádek dovezl druhé místo, když po celá čtyři kola dokázal odrážet nájezdy Tai Woffindena. Stejně suverénně si hned vzápětí počínal Hynek Štichauer, když projel vítězně cílem před Janem Holubem.

V té chvíli nemohl nikdo tušit, že na české závodníky čeká už jen jeden jediný triumf. Sedmá jízda se musela opakovat kvůli pádu Manuela Novotneho ve druhé zatáčce, avšak Matěj Kůs hrál první housle v obou případech. Nicméně pražský závodník se měl stejně jako loni stát smutnou postavou Zlaté stuhy.

V rozjížďce s číslem deset zůstal po startu trčet vzadu. A z posledního místa se mu nepodařilo pozdvihnout se ani v první zatáčce, ani v dalším průběhu jízdy. S osmi body na jeho kontě ovšem ještě nic nemuselo být ztraceno. Jenže na startovním roštu třinácté jízdy začal pražský závodník zničehonic zoufale gestikulovat. Digitální časomíra v té chvíli ukazovala sedmadvacet sekund do vypršení časového limitu…

„Spad‘ mi řetěz,“ vysvětlil Matěj Kůs mnohem později příčiny svých trablů. Nyní stihl dvě minuty doslova za pět minut dvanáct. Avšak na nepřipraveném rezervním stroji nedokázal dosáhnout na body. Brána semifinále se mu uzavřela těsně před nosem.

Stejně tak si vedla většina českých závodníků. Nejdéle žila naděje Jana Holuba, který mítink skvěle rozehrál druhým místem za Hynkem Štichauerem. Ve dvou dalších sériích ovšem přidal jen tři body. V rozjížďce s číslem čtrnáct musel tím pádem hrát vabank. Nicméně od mantinelu to v Pardubicích bývá skutečně daleko.

„Neodjel jsem od prken, to byla ta chyba,“ souhlasil plzeňský junior, aby se vzápětí pustil do hodnocení celého podvečera. „Nic moc, povedla se mi jen jedna jízda.“ Za dvě třetí a dvě čtvrtá místa se postupu nedočkal ani Martin Gavenda. A pardubický Václav Milík získal při své premiéře na mezinárodní scéně jeden bod.

Potřetí čtvrté místo nebylo
Po šestnácti rozjížďkách základního rozpisu mezi deseti semifinalisty zbyli Filip Šitera, Michael Hádek a Hynek Štichauer. Úhelným kamenem postupu Michaela Hádka se stala dvě druhá místa na úvod závodu. Filip Šitera nezastíral, že dnes především testuje motocykly na zítřejší juniorské finále. Po trojici třetích míst se zachránil až v patnácté jízdě, kdy na poslední chvíli získal skalp Martina Gavendy a projel cílem druhý.

Zato Hynek Štichauer žádné existenční starosti neřešil. S jedenácti body uzavřel základní část skutečně hodně vysoko. Stejný počet bodů měl Adrian Szewczykowski a více pouze Ben Barker a čtrnáctibodoví Kevin Wölbert, Nicolai Klindt a Martin Vaculík. Slovenský závodník po úvodním třetím místě už jen vítězil. „Dnes jsem si chtěl jen vybrat dobrou motorku na zítra,“ svěřoval se. „Ale pak jsem si řekl proč nevyhrát.“

První semifinále pustilo do závěrečné rozjížďky jediného Čecha. Hynek Štichauer vyřešil ve svůj prospěch duel s Kevinem Wölbertem a díky třetímu místu za Tai Woffindenem a vítězným Nicolaiem Klindtem pronikl mezi nejlepší šestici. Zato Filip Šitera se po špatném startu nedostal z páté příčky. „Jeli jsme čtyři vedle sebe,“ líčil v depu. „Ale stejně jsem to dnes bral jako trénink na zejtra.“

Počet českých finalistů se vzápětí o jednoho zvýšil. Druhé semifinále se stalo kořistí Martina Vaculíka, triumfujícího ve stylu start – cíl. Za ním byl zpočátku Ben Barker. Ve druhé zatáčce však klesl za Grzegorze Zengotu. To už osnoval svůj útok také Michael Hádek. A ve druhém kole se mu vskutku podařilo probít přes Angličana.

Hynek Štichauer nechtěl v poslední Zlaté stuze své kariéry skončit na čtvrtém místě. V minulých letech se mu to podařilo už dvakrát. Zatímco Grzegorz Zengota vedl, pardubický junior se probíjel vzhůru. Ve druhém kole se však ve výjezdu z první zatáčky přetočil, upadl a za ním jedoucí Michael Hádek už neměl šanci se mu vyhnout.

Hrozivý incident znamenal rozsvícení červených světel. Hynka Štichauera odvezl sanitka se zraněnou rukou do nemocnice, kde mu rentgen odhalil zlomenou navikulárku. Michael Hádek zůstal zpočátku v depu, nicméně bylo jasné, že s otřesem mozku ho čeká rovněž transport k lékaři. „Nepamatuju si vůbec nic, nevím ani kolikátýho je,“ říkal v šatně.

Při repete bez obou českých závodníků chytil příležitost za pačesy Martin Vaculík. Rychlý start ho vynesl do čela. „Napodruhé jsem se už víc koncentroval,“ připustil o chvilku později. Na Grzegorze Zengotu tentokrát zbylo druhé místo, které si uhájil až do cíle před Nicolaiem Klindtem.

Hlasy z depa
„Super,“ zářil Martin Vaculík. „Zezačátku jsem zkoušel nový motor, co mám z Polska. Díky za něj Macieji Kuciapovi. Letí a dnes se to ukázalo. Je to cenné vítězství. Na motor se můžu spolehnout a zítra s ním budu bojovat o první místo. Proto jsem dneska hlavně jel, abych si vybral dobrou motorku na juniorské finále. Ale pak jsem si řekl, proč nevyhrát?! Sport je i o štěstí. Ve finále jsem na první start jel v polosně, na druhý jsem se už víc koncentroval.“

„Zpočátku jsem musel řešit špatné nastavení motocyklu,“ říkal na tiskové konferenci málomluvný Grzegorz Zengota. „Ale každý chce vyhrávat…“

„Zezačátku jsem měl problém s motorkou,“ líčil Nicolai Klindt. „Nakonec to byla dobrá volba, protože motorka šla dobře od startu. Ve finále si Martin Vaculík vybral první dráhu a já si musel vzít modrou. Ale třetí místo je velice slušný úspěch.“

„Na hovno,“ neskrýval své zklamání Filip Šitera. „Bral jsem to jako trénink na zejtra. V semifinále jsem jeli všichni čtyři vedle sebe. Zítřek je ale důležitější než dnešek. A když je blbej‘ trénink, je dobrej‘ závod.“

      SF1 SF2 FIN
1. Martin Vaculík, SK 2 4 4 4 14   1. 1.
2. Grzegorz Zengota, PL 1 1 4 3 9   2. 2.
3. Nicolai Klindt, DK 3 3 4 4 14 1.   3.
4. Tai Woffinden, GB 2 3 3 2 10 2.   4.
5. Michael Hádek, CZ 3 3 1 2 9   3. F/R
6. Hynek Štichauer, CZ 4 2 3 2 11 3.   X
7. Kevin Wölbert, D 3 3 4 4 14 4.    
8. Ben Barker, GB 4 4 2 3 13   4.  
9. Adrian Szewczykowski, PL 1 4 3 3 11   5.  
10. Filip Šitera, CZ 2 2 2 3 9 5.    
11. Matěj Kůs, CZ 4 4 0 0 8      
12. Ludvig Lindgren, S 1 0 3 4 8      
13. Kenneth Hansen, DK 4 F 1 1 6      
14. Jan Holub, CZ 3 1 2 0 6      
15. Martin Gavenda, CZ 1 2 1 2 6      
16. Simon Nielsen, DK 2 2 0 1 5      
17. Tobias Busch, D E M 2 1 3      
18. Manuel Novotny, A 0 X 1 1 2      
19. Václav Milík, CZ 0 1 X 0 1      
20. Matija Duh, SLO X – – – 0      

Foto: pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Vychází kniha s fotografiemi o motorismu

Pardubice – 3. října
Pardubický fotograf Petr Makušev vydává v těchto dnech knihu fotografií nejen z motocyklového sportu. Její jedna polovina je zasvěcená ploché dráze. Fanoušci v ní naleznout fotografie z Grand Prix, ale i z domácí scény a také kupříkladu z dlouhé či ledové dráhy. Ve druhé půli knihy, která kvalitou tisku zapadá do nejmodernějších světových trendů, najdete snímky z Moto GP, formule 1, dostihů či motokrosu. Publikace bude k mání na závodech v nejbližších dnech a další informace jsou dostupné na internetové adrese www.sportphoto.cz

Tomíčkův memoriál přinese opět kvalitní závod i show

Praha – 3. října
Startovní listina Memoriálu Luboše Tomíčka, který v pondělí završí víkendové plochodrážní hody, přivádí do české metropole opět světové hvězdy. Lákadlem bude zejména duel úřadujícího mistra světa Nicki Pedersena s Gregem Hancockem, jehož jedenáct let starý rekord dráhy stále odolává. Hlavnímu závodu bude od 16:00 předcházet kvalifikační klání. Na programu je také tradiční show s řadou programů, mezi nimiž nebude opět chybět freestyle.

Pracovní podoba startovní listiny:
Tai Woffinden (GB), Greg Hancock (USA), Nicki Pedersen (DK), Grzegorz Walasek, Matej Ferjan (H), Martin Smolinski (D), Matia Carpanese (I), Matej Žagar (SLO) – v jednání, Luboš Tomíček, Matěj Kůs, Filip Šitera, Josef Franc a Adrian Rymel (všichni CZ), vítěz Zlaté přilby a dva z kvalifikace, kde bude od 16:00 startovat dvanáct závodníků.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)