Březolupy – 25. listopadu
Zjara plánoval atak na stupně vítězů juniorského šampionátu. Jenže místo se soupeři se spíše potýkal s technikou. A tak si ho silou vesmírné černé díry přitáhla kvalifikace. V průběhu sezóny se však z ní dokázal vymanit a zajet své nejlepší juniorské závody. Ovšem sen o vavřínových věncích se mu prozatím nesplnil. Mimo jiné stačil dvě extraligy za mistrovský Slaný, debut ve druhé polské lize s vestou maďarského Miskolce a podzimní přestup z Březolup na pražskou Markétu. Tohle všechnou jsou témata exkluzivního rozhovoru, který Martin Gavenda poskytl magazínu speedwayA-Z. Ovšem čtenáři se dozví také mnoho dalších věci. A na ty, kteří položili své otázky, čeká podepsaná fotografie nyní už pražského závodníka.
speedwayA-Z: „Začněme nejobligátnější otázkou, kterou je možné rozhovor rozehrát. Co tě vlastně přivedlo k ploché dráze?“
Martin Gavenda: „Líbilo se mi to a chtěl jsem to zkusit. Plochou dráhu jsem měl před očima. S tátou jsem byl na pár závodech. A tady v Březolupech to bylo blízko. Začínal jsem v pěti letech na takovém předělaném pionýru. Měl motokrosovou úpravu. Pak to přešlo na krosku udělanou ze sedmdesátky Simson. Potom už to byl plochodrážní stroj. Chvilku půllitr, pak stopětadvacítka. Na pětistovce jsem jel poprvé ve dvanácti letech. To totiž ještě stopětadvacítky nebyly. Když přišla jedna do klubu, tak mi ji přidělili. Chvilku jsem se na ní projížděl, potom dělal malý kolečka v zatáčce. Nakonec jsem stopětadvacítku odložil a vrátil se na půllitra. První smyk přišel až na podzim. Skoro na konci sezóny. Do tý doby to bylo jen kolo za kolem. První závod byl juniorák ve Slaným (duben 2004 – pozn. redakce). Musel jsem začít o rok později, v patnácti jsem byl zraněný. Měl jsem rozseklé koleno a celé prázdniny marodil. Stalo se mi to tady v Březolupech o tréninku. V nájezdu jsem jel rovno do vrat. Zezačátku to prostě bylo těžké se to naučit, ale pak už to byla hračka.“
speedwayA-Z: „Začal jsi jezdit na stopětadvacítce. Tehdy se ovšem v této kubatuře nepořádaly žádné závody. Myslíš si, že tvoji dnešní následovníci to v tomto směru mají výhodnější?“
Martin Gavenda: „Možná mají výhodu, že si zvyknou na prostředí kolem ploché dráhy. Na styl jízdy asi ne. To je něco úplně jiného. Stopětadvacítka je slabá a ten smyk není ani nějak výrazný. S těma pětistovkama se to nedá srovnat. Akorát si zvykneš na přejímky a jak se všechno dělá. Naučíš se předpisy a dvě minuty před startem. Mně to vůbec nechybělo, měli jsme tréninkové závody. Výhodu dnešní stopětadvacítkáři nemají. Na pětistovce se musí všechno učit znova. Tam nejde jen navalit plný plyn a jedem.“
speedwayA-Z: „Vcelku poklidné období mezi sezónami narušil tvůj přestup z Březolup do Prahy. Co tě k němu vedlo?“
Martin Gavenda: „Jednak v tom byly finanční důvody. Nemám žádné sponzory a v Praze byla nabídka zaměstnání. Je tam lepší zázemí v technickém zázemí a v přípravě. Je to stoprocentně lepší než doma. Teď honím fyzičku. Začali jsme zatím posilovnou, pak přijdou další věci. Hory, horolezecké stěny, rehabilitace. Budu mít klubové motorky. Přes týden jsem v Praze, na víkendy jezdím domů. Už jsem si na to zvyknul. A v přestupu je taky sportovní stránka. Kde potkáš lepší závodníky?“
speedwayA-Z: „Víš už, jaké budeš mít na Markétě jezdecké uplatnění? Praha pojede druhou polskou ligu, a tím se otevírá prostor pro hostování v jiných českých klubech. Na druhou stranu nezavírá ti to dveře při jednáních o polském angažmá?“
Martin Gavenda: „Zatím ještě ne. Praha nemá polskou ligu ještě potvrzenou z polské federace (rozhovor se uskutečnil před zasedáním VV SPD – pozn. redakce). Mám rozjednaný jeden klub. Snad bych měl polskou ligu jezdit, i kdyby Praha nejela. Praha se nepřihlásila do juniorských družstev, tož se třeba do nějakého přidám. O české lize je všechno předčasné spekulovat. Sám ještě nevím, co pojedu. Chtěl bych jezdit i v extralize, ale záleží, co bude na jaře. Ale ještě je dost času.“
speedwayA-Z: „Letos zjara jsi podepsal první polskou ligu v Krosně, ale nakonec jsi přestoupil o patro níže do Miskolce. Proč?“
Martin Gavenda: „Na první ligu jsem si nevěřil. Nebo nevěřil… Bylo to tak, že by tam asi extra výsledky nebyly. Přišla nabídka z Miskolce. Tu jsem podepsal. Jak na mě přišli, vážně nevím. Bylo to až někdy v létě, jezdil jsem tam až na konci sezóny. A odjel jsem ty nejtěžší závody. Gdaňsk, Poznaň. Vždycky se mi podařily nějaké body. Zájem ze strany Miskolce je i pro rok 2007. Ale vše záleží, co s tou Prahou.“
speedwayA-Z: „V barvách Miskolce jsi absolvoval pět utkání. Jak se ti ve druhé polské lize závodilo? Byly starty za Miskolc hodně přínosné?“
Martin Gavenda: „To určitě. Byly. Oni mi hodně poradili. Třeba jak jezdit, se stylem a tak. Hlavně v Miskolci. Když jsem tam přijel poprvé, nevěděl jsem, jak zahnout. Dráha má dvě různé zatáčky. Hlavně ta u depa je hodně za roh. Rovinky jsou dlouhé a hodně úzké. Jeden závod tam byl hodně tvrdý. To jo. Bylo to s Opole. Co jízda, to zmuchlaná motorka. Nikdo nevěděl, jak rozjížďka dopadne. Bylo to hodně tvrdé. Třeba v jedné rozjížďce předjel Polák z třetího místa na první. Zavřel oba vedoucí z Miskolce a sundal je. Bylo dobré poznávat jiné dráhy. Všude byly krásné, tvrdé a rovné. Něco pro mě. Nejlepším momentem byly asi první dva body hned v mé první rozjížďce v Gdaňsku. Bylo to za domácím závodníkem a já je získal startem. Nejhorší to bylo asi s Opole v Miskolci. Ve dvou jízdách jsem dvakrát spadnul. Bylo to v zápalu boje. V Miskolci je výborná atmosféra. Chodí hodně lidí, dobře fandí. A sem tam letí do dráhy i flaška. Ne na nás, ale na soupeře. Přišel i takový moment, když mně to v první jízdě zastavili a vyloučili mě. Ani nevím za co. Zapomněl jsem si zapnout kohoutky. Přestalo mi to jet a v tom momentě se rozsvítily červený světla. Byl v tom zmatek.“
speedwayA-Z: „Se Slaným jsi vybojoval extraligový titul. V týmu ses však objevoval sporadicky, na vyhlášení mistrů vůbec…“
Martin Gavenda: „Na vyhlášení mistrů do Litomyšle jsem nejel, protože jsem si musel připravit motorky na závody do Rakouska. Mám je tady v Březolupech a musím být nachystaný. V extralize jsem jel dvakrát v Plzni. Nic moc. Byly to asi nejhorší závody. Nebo jedny z nejhorších. Nejhorší byl Divišov. Proč, to snad všichni víme… Jestli si dobře vzpomínám, na první extraligu jsem měl motor, co nefungoval dobře. Na tom druhým mi v tréninku prasknul řetěz a šel jsem na hubu. Hodně jsem zvingloval motorku. Při závodech jsem nevěděl, jestli mám točit doleva nebo doprava. Proč jsem nejel častějc, nevím. Extraliga se mi líbila, závody to byly určitě dobré. Bylo to vyrovnané. Srovnat s polskou ligou by se to dalo. Fakt to byly těžké závody a výkonnostně na stejné úrovni jako v Polsku. I neznámý Polák jede dobře. V Praze je nás hodně, takže nevím, jestli se letos dostanu do sestavy. Ale určitě bych se tam rád svezl. Budu se snažit.“
speedwayA-Z: „V první lize se Březolupy už podruhé objevovaly coby slánská farma. Počítalo se s vámi jako s možným pokořitelem Mšena, ale nakonec jste před Prahou neuhájili ani druhé místo. V rozhodujícím klání jsi nakonec chyběl. Jaké byly vlastně tvé vztahy se Slaným?“
Martin Gavenda: „Jestli si dobře vzpomínám, celej závod jsem jel asi jen jednou. Od té doby jsem byl jen náhradník. Když přišla nabídka z Maďarska na stejný termín jako ty Svitavy, dostala přednost. Náhradníka jsem už dělat nechtěl. Nic jiného v tom nebylo. V první lize jsem toho moc nenajezdil, moc se to tedy nedá hodnotit. Doufám, že příští rok se najde příležitost.“
speedwayA-Z: „Před sezónou ses netajil ambicemi atakovat stupně vítězů v juniorském mistrovství republiky. Postupně ses zbavil břemena kvalifikace a zaznamenal zlepšující se výkony. Na bednu to ale nikdy nevyšlo. Dopadne to příští rok?“
Martin Gavenda: „Chtěl bych. Nechci na to myslet předčasně, že už se někde vidím. Když bude všechno fungovat dobře, tak snad… Letos byl hlavně problém s technikou. Vzpomínám si na dvakrát zadřený motor z prvního místa. Řetězy… Smůla byla hlavně v jednotlivcích. Hlavně, že kvalifikace je za mnou. Aspoň jsem si při ní vyzkoušel dráhu a převody. A nemusel na tom promarnit dvě rozjížďky v hlavním závodě. Nejlepší bylo asi Mšeno. A kdyby se nestalo, co se stalo… Tam byla bedna hodně blízko. V Žarnovici mi o den dřív řetězy zničily spojku. Přemýšleli jsme, co s tím uděláme. Nakonec jsme motorku dali dohromady. Doufal jsem v lepší výsledek. Ale nahřáli jsme motorku a už ji nenastartovali. Musel jsem je na tý druhý a ta byla slabší. Takže jsem byl rád za těch pár bodů. V Plzni jsem pak zkazil tu poslední jízdu. Startoval jsem zvenku a myslel, že to vyjde. Jelo to dobře, ale v půlce zatáčky se tam začal motat Galič. A zbrzdil mě. Ještě jsem dotahoval Martina, ale to až ve třetím kole. Na tu hrůzu jsem s celkovým výsledkem spokojenej. Uvidíme, co příští rok.“
speedwayA-Z: „Divoký pád ti sebral šanci na medaili v šampionátu republiky do devatenácti let. Ten pojedeš příští rok naposledy. Budou právě devatenáctky tvým stěžejním bodem závodnického programu nebo tvé aspirace leží někde jinde?“
Martin Gavenda: „Jedu to naposledy. Chtěl bych co nejlepší výsledek. V českém rámci, ale klidně i v reprezentaci. Letos to v devatenáctkách bylo stejně jako celý rok. Vždy se něco pokazilo. V Pardubicích to byl hlavně ten jeden start. Asi jsem chtěl až moc. Tak moc jsem chtěl, až jsem to po to…“
speedwayA-Z: „Po bronzu v šampionátu juniorských družstev v roce 2005 přišel letošní propad ve výsledkové listině. By jste prakticky ani jednou nejeli v optimální sestavě, páté místo asi leží daleko za očekáváním, že?“
Martin Gavenda: „Nikdy jsme se nesešli kvůli škole. Já měl zkoušky, Martin Málek měl zkoušky a jeli to nějací mladí Pražáci. Něco se posbíralo. Jináč si myslím, že výsledem by možná mohl být lepší. Školu jsem prostě dokončit musel. Jinak bychom možná promluvili výrazněji. Ale možná ne. To jsou ty kdyby…“
Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:
Verča: „Ahoj Martine, chtěla jsem se zeptat, proč jsi šel zrovna na Markétu a jestli tam máš nějakého kamaráda. Díky a hodně štěstí v příští sezóně.“
Martin Gavenda: „O tom jsem se už zmiňoval. Kamarádi jsme tam všichni. Známe se ze závodů.“
Radim Mach: „Martine, kam až to chcete dotáhnout v ploché dráze? Účast v GP nebo vítězství v seriálu GP? Jaké jsou vaše plány pro příští sezónu?“
Martin Gavenda: „Grand Prix? To je všechno sen, ale co z toho bude, ukáže čas. V příští sezóně bych chtěl hlavně polskou ligu a devatenáctky. A dobrý výsledky v jednotlivcích doma i v zahraničí.“
Roman Beneš: „Pokud si dobře pamatuji, závodil jste v juniorských družstvech za Březolupy společně s Málkem. Proč z Březolup odcházíte – tuším že Málek rovněž? To je to vážně tak špatný na Moravě pro Vaši další jezdeckou karieru?“
Martin Gavenda: „Že by Březolupy měly vliv na to, že odcházím, to ne. Ale do dvojice nemám juniora. Martin Málek v juniorech končí, Ríša Frištenský taky, takže není, kdo jet. Špatné to není, jezdecký vliv to nemá. A důvody jsme už zmiňovali.“
Michal Jirka: „Ahoj, jaké soutěže chceš jezdit v další sezóně? Budeš stále jezdit polskou ligu? A nepřemýšlíš ještě o nějaké jiné zahraniční soutěži? Děkuji za odpovědi.“
Martin Gavenda: „Chci jet polskou ligu, samozřejmě. Kdyby ještě něco bylo, bral bych to. Pokud bych jel za Miskolc, byla by tam i maďarská liga. A možná i jejich mistrák. Anglie a Švédsko ještě asi příští rok ne. Na to je čas.“
Lukáš Jirka: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat jakou máte nejoblíbenější dráhu? Děkuji za odpověď.“
Martin Gavenda: „Nejoblíbenější je asi Žarnovica. Je rychlá, široká a rovná. Žádné díry, vždy ji dokáží dobře připravit. A celý stadión je pěkný. Tam jsem se nejvíc těšil na první závody. Která je nejhorší, těžko říct. Pokaždé je to jinačí. Vždy udělají jinou dráhu. Ale asi Kopřivnice. A se ji snaží udělat jakkoliv, vždy to nestojí za nic.“
Martin Gavenda děkuje:
„Generálnímu sponzorovi takovi. Mechaniku Martinu Šerému za výpomoc. Panu Plzákovi a AK Březolupy. Také za zajištění spolupráce s firmou Mitas při vývoji a testování pneumatik. A všem, kteří mi jakkoliv pomohli.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)