AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 25. srpna
Pouhých patnáct závodníků se představilo dnes odpoledne v jediném semifinálovém závodě skupiny B individuálního šampionátu republiky. Diváci neviděli žádné enormní překvapení na úkor favoritů, kteří obsadili sedm postupových míst. V dramatické bitce o post náhradníka se nakonec radoval Roman Andrusiv. Při svém premiéře na pavlovickém oválu čněli nejvýše bratři Drymlové. Lukáš sice po svém pátečním pardubickém pádu strávil noc s ledem a tišícími prášky, nicméně navzdory bolestem v noze neprohrál ani jednu rozjížďku. Aleš skončil druhý, když jej kromě mladšího bratra dokázal porazit už jen Zdeněk Simota. Vše si vynahradil triumfem v nadstavbové Ceně města Liberce – Memoriálu Josefa Leifra, když ve třetím kole finálové jízdy sebral prvenství Tomáši Suchánkovi. V hlavním závodě skončil třetí Luboš Tomíček. Ten se před cestou na pódium ještě v rozjezdu musel vypořádat s Tomášem Suchánkem a Zdeňkem Simotou.

Žádné překvapení na úkor favoritů
Po všech personálních ranách, které se šampionát jednotlivců dopadly, odhalil letmý pohled do startovní listiny sedm žhavých kandidátů na postup. A ti také začali postupně své ambice plnit.

Na liberecké dráze dnes hrály klíčovou úlohu starty. Staly se úhelným kamenem triumfů Luboše Tomíčka a bratří Drymlových ve třech úvodních rozjížďkách první série. Nicméně i bojovnosti se otevřel dostatečný prostor. Své by k tomu dozajista řekl Tomáš Suchánek.

V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval jako druhý za Zdeňkem Simotou. V prvním oblouku se musel vypořádat s nájezdem Romana Andrusiva. Ve druhém se však udržel na spodní stopě, aby se po ní ve výjezdu protáhl do čela.

Základ pro pozdější stupně vítězů byl položen. Brzy začalo být jasné, že oba bratři Drymlové míří pořádně vysoko. Start rozjížďky s číslem pět vyšel nejlépe Luboši Tomíčkovi. Ovšem Aleš Dryml se ho držel jako klíště. A ve druhé zatáčce využil vnitřku, aby se dostal dopředu.

Jenže jejich bitva ještě nedospěla ke svému konci. Pražský junior překvapil pardubického závodníka v nájezdu do třetího kola. Na čele však dojel jen do zatáčky u depa. V ní se Aleš Dryml do vedení vrátil. Tentokrát z vnější strany.

Lukáš Dryml si v noci na dnešek užil pardubický extraligový triumf netradičním způsobem. „Noha bolí,“ svěřil se s následky své kolize. „A tak jsem seděl doma, ledoval a užíval brufeiny.“ V šesté jízdě však nedal Zdeňku Simotovi ani náznak šance.

Po dvou sériích měl kromě obou pardubických bratrů čistý štít už jen Tomáš Suchánek, suverénní vítěz snadnější rozjížďky s číslem osm. Nicméně třetí série seznam neporažených pořádně prosela.

S devíti body se po jejím skončení mohl pochlubit pouze Lukáš Dryml. Ale i on o ně musel bojovat. Takřka celá čtyři kola proháněl vedoucího Luboše Tomíčka. A až v závěrečném výjezdu před cílem se vnějškem dostal do čela. „Tři kola to zkouším a vidím, kudy jede,“ popisoval své vítězství v cíli. „Za tu dobu si ho musím přečíst. A povedlo se mi to. Jako z učebnice (smích)!“

Vzápětí však Tomáš Suchánek zažil obdobnou situaci s Janem Jarošem. „Spím na startech,“ stěžoval si pardubický závodník. A nyní o tom přesvědčil, když rošt opouštěl až jako třetí. Před Vladimíra Višvádera se dostal už v prvním oblouku. Avšak Jan Jaroš mu postavil do cesty nepřekonatelnou hráz. A to Tomáš Suchánek zkoušel, kudy chtěl nešlo to.

Stále visel Janu Jarošovi na kole. A ani poslední nájezd, do něhož Tomáš Suchánek dal v poslední zatáčce maximum, nevyšel. „Hlídal jsem si ho a věděl, kudy jede,“ svěřil se Pražan se svým receptem na úspěch. V rozjížďce s číslem jedenáct na Aleše Drymla vyzrál Zdeněk Simota.

Musel sice začínat ze třetího místa, avšak už v první zatáčce objel Pavla Ondrašíka. Pak vytrvale pronásledovat vedoucího Pardubáka, aby ho o vedení připravil až v předposlední zatáčce. Plzeňana ale hned po přestávce přibrzdil v rozletu Luboš Tomíček. Víceméně mu stačilo pouze odstartovat.

Pro určení míst na stupních vítězů byla určující především rozjížďka s číslem šestnáct. Lukáš Dryml sice zvažoval, že by se po třech triumfech se závodem rozloučil. Nakonec se však dal přesvědčit, že by devět bodů mohlo být málo. A v exhibiční jízdě společně se svým bratrem odvedli Tomáše Suchánka.

Ten však v sedmnácté jízdě objel Luboše Tomíčka už v prvním oblouku a vyrovnal jeho bodový zisk. Vzápětí si Aleš Dryml dalším sólem zajistil stříbrný věnec. A jeho mladší bratr v rozjížďce s číslem devatenáct zkompletoval své patnáctibodové maximum. Posledním vítězem se stal Zdeněk Simota.

Plzeňan si se svými třemi body řekl o účast v dodatkové jízdě o třetí příčku. Rošt však byl rozdělen na čtyři místa místo třech. „Chtěl jsem jet od prken, ale nahnali mě do bílé dráhy,“ povzdechl si Zdeněk Simota. „A tam byl beton nalitej vodou.“ Triumf si tak nakonec připsal Luboš Tomíček.

Bitva o náhradníka
Pět závodníků se zapojilo do bojů o stupně vítězů. A další dva splnili úlohu favorita a bez nějakých peripetií si řekli o místa ve finálové šestnáctce. Jan Jaroš se blýskl zmiňovaným vítězstvím nad Tomášem Suchánkem. Ve čtvrté sérii slavil další triumf, když odstartoval na Pavla Ondrašíka. A pak dokázal odolávat jeho tlaku až do cíle.

Pavel Ondrašík si loni v Liberci ve stejném závodě vypil kalich hořkosti až do dna. Dva defekty ho tehdy nepustily do finále. Letos se chtěl podobných věcí vyvarovat. „Na krátký se trošku trápím a taky mi nejede tolik motor,“ říkal. Přesto dal postupovým aspiracím pětibodový základ už zkraje mítinku. Čtyři další body dodaly absolutní jistotu.

A tak se největší pavlovická bitva nesla ve znamení boje o post náhradníka. Nejprve v ní měl největší šance Petr Babička. Slánský mladík hned na úvod sebral druhé místo Vladimíru Višváderovi. Jenže páska a poté i dvě nuly znamenaly konec ambicí. Podobným vývojem prošel i jeho klubový kolega Michal Dudek.

Na osmé místo si tak rázně vyšlápl František Liebezeit. Na úvod ho zbrzdily duely s favority. Nicméně domácí matador dokázal vytěžit třetí místa. Ovšem v rozjížďce s číslem dvanáct už nezaváhal. V první zatáčce vyvezl Radima Choda a připisoval si naráz trojku.

Ve třetí sérii musel přihlížet duelu Jana Jaroše s Pavlem Ondrašíkem. A na jeho obzoru se zjevila žlutá hrozba. Roman Andrusiv před závodem osadil svůj kanárkový motocykl nově vyladěným motorem od technického mága Alexandra Kopeckého. Společně se svým otcem v roli mechanika zpočátku laborovali s převody.

V rozjížďce s číslem čtyři vyšel Roman Andrusiv naprázdno, když mu poslední bodík sebral právě František Liebezeit. Posléze ale ujel Vladimíru Višváderovi v duelu o dva body. Ve třetí sérii přidal na své konto sice jen jediný bod, ale už měl jasno o správném převodovém poměru. A v patnácté jízdě nezaváhal. Patrik Doubek, Dominik Jech a Michal Dudek zůstali na jeho štítě.

Důležitým momentem pro Romana Andrusiva se stala rozjížďka s číslem osmnáct. Zatímco Aleš Dryml letěl za dalším triumfem, pardubický závodník držel v šachu Jana Jaroše. Pražan měl problémy se sjetou pneumatikou, přesto dával najevo touhu po dalších dvou bodech. Jenže Roman Andrusiv ho k nim nepustil.

Františka Liebezeita, který měl o dva body méně než jeho sok, čekala ještě předposlední rozjížďka. Ta se však změnila v noční můru. Liberecký borec byl třetí, když mu ještě v prvním kole prasknul na protilehlé rovince řetěz.

Druhé pódium Aleše Drymla
Semifinále mělo původně pokračovat jedinou rozjížďkou o Cenu města Liberce. Jenže záměr fanoušků ze skupiny HBC uspořádat čtvrtý ročník Memoriálu Josefa Leifra jako celý závod v Divišově ztroskotal. A tak se obrátili s nabídkou do Liberce. Na severu Čech nezůstali oslyšeni, takže semifinálový závod vyvrcholil miniturnajem osmi závodníků.

První semifinále se stalo kořistí Tomáše Suchánka, který se rychle dostal před Luboše Tomíčka. Vladimír Višváder zaútočil spodní stranou první zatáčky, ovšem dostal se jen před Jana Jaroše. Ten záhy odstoupil, protože s úplně sjetou hranou neměl šanci na postup.

Semifinále číslo dvě vyhrál Zdeněk Simota. Po rychlém startu ho ještě před prvním nájezdem minul Aleš Dryml. Ve druhé zatáčce se ovšem Plzeňan udržel na vnitřní stopě, jenž ho nakonec vrátila do čela.

V malém finále odpálil Jan Jaroš ze startovního roštu s takovou brizancí, že už ho nikdo nechytil. Vladimír Višváder uhájil druhé místo před Františkem Liebezeitem, jehož zklamání z vyřazení z okruhu finalistů vedlo k prohlášení o konci kariéry, a Pavlem Ondrašíkem.

Pouze do první zatáčky dojel ve finálové jízdě Luboš Tomíček. „Viděl jsem tam letmák a myslel jsem, že se bude zastavovat,“ vysvětloval. „Ale moje chyba, měl jsem jet dál.“

Vedl Tomáš Suchánek, avšak Aleš Dryml mu nedopřával ani chvilku oddechu. V první zatáčce třetího kola se mu nakonec přece jen podařilo proniknout do vedení. A tak se jako jediný mohl dnes pochlubit dvěma pobyty na pódiu.

Hlasy postupujících z depa
„Byla to exhibice jako na podzim,“ komentoval své počínání Lukáš Dryml. „Na začátku z dráhy koukaly kameny. Říkal jsem, že to nebude optimální. Nakonec se z toho stala super dráha. Skvěle to tady upravujou, dá se na ní jet všude. Přijdou i diváci, má to tady atmosféru. Mám to tady rád jako ve Mšeně.“ A k tomu oněch patnáct bodů… „Přijel jsem postoupit,“ řekl na toto téma Lukáš Dryml. „Chtěl jsem jet jen tři jízdy na devět bodů. Ale lidi mi říkali ne. Že by to nemuselo stačit. A tak jsem si dal ještě dvě rozjížďky. Mám radost, že jsme si s Alešem zajezdili. A že jsem to přežil v pohodě. Chtěl bych jet ještě Memoriál, ale v nejlepším se má přestat. Koleno pobolívá a zejtra bych neměl sílu.“

„Jsem unavenej, ale spokojenej,“ netajil se Aleš Dryml. „Tohle bylo hlavně o postupu. A my máme s bráchou rušný diář. Tohle to neřeší, ale na sezónu 2008 by se to mělo promyslet, aby byla špička nasazená rovnou do finále. Chtělo by nasadit top osmičku rovnou. Tohle je honění. Včera extraliga, zejtra Polsko, brácha pak Anglie a já Švédsko.“ Aleš Dryml neměl s postupem sebemenší trable. „Cíl splněn,“ souhlasil. „Dneska jen dvě chyby, co se neměly stát.“

„Byl jsem tady poprvý,“ říkal Luboš Tomíček. „Dráha mě překvapila. Je závodivá a hodně o startech. Ještě kdyby se navez‘ materiál na venek… Všechno je hezký, i to depo. Pěkně jsme si zazávodili s Drymlama. Mrzelo mi to finále Leifra. Viděl jsem tam letmák a myslel, že se to bude zastavovat. A tak jsem to zabalil. Kdybych koukal na druhou stranu, neviděl bych to. Ale neměl jsem zastavovat.“ Po jisté době si Luboš Tomíček spravil chu. „Celý čtyři tejdny od toho Mšena mám krizi,“ připustil. „Nedaří se mi v Anglii ani v Evropě. Trápím se já i lidi kolem mě. Motory se pořád serou. A teď přijdou závody, kde to musí vyjít v každý jízdě. Teď mě v Coventry čeká televizní závod a zkusím něco novýho v technice.“

„Do finále jsem se dostal,“ liboval si Tomáš Suchánek. „Cíl je splněnej, takže dobrý. Jel jsem tady poprvý.“ Takže všechno bez problémů? „Spal jsem na startech,“ přiznal pardubický závodník. „A problém byl i převod. Vyměnil jsem ho a bylo to lepší. Teď jsem na semifinále Leifra dal ještě jinej. A bylo to ještě lepší. A teď na finále to bude úplně nejlepší.“

„Jelo se na postup a málem byla bedna,“ konstatoval Zdeněk Simota. „V rozjezdu to bylo rozlajnovaný na čtyři lajny, i když jsme tam byli tři. Nahnali mě do trojky. A tam byl beton nalitej vodou. Závod byl v pohodě. Zkoušel jsem všechno možný. Jakž takž to šlapalo.“ Plzeňský závodník byl v libereckých Pavlovicích vůbec poprvé. „Dráha je taková docela o startech,“ svěřil se se svým názorem. „Kdyby tam byl materiál a dalo se po venku předjíždět, bylo by to lepší. Ale je to taková zajímavá dráha.“

„Dobrý,“ ohodnotil svůj výkon Jan Jaroš. „Dalo se to čekat. Papírově jsem předved‘, co jsem měl. Posral jsem to trošku s gumou. Vzal jsem si jen jednu a pak to s odřenejma ušima doháněl.“ Nicméně porážka Tomáše Suchánka zase tak předem jasná nebyla. „Hlídal jsem si ho,“ líčil pražský závodník. „Věděl jsem, kde jede. A že když odstartuju a pojedu lajničku, půjde to. Málokdo tady předjede. Dráha je pěkná. Ve Slaným by to chtělo, abych byl ještě lepší. Uvidíme. Žádná křeč.“

„Nelíbí se mi systém dosazování,“ netajil se Pavel Ondrašík. „Třeba Honza Jaroš nepřijel na semifinále a teď se přihlásí sem. Přijde mi to nefér. Nemám nic proti Honzovi, jde o princip. A dvě semifinále jsou pro Čechy přepych.“ A jak viděl závod ze svého úhlu pohledu? „Na krátký se trošku trápím,“ připustil. „Nejede mi motor. A já taky ne, jak bych si představoval. Jsem trošku zklamanej, ale hlavně, že jsem ve finále. To je jen jedno a během čtrnácti dnů se může něco naladit. V Morizes se rozjedu a pak se uvidí.“

„Dobrý jsem spokojenej, i když ten jeden bod mi chyběl,“ prozradil Roman Andrusiv. „Finále jsem jel už v Divišově. Rozjížděl jsem se tam o místo s Tomášem Hejtíkem. Vymáz‘ jsem se a bylo vymalováno. Životní výsledek tenhle postup není, to bylo třetí místo v junioráku.“ Závod se pro Romana Andrusiva vyvíjel poměrně hladce. „Akorát ty převody,“ posteskl si pardubický závodník. „Začínali jsme na lehkejch. Pak jsme dali těžkej a bylo to dobrý. Ve třetí jízdě jsem měl už strach, že mě Petr Babička předjede. Nejelo mi to, mydlilo to a já musel mít půl plynu. Jsem spokojenej, pěkně jsem se svez‘. Po dlouhý době závod, co mně trošku zvednul sebevědomí.“

1. Lukáš Dryml, Pardubice	3 3 3 3 3	15
2. Aleš Dryml, Pardubice	3 3 2 2 3	13
3. Luboš Tomíček, Praha	3 2 2 3 2	12+3
4. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 3 2 1 3	12+2
5. Zdeněk Simota, Plzeň	2 2 3 2 3	12+1
6. Jan Jaroš, Praha	2 1 3 3 1	10
7. Pavel Ondrašík, Praha	2 3 1 2 1	9
8. Roman Andrusiv, Pardubice	0 2 1 3 2	8
9. František Liebezeit, Liberec	1 1 3 1 E	6
10. Radim Chod, Slaný	1 1 2 1 0	5
11. Vladimír Višváder, Liberec	1 1 1 0 2	5
12. Petr Babička, Slaný	2 T 0 0 2	4
13. Michal Dudek, Slaný	1 2 0 E 1	4
14. Patrik Doubek, Praha	R R 0 2 1	3
15. Dominik Jech, Praha	0 0 1 1 0	2

Cena města Liberce – 4. Memoriál Josefa Leifra:

	SMF1	SMF2	MF	FIN
1. Aleš Dryml, Pardubice		2.		1.
2. Tomáš Suchánek, Pardubice	1.			2.
3. Zdeněk Simota, Plzeň		1.		3.
4. Luboš Tomíček, Praha	2.			R
5. Jan Jaroš, Praha	R		1.
6. Vladimír Višváder, Liberec	3.		2.
7. František Liebezeit, Liberec		4.	3.
8. Pavel Ondrašík, Praha		3.	4.

Foto: Jan Neruda

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 25. augusta
Druhé kolo semifinále A MČR jednotlivcov sa stalo korisou slovenského reprezentanta Martina Vaculíka vo veste Slaného. Avšak tomu predchádzalo mnoho súbojov a zvratov. Prvá sedmička z kopřivnického semifinále mala za úlohu udrža si svoje pozície, zatia¾ čo ostatní museli zapnú na vyššie obrátky. O dramatickosti svedčí aj fakt, že sa musela ís rozjazda o druhé miesto, v ktorej štartovali traja jazdci. Martin Málek využil znalos domácej dráhy a dokázal si hneď po štarte poradi s pražskými pretekármi Matějom Kůsom a Adamom Vandírkom. Nako¾ko štartovná listina prešla viacerými zmenami, diváci si museli
škrtnú mená Richarda Frištenského a Jana Markvarta. Namiesto Markvarta tak dostal príležitos po¾ský amatérsky jazdec zo Swietochlowic Michal Widera, ktorý predložil českú licenciu a štartovné číslo 15 ostalo neobsadené.

Bodové rozdiely z predchádzajúceho semifinálového kola v Kopřivnici neboli
ve¾ké. Šancu dosta sa do prvej sedmičky mal takmer každý. O tom, že poradie
po prvom kole nemusí osta nedotknuté, svedčila už prvá jazda. Po štarte
išiel totiž bezpečne dopredu Martin Vaculík, ktorý dovtedy strácal na
postupové miesto dva body. Svoju vedúcu pozíciu si ubránil pred Matějom
Kůsom a Richardom Wolffom. Jaroslav Petrák to musel tesne pred cie¾om vzda
kvôli problémom s motorom. „Po štarte ma ve¾mi zdvihlo a vôbec mi to nešlo“,
sažoval sa Matěj Kůs.

Dobrú formu potvrdil aj Adam Vandírek, keď sa dostal ako prvý do nájazdu
prvej zákruty v druhej jazde. Za ním prebiehal súboj medzi Filipom Šiterom a
Martinom Málekom, ktorý pre seba vo výjazde rozhodol domáci pretekár. Keď sa
už zdalo, že na poradí sa nič nezmení, v poslednej zákrute to nevydržala
reaz na motorke plzeňského juniora a Michal Widera si mohol pripísa bod za
tretie miesto. „Mal som slabý štart a potom aj tá reaz,“ zhodnotil svoju
jazdu Filip Šitera.

Tretiu jazdu vyhral od štartu až po cie¾ prvý Hynek Štichauer, ktorému celý
čas jazdil za chrbtom jeho oddielový kolega Pavel Fuksa. Svoje prvé
vystúpenie v semifinále šampionátu premenil Jan Holub na prvý bod, keď si v
druhej zákrute poradil s Pavlom Pučkom.

Posledná jazda série sa išla len o troch pretekároch, nako¾ko štartovné
číslo pätnás ostalo neobsadené. Po štarte sa vedenia ujal navrátilec Patrik
Linhart. Za nim sa viedol boj o druhé miesto medzi Michaelom Hádekom a
Martinom Gavendom. V druhej zákrute však druhý menovaný nezvládol svoj stroj
a po kontakte so zadným kolesom plzeňského pretekára spadol. Jeho následný
náraz do mantinelu vyzeral všelijako len nie príjemne. Našastie po
lekárskej prehliadke mohol v pretekoch pokračova.

Opakovaná jazda bez vylúčeného Martina Gavendu nes¾ubovala ve¾a dramatickosti. Vedenia sa ujal Patrik Linhart, tesne nasledovaný Michaelom Hádekom. V poslednej zákrute sa
slánskemu navrátilcovi roztrhala reaz a nasledoval pád.. Michael Hádek tesn
jazdiaci za ním radšej učebnicovo zložil svoj stroj. Vzápätí sa však jeho
súper zdvihol a behom začal svoju motorku tlači do cie¾a. Michael Hádek
nasledoval jeho príklad, no vďaka náskoku beh na pädesiat metrov vyhral
Patrik Linhart a získal tri body.

O tom, že na štarte ve¾a závisí, by mohol rozpráva Adam Vandírek. Ten svoj
druhý štart premenil na víazstvo systémom štart-cie¾. Za ním to už nebolo
také jednoznačné. Do prvej zákruty sa ako druhý vrútil pádom otrasený Martin
Gavenda, avšak v druhej zákrute sa pred neho dostal Hynek Štichauer. Aby
nebolo dos dramatickosti, v tretej zákrute bol na druhom mieste znova
domáci odchovanec. Pardubický junior sa však nevzdával, ale všetky jeho
ataky Martin Gavenda odrazil.

O tom, že beha vedia aj mechanici, sa mohli diváci presvedči pred štartom
ďalšej jazdy. Pavel Fuksa si totiž zabudol v depe obliec vestu a jeho
mechanik, upozornený divákom, musel beža až na štart. Štart šiestej jazdy sa
však musel opakova, keď Patrik Linhart pretrhol pásku. A bol vylúčený.
Opakovaný štart zviedol do súboja v nájazde prevej zákruty Martina Máleka a
Matěja Kůsa. Súboj sa nakoniec skončil pádom pražského juniora a štart sa
musel znova opakova. Tentoraz išiel dopredu Matěj Kús, avšak už na prvej
rovinke mu vedenie vyfúkol z rúk Martin Málek a udržal ho až do cie¾a.
Siedma jazda, to bol ostrý súboj celé štyri kolá medzi Filipom Šiterom a
Martinom Vaculíkom. Skúsenejší z dvojice si však svoje vedenie udržal a
pripísal si prvé tri body.

Nasledujúcu jazdu bez problémov vyhral so zranením štartujúci Richard Wolff,
pred Michaelom Hádekom, ktorý si stále udržiaval nádej na postup. O tretie
miesto viedli súboj tri kolá Pavel Pučko a Michal Widera. Pražský junior si
svoju pozíciu ubránil a získal jeden bod.

V deviatej jazde sa predstavil domáci Martin Málek, ktorý nedal svojim
súperom šancu a vyhral. Ešte do druhej zákruty za ním vbiehal Michael Hádek,
ale z výjazdu si už dva body viezol Jaroslav Petrák, čím si plzeňský junior
skomplikoval svoj postup.

V desiatej jazde sa našiel prvý premožite¾ dovtedy bezchybne jazdiaceho
Adama Vandírka. Vo výjazde z prvej zákruty si to na čelo jazdy zamieril
Matěj Kús a svoje miesto si udržal. „Do teraz to bolo na hovno, no teraz som
konečne vychytal dobré nastavenie motorky“, žiaril optimizmom pražský junior.

Štart nasledujúcej jazdy bol záležitosou Hynka Štichauera. Hneď za ním sa
usadil slovenský Martin Vaculík, jazdiaci pred Patrikom Linhartom.. Súboj
prvé miesto trval celé štyri kolá, aby tesne pred cie¾om, Slovák uchmatol
víazstvo a tri body pre seba. „Videl si?! Rovinky som jazdil na zadnom
kolese“, hýril šastím žarnovický junior.

V smolnom dni pokračoval Patrik
Linhart, keď v druhom kole zadrel motor a ďalšia nedokončená jazda
znamenala, že si svoju priebežnú postupovú priečku, vymenil s Martin Vaculíkom.

Štart dvanástej jazdy sa najlepšie vydaril Martinovi Gavendovi, avšak z
výjazdu prvej zákruty išiel dopredu už Filip Šitera nasledovaný Richardom
Wolffom. Martin Gavenda sa však s tým nechcel zmieri a v druhej zákrute
pražského pretekára predbehol a dotieral na Filipa Šiteru až po cie¾.

Po troch sériách jázd to vyzeralo s postupom nádejne pre Martina Vaculíka,
ktorý sa predbežne usadil na siedmej priečke. Šancu na postup si udržiavali
aj Patrik Linhart a Michael Hádek, kdežto Pavel Fuksa mal už len ve¾mi
teoretickú šancu a Martin Gavenda stratil už aj tú.

Trinásta jazda bola jasnou záležitosou Filipa Šiteru, ktorý nedal svojim
súperom šancu a vyhral. Patrik Linhart si pripísal dva body a udržiaval si
tak nádej na postup.

Ďalšia jazda sa stala korisou Matěja Kúsa, pred Martinom Gavendom.
Ďalšia jazda s¾uboval súboj medzi kandidátmi o prvé miesto v pretekoch. Zo
štartu si to na prvé miesto namieril Adam Vandírek, pokým Martin Vaculík sa
najprv musel vysporiada s Pavlom Fuksom, čo sa mu podarilo už vo výjazde
prvej zákruty. Potom už mohli diváci obdivova jeho súboj s pražským
juniorom.

Martin Vaculík zopakoval predbiehací manéver z jedenástej jazdy a
to čo platilo vtedy na Hynka Štichauera, platilo aj teraz na Adama Vandírka,
ktorému vyfúkol tri body tesne pred cie¾om. „Zatia¾ som spokojný, ale to
predbehnutie od Vaculíka ma štve“, podelil sa s pocitmi z pretekov a jazdy
Adam Vandírek.

Martin Málek, tak by sa mala nazva ďalšia jazda, v ktorej si bezchybným
štýlom zabezpečil tri body pred Hynkom Štichauerom a Richardom Wolffom.
Posledná séria jázd mala prinies hlavne rozuzlenie v otázke obsadenia
stupňov víazov, nako¾ko o postupových miesta do finále MČR jednotlivcov už
bolo takmer rozhodnuté.

Sedemnásta jazda sa stala korisou skúseného Jaroslava Petráka, pred Pavlom
Fuksom a Michalom Widerom.

Ďalšiu jazdu vyhral Matěj Kůs pred Hynkom Štichauerom, ktorý si dokázal v
súboji trvajúcom celé štyri kolá, poradi s Filipom Šiterom.
V devätnástej jazde bez problémov zvíazil Martin Vaculík, keď už na štarte
porazil Martina Máleka a zabezpečil si tak víazstvo v pretekoch.

Prvé miesto Adam Vandírka v poslednej jazde základného rozpisu znamenalo, že
bude tým tretím, ktorý pôjde rozjazdu o druhé miesto spolu s domácim
Martinom Málekom a pražským Matějom Kůsom.

V rozjazde o druhé miesto však nenechal nikoho na pochybnostiach Martin
Málek, ktorý za radosti domácich fanúšikov zvíazil. Pokazený štart Adama
Vandírka znamenal, že Matěj Kůs si odviezol tretie miesto bez problémov.

Hlasy z depa
Martin Vaculík: „Dobré. Musel som to zatiahnu. V tej Kopřivnici som to
pokazil, no teraz je to už super. A ešte k tomu víazstvo! Som rád. Mrzí ma
len tá jedna jazda, keď som prehral s Filipom, mal som zlý štart a potom som
ho už nedokázal dohna.“

Martin Málek: „Dnes to bolo dobré, mohlo to tak ís aj včera. V noci sme
išli ešte do Divišova. Cez noc sme museli da dokopy ešte motorku. Dnes to
vyzeralo, že išla dobre. Nič som s ňou nemusel robi, akurát som len po
tréningu vymenil prevod. Štarty sa mi darili až na tú poslednú jazdu s
Vaculíkom, kedy som tam mal starú gumu.“

Matěj Kůs: „Tri závody po sebe som sa trápil, takisto aj dnes prvé dve
jazdy. Až potom som vychytal motorku. Pri extralige som mal problémy s
motormi, obidva mi nešli, takže dnes som išiel na treom. Po dvoch jazdách
to vyzeralo stratené, ale potom sa to zvrtlo, takže super.“
Adam Vandírek: „Dnešný závod sa mi celkom podaril, vzh¾adom k tomu, že v
predchádzajúcich pretekoch sa mi tu nedarilo. Nikdy som tu nevedel ís.
Škoda aj tretej jazdy, keď ma predbehol Vaculík pred cie¾om. Mohol som ma
štrnás bodov a asi by sme si vymenili miesto. Štart dodatkovej jazdy sa mi
nepodaril, pretočilo sa mi koleso a nevyštartoval som.“

Filip Šitera: „Dnes to bolo celkom dobré. Od začiatku som bol v k¾ude lebo
som vedel, že mám celkom dobrý náskok. Tri jazdy som išiel na plný plyn.
Pred poslednou jazdou mi povedali, že som postúpil, tak to nemalo cenu, aby
som sa zranil. Som rád, že som postúpil aj keď dnes bola smola, ale nie
každé preteky sa podaria.“

Hynek Štichauer: „Spravil som si chu po nevydarenej extralige. Hoci sme
včera vyhrali, ale predsa som sa tam trochu trápil. Dnes som si to trochu
zrovnal v hlave a užil som si závody. Som rád, že som vo finále. Musím si
pripravi motorky a pripravi dobre seba na Slaný, pretože z vlaňajška mám
latku dos vysoko, keď som bol šiesty a to sa bude ažko obhajova.“

Richard Wolff: „Dnes som sem išiel urobi nejakých pár bodov, aby som
postúpil do finále. Musím sa do tej doby da trošku do pohody, ale bohužia¾
to zranenie kolena je. Som rád, že som to vôbec odjazdil a prežil. Ešte pred
pár dňami som vôbec nechodil, takže dnes to bol taký malý zázrak. Za dnešok
sa ospravedlňujem aj svojím fanúšikom. Pár krát som to tam pustil, ale to
nemalo cenu.“

Patrik Linhart: „Dnes to nebolo nič moc. Dobehol som si po tri body
(smiech). Dnes som mal smolu. Najprv páska, potom reaz. Postúpil som ako
náhradník, tak uvidíme.“

1. Martin Vaculík, Slaný	3 2 3 3 3	14
2. Martin Málek, Slaný	2 3 3 3 2	13+3
3. Matěj Kůs, Praha	2 2 3 3 3	13+2
4. Adam Vandírek, Praha	3 3 2 2 3	13+1
5. Filip Šitera, Plzeň	E 3 3 3 1	10
6. Hynek Štichauer, Pardubice	3 1 2 2 2	10
7. Richard Wolff, Praha	1 3 1 1 2	8
8. Martin Gavenda, Praha	X 2 2 2 1	7
9. Jaroslav Petrák, Pardubice	E 0 2 1 3	6
10. Pavel Fuksa, Pardubice	2 1 0 1 2	6
11. Patrik Linhart, Slaný	3 T E 2 0	5
12. Michael Hádek, Plzeň	2 2 1 0 0	5
13. Jan Holub, Plzeň	1 1 0 1 1	4
14. Michal Widera, Swietochlowice	1 0 1 0 1	3
15. Pavel Pučko, Praha	0 1 1 0 0	2

Závěrečné pořadí skupiny A:

	Kopřivnice	Březolupy	TOTAL
	19.5.	25.8.
1. Matěj Kůs, Praha	14	13+2	27
2. Martin Málek, Slaný	13+3	13+3	26
3. Filip Šitera, Plzeň	13+2	10	23
4. Adam Vandírek, Praha	9	13+1	22
5. Hynek Štichauer, Pardubice	12	10	22
6. Martin Vaculík, Slaný	7	14	21
7. Richard Wolff, Praha	13+1	8	21
8. Patrik Linhart, Slaný	11	5	15
9. Pavel Fuksa, Pardubice	6	6	12
10. Michael Hádek, Plzeň	7	5	12
11. Martin Gavenda, Praha	4	7	11
12. Jaroslav Petrák, Pardubice	2	6	8
13. Jan Holub, Plzeň	–	4	4
14. Michal Widera, Swietochlowice	–	3	3
15. Jan Markvart, Plzeň	3	–	3
16. Richard Frištenský, Březolupy	3	–	3
17. Pavel Pučko, Praha	0	2	2
18. Michal Matula, Praha	2	–	2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)