AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 29. července
Dva silné pražské týmy dominovaly dnešnímu šampionátu dvojic v Divišově. Nakonec se z vítězství radovali Adrian Rymel s Lubošem Tomíčkem spojení pod hlavičkou Olympu. Ve finálové jízdě proti kolegům z Markéty jim nahrála smůla Matěje Kůse. Ten totiž předčasně najel do pásky a z patnáctimetrového handicapu nešlo už do popředí zasáhnout. Vodu kalila fanouškovská dvojice HBC & Rarach. Zdeněk Simota se dočkal první porážky až v semifinále. Výborně ho doplňoval Adam Vandírek. Nakonec v malém finále porazili Michaela Hádka s Janem Holubem startující v barvách AK Divišov. Jistě není bez zajímavosti, že Zdeněk Simota vystoupil na pódium mistrovství republiky dvojic už před třemi lety s Petrem Vandírkem, otcem jeho dnešního paráka.
Suverénní Olymp
Odhlášení Mšena a Slaného. Zranění Richarda Wolffa dva dny před závodem. A odvolání Filipa Šitery polskou Wroclawí stejného data. Zdálo se, že personálních pohrom je už na letošní šampionát dvojic ažaž. Jenže ještě jim zdaleka nebyl konec. Do Divišova nepřijel Piotr Dym. Fanoušci z HBC & Rarach týmu proto byli prozíravě rádi, že si zajistili služby Adama Vandírka. Místo náhradníka se rázem dostal do hlavní sestavy.
Absolutní tečku za změnami přineslo až vlastní nedělní dopoledne. Marián Jirout dostal střevní potíže a musel svou účast odpískat. V duchu řádů může tým startovat, projdou-li přejímkou alespoň dva závodníci. Manažer František Kalina se tedy vypravil k boxům Jaromíra Otruby.
Svitavský blonďák po mšenské rezignaci šampionát dvojic nevzdal. Ve spolupráci s Karlem Kadlecem si domluvil Nizozemce Sjoerda Rozenberga. A po svém pátečním pádu ve Mšeně si pro strýčka příhodu vzali do party dalšího Holanďana Rene van der Steena. O něho měl nyní pardubický kouč eminentní zájem. Jaromír Otruba jeho prosbě vyhověl, Hynek Štichauer získal kolegu a šampionát dvojic se mohl konat bez újmy na počtu párů.
Ve skupině A byli největšími favority Adrian Rymel s Lubošem Tomíčkem. Třetím mužem jejich týmu měl být Richard Wolff. Jenže ten se po zranění ze Mšena přišel na závod podívat s berlemi. Pražané opět oblečení ve vestách kladenského květinového studia Bellis splnili očekávání. Do semifinále se kvalifikovali bez ztráty jediného bodu. Nicméně Adrian Rymel odmítal předčasný mistrovský predikát. „Je mi zle, bolí mě hlava,“ postěžoval po svých dvou jízdách. „Vedeme, protože Luboš tahá.“
Žádný ze soupeřů se jim do postupové cesty nepřipletl. S jistou dávkou nadsázky lze konstatovat, že Adrianu Rymelovi s Lubošem Tomíčkem stačilo na čtyři tučné sedmibodové porce prakticky pouze odstartovat. Největším pražským problémem se stal špatný povlak, s nímž Adrian Rymel vyjel na dráhu rozjížďky s číslem třináct. Ovšem mechanici Martin Chalaš a Richard Dufek mu promptně vyměnili modrý za správný bílý.
Těsný postup plzeňského Divišova
V kombinaci s dominujícím Olympem mohly páry Pardubic, Liberce, Jaromíra Otruby a Divišova pomýšlet už jen na jedno postupové místo. Nejprve se po něm natáhla dvojice Liberce. V této souvislosti je nutno konstatovat, že nešlo o oficiální start libereckého klubu. Jméno severočeského klubu dal své dvojici její stavitel Vladimír Višváder, který si do spolku vzal Matyáše Hlaváčka. Protože šlo o soukromou aktivitu, nebyl problém s jeho uvolněním ze mšenské soupisky.
A ten, přestože od jeho poslední ostré akce už uplynuly dva roky, zvedl diváky ze sedadel už v rozjížďce s číslem tři. Do ní sice nejlépe odstartoval Vladimír Višváder, ovšem Matyáš Hlaváček se vnitřkem první zatáčky dostal do čela. Přestože Vladimíra Višvádera předjel i Sjoerd Rozenberg, vítězství mšenského navrátilce garantovalo Liberci vítězství.
„Nikdo tam nebyl,“ komentoval Matyáš Hlaváček skutečnost, že první rozjížďku po svém comebacku proměnil ve vítězství. „Toho Holanďana vůbec neznám. Nevím, kdo to je. Ale nechal mi tam místo. Bylo evidentní, že spodek je rychlej. Teď to chce klid…“
Jenže už v sedmé jízdě se Matyáši Hlaváčkovi vzepjal motocykl na zadní. Závodník z něho vystoupil bez újmy, ovšem stroj svým silným nárazem do mantinelu vyděsil diváky na konci druhé zatáčky. Samozřejmě byl pro další použití k nepotřebě.
Osamocený Vladimír Višváder tím pádem nemohl už v postup věřit. Stejně tak dvojice Otruba – Rozenberg, kde český závodník pocioval stále následky svého pátečního pádu. Druhé místečko v semifinále se tak stalo předmětem tahanice mezi Pardubicemi a Divišovem.
Oba týmy na sebe narazily v rozjížďce s číslem pět. Hynek Štichauer s Rene van der Steenem už za sebou měly prohru 2:7 s Olympem. Pro plzeňské juniory Michaela Hádka a Jana Holuba v divišovských barvách šlo o premiéru.
Start vyšel nejlépe Hynku Štichauerovi, který nastoupil ještě s následky svého slánského pádu. Ovšem Michael Hádek se ho držel, aby ještě v prvním oblouku převzal vedení. Jan Holub překonal pardubického Nizozemce a domácí výběr mohl slavit triumf.
Právě výsledek 6:3 rozhodl o postupu divišovské dvojice. Michael Hádek vzápětí triumfoval nad Sjoerdem Rozenbergem v deváté jízdě. O šest rozjížděk později uletěl od startu i Vladimíru Višváderovi. Jan Holub v prvním případě porazil Jaromíra Otrubu, ve druhém se jelo pouze ve třech.
Nakonec si Divišov vybral takřka povinnou porážku od Olympu. Přesto zůstal o bod před Pardubicemi. Hynek Štichauer s Rene van der Steenem si dopřáli mohutný finiš. A na Liberci i týmu Jaromíra Otruby inkasovali vždy po sedmi bodech. Na eliminaci prohry s Divišovem to ovšem bylo stále málo.
Postupová místa předem rozebrána
Skupina B měla hned dva papírové favority. Josef Franc, Matěj Kůs a Pavel Ondrašík, kteří spojení hlavičkou pražské Markéty a logem Bellis vytvořili jediný tříčlenný tým dnešního závodu, a Zdeněk Simota s Adamem Vandírkem v barvách fanouškovského HBC & Rarach Teamu.
Nicméně hned na úvod se o překvapení postaral Adrian Szewczykowski startující v barvách SOND-PO Miletice. V rozjížďce s číslem dvě odstartoval na Matěje Kůse a Josefa France. A vedení udržel nejen v první zatáčce, ale vzhledem k horším možnostem předjíždění také ve zbytku čtyř kol.
Adrian Szewczykowski kalil vodu i nadále. Triumfoval také v duelech s Pardubicemi a Březolupy. Přítrž jeho vítěznému řádění nakonec udělal až Zdeněk Simota v rozjížďce s číslem dvacet. Jenže na naplnění ambic černého koně chyběla polskému jezdci jediná věc. Vyrovnaný partner.
Pawel Zmarzlik totiž vůbec nedokázal do miletického bodového měšce přispět. V konečném součtu se tak před SOND-PO dostaly i Březolupy. Martin Málek a Martin Gavenda jsou dnes s moravskou plochodrážní baštou spojeni už jen svými začátky, ale na šampionát dvojic se dostali opět do jednoho týmu.
Jejich vítězství nad druhým párem Pardubic bylo jejich nejvýraznějším bodovým počinem. Miletice porazili už jenom 5:4, zatímco z duelů s Markétou a HBC & Rarachem si dohromady odnesli čtyři body.
Pražané svých zmiňovaných úvodních pět bodů zdvojnásobili v duelu s fanouškovskou dvojicí v rozjížďce s číslem šest. Josef Franc reagoval bleskurychle na let pásky vzhůru k oblakům, ale přední kolo ve vzduchu ho srazilo na poslední místo.
Jako vedoucí závodník skládal motocykl do první zatáčky Zdeněk Simota. Matěj Kůs to razantně vsadil na druhé místo, zatímco Josef Franc v mele úvodního oblouku sebral třetí místo Adamu Vandírkovi.
Od té chvíle nastala oběma favoritům doba šastných sedmiček. V desáté jízdě Zdeněk Simota s Adamem Vandírkem naměřili Březolupům už po startu. Ob jednu rozjížďku Josef Franc s Matějem Kůsem provedli to samé Pardubicím. Ty v rozjížďce s číslem šestnáct podlehly za stejných okolností HBC & Rarachovi. Markéta v osmnácté jízdě zase hladce porazila Březolupy.
Fanouškovská dvojice si tak držela jednobodový náskok před Pražany. A vše nasvědčovalo, že jej udrží rovněž ve dvacáté jízdě. Zdeněk Simota a Adam Vandírek se v ní ujali vedení bezprostředně po jejím začátku. Jenže Adrian Szewczykowski se nechtěl smiřovat s první prohrou dnešního odpoledne.
První útok mu v první zatáčce nevyšel. Avšak ve výjezdu se přece jen dostal mezi Zdeňka Simotu a Adama Vandírka. Druhé pozice se už nevzdal. HBC & Rarach Team nakonec skončil se stejným bodovým ziskem jako pražská Markéta. V její prospěch však hovořilo skóre 5:4 ze vzájemného souboje.
Pražská bitva o titul
Jako v každém sportu i v ploché dráze hraje důležitou roli i faktor náhody. Závodníci rádi říkají, že žádná kdyby se nepočítají. A tak či onak, podobné podmiňovací věty převedené do praxe přesto rozhodují celé závody. Divišovský šampionát dvojic o tom podal další důkaz.
Kdyby totiž Adrian Szewczykowski v rozjížďce s číslem dvacet nebyl býval připravil o bod Adama Vandírka, HBC & Rarach by vyhráli skupinu B. V semifinále by za soupeře měli Michaela Hádka a Jana Holuba. A obě pražské dvojice by o finále sváděly boj mezi sebou.
Jenže polský závodník sebral týmu organizovaném fanoušky jeden bod a ten se musel chystat do semifinálového boje s Olympem. Luboš Tomíček s Adrianem Rymelem nenechali nic náhodě a po startu se dostali na čelo. Zdeněk Simota ovšem neztrácel hlavu. Během třetího kola vystřídal Adama Vandírka na třetím místě. A v předposlední zatáčce podjel Adriana Rymela. Na velké finále to však bylo málo.
Ve druhém semifinále si Josef Franc s Matějem Kůsem počínali s větší suverenitou než prve jejich kolegové. Společné jim byl rychlý start, který je záhy vynesl do čela. Také oni se museli vypořádat s nájezdníkem. Michael Hádek se už ve druhém oblouku takřka dostal vnitřní stranou na druhou místo. Avšak Pražané ho mezi sebe nepustili, by plzeňskému mladíkovi chyběl na metě opravdu jen kousíček.
V malém finále přizpůsobili závodníci HBC & Rarach Teamu svou taktiku útočnému Plzeňanovi. Zatímco Adam Vandírek letěl do čela, Zdeněk Simota zpacifikoval oba divišovské závodníky. A ve výjezdu už udával tempo. Michael Hádek opět útočil, ale ani tentokrát nenašel prostor k předjetí.
Po dřívějších zkušenostech postavil pražský klub dva silné týmy, aby zvýšil své šance na titul. Letos vyšla taktika Pražanů dokonale. Shodou okolností si to Olymp s Markétou rozdal ve velkém finále o titul.
Rozhodnutí padlo předčasně. Matěj Kůs najel do pásky. A zatímco on putoval o patnáct metrů zpátky na trestnou čáru, ostatní tři se na roštu sunuli doleva. Josef Franc už nestačil najít vhodnou kolej. Dopředu šli Adrian Rymel s Lubošem Tomíčkem. A po necelé minutě mohli slavit titul s plnou parádou.
Hlasy z depa
„Je to první titul, ale extraliga a juniorský družstva se taky počítaj‘,“ komentoval Luboš Tomíček skutečnost, že vyhrál první šampionát republiky mimo ligovou bázi. „Dvojic jsem se dlouho nezúčastnil. Loni jsem měl problém s ramenem a předloni tady vypad‘ s Bohoušem Brhelem. To se skoro rýmuje (smích). Ale na to, že jsem dneska měl bejt v polský lize, jsem spokojenej. Díky Bellisu za podporu.“ Pražský pár prošel celým závodem takřka bez jediného zaváhání. Pouze v semifinále se mezi něj dokázal vklínit Zdeněk Simota. „Nebyl žádný problém,“ souhlasil Luboš Tomíček. „Zkoušel jsem obě motorky a byly dobrý. Možná motory byly na malou dráhu silný. Mám ještě v hlavě včerejší Grand Prix, ale teď ta medializace nebude taková…“
„Nebylo mi moc dobře,“ svěřil se Adrian Rymel. „Měl jsem krizi. Migréna nebo co. Než jsem se rozjezdil, trvalo to. A nakonec jsem se místama cejtil i jako závodník (smích). Dráha byla dobrá na to, že se tady skoro rok nejezdilo. Pražáci by se tady mohli zeptat, jak se dělá dráha.“ Adrian Rymel dokázal obhájit svůj titul z loňského Slaného. „Určitě spokojenost,“ vystihl své pocity. „Obhajobu jsem nečekal. S Lubošem jsem nikdy nejel, ale dopadlo to dobře. A když budu mít fazónku, třeba bude za tok hattrick. A děkujeme Bellisovi, co jsme s ním jeli, za podporu.“
„Zkraje jsem se trápil jako obvykle,“ nezastíral Josef Franc. „Nemoh‘ jsem odstartovat, ale motorka se mi už povedla. Postoupili jsme, ale ve finále jsem už nenašel kolej, co by mě kopla dopředu. Byla to smůla i s tou Matějovou páskou, mohli jsme jim to víc 
znepříjemnit. Ale do plochý dráhy a motorky nikdo nevidí. Bojoval jsem s Aďou, dráha byla dobrá, ale ne na předjíždění. Spíš se čekalo na chyby.“ Za druhé místo by mnohý dal cokoliv, nicméně zlato bylo pro pár Markéty docela blízko… „Tituly mě míjej,“ pokrčil Josef Franc rameny. „Když bych na to měl, nedotáhnu to do konce. Člověk je naštvanej, ale to jsou závody. Teď budu čekat na seniory. A třeba se to povede.“
„Dnes mi trvalo docela dlouho, než jsem nastavil motorku,“ líčil Matěj Kůs. „Až po třech jízdách jsem přišel co a jak. Finálovou jízdu jsem zkazil. Byl jsem přehecovanej, ale nevadí. Druhý místo je taky dobrý. Omlouvám se Pepemu, je to vina ve mně.“ Loni byl Matěj Kůs u pražského titulu v roli nenasazeného náhradníka, letos vrchovatou měrou přispěl ke stříbru. „K loňskýmu titulu jsem přispěl maximálně dvěma hranama,“ smál se. „Po včerejšku jsem utahanej. Usnul jsem až ve dvě. Přemejšlel jsem, protože jsem nebyl spokojenej. Děkuju Vláďovi Dvořákovi a Bohumilu Brhelovi za motory. A taky tátovi, dědovi a mechanikům.“
„Dneska to bylo dobrý,“ pochvaloval si Zdeněk Simota. „Ztratil jsem jen bodík a tak jsem spokojenej. Vanďa taky dělal, co moh‘. Chybělo víc štěstí v základní skupině. O bod víc a chytli jsme lehčího soupeře. Ale stalo se.“ Avšak ani třetí místo není dozajista k zahození. „Spokojenost,“ souhlasil Zdeněk Simota. „Na bedně jsem byl. Mohlo to bejt lepší, ale třeba příště… Už jsem byl třetí se starým Vanďou, teď zase s mladým.“
„Úspěch to je,“ přemítal Adam Vandírek. „Zdenda jel dobře. Ale já spokojenej jsem i nejsem. Škoda první jízdy. Ta mohla dopadnout jinak, ale taky ne.“ Navzdory jeho úvodní nule dokázal fanouškovský tým HBC & Rarach nasbírat stejný počet bodů jako Pražané. „Všechno bylo v pohodě,“ řekl Adam Vandírek. „Teď musím dělat motorku, včera jsem Lubošovi pomáhal na Grand Prix.“
„Jsem spokojenej,“ pochvaloval si Michael Hádek čtvrté místo. „Štve mě ale poslední start. Musel jsem stát na díře. To jsem prokaučoval. Ale chyběl kousek a málem jsem Vanďu udělal. Příště to vyjde. Lajna mi tu šla, vůbec mi to tu sedí.“ Čtvrté místo je ovšem hodně 
blízko ke stupňům vítězů… „Stalo se,“ odtušil plzeňský junior. „Ale líbilo se mi to. Fakt spokojenost. Až se divím, jak jsme jeli. Byl jsem v Divišově poprvý, ale dobrý. Hned je ze mě jinej člověk.“
„Jsem docela spokojenej, že jsem zvlád‘ všechny rozjížďky,“ říkal Hynek Štichauer, který kvůli následkům svého slánského pádu raději vynechal páteční Vzpomínku na Antonína Kaspera. „Po tréninku jsem myslel, že to po první jízdě zabalím.“ Nakonec chyběl pouhý bod a Pardubice byly v semifinále. „Zved‘ jsem si sebevědomí,“ netajil se Hynek Štichauer. „Škoda, že nepřijel Marián. Byly to pěkný závody a dobrá dráha. Zezačátku to vypadalo jinak, ale po těch letech jsem si tady konečně spravil chu.“
„Dneska mi to nestartovalo,“ postěžoval si Martin Málek. „Hnedka v první jízdě se ulomil šteft na spojce. Jel jsem na čtyřech, ztratil jsem ten pátý a nebylo to ono. Dnes to bylo hlavně o startech.“ Konkurence v letošním šampionátu dvojic ovšem nebyla tak vysoká jako v předešlých letech… „Nevadí, zas příště…,“ komentoval Martin Málek březolupské vyřazení ve skupině. „Martin jel taky dobře, ale příští rok se musíme víc snažit.“
„Byla zima,“ našel Martin Gavenda svérázné vysvětlení, proč Březolupy nenašly cestu do semifinále. „První jízda byla perfektní. Podařilo se mi odstartovat. Pak nevím, proč mi to nešlo. Byli silnější soupeři. Ti už líp startovali, už mi to na ně nešlo. Tak za rok…“
| Skupina A: | ||
| 1. PSK Olymp Praha | 28 | |
| Adrian Rymel | 3 3 4 4 | 14(2) |
| Luboš Tomíček | 4 4 3 3 | 14(2) |
| 2. AK Divišov | 20 | |
| Jan Holub | 2 2 2 0 | 6 |
| Michael Hádek | 4 4 4 2 | 14 |
| 3. ZP Pardubice 1 | 19 | |
| Henry van der Steen, NL | 0 0 3 3 | 6(2) |
| Hynek Štichauer | 2 3 4 4 | 13 |
| 4. Liberec | 13 | |
| Vladimír Višváder | 2 2 2 3 | 9 |
| Matyáš Hlaváček | 4 X – – | 4 |
| Otruba – Rozenberg | 10 | |
| Sjoerd Rozenberg, NL | 3 3 2 2 | 10 |
| Jaromír Otruba | 0 0 0 0 | 0 |
| Skupina B: | ||
| 1. AK Markéta Praha | 24 | |
| Josef Franc | 2 2 4 3 | 11(3) |
| Matěj Kůs | 3 3 3 4 | 13(1) |
| Pavel Ondrašík | DNR | |
| 2. HBC & Rarach Fans Team | 24 | |
| Zdeněk Simota | 4 4 4 4 | 16 |
| Adam Vandírek | 0 3 3 2 | 8(2) |
| 3. AK Mitas Březolupy | 16 | |
| Martin Málek | 3 2 3 2 | 10(1) |
| Martin Gavenda | 4 0 2 0 | 6(1) |
| 4. SOND-PO Speedway Miletice | 15 | |
| Adrian Szewczykowski, PL | 4 4 4 3 | 15 |
| Pawel Zmarzlik, PL | 0 U 0 0 | 0 |
| 5. ZP Pardubice 2 | 9 | |
| Pavel Fuksa | 2 3 2 2 | 9 |
| Petr Babička | 0 F 0 0 | 0 |
Finálová skupina:
| SMF1 | SMF2 | MF | FIN | |
| 1. PSK Olymp Praha | 6 | 7 | ||
| Adrian Rymel | 2 | 3 | ||
| Luboš Tomíček | 4 | 4 | ||
| 2. AK Markéta Praha | 7 | 2 | ||
| Josef Franc | 4 | 2 | ||
| Matěj Kůs | 3 | 0(T) | ||
| Pavel Ondrašík | – | – | ||
| 3. HBC & Rarach Fans Team | 3 | 7 | ||
| Zdeněk Simota | 3 | 4 | ||
| Adam Vandírek | 0 | 3 | ||
| 4. AK Divišov | 2 | 2 | ||
| Michael Hádek | 2 | 2 | ||
| Jan Holub | 0 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
