Archiv pro rubriku: MČR Na dlouhé dráze

Startovní listina dlouhodrážního šampionátu se zaplňuje

Mariánské Lázně – 17. března
Už jen necelé dva měsíce nás dělí od víkendu v Mariánských Lázních. Jeho vyvrcholením se bezesporu stane nedělní mistrovství světa. Zajímavou podívanou však bezesporu přinese také sobotní program. Vedle mezinárodního závodu starých pánů nás totiž bude čekat mistrovství republiky. Na tvorbě startovní listiny se z velké části podílel plzeňský matador Karel Kadlec. A ten magazínu speedwayA-Z exkluzivně prozradil detaily z doposud tajné startovní listiny.

„Startovka je z devadesáti procent hotová,“ chlubí se Karel Kadlec. „Akorát si Míra Musil nechal volné místečko pro eventuálního dalšího českého jezdce. Plus pro některé zahraniční jezdce, kteří se vynoří s českou licencí. Loni ji měl například italský veterán Barbetta, letos ji možná budou mít i další.“

Nicméně pojďme ke konkrétním jménům. „Zatím víme český jezdce,“ začíná Karel Kadlec z národnostní stránky. „Beru to podle pořadí loňskýho mistráku. Zdeněk Schneiderwind, Pavel Ondrašík, Jaroslav Pták, Richard Wolff a já. Slyšel jsem, že Pepa Franc by měl zájem, takže ten je do závorky. Opět Tonda Klatovský, jestli bude chtít opět jet.“

Zbytek startovní listiny doplní cizinci. „Českých jezdců máme sedm,“ počítá Karel Kadlec. „Pak jede Musilovo lákadlo na diváky Nynke de Jong. A její bývalý přítel Rony Stüdemann. Z Holandska přijedou Sjoerd Rozenberg a Henry van der Steen. Potom norská výprava Kenneth Borgenhaug, Marius Rokeberg a Kim Rudi Mortensen. Ti s sebou vezmou i Argentince Lisandra Husmana. Ten přes zimu závodí doma a přes léto je v Norsku.“

Pracovní podoba startovní listiny MR dlouhá – Mariánské Lázně 5.5. 13:00:

Česká republika Zdeněk Schneiderwind, Pavel Ondrašík, Jaroslav Pták, Richard Wolff, Karel Kadlec, Josef Franc?, Antonín Klatovský?
Nizozemí Nynke de Jong, Sjoerd Rozenberg a Henry van der Steen
Německo Rony Stüdemann
Norsko Kenneth Borgenhaug, Marius Rokeberg a Kim Rudi Mortensen
Argentina Lisandro Husman

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Zdeněk Schneiderwind opět vládl Mariánským Lázním

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 18. června
Zdeněk Schneiderwind včera v Mariánských Lázních potvrdil post české plochodrážní jedničky. V podniku, jehož jízdy byly s ohledem na namáhání motorů v tropickém vedru zkráceny na tři kola, nepoznal ani jednou hořkost porážky a stal se po zásluze domácím šampiónem. Druhý skončil Nor Kenneth Borgenhaug před Pavlem Ondrašíkem, který si třetím místem spravil chu po Bielefeldu. Do áčka se kvalifikoval ještě Jaroslav Pták, avšak po špatném startu nakonec skončil s rozsypaným převodovým řemenem. Richard Wolff, pronásledovaný technickými problémy, vyhrál béčko. Karel Kadlec v něm po několika hutných sprškách dojel třetí. Ledař Antonín Klatovský se hlavně učil. A že je pilným žákem, potvrdil výhrou ve finále C. Smůlu měl Marek Čejka. Po čtvrteční tréninkové kolizi s traovým maršálem se mu hned v první jízdě rozpadnul motor.

Češi v rolích hlavních hrdinů
Sedm českých závodníků se objevilo ve startovní listině letošního domácího šampionátu na dlouhé dráze. A to ještě dvě jména vypadla. Jiří Petrásek si ze záludného horského okruhu v Teterowě přivezl také poukaz na berličky a svůj start si na poslední chvíli rozmyslel Jan Jaroš.

Naštěstí někteří z britských veteránů měli s sebou ležaté motory a pořadatel je nechal jet také mistrovství republiky. Startovní listina tak byla opět zaplněná od jedničky až po osmnáctku. Scházel však náhradník, což se projevilo jako problém už od první série. V poslední zatáčce třetího kola totiž odešel Marku Čejkovi motor a domácí borec se už na ovále neobjevil.

Právě namáhání motorů na dlouhatánském kilometrovém ovále přimělo jury po dohodě se závodníky snížit počet kol na tři. Aby to však náhodou nebylo někomu líto, kompenzací byla dvě semifinále. Zatímco posledních šest čekalo už jenom finále C, jejich dvanáct lepších kolegů mělo jednu šanci bodovat navíc.

V roli žhavého favorita nastupoval do závodu Zdeněk Schneiderwind. „Ve čtvrtek se mi dařilo, včera vůbec a tak doufám, že dnes zopakuju spíš ten čtvrtek než včerejšek,“ nechal se slyšet před závodem. A už v první jízdě dne nenechal nikoho na pochybách, že to myslí smrtelně vážně.

Startovní manévr se musel opakovat, protože se páska zvedla pouze na jedné straně. Napodruhé vše klaplo a Pražan vystřelil rychle do čela. Jenže vnějškem první zatáčky se před něj dostali Alessandro Milanesse a Klaus Gerdeman. Zdeněk Schneiderwind ovšem protáhl nájezd do druhé zatáčky a vyjížděl z ní jako první. Ital na cílové rovince kontroval, leč už před následujícím obloukem jel ve vedení opět Zdeněk Schneiderwind.

O pět bodů se musel servat také Pavel Ondrašík. Sice nejlépe odstartoval, avšak v prvním oblouku ho předčili Sjoerd Rozenberg a Karel Kadlec. Pražan však ze třetího místa osnoval pomstu. Na konci prvního kola se jí dočkal plzeňský závodník, ve druhé zatáčce následujícího okruhu rovněž vedoucí Holanďan.

Zatímco Zdeněk Schneiderwind a Pavel Ondrašík museli o vítězství válčit, Jaroslav Pták vyhrál třetí jízdu ve stylu start – cíl. „Připravil jsem se na to a zbytek se uvidí na dráze,“ nechtěl před závodem komentovat názor, že právě on může v boji o zlato sehrát úlohu černého koně. Po výsledku třetí jízdy však mnohým tato slova připadala jako prorocká.

Trio českých vítězů však na sebe narazil v páté jízdě. A tady to nejlépe vyšlo Zdeňku Schneiderwindovi, jenž vodil pole závodníků od startu až do cíle. Jaroslav Pták svedl úspěšnou bitvu o druhé místo s Pavlem Ondrašíkem, jemuž nedal ani náznak šance na předjetí.

České triumfy i potíže
Trojlístek českých závodníků logicky opanoval první příčky průběžné klasifikace. Zdeněk Schneiderwind zůstával po dvou jízdách neporažen, Jaroslav Pták ztratil bod, Pavel Ondrašík dva. Z cizinců se mezi ně dokázal vklínit pouze devítibodový Alessandro Milanesse.

Toho, jak jsme se už zmiňovali, na začátku odvedl Zdeněk Schneiderwind. Ital však v rozjížďce s číslem čtyři však porazil Nynke de Jong. Blonďaté Holanďance se před startem trošku zvedla hladina adrenalinu. Teprve na dráze zjistila, že se jí nevrací plyn. Improvizovaná oprava přímo na ovále nevedla k úspěšnému konci, takže nakonec padlo rozhodnutí rychle skočit na druhý motocykl.

Po startu pak společně s Alessandrem Milanessem objeli v prvním výjezdu doposud vedoucího Richarda Wolffa. Ten se ovšem vzápětí pořádně prošel, protože mu na stejném místě o kolo později vypověděl službu motocykl. „Zadřeno,“ hlásil později v depu a vzápětí si uvědomil, proč jej Nynke de Jong předjela také v předešlé sérii. „V tý předchozí jízdě to už ztrácelo výkon. Našli jsme prasklou gumu na sání. Mysleli jsme, že tohle je příčina mých problémů, že je to ono, ale teď vidím, že je to natvrdo.“

Problémy měl i Jaroslav Pták. Také on se musel vracet do depa pro náhradní motocykl. „Předtím mi to neřadilo a teď jsem zjistili, že mi to moc utáhli,“ vysvětloval příčinu hektického hemžení svého týmu před rozjížďkou s s číslem devět. V ní měl nakonec raketový start Alessandro Milanesse, jemuž domácí závodník tentokrát sekundoval. „Z tý pětko nešlo odjet,“ posteskl si. „Navíc motorka byla studená a chtělo to o zoubek těžší převod.“

Také ve dvanácté jízdě se ovšem musel smiřovat s porážkou. Tentokrát mu vypálil rybník Richard Wolff, jenž prve v rozjížďce s číslem osm vzhledem k vadnoucímu motoru nakonec protnul metu až jako pátý. Nyní však dokonale využil starostí Jaroslava Ptáka, který téměř celé dlouhé kilometrové kolo trčel za Rony Stüdemannem.

Zato Pavel Ondrašík se Zdeňkem Schneiderwindem šli ve zbytku jízd základního rozpisu už jen od úspěchu k úspěchu. Pavel Ondrašík nejprve v sedmé jízdě převálcoval Sjoerda Rozenberga i Kenneta Borgenhauga. Norovi však trvalo hodně dlouho, než se dostal před Richarda Wolffa. Kenneth Borgenhaug měl být hrozbou Pavlu Ondrašíkovi také v rozjížďce s číslem deset. To však byla jen teorie a předloňský šampión zaznamenal další triumf ve stylu start – cíl.

Zdeněk Schneiderwind pokračoval ve vítězném tažení osmou jízdou. Ta se ovšem musela opakovat kvůli pádu italského dědečka Francesca Barbetty v úvodním výjezdu. Jediný, kdo pak při repete zkřížil triumfální cestu úřadujícího mistra byl plzeňský Karel Kadlec.

Ten si neplánovaně zařídil prodloužení noční šichty, když mu v dalekém nizozemském Opende praskla jednotka centrálního odpružení. S mechanikem Josefem Novákem, kvůli vysoké postavě řečeným Tyčka, toho skutečně moc nenaspali. Plzeňský matador začal třetím místem a pokračoval pátým. „Neubral jsem a předjížděli mě to nájezdu,“ krčil v depu rameny. „Je to na mě moc suchý!“

Nicméně jeho startovní reakce byla příkladná. V inkriminované osmé jízdě se o tom přesvědčila také Nynke de Jong. Trvalo jí nekonečně dlouho dostat se přes něho v první zatáčce. „Karle, ty nejsi vůbec gentleman,“ vyčetla mu v žertu při čekání na odvoz potlučeného Itala. „To víš, že jsem jí tam tu nohu dával,“ mrkal zase spiklenecky Karel Kadlec.

Ovšem při restartu se mu povedlo, co málokomu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako raketa. Teprve za ním jel Zdeněk Schneiderwind. Karel Kadlec jel v úvodním nájezdu dlouho rovně, aby vyvezl ostatní soupeře. Jenže český šampión se kolem něho jen mihl. Stejně jako Nynke de Jong o pár metrů později.

Jedenáctá jízda zastihla Zdeňka Schneiderwinda opět ve skvělé fazóně. Tři kola jezdil suverénně v čele a základní část završil bez jediné porážky. Nicméně také v ostatních českých depech mohli být spokojeni, samozřejmě s výjimkou nešastného Marka Čejky. Ale pět našich borců chystalo své motocykly na semifinálové jízdy, které s definitivní platností rozdělili nejlepších dvanáct do finále A a B.

Výuka profesora Schneiderwinda
Jediným českým závodníkem, který se nedostal mezi nejlepších dvanáct, byl debutant Antonín Klatovský. Ledový šampión se neuvařil v tropickém horku, ani se neztratil mezi soupeři, by na dlouhém oválu závodil vůbec poprvé. Společně s bratrem Janem museli po tréninku opravovat převodovku. A stále se učili něco nového, třeba i bodový klíč, v němž vítěz bere rovnou pět bodů.

V závodě jel Antonín Klatovský vcelku vyrovnanou partii s britskými veterány, které dokázal i obírat o body. Ovšem dlouhán John Hartley na něho ve druhé zatáčce deváté jízdy zaútočil s takovou razancí, že se polekaný ledař takřka ocitnul na zemi.

„Vždycky se leknu,“ komentoval Antonín Klatovský se smíchem situaci. „Tady prostě jednou zaváháš a jseš v prdeli. Jedeš tady tak na čtyřicet procent, abys neupad‘. Jednou padneš a můžeš skončit.“ Své přítomnosti v Mariánských Lázních ovšem vůbec nelitoval. „Rád to pozoruju,“ svěřil se. „Jsem rád, že to jde v rámci možností. Je to rachot, chtěl bych se tomu rozhodně v budoucnu věnovat.“

Než se však Antonín Klatovský mohl postavit na startovní rošt finále C, čekaly na diváky semifinálové jízdy. V té první nebylo vůbec nic složitého na řešení. Zdeněk Schneiderwind viděl soupeře u bílé startovní pásky a pak zas až v parkovišti závodních strojů. Společně s ním do áčka pronikli i Kenneth Borgenhaug s Alessandro Milanessem.

Druhé semifinále ovšem nabídlo větší drama. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Pavel Ondrašík. Karel Kadlec se ho držel jako klíště, jenže po projetí úvodním obloukem klesnul na čtvrté místo.

Druhou příčku mu sebrali Nynke de Jong a Jaroslav Pták. Karlovarský závodník během úvodního kola vyřešil holandskou blondýnku a okamžitě se vrhnul také na Pavla Ondrašíka. V nájezdu do první zatáčky třetího kola se dostal pod něho, aby vzápětí byl ve výjezdu na čele.

Během třech kol stačil Richard Wolff předstihnout Karla Kadlece, ale na start v áčku to bylo stejně málo. Bodové zisky tam dostaly Jaroslava Ptáka, Pavla Ondrašíka a Nynke de Jong.

Ovšem na pořadu dne bylo nejprve finále C. Vzhledem k předchozím událostem se na jeho startovním roštu objevil pouze Antonín Klatovský s dvojicí britských veteránů. „Anton, změř je,“ povzbuzoval ho cestou na dráhu Milan Špinka, jemuž se z jezdcových úst dostalo odpovědi: „Jenže já nemám s sebou metr!“

Pole účastníků se ještě více smrsklo, protože Paul Evitts zůstal po vylétnutí pásky stát. Dopředu letěl jako první John Hartley. Antonín Klatovský četl nápis 2tall (too tall, příliš vysoký – pozn. redakce) na dlouhánově pozadí celé jedno kolo. Pak však přišel jeho úspěšný útok v první zatáčce. „V tom vinglu jsem se až lekl,“ komentoval později svůj manévr. „Připadalo mi, že ten Anglán stojí!“

Na finále B se Richard Wolff objevil v sedle motocyklu, který mu půjčil klubový kolega Pavel Ondrašík. A hned po startu se dostal do vedení. Jenže v prvním oblouku zezadu přiletěl Sjoerd Rozenberg a okamžitě se cpal před našeho borce.

Z první zatáčky už vyjel jako první Holanďan. Jeho spanilá jízda však byla drasticky přerušena defektem na konci druhého kola. Richard Wolff tím pádem protnul metu jako první. Karel Kadlec, druhý nás zástupce na startu finále B, opět dobře odstartoval, ale na protilehlé rovině byl třetí.

„Já odjedu, ale motorka to nevezme,“ lomila rukama. „Navíc mě v první zatáčce vzali mezi sebe a cejchovali tak, že jsem neměl už, co shazovat. Dostal jsem takovou cejchu, že jsem málem šel do prken.“ Plzeňský matador tak stejně jako předloni bojoval bez brýlí. Proto není divu, že jej ve druhém kole překonal i o generaci mladší Rony Stüdemann.

Ve finále A se pak opakovala situace důvěrně známá z celého odpoledne. Zdeněk Schneiderwind nenašel konkurenci. Z místa úplně u mantinelu brilantně odstartoval a nikdo jej neměl šanci dostihnout.

Zato o druhou příčku zuřila lítá bitva po celá tři kola. Pavel Ondrašík se pokoušel dohánět metry ztracené bezprostředně po vylétnutí pásky. Jenže Kenneth Borgenhaug neudělal sebemenší chybičku.

Zatímco Zdeňku Schneiderwindovi se jeho přání, které vyřkl před závodem vyplnilo, na Jaroslava Ptáka čekal pech jako hrom. Před startem áčka si zkusil start, ale hned se v obavách vrátil k depu a nakonec nastoupil s jiným motocyklem. Od startu odjížděl jako poslední.

Nicméně tentokrát jsme se nedočkali další skvělé stíhací jízdy v jeho podání. A záhy začalo být jasné, že na vině je také něco jiného než fakt, že pátá Nynke de Jong urputně proháněla Alessandra Milanesse. Karlovarský závodník evidentně zpomaloval a cílovou čárou se doslova a do písmene proploužil.

Na vině byl převodový řemen, který se takřka rozsypal. Seznam lidí, kteří litují, že se v Mariánských Lázních jezdí pouze jednou do roka, se tím pádem rozšířil o dalšího ortodoxního člena. Vždy nikdo jiný z účastníků to nemá tak blízko domů jako právě Jaroslav Pták!

Hlasy z depa
„Pocity jsou jako, když vyhraješ,“ smál se Zdeněk Schneiderwind nad plechovkou svého oblíbeného Semtexu. „Je to bezvadný. Musím doopravdy poděkovat Jawě. Ti kluci jsou obdivuhodný. Tady ta spolupráce s nima ovoce přinesla. Tady je to hodně o motorce. Celej závod jsem nemohl odstartovat. Trápil jsem se, ale finále bylo špičkový.“ A jak se už čtyřnásobnému domácímu mistru dlouhých oválů v západočeských lázních závodí? „Opět musím co nejvíc poděkovat Mírovi Musilovi,“ odpověděl. „Tyhle lidi obdivuju. Já sám dělám jen tréninky a vím, co to obnáší. Jak tyhle pořadatelé skončej, můžeme to zabalit. O nich bys měl psát, ne o nás. Taky mě žene podpora firem MPM Trading, Pinelli, Fuchs Oil a PRO TEC. Když jsem byl loni špatnej, pomohli mi po psychický stránce. A já jím to tímhle můžu vracet.“ Staronový mistr republiky nakonec ještě pro magazín speedwayA-Z zhodnotil úroveň šampionátu. „Závody byly dobrý,“ nešetřil superlativy. „Nevěděl jsem, jak pojedu já. Včera jsem se v Opende trápil, dnes se musím pochválit. Úroveň soupeřů byla dobrá. Překvapil Pavel Ondrašík a Wolffík. Přál jsem i Jardovi. Vím, co to obnáší a jemu to v nejméně vhodnou chvíli praskne.“

„Až do toho finále to nebylo špatný,“ řekl magazínu speedwayA-Z Pavel Ondrašík. „To finále mě mrzí. Udělali jsme nějaký změny, protože v semifinále mě Jarda předjel. A nechtěl jsem, aby se to opakovalo. Start ve finále nebyl dobrej, trošku jsem to podcenil. Spokojenost je, navíc mám přislíbený místo na challenge do Marmande. To je moc důležitý a Marmande mám docela rád.“ Ještě před tím se však Pavel Ondrašík chce dát do pořádku po zranění zápěstí z britské ligy. „Jak skončí semifinále mistrovství republiky, jdu na operaci,“ svěřil se se svými záměry. „Abych mohl držet krok silově na rozbitejch drahách. Na dlouhý bych měl jet to challenge. Teď uvidím, jestli se ještě někde svezu. Jestli ne, dám se zdravotně do pořádku. Z Anglie zatím nevolaj´, takže nic moc. Ale ta zdravotní stránka a semifinále jsou priority. Po operaci bych měl mít tak dva tři týdny rehabilitaci.“

„Ten konec nestál za nic,“ ulevil si Jaroslav Pták. „Před finále jsem si zkoušel start. Bylo to bohatý a mně to připadalo na svíčku. A tak jsem si vyměnil motorku. Je stejně dobrá. Když jsem odstartoval, zvedlo se to. Vůbec moje starty byly dnes příšerný a musel jsem dřít zezadu. Ve třetím kole najednou jak, když vypadne kvalt. Ale nakonec to byl řemen. Támhle leží úplně rozdrcenej na zemi.“ Karlovarský matador se tak letos na stupně vítězů nedostal. „Mrzí mě to,“ připustil. „Jednou za rok jedeš doma, to pak mrzí. Ale odvedl jsem maximum.“

„Tři defekty, z toho dvakrát zadřenej motor a jednou prasklá guma na sání,“ vypočítával Richard Wolff své technické trable. „Dvakrát jsem se prošel pět set metrů. Ale cejtil jsem se dobře, jelo se mi pěkně. Kdyby byla technika, finále A by mě určitě neminulo. Je to škoda. Ale s těma problémama, co jsme měli… A děkuju moc Pavlovi Ondrašíkovi, že mi půjčil motorku. Tím pádem jsem byl sedmej, jinak bych se na béčko jen koukal.“ A co čeká pražského závodníka v nejbližší době na dlouhých a travnatých drahách. „Momentálně za nima dávám tečku,“ odpověděl. „Nemám nic nasmlouvanýho. Když seženu závody, určitě pojedu. Po Bielefeldu jsem si tady totiž udělal radost. Dráha byla trošku rozbitá, ale vyhovovalo mně to. Fakt mě to hodně bavilo. A když jsem dojel třetí, dojížděl jsem s defektem.“

„S průběhem závodu moc spokojenej nejsem,“ netajil se Karel Kadlec. „Zezačátku mi nesedla dráha. Byla na mě moc tvrdá. Nevím, jestli to bylo víc motorkou nebo mnou, ale v nájezdech jsem se víc přetáčel.“ Plzeňský nezmar měl po defektu z Opende plnou hlavu starostí. „Včera jsme jeli tisíc kiláků tam a tisíc zpátky,“ popisoval. „Spali jsme dvě hodiny. A protože mám jen jednu motorku, museli jsme ji předělávat. Ale zas tak špatný to nebylo. Závod byl těžší než loni. A podívej, kdo byl v áčku. Ve svý podstatě jsem spokojenej.“

„Když to jde a nedávaj‘ ti kolo, dá se to,“ svěřoval se Antonín Klatovský se svými dojmy ze svého prvního závodu na dlouhé dráze. „Ještě dopilovat ty startíky. Jinak to mám v rukách asi na padesát procent. Jezdím pomalejší převody. Z ledů znám lajnu, ale tady zažívám kontakt s jezdci. A pořád se učím. Koupili jsme třeba slídy a ty nešly utrhávat, když jedeš se sklopenou hlavou.“ V táboře naší ledařské jedničky, v němž vedle bratra Jana byla i manželka, panovala spokojenost. „Jo, jsem spokojenej,“ netajil se Antonín Klatovský. „A taky táta s mámou budou mít radost. Až budou mít junioři soustředění v Divišově, chci tam přijet a zkusit si plochou dráhu od začátku. Dlouhá se mi líbí, ale bude to doplňkový sport k ledům. Nechci, aby kvůli ní vázly výsledky v zimě.“ Antonín Klatovský neopomněl také na slova díků. „Chci poděkovat Jawě, to je hlavně její přispění, že jsem dneska tady,“ řekl. „První je táta, pak táta, potom zase táta a hned po něm Jawa. A rodina to musí utáhnout. Teď předěláváme barák v Milevsku, chtěl bych tam mít motorkářskou hospodu.“ A jaká je nejbližší budoucnost Antonína Klatovského na dlouhých oválech? „Momentálně nemám žádný závody,“ pokrčil rameny. „Ale Robert Barth mi slíbil nějaký B lizenz. Ale na ledech mi taky nedali nic hned.“

    SMF1 SMF2 TOT C B A
1. Zdeněk Schneiderwind, Olymp 5 5 5 5 5   25     1.
2. Kenneth Borgenhaug, N 2 5 4 4 4   19     2.
3. Pavel Ondrašík, Olymp 5 3 5 5   4 22     3.
4. Alessandro Milanesse, I 4 5 5 4 3   21     4.
5. Nynke de Jong, NL 4 4 4 3   3 18     5.
6. Jaroslav Pták, Mar. Lázně 5 4 4 4   5 22     6.
7. Richard Wolff, Olymp 3 E 2 5   2 12   1.  
8. Rony Stüdemann, D 2 2 3 3 2   12   2.  
9. Karel Kadlec, Plzeň 3 1 3 2   1 10   3.  
10. Dave Hammond, GB 0 3 0 3   0 6   4.  
11. Jürgen Jicknies, D 1 2 2 2 0   7   5.  
12. Sjoerd Rozenberg, NL 4 4 3 2 1   14   E  
13. Antonín Klatovský, CZ 2 1 1 1     5 1.    
14. John Hartley, GB 1 0 2 0     3 2.    
15. Paul Evitts, GB 1 2 1 –     4 3.    
16. Klaus Peter Gerdemann, D 3 3 R E     6    
17. Francesco Barbetta, I T 0 X –     0    
18. Marek Čejka, Mar. Lázně E – – –     0    

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Lázeňský kilometr bude s naší špičkou i starými pány

Mariánské Lázně – 16. června
Konečně je to tady. Po téměř roční přestávce se na naší jediné dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních opět rozhoří boje o mistrovské tituly. Tři sady vavřínových věnců čekají na devět nejrychlejších a nejodvážnějších borců, kteří se na svých nadupaných strojích nejlépe vypořádají s nástrahami naší slavné tisícovky. Na programu je mistrovství Evropy veteránů a mezinárodní mistrovství České Republiky na dlouhé dráze. Podrobnosti k oběma závodům a profily hlavních aktérů vám magazín speedwayA-Z přináší právě teď.

Království stojáků
Když v sobotu 17. června najdete cestu do Mariánských Lázní, určitě nebudete zklamáni. Závody veteránů, které se na této dráze staly krásnou tradicí, vám umožní proniknout na chvíli do nostalgického světa plochodrážní historie. Zapomeňte na ležaté motory, tady kralují Japy, Weslaky, Esa a Goddeny.

Startovní listina je tradičně bohatá. Jen v kategorii dvouventilových strojů se představí na jednadvacet jmen. Kromě tradičních borců, jako jsou Maurice Jones, Franz Greisel, Jan Jacobsen nebo Garry Smith se premiérově představí i jeden z nejslavnějších jezdců na travnaté dráze Gerald Short z Velké Británie. Mezi jeho největší úspěchy patří zisk titulu mistra Evropy v roce 1979. O rok později k němu přidal stříbrnou medaili a sbírku cenných kovů kompletoval bronzem v roce 1983.

Silná a velmi vyrovnaná je i sestava ve třídě čtyřventilů. Na startu se objeví hned sedm Britů, mezi nimiž vynikají zejména Paul Evitts a John Hartley. Do jejich souboje budou chtít určitě zasáhnout Ital Francesco Barbetta, Rakušan Wannasek nebo exšampion NDR na dlouhé dráze z roku 1984 Oswald Lasarzik.

Premiérově se v Mariánských Lázních představí Wilhelm Kall, který kdysi získával slávu na německých oválech spolu se svým bratrem Joachimem. Mrak nejasností se ještě vznáší nad startem jednoho z největších favoritů a mnohonásobného vítěze Hartmuta Ernsta z Německa. Dle vyjádření, F.Wimmera hlavního organizátora evropského seriálu veteránů, poslal Ernst pozdě přihlášku. Hartmut Ernst si to nemyslí a podezírá organizátory z cíleného ovlivňování. V současné době probíhá jednání AMK Mariánské Lázně o znovu zařazení Hartmuta Ernsta do seriálu.

Sobotní závod začíná představením jezdců ve 12:35, první jízda odstartuje úderem třinácté.

Osm Čechů ve hře
Na neděli 18. června přichystali pořadatelé další porci závodění. Na řadu přijde mezinárodní mistrovství České republiky. Po loňském velice vydařeném ročníku se letos do Mariánských Lázní určitě vypraví početná skupinka diváků z blízkého i dalekého okolí. Letošní startovní listina také slibuje neméně zajímavou podívanou.

Na start se postaví hned osm našich jezdců v čele s úřadujícím šampionem Zdeňkem Schneiderwindem. Proti nim vyrukuje stejně velká skupina zahraničních borců. Pozvání přijal například mladý dravě jezdící Angličan Paul Cooper nebo bývalý světová finalista Nor Kenneth Borgenhaug. Chybět samozřejmě nebude ani krásná plavovláska Nynke de Jong, která stejně jako vloni přijede se svým přítelem Rony Stüdemanem. Silným soupeřem bude rozhodně i Klaus Peter Gerdemann. Tento třiapadesátiletý Němec a bývalý evropský finalista toho už na dlouhé dráze vybojoval mnoho a že je třeba s ním stále počítat všem dokázal minulý týden, když triumfoval v otevřeném mistrovství Finska.

Další hvězdou startovní listiny bude Ital Alessandro Millanese, rovněž finalista mistrovství Evropy. Divákům v Mariánských Lázních se představil už v roce 1998 při semifinále MS a před dvěma lety i v Českém šampionátu, když na rozbahněné dráze vybojoval bronzovou medaili.

Z našich jezdců musí fanoušci bohužel oželet start vloni druhého Antonína Švába, který se vážně zranil během zimní přípravy v Argentině. Na dlouhána ani letos neusednou Josef Franc či Adrian Rymel. Nakonec neuvidíme ani místního jezdce Romana Tomanyho. Prý nemá kvalitní motorku a neudělal by žádný pěkný výsledek.

Nedělní závod odstartuje o hodinu později, tedy ve 14 hod, slavnostní nástup na motocyklech začne už ve 13:40.

Česká želízka v ohni:
Zdeněk Schneiderwind (*13.1. 1962)
Při neúčasti Tondy Švába bezesporu naše největší hvězda na dlouhých drahách. Dvojnásobný evropský šampion si letos již po jedenácté vybojoval účast mezi nejlepšími jezdci světa. V evropském finále na trávě startoval v minulosti patnáctkrát a letos má šanci tuto bilanci ještě vylepšit. Na dráze ve francouzském La Réole, kde jel své vůbec první finále v roce 1985, patří i letos po jednadvaceti letech stále mezi největší favority a rád by ke svým dosavadním pěti evropským medailím přidal šestou.

Přestože Zdeněk sám zůstává ve svých odhadech střídmý, bude v Mariánských Lázních jen těžko k poražení. Mistr republiky z let 1992, 2003 a 2005 si vloni ve finále po ohromné bitvě poradil s Antonínem Švábem. Dráhu velice dobře zná a navíc jako tovární jezdec Jawy disponuje velice rychlými motocykly.

Pavel Ondrašík (*10.12. 1975)
Jezdec pražského Olympu, který dříve patřil k oporám naší reprezentace na krátké i dlouhé dráze. Právě na dlouhé dosáhl v minulosti největších úspěchů, když se probojoval mezi evropskou i světovou elitu. V posledních letech se ale nějak nemůže potkat s formou. Jeho výkonnost šla rapidně dolů. Výjimkou byl zisk domácího titulu na dlouhé dráze ve zmoklém závodě v roce 2004. Letos ho opět provází smůla, když si krátce po začátku sezony zlomil zápěstí a přišel tak o účast v kvalifikaci MS. Minulý týden však již závodil, by pro něj silně obsazené semifinále ME na trávě v německém Bielefeldu skončilo fiaskem.

V Mariánských Lázních bude přesto patřit k největším favoritům. Západočeská tisícovka patří k Pavlovým nejoblíbenějším drahám a on na ní dokázal vždy dobře zajet. Po mistrovském titulu před dvěma lety se vloni potýkal s technickými problémy, které jej stály účast ve finále A a možná i medaili. Přesto zajel velice dobrý závod, který završil triumfem ve finále B před dotírající Nynke de Jong. Když ho podrží motory, bude pro Zdeňka Schneiderwinda určitě silným soupeřem. Právem se musí řadit ke kandidátům na jednu z medailí, možná i na titul. Případný úspěch je možná právě ten kopanec, který potřebuje, aby se vrátil do dřívější formy.

Richard Wolff (*12.6. 1976)
Další jezdec pražské Markéty, který umí zajet na dlouhé stejně dobře jako na klasice. S dlouhými ovály koketuje už od roku 1998. Jeho bojovnost a nesporný talent více či méně kompenzují jeho největší handicap, kterým je jeho poněkud přestárlejší motocykl. I na tomto vybavení se letos probojoval jako náhradník až do semifinále mistrovství světa. V MČR je jeho maximem sedmá příčka z roku 2003. Pokud ho podrží technika, má určitě na finále A, ne-li na víc.

Jaroslav Pták (*10.5. 1965)
Jeden ze tří jezdců pořádajícího klubu je dlouholetou oporou naší reprezentace. Ani letos se v MS neztratil a zisk deseti bodů ve světovém semifinále v bavorském Pfarrkirchenu dává tušit, že je výborně připraven. V Mariánských Lázních bude patřit k největším favoritům a určitě bude chtít rozšířit svou sbírku medailí. Zatím má na svém kontě dvě a obě bronzové.

Karel Kadlec (*26.8. 1963)
Plzeňský sympaák letos drží primát v počtu odjetých závodů. Po loňském zranění na trávě v Eenrumu se dokázal vrátit do formy i reprezentace. Zmoklá kvalifikace MS ve Francii se mu sice příliš nepovedla, ale na evropské trávě v Holandsku nečekaně zabral. Sice nepostoupil, ale jeho bojovný výkon byl doposud nejlepší v jeho reprezentační kariéře.

V Mariánkách mu to jede, což dokázal i vloni, když si bez větších problémů proklestil cestu do finále A. Na první šestku myslí i letos. Má k dispozici kvalitní motocykly i vydatný trénink. To vše v kombinaci s jeho pověstnou bojovností dává nejlepší předpoklady k úspěchu.

Marek Čejka (*2.5. 1973)
Plochodrážník hájící kdysi barvy Plzně je po svém comebacku klubovým jezdcem AMK Mariánské Lázně. Vloni zajel při své premiéře v MČR výborný závod. I když nepostoupil do velkého finále, zanechal velmi dobrý dojem, zejména svou stylově čistou jízdou. Když při něm bude stát štěstí, má na finále A. Výhodou mu budou rychlý motor a znalost dráhy. Nevýhodou určitě nedostatek odjetých závodů.

Antonín Klatovský (*1979)
Další ledař ve startovní listině. Jezdec, kterého snad netřeba ani představovat. Na svém kontě má řadu velkých úspěchů na ozubeném speciálu, včetně medailí z MS družstev nebo ME. Dvojnásobný mistr republiky dříve využíval k letní přípravě závody supermoto. I zde se brzy vypracoval mezi naší špičku. Letos se rozhodl vyzkoušet v letní pauze závody na dlouhánu. Po tréninku v Mariánkách se vrhl na slavný travnatý závod na Bergringu v Teterowě a nyní hledí vstříc domácímu šampionátu. Všichni budou určitě zvědavi, jak se mu při premiéře na tisícovce povede. Talent mu rozhodně nechybí.

Jan Jaroš (*11.11. 1984)
Bývalý motokrosař a klubový odchovanec pražské Markéty je dalším jezdcem, který si letos odbude svou dlouhodrážní premiéru. Kvůli zranění z britské ligy musel vynechat soustředění v Mariánských Lázních, mistrovství republiky tak pro něj bude opravdu ostrým křestem. Doufejme, že pro něj dopadne dobře a nějaká ta cejcha ho neodradí od dalších závodů. Protože příliv mladých, a zejména takto talentovaných jezdců, je právě to, co naše dlouhá dráha potřebuje.

Časový harmonogram:

  ME veteránů MEZ MR
  sobota neděle
  17.6. 18.6.
technická přejímka 8:00 – 10:00 8:00 – 10:00
trénink 9:00 – 11:15 10:30 – 12:00
slavnostní nástup 12:35 13:40
start 1.jízdy 13:00 14:00

Startovní listiny:

Sobota – mistrovství Evropy veteránů:

Kategorie dvouventilových strojů:
1 Peder Jensen (DK)
2 Roy Gomm (GB)
3 Frank Yates (GB)
4 Jan Jacobsen (N)
5 Franz Greisel (D)
6 Peter Dejmek (D)
7 Geoff Urben (GB)
8 Tom Blackwood (SCOT)
9 Maurice Jones (GB)
10 Mick Cooke (GB)
11 Walter Johanssen (N)
12 Kaare Heia (N)
13 Denis Hall (NZ)
14 John Shelmerdine (GB)
15 Jürgen Brückner (D)
16 Brian Bassett (GB)
17 Jan Guleik Kilen (N)
18.Gerald Short (GB)
19 Gerry Smith (GB)

Kategorie čtyřventilových strojů:
1 Francesco Barbetta (I)
2 Wilhelm Kall (D)
3 John Freeman (GB)
4 Neil Copestake (GB)
5 Anton Wannasek (A)
6 Oswald Lasarzik (D)
7 Jürgen Jucknies (D)
8 Silvano Soattin (I)
9 Ian Leverington (GB)
10 Miklos Nemeth (N)
11 John Hartley (GB)
12 Kevin Howse (GB)
13 Paul Evitts (GB)
14 Dave Hammond(GB)
15 Giuseppe Furlan (I)

Neděle – mezinárodní mistrovství České Republiky:
1 rozjezd
2 Zdeněk Schneiderwind (CZ)
3 Rony Stüdemann (D)
4 Alessandro Milanesse (I)
5 Jan Jaroš (CZ)
6 Klaus Peter Gardemann (D)
7 Marek Čejka (CZ)
8 Pavel Ondrašík (CZ)
9 Karel Kadlec (CZ)
10 Paul Cooper (GB)
11 Antonín Klatovský (CZ)
12 Sjoerd Rozenberg (NL)
13 Nynke de Jong (NL)
14 Jaroslav Pták (CZ)
15 Keneth Borgenhaug (N)
16 Richard Wolff (CZ)
17 Francesco Barbetta (I)
18 rozjezd

Poznámka: Ovolná místa ve startovním poli a místa náhradníků se pojede rozjezd:
Frank Yates, Paul Evitts, Hartmut Ernst, John Hartley

Foto: Jiří Bayer, Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Henk Barels

Ledařský navrátilec v Mariánských Lázních nepojede

Praha – 15. června
Jiří Petrásek se letos opět vrátil k plochodrážnímu závodění. Vedle ledů, kde to dotáhl až ke čtvrtému místu v mistrovství republiky, vyrazil také na dlouhé a travnaté ovály. Reprezentoval na mistrovství světa v Mulmshornu a těšil se do Mariánských Lázní. V neděli měl mít startovní číslo osmnáct, avšak magazín speedwayA-Z zjistil, že jej poveze někdo jiný.

Jiří Petrásek se totiž po svém návratu z horského závodu v Teterowě pohybuje o berlích. „Jelo to jako kráva,“ popisuje svou první jízdu na záludném německém okruhu. Jenže už v druhé rozjížďce přišel pád. „Udělal jsem delší stupačku, nebylo to sklopný,“ vysvětluje jeho příčiny. „Mám obražený ledviny a svaly na zádech. Nic moc. A velká škoda je těch Mariánek.“

Foto: Henk Barels

Oba mistři se už těší do Mariánských Lázní

Praha – 15. června
Od té doby, co se do Mariánských Lázní vrátil v roce 2003 český šampionát na dlouhé dráze, získali titul pouze naši závodníci. Ve dvou případech se mistrem stal Zdeněk Schneiderwind. A když byl předloni vážně zraněn po pádu ve francouzském Morizes, ozdobil se zlatem jeho klubový kolega Pavel Ondrašík. Jak to dopadne letos, bude až do nedělního finále A ve hvězdách, nicméně oba Pražané budou samozřejmě na startu. Magazín speedwayA-Z s nimi včera hovořil.

Zdeněk Schneiderwind se na cestu, na jejímž konci jsoou světoznámé západočeské lázně, vydal už večer. „Ve čtvrtek mě čeká Altrip a v sobotu Opende,“ řekl úřadující český šampión magazínu speedwayA-Z. „Odtamtud jedu rovnou do Mariánek. Přivezl jsem si motor z Jawy, uvidím, jak to půjde. Byl bych rád, aby to jelo, protože pro mě to už je příprava na mistrovství světa.“

A jakými ambicemi nastoupí Zdeněk Schneiderwind v mariánskolázeňský ovál? „Chtěl bych, aby se mý nevyrovnaný výkony ustálily a to v tý lepší podobě,“ odpověděl. „Cíle si nedávám, ale samozřejmě bych byl rád, kdybych se dobře umístil. Myslím si, že jsem pro to udělal všechno, i když mě noha trošku bolí.“

Zdeněk Schneiderwind triumfoval v Mariánských Lázních v dubnu 2003 a loni v červenci. Pavel Ondrašík se tady ozdobil zlatem na Svatého Václava roku 2004. „Do Mariánek se těším,“ nezastíral. „Jedu tam hlavně kvůli kvalifikaci do mistrovství světa na příští rok. Cíl je umístění na bedně a rád bych samozřejmě potrápil Zdeňka.“

Pavel Ondrašík má však za sebou problematický začátek sezóny, když si v britské Premier League hned zkraje ligové kampaně zlomil zápěstí. „Ruka není ještě v pohodě,“ uvedl na téma svého zdravotního stavu. „Je problém s habností. Po semifinále mistrovství republiky jednotlivců bych měl jít na vyndání železa. Je delší a kosti nejdou, jak by měly a je to i bolestivý. Rád bych, aby Mariánky byly dobrý, je to nejdůležitější závod. Radši bych ho jel o měsíc pozdějc, ale kalendář je tak udělanej.“

Foto: Pavel Fišer

V Mariánských Lázních pojedou i veteráni

Mariánské Lázně – 16. dubna
Příznivci dlouhé ploché dráhy si letos opět přijdou na své. Den
před závodem mezinárodního mistrovství České republiky plánovaném
na 18. června se na našem jediném pískovém ovále uskuteční
mistrovství Evropy veteránů. Potvrdil to člen výboru AMK Mariánské
Lázně Bohumil Kořínek, který tak upřesnil podobu víkendu označeného
v kalendáři akcí původně pouze jako dvoudenní mezinárodní mistrovství republiky.