AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Březolupy – 27. září
Po mnoha dnech šedivého a studeného počasí konečně do Čech zavítalo babí léto. Šampionát dvojic v Březolupech, který se současně konal jako pátý ročník Slováckého oválu, nemohl dostat do vínku lepší předpoklady. Na dráze se odehrávaly urputné souboje a o překvapení nebyla nouze už v základní části. Mezi nejlepší čtyři se nedostaly ani ambiciózní tým HBC, miletičtí Poláci či pražská Markéta. Hynek Štichauer zase přišel o kolegu, když přetržený primární řetěz ošklivě praštil Tomáše Suchánka přes nohu. Drama pokračovalo v semifinálových jízdách a gradovalo ve finálových. Nejprve v rozjížďce o třetí místo vyhrál Matej Ferjan ve stylu start – cíl, ovšem Martin Gavenda se musel prát s oběma plzeňskými juniory. Jan Holub ho sice překonal, ale Michael Hádek ne a tím pádem zůstal bronz v Březolupech. V podobném duchu se nesla i nádherná finálová jízda. Karol Zabik jezdil na čele, ovšem Josef Franc s Adrianem Rymelem se soustředili na Martina Málka. Ve druhém kole už jeli před ním, ovšem březolupský odchovanec ve slánských barvách zmobilizoval veškeré rezervy. V posledním kole hrál vabank. Cílovou metu nakonec protínal před oběma Pražany jako druhý a manažer Milan Mach si mohl nalepit zlatou náplast na rozbolavělou dušičku po extraligové mizérii.
Trojice pretendentů postupu
Párový systém importovaný z Britských ostrovů je rozhodně spravedlivější vůči sehranější dvojici. Dva jsou více než jeden je ústřední moto klání, v jehož rozjížďkách vítěz prohrává, dojede-li jeho parák poslední. Nevýhoda rozpisu je ovšem až brutální krutost. Stačí jedno zaváhání, jeden ztracený bod a do role diváků se ve finálové části dostanou i papíroví favorité.
Březolupský závod v tomto směru poskytl příkladů až požehnaně. A to i ve skupině A, kterou postihly na poslední chvíli razantní personální změny. Pavel Fišer neskrýval své zklamání, když jeho chráněnec Antonín Galliani musel na poslední chvíli odvolat svou účast. K Mateuszi Kowalczykovi mu nakonec slánský manažer Milan Mach sehnal Kamila Cieslara.
Úplně se změnilo složení pražské Markéty. Matěj Kůs se rozhodl soustředit se na finále juniorského mistrovství světa. A Jan Jaroš, který v koalici s ním plánoval útok na mistrovskou korunu, znenadání onemocněl. Milan Špinka nakonec mobilizoval Luboše Tomíčka, který zažíval problematický závěr sezóny, a Pavla Ondrašíka.
Do úlohy favoritů se ovšem stylizovali jiní. Lepší vstup do závodu nemohly mít Březolupy. Matej Ferjan se po vylétnutí pásky bez problémů dostal do čela. Martin Gavenda se však nestihnul zařadit včas za jeho záda, protože Marcel Kajzer reprezentující miletické barvy, byl ve výjezdu z první zatáčky dříve. Jenže kvůli utrženému pístu nedokončil druhé kolo a domácí inkasovali sedm bodů.
Za postupem se vydal i Slaný. Karol Zabik s přehledem triumfoval ve třetí jízdě, avšak Martin Málek se musel pustit do křížku s Poláky Pavla Fišera. Hrozně dlouho vypadalo jeho počínání beznadějně. Až ve druhé zatáčce třetího kola se domácí odchovanec vychytralým manévrem protáhl na třetí místo.
K pretendentům postupu se za senzačních okolností zařadilo i miletické SOND PO. Pátá jízda zažila rychlý start Marcela Kajzera s Marcinem Nowaczykem. Luboš Tomíček sice překypoval bojovností, avšak polskou závoru zlomit nedokázal. Posléze sice dovedl do cíle Kamila Cieslara a Mateusze Kowalskeho, ovšem jak pro Prahu, tak Foto Rudná se semifinálové brány začaly rychle zavírat.
Mezitím na sebe v deváté jízdě narazily Slaný a Březolupy. Vrch měl Karol Zabik, zatímco Mateji Ferjanovi nepomohla ani slibná vnitřní stopa v prvním oblouku. Martin Málek, který mimochodem jel poprvé ve dvojicích proti svému někdejšímu klubovému kolegovi Martinu Gavendovi, dodal dva body.
Nedokonaná sebevražda
Po rozjížďce s číslem jedenáct ovšem nálada ve slánských boxech klesla hluboko pod bod mrazu. Karol Zabik v duelu s Mileticemi nevybočil ze své vítězné cesty. Startovní rošt opouštěl jako poslední, leč ve druhém kole už vedl. Martina Málka ovšem čekala přesně opačná geneze. V první zatáčce atakoval vedoucího Marcela Kajzera, aby už ve druhé zatáčce byl poslední. Útočil sice ze všech sil a metu protínal těsně za Marcelem Kajzerem, ale přece jen poslední.
Nula by dohnala slabší povahy k sebevražedným myšlenkám. A to tím spíše, dokázali-li Matej Ferjan s Martinem Gavendou ve třinácté jízdě vydolovat sedm bodů na úkor Foto Rudná. Slaňákům nezbylo než bojovat. O dvě rozjížďky později nenašel Karol Zabik opět přemožitele. Martin Málek sice neuhnal Luboše Tomíčka, avšak jeho dva body nakonec rozhodly.
Marcin Nowaczyk s Marcelem Kajzerem totiž navzdory maximálnímu triumfu nad svými krajany v barvách fotografické firmy manželů Fišerových v rozjížďce s číslem sedmnáct měli o bod méně. A tak jim nezbylo než čekat na výsledek utkání Březolup a Markéty o dvě jízdy později. Luboš Tomíček neopustil ideální linii ani na okamžik a stal se druhým mužem, který dnes porazil Mateje Ferjana.
Martin Gavenda se ovšem držel svého kolegy jako klíště. V závodě, kde vyhrává dvojice a ne jednotlivec, přesně toto rozhodlo. Březolupy bodově dotáhly Slaný a oba týmy společně o jediný bod vyřadily Miletice.
Jediné zaváhání
Adrian Rymel a Josef Franc se v šampionátu dvojic dlouho hledali, ale až teprve letos se konečně našli. A hned pod hlavičkou pražského Olympu začali ve skupině B řádit jako černá ruka. Vstup do závodu však pro ně nebyl složitý. Úvodních sedm bodů inkasovali v rozjížďce s číslem sedm proti Jaromíru Otrubovi startujícímu s Rastislavem Bandzim.
Při svém druhém vystoupení si Josef Franc s Adrianem Rymelem počínali se stejnou suverenitou. Nyní vytvořili pružnou, nicméně neskutečně pevnou hráz proti pardubickému páru Hynek Štichauer – Tomáš Suchánek. Starší z východočeského dua prve neviděl cíl kvůli poruše. A nyní mu nebylo souzeno dokončit ani desátou jízdu.
Na jejím sklonku mu praskl řetěz, který ho švihnul do nohy. Nešastný závodník skončil v nemocnici. Pardubické ambice se rázem smrskly. A nové pravidlo, že tým nemá mít náhradníka kvůli větší diferenciaci šampionátu dvojic od tříčlenných družstev, se v praxi projevilo nešastným způsobem.
Pražský pár se čtrnácti body neměl na čele konkurenci. A jak bylo napsáno výše, ani ve skupině A nebyl nikdo, kdo by se mu mohl vyrovnat. Nicméně suverenita Josefa France a Adriana Rymela měla přece jen doznat jednu trhlinu.
V rozjížďce s číslem čtrnáct svedl rozpis závodu na start Pražany s plzeňskou dvojicí Michael Hádek – Jan Holub. A byl to právě starší z plzeňských juniorů, jemuž se dnes podařilo dostat se mezi pražské borce. A co víc, dokonce neváhal útočit na vedoucí pozici Adriana Rymela.
Ve druhém kole vedl útok vnějškem druhé zatáčky. Těsně kolem mantinelu se sunul před Adriana Rymela. Ten se mu snažil přehradit cestu, vrazil do něho a Michael Hádek skončil v kotrmelcích. „Hodně se omlouvám,“ sypal si Adrian Rymel popel na hlavu. „Nespím a nepálí mi to.“
Pokání mu ovšem nebylo nic platné při repete, z něhož byl vyloučen. Josef Franc tentokrát nezaváhal a vyhrál ve stylu start – cíl. Plzeň však brala o bod víc, což jí pomohlo konsolidovat průběžné druhé místo.
O vítězi skupiny však nemohlo být pochyb. V osmnácté jízdě se Adrian Rymel a Josef Franc až s překvapivou lehkostí vypořádali s Richardem Wolffem a Filipem Šiterou, jimž vzali poslední naději na semifinále.
Salto mortale paní Štěstěny
Historie se opakuje, to je stará a známá pravda. A dnes se projevila rovněž v Březolupech. Defekt motoru Marcela Kajzera vyřadil ve skupině A SOND PO Miletice. V béčku obdobná patálie postihla fanouškovský tým HBC @ Vrates.
Jeho závodníci Filip Šitera a Richard Wolff se už od úvodních metrů rozjížďky s číslem dvě jali plnit úlohu favoritů. Jan Holub a Michael Hádek stačili sledovat jen jejich deflektory. Jenže vtom pohroma! Ještě na konci úvodního kola musel Richard Wolff zastavit z druhého místa.
„Zadříno,“ ukazoval v depu na svůj motor, v němž se zlověstně zející díra stala okamžitě atrakcí. Filip Šitera dojel do cíle první, avšak místo triumfu 7:2 se od svých klubových kolegů dočkal prohry 4:5.
Nebyl ovšem čas plakat nad rozlitým mlékem. V rozjížďce s číslem šest se HBC @ Vrates konečně dočkali sedmi bodů. Filip Šitera jezdil první od startu až do cíle. Richard Wolff dotíral na druhého Tomáše Suchánka, až se ve výjezdu z první zatáčky třetího kola pod ním mihl jako šedočerný blesk.
Sedm bodů inkasovala dvojice sestavená pražskými fanoušky rovněž v rozjížďce s číslem dvanáct proti Jaromíru Otrubovi a Rastislavu Bandzimu. Největší zážitek si ovšem užil mšenský závodník. „Metyl mi zpod víčka stříkal do klína,“ říkal Jaromír Otruba po návratu do depa, aby připojil ještě několik nepublikovatelných vtípků na anti afrodisiakální účinky pohonných hmot plochodrážních speciálů.
A tak to vypadalo, že počáteční pech Filipa Šitery a Richarda Wolffa zůstane zapomenut postupem do finálové části. Nicméně chválit den před večerem bývá ošidné. A to tím spíše, čekal-li na ně v osmnácté jízdě pražský Olymp.
Adrian Rymel a Josef Franc opět hráli první housle. Filip Šitera je proháněl celá čtyři kola, aby nakonec v cíli rezignovaně konstatoval: „Nejdůležitější jízda nevyšla.“ Richard Wolff zase v sobě objevil filozofa: „Sport je nespravedlivej‘!“ Oběma bylo nad slunce jasné, že účinkování jejich týmu v letošním šampionátu skončilo.
Plzeňany totiž v poslední jízdě šampionátu čekal osamocený Hynek Štichauer. „Bolí mě úplně všechno,“ říkal Michael Hádek cestou na startovní rošt rozjížďky s číslem dvacet. Sám však věděl, že stačí dojet za Hynkem Štichauerem a pět bodů jim s Janem Holubem otevře cestu do semifinále. Paní Štěstěna nebyla proti, takže tento plán vyšel na sto procent.
Verdikt posledního kola
Slaný versus Plzeň. A Olymp proti Březolupům. Takové rozložení sil přinesly semifinálové jízdy. Ty se nakonec staly vcelku fádním předkrmem pro divácké hody, které měly teprve následovat.
Martin Málek si po zkušenostech ze základní části nechal vyměnit převody, aby zlepšil starty. Vyplatilo se po vylétnutí pásky rychle spolu s Karolem Zabikem zmizel plzeňským mladíkům z dohledu.
Zato Adrian Rymel s Josefem Francem ve druhém semifinále zvolili zcela jinou taktiku. Nechali upalovat Mateje Ferjana a počíhali si v první zatáčce na Martina Gavendu. Nepustili ho před sebe a jeden bod převahy je poslal do finále.
Loni v Divišově byl postup a čtvrté místo Michaela Hádka s Janem Holubem překvapením a obrovskou senzací. Dnes už ovšem chtěli na pódium. Jenže Březolupáci byli proti. Po vylétnutí pásky se do čela dostal Matej Ferjan.
Plzeňané hodlali Martinovi Gavendovi provést to samé, co Pražané v semifinále. Jenže jejich záměr vyšel napůl. Před místního odchovance, jenž bydlí v těsném sousedství stadiónu, se dostal pouze Jan Holub. Navíc ho Martin Gavenda už v první zatáčce podjel. Jan Holub se nedal. Ve druhé zatáčce se udržel na vnější straně a vrátil se po ní na druhou příčku. Michael Hádek však příležitost k předjetí nenašel a tak se Březolupy radovaly z bronzu.
Do finále šli Pražané s plánem soustředit se na Martina Málka. Jenže ten ztroskotal na výfuku, na němž Adrian Rymel startující z příliš hluboké koleje zůstal viset. Do první zatáčky tedy letěl jako první Karol Zabik stínovaný Martinem Málkem.
Pražané však neházeli své flinty do žita. V první zatáčce druhého kola se Josef Franc probil před Martina Málka. A stále se ohlížel po Adrianu Rymelovi. V dalším oblouku vyjel Josef Franc hodně doprava. Vyvezl tam Martina Málka a Adrian Rymel šel spodní stranou přes oba dva. V těch chvílích by se Praha mohla radovat ze zlata. Vydrželo by jí to ovšem pouhopouhé jediné kolo.
Minulý týden při finále tříčlenných družstev si Martin Málek povzdechl, že už dlouho nic nevyhrál. Dnes si to měl mnohonásobně vynahradit a poslední kolo finálové jízdy mu dozajista nikdy nevymizí z paměti. Obdivuhodně mobilizoval své síly, v první zatáčce jeden Pražan, v posledním výjezdu druhý a titul pro Slaný po extraligové mizérii byl realitou.
Hlasy z depa
„Nevím, co říct,“ krčil rameny šastný Martin Málek. „Prostě super. Byl to můj sen udělat někdy titul v Březolupech. I když s paradoxem za Slaný, vždy jsem chtěl jako březolupský jezdec. Poslední dobou si ale moc nerozumíme, proto jsem využil nabídku od Milana Macha. Měl jsem super paráka. Zezačátku jsem se trápil, vůbec mi nešly starty a tak jsem na semifinále a finále vyměnil převody. A bylo to daleko lepší. Škoda, že jsem to neudělal už 
v půlce závodu. V poslední jízdě jsem ze sebe vydal to nejlepší, co jsem mohl. Už jsem tomu ani nevěřil. Udělal jsem chybu a pak dělal všechno možné, abych se dostal aspoň před jednoho. Nasadil jsem úplně všechno, vím, že v budoucnu těch šancí na titul nebude tolik.“
„Celej‘ den jsem byl nervózní jak patnáctiletej‘ začátečník,“ netajil se Josef Franc. „Jeli jsme špičkově a s Aďou jsme se doplňovali. Ve finále byli lepší. Prostě Martin Málek měl na to vyhrát. A vyhrál. My si zasloužíme druhý místo. Jeli jsme dobře a žádný chyby tam nebyly.“
„Dobré, krása, paráda,“ říkal Adrian Rymel ironicky. „Posral jsem to Pepemu. Hodně se omlouvám Michaelovi. Nespím a nepálí mi to. Ve finále jsem to posral. Zůstal jsem stát na startu a to jsem měl úkol zavřít Martina Málka. Snažil jsem se, ale blbě jezdil lajnu. Prostě jsem to posral. Tečka.“
„Závod jako závod, pořád je to stejný,“ nemohl Martin Gavenda zpočátku překonat své zklamání. „Chtěli jsme aspoň finále, aspoň to stříbro. Bronz není špatný, ale to finále by bylo ještě lepší. Chybělo porazit Pepu. Byl to kousek, moc nechybělo, ale jeli pěknou dvojici.“
„Škoda, kousek od bedny,“ litoval Jan Holub. A do řeči nebylo ani Michaelu Hádkovi. „Škoda slov,“ odtušil. „Sere to fest, sakra fest! Jsme zase čtvrtý, to je k vzteku!“
„Smůla, nic jinýho,“ vnímal Filip Šitera vyřazení dvojice HBC@Vrates. „Nebejt defektu Wolfíka, jsme v semifinále. Potom jsem neodstartoval a nebyl tam. Nejdůležitější jízda nevyšla. Ale život jde dál.“
„Sport je nespravedlivej‘,“ filozofoval Richard Wolff. „Štěstí přeje lepším. Když zadřeš ze 7:2, pak to chybí. Je to pecka, bylo by to jinak. Někdo by měl o ty body míň. Jsem nasranej‘, hodně nasranej‘.“
„Dobrej´ trénink,“ říkal Hynek Štichauer, jemuž zranění Tomáše Suchánka vzalo naděje na lepší umístění. „Dopasoval jsem si motorku na zejtra do Lodže. Všechno jsem dochytal. Když se Tomáš zranil, nebyla už na nic šance. Zklamanej‘ nejsem.“
| Skupina A: |
|
|
| 1. AK Slaný |
|
22 |
| Martin Málek |
2 2 0 2 |
6 |
| Karol Zabik, PL |
4 4 4 4 |
16 |
| |
| 2. Jiří Vinter Team Březolupy |
|
22 |
| Matej Ferjan, H |
4 3 4 3 |
14 |
| Martin Gavenda |
3 0 3 2 |
8(3) |
| |
| 3. SOND-PO Speedway klub Miletice |
|
21 |
| Marcel Kajzer, PL |
E 4 2 3 |
9(2) |
| Marcin Nowaczyk, PL |
2 3 3 4 |
12(1) |
| |
| 4. AK Markéta Praha |
|
13 |
| Luboš Tomíček |
2 4 3 4 |
13 |
| Pavel Ondrašík |
0 0 0 0 |
0 |
| |
| 5. FOTO Rudná |
|
12 |
| Kamil Cieslar, PL |
0 3 2 2 |
7 |
| Mateusz Kowalczyk, PL |
3 2 0 0 |
5(1) |
| |
| |
| Skupina B: |
|
|
| 1. PSK Olymp Praha |
|
25 |
| Adrian Rymel |
3 3 U 4 |
10(2) |
| Josef Franc |
4 4 4 3 |
15(1) |
| |
| 2. PK Plzeň |
|
22 |
| Michael Hádek |
2 4 3 2 |
11(2) |
| Jan Holub |
3 3 2 3 |
11(2) |
| |
| 3. HBC@Vrates speedway – RSC MV |
|
20 |
| Richard Wolff |
E 3 3 0 |
6(2) |
| Filip Šitera |
4 4 4 2 |
14 |
| |
| 4. ZP Pardubice |
|
12 |
| Tomáš Suchánek |
E E – – |
0 |
| Hynek Štichauer |
2 2 4 4 |
12 |
| |
| 5. Otruba – Bandzi |
|
11 |
| Jaromír Otruba |
0 0 2 2 |
4(1) |
| Rastislav Bandzi, SK |
2 2 0 3 |
7 |
Finálová skupina:
| |
SMF1 |
SMF2 |
o 3. m |
FIN |
| 1. AK Slaný |
7 |
|
|
7 |
| Martin Málek |
3 |
|
|
3 |
| Karol Zabik, PL |
4 |
|
|
4 |
| |
| 2. PSK Olymp Praha |
|
5 |
|
2 |
| Adrian Rymel |
|
3 |
|
2 |
| Josef Franc |
|
2 |
|
0 |
| |
| 3. Jiří Vinter Team Březolupy |
|
4 |
6 |
|
| Matej Ferjan, H |
|
4 |
4 |
|
| Martin Gavenda |
|
0 |
2 |
|
| |
| 4. PK Plzeň |
2 |
|
3 |
|
| Michael Hádek |
2 |
|
0 |
|
| Jan Holub |
0 |
|
3 |
|
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
By se v depu sešlo patnáct závodníků, pořadatelé setrvali na svém záměru jet podle rozpisu pro dvanáct borců. Systém gradující semifinálovými jízdami a závěrečným finále se při kopřivnických pouácích osvědčil už v minulosti a nezklamal ani tentokrát.
Seznam obětí základní části obsahoval i dvě překvapivá jména. Martin Gavenda se nikdy netajil averzí vůči kopřivnickému mamutu, zatímco Vladimír Višváder hledal příčiny v technice. „Od tý doby, co jsme udělali motor, jsem se nesvez‘,“ říkal. „Mám to brzo vytočený a nejde to dopředu. Nesedí mi to a nemám peníze, abych to dal udělat.“ 
V nájezdu do druhé zatáčky se však Kamilu Cieslarovi vzepjal motocykl na zadní a Martin Málek šel na druhé místo jako, kdyby Poláka jen potkal. A ve třetím kole zbavil dokonce Adama Pawliczka vedení. Ani Richard Wolff neměl ve druhém semifinále na růžích ustláno. Také on byl po startu poslední. 
