Liberec – 8. května
Během včerejšího druhého kola přeboru tříčlenných družstev v Liberci se poprvé uskutečnila první interních antidopingových kontrol, jejichž systém VV SPD rozpracoval na základě loňských událostí okolo baráže. Z každého týmu byl otestován jeden závodník. Los padnul na Filipa Šiteru, Pavla Fuksu, Martina Vaculíka a Michaela Hádka, přičemž všechny nálezy byly negativní.
Archiv pro měsíc: Květen 2007
Liberec zvítězil navzdory posíleným sestavám soupeřů i řádění živlů
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 8. května
Osud dnešního druhého podniku přeboru tříčlenných družstev v Liberci visel kvůli dešovým srážkám dlouho na vážkách. Teprve těsně po desáté padlo rozhodnutí, že se nakonec pojede. Slejvák se ovšem přece jen pavlovické dráze nevyhnul. By pořadatelé hnali jednu rozjížďku za druhou, živly byly tentokrát rychlejší. Když v průběhu šestnácté jízdy vysypal obrovský černý mrak náklad své vody, byl s mítinkem amen. Nejvíce bodů měli v těch chvílích domácí, by rozjížďku s číslem patnáct jejich leadeři Filip Šitera a Matěj Kůs kvůli pádům nedokončili. Díky zdrcujícímu nástupu libereckého družstva, zůstal Slaný druhý. Březolupy tentokrát skončily třetí, zatímco na Pardubice místo na improvizovaném pódiu pod střechou depa nezbylo. Diváci viděli nejen mnoho předjížděcích manévrů, ale také nezvykle mnoho pádů. Žádný z nich naštěstí neskončil hůř než modřinami a oděrkami.
Slaný vede na liberecké půdě
Úvodní kolo ve Slaném vyhrál suverénně Liberec. Avšak na pokračování šampionátu pod Ještědem konkurenti řádně nazbrojili. A tak měli domácí zpočátku trošku komplikovanější cestu do čela průběžné klasifikace. Ke všemu se na stranu protivníků postavil i déš. Sotva se závodníci vrátili z nástupu, opět se rozpršelo.
Liberečtí Matěj Kůs a Jakub Hejral zvládli nejlépe start rozjížďky s číslem jedna. Během kola se však mezi ně vklínil Martin Málek. Do cíle chybělo už jen pár metrů, když se před vjezdem do zatáčky u depa srazili Jakub Hejral a Michael Hádek.
Na tázavé pohledy z depa směrem k věži odpověděl rozhodčí Jiří Hejtík mlčením. Červená světla zůstávala zhasnutá a ani náznak opakované jízdy. Bleskový telefonát ředitele závodu Jiřího Mizery potvrdil pořadí v cíli Matěj Kůs – Martin Málek, zbylí dva bez bodů. Řády výslovně nenařizují arbitrům automaticky přerušovat v případě pádu dvou závodníků. Zastavit musí, pokud se domnívá, že příčinou byla nebezpečná jízda některého z padlých jezdců. Nebo pokud se domnívá, že by byla ohrožena bezpečnost dalších účastníků.
„Zavadili jsme o sebe,“ líčil kolizi Jakub Hejral. A Michael Hádek? „Asi si o mě škrtnul,“ říkal. „Byl už trošku za mnou.“ Každopádně Březolupy přišly o závodníka, který jim ve Slaném dodal neuvěřitelných sedmnáct bodů. Michael Hádek si nechal pod padajícím motocyklem ruku a pro její bolesti už v závodě nepokračoval. „Štve mě, že už Březolupům nepomůžu,“ sypal si popel na hlavu. „Mám úplně modrej nehet. Sleze mi, ale na to už jsem zvyklej.“
Ani při repete liberecko – březolupského duelu o dvě jízdy později, nenašel Matěj Kůs přemožitele. I když nechybělo mnoho a tři body bral Martin Málek. Ten totiž v první zatáčce podjel druhého Vladimíra Višvádera. A v následujícím oblouku provedl to samé vedoucímu jezdci. Matěj Kůs se ovšem už ve druhém kole dokázal vrátit zpátky.
Bylo to poměrně důležité vítězství. Slaný totiž zvládl své dva úvodní souboje s Pardubicemi takřka na jedničku. O maximum připravil středočeský tým pouze Hynek Štichauer. Pardubický junior se v rozjížďce s číslem dva postupně probil před Richarda Wolffa a Martina Vaculíka.
Leč o dvě jízdy později Martin Vaculík se stále se lepšícím Petrem Babičkou porazili Pavla Fuksu. Jeho parák Jaroslav Petrák skončil ještě v prvním kole. „Tluče to,“ popisoval příznaky defektu svému otci. „Odstartoval jsem a hned se ozval kovový zvuk. A vůbec to netáhlo.“
Liberec si dláždí cestu do čela
Po úvodní sérii vedl Slaný o jediný bod před Libercem a o čtyři před Pardubicemi a Březolupy. Jenže Liberec měl v rukávu trumf. Náhradník Filip Šitera se objevil na dráze poprvé v rozjížďce s číslem šest. A hned vyhrál ve stylu start – cíl před Hynkem Štichauerem. V posledním výjezdu však zakolísal a málem spadl.
„Nevím,“ odpovídal na tázavé pohledy, co se stalo. „Asi mi spadnul řetěz a vodítko ho nahodilo zpátky. Ale to je divný, spíš se pootočil klínek.“ Jakub Hejral dodal z šesté jízdy bod a domácí se tak šinuli do čela. Frčák to ovšem byl v osmé jízdě. Matěj Kůs společně s Vladimírem Višváderem od startu uletěli Pavlu Fuksovi. Jaroslav Petrák dle svých slov uknul do pásky a v marné naději na zastavení jízdy přestal závodit ještě v prvním kole.
Slaný na libereckou ofenzívu nebyl schopný adekvátně reagovat. Richard Wolff v páté jízdě stačil ještě v prvním oblouku proniknout do čela. Petru Babičkovi však druhé místo ve třetím kole sebral Adam Vandírek. Ob jednu rozjížďku však Slaný podlehl Březolupům. Kvůli pádu Petra Babičky se muselo opakovat. Při repete sice Martin Vaculík před prvním nájezdem podjel Martina Málka. Březolupský borec ovšem udržel vnitřní stopu a ve druhé zatáčce do na první místo vrátil. Martinu Gavendovi stačilo jen dojet pro bod.
Chléb se v boji o prvenství lámal při vzájemných soubojích Liberce a Slaného. Důležitá role v nich připadla Filipu Šiterovi, jenž si v rozjížďkách s čísly deset a dvanáct připsal triumfy. V prvém případě však zdědil vítězství po Matěji Kůsovi. Pražský závodník v libereckým službách upadl, když mu ve druhé zatáčce prasknul sekundární řetěz.
Matěj Kůs se tak dočkal své vůbec první prohry v celém přeboru. „To byl defekt,“ bránil se myšlence ztráty svého primátu. „To se nepočítá!“ Tři body Martina Vaculíka a Richarda Wolffa se ovšem počítaly. Ve dvanácté jízdě se problémy nevyhnuly Filipu Šiterovi.
Z pozice u mantinelu rychle vystřelil do čela před Richarda Wolffa. Na své cestě za vítězstvím však vymetl díru ve výjezdu z první zatáčky. Divoké wheelie naštěstí ustál bez pádu. „Věrouš říkal, že dnes to nejde po zadním, tak jsem mu dokázal, že jde,“ mohl s pusou od ucha k uchu komentovat své extempore. „Byl to ale fofr. Pěkně jsem se pomodlil.“
Zvítězil déš, Liberec a zdravý rozum
Stejně jako Liberec převzal vedení, Březolupy ukázaly záda Pardubicím. V rozjížďce s číslem devět všem zpočátku uletěl Hynek Štichauer. Martin Málek však znovu profitoval z vnitřní stopy. A na protilehlé rovince se tudy dostal do vedení. Adam Vandírek zkusil něco 
podobného, avšak ve druhé zatáčce málem upadl. Klesl na třetí místo, ale hlavní bylo vítězství klubu. V jedenácté jízdě sice Hynek Štichauer remízoval s Adamem Vandírkem a Martinem Gavendou, ale pardubické šance na stupně vítězů se snižovaly.
Závěrečné fáze mítinku začaly libereckým trumfem. Filip Šitera vodil pole od startu až do cíle. Adam Vandírek v první zatáčce podjel Vladimíra Višvádera, leč ten mu to vzápětí oplatil. Pražan v březolupských službách nezahodil flintu do žita. A na začátku třetího okruhu se na druhém místě usadil definitivně.
Další triumf 4:2 posunul Liberec na rozdíl osmi bodů od Slaného. Richard Wolff vzápětí vyhrál, ale ztrátu svého celku nezmenšil. Hynek Štichauer a Jaroslavem Petrákem totiž nepustili Michala Dudka k bodům. A tak rozjížďka s číslem patnáct začala z libereckého úhlu pohledu idylicky. Filip Šitera a Matěj Kůs se po vylétnutí pásky usadili v čele. A jeli v něm až do třetího kola.
V prvním výjezdu však Filip Šitera najel do stejné díry, s níž se už seznámil prve. Tentokrát však jejich setkání neskončilo happy endem. Řidítka libereckého závodníka vystřelila k nebi. A on vypadl ze sedla. Sanitka jela na místo jeho pádu naštěstí zbytečně. „Chyt‘ jsem díru,“ líčil Filip Šitera o chvilku později. „Párkrát se to zatočilo. A rána jak z děla!“
Světe div se, ale repete mělo navlas stejný scénář. Matěj Kůs vedl, ale ve druhém kole zopakoval kousek svého kolegy jako přes kopírák! „Chytil jsem tu samou díru jako Filip,“ kroutil hlavou. „Možná jinou, nevím. Nestačil jsem to sledovat, nevěděl jsem, jak jsou daleko za mnou. Škoda, přišel jsem o tři body.“
Napotřetí si Hynek Štichauer s Jaroslavem Petrákem dojeli v klidu pro pět bodů. By jejich odstup od Březolup byl dvoubodový, jejich šance na pódium vzápětí zhasly v hustém slejváku. V něm Martin Málek odvedl Richarda Wolffa s Martinem Vaculíkem. Adam Vandírek zastavil ještě v prvním kole.
„Pojedu v další jízdě,“ vysvětloval. „Byla dohoda s panem Plzákem, že když budu čtvrtej, zastavím. A připravím se raději na další rozjížďku.“ K tomu však nedošlo. Protože proud dešové vody neustával, jury závod odpískala bez dvou posledních jízd. A dvanáct závodníků vítězných týmů bylo moc rádo za zastřešené depo. Vyhlášení vítězů totiž proběhlo právě tady.
Hlasy z depa
„Dobrý, akorát mě bolí noha, bok, koleno a všechno,“ pustil se do vypočítávání Filip Šitera. „Před mistrovstvím světa v Goričanu to je průšvih, ale uvidíme. Snad na to připravenej jsem. Chytil jsem díru, viděl jsi, že Kůsák taky. Jsem zatím u prvního vítězství, udělali jsme pro něj maximum.“ Zajímavé je, že kdykoliv Filip Šitera startuje v Liberci, prší. Jeho premiéra na pavlovickém ovále měla proběhnout na podzim při derniéře loňských juniorských družstev, nicméně proběhla až nyní. „Asi maj‘ na mě štěstí,“ komentoval Filip Šitera nezvyklý meteorologický úkaz. „Škoda, že diváci promokli. Příště to snad bude lepší. Dráha se mi líbila, by byla po deštích náročnější.“
„První tři rozjížďky dobrý, poslední špatný,“ měl Matěj Kůs rozporuplné pocity. „Jednou mi spad‘ řetěz, podruhý jsem šel na držku. Dráha byla, jaká byla.“ Liberec zatím v přeboru tříčlenných družstev nepoznal hořkost porážky. „Vyhráli jsme a vedeme,“ uvědomil si Matěj Kůs situaci v tabulce. „Doufám, že v Březolupech bude tahle série pokračovat.“
„Jel jsem, co jsem potřeboval,“ prozradil svou taktiku Vladimír Višváder. „Kluci jeli super, ale nakonec byli rádi, že jsou rádi. A namlátili si huby. Mě taky mrzelo, že netahám. Zkusil jsem to s Vanďou, ale nechtěl jsem jít na držku.“ A jak liberecký rutinér vnímá možnost pokračování vítězné série svého klubu? „Každej závod je jinej,“ filozofoval. „Jede se od nuly. Ale my máme dobrej tým. Něco podobnýho jako loni Mšeno v první lize.“
„Bláznivý,“ vystihl závod Richard Wolff. „Jsem rád, že jsme všichni zdraví. „Dráha byla těžká. A pády prokázaly, že to bylo těžko zvladatelný. Na sto procent to nešlo udržet pod kontrolou. Jel jsem volnějc, protože mě teď čeká mistrovství světa ve Francii.“ Vzhledem k předčasnému ukončení mítinku přišel Slaný o šanci atakovat vedoucí příčku Liberce. „Důležitější je zdraví,“ měl Richard Wolff v tomto ohledu jasno. „V poslední jízdě stačila jedna cejcha a měl jsi matroš až na prdeli. Nevidíš nic a jedeš do tmy. Hlavně, že jsme to skončili ve zdraví. Teď mě čeká semifinále a odveta v Březolupech.“
„Celkem dobré,“ zachovával Martin Vaculík optimistický postoj. „Myslím si, že jen ta dráha byla těžká. Ale padal vytrvalý déš, takže na to byla docela i dobrá. Škoda té poslední rozjížďky. Dobře jsem odstartoval, ale podjel mě Martin Málek. Úplně se mi zalepilo rolo bahnem.“ A co vyhlídky v dalším kole v Březolupech? „Tam to bude o hodně lepší,“ doufal slovenský závodník. „Určitě bude víc bodů. Bude tam lepší dráha. Ale za to nemůžou pořadatelé, ale to počasí.“
„Tož dobré, hlavně, že su dobrý a celý,“ byl rád Martin Málek. „Či-li v pořádku. Dalo se to, starty byly o něco lepší než minule. Dnes to bylo hlavně o opatrnosti. Dráha celkem náročná, jak byla mokrá a hodně rozbitá.“ Na dráze v Březolupech, kde šampionát pokračuje, Martin Málek začínal. Že by se právě tady pokusily Březolupy sestřelit Liberec z nejvyššího stupně? „V Březolupech jsem dlouho nejel,“ pokrčil rameny. „Tak nevím. Snad to bude lepší.“
„Kdo nespadne, vyhraje,“ uvědomil si podstatu dnešního závodu Hynek Štichauer. „Měl jsem vítr, že mě budou bolet ruce, ale fyzicky jsem to zmák‘. Pár chyb bylo.“ Posílená pardubická sestava ovšem neuhájila své slánské umístění na pódiu a skončila poslední. „Škoda, že jsme prohráli,“ litoval Hynek Štichauer. „Chtělo to aspoň třetí místo. Snad příště, až bude lepší dráha…“
„Úplně na prd,“ netajil se se svým vnímáním závodu Jaroslav Petrák. „V motoru se něco pokazilo. Uvidím, až se to rozdělá. Začlo to ukat. Je to pech. Půjčil jsem si motorku od Partyzána a to je něco jinýho, než mám já. Jednou jsem uknul do pásky. Počítal jsem, že mi pan Hejtík dá handicap, ale pustil to.“ A jak pardubický matador vnímal povětrnostní podmínky? „Dráha byla šílená,“ neváhal s odpovědí. „Škoda, že pršelo. Takový díry by tady jinak asi nebyly. Kdybych jel na svý motorce, bylo by to asi něco jinýho. Takhle jsem akorát nasranej.“
| 1. bm-GRS Liberec | 27 | |
| Matěj Kůs | 3 3 3 F X | 9 |
| Jakub Hejral | F 1 – 1 – | 2 |
| Vladimír Višváder | 1 – 2 – 1 | 4(1) |
| Filip Šitera | 3 3 3 3 X | 12 |
| 2. AK Slaný | 25 | |
| Martin Vaculík | 2 3 2 2 1 | 10(1) |
| Richard Wolff | 1 3 1 2 3 2 | 12(2) |
| Petr Babička | 2 1 X – – | 3(1) |
| Michal Dudek | 0 0 | 0 |
| 3. AK Březolupy | 22 | |
| Martin Málek | 2 2 3 3 3 | 13 |
| Michael Hádek | X – – – – – | 0 |
| Martin Gavenda | 0 0 1 1 E | 2(1) |
| Adam Vandírek | 2 1 2 2 R | 7 |
| 4. ZP Pardubice | 20 | |
| Jaroslav Petrák | 0 R R 0 1 2 | 3(2) |
| Hynek Štichauer | 3 2 2 3 2 3 | 15 |
| Pavel Fuksa | 1 0 1 F – | 2 |
Poznámka: závod byl přerušen po rozjížďce s číslem šestnáct.
Aktuální tabulka po druhém kole:
| malé body | velké body | |
| 1. Liberec | 63 | 8 |
| 2. Březolupy | 50 | 5 |
| 3. Slaný | 45 | 4 |
| 4. Pardubice | 44 | 3 |
Tříčlenná družstva v detailech:
| SLA | LIB | TOT | |
| 15.4. | 8.5. | ||
| Liberec | 4 | 4 | 8 |
| 36 | 27 | 63 | |
| Matěj Kůs | 12 | 9 | 21 |
| Vladimír Višváder | 8(1) | 4(1) | 12(2) |
| Jakub Hejral | 10(2) | 2 | 12(2) |
| Filip Šitera | – | 12 | 12 |
| Dariusz Lowicki | 6 | – | 6 |
| Březolupy | 3 | 2 | 5 |
| 28 | 22 | 50 | |
| Martin Málek | 7(2) | 13 | 20 |
| Michael Hádek | 17 | 0 | 17 |
| Adam Vandírek | – | 7 | 7 |
| Richard Frištenský | 4(1) | – | 4(1) |
| Martin Gavenda | – | 2(1) | 2(1) |
| Slaný | 1 | 3 | 4 |
| 20 | 25 | 45 | |
| Patrik Linhart | 15 | – | 15 |
| Richard Wolff | – | 12(2) | 12(2) |
| Martin Vaculík | – | 10(1) | 10(1) |
| Petr Babička | 5(3) | 3(1) | 8(4) |
| Michal Dudek | 0 | 0 | 0 |
| Pardubice | 2 | 1 | 3 |
| 24 | 20 | 44 | |
| Jaroslav Petrák | 12 | 3(2) | 15(2) |
| Hynek Štichauer | – | 15 | 15 |
| Pavel Fuksa | 12(3) | 2 | 14(3) |
| Luboš Velinský | 0 | – | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Pardubická extraliga začíná netradičně
Pardubice – 8. května
Čtvrté kolo letošní extraligy se v Pardubicích uskuteční přesně za měsíc, nicméně pořadatelé už nyní avizují změnu začátku závodu. V souladu se zněním všech předpisů ve více než třicetidenní lhůtě AMK ZP Pardubice posunul start z obvyklých 18:00 na 17:00.
Změny byla provedena na základě žádosti VV SPD. Řídící orgán reagoval na poptávku České televize. Ta má zájem vysílat podnik přímým přenosem, který vzhledem k vysílacímu plánu musí skončit maximálně úderem devatenácté hodiny.
Česká televize zařazuje do svého vysílacího schématu také záznam extraligy z Plzně. Bohužel nebude realizovat extraligu ve Mšeně, protože ve stejný den bude přímý přenos Grand Prix z Eskilstuny.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Další juniorská kvalifikace proběhne v sobotu
Pardubice – 8. května
Kvalifikace o čtyři volná místa a dvojici náhradníků druhého závodu mistrovství republiky juniorů bude v Pardubicích tuto sobotu. Začátek je plánovaný na 10:00. Uzávěrka přihlášek proběhne dnes večer. Jisté je prozatím, že se kvalifikačních rozjížděk zúčastní domácí Hynek Štichauer. Loňský druhý vicemistr úvodní závod ve Slaném kvůli svému trestu nestihnul.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Na zítřek je pořádně nazbrojeno
Liberec – 7. května
Liberec, staronový nováček na české ligové scéně, vyhrál minulý měsíc premiérové kolo přeboru tříčlenných družstev. V triumfálním duchu by se chtěl představit také zítra, kdy nový šampionát pokračuje v Pavlovicích svým druhým kolem. Liberečáci namlsali publikum svým vítězstvím v utkání proti polským juniorům, jenže nyní to nebudou mít nikterak jednoduché. Ostatní týmy totiž pořádně nazbrojily.
Liberecký GRS – BM vnímá domácí závod jako prestižní záležitost. O snaze nevypadnout z tempa čtyřbodových dodávek do průběžné tabulky vypovídá i silně postavená sestava. Poprvé se v libereckých barvách objevuje Filip Šitera. Pro něho půjde o dvojnásobnou premiéru, protože na naší nejnovější dráze ještě neabsolvoval ani jeden závod. Kouč František Liebezeit ho zřejmě nasadí jako náhradníka, což mu otevírá široké pole taktických možností. Zbytek týmu okusil triumf ve Slaném – Matěj Kůs, Jakub Hejral a Vladimír Višváder. V záloze mají liberečtí ještě Pavla Ondrašíka a Dariusze Lowického.
V úvodním kole přišli konkurenti o značný jezdecký potenciál vzhledem k termínové kolizi s druhou polskou ligou na Markétě. Ve sváteční termín však zítra nic podobného nehrozí. Zatímco doma držel Slaný nad vodou prakticky jen Patrik Linhart, nyní za něj nastoupí i Martin Vaculík a Richard Wolff. Na stále lepšícího se Petra Babičku, jemuž by slušel spolehlivější strojový park, s největší pravděpodobností zbude post náhradníka. Březolupská dvojice Martin Málek – Michael Hádek, prověřená slánským závodem, dostane účinnou posilu v osobách Martina Gavendy a Adama Vandírka.
A tak jen Pardubice přijedou do Liberce pouze se třemi lidmi. Jaroslav Petrák a Pavel Fuksa, kteří minule dostali svůj tým na pódium, nastoupí s Hynkem Štichauerem. Ten se po vypršení svého trestu poprvé objeví v českém závodě a v kombinaci se svými kolegy dělá z Pardubic čtvrtého hráče v boji o vítězství.
Důvod, proč Pardubice nebudou mít záda krytá žádným náhradníkem, je nasnadě. Roman Andrusiv koncem měsíce maturuje na nadstavbové škole. Při svém vytížení dal přednost učení. Luboš Velinský je stále zraněn po svém slánském pádu. Podrobné vyšetření odhalilo prasklé obratle. A nadějného nováčka Tomáš Jůzu, jenž při trénincích ve Svítkově trápí mnohem ostřílenější borce, nechce František Kalina pustit na menší dráhu bez předchozího tréninku.
„Je to synátor Pepíka Jůzy, se kterým jsem já kdysi jezdil za ZP ligu,“ představuje František Kalina své potenciální želízko v ohni. „Je mu třiadvacet. A až se trochu vyjezdí a vyřídí si licenci, rád bych ho na tříčlenný družstva využil.“
Jak zítra nastoupí:
| Liberec | Matěj Kůs, Jakub Hejral, Vladimír Višváder, res Filip Šitera |
| Pardubice | Hynek Štichauer, Pavel Fuksa, Jaroslav Petrák |
| Slaný | Martin Vaculík, Richard Wolff, Patrik Linhart, Petr Babička |
| Březolupy | Martin Málek, Michael Hádek, Martin Gavenda, Adam Vandírek |
Aktuální tabulka po prvním kole:
| malé body | velké body | |
| 1. Liberec | 36 | 4 |
| 2. Březolupy | 28 | 3 |
| 3. Pardubice | 24 | 2 |
| 4 Slaný | 20 | 1 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Zdeněk Schneiderwind potvrdil post české jedničky
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mariánské Lázně – 6. května
Zdeněk Schneiderwind včera dovedl svou tovární Jawu ke druhému místu v kvalifikačním kole mistrovství světa na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Neporaženým králem závodu se stal Němec Daniel Bacher, třetí skončil Erik Eijbergen a čtvrtý Benjamin Hegener. Tito čtyři si zajistili přímá postupová místa do challenge ve Vechtě. Pavel Ondrašík vyhrál finále B. Stále živí naději na účast v rozjížďce poslední šance ve Vechtě. Jaroslav Pták do poslední chvíle věřil, že se pro něho najde místo ve startovní listině. Do závodu naskočil jen jednou v poslední sérii. Jednou se svezl také Antonín Klatovský.
Zamračená obloha, která po oba dny vzbuzovala obavy o osud závodů, přivítala v časném nedělním odpoledni poměrně velký počet diváků. Na rozdíl od soboty si tak pořadatelé mohli vydechnout, že se jejich dílo, za kterým stály měsíce tvrdé práce, setkalo s patřičným diváckým ohlasem. Kdo přišel, mohl se těšit na nádherné dramatické závody. Vždy v osmnáctičlenném startovním poli figurovala celá desítka světových finalistů, a už současných či bývalých.
Po slavnostním nástupu přišla na řadu první jízda. V té se představil největší favorit Němec Daniel Bacher a svou roli potvrdil stylově. Hned po startu se dostal do čela a začal si budovat pořádný náskok. Za ním kroužil Erik Eijbergen z Holandska, který ve výjezdu z první zatáčky odrazil útok finského borce Mikka Rahka. Ten jel velice bojovně, zároveň však ctil čistotu stylu a na rovinkách ukázkově zaléhal. Ve výjezdu z první zatáčky třetího kola ale vyrobil menší chybu, které využil číhající Ital Milanese a dostal se tak na třetí pozici. Mnozí byli zvědavi i na výkon Angličana Goddena, pokračovatele slavného rodu. Ten byl ale nakonec rád, že si z této jízdy odvezl alespoň bod na úkor Vladimira Trofimova.
Ve druhé jízdě jsme měli své první želízko v ohni. Pavel Ondrašík však nepředvedl zrovna nejlepší start a musel útočit ze zadních pozic. Na čele jízdy zatím neohroženě kralovala dvojice Hegener – Niedermeier. Benjamin Hegener byl velice rychlý a tak trochu překvapivě 
vodil svého zkušenějšího kolegu až do cíle. Ve třetím kole zaútočil Pavel Ondrašík vnějškem na třetí místo norského šampióna Røkeberga, kterému však v tomto okamžiku zhasl motor a usnadnil tak Pavlovi práci. Lehkou úlohu měl ve své úvodní jízdě náš největší favorit a novopečený mistr republiky Zdeněk Schneiderwind. Po výborném startu se ujal vedení a zbytku pole nadělil takový náskok jako Bacher v první jízdě. o to větší však byl souboj na dalších příčkách. Přetahované Nora Borgenhauga s Francouzem Ostynem v první zatáčce dokonale využil finský jezdec Markus Helin a oba soupeře objel vnějškem a kolem mantinelu se protáhl na druhé místo. Ostyn přišel i o čtvrtou pozici, když se ve třetím kole nechal podjet mladým Angličanem Stevem Braidfordem.
Velká bitva se měla odehrát hned po přestávce na úpravu dráhy. Proti sobě se na startovní rošt postavili dva největší kandidáti na vítězství – Zdeněk Schneiderwind a Dani Bacher. S nimi změřil své síly i Pavel Ondrašík. Po vylétnutí startovací pásky vzhůru předvedli oba naší jezdci výborný start a do první zatáčky šli na čele. Naše radost ale neměla dlouhého trvání. Dravý Bacher si s Ondrašíkem poradil už v prvním oblouku a pustil se do stíhání Zdeňka. Ten odolával celé jedno kolo, ale na protilehlé rovince druhého kola se přes něj Němec doslova přehnal a dojel si v této jízdě pro jasné vítězství. Síla jeho motoru GM byla neuvěřitelná, však také prošel rukama vynikajícího ladiče a mistra světa z roku 1992 Marcela Gerharda. Tento vzrůstem malý Švýcar, který připravoval motory i pro šampióny Risse a Tatuma, se právě před patnácti lety radoval na dráze v Mariánských Lázních z vítězství v semifinále MS.
V jízdě s číslem pět se nejlepší start povedl Hegenerovi, ale na protilehlé rovince byl překvapivě rychlejší Eijbergen, který jezdil nečekaně dobře. S problémy se potýkal Marius Røkeberg, jehož motor evidentně nebyl ve formě. Druhá nula tak znamenala pro čtvrtého jezdce ze sobotního závodu konec nadějí na případné finále A. Stávkující motor připravil o body i překvapení ze třetí jízdy Markuse Helina. Přesně opačně než jeho norský kolega Røkeberg na tom byl Keneth Borgenhaug. V sobotu až desátý v pořadí MČR si v šesté jízdě připsal čtyři body za druhé místo za vítězným Niedermeierem. Nebyly to ale lehce nabyté body. Zatímco Niedermeier kroužil neohroženě na čele jízdy, za ním se rozpoutal lítý boj o druhé až čtvrté místo. Hustá cejcha srazila v první zatáčce dobře startujícího Rahka z předních pozic až na páté místo. Z chumlu jezdců mírně poodskočil na druhém místě Borgenhaug, zatímco Shane Colvin, Angličan hájící barvy Belgie, se musel bránit razantním útokům Alessandra Milaneseho. Dravý Ital nakonec slavil úspěch a protáhl se na třetí příčku.
Do sedmé jízdy nejlépe odstartoval Vladimir Trofimov a potvrdil tak předpoklady, že se s konkurencí mladších jezdců ještě dovede vypořádat. Jezdil velice čistě a za svými zády vodil celá čtyři kola zle dotírajícího Hegenera. Ten si na ukrajinského jezdce vyšlápl až v nájezdu do posledního kola. Velkým překvapením bylo až čtvrté místo Niedermeiera, kterého za sebou s přehledem udržel stále se lepšící Godden. Na přehnanou snahu doplatil Steve Braidford, který si ustlal na dráze v první zatáčce třetího kola. Bez větších problémů si 
pro vítězství v osmé jízdě dojel Zdeněk Schneiderwind. Ustál kopanec od díry v první zatáčce a pak již jen zvyšoval svůj náskok před Erikem Eijbergenem, kterému na krk dýchal Rahko. Výborný start předvedl v další jízdě Pavel Ondrašík, ale z první pozice se neradoval dlouho. Z prvního oblouku už na čele vyjížděl Bacher a připsal si další pětku. Třetí dojel za Ondrašíkem Milanese. Před poslední sérií jízd se již začala rýsovat podoba finálových jízd. Průběžnému hodnocení jasně vévodil Dani Bacher s patnácti body. V těsném závěsu za ním byli čtrnáctibodoví Hegener a Schneiderwind. Jen o bod méně měl Eijbergen, asi největší překvapení závodu. Tito čtyři jezdci se už nemuseli strachovat o své místo v A finále. Zato Niedermeier s Ondrašíkem, kteří měli jedenáct a deset bodů museli ještě alespoň tři bodíky přidat. Své postupové naděje ještě živili Alessandro Milanese s devíti body a Kenneth Borgenhaug s osmi. Určitou teoretickou šanci měl i Godden, ale jeho sedm bodů by musel obohatit dalšími pěti.
Poslední z trojice kvalifikačních jízd otevřel dalším výborným startem Trofimov. Benny Hegener, kterého rozpis svedl se zkušeným Ukrajincem znovu dohromady, si však tentokrát soupeře ohlídal a ve výjezdu z prvního oblouku mu ukázal záda. Na rovince se přes Trofimova přehnal i Borgenhaug. V jízdě s číslem jedenáct se podruhé a ne naposledy utkali Schneiderwind a Bacher. Němec byl tentokrát lepší na startu a šel rychle do čela. Zdeněk si na výjezdu ze zatáčky vyšlápl na Eijbergena a usadil se na druhém místě. Po zkušenosti ze čtvrté jízdy se zdálo být o všem rozhodnuto, ale jezdec pražského Olympu se nemínil jen tak vzdát. Díky tomu, že zatáčky najížděl daleko lépe než Bacher, se mu dostal na dostřel. Útok ve druhém kole však nevyšel a Zdeněk se po menší chybičce stáhnul. Třetí dojel Eijbergen před 
Røkebergem. Pro favorizovaného Nora to znamenalo účast až ve finále C. Ve dvanácté jízdě měli diváci možnost vidět na startu i Jaroslava Ptáka, kterému nevyšel taktický tah s reprezentačními posty, když své jisté místo v kvalifikačním kole ve Francii vyměnil za post náhradníka v Mariánských Lázních. Osud mu však nebyl nakloněn a domácí plochodrážník se do závodu podíval až v poslední sérii. A byl to právě on, kdo se postaral o opakování této rozjížďky, která byla pro jeho letmý start zastavena. V opakovaném startu se Francouz Philippe Ostyn dotkl pásky a zůstal stát na startu, zatímco ostatní jezdci odjeli. Jízda byla zastavena až na protější rovince. Zatímco se provinilý jezdec vracel do depa, na start byl povolán druhý náhradník Antonín Klatovský. Našemu úspěšnému reprezentantovi na ledové ploché dráze se v sobotním domácím šampionátu příliš nedařilo. Start v závodě MS byl pro něj ale příjemnou odměnou. Tato jízda byla ale stěžejní především pro čtyři jiné jezdce. Niedermeier, Ondrašík, Milanese i Godden se právě chystali k rozhodující bitvě o postup. Prvním dvěma jmenovaným by stačilo i třetí místo. Godden s Milanesem ale potřebovali vyhrát. Start se příliš nepovedl Pavlu Ondrašíkovi. Přední kolo se mu zvedlo trochu výše a do zatáčky najížděl až jako čtvrtý. Začal soupeře objíždět vnějškem, ale v polovině oblouku náhle zpomalil. Když ho motocykl začal znovu poslouchat byli ostatní už pryč. Pustil se do stíhají jízdy a brzy se dostal za Tondu Klatovského. Ten ho pustil před sebe stejně jako o chvíli později Jaroslav Pták. Nutno dodat, že karlovarský jezdec později na tiskové konferenci tento kolegiální manévr popřel a svedl vše na svůj motor. Nicméně dva body za čtvrté místo malé 
sportovní tragédii Pavla Ondrašíka nezabránily a postup do finále A mu unikl. V této jízdě s přehledem zvítězil Otto Niedermeier. Do velkého finále jej mohl ještě doprovodit Milanese, ale srdnatě jedoucí Mitch Godden ho o druhou pozici připravil. Poslední místo ve finále A tak trochu nečekaně spadlo do klína Kennethu Borgenhaugovi.
Ve finále C si od startu nejlépe vedl Marius Røkeberg, pro kterého to ale byla asi chabá záplata na zmařené postupové ambice. Za ním se ale rozhořel velký souboj. Philippe Ostyn a Holanďan Sjoerd Rozenberg jeli téměř celou rovinku vedle sebe jako jeden muž. Francouz ale dokázal podržet plyn a nechal Rozenberga za sebou. Ten se vzápětí stal terčem útoků ze strany mladého Angličana Colvina. Ten se vždy v nájezdech do zatáčky dostával před svého holandského soupeře, zkušenější Rozenberg ho však vždy dokázal objet vnějškem. Ostynovi v závěru přestávala jet motorka, v cíli však dokázal být ještě před Rozenbergem.
Finále B nemělo jen rozhodnout o pořadí na sedmé až dvanáctí příčce. Vzhledem k faktu, že Zdeněk Schneiderwind figuruje ve startovní listině letošního světového šampionátu, nabízí se zde postupová naděje ještě pro jednoho jezdce. A už se totiž Zdeněk letos umístí do osmého místa, které mu zajišuje přímý postup do Grand Prix na příští rok, nebo skončí na 9. až 16. místě které ho opravňuje ke startu v závodě challenge, posune se startovní listina challenge vzhledem k jeho dnešnímu postupu o jedno místo. Tohoto faktu si 
jistě byly vědomi i všichni účastníci finále B včetně našeho Pavla Ondrašíka. Ten se v rozhodující moment dokázal soustředit a předvedl výborný start. Na rovince ještě odrazil útok Trofimova a pak již jen zvyšoval svůj náskok. Největší souboj se však odehrával okolo třetího místa. Milanese neustále útočil na Rahka, ale ten se vždy ve výjezdu dostával zpět na 3. pozici. V závěru druhý Trofimov trochu ubral a postaral se tak o dramatický závěr. V cíli jen málokdo z přihlížejících tušil, kdo z trojice Trofimov – Rahko – Milanese se mohl nakonec radovat z druhého místa. Rozhodčí nakonec potvrdil právě toto pořadí. Pavel Ondrašík tak stále ještě může doufat, že bude v září v německé Vechtě bojovat o postup do finálové série MS na příští rok. Diváky a především sebe potěšil osmým místem Vladimir Trofimov. Jezdec, který toho v minulosti dokázal na ploché dráze mnoho, přijel do Mariánských Lázní s jediným motocyklem. V depu na něj zbylo místo mezi jezdci veterány, kam už Trofimov věkem také náleží, ale on dokázal, že ještě nepatří do starého železa, když v závodě za sebou dokázal nechat mnohem mladší jezdce na kvalitnějším vybavení.
Před finále A se Zdeněk Schneiderwind netajil tím, že Daniela Bachera dnes asi neporazí. Přesto do této jízdy vstupoval s odhodláním neprodat svou kůži lacino. I v této jízdě šlo o mnoho. Ve hře byly nejen stupně vítězů, ale především první čtyři jezdci v cíli nebudou muset před závodem challenge absolvovat ošemetnou jízdu poslední šance. Start vyšel nejlépe 
Zdeňkovi, ale Bacher na svůj útok nenechal dlouho čekat a vnějškem se kolem našeho závodníka protáhl. Jeho útok byl přímo drtivý a v průběhu čtyř kol si vypracoval ohromný náskok. O suverénním králi závodu nebylo žádných pochyb. Mladý německý jezdec dokázal, že patří v současnosti ke světové extratřídě a bude jistě důstojným nástupcem odcházející generace mistrů světa. Druhý skončil v tomto závodě Zdeněk Schneiderwind před Erikem Eijbergenem a Benjaminem Hegenerem. Černý Petr v podobě Last Chance Heat ve Vechtě zůstal v ruce Otto Niedermeierovi a Kennethu Borgenhaugovi.
Slunce, které prozářilo závěr závodu jen podtrhlo celkový příjemný dojem, který v divácích celý závodní víkend v Mariánských Lázních zanechal. Pořadatelsky byl závod zvládnut na jedničku a nepotvrdily se ani obavy z počasí, které leckoho nenechaly klidně usnout. Mariánské Lázně opět dokázaly připravit nádhernou podívanou a v pořadatelském žebříčku se posunuly o pěkný kus nahoru. Doufejme, že v příštích letech vystoupají spolu s českými jezdci ještě výš.
| TOT | C | B | A | ||
| 1. Daniel Bacher, D | 5 5 5 5 | 20 | 1. | ||
| 2. Zdeněk Schneiderwind, CZ | 5 4 5 4 | 18 | 2. | ||
| 3. Erik Eijbergen, NL | 4 5 4 3 | 16 | 3. | ||
| 4. Benjamin Hegener, D | 5 4 5 5 | 19 | 4. | ||
| 5. Otto Niedermeier, D | 4 5 2 5 | 16 | 5. | ||
| 6. Kenneth Borgenhaug, N | 3 4 1 4 | 12 | 6. | ||
| 7. Pavel Ondrašík, CZ | 3 3 4 2 | 12 | 1. | ||
| 8. Vladimir Trofimov, UA | 0 2 4 3 | 9 | 2. | ||
| 9. Mikko Rahko, FIN | 2 1 3 2 | 8 | 3. | ||
| 10. Alessandro Milanese, I | 3 3 3 3 | 12 | 4. | ||
| 11. Mitch Godden, GB | 1 3 3 4 | 11 | 5. | ||
| 12. Markus Helin, FIN | 4 1 0 0 | 5 | 6. | ||
| 13. Marius Rokeberg, N | E E 2 2 | 4 | 1. | ||
| 14. Philippe Ostyn, F | 1 2 1 T | 4 | 2. | ||
| 15. Sjoerd Rozenberg, NL | 1 1 2 1 | 5 | 3. | ||
| 16. Shane Colvin, GB | 2 2 1 E | 5 | 4. | ||
| 17. Jerome Cottier, F | 0 0 0 1 | 1 | E | ||
| 18. Steve Braidford, GB | 2 0 F – | 2 | – | ||
| 19. Jaroslav Pták, CZ (res) | 1 | 1 | |||
| 20. Antonín Klatovský, CZ (res) | 0 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Jiří Bayer
