AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 6. října
Absence Nicki Pedersena, který se zranil v nedělním utkání polské ligy, a protivný ranní d隝, byly dvě Jobovy zvěsti trápící pořadatelský tým jubilejního čtyřicátého ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka. Večerní mítink však naštěstí provázelo jen občasné mrholení různé intenzity. Triumf si nakonec odvezl papírový favorit Greg Hancock. Do karet mu ovšem nahrálo přerušení finálové jízdy kvůli pádu Luboše Tomíčka, protože před rozsvícením červených světel hrál prim Grzegorz Walasek. By samotný Pražan připouštěl fyzický kontakt na rovince nikoliv v osudné zatáčce, rozhodčí Pavel Váňa překvapivě vyloučil Mateje Ferjana. Zatímco v Maďarsku naturalizovaný cizinec dštil ve svém boxu oheň a síru, Luboš Tomíček skončil v repete jako nejlepší Čech na čtvrtém místě.

Opět hvězdný škrt
Stejně jako loni se pražským pořadatelům podařilo smluvně ulovit velkou rybu. Jenže Nicki Pedersen se při Tomíčkově memoriálu neobjevil ani dnes. Mistr světa upadl včera při polské lize a před poslední Grand Prix se rozhodl relaxovat.

„Je to v první řadě zklamání, že se Nicki rozbil v Polsku,“ netajil se Milan Špinka, jemuž přidala starosti také povětrnostní situace. „Po ránu jsem jel do Prahy z Dobříše a celou dobu pršelo. Ale věřil jsem, že předpověď bude správná. A dráze d隝 prospěl, myslím, že byla připravená dobře.“

Nakonec dal svatý Petr pražským organizátorům skutečně pokoj, pomineme-li drobné mrholení krátce po devatenácté hodině. A dráze závodníci vesměs vysekávali poklony. Jako první se na ni dostali stopětadvacítkáři a také borci, kteří se v kvalifikačním klání ucházeli o postup mezi hlavní šestnáctku. Nakonec se jich sešlo šest. Ve startovní listině byla volná tři místa a dvě další pro náhradníky.

Nejlépe si počínal Marcin Jedrzejewski. Ani v jednom případě nezaváhal a jeho vítěznou šňůru přerušil až defekt na začátku poslední rozjížďky. O vítězství ho nakonec připravil slovinský talent Maks Gregorič. Vedle nepřemožitelného Poláka ho odvedl už jen Jan Holub.

Ten na začátku protínal metu až za Slovincem. Situaci si zkomplikoval nulou v rozjížďce s číslem tři. Čtvrtá jízda proto měla pro plzeňského juniora existenční nádech. Jan Holub nezaváhal a v první zatáčce objel Makse Gregoriče. A by mu v šesté jízdě slovinský závodník porážku vrátil a bod mu sebral i Martin Gavenda, na postup to stačilo.

Oživlá třináctka
Vzhledem k malému počtu závodníků v kvalifikaci odpadla večerní rozjížďka poslední šance, která v uplynulých dvou letech otevírala hlavní bod programu. Diváci nakonec museli oželet i vystoupení freestylařů. Jejich rampa totiž namokla a byla by pro spektakulární skokany nebezpečná.

Po nástupu se začínalo rovnou naostro. Greg Hancock, při absenci Nicki Pedersena hlavní hvězda dne, se musel vracet do svého depa pro zapomenuté číslo. Nicméně tím byl výčet jeho problémů u konce. Po perfektním startu se usadil na čele, z něhož ho soupeři už nedokázali vystrnadit.

Zato Grzegorz Walasek se postaral o překvapení. Loňský vítěz uvázl za Ludwigem Lindgrenem a Tai Woffindenem a na začátku mítinku vyšel bodově naprázdno. A vítězství se nedočkal ani po přestávce. O to se postaral Luboš Tomíček.

Vnuk legendárního závodníka, na jehož počest se dnes závodilo, neměl optimální závěr sezóny. Jeho angažmá v Polsku a Anglii skončilo a po otřesu mozku ze švédské ligy šest týdnů nezávodil. „Vzal jsem si toho příliš a teď toho mám dost,“ svěřoval se Luboš Tomíček. „Potřebuju si najít lajnu, abych se na každý závody těšil. Včera v Pardubicích jsem byl spokojenej‘, že jsem vůbec jel. Užíval jsem si, že tam můžu závodit. Uvědomil jsem si, jak mi to chybí.“

Dnes se představil na nástupu se startovním číslem třináct jako obvykle. „Třináctka je moje nejšastnější číslo,“ vysvětloval svou volbu. „Všude jsem s ní postoupil, ale vždy si mezi jedničku a trojku udělám tečku.“ V rozjížďce s číslem čtyři dojel za Matejem Ferjanem. A hned po přestávce držel útočícího Grzegorze Walaska až do cíle.

Česká bodová manka
Prvním borcem, který rozjásal česká hrdla v ochozech, byl ovšem Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem tři rychle odstartoval, aby vzápětí v prvním oblouku zmařil slibný nájezd Jana Holuba. Richard Wolff se teprve ve druhém kole dostal před třetího Makse Gregoriče, což jakoby předznamenalo fádní večer v jeho podání. Nedařilo se ani Josefu Francovi.

V rozjížďce s číslem pět, v níž Luboš Tomíček úspěšně vzdoroval Grzegorzi Walaskovi, však Josef Franc uzmul poslední bod Matěji Kůsovi. Takových závodníků bylo víc, takže pražský junior skončil na šesti bodech.

Zato Filip Šitera pomýšlel na finále, v němž se loni prokousal na nejnižší stupínek pódia. Nicméně nemohl se dostat ke třem bodům naráz. V rozjížďce s číslem dvě ho po skvělém startu objel Karol Zabik už v první zatáčce. V sedmé jízdě byl rychlejší zase vítěz kvalifikace Marcin Jedrzejewski. Filipu Šiterovi sice na cílové metě chyběl opravdu jen kousek, nicméně jeho bodové manko se prohloubilo.

V rozjížďce s číslem dvanáct vedl Luboš Tomíček od startu až do cíle. Filip Šitera sice v posledním oblouku zosnoval razantní útok, ale opět zůstal vzadu. A aby toho nebylo málo, hned v další jízdě připravil Filipa Šiteru o body nejen Grzegorz Walasek, ale i benjamínek Jan Holub. V té chvíli byl postup do finále už jen teoretickou záležitostí. A to tím spíše, inkasoval-li na začátku bodově opožděný Grzegorz Walasek v sedmnácté jízdě další trojku.

Vzápětí Filip Šitera sice v první zatáčce sebral druhé místo Mateji Ferjanovi, avšak Grega Hancocka nedostihl. A tak si diváci psali do svých programů mezi pětici finalistů jediné jméno. Luboš Tomíček pokračoval v počátečním trendu. V rozjížďce s číslem čtrnáct jako jediný dnes večer porazil Grega Hancocka.

Alfou i omegou tohoto triumfu se stal povedený start. Američan útočil. V první zatáčce druhého kola se už málem vnitřkem dostal zpátky do čela, ovšem pražský závodník svůj primát uhájil. S jedenácti body na kontě si mohl dovolit nehnat se za Karolem Zabikem, který ho předjel během prvního kola devatenácté jízdy. Po pádu a nule však polskému jezdci nebylo toto vítězství pranic platné.

Škraloup českého arbitra na konec
Když Luboš Tomíček porazil Grega Hancocka, na čele průběžné klasifikace osaměl Matej Ferjan. Ten však dojel v osmnácté jízdě až třetí. Nicméně ani on, ani Američan a ani Luboš Tomíček neměli s postupem sebemenší problémy.

Mezi nejlepší pětici se dostal rovněž Grzegorz Walasek. Po polovině mítinku našel optimální nastavení svého motocyklu. Odměnou se mu stala dvě oslnivá vítězství v rozjížďkách s čísly třináct a sedmnáct. Velkou bitvu o postup nakonec pro sebe rozhodl Marcin Jedrzejewski.

Měl stejně bodů jako Ludwig Lindgren a Filip Šitera. V neprospěch plzeňského závodníka přitom rozhodla absence jediného vítězství. A klást mu v této chvíli otázku, zda si ve třinácté jízdě všimnul, že s Janem Holubem nejedou juniorskou dvojici, by nebylo zrovna na místě…

Ve finále však všechny ostatní boje zůstaly zapomenuty. Páska letěla vzhůru a s ní Greg Hancock dopředu. Vrch však nabyl Grzegorz Walasek. Luboš Tomíček jel třetí, ovšem Matej Ferjan mu visel na výfuku. V nájezdu do první zatáčky druhého kola však pražský závodník upadl.

Rozblikala se červená světla. Luboš Tomíček naštěstí nezraněn vstal a máváním se loučil s diváky. Pavel Váňa na věži reagoval dlouhým mlčením, které se mělo ukázat jako ouvertura dalšího z jeho přehmatů. Nakonec rozsvítil červené vylučovací světlo. Stejnou barvu povlaku přilby měl Matej Ferjan!

„Kontakt tam byl,“ připouštěl Luboš Tomíček. „Ale předtím na rovince, ne v zatáčce.“ Matej Ferjan sice telefonicky urgoval spravedlnost, ale ta zůstala stejně slepá jako prve český sudí. A disciplinární řízení za špatné rozhodnutí arbitra je na ploché dráze utopií.

Při repete už neměl Greg Hancock konkurenci. Z prvního oblouku za ním vyjeli Grzegorz Walasek a Marcin Jedrzejewski. Luboš Tomíček neměl čas vyměnit spojkové lamely, mezi něž se při předchozím pádu dostaly nečistoty z dráhy. Po horším startu na něho zbylo až čtvrté místo.

Hlasy z depa
„Myslím, že závodění je zábavná věc,“ filozofoval Greg Hancock. „Grzegorz sice vedl finále, ale nemůžeš přijet na závody a říct, že ty jsi ten favorit. Musíš přizpůsobovat taktiku situaci. Hlavní věc je nepodceňovat nikoho. A pražský ovál je skvělá a vždy se mi tu dobře závodilo. Je dobře etablovaná a poskytuje skvělé závodění. Je mi líto Grzegorze. A fandové a Milan Špinka postrádali Nickiho víc než já (smích).“

„Chci poděkovat za pozvání,“ říkal Grzegorz Walasek. „Začátek nebyl pro mě dobrý, ale pak jsem udělal skvělé nastavení. A všechno bylo perfektní. Loni jsem byl první, ale dnes vyhrál ten lepší. Před přerušením jsem vedl, ale bohužel rozhodčí přerušil jízdu, takže mi nezbylo než gratulovat Gregovi.“

„Jsem šastný, že jsem třetí,“ radoval se Marcin Jedrzejewski, jenž se na stupně vítězů prokousal až z kvalifikace. „Dostal jsem se do šestnáctky z kvalifikace a nakonec skončil třetí. Včera jsem se z Polonií probojoval do polské extraligy, dnes jsem na pódiu. Chtěl bych poděkovat panu Chudzikowskemu, že mi tenhle závod sehnal.“

„Mám smíšený pocity,“ nezastíral Luboš Tomíček. „Šest tejdnů jsem nezávodil. Musel jsem vynechat část sezóny a tlačil jsem sám sebe, abych jel Zlatou přilbu a Tomíčkův memoriál. Nechtěl jsem ukončit sezónu, aniž bych seděl na motorce. Motor dnes jel a tak mě nakonec mrzelo, že jsem skončil až čtvrtej‘. Jsem rád, že jsem se vrátil a teď se bude v zimě dobře spát.“ Po problematickém závěru plochodrážního roku se dnes pražský závodník rázně zařadil do okruhu favoritů. „Jsem spokojenej‘, že jsem už na začátku našel nastavení. Zkoušel jsem nový věci v motoru, co mám právě tady od Grega. Je to menší typ dráhy než Pardubice včera. Jak jsem ve finále spadl, dostal se bordel do spojky. Cejtil jsem, že bych potřeboval vyměnit lamely, ale na to před opakováním nebyl čas.“ A co kolize s Matejem Ferjanem? „Dotknul se mě,“ odpověděl Luboš Tomíček. „Ale ne v zatáčce, předtím na rovině. Ale pro mě to bylo pozitivní vyloučení (smích).“

Kvalifikace:

1. Maks Gregorič, SLO	3 2 2 3	10
2. Marcin Jedrzejewski, PL	3 3 3 E	9
3. Jan Holub, CZ	2 0 3 1	6
4. Martin Gavenda, CZ	E 1 2 2	5
5. Mathias Bartz, D	1 2 1 0	4
6. Alessandro Milanese, I	0 1 0 1	2

Hlavní závod:

			FIN
1. Greg Hancock, USA	3 3 3 2 3	14	1.
2. Grzegorz Walasek, PL	0 2 2 3 3	10	2.
3. Marcin Jedrzejewski, PL	1 3 1 3 1	9	3.
4. Luboš Tomíček, CZ	2 3 3 3 2	13	4.
5. Matej Ferjan, H	3 3 3 3 1	13	U
6. Ludwig Lindgren, S	2 2 0 2 3	9
7. Filip Šitera, CZ	2 2 2 1 2	9
8. Karol Zabik, PL	3 2 X 0 3	8
9. Tai Woffinden, GB	1 E 3 2 1	7
10. Matěj Kůs, CZ	3 0 2 1 0	6
11. Jan Holub, CZ	2 0 0 2 0	4
12. Josef Franc, CZ	0 1 2 1 0	4
13. Maks Gregorič, SLO	0 1 1 0 2	4
14. Mathias Schultz, D	1 1 1 1 0	4
15. Richard Wolff,. CZ	1 1 1 0 1	4
16. Mattia Carpanese, I	0 0 0 0 2	2
res Martin Gavenda, CZ		DNR
res Mathias Bartz, D		DNR

Vložený závod 125 ccm:

			B	A
1. Zdeněk Vrba, Praha	2 3 3 3	11		1.
2. Jaroslav Hladký, Praha	3 3 2 3	11		2.
3. Ondřej Smetana, Mšeno	2 1 3 2	8		3.
4. Ondřej Veverka, Praha	E 2 1 2	5	1.	4.
5. Michal Škurla, Praha	3 2 2 1	8	2.
6. David Štěrovský, Pardubice	1 0 0 –	1	3.
7. Jiří Brummer, Praha	1 1 1 1	4	4.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 5. října
Jubilejní šedesátý ročník Zlaté přilby se stal kořistí Hanse N. Andersena. Dánský závodník se dokázal po problematickém počátku sezóny dostat do výtečné formy. Minulý týden vyhrál italskou velkou cenu a dnes se jako vítěz představil také v Pardubicích. Bez větších problémů se dostal do finálové jízdy, kde triumfoval stylem start – cíl. Leigh Adams dlouho visel vzadu, avšak nakonec stačil sebrat druhou příčku Mateji Ferjanovi. Nejúspěšnějším českým závodníkem byl Lukáš Dryml. V závodě demonstroval velikánské nasazení a odhodlání a nakonec protnul metu malého finále jako čtvrtý.

České zisky i ztráty
Z českého úhlu pohledu nemohla Zlatá přilba začít lépe. Ve včerejší úvodní rozjížďce první vylučovací skupiny Matěj Kůs nezaváhal. V radostné euforii z šestého místa světového finále juniorů se ujal vedení, aby po čtyřech kolech protínal vítězně cílovou metu. Rory Schlein a Christian Hefenbrock nestačili zírat.

Čtvrtý dojel náhradník Martin Málek. Protože Andrej Karpov v sobotu z Pardubic odjel, mohl si ze zad sundat číslo rezervisty a nahradit je jedničkou. V rozjížďce s číslem pět začal míchat postupovým osudím. Celou dobu se držel vedoucího Christiana Hefenbrocka. A protože Matěj Kůs startující se zeleným povlakem přivezl jediný bod, museli na třetí start všichni účastníci.

A Matěj Kůs nezaváhal. Z prvního oblouku sice vyjel jako první Rory Schlein, ovšem pražský borec udržel druhou příčku. Oba dva postoupili stejně jako Christian Hefenbrock, když čtvrtému Martinu Málkovi chyběly pouhé dva body. Smutnou postavou se ovšem stal Tomáš Suchánek. Stále kulhal následkem přetrženého řetězu, který ho minulý týden v Březolupech ošklivě praštil přes nohu. V úvodní dvojici jízd neviděl cíl kvůli defektu a nakonec nebodoval ani na třetí pokus.

Druhá vylučovací skupina přinesla českým barvám stoprocentní postup. Josef Franc v sobotu odpoledne napodobil svého kolegu Matěje Kůse a rozehrál své účinkování v jubilejní Zlaté přilbě velikánským sólem. Jan Jaroš měl sice pekelně rychlý start, nicméně jeho motor vadnul. A tak si na něm postupně pochutnali Tai Woffinden a Martin Smolinski.

V nedělní rozjížďce s číslem šest Jan Jaroš odstartoval opět nejrychleji z celé šestice. V první zatáčce druhého kola jej minul Josef Franc, jenž se tak stal prvním známým postupujícím. Během třetího kola se před Taie Woffindena posunul Denis Gizatulin, avšak na pražském jezdci si vylámal zuby.

To se nakonec ukázalo jako rozhodující moment v otázce postupu. V desáté jízdě všem uletěl Denis Gizatulin, jenž díky triumfu doprovodil Josefa France do čtvrtfinále. Z mely úvodního kola nejvíc vytěžil Martin Smolinski. Jan Jaroš ho nebyl schopen překonat, nicméně Taie Woffindena si vedl za sebou. Pražan měl tím pádem stejně bodů jako Němec, avšak v jeho prospěch rozhodlo předchozí druhé místo.

Další ano i ne českých závodníků
Co v jedné skupině Zlaté přilby může stačit na postup, znamená ve druhé nemilosrdné vyřazení. Na vlastní kůži se o tom dnes přesvědčil Luboš Tomíček. Loni nejúspěšnější český závodník letos nešastně vypadl už v úvodních fázích. V sobotní jízdě se celé kolo pohyboval za vedoucím Adrianem Miedzinskim. V první zatáčce druhého okruhu mu však druhou příčku vzal Manuel Hauzinger.

V rozjížďce s číslem sedm startoval Luboš Tomíček se zeleným povlakem a už v úvodním nájezdu zůstal vzadu. S jedním bodem zisku si své postavení pořádně zkomplikoval. A to tím spíše, skončila-li jízda opět pořadím Adrian Miedzinski – Manuel Hauzinger.

Oba už měli postup v kapse a tak třetí start vynechali. Nechali tak prostor pro duel Luboše Tomíčka s Martinem Vaculíkem. V zásadě šlo o to, že postoupí ten, koho odmávne šachovnicová vlajka dříve. A to byl nakonec Martin Vaculík, jenž se dostal do čela už po vylétnutí pásky. Luboš Tomíček útočil a ve druhé zatáčce se dokonce spodem posunul do čela. Avšak slovenský závodník okamžitě kontroval a vedoucí příčku už nepustil z rukou.

Čtvrtá vylučovací skupina měla pouze jediného českého zástupce. A Filip Šitera nezačal vůbec špatně. By ho o vedení v prvním oblouku připravil Wieslaw Jagus, plzeňský junior mu nedopřál ani chvilku oddechu až do cíle.

Maličký Polák svůj triumf zopakoval rovněž v rozjížďce s číslem osm. Filip Šitera nyní zůstal vzadu a nedokázal se probít v první zatáčce na lepší než čtvrtou pozici. Jako druhý jezdil Steve Johnston. I když byl výrazně pomalejší, dokázal se držet vnitřní čáry jako přilepený a ani Mathias Schultz, ani Filip Šitera neměli šanci.

Konec dobrý, všechno dobré. Toto pořekadlo platilo i v poslední vylučovací skupině. Filip Šitera ve dvanácté jízdě perfektně odstartoval. V první zatáčce ho objel Steve Johnston, nicméně druhé místo stačilo českému jezdci na čtvrtfinále.

Ani jeden!
Úvodní čtvrtfinálová skupina nezahrnovala jediného českého závodníka. Z hlediska papírových předpokladů začala nečekaně. Jeden z horkých kandidátů Hans N. Andersen sice nejlépe odstartoval, leč v prvním oblouku se okolo něj přehnali Denis Gizatulin a Karol Zabik.

Dánský borec se ze všech sil snažil o nápravu a v posledním okruhu se vskutku dostal před Rusa na druhé místo. Ani v rozjížďce s číslem sedmnáct neviděl cíl jako vítěz. Postaral se o to Jurica Pavlic, který po vylétnutí pásky před sebe nikoho nepustil. Hans N. Andersen jezdil druhý a v závěrečném kole zmařil náhlý atak Denise Gizatullina.

Ten už podruhé skončil třetí. A když stejné umístění zopakoval rovněž v sedmé jízdě, bylo jasné, že může balit. Hans N. Andersen ohlídal situaci ze čtvrtého místo a osm bodů mu stačilo na postup. Na čele úřadoval opět Karol Zabik, jenž v prvním výjezdu objel Juricu Pavlice. Oběma to stačilo na pohodlný postup.

Zato ve druhé skupině se díky losu a umístění v úvodní části sešli hned tři Češi. Z hlediska pravděpodobnosti tedy poměrně velká šance na semifinálový průnik. Leč aritmetické zákony dnes neplatily. A přitom to zpočátku nevypadalo vůbec beznadějně…

Kenneth Bjerre zůstal viset v pásce a bylo diskvalifikován. A po restartu se Aleš Dryml pohnul strašně rychle kupředu. Leč v první zatáčce byli Wieslaw Jagus s Peterem Karlssonem ještě rychlejší. Zezadu se řítil Matěj Kůs. Nejprve ve druhém kole předčil Jana Jaroše a posléze v dalším okruhu i Aleše Drymla.

V rozjížďce s číslem osmnáct zůstali Jan Jaroš a Aleš Dryml vzadu. Matěj Kůs však celá čtyři kola hlídal Petera Karlssona a dalším třetím místem živil semifinálovou naději. Tu si díky čtyřem bodům zachovával i Kenneth Bjerre, zatímco podruhé vítězný Wieslaw Jagus už mohl mluvit o jistotě.

Kenneth Bjerre posléze triumfoval ve dvacáté druhé jízdě. Na poslední chvíli sebral pět bodů Peteru Karlssonovi, jemuž unikal vzduch ze zadní pneumatiky a cílem projížděl prakticky po ráfku. Nicméně tato změna nemohla nic změnit na faktu, že oba Skandinávci doprovodili Wieslawa Jaguse do semifinále, zatímco české trio bylo vyřazeno.

Nakonec jen Lukáš Dryml
Mezi nejlepší dvanáctkou měla Česká republika přece jen své zastoupení. Postaral se o ně Lukáš Dryml ve třetí čtvrtfinálové skupině. Po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem patnáct byl třetí za Adrianem Miedzinskim a vedoucím Steve Johnstonem, který atakujícího Poláka zavřel v první zatáčce.

Jenže takřka současně upadl Rune Holta, který na svítkovské závodiště dorazil těsně před slavnostním zahájením. Nyní zůstal ležet v prvním oblouku a byl bez milosti vyloučen. Po restartu zůstal Lukáš Dryml vzadu. Leč v první zatáčce se spodní stopou rázem posunul z páté příčky na třetí. O kolo později nechal na stejném místě za sebou i Adriana Miedzinskeho.

Dříve byl v cíli jenom Jesper B. Monberg. Dánský borec zopakoval své vítězství rovněž ve druhé jízdě skupiny. Nejrychlejší start měl sice Christian Hefenbrock, ovšem jeho vedení bylo ohraničeno výjezdem z úvodního oblouku. Lukáš Dryml začínal ze čtvrtého místa. Ihned se pral s Christianem Hefenbrockem. A když se před něj probil, společně ve druhém kole odsunuli za svá záda Rune Holtu.

Maličký norský rodák s polským občanstvím se stal jednou z tragických persón letošní Zlaté přilby. Ještě před koncem druhého okruhu se propadl na samotný chvost a vzápětí pro defekt odstoupil. Dvě nuly nedávaly pražádnou naději. Rune Holta se s publikem rozloučil triumfem v třiadvacáté jízdě. By měli postup v kapse, Jesper B. Monberg i Lukáš Dryml startovali i potřetí. Poslední postupové místečko zbylo na Adriana Miedzinskeho. I třetí místo mu stačilo, aby o bod předčil Rune Holtu.

Domácí pardubický závodník nakonec zůstal jediným českým semifinalistou. Postoupil ovšem jezdec donedávna pevně svázaný s českým plochodrážním děním, Slovák Martin Vaculík. V úvodní jízdě čtvrté skupiny předvedl parádní start. V první zatáčce ho objel Leigh Adams. Třetí Matej Žagar měl plné ruce práce s Matejem Ferjanem než, aby pomýšlel sám na útok. A když jeho někdejšího krajana přesídlivšího do Maďarska skolil ve třetím kole defekt, bylo pozdě.

Filip Šitera a Josef Franc projeli cílem úplně vzadu. Pro pražského borce byl jeden bod jeho posledním v dnešním klání. „Na tvrdý dráze nikdy nezajedu,“ vysvětloval příčiny. „První jízda ve vylučovačce byla dobrá. To tam bylo ještě trošku materiálu.“ Zato plzeňský junior se zapojil do hry o postup.

Ve dvacáté jízdě kraloval Matej Ferjan. Filip Šitera však statečně hájil druhou příčku. V prvním výjezdu nekompromisně zavřel Mateje Žagara na mantinel. Tím pádem se na třetí místo dostal Martin Vaculík. Jenže motor jeho stroje vadnul a slovenský závodník byl nakonec rád za jediný bod. Po průjezdu cílem musel dokonce tlačit.

Třetí byl nakonec Leigh Adams, takže před poslední rozjížďkou nebylo ve skupině vůbec nic jasné. Matej Ferjan ovšem nepřipustil žádné diskuse. V první zatáčce druhého kola zbavil vedení Leigha Adamse. Oba šli dále stejně jako Martin Vaculík, který dokončil jízdu jako třetí. Filip Šitera se nedokázal pozdvihnout z páté příčky a semifinále mu zůstalo zapovězeno o jediný bod.

Čtvrtý Dán s přilbou na hlavě
Otázka, zda Lukáš Dryml naváže na svého staršího bratra Aleše, který byl v roce 2005 posledním Čechem ve velkém finále, se začala řešit v první semifinálové skupině. V rozjížďce s číslem pětadvacet se řítil spodní stranou první zatáčky. A zatímco Hans N. Andersen suverénně vedl, pardubický závodník vyjel na protilehlou rovinku před Karolem Zabikem.

Polský juniorský exmistr světa si s Lukášem Drymlem několikrát prohodil pořadí, avšak nakonec se přes oba dostal Kenneth. Matej Ferjan byl v této jízdě poslední, ale v konečném součtu mu měla patřit celá skupina. Rozjížďka s číslem sedmadvacet začala kontroverzně.

Lukáš Dryml zůstal v pásce, nicméně rozhodčí Wojciech Grodzki ponechal všechna světla zhasnutá. Spekulace o nadržování domácímu jezdci by ovšem byly liché, protože polský arbitr v minulosti mnohokrát prokázal, že v tomto směru milosrdenstvím v žádném případě neoplývá. V kuloárech se šířily informace, že si popletl tlačítka. Jeho oficiální verdikt ovšem zněl porucha startovacího zařízení.

Matej Ferjan posléze triumfoval ve stylu start – cíl. Druhý Hans N. Andersen se stal prvním finalistou. Lukáš se pral jako lev, nicméně bohužel nezlepšil svou pátou příčku. Aby pronikl mezi nejlepších šest, musel by stůj co stůj poslední jízdu vyhrát. Avšak proti se postavil Matej Ferjan. Dalším sólem se stal vítězem skupiny. Vedle něj a Hanse N. Andersena šel dále i Karol Zabik, při stejném bodovém zisku nakonec profitující z poruchy Kennetha Bjerreho.

Ve druhé semifinálové skupině hrál roli suveréna Leigh Adams. Šestadvacátá jízda začala diskvalifikací Jespera B. Monberga za najetí do pásky. Po restartu Leigh Adams rychle vyřešil Wieslawa Jaguse a Adriana Miedzinskeho, přes něž se probil i Peter Karlsson. Leigh Adams nejlépe prokormidloval prvním obloukem rovněž ob jednu jízdu. Wieslaw Jagus ohlídal Petera Karlssona, nicméně obrýlený Švéd si už finále nenechal vzít. V poslední semifinálové jízdě vedl od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce.

Malé finále začalo pro Lukáše Drymla slibně. S mírným wheelie se řítil vstříc prvnímu oblouku těsně vedle Jurici Pavlice. Leč v nájezdu do druhé zatáčky se dostal moc vpravo. Nejprve ho podjel Jesper B. Monberg a po něm i ostatní kromě Martina Vaculíka.

Pardubický borec ovšem neházel flintu do žita. Na sklonku čtvrtého kola za sebou nechal Kennetha Bjerre, aby se řítil dál dopředu. Vnitřní stopa v posledním oblouku vypadala hodně slibně, ale zvednuté přední kolo ho podrželo na čtvrté příčce.

Velké finále posléze nabídlo jeden z nejvíce dramatických zážitků za několik posledních let. Po startu se vedení ujal Hans N. Andersen. Matej Ferjan ve druhé zatáčce podjel druhého Petera Karlssona. Celá šestice se držela pohromadě jako cyklistický peloton. Jako první z něj vypadl Karol Zabik. V zatáčce u depa ve třetím kole kvůli pádu opustil šestou pozici.

Dopředu se dral Leigh Adams. Během třech kol se posunul před Petera Karlssona. Ovšem třetí místo nedokázalo uspokojit jeho apetit. Ve druhé zatáčce třetího kola za sebou nechal i Mateje Ferjana. K pátému triumfu v nejstarším plochodrážním závodě světa mu ovšem pár metrů chybělo.

Hlasy z depa
„Jsem rád, že jsem vyhrál,“ netajil se Hans N. Andersen. „Už jsem tady jel čtyřikrát, byl třetí a druhý, ale nikdy první. A každý chce tohle vyhrát. Tahle trofej bude ve vitríně úplně nahoře.“ Dánův triumf byl odrazem zlepšených výkonů v Grand Prix. „Začátek Grand Prix mi nevyšel,“ souhlasil. „Nakonec jsem našel výbornou kombinaci motorů a motorek. Teď se cítím ve výborné formě. Od toho se chci odrazit, abych se stal mistrem světa.“

„Gratuluji Hansovi k vítězství,“ řekl Leigh Adams. „Příště by se mělo jet na osm kol. Trvalo mi dlouho, než jsem se dostal na druhé místo.“ A tím pádem zůstává Jiří Štancl se svými pěti triumfy stále druhým nejlepším mužem historie závodu. „OK, vrátím se zpátky,“ bral to Leigh Adams sportovně. „Uvidíme, co se stane, budu se na Zlatou přilbu vracet, pokud nebude kolidovat s polskou ligou.“

„Jsem rád, že jsem se dostal poprvé do finále,“ komentoval Matej Ferjan svůj nejlepší výsledek ve Zlaté přilbě. „Měl jsem šastný den. Líbí se mi dráha, jezdím tady extraligu. Dnes byla perfektní, motory šlapaly a dráhy mi seděla jako nikdy.“

„Tvrdě jsem makal a byl odhodlanej‘,“ hodnotil svůj výkon Lukáš Dryml. „Neměl jsem ale v pořádku hlavu. Řešil jsem životní problém a nebyl na sto procent v pohodě. Dal jsem do toho maximum. Někdy jsem uváznul v provozu, Zabik mě brzdil až neférovým způsobem. Ve finále jsem musel jet druhou motorku, byl problém s předním tlumičem a nebyl jsem pak rychlej‘. Jsem zklamanej‘, měl jsem to dobře nakročený. Velký finále nedopadlo, to by byl úspěch.“

„Škoda, že mi chyběly dva bodíky,“ litoval Matěj Kůs, který si na tiskovou konferenci přišel převzít cenu pro nejmladšího českého závodníka. „Ale zabojoval jsem si. Chtěl jsem do semifinále, snad příští rok…“

1. vylučovací skupina:
1. Rory Schlein, AUS	4 2 5	9
2. Matěj Kůs, CZ	5 1 4	9
3. Christian Hefenbrock, D	3 5 3	8
4. Martin Málek, CZ	2 4 2	6
5. Andy Smith, GB	1 3 1	4
6. Tomáš Suchánek, CZ	E E 0	0
2. vylučovací skupina:
1. Josef Franc, CZ	5 5 R	10
2. Denis Gizatullin, RUS	E 3 5	8
3. Jan Jaroš, CZ	2 4 3	7
4. Martin Smolinski, D	3 1 4	7
5. Tai Woffinden, GB	4 2 2	6
6. Mattia Carpanese, I	1 0 E	1
3. vylučovací skupina:
1. Adrian Miedzinski, D	5 5 –	10
2. Martin Vaculík, SK	2 3 5	8
3. Manuel Hauzinger, A	4 4 –	8
4. Luboš Tomíček, CZ	3 1 4	7
5. Izak Šantej, SLO	0 2 3	5
6. Vladimir Dubinin, RUS	1 0 2	3
res Jaroslav Petrák, CZ	– – 1	1
4. vylučovací skupina:
1. Wieslaw Jagus, PL	5 5 –	10
2. Steve Johnston, AUS	3 4 5	9
3. Filip Šitera, CZ	4 2 4	8
4. Mathias Schultz, D	1 3 3	6
5. Ludvig Lindgren, S	2 1 1	3
6. Alessandro Milanese, I	0 0 2	2
res Jaroslav Petrák, CZ	– – E	0
1. čtvrtfinálová skupina:
1. Karol Zabik, PL	5 1 5	10
2. Jurica Pavlic, CRO	2 5 4	9
3. Hans N. Andersen, DK	4 4 2	8
4. Denis Gizatullin, RUS	3 3 3	6
5. Rory Schlein, AUS	1 2 1	3
6. Manuel Hauzinger, A	0 0 0	0
2. čtvrtfinálová skupina:
1. Wieslaw Jagus, PL	5 5 –	10
2. Kenneth Bjerre, DK	T 4 5	9
3. Peter Karlsson, S	4 2 4	8
4. Matěj Kůs, CZ	3 3 2	6
5. Aleš Dryml, CZ	2 0 3	5
6. Jan Jaroš, CZ	1 1 1	2
res Jaroslav Petrák, CZ	0 – 0	0
3. čtvrtfinálová skupina:
1. Jesper B. Monberg, DK	5 5 4	10
2. Lukáš Dryml, CZ	4 4 2	8
3. Adrian Miedzinski, PL	3 2 3	6
4. Rune Holta, PL	X E 5	5
5. Christian Hefenbrock, D	1 3 1	4
6. Steve Johnston, AUS	2 1 0	3
4. čtvrtfinálová skupina:
1. Matej Ferjan, H	E 5 5	10
2. Leigh Adams, AUS	5 3 4	9
3. Martin Vaculík, SK	4 1 3	7
4. Filip Šitera, CZ	2 4 1	6
5. Matej Žagar, SLO	3 2 2	5
6. Josef Franc, CZ	1 0 0	1
1. semifinálová skupina:
1. Matej Ferjan, D	0 5 5	10
2. Hans N. Andersen, DK	5 4 2	9
3. Karol Zabik, PL	3 2 4	7
4. Kenneth Bjerre, DK	4 3 E	7
5. Lukáš Dryml, CZ	2 1 3	5
6. Martin Vaculík, SK	1 E 1	2
2. semifinálová skupina:
1. Leigh Adams, AUS	5 5 –	10
2. Peter Karlsson, S	4 3 5	9
3. Wieslaw Jagus, PL	3 4 4	8
4. Adrian Miedzinski, PL	2 0 3	5
5. Jurica Pavlic, CRO	1 2 2	4
6. Jesper B. Monberg, DK	T 1 –	1
Malé finále:
1. Jurica Pavlic, CRO
2. Jesper B. Monberg, DK
3. Adrian Miedzinski, PL
4. Lukáš Dryml, CZ
5. Kenneth Bjerre, DK
6. Martin Vaculík, SK
Finále:
1. Hans N. Andersen, DK
2. Leigh Adams, AUS
3. Matej Ferjan, H
4. Peter Karlsson, S
5. Karol Zabik, PL		F
6. Wieslaw Jagus, PL		L

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)