Pardubice – 22. října
Pátek třináctého byl pro Pardubice nešastným dnem. Baráž ve Mšeně se nesla v duchu pokračování letošní východočeské smůly. A celek, který na přelomu tisíciletí hovořil o stříbrné medaili jako o neúspěchu, vypadl z elitní ligové společnosti. Něco podobného se předtím stalo pouze dvakrát, naposledy v sezóně 1970! Jakmile pominul prvotní šok, vynořily se otázky: Pojedou skutečně Pardubice v 1. lize, nebo mají potenciál ovlivnit jednání o rozšíření extraligy? Nerozpadne se jim jezdecký kádr? A co bude se stadionem ve Svitavách? Magazín speedwayA-Z o tom hovořil s Petrem Moravcem, místopředsedou klubu.
„Ukažte někoho, kdo snáší neúspěch dobře,“ vystihl Petr Moravec pardubickou náladu po vyřazení v baráži. „My měli možná trochu štěstí v tom, že jsme se tím nemohli vzhledem k závodu o Zlatou přilbu zaobírat příliš dlouho, ale věřte, že klidné spaní jsme především v pátek třináctého neměli. Víme, že jsme extraligu prohráli především v první polovině, po které jsme byli poslední, ve druhé části jsme obsadili druhé místo, ale ztrátu jsme nedohnali. V té první polovině jezdili až na jedinou výjimku čeští reprezentanti. V závodech mistrovství světa a Evropy nás reprezentovali čtyři pardubičtí senioři a jeden junior. Myslím, že v daný okamžik bychom se všichni špatně srovnávali s tím, kdybychom někoho z nich nechávali stát a místo něho jezdil cizinec. Zřejmě tohle nás stálo extraligu. Nechceme se vymlouvat na zranění, těch bylo letos asi nejvíc v historii a nám v průběhu celé extraligy i baráže kádr doslova pokosilo. Bojovali jsme s nepřízní osudu až do konce a myslím, že bez tří nejlepších jezdců by se záchranou měli problém i ostatní.“
Aby došlo k rozšíření extraligy na pět celků, je potřeba minimálně tří hlasů jejich účastníků. A minimálně Plzeň a Slaný jsou proti. A nebo snad mají Pardubice nějaké politické páky, jak tento poměr sil změnit? „Prohráli jsme na sportovním kolbišti a nemáme možnost budoucnost extraligy ovlivnit,“ uvědomuje si Petr Moravec realitu. „Spolu s Olympem jsme již loni byli pro rozšíření této soutěže, protože v tuto chvíli je v této zemi přesně pět klubů 
majících potenciál tuto soutěž jezdit a myslíme si, že deset závodů plus jedno velké finále by extralize pomohlo. Nehledáme žádné kličky, ani nečiníme žádné tlaky. Svůj názor předneseme na rozhodujícím jednání VV SPD, a buď budeme pátým účastníkem Extraligy nebo nás prostě čeká příští rok 1. liga.“
Pokud půjdou Pardubice do první ligy, ubude nižší soutěži jeden klub. Ale také jeden stadion, protože Východočeši už nebudou závodit ve Svitavách. „Se svitavským klubem spolupracujeme vlastně od obnovení ploché dráhy ve Svitavách,“ řekl Petr Moravec. „Naši jezdci se tam cítí jako doma, ale v okamžiku, kdy nebudeme mít v soutěži druhý tým, je logické, že doma jsme v Pardubicích. V tuto chvíli nemůžu říct, co se na plochodrážním stadionu v Cihelně příští rok pojede. Pokusíme se tamní dráhu nějak využít, ale jak, to budeme moci zřejmě říci až po listopadovém jednání VV SPD.“
Pardubice mají jezdecký potenciál obsadit obě ligové divize. Nicméně, co se stane, budou-li závodit v první lize? Z kádru jejich závodníků jsou volnými jezdci pouze bratři Drymlové. „Bratři Drymlové se rozhodnou, co bude dále, až někdy v únoru,“ odpověděl Petr Moravec. „Ale zatím preferují start v mateřském klubu. Všem musí být zřejmé, že pokud chceme zpět do extraligy, kam zatím vede pouze cesta přes první ligu a vítězství v následné baráži, nemůže žádný klub počítat s uvolněním, by jen jediného jezdce vázaného k pardubickému klubu. Samozřejmě, pokud budou mít zájem, umožníme jim hostování, ale kmenově budou patřit AMK ZP Pardubice. To znamená, že určitě nebudou jezdci základních sestav, ale pouze hosté. Naším cílem je udržet v závodní kondici všechny jezdce, aby v závěru sezóny byli všichni schopni vrátit do Svítkova extraligu.“
Dlouhá léta na špici ligy:
Dějiny české ligy jsou prakticky totožné s dějinami pardubického klubu. Celek byl už u premiérového ročníku 1956 a v lize krajských družstev (1956 – 1962) vystupoval pod hlavičkou pardubického kraje a od reorganizace státní správy v roce 1960 jako výběr východočeského kraje. Po třech sezónách v tehdejší první třídě spadl do nižší divize, ale roku 1960 byl už zpátky a dobyl bronz. V následující sezóny, kdy se jela liga naposledy, stejný výsledek zopakoval.
Zápolení družstev se na naše ovály vrátilo až v sedmašedesátém ve formě Poháru Světa motorů. Pardubice, už pod názvem AMK Zlatá přilba, skončily ve své skupině poslední. O rok později závodily ve druhé lize, kterou vyhrály. V sezóně 1970 však opět vyšší ligu opustily – naposledy před letošní baráží.
Mezitím došlo na ligové scéně k zásadní změně. Od roku 1971 se jezdilo systémem čtyřčlenných družstev a vyšší soutěž začala být nazývána extraligou. Pardubice vyhrály svou skupinu v první lize a jely kvalifikaci o dvě místa v extralize s Kopřivnicí, Českými Budějovicemi a Plzní. V dramatické bitvě skončily druhé, přičemž rozhodující slovo k postupu řekl i tehdy čtyřiačtyřicetiletý matador Rudolf Havelka.
Počínaje sezónou 1972 byly tedy Pardubice pokaždé součástí extraligy. V tomto ohledu jim může konkurovat jedině pražský Olymp. Východočeský tým se mohl pochlubit prvním titulem v sezóně 1978. Další přidaly v letech 1982, 1984 a 1989. V extralize osmičlenných družstev (1991 – 1995) nikdy na titul nedosáhl. Nicméně na přelomu tisíciletí nastala pravá pardubická éra, o čemž svědčí tituly z let 1999, 2001, 2002 a 2004.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a archív autora
