Mariánské Lázně – 20. května
Původní startovní listina zítřejšího šampionátu republiky na dlouhé dráze zahrnovala jména třech závodníků, kteří se už postavili na nejvyšší stupeň. Nakonec však dvě z nich budou chybět. A shodou okolností obě česká, by jedno z nich nenasvědčuje slovanský původ jeho nositele.

Pavla Ondrašíka skolila nemoc, zatímco Zdeněk Schneiderwind se po dlouhém váhání rozhodl věnovat se naplno své trenérské kariéře a pověsil kombinézu definitivně na hřebík. By ještě ve středu byla dvě volná místa, nyní po omluvě dalších dvou závodníků, nejsou obsazena pouze tři startovní čísla.

Vysvětlení problému je jednoduché. Do mistrovského závodu zasáhne také Karel Kadlec. Plzeňský nezmar však na svém motocyklu poveze nezvyklé číslo 35, které mu zůstane ze souběžného klání evropské série veteránů. „Míra Musil a Petr Moravec mě poprosili, aby se zaplnila startovní listina,“ vysvětlil důvod svého záskoku. „Jinak by byli v mistrovství republiky jenom tři Češi.“

Kdo by si však myslel, že si osmačtyřicetiletý borec dopřeje neděli plnou odpočinku se svou přítelkyní Hankou, hrozně by se zmýlil. Karel Kadlec totiž zamíří do Plattlingu, kde ho po veteránech a českém šampionátu v neděli očekává třetí závod ve dvou dnech.

Historické okénko:
28. září 2004, Mariánské Lázně – mlhavý den prozářilo zlato Pavla Ondrašíka
Renesance mistrovství republiky na dlouhé dráze zastihla v životní formě Zdeňka Schneiderwinda. Ostřílený specialista na dlouhé a travnaté ovály se na přelomu milénia ozdobil medailemi z evropského šampionátu na trávě. Na domácím lázeňském kolbišti ho v letech 2003 – 2008 nikdo nepřekonal. A o předloňský titul ho nepřipravil žádný ze soupeřů, ale pád v poslední zatáčce finále A.

Jedinou výjimkou na zlaté šňůře českých titulů je však sezóna 2004. Osudná se mu stala jeho oblíbená Francie. Zatímco v Marmande stál na stupních vítězů jednoho z finálových závodů mistrovství světa, o dva měsíce později ho z Morizes odvážela sanitka s vážným zraněním.

Mistrovství republiky se tehdy konalo až na svatého Václava. Po kopcích nad městem se válela šedivá mlha a dráha byla ztěžklá předchozími dešti. Ve startovním poli měli samozřejmě prim cizinci a za našich se do finále A dostali jen Pavel Ondrašík a Petr Vandírek, jenž se na dlouhé dráze objevil po letech poprvé a bohužel i naposledy.

Nejlepší start předvedl Pavel Ondrašík, avšak průjezd první zatáčkou katapultoval do čela Marcuse Eibla, který už na rovince měl bratru čtyřicetimetrový náskok. Naproti tomu Pavel Ondrašík musel v průběhu úvodního okruhu řešit Ottu Niedermeiera. Když se ho zbavil, bylo na stíhání vedoucího Němce už pozdě.

Než však všichni přítomní stačili domyslet, jestli Marcus Eibl bude pouze vítězem mezinárodního mistrovství republiky či opravdovým českým mistrem, přišlo třetí kolo. A v něm se jeho stroj zastavil, protože mu praskl převodový řemen. Pavel Ondrašík projel cílem jako první a před vyhlášením na stupních si na přání Pavla Fišera ochotně lehl na dráhu, kterou právě dobyl.

Startovní listina:

Foto: Pavel Fišer a Zdeněk Flajšhanz

Teprve před necelými dvěma týdny bylo potvrzeno, že se mistrovství republiky na dlouhé dráze uskuteční také letos. Kvůli úsporným opatřením a vzhledem k termínové kolizi s pouákem v Plattlingu se však o titul bude bojovat už v sobotu, kdy se na lázeňském ovále pojedou veteráni. Šetření se mělo odrazit i na původní startovní listina, která předpokládala pouhých dvanáct jmen. Nakonec se však program zaplní od jedničku až po osmnáctku.
Historické ohlédnutí:
Před válkou se na evropském kontinentě jezdilo spíše na delších oválech, aniž by je někdo nazýval dlouhou plochou dráhou. Zaznamenáníhodný je počin pražského Aero Car Clubu, který ve středu 11. dubna 1934 uspořádal I. Dirt Track. Z programu vyplývá, že jeho záměrem byl „nový pokus na poli sportovního podnikání, v zásadě závod na škvárové ploché dráze, jehož zvláštností je že tato dráha je daleko kratší než normální plochá dráha“. A to přitom délka okruhu byla čtyři sta metrů.

Nicméně pozdější vývoj směřoval ke kratším oválům. Dlouhá dráha se jako samostatná disciplína rozvíjela především v západní části Německa se spoustou klusáckých oválů. Od roku 1957 se konalo mistrovství Evropy, předchůdce dnešního světového šampionátu.

Mariánské Lázně, kde motocykly závodily už ve dvacátých letech, se do něho pořadatelsky zapojily hned dvakrát. O samostatném mistrovství republiky na dlouhé dráze však ještě nebylo ani řeči. Jezdily se tu však závody klasické speedway a to včetně podniků mistrovství republiky.

Po téměř dekádu trvající pauze se stadión v západočeských lázních dostal znovu mezi pořadatele počátkem sedmdesátých let. Vedle podniků světového šampionátu se zde konaly i tradiční pouáky, avšak na první závod mistrovství republiky na dlouhé dráze si fanoušci museli počkat až do 4. května 1977.

Historicky prvním vítězem se stal Zdeněk Kudrna, který měl po dalších dvou červnových kolech nejvíce bodů. Mistrem před publikem ovšem vyhlášen nebyl, protože ve druhém a třetím závodě nestartovali Jiří Štancl, bratři Vernerové a Jan Hádek. Tehdejší plochodrážní exekutiva rozhodla považovat prvá tři kola jen za takzvaný jarní seriál a rozhodující dva podniky uskutečnit až v září. Jenže kvůli nabitým termínu z toho sešlo a Zdeněk Kudrna se nakonec svého titulu dočkal.

V letech 1977 až 1995 se o zlato v domácím šampionátu na dlouhé dráze bojovalo pravidelně každý rok s výjimkou sezóny 1981. Obvyklým modelem byl seriál závodů, jejichž počet kolísal od dvou v hubených časech až po čtyři ve zlaté éře konce osmdesátých let. Tehdy se dokonce musela konat i kvalifikace. Jediný závod roku 1979 šel na vrub nepřízně počasí.

Nedostatek finančních prostředků na drahý nájem areálu vyústil v odvolání šampionátu v sezóně 1996. Ve dvou následujících letech se podařilo najít kompromis, kdy o domácím titulu rozhodly vložené jízdy během podniku ranku mistrovství světa. Šlo však o labutí píseň, miliónová dotace na mantinely kamsi zmizela a česká zastávka finálové série světového šampionátu se konala na druhé straně hranice.

Až v neděli 27. dubna 2003 se začala odvíjet nová kapitola mistrovství republiky na dlouhé dráze. Od té doby se o titulu rozhoduje každoročně v jednom jediném závodě, přesněji řečeno v jeho finále A.

Hádanka jednou provždy:
Celkem jedenáct borců ozdobila svá jména tituly mistrů Československa či České republiky na dlouhé dráze v osmadvaceti ročnících šampionátů. Rekordmany jsou šestinásobní vítězové Jiří Štancl (1978 – 1980 a 1983 – 1985) a Zdeněk Schneiderwind (1992, 2003 a 2005 – 2008), které následuje čtyřnásobný triumfátor Aleš Dryml (1982 a 1993 – 1995).

Po dvou zlatých medailích vlastní Antonín Kasper (1986 a 1989), Roman Matoušek (1987 a 1988), Bořivoj Hádek (1990 a 1991) a Bohumil Brhel (1997 a 1998). Jednou triumfovali Zdeněk Kudrna (1977), Pavel Ondrašík (2004), Andy Appleton (2009) a Jörg Tebbe (2010).

Politická atmosféra poloviny osmdesátých let však kazí objektivní srovnání. Jiří Štancl a Aleš Dryml podepsali s polovojenským Svazarmem dohodu o tzv. komerčních stycích. Ta jim sice umožnila fungovat na profesionální bázi včetně zahraničních startů, ale zároveň jim zapovídala účast v reprezentaci a šampionátech republiky. Jiří Štancl přitom odcházel na komerční styk jako vicemistr světa a Aleš Dryml se stejným umístěním do reprezentace vrátil.

Mistrovství republiky na dlouhé dráze 2011:
Bez zahraniční účasti by v současné době nebylo možné dlouhodrážní šampionát uspořádat. Překvapivou informací ovšem může být fakt, že se cizinci v Mariánských Lázních objevovali už v dávné minulost. Jako první čtveřice ruských závodníků včetně ledařského šampióna Sergeje Tarabanka v sedle britského Weslake v roce 1979.

V osmnáctičlenném jezdeckém poli máme zastoupení v osobách Josefa France, Zdeňka Schneiderwinda, Pavla Ondrašíka, Richarda Wolffa a debutujícího Aleše Drymla. Karel Kadlec preferuje evropskou sérii veteránů, v níž větří dlouhodobý výsledek. Oproti loňsku úplně chybí Antonín Klatovský, Roman Tomany a zraněný Michael Hádek.

Zahraniční konkurence je pořádná. Láká především čtveřicí jmen z finálové série světového šampionátu, kterou představují Richard Speiser, Andy Appleton, Martin Smolinski a Aki – Pekka Mustonen. Bez šancí nebude rozhodně ani starý známý Sirg Schützbach. Zmínit se je třeba také o Němce Nadine Frenk, která bude mít ambice zastoupit Nynke de Jong jako tváře závodu nejen na plakátech.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Petr Makušev, Zdeněk Flajšhanz, Jiří Havlíček a archív autora

Pardubice – 16. května
Dnes si na nejdelší činné krátké dráze ve České republice v Pardubicích vyzkoušel Aleš Dryml svůj dlouhodrážní speciál pro nadcházející sobotní závod o mistra republiky na dlouhé dráze, který se bude konat na legendární tisícovce v Mariánských Lázních.Myslím, že všichni čeští příznivci dlouhé ploché dráhy přejí Aleši Drymlovi při jeho premiéře na dlouhých oválech hodně štěstí. A čtenáři magazínu speedwayA-Z si jako první mohou prohlédnout snímky pardubického závodníka v sedle dlouhodrážního motocyklu.

Foto: Jiří Havlíček

Mariánské Lázně – 6. května
Teprve včera padlo definitivní rozhodnutí, že se v Mariánských Lázních pojede mistrovství republiky také letos. Kvůli termínové kolizi s pouákem v nedalekém Plattlingu a také kvůli úsporným opatřením před světovým finále se o titul mistra republiky uskuteční v sobotu a bude včleněn do mítinku evropské série veteránů.

Rozpis šampionátu republiky na dlouhé dráze by měl být vytvořen pro dvanáct startujících. Z českých borců bude chybět Karel Kadlec, který preferuje veteránské klání, a Antonín Klatovský. S největší pravděpodobností se v západočeském depu neobjeví ani Michael Hádek. Pakliže bude zdráv, nastoupí v chorvatském Goričanu v kvalifikačním kole juniorského mistrovství světa, kam byl operativně po svém zranění přeložen z Neustadtu, který se jede o týden dříve.

Potvrzeni jsou Zdeněk Schneiderwind, Josef Franc, Aleš Dryml, Pavel Ondrašík a Richard Wolff. Navzdory limitovaným peněžním prostředkům bychom měli vidět i kvalitní zahraniční konkurenci. Zájem o start projevili Marcel Dachs, Martin Smolinski či Andy Appleton, jemuž loni proklouzl titul doslova mezi prsty.

Program začíná tréninkem v 9:00 a závodit se začne úderem 13:00. Dalším závodem na kilometrovém oválu bude červnové finále mistrovství světa a v příštím roce by se tu měl uskutečnit challenge.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Na přelomu tisíciletí se zdálo, že je veta nejen po českém šampionátu na dlouhé dráze, ale i s celým dlouhodrážním areálem v Mariánských Lázních. Parta nadšenců okolo Miroslava Musila však obojí povznesla a mistrovství republiky na dlouhé dráze patří do rodinného stříbra české plošiny. Stejně jako v devatenáctkách se o něm rozhoduje v jediné finálové jízdě.
Od vzkříšení českého šampionátu na dlouhé dráze se nikdy nejel více než jeden závod ročně. A ani v letošní sezóně tomu nebude jinak. „Vzhledem k tomu, že je u nás jediný pořadatel, je víceméně na něm, jakou podobu bude mít,“ vysvětluje Petr Moravec, že VV SPD v tomto směru ponechává AMK Mariánské Lázně volné ruce.

Nicméně nejsou tady podněty, že by se i na dlouhé dráze uskutečnil seriál, by třeba v podobě dvou mítinků o jednom víkendu? „Co se týče počtu závodů, pořadatel se snaží mistrovství spojit s evropskou sérií veteránů, které chtějí udržet, a náklady spojuje s mistrovstvím republiky,“ odpovídá Petr Moravec. „Největší nákladovou položkou závodu bývá podle mých informací nájem stadionu, proto se snaží pořadatel vše vymyslet tak, aby v sezóně pořádal jak mistrovství republiky, tak i mistrovství světa, a myslím, že v současné době není možné, zejména z ekonomických důvodů, je nutit k rozšíření závodního programu v Mariánských Lázních. Přiznávám, že jsem vděčný za současný stav a bojím se chvíle, aby to Míru Musila nepřestalo bavit.“

Na českém území je jediný stadión pro dlouhou dráhu, ovšem není vyloučeno, že by se podnik ranku šampionátu republiky nemohl konat za hranicemi. „Jedinou podmínkou je to, že pořadatel musí zařadit do startovní listiny všechny jezdce – držitele naší licence mající o start v šampionátu zájem,“ připouští český plochodrážní šéf. „Jenom musím však poznamenat, že v případě mistrovství republiky na klasické ploché dráze to v podstatě nepřichází v úvahu. Na jednotlivce a dvojice je pořadatel vždy a co se juniorů a družstev týče, tam kluby, na kterých leží ekonomická účast jezdců, nemají zájem vyjet ven. Takže ta alternativa platí pro ledy, dlouhou a trávu.“

Právě travnatá dráha je jedinou disciplínou, jenž v portfoliu našich šampionátů schází. „Všechny šampionáty se snažíme podpořit,“ netají se Petr Moravec, že by se řídící orgán české ploché dráhy renesanci mistrovství republiky na travnaté dráze po jednadvaceti letech od závodů v pražských Kbelích, vůbec nebránil. „Zejména však pomocí s administrativou a pořádáním závodu. Příkladem jsou ledy. Musí se však najít pořadatel, který bude mít daný typ podniku zájem uspořádat. Ten zatím v současné době v České republice nebo o něm alespoň nevím.“

Hlasování spojená s MR juniorů na rozšířeném zasedání VV SPD 11. prosince:

Mezinárodní mistrovství republiky na dlouhé dráze řečí pravidel:
V závodech startují přihlášení jezdci. Do závodů budou přijati přihlášení jezdci s licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR, v závodě může startovat i držitel jiné národní licence FMN.
V případě většího počtu přihlášených jezdců (termín přihlášek 10. 5. 2011) má VV SPD AČR právo na základě pořadí ve finále MČR 2010 jezdce nasadit nebo určit systém kvalifikace do závodu
Toto mistrovství se řídí Přílohou N 074 Národních sportovních řádů Mezinárodní Mistrovství České republiky na dlouhé ploché dráze.
Mezinárodní Mistrovství České republiky pro rok 2011 se uskuteční jako samostatný finálový závod jehož pořadí bude i pořadím v Mezinárodním Mistrovství České republiky pro rok 2011.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně – 16. května
Před dvaceti, třiceti lety se tradovalo, že kdo umí krátkou dráhu, dlouhou se velmi rychle naučí. V dnešní éře specializace lze pravdivost toho rčení ověřit jen sporadicky. Za důkaz však může posloužit Josef Franc, jenž se po sedmi letech vrátil do Mariánských Lázní a skončil na druhé příčce průběžného pořadí. Jako nejlepší Čech si přitom zajistil právo na divokou kartu pro zářijový závod Grand Prix. Malý velký muž však musel hodně zatínat zuby.

Maratón začal ve čtvrtek před lázeňským víkendem v Sheffieldu, pokračoval druhý den v Somersetu a vyvrcholil v sobotu v Rye House. „Šel jsem dvakrát na držku,“ líčil Josef Franc své poslední tři mítinky před cestou do Čech. „Měl jsem otřes mozku, naraženou kostrč a vyrazil jsem si dech.“

Místo rekonvalescence se však pražský závodník vydal do Mariánských Lázní. „Už loni při mistráku mě svědily ručičky,“ zavzpomínal na předešlou návštěvu západočeského dlouhána, kdy pracoval v roli mechanika Richarda Wolffa.

Jeho letadlo dosedlo na ranvej ruzyňského letiště v 11:20. U terminálu ho měl vyzvednout Milan Špinka, avšak ten zůstal trčet v Goričanu přeloženém kvůli hustému dešti. V roli řidiče pražského závodníka zaskočil manažer extraligového Olympu Vladimír Vopat.

Josef Franc zapadl na pravé sedadlo jeho terénního vozu Kia něco po tři čtvrtě na dvanáct. Slavnostní nástup byl naplánován na půl druhou a pražský závodník chtěl samozřejmě stihnout trénink.

„Řek‘ bych, že ne,“ odpovídal Josef Franc později na dotaz magazínu speedwayA-Z, zda se po kilometrovém oválku proháněl rychleji než jeho kouč po dálnici na Rozvadov. „Asi za osmnáct litrů,“ nechtěl být v otázce své rychlosti konkrétní ani Vladimír Vopat, jenž by si samozřejmě rád uchoval co největší počet řidičských bodů.

Na poslední chvíli dorazili do mariánskolázeňského depa. Josef Franc se převlékl a kolegové z depa vyřešili problém se startovním číslem. Odtrénoval jako poslední, aby jako čtvrtý zasáhl do předzávodu o rekord dráhy. Jeho letmé měřené kolo vypadalo hodně rychlé. A vskutku, Jaroslav Pták v roli spolukomentátora Miloslava Čmejly vzápětí ohlásil čas 27,25 sekund.

Díky němu Josef Franc překonal rychlé Angličany Chrise Millse a Andy Appletona. Záhy se stal vítězem, nebo Pavel Ondrašík byl vzápětí pomalejší. Mnohem exkluzivnější překvapení si pražský bojovník přichystal do hlavního klání. V jeho základní části se musel sklánět pouze před Andy Appletonem a Jörgem Tebbe. Jinak neznal nic jiného než vítězství.

Následky těžkých pádů z druhé strany kanálu La Manche si ovšem vybíraly svou daň. „Objedu jedno kolo a jsem fyzicky v prdeli,“ neskrýval v depu. „Všechno mě bolí, ale ten adrenalin to tlumí.“ Kromě toho musel řešit technické problémy a na dráze se ve druhé půli objevoval v sedle rezervního stroje Zdeňka Schneiderwinda. „Něco mi v motorce začalo chrastit,“ popisoval problémy svého kovového oře.

Proto s úlevou přivítal finále A, kam se bez větších problémů kvalifikoval. „Počítám, že z tý jedničky odfrknu,“ vysvětloval netradiční volbu pozice na startovním roštu. A skutečně. Na protilehlé rovince byli před ním jen Jörg Tebbe a vedoucí Andy Appleton. Když se však Angličan vinou defektu na konci druhého kola nechtěně rozloučil s obhajobou loňského primátu, poskočil Josef Franc na druhé místo.

A pak už jen inkasoval. Od stupňů si jako druhý v průběžné klasifikaci, nejlepší Čech v šampionátu a vítěz traového rekordu odnášel spoustu cen. Mimo jiné i pohár, kterým Miloslav Čmejla připomněl památku Zdeňka Kudrny. Kromě toho si vyjel divokou kartu pro zářijovou Grand Prix. K ní se však vyjádřil skepticky. „Na dlouhý neplánuju nic, divokou kartu na Grand Prix nevím, to asi nepůjde,“ nechal se slyšet exkluzivně pro speedwayA-Z. „Nemám zázemí a ve finále jsou střelci.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach