Archiv pro měsíc: Červen 2008

MČR Juniorských družstev

Mšeno rozdrtilo konkurenci

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 21.června
Reprezentační povinnosti ovlivnily včerejší druhé klání šampionátu juniorských družstev a třetí mistrovské dějství stopětadvacítek ve Mšeně. Pardubice bez Hynka Štichauera těsně vypadly ze semifinálových jízd. A Praha bez Matěje Kůse nakonec nestačila na domácí tým, v němž se vedle náhradníka Pavla Fuksy představili Poláci Marcin Piekarski a Marcel Kajzer. Třetí příčku pro Plzeň vybojoval Jan Holub, když v nepropsěch Slaného rozhodla pomocná kritéria. Při neúčasti Eduarda Krčmáře a Daniela Hádka a zadřenému motoru Jaroslava Hladkého v první jízdě si triumf ve stopětadvacítkách připsal Zdeněk Vrba.

Polarizované aspirace
Úvodní mítink šampionátu juniorských družstev ve Slaném ovládla pražská Markéta. Jenže dnes Matěj Kůs byl v maďarském Debrecenu na semifinále evropského šampionátu jednotlivců. Martin Gavenda s Adamem Vandírkem a Jakubem Fenclem v záloze zůstávali i nadále favority.

Jenže pak Mšeno šokovalo svou nominací. Marcina Piekarskeho povolalo už na pražské kolo, které se utopilo v záplavách dešové vody. Dvojkou však nebyl Pavel Fuksa, nýbrž další polský závodník Marcel Kajzer. A protože Hynek Štichauer nakonec jel místo Filipa Šitery na mistrovství světa do Loniga, aspirace pětice týmů se výrazně polarizovaly.

Praha a Mšeno se staly největšími kandidáty triumfu. Marcin Piekarski a Marcel Kajzer na úvod v rychlém sledu vyřešili Pardubice a Slaný v poměru 5:1. Martin Gavenda a Adam Vandírek si za nimi v ničem nezadali ve svém duelu s Plzní v rozjížďce s číslem dvě.

Příliš mnoho napětí ovšem nepřinesl ani mšensko – pražský duel v páté jízdě. Oba Poláci Pražanům ujeli už po vylétnutí pásky. Luxusní náskok dovolil Petru Vandírkovi, aby proti Plzni do rozjížďky s číslem sedm poslal náhradníka Pavla Fuksu.

By se pardubický odchovanec v první zatáčce snažil, seč mohl, druhého Jana Holuba neobjel. Marcel Kajzer však úřadoval na čele. Mšeno mělo nakročeno k triumfu už porážkou Markéty, nicméně Pražané přišli o body v duelu se Slaným. Za Adama Vandírka zaskakoval Jakub Fencl. A mezi něj se Martina Gavendu se vklínili Michal Dudek s Petrem Babičkou. Vzápětí Pražané hravě porazili Pardubice 5:1, leč pětibodová ztráta na Mšeno nedávala na konci základní části příliš velké naděje na zvrat v závěrečném výsledku.

Těsný boj o semifinále, ještě těsnější o pódium
Zatímco Mšeno a Praha rázně kráčely do semifinálových jízd, na dalších místech nebylo nic jasné. Pardubice, Plzeň a Slaný dostaly v úvodních třech rozjížďkách náklep od obou silnějších týmů, ale pak se pustily do sebe.

V rozjížďce s číslem čtyři vodil Pavel Pučko neustále útočícího Jana Holuba takřka až do cíle. Ovšem ve druhé zatáčce třetího kola upadl plzeňský debutant Václav Lacina, a protože vítěz neprotnul metu, muselo se po opakování jet znovu. Tentokrát Pavel Pučko na startu zaváhal a přes Jana Holuba se už nedostal.

Pardubice se tedy s Plzní rozešly smírně a stejně tak skončil duel východočeského týmu se Slaným v šesté jízdě. Všechny zaskočil svým rychlým startem Luboš Velinský. A by se přes něj v prvním oblouku dostali Michal Dudek i Pavel Pučko, Petru Babičkovi se to nepovedlo až do cíle.

Boj o semifinále nakonec došel svého rozuzlení při střetnutích slabších týmů s favority. V rozjížďce s číslem sedm dokázal Jan Holub sebrat body Mšenu, když na své druhé místo nepustil útočícího Pavla Fuksu. Vzápětí Slaný remizoval s Prahou, když oba jeho závodníci porazili pražského náhradníka Jakuba Fencla. V deváté jízdě už nastoupila Markéta v plné síle a porazila Pardubice 5:1. Hned na to Jan Holub odvedl oba Slaňáky a jak Plzeň, tak Slaný díky nerozhodnému výsledku těsně překonaly Pardubice.

V jedenácté jízdě zajistil Jan Holub třetí místo pro Plzeň. Odstartoval jako druhý. A nejenže udržel útočícího Pavla Fuksu, dokonce si v první zatáčce troufl i na Marcina Piekarskeho. Polák sice jeho útok ustál, jenže dva plzeňské body byly nesmírně klíčové. Podobný kousek se takřka povedl i Michalu Dudkovi. Z úvodního oblouku rozjížďky s číslem dvanáct vyjel mezi Adamem Vandírkem a Martinem Gavendou. Už se zdálo, že po juniorce v Pardubicích a Praze se stane specialistou na porážky pražského závodníka, nicméně Martin Gavenda zaútočil v prvním výjezdu druhého kola. A razantní nájezd přinesl postup na druhou příčku.

Tím pádem Slaný pouze vyrovnal plzeňskou bodovou bilanci. A větší počet lepších umístění Jana Holuba postavil na nejnižší stupínek pódia právě západočeský tým. Rovněž otázka prvního místa byla zodpovězena, nebo Mšeno před poslední jízdou vedlo před Prahou už o čtyři body. Pražané však nesložili zbraně.

Po vylétnutí pásky se dostali mezi oba Poláky. Martin Gavenda byl zvenku hodně rychlý, leč Marcel Kajzer ho ve výjezdu vyvezl až na mantinel. Marcin Piekarski pronikl před Adama Vandírka. A Mšeno druhou porážkou leadera tabulky podtrhlo svou dnešní suverenitu.

Zamotané stopětadvacítky
Při neúčasti Eduarda Krčmáře a Daniela Hádka, kteří závodili na evropském šampionátu stopětadvacítek ve Francii, se favority třetího mistrovského klání stopětadvacítek stali pražští závodníci.

Jenže Jaroslav Hladký vinou zadřeného motoru přišel o prakticky jasné vítězství v poslední zatáčce rozjížďky s číslem jedna. Ve čtvrté jízdě ho během prvního kola připravil o vedení Zdeněk Vrba, vítěz předchozí rozjížďky. Ovšem mohutný finiš dostal přes cílovou metu jako prvního Jaroslava Hladkého.

Na čelo průběžné klasifikace se tak po dvou sériích dostal Michal Průcha. Nejprve dědil tři body po Jaroslavu Hladkém, posléze si je vybojoval v nekompromisním souboji s Michaelou Krupičkovou a Ondřejem Veverkou.

Slánského závodníka však čekaly prubířské jízdy s Pražany. V rozjížďce s číslem pět ho porazil Zdeněk Vrba. V osmé jízdě ještě jednou, navíc mu bod sebral i Jaroslav Hladký. Zatímco Zdeněk Vrba mohl slavit vítězství, o majiteli stříbrného věnce musel rozhodovat rozjezd.

Jaroslav Hladký, Michal Průcha a Michaela Krupičková totiž své čtyři starty proměnili v shodně v devět bodů. Od vylétnutí pásky úřadoval Jaroslav Hladký. Michal Průcha ohlídal libereckou dívku a mohl si přijít pro první mistrovský vavřínový věnec své kariéry.

Hlasy z depa
„Jel jsem z trojky,“ líčil Pavel Fuksa své semifinálové vystoupení. „Byla tvrdá a věděl jsem, že Holoubek bude mít dobrej‘ start. Bylo tam dvacet centimetrů materiálu a divil ses, že to dláblo. Už jsem byl jasnej‘. Pak jsem jezdil lajnu a neměl to zpřevodovaný. Kdybych jel teď, šel bych ještě o dva zuby dolů. Měl jsem od klubu půjčenej‘ dobrej‘ motor. Užil jsem si den a krásně si zazávodil.“

„Když jsem si zezačátku procházel dráhu, vypadala hodně hluboká,“ líčil Martin Gavenda. „Říkal jsem si, že to bude maso. V prvních dvou rozjížďkách to bylo hodně rozbité, pak se to vyházelo a jelo se super.“ Pražské Markétě se ovšem nepodařilo navázat na úvodní triumf ze Slaného. „Polští Mšeňáci nás porazili,“ komentoval Martin Gavenda výsledek. „Nejdřív jsem si zkusil venek, pak ale Piekarski šel nad mě a já ho nestíhal. Ve finále jsem vedl, ale Kajzer mě vyvážel, vyvážel a vyvezl až na prkna. Ale se závodem jsem spokojený.“

„Závod na hovno,“ ostře kontrastoval Adam Vandírek s pocity svého kolegy. „Den blbec, nevedlo se. Stalo se, nevím proč.“

„Dobrý,“ hodnotil mítink Jan Holub. „Měl jsem dobrý starty. Už jsem se to naučil. Díky panu Erbanovi, který mi zasponzoroval novou spojku. Akorát ta první jízda. Stoup‘ jsem si do koleje a promydlil to. Snad se nám to podaří udržet, hlavně v Plzni.“

„Docela to nasere,“ netajil se Michal Dudek svým názorem na pech, který Slanému sebral stupně vítězů. „Hned v první jízdě jsem se vytočili s mechanikem navzájem, pak už to bylo dobrý. Byly tam i chyby, který jsem dělal. Třeba Martin Gavenda mě vyškolil pěkně.“

    SMF1 SMF2 FIN TOT
1. Grepl PDK Mšeno         27
Marcin Piekarski, PL 2 2 3 – 3   1 11(2)
Marcel Kajzer, PL 3 3 2 3 –   3 14
Pavel Fuksa – – – 1 1   – 2
 
2. AK Markéta Praha         21
Martin Gavenda 3 1 3 3   2 2 14(1)
Adam Vandírek 2 R – 2   3 R 7(2)
Jakub Fencl – – 0 –   – – 0
 
3. PK Plzeň         11
Jan Holub 1 3 2 3 2     11
Jiří Vonásek 0 – 0 0 0     0
Václav Lacina – X – – –     0
 
4. AK Slaný         11
Petr Babička 1 0 1 1   0   3(2)
Michal Dudek 0 3 2 2   1   8
 
5. ZP Pardubice         8
Pavel Pučko 1 2 2 1       6
Luboš Velinský E 1 1 0       2(2)

Průběžné pořadí šampionátu:

  malé body tabulkové body
1. Praha 44 9
2. Plzeň 30 7
3. Mšeno 31 6
4. Slaný 27 5
5. Pardubice 20 3

Mistrovství republiky do 125 ccm:

1. Zdeněk Vrba, Praha 3 2 3 3 11
2. Jaroslav Hladký, Praha 1 3 3 2 9+3
3. Michal Průcha, Slaný 3 3 2 1 9+2
4. Michaela Krupičková, Liberec 2 2 2 3 9+1
5. Jiří Brummer, Praha 2 0 E 2 4
6. Zdeněk Vitmann, Slaný 0 1 1 1 3
7. Ondřej Veverka, Praha 1 1 E E 2
8. Jaroslav Drbal, Slaný 0 0 1 0 1

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE SLA MŠE TOT
  12.4. 26.4. 21.6.  
1. Jaroslav Hladký, Praha 22 20 22 64
2. Zdeněk Vrba, Praha 18 16 25 58
3. Michal Průcha, Slaný 16 14 20 50
4. Daniel Hádek, Plzeň 25 22 – 47
5. Eduard Krčmář, Slaný 20 25 – 45
6. Ondřej Veverka, Praha 14 18 12 44
7. Michaela Krupičková, Liberec – – 18 18
8. Jiří Brummer, Praha – – 16 16
9. Zdeněk Vitmann, Slaný – – 14 14
10. Václav Milík, Pardubice 12 – – 12
11. Jaroslav Drbal, Slaný – – 10 10
12. René Vidner, Pardubice 10 – – 10
NC Lukáš Hromádka, Mšeno – 0 – 0

Poznámka: protože je soutěž vypsána pro čtyřtaktní motocykly, nejsou výsledky Lukáše Hromádky s dvoudobou ČZ započteny do celkového pořadí. Jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Ostatní závody

Vítězem se stal jediný český zástupce

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Chabařovice – 21. června
Celkem sedm vítězství dovedlo k stupni nejvyššímu ve včerejším sedmnáctém ročníku Memoriálu Jiřího Hurycha jediného českého zástupce Jana Jaroše z Olympu Praha. V souboji s patnáctkou mladých jezdců z Německa a Polska nenašel vážnějšího soupeře mimo Rony Weise z Míšně. O první místo se však rozjížděli ve finálové jízdě hned třikrát!

Nejprve byl po pádu rozhodčím Karlem Voborníkem vyloučen polský zástupce
Kostro. Při opakování, které se jelo ve třech, byl postižen pádem další Polák Kielbasa . A při třetí repríze se nakonec vydali na čtyři závěrečná kola pouze Jan Jaroš a Rony Weis.
Perfektní start Jaroše a jeho okamžitý nástup i malá rezignace Němce nakonec dovedli zaslouženě pražského jezdce zaslouženě k vítězství v tomto ročníku.

Celý sportovní den byl však také směrován k neformálnímu, přátelskému setkání bývalých jezdců dosavadní padesátileté historie ústecké a chabařovické ploché dráhy. Na setkání bylo přítomno téměř na šest desítek bývalých jezdců, mezi nimiž dominoval Jiří Štancl senior (ročník 1922), jediný žijící z pětice zakladatelů severočeské plošiny.

Doprovod mu dělal jeho syn a nejúspěšnější jezdec československé historie Jiří Štancl starší. Popovídat si z bývalými spolubojovníky přišli i otec a syn Švábovi, Jan a Jaroslav Volfovi, otec a syn Zobalovi, Průšovi a Šifaldovi. Rozhodčím a moderátorem nástupu bývalých jezdců byl další bývalý jezdec Karel Voborník.

Z aktivních bývalých chabařovických jezdců se představil pouze již Rony Weis, který po zásluze vybojoval druhou příčku v závodě. Největší aplaus na otevřené scéně však získal v páté rozjížďce, kdy s kompletně zadřeným zadním kolem motocyklu jej dotlačil více jak polovinu chabařovického oválu.

Hlasy z depa z bloku Zdeňka Flajšhanze:
Jan Jaroš: „Radost z výhry určitě je, potřeboval jsem navíc vyzkoušet techniku, hlavně nový motor ligu do polské Lodže. Myslím, že tu chlapi udělali spoustu práce. Dráha byla těžší, mne takové vyhovují, jinak pro všechny stejná. Škoda těch pádů, spíš kvůli lidem, na druhé straně řada diváků to vždycky vidí jako zpestření. Doufám, že jsou kluci všichni OK. Dík patří také mému novému týmu mechaniků (s úsměvem ukazuje na manželku Zdenu). Zítra budu mít po noční práci na motorkách odjezd ve čtyři ráno do Lodže.“

Ronny Weis: „Velmi hezký podnik, moc mi těší, že mi chabařovičtí pozvali. Kamarádím s nimi už patnáct let. Se druhým místem jsem určitě spokojen. Můj defekt v páté jízdě? Přetrhl se mi řetěz a zamotal se do zadního kola. Byl skoro nový, jel jsem s ním třetí závod… Každý závod absolvovaný bez pádu a zranění je super.“

Szymon Kielbasa: „Dobrý závod na hodně těžké dráze, která se navíc ještě v průběhu trochu proměnila. (Vedle stojící trenér Marian Wardzala: „Na dráhu se nevymlouvej, stejnou měli i všichni ostatní.“) Pád ve finále byla moje vlastní chyba. Najel jsem špatně a pak to moc složil, zůstala mi tam noha, ale je to v pořádku.“

      SMF1 SMF2 FIN
1. Jan Jaroš, Praha 3 3 3 3 3 15 1.   1.
2. Rony Weis, D 2 1 3 3 3 12   1.   2.
3. Szymon Kielbasa, PL 3 3 2 1 2 11   2.   X
4. Tadeusz Kostro, PL 2 2 3 2 2 11 2.   X
5. Mateusz Mikorski, PL 3 1 3 3 2 12 X    
6. Marcel Helfer, D 2 2 2 1 2 9   E  
7. Janusz Baniak, PL X 3 2 E 3 8 X    
8. Pawel Gwozdz, PL 1 1 0 3 3 8   3.    
9. Mateusz Chochlinski, PL 1 2 1 2 0 6      
10. Denis Wienke, D 0 3 E 2 E 5      
11. Lukasz Cyran, PL 3 E 2 – – 5      
12. Sergej Malyschew, D 0 2 1 2 0 5      
13. Denis Helfer, D 2 1 1 0 1 5      
14. Kamil Fleger, PL X E 1 0 1 2      
15. Marcel Kalms, S F – – – – 0      
16. Danny Knakowski, D – E – – – 0      

Foto: Lubomír Hrstka

MS Jednotlivců

O všem rozhodly rozjezdy

Lonigo – 21. června
Trojice dodatkových jízd měly zásadní vliv na pořadí postupové sedmičky kvalifikačního kola kvalifikace o Grand Prix 2009. Ke slovu přišly při řešení vítěze, třetího na pódiu i určení třech posledních postupujících a náhradníka. Vyhrál Ryan Sullivan, na stupně vítězů se postavili ještě Matej Ferjan a Peter Ljung. Hynek Štichaur, jenž v hodině dvanácté nahradil zraněného Filipa Šiteru, byl dvanáctý.

1. Ryan Sullivan, AUS 3 3 3 2 3 14+3
2. Matej Ferjan, H 3 3 3 3 2 14+2
3. Peter Ljung, S 3 3 2 2 2 12+3
4. Mads Korneliussen, DK 2 2 2 3 3 12+2
5. Jesper B. Monberg, DK 3 2 1 3 1 10+3
6. Daniel King, GB 1 3 2 3 1 10+2
7. Simon Stead, GB 1 1 3 2 3 10+1
8. Matia Carpanese, I 2 2 3 1 2 10+0
9. Chris Holder, AUS ex E 2 E 3 5
10. Andrea Maida, I 2 0 1 2 0 5
11. Maks Gregorič, SLO 1 1 0 1 2 5
12. Hynek Štichauer, CZ 1 2 ex 0 1 4
13. Kyle Legault, CDN 0 1 1 1 0 3
14. Kaj Laukkanen, FIN 2 0 0 E 0 2
15. Marco Gregnanin, I 0 0 1 E 1 2
16. Zsolt Bencze, H 0 1 0 0 0 1
res Daniele Tessari, I   DNR
res Alessandro Milanese, I   DNR
ME Jednotlivců

Matěj Kůs postoupil do finále evropského šampionátu

Debrecen – 21. června
Ani třetí semifinále evropského šampionátu jednotlivců nezůstalo bez postupu českého závodníka. Matěj Kůs obsadil dnes v maďarském Debrecenu pátou příčku a je dalším českým zástupcem mezi nejlepší šestnáctkou starého kontinentu. Michael Hádek skončil patnáctý. Závod vyhrál Rus Danil Ivanov, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Matej Žagar a Sandor Tihanyi.

1. Danil Ivanov, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Matej Žagar, SLO 3 3 3 1 3 13
3. Sandor Tihanyi, H 2 3 1 2 3 11
4. Ulrich Ostergaard, DK 0 2 2 3 3 10
5. Matěj Kůs, CZ 3 2 2 0 2 9
6. Maksim Bogdanovs, LAT 2 2 2 2 1 9
7. Roman Ivanov, RUS 2 1 2 1 2 8
8. Aleksander Borodaj, UA 2 E 3 3 0 8
9. Jurica Pavlic, CRO 1 2 3 0 2 8
10. Andrej Karpov, UA 3 1 1 1 1 7
11. Peter Juul Larsen, DK 0 1 1 2 1 5
12. Karol Baran, PL 1 E 0 3 1 5
13. Jozsef Tabaka, H 1 3 ex 0 0 4
14. Jevgenij Karavckis, LAT 0 0 1 1 2 4
15. Michael Hádek, CZ 0 1 0 2 0 3
16. Rastislav Bandzi, SK 1 0 ex ex – 1
Minirozhovor

Bakalářský titul Martina Málka provázela plochá dráha

Zlín – 21. června
Jak magazín speedwayA-Z už informoval, pondělí bylo významným dnem pro Martina Málka. Na zlínské Univerzitě Tomáše Bati úspěšně složil bakalářské zkoušky. Vedle mistrovských titulů z ploché dráhy tak získal i titul na akademické půdě a může před svým jménem uvádět zkratku Bc. Slánský závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že sport levých zatáček měl svůj podíl i na jeho studijním úspěchu.

Hlas ze školních škamen
„Moje bakalářská práce se jmenovala Opotřebení pneumatik pro plochou dráhu. Cíle bakalářské práce byly vypracovat literární studii na dané téma, připravit zkušební vzorky pro různé zkoušky, provést vlastní měření mechanických vlastností a zkoušky na opotřebení vzorků a v poslední části tyto naměřené výsledky vyhodnotit.

V literární části jsem popsal definici pneumatiky, základní pojmy, základní části pláště pneumatiky, rozdělení pneumatik.

Dále jsem popsal materiály a suroviny, které se používají při přípravě a zpracování gumárenských směsí a výrobě pl᚝ů. Popsal jsem složení gumárenské směsi, přísady a přídavné materiály. Popis míchání gumárenských směsí, kde je popsán princip míchání na dvouválci a na hnětiči. Přípravu polotovarů a konfekci pl᚝ů pneumatik. Také je popsána výroba lisováním a vulkanizace. V poslední části jsem popsal různé druhy zkoušek.

Zkušební tělesa pro všechny druhy testů byly připraveny na lisováním v laboratořích Ústavu výrobního inženýrství Fakulty technologické UTB a gumárenská směs byla dodána přímo od výrobce.

V experimentální části jsem provedl měření mechanických vlastností a měření pro opotřebení pryžových vzorků.

Výsledky měření jsem porovnával v programu Statistica a hledal jsem nějakou závislost mezi mechanickými vlastnostmi a opotřebením.

Zkoušky na opotřebení jsem prováděl dvojího druhu. Pro obrušivost, kdy zkušební vzorek ve tvaru válečku se brousil na brusném papíru po určité dráze. Vzorek se zvářil před a po obroušení a určil se úbytek hmotnosti. Pro toto měření je určený speciální přístroj.

Další zkouška pro opotřebení byla prováděna na přístroji, kdy na zkušební vzorek, kterým bylo malé pryžové kolečko, dopadal keramický břit a vykusoval malé části ze vzorku. Zkouška se nazývá test rychlého opotřebení. Vzorek se zase zvážil před a po opotřebení.

Závěr byl takový, že při porovnání výsledků mechanických vlastností a obrušivosti vyšlo, že je určitá závislost jen pro jednu vlastnost. A to modul M300, což je určitá veličina měřaná při tahových zkouškách. V ostatních výsledcích nebyla prokázána žádná závislost. Zatímco porovnání výsledků mechanických vlastností a testu rychlého opotřebení vyšlo, že mezi sebou nějak souvisí výsledky hned tří vlastností, a to je tažnost, M100 a tvrdost. Mezi jinými veličinami nebyla prokázána žádná závislost.

Tak tím se zabývala má bakalářská práce, kterou jsem obhájil. U státní závěrečné zkoušky jsem si vytáhl dvě otázky a docela mi sedly. Z mechaniky to byla teplotní napjatost pro staticky neurčité uložení nosníků a z materiálů to byla otázka na diagram železo-uhlík. Ten jsem uměl téměř dokonale, protože ten mě pronásledoval už od střední školy.

Obhajoba mé práce byla klasifikována jako „B“ – velmi dobře, SZZ taky ohodnocena B, takže celková známka byla jedno veliké béčko.

Jsem moc rád, že už to mám za sebou, určitě si podám přihlášku dál na navazující studium, ale ještě nejsem tak úplně rozhodnutý, který obor si vyberu.“

MS Juniorů

Australské odpoledne

Rye House – 15. června
V neděli po poledni se v anglickém Hoddesdonu odjelo první semifinále mistrovství světa juniorů jednotlivců. Třicet kilometrů severně od Londýna, kde má svůj domovský stánek tým britské premiér Ligue Ryehouse Rocket, se sešlo velice kvalitní startovní pole se žhavými adepty na celkový triumf. Specifický ovál dlouhý pouhých 262 metrů s klopenými zatáčkami měl nejvíce vyhovovat sedmnáctiletému talentu britské ploché dráhy a velké opoře místních raket v druhé nejvyšší soutěži na ostrovech.

Tai Woffinden je opravdu vycházející hvězda. Jeho zdejší oblíbenost byla znát na každém kroku v ochozech stadionu a jeho okolí. Závod začal neštastně pro švédského jezdce Kimi Nilssona, který ve druhé jízdě nezvládl v nájezdu do první zatáčky svůj stroj a neštastně spadl do mantinelu z pletiva. Zranění ruky mu neumožnilo další pokračování a do hry se dostali i oba náhradníci. Při smolném manévru ještě dokázal sestřelit Brity William Lawsona a Lewise Britgera. Oba dva naštěstí vyvázli bez újmy na zdraví a triumfovali v opakované jízdě.

Luxusní kousek se nechtěně podařil Lewisi Bridgerovi i ve dvanácté jízdě, když v zatáčce před cílem dokázal svůj stroj otočit o třistašedesát stupňů. Tento manévr ho sice stál všechny body, ale sklidil velký aplaus od velice sportovního publika.

Třešničkou na dortu pro všechny přítomné na stadionu se stala devatenáctá jízda, ve které na sebe narazila trojice nejúspěšnější pozdější výsledkové listině – Australané Chris Holder, Troy Batchelor a Brit Tay Wofinden. Jízda několika předjetí a tvrdých soubojů vyvrcholila až na samotné cílové pásce. Určit pořadí nebylo jednoduché ani pro Pavla Váňu, českého rozhodčího závodu.

Nakonec o pár centimetrů zvítězil Troy Batchelor a s plným počtem 15 bodů zaslouženě triumfoval i celkově. Druhé místo vydobyl k radosti domácích fans Tai Woffinden. O bronzové pozici musela rozhodnout dodatková jízda, ve které nedal Chris Holder žádnou šanci Dánovi Mortenu Risagerovi a zvítězil stylem start – cíl.

Do finálové osmičky postoupivších se ještě vešli Brit William Lawson, Polák Grzegorz Zengota, Švéd Ludwig Lindgren a Lewis Bridger. O pozice náhradníka do finále v Pardubicích musela rozhodnout taktéž dodatková jízda se třemi členy na startu, ve které si nejlépe vedl Švéd Simon Gustafsson.

Druhá osmička finalistů vzejde ze semifinálového závodu v chorvatském Goričanu, který je na pořadu 19. července, kde se představí také trojice českých reprezentantů – Matěj Kůs, Filip Šitera, Hynek Štichauer, Slovák Martin Vaculík a obhájce loňského prvenství Emil Saifutdinov z Ruska.

Foto: Jiří Georgijev