Extraliga: Tarnow 41 vs. Wroclaw 49 (Filip Šitera 1 0 = 1).
1. liga: Krosno 50 (Martin Vaculík 3 3 1 1 3 = 11) vs Lublin 39.
2. liga: Miskolc 42 (Martin Gavenda X 0 = 0) vs.Poznaň 48, Opole 57 vs. Rawicz 33 (Věroslav Kollert 0). Martin Gavenda v sobotu absolvoval také maďarský pohár družstev – Simon a Wolff 46, Hajdu Volán 41, Miskolc 31 (Martin Gavenda 2 0 1 1 1 = 5), Kistokaj Speedway 5.
Archiv pro měsíc: Září 2006
Češi se podíleli na předkrmu pro německé finále
Berghaupten – 9. září
Dnes se v německém Berghauptenu koná finále národního šampionátu na dlouhé dráze. V rámci doprovodného programu se včera na nové 262 metrů dlouhé ovále pro speedway konal také mezinárodní závod. V něm získal vítězství Matthias Kröger (11 bodů), jemuž na stupních vítězů dělali společnost Robert Barth (11) a Max Dilger (8). Nejlepším cizincem byl Miroslav Fencl (7), který obsadil pátou příčku. Pavel Ondrašík (9) skončil šestý, Dominik Jech (0) patnáctý.
Adrian Rymel uzavřel fenomenální mšenskou sérii až v dodatkové jízdě
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Svitavy – 9. září
Mšeno dnes ve Svitavách dokončilo své vítězné tažení letošní první ligou, když nakonec vyhrálo také podruhé přeložené osmé kolo. Tentokrát však mělo namále, protože celek dost pronásledovala smůla. Jakub Hejral upadl, Věroslavu Kollertovi prasknul válec a za závěrečnou nulou Filipa Šitery stojí parádní svíce po vylétnutí pásky. Přesto však Mšeno dokázalo pacifikovat pražskou Markétu, která ho tu a tam vystřídala na čele průběžné klasifikace. Nakonec po dvaceti jízdách měly oba celky shodný počet bodů. Ke slovu přišel rozjezd, který přinesl reprízu podobného duelu z pátečního Mšena. Také dnes Adrian Rymel na dravého Matěje Kůse dokázal vyzrát. Díky zisku třech velkých bodů tak pražská Markéta v závěrečné klasifikaci překonala Březolupy. Moravský tým, oslabený zahraničními starty a zraněními, byl v dnešním závodě až čtvrtý za Pardubicemi.
Praha válčí se Mšenem
Mšeno už bylo více než měsíc jasným prvoligovým vítězem. A Pardubice by se už z posledního místa nemohly odlepit ani v případě svého senzačního vítězství. Závěru první ligy tak dával dramatický nádech boj Březolup s Prahou o závěrečné druhé místo. I když v tomto směru by spíše patřilo užití podmiňovacího způsobu. Měl dávat, kdyby…
Zatímco Pražané nastoupili v nejsilnější možné sestavě, Lubomír Vozár měl takřka prázdné ruce. Miroslav Fencl závodil v Berghauptenu, Martin Gavenda v Maďarsku. Svou účast na poslední chvíli odřekli také Martin Málek a Patrik Linhart. Březolupský manažer musel narychlo během sobotního dopoledne povolávat Petra Babičku a zajišovat mu motor.
Vzhledem k situaci v tabulce potřebovaly Březolupy stůj co stůj dokončit závod před Prahou. I když to za daných okolností nevypadalo příliš reálně, na začátku závodu se z toho stala realita. Věroslav Kollert totiž musel už ve druhém kole úvodní jízdy opustit vedoucí příčku s prasklým válcem.
Tři body zdědil Vladimír Višváder, který po startu rázně zpacifikoval Pavla Fuksu a Adama Vandírka. Když vzápětí Martin Vaculík vedl druhou jízdu od startu až do cíle, staly se Březolupy vedoucím týmem. Jenže se z toho netěšily dlouho. Richard Frištenský do rozjížďky s číslem tři ani nenastoupil. Prasklé štefty na hlavě motoru znamenaly, že si pro své další účinkování musel vypůjčit motocykl od Vladimíra Višvádera. A Petr Babička vyšel ze čtvrté jízdy bodově naprázdno.
Přesně opačnou cestou se vydalo Mšeno. Po zmiňované poruše Věroslava Kollerta nedovezl body ani Jakub Hejral. Sice se snažil vylepšit svou třetí příčku, ale ve druhém kole skončil pádem. Situaci v táboře přeborníků začal zlepšovat až Filip Šitera. V prvním výjezdu juniorské jízdy objel Hynka Štichauera. Další triumf a tentokrát ve stylu start – cíl dodal v rozjížďce s číslem čtyři Adrian Rymel. Richard Wolff ve druhé zatáčce překonal Jaroslava Petráka a v průběžném pořadí nastala kuriózní situace. Všechny čtyři týmy měly po šesti bodech.
Do druhé série vkročila nejlépe pražská Markéta. Richard Wolff excelentně odstartoval. Dokonale se orientoval v tlačenici první zatáčky a mařil jeden útok Filipa Šitery za druhým. „Je to dřina v tom vedru,“ konstatoval na půl v žertu, na půl vážně, když vítězně protnul metu.
Mšeno vzápětí srovnalo krok, když Adrian Rymel odvedl Matěje Kůse. Jenže Věroslav Kollert vytěžil z rozjížďky s číslem sedm jediný bod. A Antonín Galliani přitom vyhrál, když za sebou krátce po startu nechal Hynka Štichauera. V další jízdě to ovšem bylo přesně opačně. Jakub Hejral se v první zatáčce dostal spodem do čela před Jaroslava Petráka. Ale Adam Vandírek zůstal na třetím místě.
Po osmi jízdách byla tedy pražsko – mšenská bilance nerozhodná. Bylo jasné, že oba celky svedou bitvu o vítězství. Tím pádem hasly poslední naděje Březolup. A to tím spíše, klesly-li až za Pardubice. Ve druhé sérii se o bodový zisk postarali pouze Vladimír Višváder a Martin Vaculík. Oba skončili třetí. „Škoda, že mě Richard Wolff vyvezl,“ litoval Martin Vaculík páté jízdy. Ale bylo to fair play. Tak se to jezdí. Já bych mu udělal to samé!“
Praha se nechce pustit
V dosavadních sedmi závodech letošní první ligy nebývalo zvykem, aby se někdo dlouhodobě držel mšenských závodníků. A natož, aby se s nimi střídal v čele průběžné klasifikace. Na podobné drama jsme si museli počkat až do závěrečného podniku.
Po druhé sérii se zdálo, že Mšeno nasazuje k obvyklému trháku. Adrian Rymel vyhrál devátou jízdu bez sebemenších problémů s konkurencí. A Filip Šitera hned na to sebral Adamu Vandírkovi první místo už v první zatáčce. V obou případech však Antonín Galliani a Adam Vandírek brali po dvou bodech.
V rozjížďce s číslem jedenáct se konečně dočkali také domácí fanoušci. Hynek Štichauer dokázal odrazit počáteční nápor celé čtveřice. A nakonec se radoval z prvního pardubického vítězství, které jeho celek ještě více oddálilo od Březolup. Zato Moravané připisovali už pátou nulu za sebou.
Vladimír Višváder sice začínal za Hynkem Štichauerem, avšak v prvním výjezdu se okolo něj jen mihnul Richard Wolff. Dopředu se tlačil i Jakub Hejral, avšak Březolupák ne a ne povolit. Teprve až na protilehlé rovince třetího kola našel mšenský borec cestu k jednomu bodu.
„Bojuju jako sviňa,“ nechal se Jakub Hejral slyšet o chvilku později v depu. „Tyhle závody s Vladem jsou bomba. Užili jsme si to oba. Dvakrát jsme si vyměnili pozice. On nechtěl slevit, já taky ne. Jen škoda, že nám mezitím kluci odjeli…“
Přesně tři jízdy potřeboval Matěj Kůs, aby při svém debutu ve Svitavách projel cílem jako vítěz. V rozjížďce s číslem dvanáct rychle vyzrál na Martina Vaculíka. A protože Věroslav Kollert projel cílem až na třetím místě, dostala se Praha o jeden bod do čela.
„Tohle je stejně zkurvená dráha jako Plzeň,“ zněl nečekaný komentář z úst Matěje Kůse během třetí přestávky. „Jede se mi na ní stejně blbě. Ale tuta je lepší, že po rovinkách máš aspoň rychlost. První dvě rozjížďky jsem tápal, teď už jsem spokojenej. Uvidíme, jak to půjde dál.“
Z pražského úhlu pohledu to šlo dál dobře. Richard Wolff vyhrál třináctou jízdu, aniž by vedení z rukou pustil aspoň na okamžik. Věroslav Kollert však dodal dva body, což drželo Mšeno stále na dostřel Praze. O drama se tentokrát staral Roman Andrusiv. Celá čtyři kola dotíral na Vladimíra Višvádera. A teprve v posledním oblouku se dostal před něj na třetí místo.
Závěrečná zatáčka se stala rozhodující také v rozjížďce s číslem čtrnáct. Matěji Kůsovi nevyšel start, ovšem v první zatáčce za sebou nechal Pavla Fuksu. Vedoucí Jakub Hejral byl však mnohem tvrdší oříšek na rozlousknutí. A když to nešlo silou, uchýlil se pražský junior ke lsti.
Celou dobu vedoucího Mšeňáka přesvědčoval, že v žádném případě nehodlá útočit jinak než okolo vnitřní čáry. A právě v poslední zatáčce zkusil pravý opak. Po vnější straně Jakuba Hejrala objel. Markéta vedla už o tři body.
Drama skončilo až v rozjezdu
Jenže stačila jedna jediná jízda a situace na čele průběžné klasifikace byla opět nerozhodná. Adamu Vandírkovi vůbec nevyšla rozjížďka s číslem patnáct. A Adrian Rymel se naproti tomu rychle zbavil Martina Vaculíka. Hned zaútočil i na vedoucího Hynka Štichauera. Jeho manévr vnitřkem druhého oblouku mu přinesl úspěch.
Ovšem pardubický junior takřka současně kontroval. Senzace v podobě skalpu mšenského fenoména se ale nekonala. Ve druhém kole byl Adrian Rymel na protilehlé rovince hodně rychlý. To mu pomohlo ve druhé zatáčce. Už na jejím začátku byl po vnější straně rychlejší.
Filip Šitera vzápětí odvedl Antonína Gallianiho a spálil na prach všechny jeho nájezdy. Tím pádem dostal Mšeno o jeden bod zase zpátky do čela. Navíc na Prahu se valila další pohroma. Adam Vandírek během úvodního kola sedmnácté jízdy po lehkém pádu klesl na poslední místo za Richarda Frištenského.
Pražské věci však pomohl Roman Andrusiv. Po perfektním startu se usadil v čele. A Věroslav Kollert si na něm vylámal zuby. Ve druhé zatáčce mu to spodem takřka vyšlo, avšak pardubický závodník stačil odvrátit nebezpečí včas.
Pražané však chystali ofenzívu. Matěj Kůs vzal v první zatáčce osmnácté jízdy z jedné vody na čisto Jakuba Hejrala a Martina Vaculíka. A když se březolupský závodník pokusil vrátit na stejném místě ve druhém kole zpátky, zvednul se Pražanův stroj na zadní a vyhnal nájezdníka daleko na venek od ideální stopy.
I mistr tesař se občas utne. Filip Šitera, který letos vyhrál už čtyři šampionáty naší země, předvedl na startu předposlední rozjížďky parádní svíci. Když se vyhrabal zpod svého motocyklu, pokračoval v jízdě, avšak na body neměl šanci za normální situace dosáhnout.
„Už jsem se naučil startovat,“ komentoval s koňskou dávkou sarkasmu svůj startovní manévr o chvilku později. „Ale když tak dobře startuješ, bolí tě to. Loket, noha, koleno a hlavně hrudník, jak to na mě spadlo.“
Naštěstí pro Mšeno ve Vladimíru Višváderovi bouchly saze. Po vylétnutí pásky rychle upaloval dopředu. Antonín Galliani sice vytrvale útočil na vedení březolupského závodníka, nicméně ten jej nakonec donutil ostrouhat. „Je to profesionální vykrejvač,“ řekl Antonín Galliani na adresu Vladimíra Višvádera. „Měl jsem sjetou gumu a jen se přetáčel. Mohl jsem ho jedině objet a tam mě nepustil.“
Do poslední jízdy nastupovala Markéta s jednobodovým náskokem na Mšeno. Jenže Adrian Rymel bojoval jako lev. Start jej vynesl do čela, avšak v první zatáčce ho podjel Richard Wolff. Mšenský závodník však zopakoval svůj manévr s nájezdem do druhé zatáčky. A po venku převzal vedení zpátky do svých rukou.
Ve své podstatě si tak zajistil další start. Bodové zisky obou celků byly vyrovnány a Antonín Kasper nemohl do rozjezdu nasadit nikoho lepšího než svého leadera. Milan Špinka proti němu poslal Matěje Kůse, který se svitavský ovál rychle naučil.
Repete jejich duelu o vítězství ve Mšeně předešlého večera vyšlo lépe Adrianu Rymelovi. Po startu se ujal vedení. Matěj Kůs zaútočil silně už v prvním nájezdu. Hodně kousal i ve výjezdu, avšak Adrian Rymel měl všechno pod kontrolou. Po čtyřech kolech mohli statistici zaznamenat, že Mšeno zůstalo v letošní první lize bez porážky.
Hlasy z depa
„Ale se štěstím,“ reagoval Adrian Rymel na připomínku magazínu speedwayA-Z, že během čtyř dnů vyhrál už třetí rozjezd. „Jednou v tom byl ten řetěz. A včera tam měl Matěj už namířeno a dneska taky. Chtěl jsem vyhrát, i když guma už nebyla ideální. A vím, že Matěj jede dobře.“ Mšeno díky němu nakonec vyhrálo i osmý prvoligový závod. „První liga mě bavila,“ hodnotil Adrian Rymel kvalitu soutěže. „Užil jsem si ji. Byla výborná spolupráce v týmu, takže spokojenost největšího zrna. Všechno je paráda. Asi nastoupím i v baráži. Mám novej motor, co mi dělal Sean Wilson. A už si na něj zvykám.“
„Vyhráli jsme, tak to vidím dobře,“ měl optimistickou náladu také Filip Šitera. „Teď mám povinnost se do zejtra vyléčit z toho pádu na polskou ligu. Je to v pohodě, jen doufám, že to nebude bolet. Máme jedny z nejdůležitějších závodů, kde nasbírám hodně zkušeností. Takový zkušenosti se tak lehce málokde získají.“ Vedle závěrečné svíce připravil mšenského juniora o body už jedině Richard Wolff v páté jízdě. „Nechtěl jsem bláznit,“ vrátil se Filip Šitera k jejich duelu. „On odstartoval. A na týhle dráze se nedalo moc předjíždět. Materiál na venku nedržel. A dávat to krutě pod něj? To nebyly zas tak důležitý závody, abych se zranil.“
„Posral jsem to,“ sypal si Richard Wolff popel na hlavu. „Nevyhrál jsem tu poslední jízdu. Start byl dobrej. Pak jsem to pouštěl ven, ale chtělo to o zub dolů. Nebylo to tolik rychlý. A musel bych Aďu brutálně sprasit.“ Pražská Markéta nakonec v hodině dvanácté odstřelila Březolupy z druhého místa. „S výsledkem je spokojenost,“ svěřil se pražský kapitán se svým názorem. „Mšeno nebylo k poražení. Měli širokou základnu. Bylo by hezký je porazit dnes. Nepovedlo se, nevadí. Jsme druhý celkově. A to je to podstatný. A jsou podstatný i jiný věci.“
„Dobrý,“ stručně vystihl své pocity Matěj Kůs. „V první jízdě jsem měl blbej převod, ve druhý jsem dal jinej a ve třetí už na to přišel. Ptal jsem se všech, kdo tam co má. A já měl o hodně těžší převody. Pak jsem Kubovi naznačoval, že jsem na lajně a v poslední zatáčce ho objel venkem. To samý jsem udělal i Maovi Vaculíkovi.“ A nakonec ho Milan Špinka poslal do dodatkové jízdy. „Za dva dny jsem jel dvakrát rozjezd s Aďou,“ pustil se Matěj Kůs do vyprávění. „Po startu jsme tam byli stejně. Zasednul jsem to a chtěl ho vyvézt na hrách. Aďa však není měkkej. Už byl dvě tři motorky přede mnou a nešlo to dojet. Celkové druhé místo je dobrý, ale dnes škoda toho jednoho bodu.“
„Po dlouhý době jsem jel devadesátku a zvyknul si už na karbec,“ naznačoval Adam Vandírek možný konec svých technických trablů. „Přešel jsem na spojku LZ a už se těším na další závody. Už by mi to mělo jet, doteď to byla tragédie.“ Takže dnes konečně spokojenost? „Mrzí mě akorát, že jsem spadl,“ řekl pražský junior. „Sluníčko mi svítilo do obličeje. Složil jsem to, ale už jak to skákalo přes ty díry, věděl jsem, že spadnu.“
„Škoda, že jsme tady netrénovali,“ litoval Hynek Štichauer. „Pro malou účast to padlo. Byla to fakt škoda. První dvě jízdy jsem si s tím nevěděl rady. Byl jsem tady letos poprvý.“ Přesto však byl nejlepším mužem domácího týmu. „Jel jsem průměr,“ odmítl pardubický závodník superlativy na svou adresu. „Mám změny v motoru, který mi nevyhovujou. Možná by to chtělo vrátit k tomu, jak to bylo dřív.“
„Poslední jízda se mi zadařila,“ liboval si Roman Andrusiv nad svým vítězstvím v rozjížďce s číslem sedmnáct. „Jinak se mi jelo špatně. Když člověk nejezdí, je rozklepanej. Ubývá ta jistota na motorce. Ke konci závodu jsem se srovnával. A s poslední rozjížďkou jsem spokojenej. Tak by to mělo bejt pořád.“ A co čeká Romana Andrusiva v nejbližší době? „V sobotu Divišov,“ odpověděl bez váhání. „Mohlo by bejt trošku štěstíčka. A příští rok, jestli seženu peníze, budu zase jezdit.“
„Byl jsem rozježděnej,“ komentoval závod Vladimír Višváder. „Měl jsem toho plný kecky. Ke konci jsem se naštval, jel a vyhrál. Stálo mě to dost energie. Rval jsem to rukama a srdíčkem. A musím ještě něco udělat se svým strojovým parkem.“ A jak březolupský závodník vnímá pokles svého družstva na celkové třetí místo? „Není to zklamání,“ odpověděl. „Nikdo se v tom stejně nevyzná, když každej někde hostuje.“
1. PDK Grepl Mšeno | 39 | |
Filip Šitera | 3 2 3 3 0 | 11 |
Adrian Rymel | 3 3 3 3 3 | 15+3 |
Jakub Hejral | F 3 1 2 1 | 7 |
Věroslav Kollert | E 1 1 2 2 | 6 |
Jaromír Otruba | DNR | |
2. AK Markéta Praha | 39 | |
Antonín Galliani | 2 3 2 2 2 | 11 |
Adam Vandírek | 1 1 2 0 0 | 4 |
Matěj Kůs | 1 2 3 3 3 | 12+2 |
Richard Wolff | 2 3 2 3 2 | 12 |
Patrik Doubek | DNR | |
3. ZP Pardubice 2 | 25 | |
Jaroslav Petrák | 1 2 0 1 F | 4 |
Hynek Štichauer | 2 2 3 2 1 | 10 |
Roman Andrusiv | 1 0 1 1 3 | 6 |
Pavel Fuksa | 2 0 1 1 1 | 5 |
4. AK Březolupy | 17 | |
Vladimír Višváder | 3 1 0 0 0 3 | 7 |
Martin Vaculík | 3 1 2 1 2 0 | 9 |
Petr Babička | 0 0 0 0 – | 0 |
Richard Frištenský | – 0 0 – 1 | 1 |
Závěrečná prvoligová tabulka:
malé body | velké body | |
1. Mšeno | 375 | 32 |
2. Praha | 209 | 19 |
3. Březolupy | 218 | 18 |
4. Pardubice | 156 | 11 |
Česká první liga 2006 v detailech:
BŘE | MŠE | PHA | MŠE | PHA | BŘE | SVI | SVI | TOTAL | |
23.4. | 1.5. | 23.5. | 16.6. | 28.6. | 22.7. | 19.8. | 9.9. | ||
Grepl Mšeno | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 32 |
49 | 52 | 54 | 44 | 45 | 45 | 47 | 39 | 375 | |
Adrian Rymel | 15 | 14 | 15 | 12 | 11 | – | 15 | 15 | 97 |
Filip Šitera | 12 | 15 | 15 | – | 11 | 14 | – | 11 | 78 |
Věroslav Kollert | 13 | 9 | 5 | 11 | 7 | 10 | 12 | 6 | 73 |
Jakub Hejral | 9 | – | 8-R | 14 | – | 11 | – | 7 | 49 |
Karel Průša | DNR | 14 | 11 | 7 | 8 | – | 8 | – | 48 |
Jan Jaroš | – | – | – | – | 8-R | 10 | – | – | 18 |
Pavel Ondrašík | – | – | – | – | – | – | 12 | – | 12 |
Jaromír Otruba | – | – | – | DNR | – | DNR | DNR | DNR | – |
Markéta Praha | 1 | 3 | 3 | 2 | 3 | 1 | 3 | 3 | 19 |
15 | 24 | 29 | 23 | 30 | 17 | 32 | 39 | 209 | |
Richard Wolff | – | – | 11 | 16 | 12 | 7 | 12 | 12 | 70 |
Antonín Galliani | 4-R | 10 | 8 | – | 14 | 2 | 11 | 11 | 60 |
Matěj Kůs | 4 | 10 | 8 | – | 3 | 7 | – | 12 | 44 |
Adam Vandírek | 4 | 2 | 1 | 1 | DNR | 0 | 7 | 4 | 19 |
Patrik Doubek | 0 | 2 | 1-R | 3 | 1 | 1-R | 2 | DNR | 10 |
Jakub Fabian | – | – | – | 3 | – | – | – | – | 3 |
Michal Matula | 3 | 0 | – | – | – | – | – | – | 3 |
Pavel Pučko | – | – | – | – | – | – | 0-R | – | 0 |
Dominik Jech | – | – | – | DNR | – | – | – | – | – |
Březolupy | 3 | 2 | 2 | 3 | 2 | 3 | 2 | 1 | 18 |
32 | 22 | 25 | 38 | 25 | 31 | 28 | 17 | 218 | |
Martin Málek | 12 | 9 | 8 | 10 | 10 | 10 | 13 | – | 72 |
Miroslav Fencl | 12 | 2 | 12 | 14 | 10 | 10 | – | – | 60 |
Martin Vaculík | – | – | 3 | 5 | – | 7 | 12 | 9 | 36 |
Vladimír Višváder | 5-R | 6 | 1 | 9 | 4 | – | 3 | 7 | 35 |
Martin Gavenda | 2 | 5 | 1-R | DNR | ** | 4 | – | – | 12 |
Richard Frištenský | – | – | – | – | – | DNR | 0 | 1 | 2 |
Patrik Linhart | 1 | – | – | – | – | – | – | – | 1 |
Petr Babička | – | – | – | – | 1 | – | – | 0 | 1 |
Radim Chod | – | – | – | – | – | – | DNR | – | – |
Pardubice | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 | 2 | 11 |
24 | 21 | 12 | 14 | 20 | 27 | 13 | 25 | 156 | |
Hynek Štichauer | 13 | 10 | 5 | – | 12 | 13 | – | 10 | 63 |
Jaroslav Petrák | 6 | 1 | 3 | 4 | 4 | 9 | 5 | 4 | 36 |
Pavel Fuksa | 3 | 3 | 3 | 6 | 4 | 4 | 3 | 5 | 31 |
Roman Andrusiv | 2 | 7 | 1 | 4 | – | 1 | 4 | 6 | 25 |
Michael Hádek | – | – | – | – | – | – | 1 | – | 1 |
Luboš Velinský | – | – | DNR | 0 | 0 | – | DNR | – | 0 |
Ladislav Kratochvíl | – | – | * | – | – | – | – | – | – |
Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv. ** Martin Gavenda byl v sestavě Březolup, avšak kvůli poruše svého automobilu nedorazil.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Greg Hancock si spravil náladu za Prahu
Daugavpils – 9. září
Zatímco česká velká cena před čtrnácti dny Gregu Hancockovi vůbec nesedla, dnes si v lotyšském Daugavpilsu spravil náladu. Hladce pronikl až do finálové jízdy, kde nakonec připravil o vedení Antonio Lindbäcka. Švéd nakonec skončil druhý před Nicki Pedersenem. Andreas Jonsson, čtvrtý účastník finálové jízdy, byl vyloučen za zavinění pádu Nicki Pedersena.
SMF1 | SMF2 | FIN | |||
1. Greg Hancock, USA | 3 1 2 3 3 | 12 | 1. | 1. | |
2. Antonio Lindbäck, S | 3 2 3 3 2 | 13 | 1. | 2. | |
3. Nicki Pedersen, DK | 3 3 2 2 3 | 13 | 2. | 3. | |
4. Andreas Jonsson, S | 0 3 1 2 3 | 9 | 2. | U | |
5. Jason Crump, AUS | 2 3 3 2 1 | 11 | 4. | ||
6. Matej Žagar, SLO | 1 3 3 2 2 | 11 | 3. | ||
7. Scott Nicholls, GB | 2 2 0 3 2 | 9 | 3. | ||
8. Leigh Adams, AUS | 1 1 0 3 3 | 8 | 4. | ||
9. Jaros³aw Hampel, PL | 1 2 3 1 E | 8 | |||
10. Bjarne Pedersen, DK | 2 2 1 0 2 | 7 | |||
11. Hans N. Andersen, DK | 3 0 E 0 1 | 4 | |||
12. Tomasz Gollob, PL | 2 0 2 0 0 | 4 | |||
13. Kasts Poudzuks, LAT | 0 1 2 1 0 | 4 | |||
14. Piotr Protasiewicz, PL | 1 0 1 1 1 | 4 | |||
15. Niels-Kristian Iversen, DK | 0 1 1 1 1 | 4 | |||
16. Lee Richardson, GB | 0 E E – – | 0 | |||
17. Grigorijs Laguta, LAT | 0 | 0 | |||
18. Andrejs Korolovs, LAT | 0 | 0 |
Jason Crump 181, Greg Hancock 124, Nicki Pedersen 109, Andreas Jonsson 107, Leigh Adams 100, Hans N. Andersen 92, Matej Žagar 89, Antonio Lindbäck 86, Jaroslaw Hampel 85, Scott Nicholls 76, Tomasz Gollob 76, Bjarne Pedersen 75, Niels-Kristian Iversen 48, Tony Rickardsson 41, Lee Richardson 38, Piotr Protasiewicz 27.
Adrian Rymel je prvním výhercem Křišálového poháru
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 8. září
Včerejší večer se ve Mšeně nesl ve znamení vzpomínkového klání na Antonína Kaspera. Prvním držitelem krásného putovního poháru z broušeného skla se stal Adrian Rymel. Ten sice v v rozjížďce s číslem jedenáct podlehl Matěji Kůsovi, avšak neporazitelný pražský junior se v závěrečné sérii musel sklonit před Antonínem Gallianim. O vítězi tedy musel rozhodovat rozjezd. V něm měl vrch právě Adrian Rymel, zatímco Matěj Kůs se navzdory vší snaze před něj nedokázal natrvalo dostat. Třetí příčka patřila Filipu Šiterovi, jenž se musel sklánět pouze před dvojicí Pražanů, kteří se umístili před ním.
Matěj Kůs osaměl v roli leadera
Už jen letmý pohled na vesměs českou špičku, která do Mšena přijela vzdát hold Antonínu Kasperovi, dával tušit skvělou podívanou. Úvodní dvě série na dobře připravené dráze, na níž se tentokrát snášela jedině chvála, vyprofilovaly dva horké favority. Adriana Rymela a Matěje Kůse, kteří své první dva starty proměnili ve vítězství.
Matěj Kůs se poprvé dostal ke slovu v rozjížďce s číslem tři. Tu zpočátku ovládl Richard Wolff. Matěj Kůs zkusil útok vnějškem první zatáčky, ale uspěl až v nájezdu do druhého kola. Vzápětí evidentně zpomalujícího Richarda Wolffa předčil i Martin Vaculík. „Mezi košem a zadním kolečkem je rozpěrka,“ vysvětlil Richard Wolff poté, co se z třetího kola vrátil do depa pěšky. „A mechanik ji tam dal obráceně…“
Svého druhého triumfu se Matěj Kůs dočkal v páté jízdě. I tentokrát musel bojovat, protože se na rošt postavil s Pavlem Ondrašíkem a Filipem Šiterou, dvojicí vítězů z první série. Pavel Ondrašík vedl jen chvilku. A během dvou kol klesl až na chvost. Matěj Kůs od něho převzal vedení v prvním výjezdu. V čele jel poměrně bez větších problémů, protože Filip Šitera se na druhé místo posunul teprve až na konci druhého okruhu.
Adrian Rymel rozehrál závod v rozjížďce s číslem čtyři, kterou s přehledem vyhrál. O mnoho těžší to však neměl ani v šesté jízdě. Richard Wolff si na něho sice brousil zuby, avšak sám měl starosti s Antonínem Gallianim. Celé jedno kolo ho měl z pravé strany vedle sebe, než se ho zbavil.
Pro vývoj závodu byla důležitá jedenáctá jízda, která svedla oba neporažené dohromady. Matěj Kůs ukázal svému sokovi výfuk už po vylétnutí pásky. A pak mu celá čtyři kola nedal ani náznak šance. „Soustředil jsem se, abych hlavně odstartoval,“ líčil okolnosti vedoucí k jeho třetímu vítězství. „Rozhodčí to tam trošku podržel. Dal jsem do startu všechno a byl o motorku před ním. Dal jsem to na venek a hlídal Aďu. Jen jsem se otočil, kde je, a pak už jenom jel.“
Na stejné úrovni s Adrianem Rymelem byl Filip Šitera, který v desáté jízdě odvedl Hynka Štichauera. Vysoko mířil také Marián Jirout. V první jízdě mu nevyšel start, takže stačil překonat jen Věroslava Kollerta. Ale pak už vítězil. „Jsem na tom psychicky blbě,“ řekl magazínu speedwayA-Z po osmé jízdě, kterou vyhrál před Petrem Vandírkem. „Pořád bulím. Ale odjedu ještě jednu jízdu…“
Petr Vandírek, který naposledy závodil loni v říjnu při Posledním nalévaní v Liberci, právě v osmé jízdě získal jediné dva body. „Sedím na tom teď podruhý,“ prozradil magazínu speedwayA-Z. „A dávám to tady dohromady. Teď jsem tam měl jinej kaburátor. A stará guma, tak co?“ Čtyřiačtyřicetiletý matador ovšem už v dalších třech jízdách neviděl kvůli poruchám ani jednou cíl.
Ani Marián Jirout netušil, jak prorocká slova prve vyřkl. V rozjížďce s číslem dvanáct nejprve odrazil Němce Marco Müllera, aby posléze celá čtyři kola vzdoroval Miroslavu Fenclovi a Richardu Wolffovi. A pak skutečně odstoupil. Nevedlo ho k tomu pouze psychické rozpoložení při vzpomínce na Antonína Kaspera, ale také zničený motor.
Adrian Rymel svého kolegu dohnal
Po třech sériích tedy vedl neporažený Matěj Kůs před Adrianem Rymelem a Filipem Šiterou, kteří byli prozatím nuceni oželet jediný bod. Čtvrtá pětina nikterak nevybočila z tohoto trendu. Adrian Rymel zaúřadoval v rozjížďce s číslem třináct. Rychle odstartoval, a než Pavel Ondrašík v prvním oblouku vyřešil Miroslava Fencla, byl pryč. V patnácté jízdě si neméně suverénně počínal Filip Šitera. Nejsložitější to měl Matěj Kůs. Nejenže musel startovat hned dvakrát kvůli přerušení jízdy po pádu Jakuba Hejrala v první zatáčce, ale navíc jej při restartu proháněl Hynek Štichauer.
Kromě vedoucí trojice se vynořil další uchazeč o stupně vítězů. Martin Vaculík na úvod prohrál nejdříve s Matějem Kůsem a poté i s Hynkem Štichauerem. Na svou třetí jízdu už dal optimální převod a tříbodový výsledek se dostavil. V žádném případě však nepřišel bezplatně.
Po vylétnutí pásky se totiž do čela probil Jakub Hejral. Šestnáctiletý Slovák mu však visel na zadním kole jako klíště. A na rovince už sám udával tempo, by se domácí závodník snažil do čela vrátit. Po chybě v posledním oblouku však dokonce klesl až na poslední místo.
„Nevím,“ pokrčil rameny, když se jej magazín speedwayA-Z v depu zeptal, co tam vyváděl. „Jako debil jsem si najel k mantinelu. Koplo mě to, až mi to málem vyjelo z pod zadku. A jen jsem koukal, jestli to vytočím.“
Jeho problémy však nechaly Martina Vaculíka v klidu. V rozjížďce s číslem čtrnáct v první zatáčce objel Marco Müllera a Antonína Gallianiho. Druhý triumf jej rázem přiblížil stupňům vítězů. O všem se mělo rozhodnout v závěrečné sérii.
Tady se o největší překvapení postaral Antonín Galliani. By v dosavadním průběhu závodu nebyl příliš výrazný, nyní předvedl exkluzivní start. Matěj Kůs za jeho zády nestačil zírat. A rychlejší klubový kolega se mu rychle vzdálil z bitevní vzdálenosti.
První prohra Matěje Kůse logicky přihnala spoustu vody na náhon mlýnu Adriana Rymela. Ten si s dokonalou bravurou rychle poradil jak s Filipem Šiterou, tak s Martinem Vaculíkem, které mu rozpis závodu přihrál najednou do poslední rozjížďky. Plzeňáka tím pádem poslal na třetí místo, Slovákovi zavřel šanci na pódium a sám si na poslední chvíli nadělil šanci bojovat o vítězství.
Měl totiž stejný počet bodů jako Matěj Kůs, takže ke slovu přišel rozjezd. A ten měl Adrian Rymel dokonale pod svou kontrolou. Po vylétnutí pásky neváhal a zostra svému klubovému kolegovi zahradil cestu.
Jeho manévr ovšem nesebral Matěji Kůsovi odhodlání, aby se právě jeho jméno skvělo jako první v seznamu držitelů křišálového putovního poháru. V nájezdu do druhého kola se okolo Adriana Rymela přehnal na první příčku. Adrian Rymel ovšem kul pomstu.
Oba letěli do následující zatáčky bok po boku. Matěj Kůs se však v ní přetočil a upadl. Takřka současně zablikala červená světla. Bylo rozhodnuto. Adrian Rymel se stal prvním vítězem vzpomínkového závodu na Antonína Kaspera. A Matěj Kůs se mohl utěšovat, že třeba za rok. Ve Mšeně se totiž mluví o začátku tradice. Pořadatelé plánují, že by podnik pořádali vždy v den odchodu Antonína Kaspera z tohoto světa.
Hlasy z depa
„Jsem spokojen,“ zářil Adrian Rymel. „Motor šlape. A na to jakou zkurvenou náladu jsem měl celej den, tak to šlo. Matěj jel výborně a jsem rád, že byl druhej. Taky tráví dost času v dílně. V rozjezdu mi to jelo dobře. Měl jsem trošku problém na startu. A Matěj jel výborně.“ Dnešní závod se nesl v duchu vzpomínání na Antonína Kaspera. Jak by na něho zavzpomínal Adrian Rymel? „Mám na něj tucty vzpomínek,“ reagoval. „A jedna, co mě teď napadla, je tak speciální, že ji nemůžu zveřejnit. Byl to náš člověk. Utekl nám do nebíčka dřív, než se stačilo rozjet všechno, co plánoval. Bude nám chybět.“
„Škoda, že mi nevyšla ta poslední jízda,“ trošku litoval Matěj Kůs. „Těšil jsem se na svou první kompletku bodů v životě. Neměl jsem však už hranu. Dráha se měnila a ke konci z toho byl už beton.“ A tak nakonec musel do rozjezdu s Adrianem Rymelem. „Udělal jsem špičku,“ líčí Matěj Kůs klíčové momenty dodatkové jízdy. „A dal to pod něj. Vyšlo to super. Nájezd jsem dělal v půlce zatáčky, ale nenechal mi ani centimetr. Radši jsem to přetočil. Ale stejně jsem si zvedl náladu po Plzni. S Aďou jsme dobrý kámoši a vítězství si zaslouží.“ Také Matěj Kůs se svěřil na vzpomínku na Antonína Kaspera. „Tonda byl můj vzor,“ řekl. „Dneska jsem si pro něho přál zajet lepší výsledek. Když byla minuta ticha a taky v tom kostele, jsem si na něj zavzpomínal. A nikdy nezapomenu jemu a panu Kasperovi staršímu, co pro mě udělali. Díky za všechny rady.“
„Dopadlo to, jak to dopadlo,“ řekl Filip Šitera. „Nemůžu pořád vyhrávat (smích). Ale nic si z toho nedělám. Kluci jeli dobře. Nechci se vymlouvat, ale nešel jsem sem se špičkovou technikou. Chtěl jsem si zkusit hlavně starty, co mně nejdou.“ Filip Šitera se na dráze s Antonínem Kasperem nemohl potkat. „Máma s ním vyrůstala,“ podělil se o vzpomínku. „Já ho moc neznal, občas jsme jen popovídali. Byl to super člověk. Hodně dokázal poradit a určitě si tyhle závody zaslouží.“
„Škoda, že jsem v prvních dvou jízdách neměl optimální převod,“ líčil Martin Vaculík. „Byl velmi lehký. Taky se mi mohly líp dařit starty, ale čtvrté místo je super. Ten závod jsem jel pro Tonyho. A to je pro mě pocta. Možná jsem ještě do poslední rozjížďky mohl dát rychlejší převod a udělat něco se spojkou. Dráha byla úplně nejlepší, co jsem ve Mšeně zažil.“ A jak slovenský junior na Antonína Kaspera vzpomíná? „Co on jezdil, si pamatuju,“ řekl. „Jezdil za Gniezno a v Grand Prix. To jsem viděl na kazetách. Ze Žarnovice si však na něho nevzpomínám. Když jsem potom začal závodit na GM, spolupráce z jeho strany byla skvělá. Byl to super člověk. A mimořádný jezdec. Takhle na něho stále vzpomínám.“
„Byl to takovej tréninček,“ nechal se slyšet Hynek Štichauer. „Ale snažil jsem se. Díky horší technice se musím víc zabíjet. V první jízdě jsem doplatil na to, že nebyl trénink, a tak jsem neznal motorku. Přední vidlice je hnutá ještě od Kolleráka z Plzně.“ A vzpomínka na Antonína Kaspera? „Žádnou speciální nemám,“ odpověděl Hynek Štichauer. „Nikdy jsem mu neřekl jinak než dobrý den. Spíš se znám s jeho otcem, který mě na svých soustředěních hodně naučil. Tondu jsem samozřejmě viděl závodit. S Bohoušem Brhelem to pro mě byl velkej vzor. Absolutní stálice v tý době.“
„Měl jsem zatmění mozku,“ hodnotil svůj výkon Antonín Galliani. „To je asi z toho, jak jsem včera koukal na zatmění Měsíce (smích). Až ke konci jsem udělal dobrý změny. Předtím jsem jen stál a ničil motor. Neměl jsem co zkazit. A tak jsem to na poslední jízdu zkusil.“ A jak jemu ulpěl v paměti Antonín Kasper? „Vzpomínám na něj v dobrým,“ svěřil se. „V posledním roce jsme se sblížili skrz angažmá v Opole.“
„Mezi košem a zadním kolečkem je rozpěrka,“ vysvětloval Richard Wolff důvody ztráty prvního místa ve své úvodní jízdě. „A mechanik ji tam dal obráceně. K tomu můžu říct jedině: no comment. Ale mrzí, když odstoupíš z prvního místa. Na to je ale omluva. Jel jsem na bednu, ale pak mi spadla motivace a rozhodilo mě to. S motorkou jsem byl spokojenej, ale jedna jízda chyběla k doladění. Zkurvil jsem rozjížďku s Mariánem. Myslel jsem, že páska půjde nahoru, ale rozhodčí si mě vychutnal.“ Richard Wolff jako závodník stejného klubu Antonína Kaspera dobře znal. „Mám ho v paměti jako velkýho sportovce,“ řekl. „Byl jedinej z našich, kdo zabodoval v Grand Prix. Samozřejmě velká osobnost plochý dráhy. Těch jeho dobrejch výsledků je strašně moc. Vždy byl oporou týmu. A já to dnes jel jako každej, abych vyhrál.“
Vzpomínkový závod o Křišálový pohár Antonína Kaspera ml.:
1. Adrian Rymel, Olymp Praha | 3 3 2 3 3 | 14+3 |
2. Matěj Kůs, Markéta Praha | 3 3 3 3 2 | 14+2 |
3. Filip Šitera, Plzeň | 3 2 3 3 2 | 13 |
4. Martin Vaculík, SK | 2 2 3 3 1 | 11 |
5. Hynek Štichauer, Pardubice | 1 3 2 2 2 | 10 |
6. Antonín Galliani, Markéta Praha | 2 1 1 2 3 | 9 |
7. Pavel Ondrašík, Olymp Praha | 3 0 2 2 1 | 8 |
8. Richard Wolff, Markéta Praha | E 2 1 2 3 | 8 |
9. Marián Jirout, Pardubice | 1 3 3 – – | 7 |
10. Jakub Hejral, Mšeno | 2 0 1 1 3 | 7 |
11. Marco Müller, D | 2 1 0 1 2 | 6 |
12. Miroslav Fencl, Slaný | 1 1 2 1 1 | 6 |
13. Věroslav Kollert, Mšeno | 0 0 1 1 1 | 3 |
14. Petr Vandírek, Plzeň | 0 2 E E E | 2 |
15. Michael Hádek, Plzeň | 0 1 0 0 0 | 1 |
16. Adam Vandírek, Markéta Praha | 1 0 0 0 0 | 1 |
17. Jaromír Otruba, Mšeno | E 0 | 0 |
Vložené jízdy 125 ccm:
1. Eduard Krčmář, Slaný | 3 3 3 3 | 12 |
2. Roman Čejka, Slaný | 2 2 2 2 | 8 |
3. Tomáš Habada, Slaný | 1 1 1 F | 3 |
4. Jaroslav Hladký, Markéta Praha | 0 0 0 1 | 1 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Fotbal komplikuje televizní přenos z Březolup
Praha – 9. září
Letos se prostřednictvím sportovního kanálu ČT4 plochá dráha prezentovala v televizi mnohem častěji než v posledních letech. Dokonce poprvé od září 1989 mohli diváci veřejnoprávní televize sledovat ligový závod. Extraliga ze Slaného se na obrazovkách objeví ještě jednou, nicméně nad přenosem z finále šampionátu jednotlivců v Březolupech visí otazník. A za ním stojí fotbal.
Fotbal přitom paradoxně otevřel prostor pro výrobu záznamu ze slánské extraligy. Ani jeden z českých klubů nehraje ve stejný den v lize mistrů, takže Česká televize má dostatečné kapacity. Jenže problém nastává druhý den. Březolupský závod koliduje s pohárem UEFA. A všechny naše týmy zrovna mají svá utkání. Z toho dva ke všemu hrají doma.
Tím pádem fotbal odčerpá veřejnoprávní televizi veškerou přenosovou techniku. Klíčovým faktorem na misce vah je i ekonomika. Zatímco plochodrážní přenosy jsou zadarmo, utkání poháru UEFA bude Česká televize prodávat do zahraničí.
„Zatím je to v jednání,“ komentoval vzniklou situaci Petr Moravec, předseda VV SPD. „Musíme něco vymyslet. Zkoušíme sehnat někoho, kdo to v Březolupech vyrobí místo ČT. A pokud to nedopadne, chtěli bychom jako náhradní řešení prosadit přenos z baráže.“
Televizní diváci se však mohou těšit na pardubickou Zlatou přilbu. Ta bude vysílána v přímém přenosu od začátku semifinálových jízd až do konce. Navíc na ČT4 poběží repríza, ale její vysílací časy ještě nejsou známy.
Co letos uvidíme na obrazovkách veřejnoprávní televize:
27.9. | extraliga Slaný | 80 minut – záznam (18:45) |
28.9. | finále MR Březolupy | v jednání |
15.10. | ZP Pardubice | přímý přenos (15:10) + repríza |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)