AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 2. srpna
Jan Jaroš hodně litoval, že se mu nepodařilo vyhrát páteční Memoriál Antonína Kaspera ve Mšeně. Nicméně včera odpoledne si při Velké ceně Divišova spravil chu. A to hned dvakrát. O body jej připravili Richard Wolff a Janusz Baniak, ale Hynek Štichauer pokazil svou úvodní rozjížďku. A tak musel ke slovu přijít rozjezd, v němž měl pražský závodník vrch. Vzápětí vyhrál také samostatně hodnocenou finálovou jízdu se shodným názvem Velká cena Divišova na pět kol.

Česká špička nad mladými Poláky
Sedm Poláků a devět našich tvořilo startovní listinu comebacku Velké ceny Divišova. A čeští závodníci měli nad hosty zpoza naší severní hranice mírný vrch i v úvodních sériích. Nekompromisně do závodu vstoupil Jan Jaroš. Včera musel ve Mšeně polykat hořkou pilulku. Už třímal v rukou vítězství v Memoriálu Antonína Kaspera, nicméně sen o vítězství se po jeho pádu rozplynul v oranžovém prachu mšenského oválu.

Dnes neváhal a rozehrál závod triumfem v rozjížďce s číslem jedna. Lukasz Cyran ho na čele vystřídal prakticky jen ve druhé polovině úvodního kola. V páté jízdě už pražský závodník hrál velké sólo. A jeho automat na samé trojky se zastavil až po druhé přestávce. Jeho první přemožitelem se stal Richard Wolff. Ten neměl zrovna optimální začátek.

Ve druhé jízdě se smiřoval s nepříliš lichotivou nulou. „Dal jsem lehkej‘ převod, ale přechcali to,“ vysvětloval. V rozjížďce s číslem šest se z pozice od mantinelu vydal rázně do čela. Leč Lukasz Cyran s bílým povlakem přilby se s ním vůbec nemazlil. A tak se pražský závodník dočkal triumfu až ve třetí sérii.

Jeho základním stavebním kamenem se stal povedený start. A a se Jan Jaroš za jeho zády snažil, jak chtěl, dopředu se nedostal. V prvním nájezdu byl sice proklatě rychlý, ovšem Richard Wolff ho vyvezl ven. Nicméně Jan Jaroš zůstával s osmi body na pozici průběžného leadera závodu.

V tomto ohledu mu mohl konkurovat pouze Michael Hádek. Sám nevěřícně kroutil hlavou, jak parádní starty předvádí. A tak v rozjížďkách s čísly dvě a jedenáct odvedl všechny stylem start – cíl. O punc neporazitelnosti jej připravil pouze Hynek Štichauer. V osmé jízdě opustil startovní rošt ještě rychleji než plzeňský junior. A když ve třetí sérii před sebe v první zatáčce nepustil útočícího Janusze Baniaka, měl u svého jména už sedm bodů stejně jako Tadeuz Kostro.

Jediný okupant nejvyššího stupně pódia
Hynek Štichauer mohl oprávněně želet svého vlažného vstupu do závodu. „Úplně jsem posral první jízdu,“ vystihl trefně podstatu problému rozjížďky s číslem jedna. V ní mu ujel Jan Jaroš a v první zatáčce ho navíc podjel Lukasz Cyran. Následovala dvě popisovaná vítězství a také v posledních dvou pětinách navlékal pardubický junior na šňůrku svého skóre jen samé trojky.

V rozjížďce s číslem šestnáct odstartoval na Richarda Wolffa a spálil tak definitivně jeho poslední naději na stupně vítězů. A nakonec v závěrečné jízdě překonal Macieje Cesielskeho v nájezdu do první zatáčky. Vítězná šňůra přinesla pardubickému jezdci nečekaný zisk, protože mítink nabral zajímavý obrat.

Po slibném úvodu nakonec z boje o pódium vypadl jak Tadeusz Kostro, tak Michael Hádek. A Jan Jaroš prohrál ještě jednou. V rozjížďce s číslem třináct mu uletěl Janusz Baniak už po vylétnutí pásky. A rázem se mohl chystat rozjezd, protože Hynek Štichauer vyrovnal jeho třináct bodů. Nechybělo mnoho, aby se mezi ně zamíchal i Lukasz Cyran. Jenže ten v závěru prohrál s Januszem Baniakem, takže na něho zbylo celkové třetí místo.

V rozjezdu o celkový triumf se zpočátku prosadil Hynek Štichauer. Jenže Jan Jaroš rázně utnul sny, že by pardubický junior po svém včerejším mšenském vítězství přidal dnes double. A ještě v úvodním nájezdu se prosadil do čela, v němž už setrval. Po pár minutách se oba dva chystali na start ještě jednou. Mítink totiž gradoval zvláštní jízdou na pět kol se shodným názvem Velká cena Divišova, avšak bez vlivu na pořadí hlavního závodu.

Rovněž v ní nenašel Jan Jaroš přemožitele, by na něho Lukasz Cyran útočil až k šachovnicové vlajce. V poslední zatáčce se Pražanův motocykl vzepjal na zadní. Nicméně ani toto extempore nezabránilo Janu Jarošovi, aby se stal dvojnásobným králem dnešního Divišova.

Hlasy z depa
„Po včerejšku jsem si spravil chu,“ neskrýval Jan Jaroš svou radost. „Dobrý, jsem spokojenej‘. Včera ve Mšeně to bylo hořký, mrzelo mě to, hlavně kvůli Tondovi jsem tam chtěl vyhrát. A to bylo ono, že jsem chtěl moc. Dnes jsem si to vynahradil. Trošku jsem zkoušel věci do budoucna, ale pak jsem se vrátil k základnímu nastavení. Dal jsem tam, co funguje a zase to fungovalo. Jsem rád, že jsem v Divišově vyhrál. Mám tady spousta známejch.“

„Dobrý, ale už toho mám plný zuby za ty tři dny,“ komentoval svůj výsledek Hynek Štichauer. „Jsem rád, že to dopadlo alespoň takhle. Škoda první jízdy. Netrefil jsem se do převodů a jak se to nakropilo, neodstartoval jsem z tý čtyřky. Jsem spokojenej‘, hlavně, že je bedna.“

„Posral jsem to sám,“ nehledal Richard Wolff žádné výmluvy. „Za prvý nastavením. Dal sem lehkej‘ převod a nachcali to. Pak to bylo lepší a lepší. Pak mě ve druhý jízdě ta dvojka (Lukasz Cyran – pozn. redakce) nabil na prkna, že bych si dal na držku. Říkám, kdybych měl v prvních jízdách tři body, bylo by to úplně jiný.“

„Střídavě oblačno,“ zvolil Michael Hádek pro hodnocení svého účinkování meteorologické pojmy. „Začátek super. Měl jsem dobrý starty, až jsem se sám divil. Ale na konci ty dvě jedničky… Neměl jsem štěstí. Hlavně mě vyvezli. Mohlo to bejt lepší, ale budiž, s tím teď už nenadělám nic.“

1. Jan Jaroš, Praha	3 3 2 2 3	13+3
2. Hynek Štichauer, Pardubice	1 3 3 3 3	13+2
3. Lukasz Cyran, PL	2 3 2 3 2	12
4. Janusz Baniak, PL	1 2 2 3 3	11
5. Richard Wolff, Praha	0 2 3 2 3	10
6. Tadeusz Kostro, PL	3 3 1 1 2	10
7. Michael Hádek, Plzeň	3 2 3 1 1	10
8. Maciej Cesielski, PL	2 0 3 3 1	9
9. Martin Málek, Slaný	2 2 1 2 2	9
10. Mateusz Kowalczyk, PL	3 1 2 0 0	6
11. Jan Holub, Plzeň	0 1 1 2 1	5
12. Mateusz Mikorski, PL	1 0 1 0 2	4
13. Vladimír Višváder, Slaný	2 1 0 0 0	3
14. Michal Dudek, Slaný	1 1 0 1 0	3
15. Petr Babička, Slaný	0 0 0 0 1	1
16. Tomasz Halicki, PL	0 0 0 1 0	1

Finálová jízda o Velkou cenu Divišova:

Jan Jaroš, Lukasz Cyran, Hynek Štichauer, Janusz Baniak

Vložené jízdy:

I	Václav Milík, Roman Čejka
II	Václav Milík, Roman Čejka

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. srpna
Před včerejším Memoriálem Antonína Kaspera ve Mšeně pořadatelé hleděli k nebi nejen kvůli částečnému zatmění slunce. Předpověď počasí slibovala mraky, bouřky a dokonce přívalové deště, nicméně atmosférické excesy se nakonec středočeskému městečku vyhnuly. Vítězství si nakonec vybojoval Hynek Štichauer. Ve čtrnácté jízdě sice prohrál s Tomaszem Piszczem, ale ovládl klíčovou poslední rozjížďku, do níž organizátoři nasměrovali čtveřici favoritů. Jan Jaroš, který do té doby nepoznal hořkost porážky, ve třetím kole upadl z druhého místa a nakonec se nevešel na pódium. O druhé místo se tím pádem musel rozjíždět Matěj Kůs s Tomaszem Piszczem. Pražský závodník měl vrch už od vylétnutí pásky.

Trojice suverénů
Pro celou řadu závodníků přináší vzpomínkové klání na Antonína Kaspera příležitost uctít památku skvělého závodníka nejen černou páskou přelepenou přes vestu. Všichni tuto velkou postavu světových oválů znali a možnost zapsat se k Adrianu Rymelovi a Filipu Šiterovi na listinu vítězů zvyšuje jejich motivaci.

Startovní listina dnešního třetího ročníku se vyznačovala velkou vyrovnaností. A díky ní zůstával mítink otevřený až do samotného konce. Oleje pod kotlík dramatické podívané přilili i samotní organizátoři. Favoritům přidělili startovní čísla tak, aby na sebe narazili v závěrečné rozjížďce.

Z úvodních sérií vyšli nejlépe tři borci. Matěj Kůs se vydal na vítěznou cestu v rozjížďce s číslem dvě, v níž odvedl nebezpečného Tomasze Piszcze. Pátá jízda mu posléze přinesla další velké sólo. Rovněž Hynek Štichauer otevřel své skóre porážkou nebezpečného rivala.

Ve třetí jízdě zůstal na jeho štítě Richard Wolff, jemuž ujel již v prvním oblouku. Ve druhé sérii přibyl na jeho kontě další triumf. Zatímco se Michael Hádek musel probíjet přes Pavla Pučka, on jel nerušeně na čele pro tři body. Třetím neporaženým mužem se v úvodních fázích stal Jan Jaroš. Los byl k němu milosrdný a na startovní rošt mu nepřihrál žádného z okruhu žhavých favoritů. A tak se Pražan mohl chlubit dvěma jednoznačnými vítězstvími ve stylu start – cíl.

Zajímavě zamotaná partie
Jenže jak už to u vyrovnaných klání chodí, počet suverénů klesá s rostoucím kvantem odjetých rozjížděk. Navíc roste i počet konkurentů, kteří prahnou po skalpu suverénů. Dnes se o změnu scénáře postaral jako první Richard Wolff.

Na začátku se musel sklánět před Hynkem Štichaurem. V osmé jízdě mu další bod sebral Tomasz Piszcz. Ovšem v rozjížďce s číslem deset porazil Matěje Kůse. Pražský junior se přitom rychle dostal do vedení a setrval v něm celá tři kola. Poté však přišel nájezd Richarda Wolffa, který jej v nájezdu do posledního okruhu poslal do čela.

Hynek Štichauer a Jan Jaroš ale prodloužili své triumfální tažení o další zářez. Pardubičan v deváté jízdě zaznamenal brilantní triumf nad Martinem Málkem. A jeho souputník na čele průběžné klasifikace o dvě rozjížďky později setrval ve vedení navzdory důrazným nájezdům Tomasze Piszcze.

Čtvrtá série však zastihla Jana Jaroše v pozici leadera osamoceného. Rychlý start se stal úhelným kamenem jeho vítězství nad Richardem Wolffem v rozjížďce s číslem třináct. Vzápětí ovšem Hynek Štichauer podlehl Tomaszi Piszczovi, by se ze všech sil snažil o opak. Akcie Poláka tím pádem hodně stouply, což konec konců platilo i pro Matěje Kůse, který z patnácté jízdy přivezl další trojku.

Nicméně vzhledem ke zmiňované dvacáté jízdě nikdo ještě nemohl hovořit, že je za vodou. Navíc Tomasz Piszcz hladce triumfoval v rozjížďce s číslem sedmnáct a se třinácti body mohl snít o pódiu. Zato Richardu Wolffovi k němu nepomohlo už ani vítězství v rozjížďce s číslem devatenáct.

A konečně přišla závěrečná jízda. Jan Jaroš si mohl vybrat, bude-li hlídat Matěje Kůse po své levici nebo Hynka Štichauera na druhé straně. Vybral si svého klubového kolegu, jehož zavřel v první zatáčce. Jejich vzájemné šarvátky však využil pardubický závodník a oba dva je venkem objel.

Leč Jan Jaroš se s prohrou smiřuje až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. A ani tentokrát nedopřál Hynku Štichauerovi sebekratší chvilku oddechu. Jenže ve druhém kole se v zatáčce u depa přetočil a upadl. Hynek Štichauer tak mohl slavit celkový triumf, zatímco Matěje Kůse čekal rozjezd s Tomaszem Piszczem.

A v něm nedal Polákovi ani náznak šance. Skvělý start jej katapultoval do čela a rychlý venek ho v něm udržoval. „Dal jsem to do stopy, co je nejrychlejší,“ líčil o chvilku později v depu. Tomasz Piszcz však stále útočil a jeho bojovnou náladu zpacifikoval až pád ve druhé zatáčce třetího kola.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘,“ zářil Hynek Štichauer. „Zvl᚝ kvůli tomu, že se ten závod jel uctít památku Tondy. Jsem rád, že jsem vyhrál a budu zapsanej‘ mezi vítězi. Bylo to o štěstí, ale to potřebuješ. Měl jsem lehký první jízdy. V poslední jízdě jsem využil toho, že Honza Jaroš odjel na Kůsáka. Zavřel jsem ho. Zůstali na lajně a já je oba objel.“

„Děkuju klukům, že mě v depu rozptylovali a rozhazovali,“ žertoval Matěj Kůs na úkor svého technického doprovodu. „Filip, Kaspík a Láďa mě nepodpořili (smích). Jinak na hovno, nebylo to dobrý, chtěl jsem vyhrát. Podcenil jsem jízdu s Ríšou, kterej‘ mě předjel. Bylo to ve třetím kole a nešlo mu to oplatit. V rozjezdu jsem měl lepší pozici a udržel to od startu. Věděl jsem, že nejrychlejší je venek a dal jsem to tam.“

„Dobrý, až do poslední jízdy to šlo, jak jsem si představoval,“ líčil Jan Jaroš. „Bylo to vabank. Buď budu hlídat Matěje nebo Hynka. Přiřítil jsem se tam moc rychle, abych netrefil Hynka. A zbytečně jsem se přetočil. Ale to jsou závody. Chtěl jsem vyhrát, Tonda byl můj kamarád. Je to život, ne vždy jde všechno podle tvých plánů. Je dobře, že mi forma jde nahoru, jsem spokojenej‘. Hlavně zdraví, to je nejdůležitější.“

„Na hovno,“ neskrýval rozmrzelost Richard Wolff. „Hlavně první dvě jízdy. Na Hynka bylo, ale v prvním vinglu mě zavřel a zdržoval. Moje blbost. S Honzou Jarošem to bylo o startu, jinak nevím, co bych k tomu řek‘. Jedině, že jsem porazil Matěje a to je pěkný. Měl jsem dobrou motivaci a bylo to.“

1. Hynek Štichauer, Pardubice	3 3 3 2 3	14
2. Matěj Kůs, Praha	3 3 2 3 3	13+3
3. Tomasz Piszcz, PL	2 3 2 3 3	13+F
4. Jan Jaroš, Praha	3 3 3 3 F	12
5. Richard Wolff, Praha	2 2 3 2 3	12
6. Marcin Piekarski, PL	3 E 2 3 1	9
7. Michael Hádek, Plzeň	0 2 3 1 3	9
8. Martin Gavenda, Praha	2 2 1 1 2	8
9. Adam Vandírek, Praha	2 1 1 0 2	6
10. Martin Málek, Slaný	1 0 2 2 1	6
11. Jaroslav Petrák, Pardubice	1 1 1 0 2	5
12. Rony Weis, D	0 2 0 1 1	4
13. Marcel Kalms, D	0 1 F 2 E	3
14. Jan Holub, Plzeň	1 0 1 0 1	3
15. Pavel Pučko, Praha	1 1 0 1 X	3
16. Vladimír Višváder, Liberec	0 R 0 0 0	0
res Jaromír Otruba, Mšeno		DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Divišov – 1. srpna
Loňský ročník divišovského pouáku se neuskutečnil kvůli vnitroklubovým záležitostem, předloni ho předčasně ukončil d隝. Dá se tedy konstatovat, že Velká cena Divišova zaznamená svůj comeback po dvou letech. Startovní listina klasického mítinku na dvacet jízd zahrnuje vedle nebezpečně znějících českých jmen také početný kontingent Poláků. Protože je zítřejší začátek stanoven na třináctou hodinu, návštěva divišovského závodu může divákům nabídnout chutný předkrm před večerní Grand Prix České republiky na pražské Markétě.

Startovní listina:

1 Jan Jaroš, Praha

2 Lukasz Cyran, PL

3 Szymon Kielbasa, PL

4 Hynek Štichauer, Pardubice

5 Marcel Kajzer, PL

6 Richard Wolff, Praha

7 Janusz Baniak, PL

8 Michael Hádek, Plzeň

9 Pawel Zmarzlik, PL

10 Michal Dudek, Slaný

11 Matěj Kůs, Praha

12 Pawel Gwozdz, PL

13 Martin Málek, Slaný

14 Mateusz Mikorski, PL

15 Tadeusz Kostro, PL

16 Jan Holub, Plzeň

17 Petr Babička, Slaný

Foto: Antonín Škach