AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slaný – 27. června
Plzeň začala letošní extraligu posledním místem na své domácí dráze, aby se poté závod po závodu o stupínek zlepšovala. Její série gradovala triumfem ve včerejším pátém kole ve Slaném. Západočeský tým však neměl cestu ke zlatým věncům jednoduchou. Po celých dvacet jízd musel svádět tuhé boje se Slaným a Prahou. Jejich vzájemné skóre bylo dokonce dvakrát vyrovnané. Nakonec Olympu chyběl k vítězství jeden jediný bod a Plzeň se Slaným musely do rozjezdu. V něm plzeňský Daniel Jeleniewski odvedl už po startu Roberta Kosciechu. Plzeňští závodníci hráli prim také v nadstavbové Velké ceně Královského pivovaru Krušovice, kde triumfoval Zdeněk Simota.
Tři vpředu, jeden vzadu
Řády umožňují provést jedinou změnu v sestavě nahlášené čtyřiadvacet hodin předem. Ve Slaném toho využila dokonce tři družstva. Slaný vyměnil Petra Babičku, jehož trápila technika, za Radima Choda. Ten se tím pádem dočkal své první extraligové jízdy. Mšenu nepřijel pracovně vytížený Jakub Hejral. Antonín Kasper původně mobilizoval Jaromíra Otrubu jen pro strýčka příhodu. A tak ho rázem povýšil na náhradníka. Plzeňského Michaela Hádka zase připoutala k domovu horečka. V sestavě koučované jeho otcem Bořivojem ho na náhradnickém postu zastoupil Jan Markvart.
Milan Mach ustoupil od své standardní taktiky posílat oba své Poláky do jízd za sebou. „Nechtěl jsem, aby jezdil po každé úpravě,“ vysvětloval, proč Slawomir Drabik se startovním číslem jedna končil každou sérii. A tak se z nejspodnější části boxů, která je ve Slaném tradičně vyhrazena domácím, chystal jako první do boje Martin Málek.
Zpočátku ho trápil Rony Weis, nicméně v prvním výjezdu byl na třetím místě domácí závodník. V čele úřadoval Josef Franc. Zdeněk Simota za ním na úvod mírně zaostal, nicméně od půlky rozjížďky atakoval vedoucí post. Jenže Josef Franc tři body uhájil.
V myslích pražských fanoušků se evokovaly vzpomínky na září, kdy Olymp s drtivou převah
ou deklasoval veškerou konkurenci. Něco podobného se ovšem dnes nekonalo. Richard Wolff opouštěl rošt druhé jízdy až jako poslední. S nasazením sobě vlastním udolal ve třetím kole Vladimíra Višvádera. Do čela se dostala Plzeň, protože Daniel Jeleniewski uletěl staronové slánské akvizici Robertu Kosciechovi.
Západočechům však první příčka nebyla souzena na dlouho. Do juniorské jízdy nejrychleji odstartoval Adam Vandírek. Ještě před prvním nájezdem však vedli Luboš Tomíček a Filip Šitera. Plzeňan nepolevoval ve svých nájezdech, ovšem jeho snaha se nedočkala kýžené odměny. Na začátku čtvrtého kola musel zastavit. Bezmocně rozhodil rukama: „Zadřel se motor!“
Na závěr série se do pražsko – plzeňské bitky zamíchal i Slaný. Slawomir Drabik triumfoval ve stylu start – cíl. Protože Adrian Rymel ještě během úvodního kola udolal Andrzeje Huszczu, pražský Olymp zůstal stále na čele průběžné klasifikace.
Nic není rozhodnuto
Slaný, Plzeň a Praha stále udávaly tempo. A ani jeden tým z této trojice nemohl získat rozhodující převahu. Zato hořký osud Mšena se opět začal naplňovat. Pakliže si někdo v Pardubicích myslel, že hůř už nemůže být, docela se spletl. Když Adam Vandírek protínal metu rozjížďky s číslem pět na třetím místě, na dlouhou dobu šlo o poslední bod na kontě extraligového navrátilce.
Skórovat dokázal už jenom Rony Weis v sedmnácté jízdě. Museli bychom hodně dlouho pátrat v archívech po obdobě čtyřbodového výsledku některého týmu v extralize. Hořké zklamání všem připravil Robert Kasprzak. By měl slíbené tučné bodovné, nakonec mšenskou kasu nezatížil vůbec.
Po třetí nule v řadě jej Antonín Kasper nechal vystřídat Adamem Vandírkem. Polák reagoval nečekaně. Společně s otcem Zenonem a mechanikem naložil své motocykly a všechno vybavení do dodávky. Na dotaz mšenského kouče někdejší polský mistr odpověděl, že se jeho syn na slánské dráze bojí!
Mšenské trable se ovšem netýkaly vedoucí trojice. Druhou sérii začal svým druhým triumfem plzeňský Daniel Jeleniewski. Olymp však stále držel čelo, protože Adrian Rymel v prvním nájezdu podjel Adama Vandírka. Luboš Tomíček vzápětí odstup svého celku ještě zvýšil.
Nejrychleji sice odstartoval Robert Kosciecha, ale pražský junior se nechtěl smiřovat s druhým místem. Usilovně útočil na vedoucího Poláka. Ve druhém kole zaútočil vnějškem první zatáčky. Robert Kosciecha ho vyvezl, jenže Luboš Tomíček okamžitě reagoval úspěšným atakem z opačné strany.
V těchto chvílích měl Olymp k dobru už čtyři body na Plzeň a pět na Slaný. Avšak přišly hubené časy. V následujících čtyřech jízdách dokázali porážet pouze nebodující mšenské jezdce. O triumfy se s železnou pravidelností dělily Slaný a Plzeň.
Start sedmé jízdy zvládl nejlépe Rony Weis. V prvním výjezdu se však kolem něho přehnali Andrzej Huszcza a Martin Vaculík. Padesátiletý veterán odvrátil všechny útoky o více než třicet let mladšího Slováka. „Starší mají přednost,“ zlehčoval Martin Vaculík situaci. „Ale poslední jezdit nebudu.“
Hned nato Slawomir Drabik mistrně držel Filipa Šiteru, až ho začal ohrožovat Josef Franc. Plzeňský junior Pražanův nápor odvrátil a v posledním kole znovu visel Polákovi na deflektoru. V cíli mu scházelo jen pár centimetrů. Vše si vynahradil triumfem v rozjížďce s číslem devět, kdy vodil Martina Málka od startu až do cíle. „Už se jede slušně,“ komentoval Martin Málek porážku Matěje Kůse a Roberta Kasprzaka. „Zezačátku jsem se trápil. Starty mi však pořád nejdou. A závod je čím dál tím víc napínavější.“
S tvrzením Martina Málka šlo jedině souhlasit. Jeho týmový kolega Robert Kosciecha předjel v prvním oblouku desáté jízdy najednou Andrzeje Huszczu i Josefa France. A stav utkání po první polovině byl Plzeň 20, Slaný 19, Praha 18 a Mšeno 3.
Dvakrát trojnásobná remíza
Čtveřice třetích míst byla pro pražský Olymp výrazným motivačním faktorem. V rozjížďce s číslem třináct pocuchal Adrian Rymel všem v pražských boxech nervy. Pod běžícím dvouminutovým limitem se vrátil z dráhy zpátky. Avšak všechno stihnul, takže jeho mechanik Martin Chalaš mohl popisovat svůj zásah do motocyklu úřadujícího českého mistra: „Chtěl ještě jednu gumu do tlumiče.“
Tempo začal udávat Zdeněk Simota, který odstartoval na Martina Vaculíka. Adrian Rymel byl až třetí, jenže na konci protilehlé rovinky už jezdil nikým neohrožován jako první. Z trojice neporažených se ve dvanácté jízdě prosadil Luboš Tomíček, aniž by pustil někoho jiného ke slovu. Praha se tak dostala zpátky do čela. Plzeň držela druhou příčku, by Slawomir Drabik v prvním oblouku objel Daniela Jeleniewskeho.
Jenže ani tentokrát nestrhla dvě pražská vítězství bodovou lavinu, která by vedla k rozhodujícímu trháku. V rozjížďce s číslem třináct přišla další chvíle Roberta Kosciechy. Jel na čele prakticky nikým neohrožován. Druhý Adrian Rymel totiž musel převážně vzdorovat Filipu Šiterovi. Bránil se statečně, avšak nic platné, na začátku druhého kola mu musel svou pozici přepustit.
A v průběžné klasifikaci nastal zajímavý úkaz. Tři vedoucí kluby měly shodně po pětadvaceti bodech! Ovšem byl to opět Luboš Tomíček, který svým náporem vyřešil patovou situaci ve prospěch pražského družstva. Po skvělém startu jej na chvilku ve vedení vystřídal Andrzej Huszcza. Ze druhé zatáčky ovšem vyjel jako první znovu právě Luboš Tomíček.
Jak Plzeň, tak Praha však ofenzívu Olympu zachytily. V patnácté jízdě se Daniel Jeleniewski znovu vrátil ke svému vítěznému konceptu. Andrzej Huszcza protnul metu druhý, zatímco Josef Franc se ke svému bodu musel probíjet okolo Adama Vandírka. Na sklonku čtvrté série si svůj další jednoznačný triumf připsal Slawomir Drabik. Zdeněk Simota zaútočil v prvním nájezdu na druhého Matěje Kůse. Sám se však stal obětí Adama Vandírka. Na konci protilehlé rovinky jezdil zase třetí. To však bylo za daných okolností maximem. A vedoucí trojice měla svorně po jednatřiceti bodech.
Plzeň nahoře
Do závěrečných fází závodu vstoupil nejhůř Olymp. Richard Wolff, vychladlý během svých dvou střídání Matějem Kůsem, odstartoval od mantinelu až jako poslední. Dle svého dobrého zvyku proháněl Ronyho Weise až do cíle. Ale nakonec se stal bezprostředním svědkem, jak mšenský závodník připsal svému klubu čtvrtý bod.
Zato hodnota plzeňských obligací letěla prudce vzhůru. Martin Vaculík sice udržel svým sólem v sedmnácté jízdě na čele Slaný, avšak Plzeň byla díky druhé příčce Zdeňka Simoty v jednobodovém závěsu. Rozjížďka s číslem osmnáct viděla suverénní vítězství Filipa Šitery. Matěj Kůs se pomyslně postavil na plzeňskou stranu, když celá čtyři kola odrážel vytrvale útočícího Martina Vaculíka.
Plzeň se dostala o jediný bod do vedení. Také Praha šturmovala. Adrian Rymel přesvědčivě zvítězil v předposlední jízdě. Andrzej Huszcza se soustředil na zisk dvou bodů, což v praxi představovalo uhlídat Roberta Kosciechu. Plán klapnul na sto procent. A před závěrečnou jízdou měla Plzeň k dobru dva body na Slaný i Prahu.
Mohlo se stát úplně všechno a nikdo neměl ještě nic jisté. Slaný pálil z kanónu nejsilnějšího kalibru. Slawomir Drabik, jenž prve ztratil jediný bod s Lubošem Tomíčkem, vodil pole závodníků od startu až do cíle. Daniel Jeleniewski odstartoval druhý, jenže v prvním oblouku ho podjel Luboš Tomíček.
Pražský junior, který dnes zajel svou životní extraligu, se však nedočkal zasloužené odměny v podobě zlatého věnce. K němu chyběl Pražanům jediný bod. Sebral však Plzni přímé vítězství. Ve chvíli, kdy se dostal před Daniela Jeleniewského, střetl se Milan Mach pohledem se svým asistentem Miroslavem Rosůlkem. Rozjezd o vítězství s Plzní!
Slánský kouč ani chvilku nezapochyboval, koho vyšle do rozhodujícího duelu. Jenže Slawomir Drabik si ho vzal stranou svého boxu a něco mu šeptal do ucha. „Slawek už nepojede,“ prozradil Milan Mach obsah jejich důvěrného rozhovoru. „Už má málo síly.“ Jako logická náhrada se samozřejmě nabídl jeho krajan Robert Kosciecha.
Mezitím Milan Mach nechal gentlemansky Bořivoje Hádka jako prvního losovat dráhu. Plzeňský manažer vytáhl papírek, který Daniela Jeleniewskeho poslal na vnější půli startovního roštu. Start konfrontační jízdy vyšel nejlépe Robertu Kosciechovi. Ale smělý útok vnějškem úvodního oblouku vynesl do čela Daniela Jeleniewskeho. O necelou minutu později už létal nad hlavami svých šastných kolegů, kteří po úvodní mizérii dnes dokázali konečně znovu vyhrát extraligový podnik.
Plzeňané ovládli také nadstavbovou Velkou cenu Královského pivovaru Krušovice. Z prvního semifinále se jednoznačně kvalifikovali Zdeněk Simota s Martinem Málkem. Ti ukázali Janu Holubovi a Radimu Chodovi výfuky už po vylétnutí pásky. Větší drama nabídlo semifinále číslo dvě se třemi závodníky na startu. Richard Wolff celá čtyři kola bojoval, aby se vklínil mezi Filipa Šiteru a Matěje Kůse. Snažil se usilovně a vytrvale, leč marně.
Finále vyneslo do čela Filipa Šiteru. V prvním oblouku ho však podjel Zdeněk Simota. Plzeňský junior však svého kolegu stále atakoval. Duna materiálu ve druhé zatáčce druhého kola se mu však takřka stala osudnou. Krizový moment sice neskončil pádem, ale Filip Šitera klesl za Matěje Kůse. Ve zbytku jízdy však prokázal srdce bojovníka a vrátil se zpátky na druhé místo.
Hlasy z depa
„Až na jednu jízdu to bylo v pohodě,“ říkal po závodech Filip Šitera. „Zadřel se motor. Bohužel už druhej za tejden. Jinak bychom nemuseli jet ten rozjezd. Vítězství je dobrý, teď se budeme snažit obhájit titul vicemistra republiky.“ Filip Šitera měl na dosah ruky také vítězství ve Velké ceny Královského pivovaru Krušovice. „Ve druhém kole přišla krizovka,“ líčil. „Chtěl jsem to dát nad Zdendu a zastavil se až o dunu. A byl rád, že si nedal na držku.“
„Nic moc,“ hodnotil své vystoupení před slánským publikem Zdeněk Simota. „Nechal jsem si udělat motor, je to divný. Nevím. Trochu tomu něco chybí a tak mu odvezu motor. Hlavně že jsme vyhráli. Z mý strany jsem tomu nevěřil. Docela jsem se hledal, ale nakonec to dopadlo dobře.“ Plzeň si skvělými výkony v posledních dvou závodech notně vylepšila postavení v tabulce. „Doufám, že to bude pokračovat,“ přál si Zdeněk Simota. „Pojedu všechny závody. Kromě toho budu v Čechách ještě na semifinále jednotlivců. Pojedu i dvojice za HBC.“
„Škoda mojí poslední jízdy,“ litoval Martin Vaculík. „Kdybych začal dělat špičku dřív, vyšlo to. Jinak v pohodě. Ale prohrát závod v rozjezdu je pech.“ I z druhého místa však Slaný dokázal udržet vedení v průběžné tabulce. „Ve druhé půlce musíme zatáhnout,“ měl Adrian Rymel jasno. „Náš cíl je vyhrát extraligu do třetice. Proto musíme udržet první místo. Musí to být dobré.“
„Dneska mi to nesedělo,“ připustil Martin Málek. „Asi jsem neměl den. Bylo to hlavně o startech a ty se mi nedařily, dráha tady byla tradiční. Teď jedu na dovolenou a doufám, že po ní to bude lepší než dneska. Závodit budu nejdřív až v Žarnovici.“ A jak se Martin Málek díval na nejtěsnější možnou prohru svého týmu? „Škoda, že Slawek v rozjezdu už nemohl,“ konstatoval. „Bylo to vyrovnané až do konce. Chtělo by to ten třetí titul. Snad se bude příště dařit víc.“
„Takové opatrnější,“ odpověděl Adrian Rymel na otázku magazínu speedwayA-Z, jaký byl závod z jeho úhlu pohledu. „Bojím se. Zjišuju, že začínám mít strach ze starýho člověka Adi Rymela. Mšeno mi v sobotu pomohlo, protože první závod je vždy náročnej 
psychicky i fyzicky, než se kosti usaděj‘. Závod ve Mšeně jsem nejel ani na dvacet procent, ale dneska jsem šastný jako mrcha.“ V dramatické koncovce chyběl Praze k triumfu jediný bod. „Někdo musí prohrát,“ říkal Adrian Rymel pragmaticky. „Nemůžeme pořád vyhrávat. Je to problém našich posledních čtyř jízd. Nevím, čím to je. Ale byl tam jeden zajímavý manažerský tah, co jsem nepochopil.“
„Chtěl bych je na dva roky prázdnin,“ nechal se slyšet zklamaný Josef Franc. „Tohle mě nebaví. Úvodní vítězství bylo dobrý. A ze čtyř startů jsem zkurvil jen jeden. Jinak jsem to ale posral jezdecky. Jsou to závody. Ale pořád se necejtím ve svý kůži. Ani v jedný jízdě jsem se necejtil rychlej.“ Josef Franc se přitom na dnešní závod pořádně připravoval. „Včera jsem trénoval,“ svěřil se. „Vybral jsem si motorku, co startovala, ale… Snažíš se, vrážíš do toho peníze a pak na tebe lidi čuměj‘, že se sem jezdíš bavit. Prostě se cejtím blbě.“
„Nevím, nejelo mi to, nesedlo mi to,“ nebylo Adamu Vandírkovi do řeči. „První jízdu jsem jel na jinej motorce. Ta druhá startovala hezky, ale všichni mi dávali rovinu. Ne každej závod se povede, každej den není posvícení. Věřil jsem si, ale zklamalo mě to.“ Postavení Mšena v letošní extralize má daleko do optima. „Ve druhé polovině pojedu, dělám body jako jedinej,“ řekl Adam Vandírek. „Ale zrovna teď je mi to nějak fuk.“
| 1. PK Plzeň |
|
39 |
| Zdeněk Simota |
2 1 2 1 2 |
8 |
| Daniel Jeleniewski, PL |
3 3 1 3 1 |
11+3 |
| Andrzej Huszcza, PL |
1 3 2 2 2 |
10 |
| Filip Šitera |
E 2 3 2 3 |
10 |
| Jan Markvart |
|
DNR |
| Jan Holub |
|
DNR |
| |
| 2. AK Slaný |
|
39 |
| Slawomir Drabik, PL |
3 3 2 3 3 |
14 |
| Radim Chod |
1 – – – – |
1 |
| Robert Kosciecha, PL |
2 2 3 3 1 |
11+2 |
| Martin Málek |
1 0 2 1 – |
4 |
| Martin Vaculík, SK |
2 1 2 3 1 |
9 |
| Petr Babička |
|
DNR |
| |
| 3. PSK Olymp Praha |
|
38 |
| Richard Wolff |
1 1 – – 0 |
2 |
| Josef Franc |
3 1 1 1 – |
6 |
| Luboš Tomíček |
3 3 3 3 2 |
14 |
| Adrian Rymel |
2 2 3 1 3 |
11 |
| Martin Gavenda |
|
DNR |
| Matěj Kůs |
1 2 2 |
5 |
| |
| 4. Grepl PDK Mšeno |
|
4 |
| Adam Vandírek |
2 1 0 0 0 E |
3 |
| Robert Kasprzak, PL |
0 R 0 – – |
0 |
| Vladimír Višváder |
0 0 0 0 – |
0 |
| Ronny Weis, D |
0 0 0 0 1 |
1 |
| Jaromír Otruba |
0 |
0 |
| Dominik Jech |
0 |
0 |
Aktuální extraligová tabulka:
| |
závody |
malé body |
velké body |
| 1. Slaný |
4 |
153 |
13 |
| 2. Pardubice |
4 |
127 |
12 |
| 3. Praha |
4 |
135 |
11 |
| 4. Plzeň |
4 |
127 |
10 |
| 5. Mšeno |
4 |
56 |
4 |
8. Velká cena Královského pivovaru Krušovice:
| |
|
SMF1 |
SMF2 |
FIN |
| 1. |
Zdeněk Simota, Plzeň |
1. |
|
1. |
| 2. |
Filip Šitera, Plzeň |
|
1. |
2. |
| 3. |
Matěj Kůs, Praha |
|
2. |
3. |
| 4. |
Martin Málek, Slaný |
2. |
|
4. |
| 5. |
Richard Wolff, Praha |
|
3. |
|
| |
Jan Holub, Plzeň |
3. |
|
|
| 7. |
Radim Chod, Slaný |
4. |
|
|
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
