AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 20. dubna
V průběhu zimní pauzy se ozvaly hlasy pochybovačů o správnosti nasazení bratrů Drymlových do šampionátů různých úrovní. Lukáš Dryml je však dnes rázně umlčel. V Pardubicích skvělým způsobem triumfoval v národní kvalifikaci o mistrovství Evropy. Ani v jedné ze svých pěti jízd nepoznal hořkost porážky a v závěrečné sérii dokázal překonat i Zdeňka Simotu. Plzeňský závodník byl do poslední chvíle druhým neporaženým, by závod kvůli razii celní policie takřka nestihl. O dalším pořadí rozhodly ve značné míře defekty, kterých jsme ve Svítkově viděli požehnaně. Luboš Tomíček hned při svém úvodním startu zadřel motor připravený speciálně na pardubické letiště. Nakonec však měl stejně bodů jako Tomáš Suchánek, jehož přibrzdil prasklý řetěz. V rozjezdu však uspěl pardubický závodník. Obrovký pech prožil Matěj Kůs. Svých devět bodů z úvodních třech jízd už nerozmnožil. Nejprve jej vyřadila prasklá objímka na karburátoru, poté přetržený primár. Řetězy nevydržely ani Filipu Šiterovi a Richardu Wolffovi, jenž navíc přišel o lepší výsledek vinou píchlé pneumatiky.

Na vrcholu jsou tři
Pouze patnáct závodníků nakonec nastoupilo k poslední národní kvalifikaci v české plochodrážní historii. K původním změnám přibyly ještě dvě další. Při středečním tréninku na pražské Markétě upadl Dominik Jech. Jeho ležící motocykl trefil Patrik Doubek a při pádu si narazil záda. Nakonec se rozhodl v Pardubicích nestartovat. Dopoledne se omluvil také Jakub Hejral.

A jakoby toho nebylo málo, dlouho zůstávalo volné místo také v boxu Zdeňka Simoty. Plzeňský závodník se zjevil doslova za pět minut osmnáct. „Abychom dobře vyhecovali soupeře,“ žertoval závodníkův otec na téma důvodů zdržení. „Vůbec jsme sem nechtěli jet, když nám tak dobře vylosovali mistrovství světa. Za třetí místo v mistráku musíme do Maďarska a ti, co loni nejeli, jsou ve Mšeně.“

Avšak mladší Zdeněk Simota přiznal barvu. „Stavěli nás celníci,“ řekl. „A půl hodiny nám prolejzali auák.“ Na žádné delší rozhovory už neměl čas. Během pár minut už roloval depem ke startu rozjížďky s číslem tři. V ní vystřelil do čela Tomáš Suchánek. Zdeněk Simota se žlutým povlakem přilby neopouštěl rošt jako úplně poslední jen díky explozi motoru Luboše Tomíčka.

Pro jeden bod však do Pardubic nevážil tak dlouhou cestu. Už ve druhé zatáčce za sebou nechal Josefa France a pak systematicky zkracoval vzdálenost od vedoucího Tomáše Suchánka. Ve třetím kole nasadil v oblouku u depa vnější stopu. Vedoucí Pardubák registroval blížící se nebezpečí a sunul se ven. Zdeněk Simota však nepovolil a v nájezdu do závěrečného okruhu se posunul do čela.

A když v osmé jízdě už po vylétnutí pásky uletěl Filipu Šiterovi, mohl si jen pochvalovat. „Jede to, je to dobrý,“ aby vzápětí řešil aritmetický příklad, kolik soupeřů při svém prvním vystoupení vlastně překonal. „Do čtyř počítat umím (smích), předjel jsem dva!“ Stejný počet se s ním ovšem po dvou sériích dělil o průběžné vedení.

Lukáš Dryml se rázně jal potírat hlasy, které kritizovaly jeho nominaci do světového šampionátu. Ve druhé jízdě v pohodě objel Pavla Ondrašíka už v první zatáčce. A jako kočka s myší si pohrál se soupeři během rozjížďky s číslem šest. Do úvodního nájezdu skládal stroj jako poslední. Avšak ve výjezdu měl za sebou Martina Málka i Martina Gavendu.

Hned na to se řítil na Luboše Tomíčka. U světelné tabule se dostal pod něho a na rovince už jel v roli vedoucího závodníka. Pražan spěchající bodově napravit předchozí explozi motoru ovšem osnoval odvetu. Už v další zatáčce domácího borce překonal. Jenže v prvním oblouku třetího kola mu Lukáš Dryml předchozí podjetí předvedl ještě jednou.

Třetím leaderem byl Matěj Kůs. Pokud někdo jeho triumfální tažení první jízdou přiřkl na vrub jezdcům bez aspirace na evropský šampionát, po rozjížďce s číslem pět musel svůj názor radikálně opravit. Po startu rychle vyvezl Josefa France, před něhož proniknul i Adam Vandírek, a pak už jen upaloval pro další tři body.

Seznam ztrát se rozšiřuje
Matěj Kůs se ovšem stal prvním závodníkem vedoucího tria, který se dočkal porážky. V rozjížďce s číslem devět neměl povedený start. V úvodním výjezdu stihnul Filipa Šiteru. Avšak Lukáš Dryml už třímal vedení pevně v rukou. Jeho vítězství ve stylu start – cíl vzápětí napodobil Zdeněk Simota.

Oba procházeli závodem jako jediní bez zádrhelů. Ostatní měli malé či velké trable. V tomto ohledu by se mistrem mohl stát právě Matěj Kůs. By se musel sklonit před Lukášem Drymlem, před čtvrtou sérií by na jeho postup do mistrovství Evropy vsadil každý jakoukoliv sumu. Ale ouha.

V rozjížďce s číslem třináct se ve druhé zatáčce dostal před Pavla Ondrašíka za vedoucího Zdeňka Simotu. Od dvou bodů ho dělilo necelé kolo, když bezmocně zastavil. „Praskla mi objímka na karburátoru a ten vypad‘,“ líčil nešastně v depu. Vzhledem ke skvělým prvním třem pětinám však nebylo nic ztraceno.

Jenže při jeho závěrečném startu mu uletěl Luboš Tomíček. A aby toho nebylo málo, v poslední zatáčce mu prasknul primární řetěz. Cílovou metu protnul setrvačností, avšak mezitím ho stačil překonat Richard Wolff. Mohl si přitom připomenout nachlup stejnou situaci, kdy sám přišel v sedmé jízdě o dva body.

Do smůly zabředl i Filip Šitera. Když projížděl vítězně cílem čtvrté jízdy, nemohl tušit, že jeho seznam trojek už dospěl ke svému konci. Ve druhé sérii ho odvedl Zdeněk Simota. V rozjížďce s číslem devět skončil až třetí za Lukášem Drymlem a Matějem Kůsem.

„Bude to bitva,“ komentoval Filip Šitera své vyhlídky na místo v evropském šampionátu, když měl po třech pětinách na svém kontě šest bodů. „Doufám, že se jí zúčastním taky.“ Jenže jeho naděje se ukázaly jako marné. Jejich konec přinesla už patnáctá jízda.

Přitom však z úhlu pohledu Filipa Šitery začala optimálně. Po skvělém startu ho sice v prvním oblouku podjel Luboš Tomíček, ovšem plzeňský závodník držel plný plyn a pomalu se sunul zpátky. Jenže ve druhé zatáčce se mu přetrhnul primár.

Jedna krizovka stačila na postup
Neuvěřitelně dlouhý seznam poruch nakonec pomohl Luboši Tomíčkovi. Úvodní exploze motoru a následná porážka od Lukáše Drymla napjala jeho nervovou soustavu k prasknutí. Dvanáctá jízda však přinesla uklidnění. Pražan vyhrál ve velkém stylu. Vyrovnal bodovou bilanci Tomáše Suchánka.

Po úterní extralize nebylo pardubickému jezdci moc do řeči. Národní kvalifikace mu však zlepšila náladu. Na úvod podlehl Zdeňku Simotovi, vzápětí však opanoval rozjížďku s číslem sedm. V nabité deváté jízdě jezdil poslední za Lukášem Drymlem, Matějem Kůsem a Filipem Šiterou od startu až do poslední zatáčky. V ní mu prasknul řetěz.

Ve čtvrté sérii pak rychle zbavil vedení Adama Vandírka. A nakonec triumfoval ve stylu start – cíl v poslední jízdě. V těch chvílích už věděl, že překonal Matěje Kůse a má jisté místo v evropském šampionátu. Stejně tak i Luboš Tomíček. Po odpadnutí Filipa Šitery projel vítězně cílem patnácté jízdy. A posléze z pozice od mantinelu opanoval rozjížďku s číslem sedmnáct.

To ve finále znamenalo rozjezd s Tomášem Suchánkem o třetí místo v závodě. Domácí závodník mu však už od vylétnutí pásky nedal ani náznak šance. Luboš Tomíček mu visel na deflektoru, ale cestu k předjetí nenašel.

Navzdory své vítězné sérii se do problémů dostal i Zdeněk Simota. V depu se zapovídal natolik, že málem nestihnul dvouminutový limit ve třinácté jízdě. Na sjezd z depa na dráhu skočil takřka motokrosovým skokem a na rošt se přihnal doslova v poslední vteřině.

Přesto však zbavil Pavla Ondrašíka vedení už v první zatáčce. A s dvanácti body zůstával stále na čele průběžné klasifikace. Jeho bilanci v šestnácté jízdě vyrovnal Lukáš Dryml. Nepustil před sebe Josefa France ani na okamžik. A jak se záhy ukázalo, definitivně mu tím přehradil cestu k reprezentaci.

O vítězi měl rozhodnout duel obou neporažených závodníků v devatenácté jízdě. Dopředu vyrazil nejrychleji Zdeněk Simota. Avšak Lukáš Dryml se po něm hnal už od prvních metrů. A v prvním oblouku se vnitřní stranou posunul do čela. Plzeňský závodník se však dostal ihned na jeho úroveň.

Oba se bok po boku řítili protilehlou rovinkou do druhé zatáčky. V ní Lukáš Dryml potvrdil svůj triumf nejen v jízdě, ale v celém závodě. A umlčel hlasy zpochybňující jeho nasazení do mistrovství světa. Zdeněk Simota se sice nevzdal, ale už mu bylo souzeno hrát druhé housle. A být nejlepším z poražených.

Hlasy z depa
„Žádný vítězství není lehký,“ odmítnul Lukáš Dryml vnucující se hypotézu, jak snadno jeho dnešní triumf vypadal. „Jsem rád, že jsem vyhrál. Jezdím vždycky pro radost. Včera jsem byl v Anglii a dělal dvanáct plus jedna. Stejnou motorku jsem si vzal jsem. Spal jsem tři hodiny, ale teď jsem rád. A vyzkoušel jsem obě motorky.“ Přes zimu se objevily kritiky jeho přímého nasazení do mistrovství světa. „Kašlu na to, co lidi mluvěj,“ svěřil se vítěz. „Kluci z Prahy pomlouvali, proč jsem přímo nasazenej. Vzpomeň jsi, jak jsem byl loni v Tarnowě na hraně. Ale dnes jsem nezávodil kvůli nim, abych jim něco dokázal, ale jel pro radost v Pardubicích. Jsem rád, že jsem si dokázal postup vybojovat.“ Navzdory patnácti bodům zůstával Lukáš Dryml skromný. „Mám štěstí, že nejel Aleš,“ smál se. „Jen mě v depu huboval za chyby. Kdyby tady byla konkurence, asi bych nebyl hero večera. Těší mě vyhrávat, ale hlavně jsem rád, když jedu dobře.“ S podobnou formou by mohl být jednou z klíčových postav pardubické extraligové sestavy. „Chtěl bych extraligu jezdit,“ svěřil se Lukáš Dryml. „Musím ale mít volnej termín. Není to jednoduchý, je tam Švédsko plus ta Anglie. Jezdím to pro radost, ale nechci se utahat. Teď třeba budu mít šest závodů ve čtyřech zemích. Ale samozřejmě rád co Čech přijedu.“

„Až do tý poslední jízdy to bylo dobrý,“ svěřil se Zdeněk Simota. „Tam trochu chybělo. Myslel jsem, že ho v poslední zatáčce předjedu. Kousek ale chyběl. Po startu jsem udělal chybu. Čekal jsem, že pojede z venku, ale on to dal na lajnu.“ Stejně jako loni čeká plzeňského závodníka kompletní extraligový program. „Pojedu všechny extraligy,“ konstatoval a nakonec se svěřil, jak mu to jde v britské lize. „Jak kdy. Někdy to vyjde, jindy ne. Je to střídavý.“

„Rozhodně mám lepší náladu než v úterý,“ dal se Tomáš Suchánek ochotně do řeči. „Dnešní závody byly dobrý. Ke konci tvrdá dráha, ale sladil jsem to. Ve třetí jízdě mi prasknul řetěz. Nasadil jsem těžší převod, ale mydlil ještě víc. Dal jsem to zpátky. Na poslední rozjížďku jsem si vzal druhou motorku. A zjistil jsem, že jsem ji měl jet celej závod. Důležitá věc je, že jsem tam.“ Objeví se Tomáš Suchánek v dalším extraligovém kole? „Zejtra jedu do Anglie,“ krčil rameny. „Extraliga se uvidí. Nevím.“

Luboš Tomíček vybojoval poslední kvalifikační místo, ovšem čeká ho výlet až do ruského Togliatti. „Je to tak, Rusko je daleko,“ smál se. „Jde o to, abych si tam ty ruský holky moh‘ užít. Asi si budu muset vzít specialistu.“ Po úvodní rozjížďce se zničeným motorem se pražský junior pořádně zapojil. „Nechtěl jsem to vzdát,“ řekl. „Ale už se mi nejelo v klidu. Rozhodilo mě, že jsem pak s Lukášem dělal chyby. Naštěstí to ale dopadlo takhle. Je pravda, že se smůla obrátila ve štěstí.“ Už několik závodů se zdá, že Luboš Tomíček svůj svítkovský syndrom zdárně překonal. „Ještě ho mám,“ svěřil se. „A v tý první jízdě jsem si řek‘, Pardubice, už je to tady. Odešel mi motor, bohužel ten, co jsem měl připravenej na velký dráhy. A nakonec musel jet s tím na krátký.“ A co jeho jednání o britském angažmá? „Čekám, jak dnes večer pojede Oxford,“ odpověděl Luboš Tomíček. „Odmítl jsem nabídky do Premier League. Oxford je stále v jednání.“

„Trápení, jak je u mě zvykem,“ povzdechl si Josef Franc. „Zatím změna z GM na Jawu není znatelná. Pomalu se tam dostáváme. Náladu jsem si zved‘ v poslední jízdě. Motor z Tomíčkova memoriálu fungoval i tady. Bohužel jsem ho jel až poslední dvě jízdy. Bude trvat ještě dva, tři závody, než se oba motory doladí. Skáču z jedný motorky na druhou, to je znát.“

„Prostě na hovno,“ nebral si Matěj Kůs servítky při hodnocení závodu. „Škoda. Motor jel, dával jsem ho tam ráno. Při každým defektu jsem úplně ztuhnul, aby to nebylo motor. Sere mi, že jsem nic zatím nedotáh‘ do konce. Díky panu Stárkovi a Bohoušovi.“ Nebýt fatálních defektů, byl by pražský junior v mistrovství Evropy. „Jsem spokojenej, že jsem porazil Pepeho,“ našel aspoň jedno pozitivum.

„Paráda,“ řekl Richard Wolff ironicky magazínu speedwayA-Z. „Měl jsem ale dva defekty. Nejdřív řetěz, pak jsem píchnul. Celej závod pecháček. Nebyl jsem spokojenej. Je to vždycky o kousek. Tenhle závod musíš napálit pět jízd. Jinak to nejde. Jedna jízda a je po všem. Podívej se Kusáček, taky měl dva defekty.“

„Na hovno,“ netajil se Filip Šitera se svým špatným rozpoložením. „Když už to začalo jít, přišly defekty. A když jsem v poslední jízdě věděl, že jsem ztratil šanci na postup, změnilo to psychiku. Měl jsem to pěkně rozjetý, ale tu třetí jízdu jsem si představoval jinak. Lukáš jel lajnu a přetočil se.“

Poznámka: první čtyři budou startovat v ME jednotlivců společně s Alešem Drymlem a Adrianem Rymelem.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pardubice – 20. dubna
Všechno začalo stávkou závodníků v Divišově v září roku 2001. Osmnácti finalistům šampionátu jednotlivců se tehdy nechtělo riskovat na dráze zdevastované předchozími závodníky. Během usilovného vyjednávání s pořadateli a jury padl i jejich argument, že pořadí mistrovství má zásadní vliv na nominaci na reprezentační místa. Tehdy VV SPD slíbil ústupek a počínaje rokem 2002 vypisoval o mistrovství světa a Evropy národní kvalifikaci. Nyní však řídící orgán preferuje nominaci na základě výsledků předchozí sezony. Oblíbené rozjezdy pro hvězdy, jak podnik výstižně překřtil Josef Franc, se dnes jedou naposledy. Chcete-li tedy svým potomkům vyprávět o dobách, kdy se o volná místa v reprezentaci utkávali velikáni typu Lukáše Drymla, Josefa France, Zdeňka Simoty a dalších, máte poslední šance naplánovat si na pozdní odpoledne výlet do východních Čech.

Startovní listina formou ementálu
Hlavní kritériem účasti v národní kvalifikaci se stalo pořadí v loňské mistrovství republiky. Jejich čísla byla vylosována na zasedání VV SPD. Nicméně z původní podoby startovní listiny nezůstal kámen na kameni.

Jako první finalista vypadl Adrian Rymel. Jeho absence však naštěstí není způsobena žádnou pohromou. Řídící orgán ploché dráhy ve snaze dát na vrcholek domácího individuálního šampionátu další kopeček sladké šlehačky se rozhodl nasadit šampiona do mistrovství Evropy přímo. Do jeho filozofie tak zapadá i stejný verdikt ve prospěch Aleše Drymla. Ten si reprezentační vestu zasloužil svým loňským postupem do finále ME.

Za dalšími omluvami ovšem stojí spíše nepříjemné věci. Bohumil Brhel stále chodí po svém srpnové zranění o berlích. V úterý se během pražské extraligy dostal na marodku i Marián Jirout. Antonín Galliani se rozhodl uzavřít svou životní kapitolu plochodrážního závodníka. Omluvili se rovněž Karel Průša, Miroslav Fencl a Jan Jaroš.

Na jejich místa postoupili náhradníci v pořadí posvěceném VV SPD. Přestože narychlo zalepili díry po jiných závodnících, dnešní závod v žádném případě neztrácí jiskru. K mání jsou stále čtyři místa v mistrovství Evropy. A letos nikomu nepomůže žádná divoká karta. Kdo chce reprezentovat, musí zkrátka a dobře uspět na dráze.

A počítáme, jak chceme, okruh aspirantů na účast v šampionátu starého kontinentu výrazně převyšuje nabídku. Nic jisté nemají ani zkušení harcovníci jako Lukáš Dryml, Josef Franc, Tomáš Suchánek či Zdeněk Simota. Zuby na jejich skalp si brousí nejen mladí jako Matěj Kůs, Filip Šitera nebo Luboš Tomíček, ale také další borci. Obzvl᚝ Richard Wolff se na svítkovské letiště umí perfektně připravit. A jeho skóre z pražského duelu s Rawiczí a z úterní extraligy jej staví do role favorita. Podcenit nejde ani Pavla Ondrašíka a překvapení se můžeme dočkat i z úplně jiné strany.

Příště už dle nového vzoru
Letošní národní kvalifikace je však poslední. Dozajista k velké lítosti diváků, kteří musí želet jarního souboje naší absolutní špičky. A to tím spíše, konkuroval-li podniku v otázce počtu českých hvězd pouze finálový závod mistrovství republiky jednotlivců. Magazín speedwayA-Z se zeptal Petra Moravce, předsedy VV SPD, co předcházelo jeho signálu pro popravčí četu.

„Návrh byl přednesen na poslední valné hromadě,“ vrací se český plochodrážní šéf o několik týdnů zpět. „Souvisel se změnou systému mistrovství republiky jednotlivců ve prospěch seriálu čtyř závodů. A na rozdíl od jiných změn se proti němu neozval nikdo. Stejně jednotné bylo jeho schválení na poslední schůzi VV SPD.“

Nicméně, kdo je však oním pomyslným objednavatelem odstřelu národní kvalifikace? Žádné výhrady proti ním se neozývaly ani veřejně, ani v kuloárech, snad jen s řídkými výjimkami při udělování divokých karet. „Já se přiznám, že jsem nějaké výhrady vyslechl,“ nesouhlasí Petr Moravec. „Jako že na začátku roku mají výhodu ti rozjetí, že kvalifikace kopíruje mistrovství republiky a podobně. A samozřejmě diskutabilnost divokých karet, i když už po dva roky nebyla žádná udělena.“

Počínaje sezonou 2008 vzejde nominace pro mistrovství světa a Evropy výhradně na základě reprezentační úspěšnosti a domácího šampionátu. „Mistrovství republiky bude seriálem závodů, tudíž zřejmě nejspravedlivější systém, který moc nepřipouští náhodu,“ obhajuje Petr Moravec rozhodnutí svého týmu. „Co se divokých karet týče, ani v budoucnu nepředpokládáme příliš jejich využití. Nominační kritéria by měla být dvě, buď úspěch v příslušných závodech mistrovství světa nebo Evropy, což je vlastně také seriál postupových závodů, tady však budeme muset stanovit jasná pravidla bez nemožnosti různých výkladů, a následně národní šampionát. V tuto chvíli existuje, co se nasazení do reprezentace týče, jediná výjimka schválená VV SPD, a to v případě návratu Antonína Švába k závodům na dlouhé a travnaté dráze. Všechny ostatní nominace jsou dány výsledky v šampionátech světa, Evropy nebo republiky.“

Seriál mistrovství Evropy a zrušení národní kvalifikace přináší v otázce nominace náhlý obrat o 180 stupňů. Má VV SPD vlastně nějakou zpětnou vazbu od závodníků v případě tak razantních změn nebo jedná jen citem svých členů? „Ve VV SPD byl mnohokrát předmětem jednání start elitních jezdců v závodě MČR jednotlivců a také řešení jejich startu z ekonomické stránky,“ odráží Petr Moravec smeč. „Seriál závodů by měl přinést kvalitnější závody. Kvalitnější závody by měly přinést zlepšení v obou oblastech. Pořadatel nabídne svým partnerům kvalitnější závod, mezi jezdce se rozdělí více finančních prostředků a věřím, že za jejich menších nákladů. Věřím také, že i toto jednoznačné rozhodnutí v otázce nové podoby šampionátu vzešlo po vyhodnocení jak pořadatelských, tak i jezdeckých kladů a záporů členů SPD.“

Avšak právě vyšší dramatičnost seriálu se zdá být nejsnáze zpochybnitelným argumentem. Příklady z nedávné i vzdálenější minulosti hovoří o opaku, takže v případě seriálu se dají očekávat jeden závod za druhým jako přes kopírák. „VV SPD probíral různé varianty,“ říká Petr Moravec. „Tendence rozhodovat v seriálu závodů se ve světových šampionátech spíše rozšiřuje než zmenšuje. A tak k tomu trendu přistoupí i naše federace. Každý souboj naší elity byl v minulých letech kvalitní podívanou, a tak věřím, že tomu bude i nadále a bude jich více. Navíc stále tvrdíme, že seriál je spravedlivější než jedno finále. Navíc u seriálové podoby se předpokládá vyšší mediální zájem, který nám dnes především u semifinálových bojů chybí.“

Jenže tento systém uzavírá reprezentační vrátka těm závodníkům, kteří se šampionátu republiky nezúčastní nebo v něm třeba kvůli zranění neuspějí. Ke všemu se mistrovství světa a Evropy konají více než půl roku po skončení českého šampionátu. Stav formy reprezentantů tedy bude zkreslen. A nebo přece jen místo průkazných bojů na dráze přijdou ony divoké karty?

„Už jsem řekl, že hlavním cílem je sportovní stránka,“ nachází Petr Moravec odpověď i tentokrát. „Věřím, že nový systém nezavře těm nejlepším nic. Jezdec musí uspět v dlouhodobém seriálu na více drahách, nestačí být nejlepší v jednom nebo druhém závodě. Pak věřím, že se nám nestane, aby se ti nejlepší neprosadili. Jednou mít smůlu jezdec může, stejně jako i to štěstí, ale naším cílem je, aby nás reprezentovali ti dlouhodobě opravdu nejlepší. Proto dvě kritéria, kdy jedním je MS a ME a druhým MČR. Jako jediný nedostatek při přechodu ze systému na systém vidím to, že letos se bude rozhodovat v jednom závodě MČR. Ale zase díky dvěma semifinálovým závodům se snažíme odstranit to, že by nám ti nejlepší v tom finále chyběli, ti se totiž v dlouhodobém seriálu dokáží prosadit.“

Startovní listina národní kvalifikace o ME jednotlivců – dnes 18:15:

O co dnes půjde: výhradně o nominaci pro mistrovství Evropy jednotlivců. Šest míst si budou závodníci vybírat v pořadí: Aleš Dryml (loňský finalista), Adrian Rymel (úřadující mistr republiky) a první čtyři z dnešního závodu.

Krátká jarní procházka historií národních kvalifikací:
17. dubna 2002 – Slaný

Premiéru národní kvalifikace vyhrál Antonín Šváb. Druhý byl Bohumil Brhel, který ve své poslední jízdě před sebe pustil Josefa France, a otevřel mu tak cestu do dodatkové jízdy. Bohumil Brhel nakonec dostal pětistovku pokuty. Důvodem se nestala jeho pomoc klubovému kolegovi, avšak absence na stupních vítězů. Rozjezd vyhrál Lukáš Dryml před Josefem Francem a Mariánem Jiroutem. VV SPD ctil v otázce nominace pro mistrovství světa toto pořadí, by se ozývaly hlasy vyřadit Josefa France kvůli zmiňovanému manévru Bohumila Brhela.

24. dubna 2003 – Praha
Poprvé byla udělena divoká karta. Obdržel ji Lukáš Dryml za své skvělé výkony v předchozí sezoně, protože v termínu národní kvalifikace startoval ve švédské lize. V závodě nenašel přemožitele Bohumil Brhel. Za ním skončili Josef Franc a Tomáš Suchánek, kteří za sebe dokázali odsunout favorizovaného Antonína Švába. První trio získalo místa nejen v mistrovství světa, ale také v mistrovství Evropy.

21. dubna 2004 – Pardubice

Třetí ročník národní kvalifikace hostila třetí dráha. Poprvé se jelo v Pardubicích, které se do historie závodu zapsaly nejtlustším písmem. Tentokrát se ovšem ve Svítkově radovali Pražané. Na stupních vítězů se seřadili v pořadí Bohumil Brhel, Josef Franc a Antonín Šváb. Posledně jmenovaný vyřadil v rozjezdu Adriana Rymela. To se nakonec ukázalo jako klíčové v nominační otázce. Josef Laštovka, tehdejší manažer reprezentace, dal totiž divoké karty bratrům Drymlovým, kteří skončili na pátém a šestém místě. Adrian Rymel vzal zavděk mistrovstvím Evropy společně s dalším v pořadí Pavlem Ondrašíkem, nebo pardubický Dryml Team ho s ohledem na své starty v SGP nestíhal.

21. dubna 2005 – Pardubice

Vzhledem ke zrušení mistrovství světa jednotlivců se v Pardubicích jelo pouze o šest míst v šampionátu starého kontinentu. Zatímco před rokem dobyli Svítkov pražští závodníci, nyní se radovali domácí. Tomáš Suchánek vyhrál všech pět svých rozjížděk a postavil se na nejvyšší stupeň vítězů nad bratry Aleše a Lukáše Drymlovy. Další místo v ME vybojoval čtvrtý Luboš Tomíček. Dvě divoké karty ctily pořadí na pátém a šestém místě – Bohumil Brhel a Marián Jirout.

19. dubna 2006 – Praha
Po dvouleté pauze se loni národní kvalifikace vrátila do Prahy. Kromě míst pro mistrovství Evropy se jelo i o poslední volné místo v znovuobnoveném mistrovství světa. Vyjel si ho neporažený Aleš Dryml. Zatímco Lukáš Dryml dostal divokou kartu jako úřadující český šampion, Bohumil Brhel obdržel druhou za stříbrnou příčku. Před tím se ovšem v rozjezdu musel vypořádat se Zdeňkem Simotou. Do mistrovství Evropy se dostalo automaticky prvních šest, tedy Aleš Dryml, Bohumil Brhel, Zdeněk Simota, Lukáš Dryml, Marián Jirout a Josef Franc. Dvě divoké karty byly přiděleny Luboši Tomíčkovi a Tomáši Suchánkovi, dalším dvěma v pořadí.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pardubice – 19. dubna 11:30
Národní kvalifikace o mistrovství Evropy, která je na programu zítra od 18:15 v pardubickém Svítkově, mění svou podobu hodinu od hodiny. Původně se omluvil Bohumil Brhel s ohledem na své nedoléčené zlomeniny. Včera odpoledne vypadli Antonín Galliani, který potvrdil pověsti o ukončení své činnosti, a také Marián Jirout kvůli pochroumanému ramenu. Slánský manažer Milan Mach večer telefonicky omluvil Miroslava Fencla. A před malou chvilkou na závod rezignoval rovněž nemocný Jan Jaroš. Bližší informace o závodě přinese magazín speedwayA-Z v rámci své hlavní aktualizace o půlnoci.