AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 12. dubna
Matěj Kůs dnes stoprocentně využil neúčasti Filipa Šitery v úvodním kole domácího juniorského šampionátu. Na svítkovské dráze nenašel přemožitele a rázně se vypořádal s nejvážnějšími konkurenty, z nichž mu nakonec nejblíže byli Martin Vaculík a Hynek Štichauer. Slovenský mistr České republiky si stěžoval na problémy s doladěním motocyklu a stejný problém měl i domácí junior. Další členy užší juniorské špičky kosily poruchy. Adam Vandírek přišel o dva řetězy, Michaelu Hádkovi explodoval motor a Martin Gavenda nechtěl příčinu svého odstoupení raději prozradit. Přesto se nechtěným způsobem postaral o jedno z překvapení závodu, protože o pozici neporaženého závodníka dne ho v rozjížďce s číslem devět připravil stále se lepšící Michal Dudek. Martin Vaculík se stal vítězem Ceny Jiřího Marxe, když ve finále za sebou po strhující bitce nechal Matěje Kůse, Hynka Štichauera a Adama Vandírka. Ve stopětadvacítkách hrál Eduard Krčmář úlohu suveréna jen do sedmé jízdy. Ve druhém kole musel totiž opustit vedoucí příčku s upadlým kabelem zapalování. Přitom ho bodově předstihli Jaroslav Hladký a Daniel Hádek, který měl v rozjezdu o vítězství nakonec vrch.

Mozaika pro Wiener Neustadt
Doby, kdy závodům českého juniorského šampionátu předcházely kvalifikace, jsou už zřejmě zakonzervované v šanonech archívů. Letošní ročník začal bez náhradníků ve startovní listině a z šestnácti jmen zůstalo nakonec jen patnáct.

V chvíli, kdy se závodníci se svými mechaniky chystali na první sérii, nebylo ve svítkovském depu smutnějšího člověka než Petr Babička. „Zadřel jsem motor,“ odtušil nešastně. „A to jsem ho ještě včera do desíti zajížděl.“ Divácká role mu zcela evidentně neseděla, by nemusel platit vstupné. Dráhu si nakonec vyzkoušel pouze v rozjížďce s číslem devatenáct, kdy mu půjčil motocykl Michal Dudek.

Petr Babička s ním dlouho jel na třetím místě, než se Jan Holub dočkal v nájezdu do čtvrtého kola kýženého předjetí. Jihočeský závodník si po závodech stěžoval na horší starty. V rozjížďce s číslem třináct mu ke všemu praskl nový řetěz a on musel pro jeden bod oběhnout takřka celé dlouhatánské kolo svítkovského letiště.

Špatné zprávy, které si Petr Babička a Jan Holub museli dnes v Pardubicích vyslechnout, ještě neměly svůj konec. Milan Špinka bedlivě sledoval závod, chodil od jednoho znalce k druhému a skládal kamínky do mozaiky sestavy národního týmu pro Wiener Neustadt.

A ani Petr Babička, ani Jan Holub v ní nakonec nejsou, by plzeňský závodník bude od pátečního odpoledne v pohotovosti a s mobilním telefonem v dosahu. V Dolních Rakousích se pojede trénink, a jak známo, čert nikdy nespí, obzvl᚝ ten s plochou dráhou v popisu své práce.

O tom, že v národním družstvu do devatenácti let budou Matěj Kůs a Michael Hádek, nemohlo být sporu. Otázkou zůstávala zbylá tři jména. V hledáčku reprezentačního kouče zaujímal stále větší místo Michal Dudek. A jak šel čas a trénink míjel trénink, stoupaly rovněž akcie Pavla Pučka.

Oba dnes očekávání Milana Špinky naplnili do puntíku a minimálně jednou se postarali o výsledek z kategorie senzací. V rozjížďce s číslem třináct Pavel Pučko deklasoval Mateusze Kowalczyka. Pražan mohl o to více litovat deváté jízdy, kdy mu na startu shořela spojka. O pouhých pár sekund později ovšem nastala mnohem dunivější exploze. Michal Dudek odstartoval na Martina Gavendu a během celých čtyřech kol nepustil do té doby neporaženého závodníka ke slovu.

Do sestavy pro Wiener Neustadt se nakonec vešel i Pavel Fuksa. Mizérie jeho letošní zimy se dočkala jarního vzkříšení mšenskou nabídkou hostování, nicméně svítkovský závodník měl ve středu další důvod k infarktu. Během tréninku reprezentace zadřel motor. Na dnešek si vypůjčil pohonný agregát od Hynka Štichauera. Polovinu mítinku však řešil rébus neustálého přetáčení. Až po třetí sérii měl jasno: „Prasknul zadeček!“

Věčně přítomná smůla
Lidské osudy jsou jak známo nevyzpytatelné. S trochou nadsázky lze něco podobného aplikovat rovněž na plochodrážní mítinky. V polském Gorzowě minulou neděli pršelo a extraligový duel s Wroclawí se musel přeložit právě na dnešek. Svatý Petr připravil těžkou volbu Filipu Šiterovi. Obhajovat české tituly nebo pracovat na svém jménu na mezinárodní scéně?

Interní týmový duel aspirací vyhrálo nakonec Polsko. Dnešní závod přišel o jednoho z favoritů. Šampionát vzhledem k ideovému odklonu VV SPD od škrtání jednoho nejhoršího výsledku bude postrádat jiskřivější boj o zlato. Okruh povolaných bojovat dnes o vavříny se však zužoval i po slavnostním nástupu. Paní Smůla si totiž zasedla na technický park špičkových juniorů a postarala se o pořádnou kupu pro kovová šrotiště.

Vše začalo už v rozjížďce s číslem jedna. Adam Vandírek jel první pořádný závod od svého nešastného pádu na sklonku prázdnin ve Mšeně. Nikterak si nezadal s pověstí o skvělé formě, která ho po jarních trénincích provázela. Po vylétnutí pásky vystřelil do čela a rázně se zbavil dotírajícího Marcina Piekarského. A nezadržitelně směřoval vstříc první trojce.

Jenže na začátku posledního kola pohroma. Jeho stroj se zničehonic zastavil a suverén jízdy se musel vrátit do boxu pěšky. „Prasknul řetěz,“ odtušil, aby se rychle připravoval na další jízdu. Morální vítězství sice mají svou hodnotu, nicméně body se za ně nepřipisují.

Po vítězství ve stylu start – cíl v rozjížďce s číslem sedm se zdál svět veselejší. Jenže všem černým dnům nebyl ještě ani zdaleka konec. V jedenácté jízdě všem uletěl Martin Vaculík. Adam Vandírek se dostal za něho, ovšem Michael Hádek mu během druhého kola oplatil předjetí. Pražan neskládal zbraně. Přišel předposlední okruh a s ním… Další sekundární řetěz v ocelovém nebi! Či spíše v pekle za hřích zrady v klíčovém okamžiku.

Naštěstí pro Adama Vandírka vyřadila mechanická závada i debutanta Miroslava Horáka, a tak si mohl doběhnout pro poslední zbývající bod. Vyhlídka na pódium byla rázem v čudu. Odhodlání do dalších kol šampionátu však Pražanovi zůstalo.

Loni se pardubický juniorský závod stal významný nejen pro Adama Vandírka, ale i pro Michaela Hádka. Oba tady totiž proměnili své sny o stupních vítězů v realitu. Plzeňský závodník doufal v opakování historie. Březnový otřes mozku zůstal zapomenut kdesi vzadu a povedený středeční trénink ve Svítkově zvyšoval ambice.

V rozjížďce s číslem dvě mu uletěl Matěj Kůs. V osmé jízdě zase Martin Gavenda, by ho plzeňský závodník v prvním oblouku notně ohrožoval. O jedenácté rozjížďce s triumfem Martina Vaculíka a duelem Michaela Hádka s Adamem Vandírkem už byla řeč.

S šesti body na kontě nastával pro plzeňského závodníka rozhodující boj ve čtvrté sérii. Z ní však ve druhém kole odstoupil s motorem, z něhož se kouřilo jako z parní lokomotivy. „Myslel jsem, že je to řetěz, ale nakonec je to motor,“ ukazoval nešastně na díru na svém pohonném agregátu, jejíž velikost by byla ohromující i na kalhotách.

Pech se nevyhnul ani Martinu Gavendovi. Mítink rozehrál ve velkém stylu, dvojicí triumfů, kdy na jeho štítě zůstali mj. Mateusz Kowalczyk a Michael Hádek. Senzaci rozjížďky s číslem devět by si Martin Gavenda dozajista odpustil. Nejlépe odstartoval, ovšem v prvním nájezdu se drobátko opozdil za Michalem Dudkem. A toto zpoždění přestřihlo jeho vítěznou šňůru.

To ještě Martin Gavenda netušil, jaký očistec na něj čeká. V patnácté jízdě protnul metu jako poslední. „Špatný start, bylo to z jedničky,“ vysvětloval svou nulu v souboji s Matějem Kůsem, Hynkem Štichauerem a Adamem Vandírkem. „Po té lajně jsem nemoh‘ udělat nic, bylo tvrdé a nebylo rychlé.“ V závěrečné sérii se jal napravovat reputaci. Tři kola vodil Martina Vaculíka, ale ve třetím kole potkal defekt. Stupně vítězů, o nichž se mu zdá pět let, musí minimálně dva týdny do Slaného počkat.

Špička zúžená na tři jména
Když se Matěj Kůs vrátil ze stupňů vítězů Ceny Jiřího Marxe, připouštěl, že zkraje závodního odpoledne byl hodně nervózní. Nebyl sebemenší důvod pochybovat o jeho slovech, nicméně na jeho počínání na dráze nebyl patrný ani stín nejistoty.

V rozjížďce s číslem dvě hrál velké sólo od startu až do cíle. Stejně tak na samém počátku druhé série. Tehdy však neměl za sebou Pavla Fuksu, který i s prasklým zadním dílem rámu držel v šachu Michaela Hádka, ale Martina Vaculíka. „Na hovno nastavená motorka,“ vysvětloval slovenský závodník takřka spisovnou češtinou, proč úvodní trojce nepořídil další sestřičku.

Matěj Kůs se ovšem podobnými spekulacemi nemusel zaobírat. V rozjížďce s číslem deset vyřídil Marcina Piekarskeho, aby svou stíhačku z dílny Bohumila Brhela připravoval na duel s Hynkem Štichauerem. Závažnost situace umocňovala ještě přítomnost Adama Vandírka a Martina Gavendy.

Hynek Štichauer se doposud musel sklánět pouze před Martinem Vaculíkem, který se před něj nekompromisně nacpal zvenku první zatáčky rozjížďky s číslem tři. Nyní mu svitla naděje otočit vývojem závodu ve svůj prospěch. Od pásky byl těsně za Adamem Vandírkem a na protilehlou rovinku vyjel jako první. Nicméně takřka současně se po jeho pravici objevil blesk.

A Matěj Kůs jako žíznivá čára převzal z vnější strany vedení. Ani s dvanácti body na kontě neměl klidný život. Startoval až ve dvacáté jízdě a výkony jeho nejbližších pronásledovatelů ho jedině utvrzovaly v přesvědčení, že nesmí udělat chybu. Hynek Štichauer si zajistil triumf v rozjížďce s číslem sedmnáct, když v prvním kole v zatáčce u depa podjel Michaela Hádka. Vzápětí Martin Vaculík zdědil tři body po Martinu Gavendovi, jehož stroj nepřežil třetí kolo osmnácté jízdy.

Jak se na začátku zdálo být všechno jasné, rázem nás čekalo dramatické vyvrcholení. A to tím spíše, byl-li to Mateusz Kowalczyk, který se po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem dvacet dostal do čela. Nicméně Matěj Kůs měl situaci pod kontrolou. Ve druhém kole objel v první zatáčce vedoucího Poláka, aby posléze připsal poslední tři body chybějící ke zkompletování maxima.

Absolutní špička se dostala do konfrontace ještě jednou v rámci Ceny Jiřího Marxe. Z úvodního semifinále postoupili Matěj Kůs a Hynek Štichauer, z druhého Martin Vaculík a Adam Vandírek. V obou případech nebylo o finalistech sebemenších pochyb. Finále přineslo triumf Martinu Vaculíkovi. Slovák však neměl na čele klidné časy. Matěj Kůs se totiž v první zatáčce dostal před Hynka Štichauera. A nechybělo mnoho, aby převzal vedení. Zkusil to znovu o kolo později opět z levé strany, nicméně vedoucí závodník byl ve střehu.

Proklatý kabel
Ve stopětadvacítkách se Eduard Krčmář razantně vydal za obhajobou. Po uvozovkách povinném triumfu v rozjížďce s číslem dvě přidal argumenty silnějšího kalibru. A dvakrát po sobě porazil Daniela Hádka.

Na startu rozjížďky s číslem sedm však od startovního roštu zoufale signalizoval mechanické problémy. Jeho otec se rozběhl do příkrého kopce do depa tempem sprintera usilujícího o splnění nominačního kritéria pro olympijskou účast.

Motocykl jeho syna mezitím přestal trucovat a mohlo se startovat. Eduard Krčmář však strávil na čele jen necelá dvě kola. Poté ho zastavil uvolněný kabel zapalování. A že technická smůla neřádila jen mezi pětistovkami, svědčí i pech Ondřeje Veverky ve stejné jízdě. Přetržený řetěz mu sebral druhé místo takřka třicet metrů před cílem!

Z nešastného osudu Eduarda Krčmáře profitoval Daniel Hádek. V osmé jízdě porazil Jaroslava Hladkého. Oba o jeden bod překonali slánského závodníka. V dodatkové jízdě měl vrch Plzeňan, který se dostal do čela průběžné klasifikace.

Hlasy z depa
„Dneska jsem byl nervózní,“ připouštěl Matěj Kůs. „Věřil jsem ale motorce a motoru od Bohouše Brhela. Letí to suprově. Na poslední rozjížďku jsem byl víc nervózní než na první. Na finále jsme zkusili změny, ale nebylo to ono. Dal jsem to na venek a to bylo špatně. Děkuju AK Markéta a Bohoušovi za motory.“ Patnáct bodů je také suma, která ho v celkovém pořadí dělí od Filipa Šitery, který dnes pomáhal své Wroclawi tříbodovým ziskem v odloženém extraligovém klání v Gorzowě. „V Polsku to má hlavu a patu,“ ztotožnil se s krokem Filipa Šitery. „A může se stát, že bych nějakej‘ závod nejel, ale jestli pojedu zbytek, budeme rovnocennými soupeři.“

„Na začátku byla prostě na hovno nastavená motorka,“ říkal Martin Vaculík. „Mysleli jsme si, že něco jiného bude dobře. Nakonec to ale špatně nedopadlo.“ Takže porážka od Matěje Kůse v rozjížďce s číslem pět šla na vrub právě laborování s nastavením motocyklu? „Možná bych byl před ním, ale Matěj byl lepší,“ uznal slovenský závodník vítězovy kvality. „Neměl jsem ještě správně nastavený motor, na konci by to třeba bylo jiné. Možná ne, ale bylo by to zajímavější.“

„Klasika, každý juniorský závod se mi vždy nedaří,“ zachovával Martin Gavenda stoický klid. „A když se daří, něco se posere.“ V případě dnešního závodu mu totálně nevyšly dvě závěrečné jízdy. „Špatný start,“ omlouval svou nulu z rozjížďky s číslem patnáct. „Po té lajně jsem nemoh‘ udělat nic. Bylo to tvrdé a nebylo to rychlé. A ten defekt? Prostě defekt, nebudu to řešit, nějaká ptákovina. Uvidíme, jak půjde juniorák dál, ještě to doženeme.“

„Jsem spokojenej‘, patřím tam,“ liboval si Hynek Štichauer. „Chce to dochytat motorku, abych se dokázal soustředit. Motorka na to měla, chybělo nastavení a malinko to bylo ve mně. Ta první jízda mě mrzela, tam jsem to zkazil. Chtěl bych poděkovat všem v depu, Máriovi a Péovi Málkovi.“ Hynek Štichauer je společně s Matějem Kůsem a Martinem Vaculíkem nyní při absenci Filipa Šitery vážným uchazečem o mistrovský titul. „Když Filip vynechal tenhle závod, už asi vynechá šampionát,“ komentoval pardubický závodník situaci v české juniorce. „I když má jen základku, malou násobilku asi umí (smích). Tak si to dokáže spočítat. Nebude takovej‘ suverén jako loni. Neviděl jsem ho letos jet, ale vidím sebe, vidím Matěje, a tak si to umím představit.“

„Byly to první závody po velkým pádu,“ zdůraznil Adam Vandírek svůj závodní comeback. „Nebyl jsem nervózní, ale musím jezdit, aby to ze mě spadlo. Stíhal jsem, ale byl blbej‘ den. Dva defekty, jeden z prvního místa, druhej z druhýho v boji s Michaelem Hádkem.“ Nicméně život jde dál a do konce juniorského šampionátu zbývá ještě pět kol. „Je to škoda, ale svět se nezboří,“ souhlasil pražský závodník. „Zejtra mám Polsko, pak extraligu. A dneska jsem postoupil do Memoriálu, ale byli lepší. Chce to jezdit.“

„Dokonalej‘ den blbec,“ ulevil si Michael Hádek. „Zezačátku jsem nestartoval, pak mi křupnul motor. Komplet. Aspoň jsem chtěl bejt na bedně, holt příště. Snad jo, i když Slaný nemusím. A když tam pojede Filip, pak ta bedna bude lepší.“ Od pardubické dráhy si plzeňský junior sliboval víc, obzvl᚝ po povedeném středečním reprezentačním tréninku. „Když člověk chce, nesplní se to,“ filozofoval. „Od Pardubic jsem čekal víc. Chce to startovat, dnes jsem bojoval, ale bylo to prd platný.“

„Skvěle jsem si zatrénoval,“ říkal Pavel Fuksa napůl vážně, napůl sarkasticky. „Byl to letos můj první start na pásku. Problém byl v prvních jízdách. Nevěděl jsem, že prasknul zadeček a pořád se přetáčel. Dělal jsem závody a věděl, že jedu dobře. Pomalej jsem nebyl a naštěstí jsem vybranej‘ do Wiener Neustadtu.“

„Čekal jsem to o hodně lepší,“ připustil Jan Holub. „A že to dopadne líp. Ty starty! Jednou mi prasknul řetěz. Byl novej a tak to mrzelo. Snad to bude příště lepší.“

1. Matěj Kůs, Praha	3 3 3 3 3	15
2. Martin Vaculík, Slaný (SK)	3 2 3 3 3	14
3. Hynek Štichauer, Pardubice	2 3 3 2 3	13
4. Marcin Piekarski, Mšeno (PL)	3 2 2 3 2	12
5. Martin Gavenda, Praha	3 3 2 0 E	8
6. Adam Vandírek, Praha	E 3 1 1 3	8
7. Michal Dudek, Slaný	1 2 3 1 1	8
8. Michael Hádek, Plzeň	2 2 2 E 2	8
9. Pavel Pučko, Praha	2 1 0 3 1	7
10. Mateusz Kowalczyk, Slaný (PL)	2 1 E 2 2	7
11. Pavel Fuksa, Mšeno	1 0 1 2 2	6
12. Jan Holub, Plzeň	1 0 1 2 1	5
13. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK)	1 – 2 1 0	4
14. Miroslav Horák, Mšeno	0 1 E – 1	2
15. Jakub Fencl, Praha	0 E 1 0 0	1
16. Petr Babička, Slaný	– – – – 0	0

Průběžné pořadí šampionátu:

	PCE	TOT
	12.4.
1. Matěj Kůs, Praha	15	15
2. Martin Vaculík, Slaný (SK)	14	14
3. Hynek Štichauer, Pardubice	13	13
4. Marcin Piekarski, Mšeno (PL)	12	12
5. Martin Gavenda, Praha	8	8
6. Adam Vandírek, Praha	8	8
7. Michal Dudek, Slaný	8	8
8. Michael Hádek, Plzeň	8	8
9. Pavel Pučko, Praha	7	7
10. Mateusz Kowalczyk, Slaný (PL)	7	7
11. Pavel Fuksa, Mšeno	6	6
12. Jan Holub, Plzeň	5	5
13. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK)	4	4
14. Miroslav Horák, Mšeno	2	2
15. Jakub Fencl, Praha	1	1
16. Petr Babička, Slaný	0	0

5. Cena Jiřího Marxe

		SMF1	SMF2	FIN
1.	Martin Vaculík, Slaný (SK)		1.	1.
2.	Matěj Kůs, Praha	1.		2.
3.	Hynek Štichauer, Pardubice	2.		3.
4.	Adam Vandírek, Praha		2.	4.
5.	Martin Gavenda, Praha	3.
	Michael Hádek, Plzeň		3.
7.	Michal Dudek, Slaný	4.
	Marcin Piekarski, Mšeno (PL)		4.

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Daniel Hádek, Plzeň	3 2 2 3	10+3
2. Jaroslav Hladký, Praha	2 3 3 2	10+2
3. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 E	9
4. Zdeněk Vrba, Praha	1 2 2 3	8
5. Michal Průcha, Slaný	0 1 1 2	4
6. Ondřej Veverka, Praha	1 1 1 1	4
7. Václav Milík, Pardubice	2 0 0 1	3
8. René Vidner, Pardubice	0 0 E –	0

Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	TOT
	12.4.
1. Daniel Hádek, Plzeň	25	25
2. Jaroslav Hladký, Praha	22	22
3. Eduard Krčmář, Slaný	20	20
4. Zdeněk Vrba, Praha	18	18
5. Michal Průcha, Slaný	16	16
6. Ondřej Veverka, Praha	14	14
7. Václav Milík, Pardubice	12	12
8. René Vidner, Pardubice	10	10

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pardubice – 12. dubna
Loni se v Chabařovicích poprvé objevili polští závodníci v závodě mistrovství republiky jednotlivců. Tehdy ovšem nemohli figurovat v závěrečné klasifikaci šampionátu. To se však počínaje dnešními Pardubicemi mění a cizinec se může dokonce stát vítězem. Petr Moravec, předseda VV SPD, magazínu speedwayA-Z vysvětlil důvody.

„Ano, výsledky cizinců se budou započítávat do mistrovství České republiky,“ řekl. „Pokud umožníme startovat Martinu Vaculíkovi, má každý klub právo přihlásit své jezdce do šampionátu. Jezdci s licencí AČR mají na základě rozhodnutí z Kralovic pouze tu výhodu, že první až dvanáctý redukovaného pořadí mají zajištěnou účast bez kvalifikace.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)