V tropickém parnu inkasoval Liberec další triumf

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 31. května
V horkém vedru dnešního odpoledne, které odneslo dokonce i startovací zařízení, inkasoval liberecký tým další triumf ve druhém kole šampionátu tříčlenných družstev ve Svitavách. By Matěj Kůs exceloval osmnácti body, zbytek severočeského týmu předčil zbývající dva Pražany. Na Markétu se především v závěru hodně tlačily Březolupy. Avizovaný Patryk Pawlaszczyk jim bez omluvy nedorazil, navíc po chybě technika a podivném přístupu jury k označení pneumatiky Krzysztofa Nowackeho se sestava moravského týmu smrskla na dva závodníky. Na domácí dráze skončily čtvrté Pardubice, když většinu jejich bodů dodal Hynek Štichauer.

Gumová válka
Poslední květnová sobota si v otázce teplot nikterak nezadala s horkým tropickým dnem. Svitavský stadión se odpoledne topil v žáru slunečních paprsků a nesnesitelné vedro hrozilo zalknutím. Napětí šlo krájet, stačila jiskřička a došlo by k explozi.

Onen impuls nastal v rozjížďce s číslem dvě. Krzysztof Nowacki, polský závodník s českou licencí, se chystal vyjet ke svému debutu s březolupskou vestou. Jenže bdělí soupeři si všimli, že na hraně pneumatiky nemá barevnou značku z technické přejímky. Polák byl odeslán zpátky do svého boxu, aby sjednal nápravy.

By stále běžely dvě minuty, předseda jury Zdeněk Felix nepochopitelně vyslal signál na věž rozhodčího, že se může startovat. Bez prověření situace se spokojil s vysvětlením, že polský závodník má neoznačenou pneumatiku.

Mezitím na dráze Martin Málek zajistil remízu nad libereckým párem Pavel Ondrašík – Dariusz Lowicki. „Nedám protest,“ udělal Miloš Plzák, březolupský kouč, velkorysé gesto nad skutečností. „Byla to i moje chyba.“

Jenže vzápětí se ukázalo, že se chyba stala někde jinde. Současné české řády využívají takzvaný švédský systém, kdy si závodník může nechat označit dvě hrany. Kvůli možnosti rychle použít rezervní motocykl bez výměny obutí si jezdci vesměs nechávají značit jednu hranu na dvou pneumatikách.

Krzysztof Nowacki si ovšem nechal převzít jedno kolo se dvěma hranami. Ovšem technik označil jen jednu. A když se polský závodník opět chystal se stejnou pneumatikou na start rozjížďky s číslem čtyři, soupeři opět protestovali a šéf jury ho nechtěl pustit na dráhu.

Zápletka hrozila přerůst v otevřený konflikt, jemuž naštěstí moudře zabránil rozhodčí Zdenek Jansa. Sestoupil z věže a za svého chabého kolegu z jury situaci spravedlivě vyřešil v Polákův prospěch. Nicméně nervy pracovaly a Krzysztof Nowacki ve druhé zatáčce upadl a potlučeninami musel vyhledat ošetření.

Jediným pozitivním jevem na hodinovém zdržení se zdá být iniciativa Věroslava Kollerta. Ten obešel soutěžící týmy a dosáhl předběžného konsensu, aby už od třetího kola šampionátu mohl každý tým používat libovolný počet pneumatik. Nicméně podobný zásad do pravidel bude potřebovat posvěcení ze strany VV SPD.

Liberecké výšiny
Že Liberec neleží v žádné nížině, ví každé malé dítě. A tým se severočeského města se dere vysoko i v ploché dráze. V úterý se na pražské Markétě vydal opatřit svému loňskému titulu dalšího bratříčka. A dnes ve Svitavách potvrdil, že stejně jako loni může šampionátu dominovat.

Nicméně úvod v severočeském pojetí nebyl zas až tolik zničující. Martin Málek nachystal v rozjížďce s číslem dvě dokonalou past Pavlu Ondrašíkovi a Dariuszi Lowickému. Po rychlém startu ho už neměli šanci dostihnout. Teprve ob jednu jízdu se Liberec vrátil k vítěznému konceptu. Po vyloučení Krzysztofa Nowackeho ujeli Dariusz Lowicki s Rony Weisem Antonínu Gallianimu už po startu.

Na úvod se tím pádem ukázala být lepší pražská Markéta. Matěj Kůs s Martinem Gavendou naměřili v první jízdě Jaroslavu Petrákovi a Pavlovi Fuksovi, který pomohl vyřešit pardubickou personální krizi. Při odvetě v rozjížďce s číslem tři se mezi Matěje Kůse a Adama Vandírka vklínil Hynek Štichauer.

Pražských devět bodů bylo více než libereckých osm. Jenže oba celky si ve druhé sérii vyměnili soupeře. A stejně jako Březolupy dokázaly trápit Liberec, smlsly si i na Pražanech. V páté jízdě shořela Adamu Vandírkovi spojka, navíc Martin Málek s Antonínem Gallianim odvedli i Martina Gavendu. Ob jednu jízdu sebral osamocený Antonín Galliani jeden bod Adamu Vandírkovi. Ovšem Matěj Kůs neměl dnes konkurenci. A to si ještě stěžoval na laborování s převody a motor!

Liberec začal své duely s Pardubicemi smírně. Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem šest ukázal výfuk Pavlu Ondrašíkovi a Rony Weisovi. V osmé jízdě však pardubický junior poznal porážku, protože briskní start poslal do čela Dariusze Lowickeho. Hynek Štichauer však cestou do první zatáčky stačil objet Ronnyho Weise. Nad domácím týmem se však přesto začalo smrákat. Jaroslav Petrák totiž v posledním kole zastavil kvůli poruše. „Motor zadřenej‘ na klice,“ ohlásil fatální příčinu.

Vedrem umořené startovací zařízení
Rozhodující fáze bitvy o vítězství se začala odvíjet v polovině mítinku, kdy Liberec čekaly dvě rozjížďky s Prahou. „Pětistovku navíc za Kůsáka,“ hecoval Věroslav Kollert své svěřence cestou na rošt rozjížďky s číslem devět. Pražský závodník však dnes neměl poznat přemožitele a obsah peněženky libereckého guru zůstal po jeho sólu intaktní.

A co víc, jediné dva body mu přivezl Pavel Ondrašík, protože Martin Gavenda přijel do cíle před Vladimírem Višváderem. V jedenácté jízdě však nestartoval Matěj Kůs, takže se karta otočila. Pavel Ondrašík a Rony Weis se usadili na čele, z něhož je nesetřásl ani razantní nájezd Adama Vandírka ve třetím kole.

Liberec měl rázem k dobru tři body na Markétu. A čekalo se, zda si na Pražany vyšlápnou i Březolupy. Leč Moravané si ve třetí sérii lámali zuby na Pardubicích. Rozjížďka s číslem deset mohla dopadnout přinejlepším smírně. Martin Málek k ní jel sám, ale splnil roli favorita, když za sebou rychle nechal Pavla Fuksu a Jaroslava Petráka. O dvě jízdy později měl sice podporu Antonína Gallianiho, jenže z první zatáčky vyjel na čele Hynek Štichauer.

Rozjížďka s číslem dvanáct přinesla první stávku startovacího zařízení. A když se páska stále tvrdošíjně zvedala jen na jedné straně, rozhodl Zdenek Jansa startovat praporkem. Na pořadí Liberec – Praha – Březolupy – Pardubice se stále nic neměnilo, a to tím spíše, obíraly-li se týmy navzájem.

V rozjížďce s číslem dvanáct předjel Hynek Štichauer venkem první zatáčky Martina Málka. Remíza zabránila Březolupům přiblížit se Praze. Jenže pardubický junior hned vzápětí podobný kousek provedl i Adamu Vandírkovi s Martinem Gavendou. Nerozhodnému výsledku se ve čtrnácté jízdě nevyhnul ani Liberec. Martin Málek se totiž během prvního kola probil před Ronyho Weise i Pavla Ondrašíka.

Teprve v rozjížďce s číslem patnáct se Liberec dočkal trháku, jímž své vedení proměnil ve vítězství. Pavel Ondrašík a Dariusz Lowicki ujeli Pavlu Fuksovi s Lubošem Velinským. Praha nestačila severočeský nástup zachytit. Matěj Kůs sice dvěma vítězstvími v řadě zkompletoval své osmnáctibodové maximum, nicméně jeho kolegové v duelech s Březolupy, resp. Libercem nebodovali.

Střetnutí Pardubic s Březolupy v poslední jízdě tím pádem mohlo změnit celkový výsledek už jen teoreticky. Martin Málek s Antonínem Gallianim by museli zvítězit, zatímco osamocený Hynek Štichauer by nesměl vidět cíl. Poté by následoval rozjezd Březolup s Prahou. Nic takového se ovšem nestalo. Hynek Štichauer vyřídil oba Březolupáky středem první zatáčky a bylo po spekulacích.

Hlasy z depa
„Bylo to dobrý a jsem rád, že Liberec vyhrál,“ nechal se slyšet Pavel Ondrašík. „Tyhle závody byly hrozně dlouhý. Pravda je, že chlapi tady za to nemohli, ale je třeba se připravit na rezervní řešení. Na praporku to teprve začalo odsejpat. Malilinko mi to vadlo, nemoh‘ jsem se trefit, s lehčím převodem to nejelo po rovinkách. Teď nás asi zastaví v Březolupech, ale uvidíme. Zatím je to vyrovnaný, závody nejsou špatný a jízdy jsou pěkný.“

„Ve Svitavách jsem toho moc nenajezdil,“ svěřil se neporažený Matěj Kůs. „A tak jsem byl nejistej‘ s převodem. V tréninku to bylo zvadlý a v závodě jsem spekuloval s motorem. Na poslední jízdu to už bylo hodně rychlý. Doufám, že stejnej‘ bodovej‘ zisk bude i zejtra na Ukrajině.“

„Jelo se mi dobře,“ pochvaloval si Martin Gavenda. „Docela fajn. Dráha nebyla špatná, ale to horko! Byli jsme druhý, ale příště v Březolupech to bude vejš.“

„Dnes se mi jelo dobře,“ líčil Martin Málek. „Ale děsně se to táhlo a bylo příšerné vedro! Těšil jsem se, že po dlouhé době udělám plný počet bodů. Hodně mých rozjížděk se opakovalo, že nestartovalo startovacímu zařízení. První start se mi vždycky povedl, ale nepodařilo se mi odstartovat i napodruhé. Porazil mě jen Matěj s Hynkem, jeli dobře, škoda, že jsem s nima nejel hned na začátku… Taky je škoda, že nám chyběl parák. Mohlo to být určitě lepší, to třetí místo mě docela mrzí. Ale s dneškem jsem spokojený. Další závod v uvozovkách doma v Březolupech, tak tam snad už ten Liberec porazíme.“

„Začátek byl síla, tři hodiny jsem tady čekal a pak jel tři jízdy za sebou,“ svěřil se Antonín Galliani. „Ještě ty problémy s páskou a to vedro do toho. Těžko se to stíhá, motor se nestačil chladit. Tak nějak jsem dnes sekundoval, kdybych to porovnal s Prahou, bylo to lepší, ale pořád to není ono. Chce to trénovat a nějaký závody. Další body jsem ztratil, že mi nikdo neřek‘ o praporku. Odfrk‘ to tam a já odjel tři motorky za nima. Škoda těch dvou jízd, celkově moh‘ bejt závod lepší, ale nebylo to úplně špatný.“

„Takový závody v klidu, aby se odjely,“ vystihl mítink Hynek Štichauer. „V takovýmhle hicáku nás tady tři a půl hodiny trápili. Škoda, že Jaroušek zadřel motor. Jsem spokojenej‘, sám jsem se na začátku trápil, ale pak to byla bomba. Ale už mě nebaví bejt pořád poslední, tak si to schovám na sobotu na Pardubice!“

1. bm GRS Liberec   33
Dariusz Lowicki, PL (ACCR) 1 3 3 – 2 2 11(1)
Pavel Ondrašík 2 2 2 3 2 3 14
Rony Weis, D 2 1 1 2 1 1 8(5)
Vladimír Višváder 0 0
 
2. AK Markéta Praha   28
Matěj Kůs 3 3 3 3 3 3 18
Martin Gavenda 2 1 1 0 1 0 5(2)
Adam Vandírek 1 E 1 1 2 0 5
Jakub Fencl   DNR
 
3. AK Březolupy   26
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) M X – – – – 0
Martin Málek 3 3 3 2 3 1 2 17(2)
Antonín Galliani 1 2 2 1 0 2 1 9(3)
 
4. ZP Pardubice   21
Jaroslav Petrák 1 – E 1 – – 2(1)
Pavel Fuksa 0 0 2 E 0 1 3
Hynek Štichauer 2 3 2 3 3 3 16
Luboš Velinský E E 0

Průběžné pořadí šampionátu:

  malé body tabulkové body
1. Liberec 66 8
2. Praha 56 6
3. Březolupy 50 4
4. Pardubice 44 2

Foto: Wojta Zavřel (Wojta-Foto)

Michael Hádek má za sebou měsíc úspěšných premiér

Chotíkov – 31. května
Celou sérii úspěšných debutů prožil tento měsíc Michael Hádek. Poprvé oblékl vestu polského Krosna ve druhé lize našich severních sousedů, s Olchingem debutoval rovněž v první německé bundeslize a premiérově se objevil také v mistrovství Evropy jednotlivců. Plzeňský junior byl ve všech případech úspěšný a magazínu speedwayA-Z se svěřil, že si věří také v dnešním čtvrtfinále světového šampionátu juniorů v Güstrowě.

„Takový jo i ne,“ komentoval Michael Hádek své čtyři body se dvěma bonusy v duelu, v němž jeho Krosno o jediný bod porazilo Lodž. „Při tréninku jsem si to hodil za ucho a dvacet metrů se kutálel. Během závodů mě buď zprasili nebo vyvezli ven. Snažil jsem se, až o mně psali, že jsem ‚bardzo waleczny‘.“

O tom, jaký v krosenském klubu zanechal dojem, se mohla přesvědčit také česká výprava, která dorazila na deštivé úvodní kolo MACEC Cupu. Funkcionáři se živě zajímali o novinky o plzeňském závodníkovi.

„Chtěli mě pozvat do Rovna,“ vysvětlil možnosti svého dalšího účinkování v barvách krosenských Vlků. „Ale dne před tím je Güstrow. Dojem jsem udělal asi dobrej‘. Určitě je to lepší než loni s Markétou. To jsem jen odstartoval, tady jsem bojoval. Už se mi jede líp a je to o něčem jiným.“

A jaký dojem udělala na Michaela Hádka německá bundesliga, v níž při svém debutu dobyl šest bodů? „Je to hodně nabitý,“ odpovídal. „Ferjan, Smolinski, Stead… V Pfaffenhofenu byla betonová dráha a to je něco pro mě. A cejcha byl jen prach bez šutrů. Díky svýmu lajnařství jsem předjížděl. V první jízdě jsem byl před Woodwardem. Byl pomalejší, ale málem jsem srazil Sekulu. On to dal pode mě a byl dřív v cíli. Pak jsem startoval a jelo se suprově. Schultzovi jsem dal rovinu. Říkali, že mě pozvou na další ligu, špatně jsem asi nejel…“

Cesta na kvalifikační kolo mistrovství Evropy jednotlivců do Lvova mu přinesla nečekané zážitky. „Když jsem viděl město, staďák a hotel, stály mně vlasy na hlavě,“ líčil Michael Hádek své setkání s realitou ukrajinské reality. „O tréninku trvalo, než jsme to naladili. Během závodu se jela lajna a to mi šlo.“

Stal se z toho postup, nicméně debut Michaela Hádka v mistrovství Evropy mohl skončit ještě lépe než čtvrtým místem. „Poslední start se opakoval, protože se nezvedla na jedný straně páska,“ popisoval ztrátu bodů, které ho stály stupně vítězů. „Předtím jsem byl první a když to stopli, stoupnul jsem si na to samý místo. Když jsem ale pustil spojku, musel jsem se odstrkávat!“

Nicméně už postup do semifinále je skvělým počinem kariéry plzeňského juniora. „Jsem spokojenej‘,“ netajil se, aby se vzápětí pustil do žertování. „Už jen postoupit do finále a udělat titul (smích). To bych byl nejspokojenější člověk. Ale už jen to finále by byl zázrak.“

Dnes však může do svého výsledkového portfolia přidat další postup. „Byl bych šastnej‘,“ netají se přáním proniknout do semifinále juniorského mistrovství světa. „Říká se, že je tam tvrdá dráha. Sice maličká, ale jede to. Bude to asi o startech. Teď na nich spím a proti loňsku to nevychází. Záleží, jakej‘ mám den. Koukal jsem na startovku, snad by postup šel…“

Minulou sobotu se Michael Hádek objevil při finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Svůj zájem zkusit disciplínu, v níž jeho otec Bořivoj před osmnácti lety skončil jako osmý na světě, naznačoval už v minulosti. Nyní se jeho sen vyjet na lázeňský kilometrový ovál opět přiblížil realitě.

„Už se těším,“ prozradil. „Všichni říkaj‘, že je to krásný svezení. A tak to chci vyzkoušet. I Matěj povídal, že je to super. Jenom ta rychlost v nájezdech, ale když si na to člověk zvykne… Doufám, že to o tréninku při mistrovství republiky zkusím. Zatím to chci jen vyzkoušet, povozit se.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)