Mladá Boleslav – 5. října
O sezóně 2004 může Filip Šitera hovořit jako o stříbrné. Tehdy totiž získal z českých šampionátů tři tituly vicemistra. Na cestě vzhůru jej však loni přibrzdily problémy mechanického rázu. Spolupráce s pardubickým ladičem Oldřichem Řezníčkem ovšem tento problém odstranila. A letos se už dostavily tituly ve všech třech českých juniorských mistrovstvích a první lize navíc podtržené extraligovým stříbrem. Úspěchem skončilo také účinkování Filipa Šitery v Polsku. Společně s Wroclawí vyhrál extraligu a v tamním šampionátu juniorských družstev skončil třetí.

„První sezóna v Polsku a hned titul v extralize,“ libuje si Filip Šitera. Nicméně po jarním trénincích a sparingových utkáních si na svůj ligový debut s vestou Wroclawi musel přece jenom chvilku počkat. „K dohodě došlo přes zimu. Dali mi kontrakt, podepsal jsem ho, ale jel až v půlce sezóny. Nakonec jsem startoval v pěti závodech.“

Na pozici juniora v nich absolvoval jedenáct rozjížděk. Jednou projížděl cílem druhý, pětkrát třetí a pětkrát nebodoval. Zisk sedmi bodů a jednoho bonusu ku dává average 0,727. Filip Šitera je v tomto ohledu devětašedesátý v tabulce, avšak překonává řadu svých polských vrstevníků.

Jak své vystoupení před polským publikem vnímá samotný závodník? „Působilo to na mě dobře,“ nezastírá. „Byly tam hvězdy z Grand Prix a do ochozů chodilo moc diváků. Dráhy byly dobrý, nejlepší ve Wroclawi. Byla hluboká, takže se dalo předjíždět. Venku byly ovály tvrdý, což mi nevyhovovalo. Nešlo předjíždět, záleželo hodně na startech. Ale kupodivu jsem v Polsku měl nejlepší starty ze všech závodů,“ naráží Filip Šitera na svou slabinu, díky níž ovšem několikrát zvedl diváky ze sedadel stíhací jízdou.

I v polské extralize však dokázal předjíždět. „Jeden z nejlepších momentů byl v Bydhošti,“ vrací se ve své paměti. „Předjel jsem Krystiana Klechu. Udělal jsem tak mistra světa z juniorskejch družstev na jeho domácí dráze. Ale těch zážitků bylo víc. Třeba na oslavách jsem byl po boku Jasona Crumpa. Ten titul pro mě znamená hodně. Ty český byly v jednotlivcích, to se nedá přirovnat.“

Po oslavách před domácím publikem poslední zářijovou neděli však Filip Šitera neměl čas spát na vavřínech. Čekalo jej náročné třídenní turné na trase Slaný – Březolupy – Tarnow. A v sázce bylo opravdu hodně. Rozhodující extraliga, v níž mohla Plzeň skončit se stříbrem na krku stejně jako v baráži. Prestižní finále mistrovství republiky jednotlivců. A nakonec finále polského šampionátu juniorských družstev.

Titul vyhrál Rzeszow před Bydhoští. Filip Šitera s Dánem Nicolaiem Klindtem skončil třetí. „Jednou nám to zastavili, když jsem byl první,“ naznačuje Filip Šitera šance na lepší výsledek. „A Nicolai Klindt měl dvakrát defekt. Tyhle body nás stály titul. Mně tentokrát motory jely. V Březolupech jsem měl problémy s oběma motorkama. Doteď nevím, co to bylo. Zkouším už třetí zapalování, měním svíčky, karburátory, ale pořád to dělá to samý. V Tarnowě byla jiná dráha než v Březolupech. Hrozně dlouhá a tvrdá.“

Tarnowský závod vyvrcholil zvláštní jízdou o pohár místního producenta chemikálií. „Tam jsem byl třetí, kousek za druhým,“ říká Filip Šitera. „Pořád jsem si hlídal Krzysztofa Buczkowského. Ten měl nakonec defekt. Až v poslední zatáčce jsem útočil na druhýho, ale nevyšlo to.“

Tarnow byl pro plzeňského juniora důležitým také v otázce dalšího směřování kariéry. „Podepsal jsem tam kontrakt s Wroclawí na další sezónu,“ svěřil se. „Dali mi garanci více závodů, protože tam budeme jen dva junioři. Kdyby byly všechny závody a já dělal body, byl bych maximálně spokojenej.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)