Zeptejte se: Jakuba Hejrala

Semily – 2. února
Se svou loňskou sezonou může být vcelku spokojen. Poprvé prolomil kvalifikační brány finále českého šampionátu jednotlivců. Stal se jednou z důležitých osobností Mšena. Jejich vítězné tažení první ligou pokračovalo také v baráži, takže se po dvou letech znovu vrátili do extraligy. Debutoval ve druhé polské lize a solidní výkony v barvách Pily mu pomohly k letošnímu kontraktu s Miskolcem. Jakub Hejral, někdejší motokrosař a příležitostný kaskadér, se o všem svěří také našim čtenářům. Příští sobotu totiž bude dalším v řadě českých plochodrážníků, který magazínu speedwayA-Z poskytne exkluzivní rozhovor. A určitě nepřekvapí, že také tentokrát se ho může zúčastnit kdokoliv z vás.


Na rozdíl od některých svých kolegů Jakub Hejral nezamířil nikam do jižních krajů. Naopak jej přespříští víkend čeká halový mítink na šroubcích ve vestfálské Unně. Stojí za tím letošní mírná zima, která se zřejmě zapíše jako nejteplejší za posledních pětaosmdesátých let nebo obchod v jeho firmě FH ložiska?

„Je to daný obojím,“ odpovídá Jakub Hejral. „Zabejvám se firmou desetkrát víc než doteď. Ale každou sobotu a neděli jsem na motokrosu. Jsou špičkový podmínky. Plánovali jsme sice Španělsko jako loni, ale s tímhle počasím na to nemusíme myslet. Chodím tam kvůli fyzičce. A dlouho jsem si nedal na hubu, takže už asi nejsem začátečník (smích)!“

Jakub Hejral plánoval přes zimu také speciální operaci v USA. Ta měla odstranit nepříjemné tuhnutí předloketních svalů po mnoha frakturách z motokrosových závodů. „Kvůli tý operaci jsem taky nevymejšlel nic v zimní přípravě,“ říká. „Ale zatím se to nikam nehlo. Až snad teď. Pozvání však ještě nedorazilo a nemám ani vízum. Navíc začátek sezony je už za měsíc. Pomáhá mi ale hodně cvičení. Takže, jestli si nic nezlomím, budu tu operaci muset odložit.“

Své dotazy pro Jakuba Hejrala můžete vkládat od této chvíle až do příštího pátku 9. března, kdy úderem 21. hodiny provedeme uzávěrku. Chcete-li získat jeho novou autogramkartu s vlastnoručním podpisem, nezapomeňte nám sdělit svou poštovní adresu. Samozřejmě tak nemusíte učinit, známe-li vás z minulých autogramiád. Všechny ostatní podmínky čtenářské účasti na tvorbě exkluzivního rozhovoru zůstávají beze změny.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Rusko uvidí vyrovnané boje

Saransk – 1. března
Světový šampionát družstev na ledové ploché dráze se jezdí již osmadvacet let a za tu dobu jen čtyřikrát nestáli na nejvyšším stupni vítězů jezdci Ruska, potažmo Sovětského svazu. Třikrát je dokázali pokořit Švédové a jednou Němci. Letošní, tedy 29. ročník šampionátu, který se uskuteční o tomto víkendu, tedy 3. a 4. března, pojedou Rusové na domácí půdě v Saransku. Prakticky nikdo nepochybuje o dalším triumfálním tažení sborné, ve hře jsou však ještě další cenné kovy, na něž si mezi jinými brousí zuby i naše reprezentační sestava.

Domácí tým Ruska, který má tradičně velké možnosti výběru kvalitních jezdců, letos pojede v osvědčené sestavě Vitalij Chomicevič a Nikolaj Krasnikov. Tato dvojice mladých jezdců je v současné době bezesporu tou nejsilnější zbraní. Každý z nich má na svém kontě alespoň jeden titul mistra světa jednotlivců a třikrát dokázali zvítězit i v MS družstev, z toho dvakrát spolu. Chomicevič se do národního týmu vrací po roční pauze, když ho vloni nahradil Michail Bogdanov. Třetím mužem ruské sestavy je stejně jako vloni Junir Bazejev. Tento talentovaný, leč trochu nevyzpytatelný jezdec si místo v sestavě zajistil stříbrem z loňského MS jednotlivců a úspěchy v závodech na domácí půdě. Pro Rusy je snad jediná škoda, že uzávěrka sestav byla před zahájením Grand Prix. V týmu tak nefiguruje vítěz prvního i druhého závodu Ivan Ivanov, který mimo jiné vybojoval s Chomicevičem a Krasnikovem tituly z družstev v letech 2004 a 2005.

Největším soupeřem ruské reprezentace je tradičně výběr Švédska v čele s osmapadesátiletým veteránem Sereniusem, který v minulosti participoval na všech třech titulech Tre Kronor v letech 1985, 1995 a 2002. I letos mu bude po boku stát jeho nerozlučný parák Stefan Svensson. Tuto hvězdnou dvojici doplní Torleif Burman. Švédsko již dlouhá léta marně hledá osobnost, která by převzala vedoucí úlohu obou výše jmenovaných jezdců, ale přestože Švédi disponují po Rusku druhou nejsilnější jezdeckou základnou, která jim umožňuje jezdit dokonce ligovou soutěž, překvapivě postrádají jezdce, kteří by se alespoň dokázali probojovat do Grand Prix. Letos tak opět spočívá veškerá tíha odpovědnosti na bedrech dua Serenius – Svensson. Přestože jsou oba účastníky letošní Grand Prix a budou v Saraňsku patřit mezi největší favority, těžko se jim podaří zopakovat senzaci z roku 2002, kdy dokázali porazit Rusy na jejich vlastní půdě.

Na bronzovém stupínku vloni v Berlíně stanuli reprezentanti Finska. Osvědčená dvojice Antti Aakko – Tommy Flyktman nastoupí i v Saraňsku. Letošní navrátilec na ovály ostřílený Aki Ala Riihimäki svými výsledky příliš nepřesvědčil a po jeho propadáku v kvalifikaci MS jednotlivců, připadlo třetí místo v reprezentačním týmu Kai Lehtinenovi.

Tradičně silný tým Německa letos nepůsobí tak sebejistě jako v minulých letech. Z loňských pilířů reprezentace zbylo jen torzo. Po Vjačeslavu Nikulinovi se především z finančních důvodů rozloučil se závoděním i silný Robert Eibl. Pravda úspěšný návrat po zranění kolena slaví největší německá hvězda Günther Bauer, ale jeho dosavadní výsledky v prvních závodech Grand Prix dávají tušit, že mu do bývalé formy ještě hodně schází. Přesto budou Němci, jejichž sestavu doplní talentovaní mladíci Sebastian Gegenbauer a Dmitrij Čaščin, vážnými adepty na jednu z medailí.

Kámen ze srdce mnohým spadl, když svou sestavu pro MS družstev zveřejnilo Rakousko. Letošní výsledky tří nejlepších reprezentantů této alpské země byly jasným signálem, který značně vyzdvihl jejich šance na úspěch v týmové soutěži. Franz Zorn , Markus Skabraut a trochu překvapivě i nestárnoucí Harald Simon si hladce zajistili účast v Grand Prix. O to větší překvapení bylo, když na soupisce národního družstva nefigurovali Zorn ani Skabraut, ale Martin Leitner a Josef Bruckner. Z favoritů na stříbrnou medaili se tak náhle stali outsideři. I tak ale mohou ostatním týmům značně ztrpčit život v boji o přední příčky.

Posledním soupeřem našich borců bude v Rusku reprezentace Nizozemí. Tým, který v MS družstev končí většinou na posledních místech, sice pravděpodobně na medaile nedosáhne, ale Johny Tuinstra ani René Stellingwerf nejsou v mezinárodních závodech žádná ořezávátka a dozajista připraví nejednoho soupeře o cenné body. Škoda jen, že na místo trojky dosadili sice zkušeného, ale dost nevýrazného René Verhoefa místo mladého talentovaného Svena Holsteina, který je mimo jiné mistrem Evropy na travnaté ploché dráze sidecarů.

Jako poslední ve výčtu účastníků nikoli však poslední v ambicích na přední pozice v závodě si představme naši reprezentační sestavu. Centrálním pilířem, se kterým náš tým stojí i padá, je Antonín Klatovský mladší. Antona snad ani netřeba představovat. Jeho forma sice není tak zářivá jako před lety, když sbíral umístění na stupních vítězů v závodech Grand Prix, ale přesto patří bezesporu i dnes k nejužší evropské plochodrážní špičce. Po nešastném odchodu Stanislava Dyka k sobě dlouho hledal kvalitního partnera pro týmovou soutěž. Jeden čas jezdil s velkými úspěchy i v tzv. EURO týmu, pod jehož hlavičkou spolu s běloruským jezdcem Andrejem Jakovlevem a Finem Raimo Henriksonem získali dokonce bronzové medaile.

Pak však po jeho boku jezdecky vyrostl bratr Jan, a stal se tak druhým opěrným bodem našeho reprezentačního týmu. Naší reprezentační trojkou je letos Andrej Diviš. Ten letos vlétl do ledařského světa jako velká neznámá. Prvním závodem v jeho kariéře byla dvojdílná kvalifikace MS jednotlivců v Saraňsku. Tuto příležitost získal díky nezájmu ostatních jezdců o starty v Rusku. Stejnou cestou se dostal i do vyřazovacích bojů mistrovství Evropy v Učaly. Světový šampionát družstev tak bude jeho čtvrtým závodem. Dráhu v Saraňsku už má vyzkoušenou, tak snad urve i nějaké ty body.

Někdo může namítat, že má na takové závody málo zkušeností, ale vzpomeňme na rok 2004. Tehdy dostal v týmu přednost rovněž neznámý Josef Šiška před zkušeným Jaromírem Lachem a nebylo to úplně na škodu. Tehdy se v Inzellu bil jako lev. Letos nejsou naše šance zrovna malé. Startovní pole je velice vyrovnané a výsledek závodů se dá jen těžko předpokládat. Tradičně budeme měřit síly s Holanďany, Němci, Rakušany a Finy. Švédové jsou nevyzpytatelní a mohou vyhořet. Při troše štěstí by to letos snad mohlo zacinkat.

MS družstev – Saransk 3. a 4. března:

Finsko 1 Antti Aakko, 2 Tommy Flyktman, 15 Kai Lehtinen
Švédsko 3 Per Olof Serenius, 4 Stefan Svensson, 16 Torleif Burman
Rakousko 5 Martin Leitner, 6 Josef Bruckner, 17 Harald Simon
Česká republika 7 Antonín Klatovský, 8 Jan Klatovský, 18 Andrej Diviš
Německo 9 Günther Bauer, 10 Sebastian Gegenbauer, 19 Dmitrij Čaščin
Rusko 11 Nikolaj Krasnikov, 12 Vitalij Chomicevič, 20 Junir Bazejev
Nizozemí 13 Johnny Tuinstra, 14 René Stellingwerf, 21 René Verhoef

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)