Frövi – 17. ledna
I když Anglie není kolébkou ploché dráhy, dala sportu levých zatáček smysl a řád. A jmenovat slavné závodníky pocházející z Albionu by zabralo pořádně dlouhou dobu. To ovšem platí pro klasický speedway. Britské závodníky na ledové dráze byste mohli spočítat na prstech jediné ruky. Loni jsme v Divišově měli možnost sledovat Grahama Halsalla, letos se měl českého šampionátu dvojic zúčastnit Mark Uzzell. Suverénním fenoménem letošní ledařské kampaně je ovšem jarní počasí a tak se čtenáři magazínu speedwayA-Z mohou s anglickým závodníkem seznámit alespoň v krátkém rozhovoru.
Sedmačtyřicetiletý strojní inženýr má společně s manželkou Pamelou dva syny, dvaadvacetiletého Malcolma a o dva roky mladšího Andrewa. Jeho cesta do sedla ohřebíkovaného speciálu vedla přes travnatou dráhu, která je za kanálem La Manche tolik populární.
„Jezdil jsem na trávě v Anglii třiadvacet let,“ vypráví Mark Uzzell. „Ale vždy jsem chtěl závodit i na ledě. Když mi bylo čtyřicet, naskytla se mi příležitost jet na trénink do Švédska. A tam mě ty cirkulárky zaháčkovaly. Koupil jsem si motorku a od té doby závodím. Hned ve své druhé sezóně jsem startoval v semifinále mistrovství Evropy v Rusku, což byl velký úspěch. A od té doby jsem měl závody také v Rakousku, Švýcarsku, Švédsku, Nizozemí, Norsku a Finsku.“
Takřka každý český středoškolák se musí učit maturitní otázky týkající se britských reálií. Je tedy všeobecně známé, že teplý Golfský proud vyhřívá Britské ostrovy i v zimě. A by leží severněji než Česká republika, období od listopadu do února je charakterizováno průměrnými teplotami okolo pěti stupňů nad nulou.
„V Anglii nejde nikde trénovat ledovou plochou dráhu,“ líčí Mark Uzzell podmínky, s nimiž je každý uchazeč o zimní plochodrážní odvětví konfrontován. „Zimy jsou opravdu velmi mírné a podobné tomu, co Evropa zažívá nyní. V současnosti jsou teploty v Anglii okolo plus dvanáct. Nejsou tam žádné rychlobruslařské dráhy, pouze krytá kluziště v halách. Ta jsou však příliš malá, aby se na nich jezdilo. Jezera zamrzají jen zřídka, takže není žádná šance na trénink. Zorganizovat závody ve Spojeném království je tedy zhola nemožné. A proto je tady tak málo ledařů. Já sám jsem musel jezdit do Funesdalenu ve Švédsku, abych mohl vůbec trénovat.“
Skandinávská monarchie se nakonec pro Marka Uzzella stalo druhým domovem. „Před osmnácti měsíci jsem se s manželkou přestěhoval do Švédska, abych měl více příležitostí trénovat a závodit,“ popisuje. „Pracuji jako technik ve firmě Bergströms Mekaniska, která mě také sponzoruje. Jenže od té doby, co jsem se přestěhoval, se počasí změnilo. Vypadá stále více jako anglické, takže možná současné klima je moje vina (smích).“
Právě atypické lednové jaro připravilo Marka Uzzella také o premiérový podnik v nové zemi. A jak vlastně došlo k jeho kontaktům s divišovskými pořadateli? „Na podzimním tréninku ve Funesdalenu ve Švédsku jsem se setkal s Antonem Klatovským,“ vzpomíná anglický závodník. „A on mě a dalšího Brita Roba Irvinga pozval, abychom jeli závod dvojic v Divišově. Těšil jsem se, protože bych byl poprvé v České republice a v Divišově, domovském městě slavné Jawy.“
Také ostatní závody Marka Uzzella závisí, zda se paní Zima konečně probudí. A alespoň na pád dní odstrčí Vesnu, razantně se deroucí ke klimatickému kormidlu. „Pokud to počasí dovolí, budu reprezentovat Velkou Británii v kvalifikačním kole mistrovství světa v Penze a v semifinále evropského šampionátu v Luchovici,“ plánuje, aby vzápětí prozradil logistické pozadí svých cest. „Na všechny závody jezdím autem. Ze Švédska je to snadnější než z Anglie. Někdy se dám dohromady s jinými jezdci a dělíme se o řízení.“
A co sedmačtyřicetiletý Angličan pokládá za svůj největší ledařský úspěch? „Můj největší výkon byla porážka Grahama Halsalla v kvalifikačním závodě mistrovství světa v Saransku v roce 2005,“ říká, aby se vzápětí pochlubil i svým snem. „Moje největší ambice je kvalifikovat se a závodit v Grand Prix. A pokud se to nepovede, rád bych využil svých vědomostí, které jsem v tomto sportu získal, abych k tomu pomohl nějakému začínajícímu britskému jezdci.“
Kromě toho jej láká také myšlenka nastoupit po boku Grahama Halsalla s britskými Union Jacky na vestách ve světovém šampionátu družstev. „Tahle možnost by se mi líbila,“ nezastírá. „Bylo by to také dobré pro zbytek týmu, protože jsou ještě další tři britští ledaři – Rob Irving, Roger Newton a Kevin Rowand.“
Mark Uzzell má nakonec i vzkaz pro české pořadatele a fanoušky. „Graham závodí už mnoho let a mnoho pořadatelů si myslí, že je jediný Brit. Takže je pro mě obtížné najít závody. Jsem ale připraven přijet. Pokud má někdo zájem, může mě kontaktovat na e-mailu markuzzell@hotmail.com.“
Foto: archív Marka Uzzella
