Archiv pro měsíc: Červen 2008

MČR Juniorů

Matěj Kůs ztratil bod, nikoliv průběžné vedení

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 10. června
Včerejší druhý závod domácího juniorského šampionátu se nesl ve znamení návratu Filipa Šitery. Plzeňský závodník neztrail jedinou rozjížďku a do průběžné klasifikace si připsal patnáct bodů. Skutečným leaderem ovšem zůstává Matěj Kůs. Prohrál pouze s obhájcem titulu, ale při jeho neúčasti v prvním klání v Pardubicích se Pražanovy šance zvyšují. A to tím spíše, dokázal-li zývšit svůj náskok na třetího Martina Vaculíka o další bod.

Král versus korunní princ
Filip Šitera vyhrál v předcházejících dvou sezónách všechny juniorské tituly, které byly na českých oválech k mání. Jenže letos odrostl devatenáctkám a v jednadvacítkách ho začala handicapovat nová pravidla. By pro českou juniorku bylo charakteristické v případě dlouhého seriálu škrtat jeden nejhorší výsledek, letos se VV SPD od této praxe odvrátil.

Protože v termínu úvodního kola dal obhájce všech juniorských primátů přednost odloženému kolu polské extraligy, dostal se logicky mimo hru. A to tím spíše, chtěl-li se Matěj Kůs konečně zbavit přídomku věčného vicemistra. V půli dubna ve Svítkově nezaváhal a s patnácti body se usadil na čele průběžné klasifikace.

Patnáct bodů lze v pěti závodech dohnat pouze teoreticky. Dnešní Praha toho byla praktickým důkazem. Jak Matěj Kůs, tak Filip Šitera vzali svou účast prestižně. Navíc Pražanovi šlo také o další únik Martinu Vaculíkovi a Hynku Štichauerovi. Oba s železnou pravidelností vyhrávali jednu jízdu za druhou.

Filip Šitera začal už v úplně první jízdě večera. V souboji s oběma svými klubovými kolegy a Jakubem Fenclem vystřelil do čela už po vylétnutí pásky. Obdobně si počínal rovněž v rozjížďce s číslem osm. Koncept absolutního suveréna mu narušil až Martin Vaculík ve dvanácté jízdě.

I v případě slovenského závodníka šlo ve své podstatě o epizodu. Předvedl rychlejší startovní reakci, avšak ještě před úvodním nájezdem vedl Filip Šitera. Hynek Štichauer sice útočil venkem první zatáčky, avšak nakonec zůstal tím třetím vzadu. S devíti body se Filipu Šiterovi mohl rovnat jedině Matěj Kůs.

Počínání korunního prince v úvodních třech sériích si v ničem nezadalo s účinkováním stále ještě úřadujícího krále české juniorské scény. Po startu čtvrté jízdy uletěl Martinu Vaculíkovi a navzdory urputné snaze slovenského závodníka mu pohybem po ideální stopě nedal ani náznak šance. V rozjížďce s číslem sedm to měl Matěj Kůs v duelu s Jakubem Fenclem výrazně jednodušší. A o tři jízdy později opět naměřil Adamu Vandírkovi už od prvních metrů.

Matěj Kůs a Filip Šitera na sebe narazili v šestnácté jízdě. A protože ve svém suverénním počínání na dráze neměli dnes konkurenci, výsledek jejich duelu měl rozhodnout celý závod. Pražan však na rošt mířil ne zrovna v optimálním rozpoložení. „Byl jsem vystresovanej‘,“ přiznal později. „Měli jsme problém se spojkou a přehazovali ji z druhý motorky.“

Navíc Filip Šitera dneska startoval, jako kdyby měl na klíčový moment plochodrážní rozjížďky doktorát. Matěji Kůsovi nezbylo než útočit. Sám se však mohl stát obětí Martina Gavendy, který si ho vyhlédl za možný zdroj zbytnění svého nepříliš tučného bodového konta. Matěj Kůs však tuto hrozbu záhy odvrátil.

Filip Šitera však jel neohroženě v čele a dovedl závod vlastně k jeho rozuzlení. Matěj Kůs sice odvedl v sedmnácté jízdě Hynka Štichauera a mohl doufat v mimořádné okolnosti. Jenže ty nenastaly. A Filip Šitera si po svém pátém velkém sólu v rozjížďce s číslem dvacet mohl dojít pro zlatý věnec.

Ti druzí na pozadí personální krize
Navzdory všem předpokladům se nakonec v pražských boxech sešlo pouhých čtrnáct závodníků, z toho jen jedenáct Čechů! Vedle omluveného Lukáše Hromádky nedorazili ani jeho mšenští kolegové Pavel Fuksa a Miroslav Horák. Kontroverzní kvalifikace, jíž se měli zúčastnit i obě zahraniční hvězdy šampionátu padla. Otazníky nad stavem naší ploché dráhy zůstaly. A budoucnost se musí jevit chmurně i tomu nejzapřísáhlejšímu optimistovi.

Při vší úctě ke zbytku startovního pole, dnešní závod se smrsknul na boj mezi Filipem Šiterou a Matějem Kůsem. Ostatní se do něho nedokázali zamíchat. Mezi zbytek světa se tentokrát dostal i Martin Vaculík, ještě včera notně konsternovaný rozhodnutím VV SPD poslat ho do kvalifikační jízdy.

V rozjížďce s číslem čtyři mu po startu ujel Matěj Kůs. V šesté jízdě sice kraloval, leč třetí série mu přinesla prohru s Filipem Šiterou. Pak už jen vítězil a zajistil si místo na nejnižším stupínku pódia. Nicméně v průběžné klasifikaci mu Matěj Kůs opět o další bodík unikl.

„Testuju novej‘ motor,“ líčil slovenský cizinec takřka dokonalou hovorovou češtinou své účinkování v dnešním závodě o přestávce před poslední sérií. „Teď byli slabší závodníci, těžko řešit, jak to jede. Škoda těch dvou startů, ale aspoň vím, že je třeba v tom motoru něco změnit.“

Různé patálie se nevyhnuly ani ostatním borcům, jejichž jména jsme si zvykli skloňovat v rolích favoritů. Hynku Štichauerovi se nezamlouvala tvrdá dráha. A konec konců ani rozlosování, které mu vždy posílalo silné závodníky na rošt po jeho levici. A tak či onak, nakonec skončil pátý. Jen o jednu příčku lepší byl se stejným bodovým ziskem Marcin Piekarski. Ten mohl hovořit o pechu, když jej porucha poslala předčasně do pásky čtvrté jízdy. Navždy nezodpovězenou otázkou však zůstává, zda by ve společnosti Matěje Kůse a Martina Vaculíka dokázal skórovat výrazněji.

Technické trable řešil rovněž Adam Vandírek, skórující samými dvojkami. Michael Hádek se zase o svém motoru nechtěl bavit vůbec. Při sobotním mistrovství světa juniorských družstev v Pardubicích zadřel jeden motor, druhý den při polské lize v Krosně další. I s náhradním agregátem aspirujícím na označení rezervního motoru však dokázal v šesté jízdě trápit Hynka Štichauera a obrat Martina Gavendu o poslední bod.

By diváci neviděli mnoho předjížděcích manévrů, o překvapení nebyli v žádném případě ochuzeni. O první se postaral Michal Dudek. Slánský závodník ve druhé jízdě vedl od startu až do cíle před Martinem Gavendou. „Už jsem ho spráskal jednou v Pardubicích,“ popisoval. „Teď podruhý. A pokusím se, aby to pokračovalo takhle dál.“ Zato pražský závodník na všechny otázky reagoval pouze pohledem sériového vraha.

Skvělý výkon zaznamenal v rozjížďce s číslem osm rovněž Pavel Pučko. Zatímco Filip Šitera mířil za svým dalším triumfem, on takřka celá čtyři kola ukazoval výfuk Adamu Vandírkovi. O druhé místo přišel necelý metr před cílem. „Odešel motor,“ vysvětloval. „Spadlo to ze sto na šedesát procent. Snažil jsem se to dotáhnout aspoň očima.“

Hlasy z depa
„Dobrý, svez‘ jsem se,“ hodnotil dnešní závod Filip Šitera. „Ukázal jsem, že bych na vítězství v šampionátu měl. Ale Kůsák si ho taky zaslouží, mně to holt nevychází…“ Díky novým pravidlům, která s navýšeným počtem závodů neobnovila škrtání alespoň jednoho výsledku, je obhájce titulu prakticky ze hry o letošní zlato. „V Kopřivnici nejedu,“ oznámil. „Předtím mám Švédsko a o víkendu mistrovství světa. A je lepší jet lepší závody. Když bude čas, pojedu i další junioráky, abych ukázal, že jsem to v nich nezapomněl.“

„Škoda jedné jízdy,“ litoval Matěj Kůs své bodové ztráty při duelu s Filipem Šiterou v rozjížďce s číslem šestnáct. „Byl jsem vystresovanej‘. Měli jsme problém se spojkou a přehazovali ji z druhý motorky.“ Pražský závodník se však po dvou kolech šampionátu udržel na čele průběžné klasifikace. „Vedení zůstává,“ řekl. „Mám dva body náskok a těším se do Kopřivnice.“

„Na konci závodu už to bylo dobré,“ říkal Martin Vaculík. „Ale to byly lehké jízdy, takže s tím motorem nevím. Ze startu to ale šlo líp. Byl to celkem dobrý závod. Možná, že na druhé motorce by to vypadalo jinak.“ Martin Vaculík byl před závodem zklamaný rozhodnutím VV SPD poslat ho do kvalifikace navzdory jeho postavení v šampionátu a loňskému stříbru. „Byl to asi můj poslední závod v junioráku. Když mě vedení české ploché dráhy chce odpískat a posílat do kvalifikace, jezdit tady nebudu. Cítím to, jako by nesnesli, kdybych udělal titul.“

„Na hovno,“ odtušil Hynek Štichauer odpověď na otázku, jaké to dnes bylo. „Nevím, dráha byla hrozně tvrdá. Dobrý závodníky jsem měl vždycky pod sebou. Start jsme měli stejnej‘, ale v zatáčce jsem tam s nima nebyl. Neviděl jsem, že by se dneska předjelo. Mrzelo mě to, snažil jsem se, ale každej‘ den nemůže být posvícení. Ale v Kopřivnici bude! Tam vyhraje ten, kdo bude větší guma!“

„Nebylo to zas až tak špatný,“ nechal se slyšet Adam Vandírek. „Samý dvojky, takže spokojenej‘ nejsem. Doufám, že to příště budou trojky. Po startu tam jsem, ale pak to přestane jet. V sobotu v Březolupech uvidíme.“

„Motor, zkurvenej‘ motor,“ vysvětloval Michael Hádek své sedmé místo. „Zadřel jsem v sobotu v Pardubicích a v neděli v Krosně. A tenhle jsme našli někde pod sedačkou. Je starej‘ a nejede. Když to Vanďa dal pode mě, vadlo to. Pokud seženeme peníze, jedeme GM od Bogase.“

1. Filip Šitera, Plzeň 3 3 3 3 3 15
2. Matěj Kůs, Praha 3 3 3 2 3 14
3. Martin Vaculík, Slaný (SK) 2 3 2 3 3 13
4. Marcin Piekarski, Mšeno (PL) T 3 3 3 2 11
5. Hynek Štichauer, Pardubice 3 2 1 3 2 11
6. Adam Vandírek, Praha 2 2 2 2 2 10
7. Michael Hádek, Plzeň 2 1 1 2 3 9
8. Martin Gavenda, Praha 2 0 3 1 1 7
9. Jan Holub, Plzeň 1 2 2 1 1 7
10. Michal Dudek, Slaný 3 1 0 1 1 6
11. Petr Babička, Slaný 1 0 1 2 2 6
12. Pavel Pučko, Praha 1 1 2 1 0 5
13. Jakub Fencl, Praha 0 2 1 0 0 3
14. Rastislav Bandzi, Březolupy (SK) 1 F 0 T 0 1

Průběžné pořadí šampionátu:

  PCE PHA TOT
  12.4. 10.6.  
1. Matěj Kůs, Praha 15 14 29
NC Filip Šitera, Plzeň – 15 15
2. Martin Vaculík, Slaný (SK) 14 13 27
3. Hynek Štichauer, Pardubice 13 11 24
4. Marcin Piekarski, Mšeno (PL) 12 11 23
5. Martin Gavenda, Praha 8 7 15
6. Adam Vandírek, Praha 8 10 18
7. Michal Dudek, Slaný 8 6 14
8. Michael Hádek, Plzeň 8 9 17
9. Pavel Pučko, Praha 7 5 12
10. Mateusz Kowalczyk, Slaný (PL) 7 – 7
11. Pavel Fuksa, Mšeno 6 – 6
12. Jan Holub, Plzeň 5 7 12
13. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) 4 1 5
14. Miroslav Horák, Mšeno 2 – 2
15. Jakub Fencl, Praha 1 3 4
16. Petr Babička, Slaný 0 6 6

Vložený závod 125 ccm:

    TOT B A
1. Ondřej Veverka, Praha 3 2 5   1.
2. Zdeněk Vrba, Praha 3 3 6   2.
3. Michaela Krupičková, Liberec 1 2 3   3.
4. Jaroslav Hladký, Praha 2 E 2 1.  
5. Jiří Brummer, Praha 1 1 2 2.  
6. Roman Nádvorník, Praha E 0 0 3.  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Juniorský nároďák bude v akci i dnes

Praha – 10. června
Emoce z fantastického vystoupení českého juniorského nároďáku v Pardubicích ještě nestačily vyprchat a úspěšní reprezentanti se předvedou našim divákům opět v akci. Po dvouměsíční pauze pokračuje domácí juniorský šampionát svým druhým kolem dnes večer na pražské Markétě. By se VV SPD zpočátku musel uchýlit k vypsání kvalifikace, nakonec z ní sešlo.

Lukáš Hromádka se totiž včera odpoledne omluvil z účasti s ohledem na rodinné důvody. Počet přihlášených tím pádem odpovídá šestnácti volným místům ve startovní listině. Od osmnácti hodin se tak budeme moct těšit přímo z podívané na hlavní závod.

Po jediném doposud odjetém kole v pardubickém Svítkově se na čele průběžné klasifikace hřeje Matěj Kůs. Vedle Martina Vaculíka mu hlavními soupeři budou především jeho kolegové z juniorského nároďáku. Pro Filipa Šiteru však šampionát teprve začíná.

Vzhledem k termínové kolizi s odloženým podnikem polské extraligy v Pardubicích pauzíroval. A dnes se přímo v praxi začne ukazovat, nakolik je reálné dohnat patnáctibodový náskok Matěje Kůse při započítávání všech uskutečněných závodů.

Startovní listina:

1 Jan Holub, Plzeň
2 Michael Hádek, Plzeň
3 Jakub Fencl, Praha
4 Filip Šitera, Plzeň
5 Michal Dudek, Slaný
6 Martin Gavenda, Praha
7 Miroslav Horák, Mšeno
8 Pavel Pučko, Praha
9 Pavel Fuksa, Mšeno
10 Hynek Štichauer, Pardubice
11 Rastislav Bandzi, Březolupy (SK)
12 Adam Vandírek, Praha
13 Martin Vaculík, Slaný (SK)
14 Marcin Piekarski, Mšeno (PL)
15 Matěj Kůs, Praha
16 Petr Babička, Slaný

Průběžné pořadí šampionátu:

  PCE TOT
  12.4.  
1. Matěj Kůs, Praha 15 15
2. Martin Vaculík, Slaný (SK) 14 14
3. Hynek Štichauer, Pardubice 13 13
4. Marcin Piekarski, Mšeno (PL) 12 12
5. Martin Gavenda, Praha 8 8
6. Adam Vandírek, Praha 8 8
7. Michal Dudek, Slaný 8 8
8. Michael Hádek, Plzeň 8 8
9. Pavel Pučko, Praha 7 7
10. Mateusz Kowalczyk, Slaný (PL) 7 7
11. Pavel Fuksa, Mšeno 6 6
12. Jan Holub, Plzeň 5 5
13. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) 4 4
14. Miroslav Horák, Mšeno 2 2
15. Jakub Fencl, Praha 1 1
16. Petr Babička, Slaný 0 0

MČR Juniorů

Juniorská kvalifikace je zpátky

Praha – 9. června
Pro zítřejší druhý podnik juniorského šampionátu v Praze se přihlásilo celkem sedmnáct závodníků. A to znamená nutnost vypsat kvalifikaci. Vzhledem k národnostním reglementům jsou zvýhodněni držitelé licencí AČR, z nichž prvních dvanáct v průběžné klasifikaci má nárok na automatický start. Cizinci tedy musí podstoupit kvalifikační proces, jenž se smrskne na jedinou jízdu. Její obsazení je vskutku zajímavé – Martin Vaculík, Marcin Piekarski, Rastislav Bandzi a Lukáš Hromádka. První tři zaujmou místa v hlavní šestnáctce, poslední bude náhradníkem.

ME Jednotlivců

Česká republika našla dva další evropské finalisty

Herxheim – 8. června
Po Aleši Drymlovi se dnes v německou Herxheimu dostali do finále mistrovství Evropy jednotlivců také Filip Šitera a Josef Franc. Plzeňský závodník postoupil z pátého místa, když měl stupně vítězů na dohled. Pražan, který byl náhradníkem, bude rezervistou, když v dodatkové jízdě porazil Rusa Alexeje Charčenka. Vyhrál Mikael Max, jemuž na stupních vítězů dělali společnost domácí Martin Smolinski a Christian Hefenbrock.

„Chyběl mi bod na rozjezd o druhý místo,“ svěřil se po závodech Filip Šitera pro magazín speedwayA-Z. „Ale hlavní je postup. Věděl jsem to před poslední jízdou. A když jsem neodstartoval, už jsem nebláznil.“

1. Mikel Max, S 14
2. Martin Smolinski, D 13+3
3. Christian Hefenbrock, D 13+2
4. Sergej Darkin, RUS 12
5. Filip Šitera, CZ 12
6. Josef Franc, CZ (res) 7+3
7. Alexej Charčenko, RUS 7+2
8. Morten Risager, DK 6
9. Matej Ferjan, H 6
10. Henk Bos, NL 6
11. Ruslan Gatjatov, RUS 6
12. Robert Nagy, H 5
13. Borys Miturski, PL 5
14. Anders Andresen, DK 3
15. Marcin Piekarski, PL 2
16. Przemyslaw Zarzycki, PL 1
17. Matic Voldrih, SLO 1
MS juniorských družstev

Nad pechem statečných českých bojovníků se rozplakala dokonce samotná obloha

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 7. června
Český juniorský tým rozehrál dnešní semifinále světového šampionátu juniorských družstev v Pardubicích jako skutečný třetí nejlepší tým naší planety. Srdce mnohých domácích pochybovačů se musela zachvět studem, když se pětice českých juniorů na úvod vypořádala s ruským nebezpečím. Prakticky po celý závod se naši borci drželi na čele průběžné klasifikace a udržovali v šachu nejen Rusy, ale později i Brity a Švédy. Ti se nakonec vzmohli na mohutný finiš a na konci předposlední série nás o bod předstihli. Český nároďák však dnes fungoval jako skvěle namazané soukolí a švédské nájezdníky opět dotáhl. Jenže v předposlední rozjížďce praskla Matěji Kůsovi palivová hadička. A s metylem vytekly zároveň i poslední naděje na přímý postup. Filip Šitera však nakonec v nesmírně vyrovnaném klání, v němž všechny týmy dělily pouhých šest bodů, zajistil druhou příčku. Zatímco obloha se nad pechem statečných českých bojovníků rozplakala pořádným slejvákem, nezbývá než doufat v příznivé skóre z druhého semifinále v Diedenbergenu.

Češi do toho!
Čtvrt hodiny před závodem dostoupila nervozita v boxech svého vrcholu. Výjimkou nebyly ani ty nejblíže sjezdu na dráhu, které jsou ve Svítkově už tradičně vyhrazeny pardubickým závodníkům. Nyní však byli domácí všichni Češi. Závodníci se vrátili z nástupu a nezbývalo než čekat. A chladit se větráky na spojku, protože dešová sprška možná ochladila vzduch, avšak pod střechou depa bylo stejně k zalknutí.

Los byl k našemu nároďáku nemilosrdný. Švédové, Angličané a Rusové si dělali čáku na přímý postup, nicméně Češi nechtěli přijmout úlohu outsidera a podlehnout defétistickým myšlenkám. Zatímco závodníci se koncentrovali, jejich mechanici ještě jednou kontrolovali, zda je všechno v pořádku. Nad vším bděl Bohumil Brhel, jehož dílnou prošly všechny GM našeho družstva. Ve střehu zůstával i management. Milan Špinka měl k dispozici asistenta Františka Kalinu. A Josef Laštovka, až do roku 2006 manažer reprezentace, si modrou košili národního týmu neoblékl jen jako kouč honoris causa.

Nejdelší čtvrthodinka se nakonec dovlekla ke svému konci a první čtveřice závodníků se spustila z kopečka dolů na startovní rošt. Z našeho týmu závod rozehrával přímo kapitán Filip Šitera. A lepší počátek jsme si nemohli přát. Po vylétnutí pásky se pevně usadil v čele a po čtyřech kolech se přiřítil do cíle pro tři body.

Emil Sajfutdinov v té chvíli možná litoval, že nevyužil možnost otestovat svítkovský ovál při dopoledním tréninku. Bitva s Benem Barkerem a Ricky Klingem mu přinesla druhé místo, ale na druhou stranu pojistila Filipu Šiterovi komfortní vítězství. Rusové však ve druhé jízdě přesto pronikli do čela průběžné klasifikace. Artjom Laguta v nájezdu do druhého kola předjel vedoucího Williama Lawsona. A Adam Vandírek chvilku předtím přišel o třetí místo.

Rusomilná část publika by v těchto fázích mohla poznamenat cosi o prvním vyhrání. Jenže Michael Hádek v rozjížďce s číslem tři zahájil cosi jako národní obrození. Dokonalý start jej vynesl do čela. A by o ně v prvním oblouku přišel ve prospěch Tomase Jonassona, Artjom Vodjakov a Simon Lambert zůstali na jeho štítě.

Chvíle ruského vedení byly definitivně ohraničeny rozjížďkou s číslem čtyři. Hynek Štichauer neváhal ani na okamžik a po vylétnutí pásky se usadil v čele. Lewis Bridger, Igor Kononov a Ludvig Lindgren se za jeho zády postarali o pořádnou melu. Nicméně pardubický závodník se nenechal vyvést z klidu. V optimální stopě kroužil jedno kolo za druhým. A jeho tři body dostaly český nároďák zpátky na první místo průběžné klasifikace.

Rusové se však nemínili jen tak vzdát. Aleksander Kosolapkin se dostal do vedení páté jízdy. Tai Woffinden byl druhý a teprve za ním jel Matěj Kůs. Zatímco Brit vystřídal Rusa v prvním oblouku, Pražan zůstával třetí. Avšak v žádném případě se nehodlal vzdát. Na začátku druhého okruhu se posunul na druhé místo a vedoucího Tai Woffindena pronásledoval až k šachovnicové vlajce.

Česká trikolóra stále vede
První pětina nemohla pro náš nároďák skončit lépe. Dvoubodové vedení před Rusy a Brity, zatímco Švédové zůstávali vzadu s odstupem šesti bodů. A naši junioři vyučovali i nadále. Hynek Štichauer se rychle dostal do vedení také v rozjížďce s číslem šest, když ještě před první zatáčkou minul Simona Gustafssona.

Zezadu se řítil ještě Artjom Vodjakov. Pardubický borec se tak záhy ocitnul mezi dvěma mlýnskými kameny. Ve druhé zatáčce měl na výfuku Švéda zvenku, Rusa zevnitř. Artjom Vodjakov se ve výjezdu dostal do čela, ale druhé místo Hynek Štichauer udržel. „Dva body jsou lepší než nula,“ komentoval jeho přínos František Kalina.

Záhy se ukázala pravdivost jeho slov. Matěj Kůs stanul na roštu sedmé jízdy se svým druhým motocyklem. „Tahle motorka jela líp,“ konstatoval pražský junior poté, co po skvělém startu před sebe nikoho nepustil. Vzápětí udržel punc neporazitelnosti Filip Šitera. Prosadit se do čela ze startovní pozice až u mantinelu chtělo pořádnou dávku rozhodnosti. A ta plzeňskému závodníkovi nikdy nechyběla.

Nyní razantně vlétl mezi trojici soupeřů a ve výjezdu objel i vedoucího Billy Forsberga. Švéd ustupoval jen velice nerad. Nakonec mu nic jiného nezbylo, by ve výjezdu z druhé zatáčky kopal pravačkou jako profesionální fotbalista. České vedení vzrůstalo, navíc Rusové se museli smiřovat se ztrátou ambicí papírového favorita.

„Nějaká malá holčička se nám motala v boxech,“ intervenoval kouč Ruska u vedoucího depa Miroslava Štense. Nula Igora Kononova a jeden bod Aleksandra Kosolapkina v kombinaci s českých maximem posunula jeho stížnost do pravého světla. Češi unikali, navíc se Rusům na záda dostávali Angličané.

Leč i na naše barvy dosedly hubené časy. Adam Vandírek stále hledal správné nastavení svého motocyklu, ale prozatím marně. V rozjížďce s číslem devět vlétl nekompromisně do prvního oblouku. Chvíli byl třetí, nicméně poslední bod mu záhy odebral Lewis Bridger. Hned na to nevyšel start ani Michaelu Hádkovi. A v první zatáčce klesl na poslední místo za Ludviga Lindgrena.

Soupeři však nedokázali dvojité české nuly využít. Emil Sajfutdinov prohrál s Tomasem Jonassonem, Artjom Vodjakov s Tai Woffindenem. Právě Britové převzali po Rusech pozici hrozby na českém obzoru. Ben Barker triumfoval v rozjížďce s číslem jedenáct. Michael Hádek urputně hájil druhou příčku, ovšem ve druhém oblouku musel kapitulovat před Billy Forsbergem. A český tým měl rázem na Angličany jen jednobodový náskok.

Naši však na nebezpečí reagovali útokem. Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem dvanáct proháněl nejlepšího Švéda Tomase Jonassona až do cíle. Dva body byly skvělou vzpruhou, a to tím spíše, vyšli-li Britové naprázdno nejen nyní, ale i ve třinácté jízdě. V ní se Matěj Kůs postaral o maximální zářez. Jeho hodnotu zvýšil skalp Emila Sajfutdinova.

Základem porážky úřadujícího mistra světa se stal Pražanům start třetí kosmickou rychlostí. Rus se mu pověsil na záda. Zkoušel to zprava, zleva, dostával se od vnitřní čáry až k mantinelům, nicméně Matěj Kůs mu vždy zkřížil cestu. „Bylo to na ostří nože,“ vyprávěl Matěj Kůs, který si vychutnal zasloužený aplaus publika. „Někde jsem ho slyšel, někde viděl jeho stín na dráze, sem tam jsem se podíval. S touhle jízdou jsem spokojenej‘. Jel jsem hlavou, snažil se bejt v ideální stopě, věděl jsem, kde to jede. Dařilo se mi ho brzdit. Byl o hodně rychlejší, ale oplatil jsem mu Žarnovicu!“

Artjom Laguta ve čtrnácté jízdě objel Filipa Šiteru v první zatáčce. Lewis Bridger však musel zastavit s poruchou, takže ani třetí triumf Taie Woffindena v rozjížďce s číslem patnáct neposunulo Brity před nás. Svět byl růžový, by Adam Vandírek přišel o třetí místo už v úvodním oblouku. Na světelné tabuli svítilo skóre Česká republika 26, Rusko 23, Velká Británie 21 a Švédsko 20.

Změna dráhy, vzpruha Švédů
V rozjížďce s číslem šestnáct po velké patnáctiminutové přestávce startoval Matěj Kůs až od mantinelu. A nepodařilo se mu vystřelit do čela. „Podělal jsem to,“ nezastíral. „Dráha ztvrdla a nestrkalo to dopředu.“ Nicméně pražský závodník byl dalek, aby házel flintu do žita a v první zatáčce objel Bena Barkera. Ovšem britský závodník byl těžkým oříškem a na konci protilehlé rovinky byl třetí zase on. Ve druhém kole se ale dopředu dostal Matěj Kůs, aby zachránil poslední bod, který mohl mít doslova a do písmene cenu zlata.

V sedmnácté jízdě si na nejvzdálenější místo na roštu musel stoupnout Filip Šitera. Do první zatáčky mířil jako třetí před Williamem Lawsonem. Oba dva společně s Ludvigem Lindgrenem záhy za sebe odsunuli Artjoma Vodjakova. Všichni tři se prali až do posledních metrů, přičemž český reprezentant ve finiši skončil druhý rozdílem jen několika centimetrů. Velké překvapení jej ovšem čekalo v depu. Přišel za ním Emil Sajfutdinov a upozornil ho na prasklý rám.

„Dali jsem o zub vejš a jinou trysku,“ říkal Petr Vandírek, když pohledem vyprovázel svého syna na rošt rozjížďky s číslem osmnáct. Změny se konečně projevily a Adam Vandírek odstartoval hned za takticky nasazeným Tai Woffindenem. Při průjezdu první zatáčkou sice klesl na poslední příčku, avšak ve třetím kole urval bod na úkor Igora Kononova.

Lewis Bridger vyhrál devatenáctou jízdu ve stylu start – cíl. Dopředu se hnali i Švédové a Čechům nezbylo než bojovat. Michael Hádek statečně hájil druhou pozici před bojovným Ricky Klingem, ovšem v cíli za ním přece jen zaostal. Jeho bod však udržel Českou republiku na čele. Jak se však záhy ukázalo, momenty našeho vedení byly bohužel u svého konce…

Hynek Štichauer startoval ve dvacáté jízdě ze čtvrté dráhy. A ta byla vysušená jako ústa alkoholika po týdenním flámu. Sousední místo však bylo optimální. Billy Forsbergovi dala skvělý základ. Postupně během necelých dvou kol předčil Tai Woffindena i Emila Sajfutdinova. Hynek Štichauer v obláčcích prachu nenašel cestu dopředu a Švédové byli rázem o bod před námi.

Co zbylo českým reprezentantům jiného než bojovat?! Ludvig Lindgren svým velkým sólem v jednadvacáté jízdě zvýšil švédský náskok. Adam Vandírek však uhlídal Bena Barkera a Igora Kononova. Angličané a Rusové byli zpacifikováni a záhy došlo i na Švédy. Michael Hádek tlačil na Simona Gustafssona, až ho ve výjezdu ze druhé zatáčky spodem poslal na poslední místo. Emil Sajfutdinov se konečně dočkal vítězství, a otupil tak hrot anglického útoku.

České šance strhnout vítězství na svou stranu opět stouply v rozjížďce s číslem dvacet tři. Hynek Štichauer vypálil do čela s odpichem formule jedna. A by musel kapitulovat před velice rychlým Artjomem Lagutou, Rickyho Klinga před sebe nepustil. Rázem jsme měli stejně bodů jako Švédové.

Ovšem smůla si dnes vybrala číslo dvacet čtyři. V této jízdě se Matěj Kůs najednou otočil od pásky a vrátil se zpátky k vratům do depa. Mechanik Vladimír Kalina mu briskně přistavil druhý stroj. Nicméně pražský závodník dal přednost opravě toho, který se v průběhu klání ukázal jako rychlejší. Do limitu zbývalo čtrnáct sekund, když se vydal zpátky na rošt. Všechno klaplo, časomíra ukazovala tři sekundy a mohlo se startovat ve čtyřech.

Vedl Lewis Bridger, Matěj Kůs se v prvním oblouku probil na druhé místo přes Artjoma Vodjakova. Avšak ještě před cílem úvodního kola musel zastavit. „Praskla palivová hadička od karburátoru,“ líčil nešastně. „Než jsem dojel k depu, vytek‘ metyl. A pak už jsem neměl na čem jet.“

Ke vší české smůle se před Artjoma Vodjakova probil i Billy Forsberg. Filip Šitera směřoval k poslední jízdě za stavu Švédsko vs. Česká republika 38:36. Poslední jiskřička naděje ale uhasla s letem pásky vzhůru k oblakům. Tomas Jonasson skvěle odstartoval. Plzeňský borec hned za ním. By jej častoval jedním útokem za druhým, dopředu se nedostal. Česká reprezentace si po fantastickém závodu nakonec musela přijít pro stříbrný věnec. A zatímco dekorování vítězů skrápěly provazy deště z plačící oblohy, nezbylo než věřit, že naděje neumře za čtrnáct dnů v Diedenbergenu.

Hlasy z depa
„Před závodem jsem nečekal, že po prvních jízdách budeme vést,“ komentoval závod Filip Šitera. „Byli jsme dobrej‘ tým a jako kapitán jsem rád, že se nikdo nenechal zbytečně vyloučit. Závod byl hrozně vyrovnanej‘ a já jsem spokojenej‘ s druhým místem. Je to pořád lepší, než vypadnout kvůli vyloučení za dvě minuty. Musíme doufat, jak dopadnou ostatní týmy v Diedenbergenu. Švédové vyhráli, ale zezačátku ztráceli. Podobně to bylo loni, myslím, že jsem neztráceli hodně bodů. Tady to bylo vyrovnaný, loni v semifinále jsme měli bod jistej‘ skoro vždycky. Dnes nám chyběl chlup, ve druhým semifinále jede Slovinsko, o to je to tam jednodušší. Za postup budeme rádi, když to nedopadne, svět se nezboří.“

„Laboroval jsem s motorkou,“ svěřil se Matěj Kůs. „Ještě včera jsme tam dávali druhej‘ motor. Ve druhý jízdě jsem skočil na druhou motorku a ta jela líp. Pak jsem podělal start. Dráha ztvrdla a nestrkalo to dopředu. Nakonec mi praskla palivová hadička od karburátoru. Než jsem dojel k depu, vytek‘ metyl. A pak už jsem neměl na čem jet na dráze. První motorka nebyla tak rychlá a já věřil, že to stihnou opravit. Každá rozjížďka tady byla zajímavá a naděje umírá poslední.“

„Naděje je pořád,“ uvědomil si Hynek Štichauer skutečnost, že druhý tým ze semifinále v Diedenbergenu může mít pořád méně bodů než český nároďák. „V prvních jízdách to bylo ono. Dráha, jak jsme si představovali. Mezi mou třetí a čtvrtou jízdou ale bylo sedm jízd a dráha se úplně změnila. A ze čtyřky jsem neodjel. Mrzí mě, že jsme nepostoupili hned. To je ale speedway. Doufám, že se ve druhým semifinále seberou body mezi sebou.“

„Škoda mluvit,“ mávnul rukou Michael Hádek. „Starty, starty, starty, starty, starty… Bylo to o nich a o tom, kdo odjede. Posral jsem to. Takový bodový rozestupy jsou strašný. Čekal jsem od toho víc. Kór když to bylo v Pardubicích, kde mi to šlo.“

„Jsem hodně zklamanej‘,“ netajil se Adam Vandírek. „Očekávalo se víc. Chtěl jsem tahat, ale nemoh‘ se trefit do nastavení, aby to jelo. Až na ty dvě poslední jízdy to bylo dobrý. Je to škoda, že mně ty tři body utekly. Teď musíme čekat na Diedenbergen.“

1. Švédsko   41
Ricky Kling 0 1 2 2 1 6
Billy Forsberg 1 2 2 3 2 10
Tomas Jonasson 3 3 3 2 3 14
Ludvig Lingren 0 1 1 3 3 8
Simon Gustafsson 0 E 1 2 0 3
 
2. Česká republika   38
Filip Šitera 3 3 2 2 2 12
Adam Vandírek 0 0 0 1 2 3
Michael Hádek 2 0 1 1 1 5
Hynek Štichauer 3 2 2 0 2 9
Matěj Kůs 2 3 3 1 E 9
 
3. Velká Británie   36
Ben Barker 1 1 3 0 1 6
William Lawson 2 2 0 1 2 7
Simon Lambert 0 0 0 – 0 0
Lewis Bridger 2 1 E 3 3 9
Tai Woffinden 3 3 3 3 1 1 14
 
4. Rusko   35
Emil Sajfutdinov 2 2 2 2 3 11
Artjom Laguta 3 2 3 3 3 14
Artjom Vodjakov 1 3 1 0 1 6
Igor Kononov 1 0 0 E E 1
Aleksander Kosolapkin 1 1 1 0 0 3

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MS juniorských družstev

Milan Špinka neskrývá bojovnou náladu

Pardubice – 6. června
Filip Šitera, Adam Vandírek, Michael Hádek, Hynek Štichauer, Matěj Kůs a rezerva pro všechny případy Martin Gavenda se dnes úderem deváté hodiny sejdou v pardubickém depu. Protože středeční trénink uplaval v záplavách dešové vody, bude to pro ně první příležitost vyzkoušet si svítkovský ovál před zítřejší prubířskou zkouškou. Milan Špinka, reprezentační kouč, hovořil s magazínem speedwayA-Z o ambicích juniorského nároďáku.

„Postoupit,“ netají se svým cílem pro zítřejší mítink. „Ale znáš to. Rusové jsou dobří a jsou papíroví favorité. Švédové mají Lindgrena a Gustafssona, mistry Evropy do devatenácti let. Podceňovat se nedají ani Angličané. V Pardubicích jsou čtyři vyrovnané týmy na rozdíl od druhého semifinále, kde jedou Australané, Poláci, Slovinci a Němci. Tady máme čtyři družstva, kde budou všichni bodovat. Ale budeme bojovat!“

Program Milana Špinky pro pardubické semifinále mistrovství světa juniorských družstev startuje už dnes dopoledne. „Ve středu pršelo,“ vrací se ještě ke zrušenému tréninku svých reprezentačních svěřenců. „Nemělo cenu se umazat. Kluci by byli akorát špinaví. Dnes máme scuka v devět. Dopoledne budeme mít trénink, odpoledne si udělají motorky. Budeme v Pardubicích spát. Je to pojištěný ze všech stran. Vanďa má problémy se zády, ale v širší nominaci je pro všechny případy i Martin Gavenda, který se zúčastní tréninku.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)