Archiv pro den: 19.5.2007

MČR Jednotlivců

Pavel Pučko stráví noc v Novém Jičíně

Kopřivnice – 19. května
By kopřivnická dráha byla dnes na obvyklé poměry vskutku luxusní, většina závodníků si po skončení semifinále mistrovství republiky jednotlivců oddechla. Bohužel mezi nimi nebyl Pavel Pučko. Junior pražské Markéty upadl už v prvním výjezdu rozjížďky s číslem jedna. S otřesem mozku a frakturou klíční kosti byl převezen do nemocnice v Novém Jičíně. V ní stráví dnešní noc, avšak jeho otec Pavol už na zítřek plánuje jeho transport domů. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Jednotlivců

Martin Málek rozhodl duel pražských závodníků

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Kopřivnice – 19. května
Richard Wolff vzhledem k početnému kontingentu svých kopřivnických fanoušků chtěl zastoupit zraněného Adriana Rymela a úvodní závod semifinálové skupiny A vyhrát. Na kopřivnickém obru mu však úspěšně sekundoval klubový kolega Matěj Kůs. Oba vyhrávali jízdy jako na běžícím pásu. Jejich duel měla přinést sedmnáctá jízda. Jenže v ním jim oběma vypálil rybník Martin Málek. Po rychlém startu mu pomohla díra, aby se v prvním oblouku dostal před Matěje Kůse. Richardu Wolfovi se rozmotalo rolo brýlí a oslepený neměl šanci na víc než třetí místo. Matěj Kůs mohl slavit triumf, ale o dalším pořadí musel rozhodnout rozjezd. V něm triumfoval opět Martin Málek, když ukázal výfuk Filipu Šiterovi a Richardu Wolffovi.

Pražský duel
Okruh vyznavačů záludné kopřivnické fosílie z padesátých let není příliš široký. Richard Wolff patří mezi ně. Navíc má na severu Moravy spoustu fanoušků. Není proto divu, že využil příležitosti a nechal se sem přesunout ze skupiny B. Netajil se svým přáním celý mítink vyhrát.

Hned od první série se skutečně na cestu za zlatým věncem vydal. Hned v rozjížďce s číslem dva ukázal, že to na půlkilometrovém oválu skutečně umí. Michael Hádek pokračoval v sérii skvělých startů, kterou začal o den dříve v Pardubicích. Richard Wolff opouštěl rošt jako třetí, ovšem ještě v první zatáčce se úspěšně vypořádal s Martinem Gavendou.

Dva body mu však byly málo. Systematicky zkracoval vzdálenost, která ho dělila od vedoucího plzeňského juniora. A na konci druhého kola ho nechal za sebou. Podobně dramatické bylo i druhé vítězství Richarda Wolffa. Teprve v poslední zatáčce se přehnal okolo Martina Vaculíka, který se už dozajista viděl se třemi body.

Ani v jedenácté jízdě neměl Richard Wolff na růžích ustláno. Do první zatáčky letěl jako první Filip Šitera. A za svými zády měl Hynka Štichauera. Jenže už ve výjezdu je pražský závodník nechal oba za sebou. V rozjížďce s číslem čtrnáct se Richard Wolff konečně dočkal triumfu ve stylu start – cíl nad Janem Markvartem. Nikdo jiný už k pásce nepřijel. Pavel Pučko byl po svém pádu se zlomenou klíční kostí a otřesem mozku v novojické nemocnici. A Jaroslav Petrák prošvihnul dvouminutový limit.

Po čtyřech sérií měl Richard Wolff jediného rovnocenného konkurenta. Matěj Kůs startoval v Kopřivnici poprvé a naposledy v září 2004. A jeho otec Milan ukazoval místo ve druhé zatáčce, kde tehdy skončil za mantinelem. Nyní se však počtem čtyř vítězství mohl rovnat Richardu Wolffovi.

Na vítěznou cestu se vydal už ve třetí jízdě, kdy záhy po vylétnutí pásky ukázal výfuk Filipu Šiterovi. Svůj rychlý start předvedl i v rozjížďce s číslem šest. V ní se však zapotil o poznání více. Stačilo lehké zaváhání v první zatáčce druhého kola, kdy jel na záludné dráze tak opatrně, až málem upadl. A v mžiku měl Hynka Štichauera na dostřel.

Matěj Kůs však rychle rozpoznal hrozící nebezpečí a útočícímu Pardubákovi ujel. Dvanáctá jízda mu posléze přineslo triumf ve stylu start – cíl. A patnáctá nakonec také. Bylo hned jasné, že se o vítězi rozhodne v jeho rozjížďce s Richardem Wolffem. Ovšem věci vzaly nečekaný obrat…

Přežít a postoupit
Většina závodníků přijela do Kopřivnice s cílem získat slušnou sumičku bodů důležitých pro postup a přežít. Dráha sice nesla znaky usilovné práce pořadatelů, přesto se na ní se vzrůstajícím počtem rozjížděk vytvářely díry. Semifinalisté se nakonec postarali o dramatické závody, ovšem na kratším a rovnějším ovále by podívaná dozajista byla ještě lepší.

Předjíždění bylo jako šafránu. Jedno nečekané zajistil Martin Málek. Patrik Linhart se už viděl jako vítěz v cíli rozjížďky s číslem jedna, opakované kvůli pádu Pavla Pučka. Jenže jeho slánský kolega se mu přibližoval, aby ho pár metrů před metou podjel. „Slyšel jsem, že tam je, ale nevěřil jsem, že tam bude tak rychle,“ smiřoval se Patrik Linhart s nečekanou ztrátou.

Martin Málek se dočkal prohry však už po první přestávce. Filip Šitera už nechtěl mydlit jako prve a nechal si od Adriana Rymela poradit s nastavením motocyklu. Rady úřadujícího mistra nesly své cenné plody. A Filip Šitera za sebou v rozjížďce s číslem pět nechal nejen své klubové paráky Michaela Hádka a Jana Markvarta, ale především Martina Málka.

Ve třetí sérii však bylo mezi oběma aktéry dvou bitev o tituly předloňského a loňského juniorského krále opět jiné rozložení sil. Martin Málek hladce triumfoval v rozjížďce s číslem devět. Zato Filip Šitera sice nejlépe odstartoval do deváté jízdy, leč na protilehlé rovince jel až za Richardem Wolffem. Udržel však v šachu Hynka Štichauera a Patrika Linharta. Nakonec se ukázalo, že právě tohle nepustilo pardubického juniora na pódium.

Hynek Štichauer měl excelentní závěr. V rozjížďce s číslem třináct si na něm vylámal zuby Martin Málek. Pardubák perfektně odstartoval a suverénně diktoval tempo. Martin Málek ovšem prahnul po stupních vítězů a nechtěl se s porážkou smířit jen tak. Už ve druhé zatáčce útočil spodem.

Avšak Hynek Štichauer byl na vnější straně stejně rychlý. Martin Málek nic neslevoval ze svého tlaku. A teprve díra na konci druhého kola zpomalila jeho tempo. Filip Šitera na samém konci čtvrté série odvedl Adama Vandírka. Po čtyřech startech měl tím pádem na svém kontě deset bodů – stejně jako Martin Málek.

Moravský příspěvek pro stupně vítězů
Na rozjížďku s číslem sedmnáct se těšili všichni přítomní. Richard Wolff v ní narazil na Matěje Kůse. Souboj obou neporažených Pražanů tak měl dojít svého rozuzlení. O ně se však nakonec postaral Martin Málek.

Během přestávky byl v depu pekelně soustředěný. S příjezdem na rošt si dával na čas. Objevil se tam až jako poslední, když z limitu už mnoho nezbývalo. Když páska letěla vzhůru, letěl Martin Málek dopředu. Matěj Kůs hned za ním, pak Richard Wolff. Pražští závodníci se v prvním oblouku drali dopředu, leč Slaňák udržel vrch.

Richardu Wolffovi se přetrhla průhledná páska přes brýle. Laškovat s cejchami bylo za těchto okolností riskantní. Dosavadní suverén se tak spokojil s jedním bodem před Adamem Vandírkem. Matěji Kůsovi tak stačilo druhé místo k celkovému triumfu, zatímco Martin Málek vyrovnal bodovou bilanci Richarda Wolffa.

Na třináct bodů se posléze dostal i Filip Šitera. V osmnácté jízdě dvakrát nejlépe odstartoval. Muselo se totiž opakovat kvůli děsivému pádu Michala Matuly. Domácí odchovanec narazil do mantinelu druhé zatáčky, když za sebou na protilehlé rovině nechal Martina Vaculíka.

Trojice třináctibodových si to o dvě místa na stupních pod Matějem Kůsem rozdala v rozjezdu. Martin Málek si vylosoval červený povlak. Rychlá reakce na pohyb pásky ho poslala do čela. Filip Šitera se ho držel, avšak Richard Wolff lehce zaostával. „Vypadalo to jak, když se to zadírá,“ vysvětloval později.

Mezitím Filip Šitera atakoval Martina Málka. Jenže ve druhém oblouku ho natáhla díra ve chvíli, kdy se vnitřní stranou sunul do čela. „Byla to taková rána, až se mi ohnula šáska,“ šokoval později v depu. Přesto však v závěru těsně odvrátil nájezd Richarda Wolffa. Pražan od třetího kola očividně zkracoval svou ztrátu, ale nakonec přece jen zůstal bez poháru.

Po závodech byl snad jediným, který na kopřivnickou dráhu nedštil oheň a síru. Ve výpovědích ostatních závodníků převládalo ulehčení, že mají závod se zdravou kůží za sebou. Záměr města o přestavbu Letního stadiónu se dostává do jiné dimenze. Pokud se prosadí rekonstrukce oválu, může být pro severomoravskou plochou dráhu záchranou a novou kapitolou. Pokračovat za daných okolností na přežitém reliktu z padesátých let by mohlo slavnou tradici ukončit na mnohem tragičtějších okolností.

Hlasy z depa
„Super, mám radost,“ zářil Matěj Kůs. „Po dlouhý době zase bedna v mistráku. Včera jsem v Pardubicích zadřel motor, dneska jsem si tu smůlu nevybral. Motorka jela, věřil jsem jí a sobě taky. Dráha ovšem stála za prd.“ Do jeho souboje s Richardem Wolffem nakonec v rozjížďce s číslem dvacet zasáhl Martin Málek. „Spíš jsem čekal, že budu v kontaktu s Ríšou,“ přiznal šastný vítěz. „Nechtěl jsem se cpát na lajnu. Martina to koplo před nás a já se tam vešel.“ A co druhé semifinálové kolo o tři měsíce později v Březolupech? „Tam to bude trochu lepší,“ reagoval. „Výrazně!“

„Začalo to docela dobře,“ popisoval závod Martin Málek. „Čekal jsem, jestli to Patrika unaví. Opatrně jsem to zkusil a vyšlo to. Zezačátku mě čekal šok. Rovná dráha! Začal jsem dokonce věřit, že ji spravili (smích).“ Nakonec však Martin Málek rázně rozhodnul duel obou pražských závodníků. „Hlavně mě už nic jiného nezbylo, pokud jsem chtěl být na bedně,“ svěřil se se svými motivy pro rozjížďku s číslem sedmnáct. „Po startu mi to vyšlo. Hlavně jsem měl dobrou startovní pozici. Start se mi povedl. Byla tam trošku tlačenice s Ríšou v zatáčce. A na Matěje mě pak vytáhla díra.“ Další triumf pak Martin Málek slavil v rozjezdu. „V losu mi vyšla jednička,“ vzpomínal. „Zkusil jsem odstartovat a pak si to hlídal. Ale bylo to náročné. A dost drsné.“ Třináct bodů je už svým způsobem takřka jistota finálového startu. „V Březolupech by to mohlo jet,“ zhodnotil své ambice pro druhé semifinálové kolo. „Jsem tam skoro doma (smích).“

„Dvakrát jsem si kopnul o díru a zhoršilo se to,“ stěžoval si Filip Šitera na bolesti v noze, zraněné při tříčlenných družstvech v Liberci. „Naštěstí mám prášky. Dráha byla těžká. Někde tě to kope, jinde ses přetočil.“ S třinácti body má plzeňský junior skvělé vyhlídky pro druhý semifinálový závod. „Plochá dráha je nevyzpytatelná,“ filozofoval. „Můžeš věřit ve všechno. Jsem rád, že jsem dneska přežil. Po první jízdě jsem mydlil, ale Aďa Rymel mi dobře poradil. Nakonec jsem skončil na převodu, co bych nečekal. Ale v semifinále jde hlavně o to dostat se do finále.“

„Jsem nasranej, nasranej a nasranej,“ ulevoval si Richard Wolff. „V tý pátý jízdě jsme se s Maasem loktovali. Přetrhlo se mi rolo a čtyři kola poslepu nešlo jet. V rozjezdu zase jak, když se to zadře. Nechci se vymlouvat, ale tak to prostě je. Je hezký bejt na bedně, ale dneska bych bral jen první místo. Chtěl jsem zastoupit Aďu, mám tady spoustu fanoušků. Proto jsem naštvanej, technika zklamala.“ Pražského závodníka nepotěšila ani jeho vynikající nástupní pozice do druhého semifinálového klání. „Přijel jsem do Kopřivnice vyhrát,“ říkal. „Nenapadlo by mě, že budu mít třináct bodů. Chtěl jsem patnáct. Že mám dobrou výchozí pozici, je mi jedno. Mistrák se jede na finále, tam je šest jinejch jízd.“

„Dneska to bylo lepší než včera,“ srovnával Hynek Štichauer dnešní semifinále s páteční juniorkou v Pardubicích. „Tak o sedmdesát procent. Ale pořád to není ono. Pátý místo je nevděčnej flek. Nejezdím přežívat, ale vyhrávat.“ Nicméně výchozí pozice pro uhájení postupu před druhým semifinále v Březolupech je to výtečná. „Na vítěze mi chyběj‘ dva body, na bednu jeden,“ kalkuloval pardubický junior. „Tak dobrý. Kopřivnici mám za sebou, tak taky dobrý.“

„Jsem rád, že s tebou můžu mluvit,“ oddechl si Patrik Linhart. „Hrozná dráha… Jel jsem na jistotu na body. A hlavně bez pádů.“ To se slánskému jezdci bude dozajista hodit za čtvrt roku v Březolupech. „Deset bodů je dobrejch,“ uvědomil si. „Není to ani hodně, ani málo. Pokud mi to takhle půjde v Březolupech, myslím, že postup bude v pohodě. Deset punktů je hezkej startovní můstek.“

„Bylo to hrozný a dráha strašná,“ netajil se svým názorem Adam Vandírek, jenž skončil sedmý. „Byl jsem tady poprvý v životě. Bylo lepší nebláznit. Viděl jsi, jak se všichni trápili.“ Nicméně pražský junior si před druhým kolem vytvořil slušnou pozici pro postup do finále. „Po včerejšku jsem si věřil,“ vrátil se ke svému prvnímu pódiu v juniorce. „Sedmý místo je slušný. Díky panu Tomíčkovi! První jízdu jsem zkazil, že jsem neviděl, kde je zelený světlo. Startoval jsem podle Hynka.“

„Jeden start jsem vynechal,“ vrátil se Michael Hádek k nepovedené rozjížďce s číslem patnáct. „Byl jsem rozhozenej. Teď mi to sere. Uvidíme, jak dopadne druhej závod.“ Také Michael Hádek v Kopřivnici nikdy předtím nebyl. „Dneska to bylo utrpení,“ komentoval svůj debut. „Trápil jsem se. Při tréninku to bylo suprový, ale že se to tak rozbije, jsem nečekal.“

1. Matěj Kůs, Praha 3 3 3 3 2 14
2. Martin Málek, Slaný 3 2 3 2 3 13+3
3. Filip Šitera, Plzeň 2 3 2 3 3 13+2
4. Richard Wolff, Praha 3 3 3 3 1 13+1
5. Hynek Štichauer, Pardubice 3 2 1 3 3 12
6. Patrik Linhart, Slaný 2 3 0 2 3 10
7. Adam Vandírek, Praha 2 2 3 2 0 9
8. Michael Hádek, Plzeň 2 1 2 0 2 7
9. Martin Vaculík, Slaný 1 2 1 1 2 7
10. Pavel Fuksa, Pardubice 1 1 2 1 1 6
11. Martin Gavenda, Praha 1 1 0 0 2 4
12. Jan Markvart, Plzeň 0 0 1 2 F 3
13. Richard Frištenský, Březolupy 1 0 1 0 1 3
14. Jaroslav Petrák, Pardubice E 0 2 M E 2
15. Michal Matula, Praha F 1 F 1 X 2
16. Pavel Pučko, Praha X – – – – 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Filip Šitera ovládl závod překvapivých výsledků

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 18. května
Neuvěřitelný přemet ve výsledkové listině přinesl včerejší druhý podnik juniorského šampionátu v Pardubicích. Netýkal se ovšem Filip Šitery. Obhájce titulu vyhrál všech pět rozjížděk. A při neúčasti Luboše Tomíčka se usadil v čele průběžné klasifikace s náskokem pěti bodů. Zadírající se motor nepustil na pódium Matěje Kůse. Pražan si vše vynahradil triumfem v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe, v níž dvakrát odvedl Filipa Šiteru. Zašmodrchaný vývoj závodu nakonec zapříčinil, že si zbylé dva vavřínové věnce premiérově odvezli Michael Hádek a Adam Vandírek. Plzeňský plošinář profitoval především z rychlých startů. Pražan si život zkomplikoval ve třetí sérii. Ze žluté pozice nešlo v nabité jízdě lépe odstartovat a bod mu nadělil až defekt Matěje Kůse. Adam Vandírek nakonec musel do rozjezdu o bronz s Martinem Vaculíkem. Slovák vedl takřka celá čtyři kola, ovšem v poslední zatáčce před cílem musel přece jen kapitulovat.

Mnoho kohoutů na jednom smetišti
Boj o pódium začal skutečně velice zostra. Hned šest závodníků mělo po svých dvou startech pět nebo šest bodů. Žádným překvapením nebylo maximum Filipa Šitery. Obhájce všech tří juniorských titulů zastihl závod ve výtečné formě. Jeho apetit po dalším zlatě nepouštěl konkurenci k hostině na jeho bodech.

Jako první se o tom přesvědčil Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem čtyři odstartovali s Filipem Šiterou takřka ve stejném okamžiku. Plzeňský závodník ovšem byl v první zatáčce rychlejší. A od té doby jezdil v čele. O čtyři jízdy později to bylo podobné. Filip Šitera se prosadil už po vylétnutí pásky. Z úvodního výjezdu přišel náhlý útok Hynka Štichauera. Byl však zmařen ještě před úspěšným dokončením.

Po dvou sériích nepoznal hořkost porážky ani Adam Vandírek. Pražský závodník čekal na své první pódium v juniorce už od dubna 2004. Dnes však dával už od úplně první jízdy najevo, že by svůj advent chtěl konečně zakončit vavřínovým věncem. Po vylétnutí pásky se usadil v čele a nepustil před sebe ani Martina Vaculíka. Slovák v první zatáčce objel Patrika Doubka, leč jeho nájezdy na vedoucího Pražana nepřinesly kýžený efekt.

Svůj druhý triumf v řadě získal Adam Vandírek v rozjížďce s číslem pět. Tady nedal ani náznak šance Martinu Gavendovi. Ten do svého rámu osadil klubový motor GM. A hned ve třetí jízdě změřil Hynka Štichauera, by se domácí závodník celá čtyři kola usilovně snažil dostat dopředu. Na Adama Vandírka však byl Martin Gavenda krátký.

Z úvodních vítězů se vedle Martina Gavendy dočkal porážky také Michael Hádek. V první sérii vyhrál stylem start – cíl. Pavel Fuksa totiž zaostal na startu. Sice se během čtyř kol probil na druhé místo, jenže to už měl plzeňský závodník tři body v kapse. Také v rozjížďce s číslem sedm vypadaly zpočátku Plzeňanovy vyhlídky nadějně. Start ho vynesl dopředu na první místo.

Zezadu se však dral Martin Vaculík. Zkusil převzít vedení už v první zatáčce. Jenže Michael Hádek ho měl přečteného. A zkrátka a dobře ho před sebe nepustil. Martin Vaculík však nepolevoval ve svém tlaku. Útočil, útočil a útočil. Ve druhém kole se mu v zatáčce u světelné tabule vskutku povedlo převzít vedení. „Jel hranku, já mydlil a on byl rychlejší,“ vysvětlil plzeňský závodník.

Pěti body ze dvou startů se mohl chlubit i Matěj Kůs. Šestá jízda pro něho byla vcelku snadná. „Tuten převod jsem měl dát už na Filipa,“ zpytoval svědomí. „Měl to rychlejší. Uvidíme, jak to půjde dál.“

V režii plzeňských závodníků
Filip Šitera a Adam Vandírek se šesti body. Martin Vaculík, Michael Hádek, Martin Gavenda a Matěj Kůs jen s jedinou prohrou. A také Hynek Štichauer, jenž po dvou druhých místech stále nepřestal myslet na stupně vítězů. Tito protagonisté měli sehrát hlavní role v dramatu o vavřínové věnce.

V rozjížďce s číslem devět na sebe narazili oba dva neporažení. Filip Šitera nenechal nic náhodě. Rychle odstartoval a vodil všechny za sebou až do cíle. Adam Vandírek přivezl komfortní dva body. Mnohem těžší soupeři ho očekávali v rozjížďce s číslem třináct. Hynek Štichauer, Matěj Kůs i Michael Hádek proměnili své starty ve třetí sérii ve vítězství.

Hynek Štichauer ho vydřel už v prvním výjezdu desáté jízdy, kdy minul Patrika Doubka. Vzápětí Matěj Kůs v prvním oblouku předčil Martina Vaculíka. A pak ho držel v šachu až do cíle. A na konci třetí pětiny Michael Hádek uletěl všem díky svému učebnicovému startu.

Nyní si všichni tři brousili zuby na triumf také ve třinácté jízdě. Stejně tak i Adam Vandírek. Jenže on stál na roštu až úplně i mantinelu. Vzhledem ke konkurenci po jeho levé ruce se to ukázalo jako hrom. Do prvního nájezdu to měl pořádně daleko a soupeři mu ujeli.

Naštěstí pro Adama Vandírka odstoupil Matěj Kůs ze třetí pozice ještě během druhého okruhu. „Start byl dobrej,“ říkal. „Ale už v půlce zatáčky to přestávalo jet. Až to přestalo úplně.“ Jak se později ukázalo, právě bod z této jízdy pomáhal postavit Adama Vandírka na první stupně vítězů v juniorském šampionátu.

Michael Hádek profitoval z dalšího svého excelentního startu. A zatímco se Pražané trápili na vnějšku první zatáčky, dostal se do čela před Hynka Štichauera. Pardubický závodník nejprve v úvodním oblouku vyřešil Matěje Kůse. A pak se sám pustil do Michaela Hádka.

Jejich duel patřil k tomu nejlepšímu, co jsme dnes ve Svítkově viděli. Ve druhém kole se v zatáčce u depa zdálo, že Hynek Štichauer převezme vedení. Jeho útok vnější stranou vypadal hodně slibně. Pardubický závodník šel tvrdě za svým cílem, jenže Michael Hádek byl ještě tvrdší. Stejně i ve třetím kole, kdy se ve stejné zatáčce Hynek Štichauer pokusil prosadit pro změnu z vnitřku.

Za daných okolností čněl Michael Hádek v průběžné klasifikaci setsakramentsky vysoko. Lépe na tom byl pouze další Plzeňan Filip Šitera. V rozjížďce s číslem patnáct využil své pozice na vnitřní straně startovního roštu. A v prvním nájezdu vyhnal Martina Vaculíka daleko do hrášku.

Porážka až v nemistrovském klání
Před závěrečnou sérií už bylo jasné, že si oba plzeňští závodníci rozeberou nejvyšší dva stupně na pódiu. O pořadí přitom rozhodl jejich vzájemný duel v rozjížďce s číslem osmnáct. Zpočátku se do něj zamíchal Martin Gavenda. Březolupský odchovanec v pražských službách přišel o šanci bojovat o stupně vítězů díky nule v jedenácté jízdě. V další sérii trčel za Petrem Babičkou celá čtyři kola, aniž by našel cestu před něho.

Teď však na oba Plzeňany dokázal odstartovat. Leč jeho vláda neměla dlouhého trvání. Filip Šitera s Michaelem Hádkem byli rychlí a v první zatáčce se kolem něj přehnali jako zdivočelé vosy. Filip Šitera zaokrouhlil svůj bodový zisk na maximálních patnáct. A Michael Hádek se dvěma body méně vylepšil své dosavadní nejlepší umístění v české juniorce.

Boj o bronz ovšem zůstával stále otevřený. Jako první po něm natáhl ruku Adam Vandírek. Do sedmnácté jízdy odstartoval jako první. Pavel Fuksa však nejprve zmařil nájezd Petra Babičky. A byl to právě on, kdo vyjel na protilehlou rovinku jako první. Jenže Adam Vandírek si uvědomoval, jak vysokou hru hraje. Na konci druhého kola se do čela vrátil. A s celkovým počtem dvanácti bodů čekal dychtivě na výsledek Martina Vaculíka.

Slovák v rozjížďce s číslem devatenáct nezaváhal. Po vylétnutí pásky se protáhl po čáře skrumáží první zatáčky. A Hynek Štichauer zůstal druhý. Jedenáct bodů na pódium nestačilo. Stejně tak Matěji Kůsovi, jenž bez sebemenších trablů ovládl rozjížďku s číslem dvacet.

Adam Vandírek však musel do rozjezdu s Martinem Vaculíkem. Žarnovičan držel prim. Vedl od vylétnutí pásky, avšak Pražan ho častoval jedním útokem za druhým. Rozhodující chvíle nastala v poslední zatáčce. Adam Vandírek vsadil všechno na kartu útoku spodní stranou. Na cílové rovince se dostal dopředu, aby vzápětí měl své premiérové pódium z juniorky v kapse.

Tím však program ve Svítkově nekončil. Tomáš Rambousek se postaral už o čtvrtý ročník vzpomínkového závodu na tragicky zahynulého Jiřího Marxe. A Matěj Kůs si v něm vynahradil defekt z mistrovského závodu. Nejprve triumfoval v prvním semifinále. Postup si zajistil také Filip Šitera. Ten se na konci protilehlé rovinky dostal pod Adama Vandírka. A ve druhé zatáčce ho podjel.

Druhé semifinále vidělo neméně úžasný boj. Po vylétnutí pásky vedl Michael Hádek. Avšak Hynek Štichauer a Martin Gavenda se venkem první zatáčky drali dopředu. Povedlo se to jen domácímu jezdci. Jenže po Plzeňanově chybě ve druhé zatáčce šel dopředu i Martin Gavenda.

Ve finále nepoznal Matěj Kůs soupeře. Jezdil v čele od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Filipu Šiterovi se po startu lehce zvedlo přední kolo. A než se srovnal, dýchal mu na krk Hynek Štichauer. Ten plzeňského závodníka ostatně proháněl až do konce, ale nakonec zůstal třetí.

Hlasy z depa
„Závod byl v pohodě, ale bolí mě kyčel s kolenem,“ sděloval své bezprostřední dojmy Filip Šitera. „Šlo mně hlavně o juniorák. Ne, že bych se vykašlal na memoriál, ale hlavně jsem rád, že jsem poskočil v junioráku. Je skvělý, že už mám menší nervy. Je to nejlepší věc na cestě k obhajobě titulů.“ Zlí jazykové však tvrdí, že jedním z důvodů jeho dnešní suverenity je také absence Luboše Tomíčka. „Dneska bych měl i na něj,“ vyvracel podobné spekulace šastný vítěz. „Dráha byla náročná, ale motorka jela skvěle. A každýmu jsem ujel.“

„Super, paráda, nejlepší,“ zářil Michael Hádek. „Pětkrát mi vyšel start. To bylo to hlavní. První bedna a hned druhé. Jsem z toho nadšenej. Lepší to bejt nemohlo, na Filipa neměl nikdo.“ Plzeňský junior přišel o body pouze ve dvou případech. „Martin Vaculík jel hranku,“ pustil se do vysvětlování. „Já mydlil a on byl rychlejší. A Filip byl dnes bezkonkurenční. Hlavně, že mi jdou starty.“ Šestý ve Slaném, dnes druhý. A co za měsíc v Chabařovicích? „Jestli budou Chabařovice zase tvrdý a rychlý, snad bude zase bedna,“ doufal Michael Hádek. „Chci zatáhnout, ale na hlubokým neumím. Doufám, že to bude dobrý. Přál bych si to.“

„Začátek se mi vyved‘,“ řekl magazínu speedwayA-Z Adam Vandírek. „Martin Vaculík tady jel vždycky lajnu. Když jsem s ním vyhrál, bylo to super. Taky s Martinem Gavendou. S Filipem jsem čekal, že budu druhej. Pak jsem jel od prken. A když jdeš zvenku, je to vždycky daleko. Tam neodjel nikdo. Díky Matějovi, že měl defekt, jsem se rozjížděl.“ S prvními stupni vítězů v juniorce roste chu. „Doufám, že v Chabařovicích to bude ještě o stupínek lepší,“ netajil se Adam Vandírek se svým přáním. „A tak postupně dál. Uvidíme.“ V Ceně Jiřího Marxe si však pódium nezopakoval… „Když jsme jeli semifinále, měl jsem druhou motorku,“ popisoval. „Lepší jsem si šetřil, abych nehonil motor. Sice jela, ale já už byl unavenej. Sedm jízd je sedm jízd. Díky panu Tomíčkovi za perfektní motor!“

„No comment,“ byl Martin Vaculík nebývale málo hovorný. „Co já vím? Na hovno. Úplně všechno! Vůbec jsem nestartoval. Startovat to začalo až od čtvrtý jízdy. Ale dělal jsem voloviny.“ Naděje na repete slánských stupňů vítězů zhasla v dodatkové jízdě s Adamem Vandírkem. „Jel jsem venkem,“ vrátil se ke klíčovým momentům. „Dělal jsem chyby. A za chyby se platí. Předjel mě.“

„Přestávalo to jet,“ popisoval své trable Matěj Kůs. „Až se to zatáhlo. Slyšel jsem nějaký bouchání. Nevěděl jsem, jestli to je z mý motorky. Myslel jsem, že je to od někoho jinýho. Předjeli mě, a tak nemělo cenu se trápit. Skočil jsem na druhou motorku a doladil to. Jsem rád, že jsem dvakrát porazil Filipa. Ale je mi líto, že to nebylo v mistráku.“ Další příležitost se nabídne koncem června v Chabařovicích. „Doufejme, že ho tam porazím,“ nechal se slyšet Matěj Kůs. „Snad jo. Nechci předbíhat.“

„Nebylo to ono,“ netajil se Hynek Štichauer. „Nevím, čím to. Motorka nejela, jak jsem si představoval. Když se to sečetlo, dopadlo to takhle. Možná za tím byly i nervíčky. Mezi jízdama přišlo sto padesát tisíc lidí radit. A já měl hlavu jako pátrací balón.“ Do konce seriálu zbývají ještě dva závody. „V Chabařovicích je kratší dráha, takže doufám, že to bude lepší,“ svěřil se Hynek Štichauer. „Musím se srovnat a hodit se do klidu. Dneska bych si nafackoval. Zejtra v Kopřivnici by byla nejlepší bedna. Tohle semifinále je jednodušší. Potřebuju se jen vyspat a udělat si spojku.“

„První dvě jízdy byly špatný,“ nešetřil sebekritikou Pavel Fuksa. „Měl jsem těžkej převod. Velký kolečko na motoru. Vlado Višváder mi ale poradil a už to bylo lepší. Od třetí jízdy jsem začal závodit. Kdybych to měl od začátku, bodů by bylo víc. Škoda rozjížďky s Vanďou. Jezdil jsem lajnu. Jet venek, nepředjel mě. Ale jsou to závody a já se musím učit, učit a učit.“ V Chabařovicích už budou výsledky výuky znát výraznějším způsobem? „Doufám, že to bude lepší,“ reagoval pardubický závodník. „Haďas překvapil dneska. Třeba jsem teď na řadě já…“

„Od té druhé jízdy to stálo za hovno,“ ulevil si Martin Gavenda. „Nemám, co říct.“ Ani ke svému účinkování v Ceně Jiřího Marxe? „Semifinále bylo se štěstím,“ komentoval svůj postup. „Ve finále rozhod‘ start. Nevím, co bych k temu ještě řekl.“

1. Filip Šitera, Plzeň 3 3 3 3 3 15
2. Michael Hádek, Plzeň 3 2 3 3 2 13
3. Adam Vandírek, Praha 3 3 2 1 3 12+3
4. Martin Vaculík, Slaný 2 3 2 2 3 12+2
5. Matěj Kůs, Praha 2 3 3 E 3 11
6. Hynek Štichauer, Pardubice 2 2 3 2 2 11
7. Pavel Fuksa, Pardubice 2 1 1 3 2 9
8. Martin Gavenda, Praha 3 2 0 2 1 8
9. Patrik Doubek, Praha 1 2 2 2 0 7
10. Petr Babička, Slaný 1 0 1 3 1 6
11. Michal Dudek, Slaný 0 0 2 1 2 5
12. Dominik Jech, Praha 1 1 1 1 0 4
13. Jan Holub, Plzeň 0 1 1 0 1 3
14. Pavel Pučko, Praha 0 1 F 1 1 3
15. Matěj Veselý, Praha 1 0 0 E 0 1
16. Michal Matula, Praha F 0 E E – 0
17. Rastislav Bandzi, Žarnovica 0 0

Průběžný stav šampionátu:

  SLA PCE TOTAL
  14.4. 18.5.  
1.(2.) Filip Šitera, Plzeň 14 15 29
2.(4.) Martin Vaculík, Slaný 12 12+2 24
3.(3.) Matěj Kůs, Markéta Praha 13 11 24
4.(6.) Michael Hádek, Plzeň 9 13 22
5.(5.) Adam Vandírek, Markéta Praha 10 12+3 22
6.(8.) Pavel Fuksa, Pardubice 9 9 18
7.(7.) Martin Gavenda, Markéta Praha 9 8 17
8.(1.) Luboš Tomíček, Markéta Praha 15 – 15
9.(10.) Patrik Doubek, Markéta Praha 5 7 12
10.(NS) Hynek Štichauer, Pardubice – 11 11
11.(9.) Petr Babička, Slaný 5 6 11
12.(11.) Dominik Jech, Markéta Praha 5 4 9
13.(14.) Michal Dudek, Slaný 2 5 7
14.(15.) Pavel Pučko, Markéta Praha 2 3 5
15.(12.) Michal Matula, Markéta Praha 4 0 4
16.(NS) Jan Holub, Plzeň – 3 3
17.(13.) Luboš Velinský, Pardubice 3 – 3
18.(NC) Matěj Veselý, Markéta Praha DNR 1 1
19.(16.) Jakub Fabian, Markéta Praha 1 Q-NS 1
20.(17.) Jaroslav Slavata, Markéta Praha 1-R – 1
21.(NS) Rastislav Bandzi, Žarnovica – 0-R 0

4. Cena Jiřího Marxe:

    SMF1 SMF2 FIN
1. Matěj Kůs, Praha 1.   1.
2. Filip Šitera, Plzeň 2.   2.
3. Hynek Štichauer, Pardubice   1. 3.
4. Martin Gavenda, Praha   2. 4.
5. Adam Vandírek, Praha 3.    
  Michael Hádek, Plzeň   3.  
7. Martin Vaculík, Slaný   4.  
  Pavel Fuksa, Žarnovica 4.    

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)