Dnes definitivně zhasla naděje na obhajobu loňského bronzu

Diedenbergen – 22. června
Zatímco pardubické semifinále světového šampionátu juniorských družstev nabídlo bitvu jako řemen, dnes v německém Diedenbergenu viděli diváci až příliš jednoznačnou podívanou. Takřka bez konkurence byli Poláci. Druhou postupovou příčku získali Australané, když náš nároďák v dálkovém souboji předčili o devět bodů. Oproti předpokladům se do bitvy o postup nezapojili Němci, když Slovinci splnili úlohu outsiderů.

1. Polsko 63
Mateusz Szczepaniak 11
Robert Kasprzak 14
Grzegorz Zengota 10
Adrian Gomolski 14
Maciej Janowski 14
 
2. Austrálie 47
Robert Ksiezak 9
Chris Holder 13
Kozza Smith 13
Tyron Proctor 8
Aaron Summers 4
 
3. Německo 36
Kevin Wölbert 8
Erik Pudel 2
Richard Speiser 10
Frank Facher 10
Max Dilger 6
 
4. Slovinsko 4
Aleksander Čonda 1
Matija Duh 1
Aljosa Remih 1
Matic Voldrih 0
Dalibor Bot 1

Filip Šitera nechce dělat závěry bez specialisty

Mšeno – 21. června
První letní víkend letošního roku chtěl Filip Šitera původně trávit úplně jinak. Bezprostředně po pátečním extraligovém klání mezi Wroclawí a Tarnowem měl zamířit od italského Loniga, aby zde nahradil Martina Vaculíka ve čtvrtfinále kvalifikace o Grand Prix 2009. Jenže stačil zlomeček sekundy a všechno bylo jinak. Plzeňský junior se s krunýřem okolo krku ocitnul v mšenském depu při druhém kole šampionátu juniorských družstev. Týden před existenčním závodem českého nároďáku ve slovinské Lublani se samozřejmě vyrojilo mnoho otázek.

„Ti dva z jedničky a dvojky se šprajcli a chytili se,“ popisuje osudný okamžik. „Já jel ze čtyřky a byl asi o půlku motorky před nima. Vzali mě s sebou. Dostal jsem do zad od dvou motorek a jsem popálenej‘ na krku. Bylo to v první jízdě, škoda. Naštěstí jsme vyhráli a získali jsme i bonusovej‘ bod. Snad se udržíme a budeme bojovat o medaile.“

Filip Šitera ještě v opakované jízdě dojel třetí, ale pak se musel podrobit lékařskému ošetření. „Měl jsem vypadlou plotýnku a první verze je naštíplej‘ obratel,“ vysvětluje límec okolo krku. „Ale nedělal bych závěry. Bylo to jen podle rentgenu a tak chci jít na k doktoru Brožovi. To je specialista na páteře a ví, co to bude chtít. Bavil jsem se s Bogasem a Simoákem a podle toho sám necejtím, že bych to měl mít zlomený. Rána to byla solidní, ale kdyby to bylo vážný, neodjel bych tu opakovačku.“

Termín klíčového závodu v Lublani se však blíží. „Celej‘ den chodím a rozhejbává se to,“ reaguje. „Do konce tejdne bych moh‘ sednout na motorku. Ale záleží na doktorovi. Teď nebudu dělat rozhodnutí o Lublani. Když budu cejtit, že jsem připravenej‘, pojedu a pomůžu, abychom postoupili.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno rozdrtilo konkurenci

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 21.června
Reprezentační povinnosti ovlivnily včerejší druhé klání šampionátu juniorských družstev a třetí mistrovské dějství stopětadvacítek ve Mšeně. Pardubice bez Hynka Štichauera těsně vypadly ze semifinálových jízd. A Praha bez Matěje Kůse nakonec nestačila na domácí tým, v němž se vedle náhradníka Pavla Fuksy představili Poláci Marcin Piekarski a Marcel Kajzer. Třetí příčku pro Plzeň vybojoval Jan Holub, když v nepropsěch Slaného rozhodla pomocná kritéria. Při neúčasti Eduarda Krčmáře a Daniela Hádka a zadřenému motoru Jaroslava Hladkého v první jízdě si triumf ve stopětadvacítkách připsal Zdeněk Vrba.

Polarizované aspirace
Úvodní mítink šampionátu juniorských družstev ve Slaném ovládla pražská Markéta. Jenže dnes Matěj Kůs byl v maďarském Debrecenu na semifinále evropského šampionátu jednotlivců. Martin Gavenda s Adamem Vandírkem a Jakubem Fenclem v záloze zůstávali i nadále favority.

Jenže pak Mšeno šokovalo svou nominací. Marcina Piekarskeho povolalo už na pražské kolo, které se utopilo v záplavách dešové vody. Dvojkou však nebyl Pavel Fuksa, nýbrž další polský závodník Marcel Kajzer. A protože Hynek Štichauer nakonec jel místo Filipa Šitery na mistrovství světa do Loniga, aspirace pětice týmů se výrazně polarizovaly.

Praha a Mšeno se staly největšími kandidáty triumfu. Marcin Piekarski a Marcel Kajzer na úvod v rychlém sledu vyřešili Pardubice a Slaný v poměru 5:1. Martin Gavenda a Adam Vandírek si za nimi v ničem nezadali ve svém duelu s Plzní v rozjížďce s číslem dvě.

Příliš mnoho napětí ovšem nepřinesl ani mšensko – pražský duel v páté jízdě. Oba Poláci Pražanům ujeli už po vylétnutí pásky. Luxusní náskok dovolil Petru Vandírkovi, aby proti Plzni do rozjížďky s číslem sedm poslal náhradníka Pavla Fuksu.

By se pardubický odchovanec v první zatáčce snažil, seč mohl, druhého Jana Holuba neobjel. Marcel Kajzer však úřadoval na čele. Mšeno mělo nakročeno k triumfu už porážkou Markéty, nicméně Pražané přišli o body v duelu se Slaným. Za Adama Vandírka zaskakoval Jakub Fencl. A mezi něj se Martina Gavendu se vklínili Michal Dudek s Petrem Babičkou. Vzápětí Pražané hravě porazili Pardubice 5:1, leč pětibodová ztráta na Mšeno nedávala na konci základní části příliš velké naděje na zvrat v závěrečném výsledku.

Těsný boj o semifinále, ještě těsnější o pódium
Zatímco Mšeno a Praha rázně kráčely do semifinálových jízd, na dalších místech nebylo nic jasné. Pardubice, Plzeň a Slaný dostaly v úvodních třech rozjížďkách náklep od obou silnějších týmů, ale pak se pustily do sebe.

V rozjížďce s číslem čtyři vodil Pavel Pučko neustále útočícího Jana Holuba takřka až do cíle. Ovšem ve druhé zatáčce třetího kola upadl plzeňský debutant Václav Lacina, a protože vítěz neprotnul metu, muselo se po opakování jet znovu. Tentokrát Pavel Pučko na startu zaváhal a přes Jana Holuba se už nedostal.

Pardubice se tedy s Plzní rozešly smírně a stejně tak skončil duel východočeského týmu se Slaným v šesté jízdě. Všechny zaskočil svým rychlým startem Luboš Velinský. A by se přes něj v prvním oblouku dostali Michal Dudek i Pavel Pučko, Petru Babičkovi se to nepovedlo až do cíle.

Boj o semifinále nakonec došel svého rozuzlení při střetnutích slabších týmů s favority. V rozjížďce s číslem sedm dokázal Jan Holub sebrat body Mšenu, když na své druhé místo nepustil útočícího Pavla Fuksu. Vzápětí Slaný remizoval s Prahou, když oba jeho závodníci porazili pražského náhradníka Jakuba Fencla. V deváté jízdě už nastoupila Markéta v plné síle a porazila Pardubice 5:1. Hned na to Jan Holub odvedl oba Slaňáky a jak Plzeň, tak Slaný díky nerozhodnému výsledku těsně překonaly Pardubice.

V jedenácté jízdě zajistil Jan Holub třetí místo pro Plzeň. Odstartoval jako druhý. A nejenže udržel útočícího Pavla Fuksu, dokonce si v první zatáčce troufl i na Marcina Piekarskeho. Polák sice jeho útok ustál, jenže dva plzeňské body byly nesmírně klíčové. Podobný kousek se takřka povedl i Michalu Dudkovi. Z úvodního oblouku rozjížďky s číslem dvanáct vyjel mezi Adamem Vandírkem a Martinem Gavendou. Už se zdálo, že po juniorce v Pardubicích a Praze se stane specialistou na porážky pražského závodníka, nicméně Martin Gavenda zaútočil v prvním výjezdu druhého kola. A razantní nájezd přinesl postup na druhou příčku.

Tím pádem Slaný pouze vyrovnal plzeňskou bodovou bilanci. A větší počet lepších umístění Jana Holuba postavil na nejnižší stupínek pódia právě západočeský tým. Rovněž otázka prvního místa byla zodpovězena, nebo Mšeno před poslední jízdou vedlo před Prahou už o čtyři body. Pražané však nesložili zbraně.

Po vylétnutí pásky se dostali mezi oba Poláky. Martin Gavenda byl zvenku hodně rychlý, leč Marcel Kajzer ho ve výjezdu vyvezl až na mantinel. Marcin Piekarski pronikl před Adama Vandírka. A Mšeno druhou porážkou leadera tabulky podtrhlo svou dnešní suverenitu.

Zamotané stopětadvacítky
Při neúčasti Eduarda Krčmáře a Daniela Hádka, kteří závodili na evropském šampionátu stopětadvacítek ve Francii, se favority třetího mistrovského klání stopětadvacítek stali pražští závodníci.

Jenže Jaroslav Hladký vinou zadřeného motoru přišel o prakticky jasné vítězství v poslední zatáčce rozjížďky s číslem jedna. Ve čtvrté jízdě ho během prvního kola připravil o vedení Zdeněk Vrba, vítěz předchozí rozjížďky. Ovšem mohutný finiš dostal přes cílovou metu jako prvního Jaroslava Hladkého.

Na čelo průběžné klasifikace se tak po dvou sériích dostal Michal Průcha. Nejprve dědil tři body po Jaroslavu Hladkém, posléze si je vybojoval v nekompromisním souboji s Michaelou Krupičkovou a Ondřejem Veverkou.

Slánského závodníka však čekaly prubířské jízdy s Pražany. V rozjížďce s číslem pět ho porazil Zdeněk Vrba. V osmé jízdě ještě jednou, navíc mu bod sebral i Jaroslav Hladký. Zatímco Zdeněk Vrba mohl slavit vítězství, o majiteli stříbrného věnce musel rozhodovat rozjezd.

Jaroslav Hladký, Michal Průcha a Michaela Krupičková totiž své čtyři starty proměnili v shodně v devět bodů. Od vylétnutí pásky úřadoval Jaroslav Hladký. Michal Průcha ohlídal libereckou dívku a mohl si přijít pro první mistrovský vavřínový věnec své kariéry.

Hlasy z depa
„Jel jsem z trojky,“ líčil Pavel Fuksa své semifinálové vystoupení. „Byla tvrdá a věděl jsem, že Holoubek bude mít dobrej‘ start. Bylo tam dvacet centimetrů materiálu a divil ses, že to dláblo. Už jsem byl jasnej‘. Pak jsem jezdil lajnu a neměl to zpřevodovaný. Kdybych jel teď, šel bych ještě o dva zuby dolů. Měl jsem od klubu půjčenej‘ dobrej‘ motor. Užil jsem si den a krásně si zazávodil.“

„Když jsem si zezačátku procházel dráhu, vypadala hodně hluboká,“ líčil Martin Gavenda. „Říkal jsem si, že to bude maso. V prvních dvou rozjížďkách to bylo hodně rozbité, pak se to vyházelo a jelo se super.“ Pražské Markétě se ovšem nepodařilo navázat na úvodní triumf ze Slaného. „Polští Mšeňáci nás porazili,“ komentoval Martin Gavenda výsledek. „Nejdřív jsem si zkusil venek, pak ale Piekarski šel nad mě a já ho nestíhal. Ve finále jsem vedl, ale Kajzer mě vyvážel, vyvážel a vyvezl až na prkna. Ale se závodem jsem spokojený.“

„Závod na hovno,“ ostře kontrastoval Adam Vandírek s pocity svého kolegy. „Den blbec, nevedlo se. Stalo se, nevím proč.“

„Dobrý,“ hodnotil mítink Jan Holub. „Měl jsem dobrý starty. Už jsem se to naučil. Díky panu Erbanovi, který mi zasponzoroval novou spojku. Akorát ta první jízda. Stoup‘ jsem si do koleje a promydlil to. Snad se nám to podaří udržet, hlavně v Plzni.“

„Docela to nasere,“ netajil se Michal Dudek svým názorem na pech, který Slanému sebral stupně vítězů. „Hned v první jízdě jsem se vytočili s mechanikem navzájem, pak už to bylo dobrý. Byly tam i chyby, který jsem dělal. Třeba Martin Gavenda mě vyškolil pěkně.“

    SMF1 SMF2 FIN TOT
1. Grepl PDK Mšeno         27
Marcin Piekarski, PL 2 2 3 – 3   1 11(2)
Marcel Kajzer, PL 3 3 2 3   3 14
Pavel Fuksa – – – 1 1   2
 
2. AK Markéta Praha         21
Martin Gavenda 3 1 3 3   2 2 14(1)
Adam Vandírek 2 R – 2   3 R 7(2)
Jakub Fencl – – 0 –   0
 
3. PK Plzeň         11
Jan Holub 1 3 2 3 2     11
Jiří Vonásek 0 – 0 0 0     0
Václav Lacina – X – –     0
 
4. AK Slaný         11
Petr Babička 1 0 1 1   0   3(2)
Michal Dudek 0 3 2 2   1   8
 
5. ZP Pardubice         8
Pavel Pučko 1 2 2 1       6
Luboš Velinský E 1 1 0       2(2)

Průběžné pořadí šampionátu:

  malé body tabulkové body
1. Praha 44 9
2. Plzeň 30 7
3. Mšeno 31 6
4. Slaný 27 5
5. Pardubice 20 3

Mistrovství republiky do 125 ccm:

1. Zdeněk Vrba, Praha 3 2 3 3 11
2. Jaroslav Hladký, Praha 1 3 3 2 9+3
3. Michal Průcha, Slaný 3 3 2 1 9+2
4. Michaela Krupičková, Liberec 2 2 2 3 9+1
5. Jiří Brummer, Praha 2 0 E 2 4
6. Zdeněk Vitmann, Slaný 0 1 1 1 3
7. Ondřej Veverka, Praha 1 1 E E 2
8. Jaroslav Drbal, Slaný 0 0 1 0 1

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE SLA MŠE TOT
  12.4. 26.4. 21.6.  
1. Jaroslav Hladký, Praha 22 20 22 64
2. Zdeněk Vrba, Praha 18 16 25 58
3. Michal Průcha, Slaný 16 14 20 50
4. Daniel Hádek, Plzeň 25 22 47
5. Eduard Krčmář, Slaný 20 25 45
6. Ondřej Veverka, Praha 14 18 12 44
7. Michaela Krupičková, Liberec 18 18
8. Jiří Brummer, Praha 16 16
9. Zdeněk Vitmann, Slaný 14 14
10. Václav Milík, Pardubice 12 12
11. Jaroslav Drbal, Slaný 10 10
12. René Vidner, Pardubice 10 10
NC Lukáš Hromádka, Mšeno 0 0

Poznámka: protože je soutěž vypsána pro čtyřtaktní motocykly, nejsou výsledky Lukáše Hromádky s dvoudobou ČZ započteny do celkového pořadí. Jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Vítězem se stal jediný český zástupce

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Chabařovice – 21. června
Celkem sedm vítězství dovedlo k stupni nejvyššímu ve včerejším sedmnáctém ročníku Memoriálu Jiřího Hurycha jediného českého zástupce Jana Jaroše z Olympu Praha. V souboji s patnáctkou mladých jezdců z Německa a Polska nenašel vážnějšího soupeře mimo Rony Weise z Míšně. O první místo se však rozjížděli ve finálové jízdě hned třikrát!

Nejprve byl po pádu rozhodčím Karlem Voborníkem vyloučen polský zástupce
Kostro. Při opakování, které se jelo ve třech, byl postižen pádem další Polák Kielbasa . A při třetí repríze se nakonec vydali na čtyři závěrečná kola pouze Jan Jaroš a Rony Weis.
Perfektní start Jaroše a jeho okamžitý nástup i malá rezignace Němce nakonec dovedli zaslouženě pražského jezdce zaslouženě k vítězství v tomto ročníku.

Celý sportovní den byl však také směrován k neformálnímu, přátelskému setkání bývalých jezdců dosavadní padesátileté historie ústecké a chabařovické ploché dráhy. Na setkání bylo přítomno téměř na šest desítek bývalých jezdců, mezi nimiž dominoval Jiří Štancl senior (ročník 1922), jediný žijící z pětice zakladatelů severočeské plošiny.

Doprovod mu dělal jeho syn a nejúspěšnější jezdec československé historie Jiří Štancl starší. Popovídat si z bývalými spolubojovníky přišli i otec a syn Švábovi, Jan a Jaroslav Volfovi, otec a syn Zobalovi, Průšovi a Šifaldovi. Rozhodčím a moderátorem nástupu bývalých jezdců byl další bývalý jezdec Karel Voborník.

Z aktivních bývalých chabařovických jezdců se představil pouze již Rony Weis, který po zásluze vybojoval druhou příčku v závodě. Největší aplaus na otevřené scéně však získal v páté rozjížďce, kdy s kompletně zadřeným zadním kolem motocyklu jej dotlačil více jak polovinu chabařovického oválu.

Hlasy z depa z bloku Zdeňka Flajšhanze:
Jan Jaroš: „Radost z výhry určitě je, potřeboval jsem navíc vyzkoušet techniku, hlavně nový motor ligu do polské Lodže. Myslím, že tu chlapi udělali spoustu práce. Dráha byla těžší, mne takové vyhovují, jinak pro všechny stejná. Škoda těch pádů, spíš kvůli lidem, na druhé straně řada diváků to vždycky vidí jako zpestření. Doufám, že jsou kluci všichni OK. Dík patří také mému novému týmu mechaniků (s úsměvem ukazuje na manželku Zdenu). Zítra budu mít po noční práci na motorkách odjezd ve čtyři ráno do Lodže.“

Ronny Weis: „Velmi hezký podnik, moc mi těší, že mi chabařovičtí pozvali. Kamarádím s nimi už patnáct let. Se druhým místem jsem určitě spokojen. Můj defekt v páté jízdě? Přetrhl se mi řetěz a zamotal se do zadního kola. Byl skoro nový, jel jsem s ním třetí závod… Každý závod absolvovaný bez pádu a zranění je super.“

Szymon Kielbasa: „Dobrý závod na hodně těžké dráze, která se navíc ještě v průběhu trochu proměnila. (Vedle stojící trenér Marian Wardzala: „Na dráhu se nevymlouvej, stejnou měli i všichni ostatní.“) Pád ve finále byla moje vlastní chyba. Najel jsem špatně a pak to moc složil, zůstala mi tam noha, ale je to v pořádku.“

      SMF1 SMF2 FIN
1. Jan Jaroš, Praha 3 3 3 3 3 15 1.   1.
2. Rony Weis, D 2 1 3 3 3 12   1.   2.
3. Szymon Kielbasa, PL 3 3 2 1 2 11   2.   X
4. Tadeusz Kostro, PL 2 2 3 2 2 11 2.   X
5. Mateusz Mikorski, PL 3 1 3 3 2 12 X    
6. Marcel Helfer, D 2 2 2 1 2 9   E  
7. Janusz Baniak, PL X 3 2 E 3 8 X    
8. Pawel Gwozdz, PL 1 1 0 3 3 8   3.    
9. Mateusz Chochlinski, PL 1 2 1 2 0 6      
10. Denis Wienke, D 0 3 E 2 E 5      
11. Lukasz Cyran, PL 3 E 2 – – 5      
12. Sergej Malyschew, D 0 2 1 2 0 5      
13. Denis Helfer, D 2 1 1 0 1 5      
14. Kamil Fleger, PL X E 1 0 1 2      
15. Marcel Kalms, S F – – – – 0      
16. Danny Knakowski, D – E – – – 0      

Foto: Lubomír Hrstka

O všem rozhodly rozjezdy

Lonigo – 21. června
Trojice dodatkových jízd měly zásadní vliv na pořadí postupové sedmičky kvalifikačního kola kvalifikace o Grand Prix 2009. Ke slovu přišly při řešení vítěze, třetího na pódiu i určení třech posledních postupujících a náhradníka. Vyhrál Ryan Sullivan, na stupně vítězů se postavili ještě Matej Ferjan a Peter Ljung. Hynek Štichaur, jenž v hodině dvanácté nahradil zraněného Filipa Šiteru, byl dvanáctý.

1. Ryan Sullivan, AUS 3 3 3 2 3 14+3
2. Matej Ferjan, H 3 3 3 3 2 14+2
3. Peter Ljung, S 3 3 2 2 2 12+3
4. Mads Korneliussen, DK 2 2 2 3 3 12+2
5. Jesper B. Monberg, DK 3 2 1 3 1 10+3
6. Daniel King, GB 1 3 2 3 1 10+2
7. Simon Stead, GB 1 1 3 2 3 10+1
8. Matia Carpanese, I 2 2 3 1 2 10+0
9. Chris Holder, AUS ex E 2 E 3 5
10. Andrea Maida, I 2 0 1 2 0 5
11. Maks Gregorič, SLO 1 1 0 1 2 5
12. Hynek Štichauer, CZ 1 2 ex 0 1 4
13. Kyle Legault, CDN 0 1 1 1 0 3
14. Kaj Laukkanen, FIN 2 0 0 E 0 2
15. Marco Gregnanin, I 0 0 1 E 1 2
16. Zsolt Bencze, H 0 1 0 0 0 1
res Daniele Tessari, I   DNR
res Alessandro Milanese, I   DNR

Matěj Kůs postoupil do finále evropského šampionátu

Debrecen – 21. června
Ani třetí semifinále evropského šampionátu jednotlivců nezůstalo bez postupu českého závodníka. Matěj Kůs obsadil dnes v maďarském Debrecenu pátou příčku a je dalším českým zástupcem mezi nejlepší šestnáctkou starého kontinentu. Michael Hádek skončil patnáctý. Závod vyhrál Rus Danil Ivanov, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Matej Žagar a Sandor Tihanyi.

1. Danil Ivanov, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Matej Žagar, SLO 3 3 3 1 3 13
3. Sandor Tihanyi, H 2 3 1 2 3 11
4. Ulrich Ostergaard, DK 0 2 2 3 3 10
5. Matěj Kůs, CZ 3 2 2 0 2 9
6. Maksim Bogdanovs, LAT 2 2 2 2 1 9
7. Roman Ivanov, RUS 2 1 2 1 2 8
8. Aleksander Borodaj, UA 2 E 3 3 0 8
9. Jurica Pavlic, CRO 1 2 3 0 2 8
10. Andrej Karpov, UA 3 1 1 1 1 7
11. Peter Juul Larsen, DK 0 1 1 2 1 5
12. Karol Baran, PL 1 E 0 3 1 5
13. Jozsef Tabaka, H 1 3 ex 0 0 4
14. Jevgenij Karavckis, LAT 0 0 1 1 2 4
15. Michael Hádek, CZ 0 1 0 2 0 3
16. Rastislav Bandzi, SK 1 0 ex ex – 1