Vladimír Višváder: „Když člověka něco baví, dělá to!“

Pardubice – 29. března
Aktivní závodnická dlouhověkost vyšla v našem plochodrážním sportu z módy. Vzhledem k současné politice řídícího plochodrážního orgánu se v Čechách nedostává prostor seniorským závodníkům, a proto průměrný věk při ukončení kariéry bývá okolo dvaadvaceti let. Vladimír Višváder se však v tomto ohledu do škatulky průměru nevejde. Letos se pilně připravuje na svou jubilejní dvacátou sezonu. A soudě podle nasazení během sobotního tréninku ve Svítkově, stále neztrácí nic ze svého odhodlání. O tom se ostatně mohou přesvědčit naši čtenáři sami, protože liberecký závodník uzavírá letošní zimní řadu exkluzivních rozhovorů magazínu speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „Letos uplyne už dvacet let, kdy ses poprvé objevil na startu plochodrážního závodu. Představoval sis tehdy, že budeš závodit tak dlouho?“
Vladimír Višváder: „Připadá mi to jak pět let. Jsem pořád v jednom kole. Plochá dráha mě baví. A když člověka něco baví, dělá to. Různý problémy byly, ale spíš jsem je nechtěl mít. Dvacet je zajímavý číslo, ale světoví jezdci v Grand Prix jezdí taky tak dlouho. Umím si to zařídit, že závodím. Rodina mě podporuje. Někdy jsem možná sobec, ale asi to tak musí bejt, když chceš něco dělat. Když jsem začínal, neuměl jsem si to představit, ale vyvíjelo se to, že jsem se dostal do Pardubic. To je pořád jednička v plochodrážním sportu díky závodu o Zlatou přilbu. Bydlím blízko, a tak jsem pořád u zdroje, jak se říká. Co se ale děje v plochý dráze poslední dobou, je ubohost. K čemu to počtem závodníků spěje? Dvacet let mi připomíná, že se brácha Dušan ptá, kdy už skončím. Ale Roman, když si telefonujeme, jenom zdůrazňuje ‚opatrně, opatrně‘. To dříve nebývalo, vždy říkal po záhorácky ‚dzi do nich‘. S panem Kollertem jsem ústně domluvenej‘, že týden po finále mistrovství republiky jednotlivců bude něco jako můj výroční závod za dvacet let. Jsou pozvaný všichni, kdo si chtěj‘ zazávodit. A přijedou kluci, co mě maj‘ rádi. Účast přislíbili bráchové a Kubi Hejral, ale je to ještě za dlouho.“

speedwayA-Z: „Svým přístupem, že se chceš závoděním především bavit, jsi už inspiroval mnoho svých kolegů. Vydrží ti tato filozofie ještě dlouho?“
Vladimír Višváder: „Abychom to uvedli na správnou míru, jasný je bavit se, ale musíš chtít něco dokázat jako v každým sportu. Bavení se je potom to koření. Nikdo nezávodí jen kvůli penězům, každýho to musí bavit. Nikdy jsem nebyl profesionál a asi ani nebudu. Nejlepší roky jsou pryč, ale hlavně nemám techniku, abych se moh‘ prezentovat nějakým umístěním. Ale mám takový zázemí, že to vůbec dělám. Jak říká můj největší sponzor pan Kopecký, ‚ty do toho vrazíš tisíc korun, soupeři tisíc euro‘. To musí být znát. Ale plochá dráha je stejně o tom nasazení. Mám ho míň, ale pořád něco umím. Hlavně zdraví. Člověk si čím dál víc uvědomuje, že mu děti rostou před očima. To je hezký.“

speedwayA-Z: „Po letech, kdy jsi zůstával věrný licenci SMF, budeš letos závodit s českou licencí. Vězí za tím snaha pomoci Mšenu naplnit povinných pět jezdců AČR, slovenské opomenutí tvé osoby při sestavování loňské reprezentace nebo něco jiného?“
Vladimír Višváder: „Je to vesměs kvůli tomu, že mi Petr Vandírek volal kvůli té podmínce. Licence je pro mě jen kus papíru. Lístek do vlaku, kterej‘ mi vydaj‘ kdekoliv. Můžu závodit. Pořád se cítím jako Čechoslovák. Když bude forma, reprezentaci si můžu vybojovat i tady. Pravidla jsou pro všechny stejný. Byl by to sice zázrak, ale proč ne (smích)?! Ale někdy potřebujou každýho závodníka, kterej má ruce a nohy.“

speedwayA-Z: „Loni se zdálo, že extraliga pro tebe zůstane uzavřená. Nabídka Mšena přišla až v půlce sezony. Jak sis svůj comeback do jeho sestavy užil?“
Vladimír Višváder: „Chtěl jsem se prezentovat v co nejlepším světle. Po dlouhý době jsem měl devadesátku motor, ale na starých karterech. Malinko jsem potom přišel na převody a s Oldou Řezníčkem něco připravili na sezonu. Určitě se budu snažit prosadit se co nejvíc. Snad mi to závodění skočí do hlavy. Myslím si, že jo, a proto jdu do letošní sezony. Každej chce vyhrát. Loni jsem první závod ve Slaným jel poprvý na tom motoru. Nevěděl jsem převody. Pak jsem dělal náhradníka, ale v Pardubicích se docela svez‘. Ke konci přišel úraz klíční kosti a asi o dvě extraligy jsem přišel. Žádná sláva. Vlít‘ jsem do toho rovnýma nohama, ale svýma možnostma jsem do toho šel nejlíp, co jsem moh‘. Nevím, jestli je to moje výhoda nebo nevýhoda, ale vždycky se přizpůsobím soutěži. Když jedu ligu, tak hovno, když extraligu, taky hovno (smích).“

speedwayA-Z: „Stal jsi se kmenovým závodníkem Liberce a společně s ním sváděl úspěšný boj o přebornický titul tříčlenných družstev. Nakonec jste byli úspěšní. Čím si takovou převahu vysvětluješ?“
Vladimír Višváder: „Měli jsme Šiteráka s Kůsem. Jsou to mladý dravci a to byl základ vítězství. A já se musel přizpůsobit, abych zapad‘ do týmu. Projevila se zlatá věta pana Plzáka, že každej bod má cenu zlata. To se ukázalo ve Svitavách s Patrikem. V zimě sem si s ním a Rendou Junou zajezdili na šroubkách v Mělicích a on si stěžoval, že ho ta noha, co mi strčil do kola, bolí i teď. Hezká otázka přišla po dojetí jízdy. Milan Mach se mě ptal, jestli to stálo za to. A já mu řek‘, že stálo. Škoda Patrika, snad ještě bude jezdit. Takovej divočák patří na ovály, protože přitahuje diváky do ochozů.“

speedwayA-Z: „Na dráze v Pavlovicích se ti vesměs vedlo velice slušně, ovšem s jedinou výjimkou semifinále šampionátu jednotlivců. Byl jsi ze svého vyřazení hodně zklamaný?“
Vladimír Višváder: „Vůbec. Protože jsem měl krizi. Nasral mě Kuba Hejral, že přestal závodit. Jel jsem to, jak zpívá Jarek Nohavica, že děti sáňkujou už jen z povinnosti. Za to se omlouvám panu Kopeckýmu, mýmu největšímu sponzorovi. Jel jsem to taky jen z povinnosti. Nějak jsem se necítil, abych jel postoupit. Sáňkoval jsem z povinnosti. Co bych dělal ve Slaným? Není to moje oblíbená dráha. Bylo jasný, že o titul bojovat nebudu. A jen se tam plácat? I když to potom stejně člověka mrzí. Snad postoupím letos. Tři závody jsou tři závody. Beru to jako výzvu. Aspoň si zajezdím.“

speedwayA-Z: „Liberec oficiálně neobsadil mistrovství republiky dvojic. Ty jsi přesto postavil svou vlastní dvojici s názvem svého klubu. Co tě k tomuto kroku motivovalo?“
Vladimír Višváder: „Z vnitřního pocitu jsem to nazval BM Liberec. Pan Kopecký s panem Kollertem se k tomu nevyjádřili. Domluvil jsem se s Kubou, že pojedeme spolu. Nakonec mě zachránil Matys Hlaváček. Za to mu děkuji a pozdravuju ho. Mrzelo by mě, kdyby si něco udělal, když z toho tak hezky vystoupil (smích).“

speedwayA-Z: „Dalším záslužným činem se stalo, že jsi přemluvil svého kamaráda Matyáše Hlaváčka k návratu na ovály. Závod v Divišově tě asi musel hodně bavit, speciálně pokud jste první rozjížďku vyhráli…“
Vladimír Višváder: „Když byl teď Matys Hlaváček u mě na zimní návštěvě z Anglie, říkal, že jsem štrajkoval (smích). Nějak jsme to odjezdili. Fakt jsem štrajkoval. Nemám z toho nic, žádný pocity. A Matýsek chtěl závodit hlavně sám. Na to nikoho nepřemluvíš. Ale rád bych svý zkušenosti někomu předal.“

speedwayA-Z: „Přes zimu jsi zachránil také kariéru Pavla Fuksy. Nenapadlo tě někdy zorganizovat svoji vlastní líheň, něco ve stylu plochodrážní školy?“
Vladimír Višváder: „Teď jsem zlbnul kluka ze Živanic. Hodili jsem do stojáka rámu dvě pade motor z kejvačky a jezdili šroubky. Vždycky někoho takhle zblbnu do motorek. Svý zkušenosti rád předám, ale není pro koho. Přes zimu se věnuju šroubkům, ale nepřeje počasí. Na škváře je to komplikovanější. Na ledě je naložím do jednoho auta a blbneme. Ale na škváře je třeba zázemí. Partyzán je zapálenec. Znám ho odmalička, když byl dobitej, že na kole napodoboval plochou dráhu. Mně po psychický stránce i materiálně pomáhaj‘ bráchové, ale to ani Matýsek, ani Pavel nemaj‘. Mně, když budu chtít, bráchově mi půjčej‘ i trenky.“

speedwayA-Z: „V dnešních dobách náklady na plochou dráhu eskalují do závratných výšek. Tobě se však už dvě desítky let daří závodit ve skrovných podmínkách. Prozradíš našim čtenářům recept?“
Vladimír Višváder: „Daří, nedaří. Někdy to není žádná sláva, jak bych si to představoval. Ale za dvacet let jsem spokojenej hrozně moc. Jsem od řemesla, zámečník. Hodně kouzlím a blbnu sám. Důležitý je ale jezdec, pak motorky a řetězy. Pořád je to o tom nasazení, o čemž jsme se bavili hodněkrát. Teď to poznávám, když míň trénuju. Dnes jsou všichni v zahraničí, tréninků je čím dál míň a je to znát. Extraligu jezdí kontinentální špička, a tak se poslední dobou už tolik nechytám. Trochu mi slíbil pomoc Kuba. Má karburátor Blixt a slíbil i motor na extraligu. Když to dopadne, budu rád. A třeba ho přemluvím i na závody.“

Vladimír Višváder děkuje:
„Všem svým nejbližším. A vzkazuju všem lidem ‚choďte na plochou dráhu‘. Adrenalin je stejnej jako na freestylu, ale je tam víc kontaktů. Chodit na borce, co udělá salto, je hezký, ale za pár let se to okouká. Na plochý dráze se pořád závodí a stoprocentně na krev. Takže ‚choďte na plochou dráhu‘.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II), Antonín Škach a Jiří Havlíček

Petr Moravec nevnímá Markéta Cup jako konkurenci

Pardubice – 7. dubna
Volný trénink, který minulé úterý doprovodil tiskovou konferenci na pražské Markétě, ukázal životaschopnost Markéta Cupu. Především závěrečný duel Jakuba Fencla s Jaroslavem Hladkým nadchnul všechny přítomné, kteří nestačili spočítat, kolikrát si oba Pražené vyměnili pořadí. Za těchto okolností se nabízí otázka, zda Markéta Cup nebude konkurencí šampionátu republiky. A to tím spíše, zvyšuje-li výhody minioválu nová Shupa jako hlavní cena pro vítěze. Petr Moravec, předseda VV SPD, však vidí šance na společné soužití obou seriálů plochodrážních kolibříků.

speedwayA-Z: „O projektu závodů stopětadvacítek na krátké dráze se na podzim hovořilo jako o dalším MR. Nakonec z toho sešlo a jede se jako volný seriál tréninkových podniků pod hlavičkou pražské Markéty.“

Petr Moravec: „Projekt realizovaný AK Markéta je samostatným projektem pražské Markéty, která nabídla dalším klubům spoluúčast na tomto projektu. VV SPD tento projekt, jenž vznikl z iniciativy Zdeňka Schneiderwinda, vítá a v podstatě i po dohodě s ním a jeho nejbližšími spolupracovníky vzešlo rozhodnutí, že seriál nebude mistrovstvím České republiky. Jedná se o velmi dobrý nápad přípravy, který by neměl zapadnout, a jeho vyvrcholením by měl být nakonec samostatný závod o titul mistra republiky. Některé kluby se navíc zajímají i díky tomuto projektu o výstavbu podobné krátké dráhy, ale realizovaná a aktivní je zatím pouze ta v Praze.“

speedwayA-Z: „Nicméně na úterní tiskové konferenci zazněla myšlenka na dodatečné povýšení Markéta Cupu na mistrovský status. Je to skutečně možné? A za jakých podmínek?“
Petr Moravec: „Dojde k němu podle všeho v závěru sezony. Jeho vyhlášení je v rukách VV SPD, který si nechal možnost vyhlásit jej dodatečně již po podzimním zasedání v Kralovicích, a návrh na jeho realizaci je součástí všech jednání zabývajících se rozvojem mládežnické ploché dráhy v nižších kubaturách. Z toho je vidět, že realizace projektu, se kterým Zdeněk přišel, je dlouhodobou záležitostí.“

speedwayA-Z: „Na posledním jednání VV SPD údajně proběhla vzrušená debata ohledně financování Markéta Cupu. O co přesně šlo?“
Petr Moravec: „Nevím, jestli ta debata byla vzrušená. Hledá se způsob financování. Bylo by zcela nefér, aby projekt, ze kterého by měla mít užitek celá plochá dráha, platil jenom jeho pořadatel. Musíme najít cesty, jak jej zajistit. Nu, a jak známo každá debata o financích je složitá, ale já věřím, že po sérií jednání se nám podaří ekonomickou část projektu vyřešit ke spokojenosti všech.“

speedwayA-Z: „Nebojí se VV SPD konkurence MR 125 ccm ze strany Markéta Cupu? Podzimní závod i úterní trénink naznačil ambice malé dráhy a při obou příležitostech bylo k vidění drama, jaké při závodech stopětadvacítek na velkých oválech není k vidění. Ke všemu Markéta Cup nabízí lákavou prémii v podobě nového motocyklu, v čemž se mu republikový šampionát nevyrovná. Připočteme-li výtky vůči neplochodrážnímu stylu na velkých drahách, nebyla by podobná obava zas až tak neopodstatněná.“
Petr Moravec: „VV SPD nevidí Markéta Cup jako nějakou konkurenci, ale jako něco, co má pomoci ploché dráze. A vypsaná cena? Pokud se někdo rozhodne takto podpořit dlouhodobý projekt, jenom mu zatleskám a velmi uctivě poděkuji. Ona totiž většina závodů mistrovství republiky nejenom u nás je především o tom titulu. Navíc Cup je jeho autory postaven tak, aby si s MČR nekonkuroval a mladíci mohli závodit podle vlastního výběru. Všichni se musíme snažit vytvořit soutěže, které mladíky zajímají a něco jim dají. Musím však také vzít na vědomí, že v FIM a UEM je kategorie ve třídě do 125 ccm vypsána dokonce pro dlouhé a travnaté dráhy, tím pádem náš šampionát není tak úplně od věci. Takže závěrem poděkuji všem, co podobný projekt připravili, především Zdeňkovi, všem těm sponzorům, kteří jeho projektu věří a podpořili ho.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Česi a Slovák v Po¾sku

Včera bola v Po¾sku odštartovaná plochodrážna ligová sezóna. V úvodnom kole
sa predstavili aj traja Česi a Slovák Martin Vaculík. Štartu viacerých
českých pretekárov a ich klubov zabránilo zlé počasie alebo s tým súvisiaca
nebezpečná dráha.

Tohtoročná extraligová premiéra sa uskutočnila iba na dvoch štadiónoch.

Toruň 63:28 Rzeszów. Domáci zvíazili bezpečným náskokom, keď s hosami
neprehrali ani jednu jazdu a iba štyri remizovali. Rzeszówčanom ve¾mi chýbal
zranený Scott Nicholls. V pretekoch si odkrútil svoj extraligový debut
čerstvo uzdravený Martin Vaculík, ktorý v prvej jazde získal dva body a v
ďalších dvoch nebodoval. Najlepším jednotlivcom sa stal domáci Ryan
Sullivan, ktorý stratil iba jediný bod a nazhromaždil ich tak štrnás.

Leszno 50:42 Czestochowa. Okolo dvadsatisíc divákov bolo svedkom víazstva
domácich. Tí si už od začiatku udržiavali mierny náskok a vedenie nepustili
z rúk až dokonca. Hosom nepomohol ani ve¾kozber bodov v podaní Nickiho
Pedersena, ktorý ich nazhromaždil sedemnás.

V I. lige sa odjazdili všetky štyri stretnutia, v ktorých sa predstavili aj
¼uboš Tpmíček a Lukáš Dryml.

Rybnik 38:55 Bydgoszcz. Hostia z Bydgoszcze ukázali, že to s návratom do
Extraligy myslia vážne už od začiatku. Po druhej jazde sa ujali vedenia,
ktoré si udržali až dokonca aj napriek snahe domácich.

Ostrów 70:21 Rawicz. Iba v jednej jazde dokázali hostia remizova a ostatné
prehrali. Zásluhu na vysokom víazstve Ostrówa má aj Lukáš Dryml, ktorý
nazbieral dvanás bodov.

Gdaňsk 53:39 Daugavpils. Až do ôsmej jazdy viedli nieko¾kobodovým rozdielom
hostia. V nej však domáci vyhrali 5:1 a postupne zvyšovali náskok a zvíazili.

Grudziadz 46:44 Poznaň. Grudziadz sa víaznou prvou jazdou ujala
štvorbodového náskoku, ktorý od polovice pretekov mierne zvýšila, avšak
hostia sa ku koncu znova dotiahli a ešte pred poslednými dvomi jazdami mohli
strhnú víazstvo na seba, čo sa im však nepodarilo. Zaujímavosou je, že z
víazného družstva ani jeden pretekár nezískal viac ako devä bodov.

V II. lige sa odjazdilo iba jedno stretnutie, v ktorom si Opole poradilo s
ukrajinským Rovnom v pomere 51:42. Modro-žlté farby Rovna hájil aj Matěj
Kůs, ktorý na konto svojho klubu prispel siedmimi bodmi. Za domácich sa
predstavil ¼uboš Tomíček a jeho devä bodový prídel prispel k výhre domácich.

Jiří Štancl si zlomil klíční kost

Newcastle – 6. dubna
Páteční výjezd Newcastle do Scunthorpe skončil nešastně pro Jiřího Štancla. Český internacionál se dostal do kolize se zadním kolem Richarda Halla. Výsledkem se stal pád a bohužel i fraktura klíční kosti. Jiří Štancl magazínu speedwayA-Z řekl, že doufá v krátkou rekonvalescenci.

„Ve třináctý jízdě jsme závodili s Magnusem Karlssonem o druhý a třetí místo,“ líčí Jiří Štancl, jak k celé události došlo. „Po projetí cílem jsem si škrtnul o zadní kolo Richarda Halla a šel na držku. Je škoda, že se to stalo, když už se vlastně nezávodilo.“

A jak dlouho bude Jiří Štancl svým Diamantům chybět? „Přijdu dneska o závod doma,“ vypočítává. „Pak teď v pátek o Edinburgh a Stoke plus doma a příští týden Workington a zase doma… Snad se to bude hojit dobře a bude to jen čtrnáctidenní záležitost.“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlý návrat na ovály!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Konec června bude klíčový pro český nároďák

Mies – 6. dubna
Poslední červnová neděle bude klíčová pro český nároďák. Loni nešastným způsobem vypadl v kvalifikačním kole světového poháru v duelu s Rusy a poprvé v historii turnaje chyběl v jeho závěrečné části. O nápravu se pokusí v Lublani, kde bude vedle domácích mít za soupeře také Finy a Italy. Rozhodně nebude žádný prostor pro kompromisy, protože místo v úvodním klání SWC v Coventry bude pouze pro vítěze.

Kvalifikační proces SWC 2008:

kolo 1 – Miskolc (24.5.) Německo, USA, Maďarsko, Lotyšsko
kolo 2 – Lublaň (29.6.) Itálie, Finsko, Slovinsko, ČR
 
SWC závod 1 – Leszno (12.7.) Polsko, Austrálie, Rusko, vítěz z Miskolce
SWC závod 2 – Coventry (14.7.) Dánsko, Velká Británie, Švédsko, vítěz Lublaně

Foto: Wojta Zavřel (Wojta-Foto)

Karel Kadlec trénuje jako drak

Plzeň – 5. dubna
V pilném tréninkovém programu je také Karel Kadlec. A vedle posilovny a bazénu neúnavně prohání také své motocykly pro krátkou i dlouhou dráhu. Minulou sobotu byl v Pardubicích, ve středu v Plzni a o víkendu míří do Mulmshornu. Německý dlouhý ovál je pro něho stěžejní, protože by na něm měl v červnu absolvovat kvalifikaci mistrovství světa.

„Děkuju Milanu Kůsovi za středeční trénink,“ vzkazuje Karel Kadlec. „Bylo to super. Za hodinu a půl jsem byl šestkrát na dráze. Tak to má vypadat. Je mi pětačtyřicet a chci, aby mi to nevypadávalo z ruky.“

Včera dopoledne se se svým věrným mechanikem Josefem Novým alias Tyčkou vydali do Německa. „V Mulmshornu je trénink,“ vysvětluje Karel Kadlec, aby vzápětí vylíčil i další spektrum svých aktivit.

„Mám tam sraz s Angličanama,“ vypočítával. „Přivezou mi zase nějaký smlouvy. Budu pomáhat i ostatním lidem. Teď jsem Vanďovi a Pavlu Ondrašíkovi zařídil závody v Míšni.“

Foto: Wojta Zavřel (Wojta-Foto)