AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 12. dubna
První podnik letošního juniorského mistrovství republiky se dnes stal kořistí Romana Čejky. Slánský závodník přitom nemohl své premiérové vítězství v šampionátu na prahu své poslední sezóny mezi juniory zařídit lépe, jelikož vyhrál všech pět rozjížděk. Základní kámen svému úspěchu položil v rozjížďce s číslem osm, v níž nechal za sebou Eduarda Krčmáře. Devátá jízda koncipovaná jako střetnutí čtyř nejlepších mužů aktuální klasifikace byla dvakrát přerušená máváním červenými praporky, avšak Roman Čejka z ní nakonec vyšel vítězně. Václav Milík právě tady zaznamenal jedinou prohru celého odpoledne, a když v šestnácté jízdě porazil Eduarda Krčmáře, mohl se chystat na cestu na druhý stupínek pódia. Třetí skončil Eduard Krčmář, když ve dvacáté jízdě vyhrál před Michalem Škurlou.

Slunce se prosazuje na nebeské báni, Václav Milík a Roman Čejka pod ním
Meteorologové varovali, že se Slaný okolo čtrnácté hodiny může dostat do centra pozornosti dešových mraků. A vskutku kolem oběda se zatáhlo. Intenzita, s jakou se vodní kapky snášely k zemi by na vyprahlé Sahaře dozajista vzbudila senzaci, nicméně ve středočeském královském městě si jich všiml jen málokdo. Navíc se v souboji živlů o nadvládu na nebeské báni rychle prosadilo opět sluníčko.

V depu si své motocykly vykládalo patnáct závodníků. Z přihlášených scházel Steven Mauer, jenž si svůj příjezd na podnik ranku českého šampionátu rozmyslel na poslední chvíli již poněkolikáté. Přesný počet jeho absencí by museli spočítat statistici, nicméně není vyloučeno, že dnes se pověstné ucho od džbánu utrhlo a německý závodník si u našich pořadatelů zabouchl dveře definitivně.

Na čas si dával také Václav Milík, avšak v jeho případě by o absenci nemohl pochybovat ani ten největší fantasta. „Budu testovat jawky, jak jsme je ještě nejeli,“ odmítal se úřadující šampión stylizovat do role buldozeru trojbodových zisků. „Nevím, jak to pojede, v Praze to bude frčet, ale tady nevím…“

Nicméně František Moulis mladší si v roli startmaršála u startovací pásky ještě příliš neprotáhl ramenní klouby a na Pardubičanově kontě se skvělo šest bodů. Jedním dechem je ovšem dlužno podotknout, že první dvě série mohl Václav Milík při vší úctě k jeho protivníkům na startovním roštu pokládat za rozcvičku ve stylu bodovaného tréninku.

V rozjížďky s číslem dvě a šest vyhrál stylem start – cíl. Nejbližší poražení za jeho zády začali osnovat překvapení, díky němuž se do svých domovů vraceli navýsost spokojeni. V prvním případě to byl René Vidner. Pardubičan si sám svépomocí sundal sádru zpevňující jeho záprstní kost, kterou si zlomil při tréninku v Pardubicích a nyní se natáhl ke druhému místu před Josefem Novákem a Jannickem Kleinem. Patrik Búri sice v nebodoval v nabité úvodní jízdě, avšak za výfukem Václava Milíka si hladce poradil s Filipem Hájkem.

Po dvou sériích se neporazitelnému Václavu Milíkovi mohl rovnat pouze Roman Čejka. K prvnímu triumfu ve čtvrté jízdě musel vyrazit hned dvakrát. Adam Čarada, druhý ze slovenských borců v dnešním startovním poli, totiž ve druhém okruhu upadl v zatáčce u depa. Při ošetření v sanitce si stěžoval na koleno a na ovále jsme ho už neviděli.

Při repete Roman Čejka podruhé ujel Ondřeji Smetanovi, jenž lkal nad nastavením motoru, opět hned po vylétnutí pásky. V rozjížďce s číslem osm však Slaňáka čekal mnohem složitější rébus na rozlousknutí, jímž byl Eduard Krčmář. Ten si v úplně první jízdě dne až překvapivě lehce poradil se Zdeňkem Holubem a Žigou Kovačičem.

„Všechny důležitý jízdy startuju zvenku,“ stěžoval si Eduard Krčmář na los. Přitom však úvodní triumf zaznamenal se žlutým povlakem své přilby, který pro duel se svým klubovým kolegou vyměnil za červený. Jenže Roman Čejka tahal za delší konec provazu. Eduard Krčmář mu nedopřál pokoje ani vteřinku. Když mu Roman Čejka nechal poněkud otevřený venek v první zatáčce třetího okruhu, ožil ještě více, avšak musel se smiřovat s první prohrou dnešního odpoledne.

Rozjížďka, jež vydala za celý závod
Podoba startovní listiny každého podniku ranku juniorského mistrovství republiky je dána aktuálním stavem průběžné klasifikace. Dnes samozřejmě za bernou minci posloužilo celkové pořadí loňského roku, avšak filozofie střetu čtyř nejlepších mužů v rozjížďce s číslem devět zůstala zachována. Jak již bylo řečeno výše, Václav Milík a Roman Čejka na její startovní rošt dorazili s čistým štítem. Zdeněk Holub a Michal Škurla, jež kromě stupňů vítězů prahli stejnou měrou i po reprezentační vestě, se však už pár bodíků museli odepsat.

Z pražské dvojice na tom byl přece jen lépe Zdeněk Holub. Po zmiňované úvodní prohře s Eduardem Krčmářem ponořil Ondřeje Smetanu do studnice úvah, jak vylepšit nastavení svého motocyklu. S ním zápasil i Michal Škurla. Cílem rozjížďky s číslem tři projížděl jako vítěz, avšak mladší Patrik Mikel a Filip Hájek na počátku sezóny přece jen nemají ještě potenciál prověřit jeho kvality.

Do startu rozjížďky s číslem sedm zbývalo něco okolo půlminuty, když se Michal Škurla po ovále pohyboval pouze silou, jíž dokázal vyvinout tlačící Josef Franc. Motor naštěstí zabafal včas, ale před Pražanem se v cíli chechtali nejen Slovinec Žiga Radkovič, ale také René Vidner. „Skočili jsme na druhou motorku a to bylo špatný,“ sypal si Pražan popel na svou hlavu. Druhá přestávka však uběhla rychle a siréna zavolala nejlepší čtveřici loňského roku k jízdě dne.

Současně s letem pásky vzhůru vypálili kupředu Zdeněk Holub a Václav Milík. Roman Čejka byl beznadějně vzadu, ale zemětřesení v průběžné klasifikaci se nekonalo. Slaňák totiž ještě v úvodním nájezdu roztočil piruetu, za níž by se nemusela stydět ani primabalerína kterékoliv světové scény. Než se poroučel k zemi, pohotoví fotografové stačili pořídit snímky, kde se Roman Čejka pohybuje po ovále v protisměru.

„Milda mě sestřelil, ale zved‘ jsem se,“ bude vyprávět o necelou hodinku později. Nyní však měl se svým mechanikem Antonínem Polákem plné ruce práce, aby se stačil včas připravit na repete. Tady se hnal dopředu stejně vehementně jako ostatní tři. Vyvážel Michala Škurlu, až Pražan vrazil do mantinelu a upadl. Ještě dříve se však v pozici závodního sáňkaře ocitl Zdeněk Holub a červená světla blikala podruhé.

„Byl bych sprostej‘,“ odmítal Zdeněk Holub jakékoliv vyjádření na téma svého pádu. Michal Škurla byl o poznání hovornější, by by jeho vyjádření ve veřejnoprávních médiích nápadně připomínala morseovku. „Zkurvili mi start, vystrkali mě ven,“ láteřil.

„Jel jsem rovně, nikomu tam nevjel a Holubín byl najednou na zemi,“ odmítal Roman Čejka jakýkoliv díl viny. Dech se tajil nejen očekáváním, ale upřímně řečeno také obavami, když se celá čtveřice jasně demonstrující své odhodlání neslevit ze svých ambicí ani o tisícinu milimetru seřadila na startovním roštu potřetí.

Roman Čejka opět vystřelil dopředu, aby svým pronásledovatelům již v první zatáčce posílal gejzíry materiálu z dráhy. Na protilehlé rovince byl za ním Zdeněk Holub, avšak Václav Milík se v nájezdu do druhého kola dostal zleva před něho. Roman Čejka však mířil do cíle stejně neomylně jako sociálně nepřizpůsobivý občan na úřad za svými dávkami.

První triumf v juniorce v jednadvaceti
By v průběžné klasifikaci Roman Čejka osaměl, jeho cesta na stupně vítězů dospěla teprve do své poloviny. Navíc Žiga Kovačič slavil v jedenácté jízdě další triumf stylem start – cíl. Ve dvanácté jízdě sice vítěznou dráhu Eduarda Krčmáře zkřížil René Vidner, avšak Slaňák se řídil pořekadlem, kdo si počká, ten se většinou dočká. Ve třetím okruhu objel Pardubičana vnějškem prvního oblouku a vyrovnal osmibodový zisk Václava Milíka.

V rozjížďce s číslem třináct však už René Vidner neměl dost sil, aby stejný husarský kousek provedl i Zdeňku Holubovi. Navíc Pražan věděl, že další chybu by mohl platit absencí v letošním mistrovství světa. A by jej čekal papírově slabší závěr závodu, rozhodně nenechával žádný prostor zlomyslné náhodě.

Roman Čejka v patnácté jízdě upevnil své vedení, když odvedl Žigu Kovačiče. Na závěr čtvrté série přesně to samé v bleděmodrém provedl Václav Milík Eduardu Krčmářovi. „Dráha ztvrdla, nestartuje to,“ nechal se slyšet slánský závodník ve svém depu.

Závěrečnou pětinu otevřel Zdeněk Holub hladkým triumfem před Zdeňkem Růžičkou a Filipem Hájkem. Jannik Klein živil asi stejné ambice na vítězství jako zbylí dva poražení, avšak zůstal stát na startovním roštu. Pražský závodník však s dvanácti body musel vyčkávat na výsledky ostatních favoritů, jež se mu díky rozpisu v závěrečných fázích závodů vyhýbali jako čert kříži.

Roman Čejka rozjásal sám sebe i své příznivce v rozjížďce s číslem osmnáct, kterou opanoval již při vylétnutí pásky. Důvod radosti byl nasnadě, jelikož domácí borec musel absolvovat sedmadvacet podniků juniorského šampionátu plus jeden pod gescí ČSMS, než se postavil na nejvyšší stupínek vítězů v tom osmadvacátém.

Radoval se také Patrik Búri, z druhé pozice bezprostřední svědek triumfu Romana Čejky. René Vidner na dně svých sil po absenci tréninku díky oné zlomenině, v závěru podlehl Patriku Mikelovi. Slovák se tak dostal na osm bodů stejně jako on. Ovšem vítězná jedenáctá jízda v podání Patrika Búriho byl argument, na níž Pardubičan neměl dostatečný argument. Sedmé místo Žarnovičan rozhodně po úvodní nule dozajista nečekal. A že skončí i před Ondřejem Smetanou už vůbec ne!

Pohár hořkosti Ondřeje Smetany se naplnil do dna v rozjížďce s číslem devatenáct, kdy jen sledoval, kterak se Žiga Kovačič marně pokouší probít před Václava Milíka. Tím pádem se Pardubičan mohl dnes chystat pro stříbro, avšak Zdeněk Holub musel stále dlít v nejistotě. Jiskřičku jeho naděje ještě vykřesal Michal Škurla, když ve dvacáté jízdě odstartoval na Eduarda Krčmáře. Jenže Slaňák se vnějškem první zatáčky prosadil do čela jízdy. Zároveň i na třetí stupínek pódia a o krůček blíže reprezentační vesty. Platnost posledně zmiňovaného benefitu je ovšem prozatím časově ohraničena úterním večerem, než druhé dějství letošní české juniorky začne psát pražská Markéta.

Hlasy z depa
„Šlo to,“ zpočátku Roman Čejka pouze odtušil, aby vzápětí komentáře ke svému premiérovému triumfu v české juniorce osladil obvyklými superlativy. „Dneska suprový, paráda, vyšlo to, všechno jsem vyhrál. Ve třetí jízdě nejdřív sestřelil Milda mě, ale zved‘ jsem se. Pak byl fofr, v opakovačce jsem jel rovně, nikomu tam nevjel a Holubín byl najednou na zemi. Naštěstí se nic nestalo a potom jsem jim ujel od startu. Nakonec jsem to dotáh‘ až do konce a celýmu týmu udělal radost. A hlavně jsem udělal radost sobě, že jsem vyhrál na motoru, co jsem si udělal sám, samozřejmě pod dohledem pana kolegy Poláka. Jen tak dál, uvidíme v úterý v Praze.“

„Bylo to dobrý,“ svěřoval se Václav Milík. „Jelo se mi pěkně, akorát dráha byla moc tvrdá. Hlavně starty byly tvrdý, ale dařily se. Až na ten z jedničky, tam odstartoval Roman. Odjel tam ze všech těch třech startů. Byl dneska nejlepší, gratulace jemu, jeden výsledek se ale stejně škrtá.“

„Chtěl jsem vyhrát,“ nezastíral Eduard Krčmář. „Nevyšlo to, snad příště. Šlo mi to, byl jsem rychlej‘, ale nevyšlo to podle plánu. Nestartovalo to, dráha ztvrdla, zejtra to v Polsku bude snad lepší. Nejhorší výsledek se v junioráku škrtá, tak to bude tenhle.“

„Byl bych sprostej‘,“ vysvětloval Zdeněk Holub, proč z něho dnes nikdo nevypáčí komentář ani letištním navijákem. „Šlo to až na tu třetí jízdu a tak to musím v úterý v Praze napravit. Ne, fakt ti dnes radši nic neřeknu, aby mi Slaňáci nic nevyčítali.“

„Byl problém v nastavení motorky,“ vysvětloval Michal Škurla. „Druhou jízdu jsme skočili na druhou motorku a to bylo špatný. Hlavně mi v tý třetí jízdě zkurvili start, vystrkali mě ven. Jednou se jízda zastavila, podruhý jsem spadnul, to je škoda, tím mi to zkurvili, třetí start se mi už nepoved‘. Je to škoda, v úterý v Praze musí bejt‘ líp, musí se to nastavit.“

„Dneska dobrý,“ bilancoval René Vidner. „Na první jízdy, pak už tu čtvrtou a pátou jsem neměl sílu. Měli mi sundávat sádru z ruky, v Pardubicích jsem si naštíp‘ kost. Teď osmýho mi to měli sundávat, tak jsem si to sundal sám, ale nemám moc síly. Byl jsem dvakrát v bazénu a do úterka si musím zacvičit s činkama. Štve mě, že jsem to teď s Patrikem Mikelem zabalil, ale lepší než spadnout. Na první závod dobrý.“

„První dvě jízdy jsem jel na motorce, co vůbec nejela,“ povzdechl si Ondřej Smetana. „Bylo to udušený a špatný. Pak jsem si vzal druhou, ale udělal jsem chyby a ty chyby mě stály body. A poslední jízdu jsem posral úplně nejvíc. Chtěl jsem moc, ale druhým nájezdu jsem udělal chybu, jel jsem úplně k mantinelu. Je to špatný, hodně špatný, mám velkou ztrátu na místo v reprezentaci. Nesmím dělat chyby.“

1. Roman Čejka, Slaný	3 3 3 3 3	15
2. Václav Milík, Pardubice	3 3 2 3 3	14
3. Eduard Krčmář, Slaný	3 2 3 2 3	13
4. Zdeněk Holub, Praha	2 3 1 3 3	12
5. Žiga Kovačič, SLO	1 3 3 2 2	11
6. Michal Škurla, Praha	3 1 0 3 2	9
7. Patrik Búri, SK	0 2 3 1 2	8
8. René Vidner, Pardubice	2 2 2 2 0	8
9. Ondřej Smetana, Praha	2 2 1 2 1	8
10. Patrik Mikel, Březolupy	2 1 2 1 1	7
11. Josef Novák, Pardubice	1 0 2 1 1	5
12. Zdeněk Růžička, Mšeno	1 0 1 0 2	4
13. Filip Hájek, Praha	1 1 0 0 1	3
14. Jannik Klein, A	0 1 1 0 E	2
15. Adam Čarada, SK	X – – – –	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Ledce – 11. dubna
Od roku 2004 nebyl slánský stadión dějištěm úvodního dílu české juniorky vskutku jen sporadicky. V dubnu 2008 bylo na vině deštivé počasí, které závod posunulo až na konec září. Romanu Čejkovi to však nevadilo, protože mezitím stačil sfouknout patnáct svíček z narozeninového dortu. Zítra se na místě svého debutu pustí do svého posledního ročníku juniorského šampionátu republiky. Slánský junior se magazínu speedwayA-Z svěřil, že pro výsledek udělá úplně všechno.

„Psychicky, fyzicky i po motorový stránce jsem připravenej‘ dobře,“ přemítá. „Teď už jak dopadne počasí, jestli bude mokřejší dráha. Včera odpoledne tady bylo zatažíno, v úterý i trošku sprchlo. Doufám, že to bude bedna.“

Přistupuje snad jinak k závodu i celému juniorskému šampionátu u vědomí, že v jeho případě už žádné příště nebude? „Uvidím, jak kdo pojede,“ pouští se do odpovědi. „Když je to můj poslední juniorák, měl by bejt‘ ten nejlepší. Udělám pro to všechno. Ale jinak závod jako závod. Samozřejmě tam jedu vyhrát. Jen nevím, jestli se to povede (smích).“

Roman Čejka v mistrovství republiky juniorů:
Roman Čejka debutoval v juniorském šampionátu republiky v pátek 26. září 2008, kdy ve Slaném skončil pátý. Od té doby absolvoval dohromady sedmadvacet podniků plus jeden pod jurisdikcí ČSMS. Na stupně vítězů poprvé vyskočil v sobotu 20. srpna 2011 ve Mšeně, kde skončil druhý. Dohromady získal dva stříbrné a pět bronzových vavřínových věnců, závod ještě nevyhrál. Loňský titul vicemistra je jeho jediným pódiovým umístěním v závěrečné klasifikaci.

Foto: Wojta Zavřel

Slaný – 9. dubna
Spektrum národnostní sobotní ouvertury českého juniorského šampionátu ve Slaném se rozšiřuje. Včera večer totiž z Míšně dorazila omluvenka pro Richarda Geyera s odůvodněním tréninku a závodu v Rumunsku. Německý junior nepojede ani druhý díl v Praze. Ve Slaném ho zastoupí další starý známý z českých oválů, Slovinec Žiga Kovačič.

Foto: Antonín Škach

Toto jubilejní 7000. článek magazínu speedwayA-Z, který letos mapuje plochodrážní dění již desátou sezónu

Slaný – 8. dubna
Bezmála půl roku po říjnovém konci českého juniorského šampionátu startuje v sobotu konečně hlavní díl naší sezóny. Shodou okolností na začátku konce diváckého půstu stojí opět juniorské mistrovství republiky. Méně pozitivní je však počet českých účastníků. Personální krize se léta skloňovala zejména v souvislosti se seniory výkonnostního středu, avšak nyní dopadla i na borce mladší jednadvaceti let.

Dle reglementů má dvanáct držitelů licence AČR automaticky garantovanou účast v každém závodě. Pokud by se přihlášek sešlo více, bude vypsána kvalifikace. Ovšem ta sobotnímu slánskému podniku rozhodně nehrozí.

Do dnešního dne projevilo zájem o start pouze jedenáct závodníků. Situaci zhoršil konec kariéry Daniela Hádka a odlet Michaely Krupičkové za velkou louži, kde bude působit celou letošní sezónu.

Volná místa ve startovní listině byla nabídnuta cizincům. Do Slaného jich dorazí pět, přičemž ani v jednom případě nepůjde o nikoho, kdo by už v rámci podniků českého kalendáře nepůsobil. Konkrétně Slováci Patrik Búri a Adam Čarada, Němci Richard Geyer a Steven Mauer a Rakušan Jannick Klein.

Favority zůstávají především čeští závodníci. A to tím spíše, pokud jenom dvojice nejstarších závodníků Václav Milík a Roman Čejka mají jistou účast v letošním mistrovství světa. Zbývající volné místo obsadí z devítky ostatních účastníků ten, kdo bude nejlepší v průběžné klasifikaci po úterním druhém díle juniorky na pražské Markétě.

Startovní listina:

1 Zdeněk Holub, Praha

2 Patrik Búri, SK

3 Richard Geyer, D

4 Eduard Krčmář, Slaný

5 Josef Novák, Pardubice

6 Václav Milík, Pardubice

7 René Vidner, Pardubice

8 Jannik Klein, A

9 Patrik Mikel, Březolupy

10 Filip Hájek, Praha

11 Michal Škurla, Praha

12 Steven Mauer, D

13 Ondřej Smetana, Praha

14 Adam Čarada, SK

15 Zdeněk Růžička, Mšeno

16 Roman Čejka, Slaný

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 26. října
Václav Milík dorazil dnes k nadvakrát odloženému závěrečnému dílu českého juniorského šampionátu jako jasný šampión. Defekt jeho motoru mu v tréninku přidělal vrásky na čele, a to tím spíše, že se podezřelé zvuky ozývaly rovněž z jeho druhého pohonného agregátu. Nakonec se však postavil opět na nejvyšší stupínek pódia, i když mu v šesté jízdě jeden bod sebral výtečně jedoucí Ondřej Smetana a ten druhý musel urputně vybojovat na Dánu Mikkelu Salomonsenovi. Pozornost se především upírala k bitvě o celkové stříbro. Jak Roman Čejka, tak Zdeněk Holub nastupovali k rozjížďce s číslem deset proti Václavu Milíkovi se šesti body. Zdeněk Holub vedl takřka celá čtyři kola, ale Václav Milík útočil v posledním okruhu po protilehlé rovince a Pražan v nájezdu do poslední zatáčky upadl. Dva body inkasoval Roman Čejka, jenž sice v rozjezdu o druhé místo podlehl Michalu Škurlovi, avšak v závěrečné klasifikaci mu post vicemistra již neunikl.

Mistrova prohra přišla prakticky s křížkem po funuse
Okolo poledního konečně sluníčko vyhrálo svůj duel nad ranní mlhou a jeho teplé paprsky rozpustily poslední zbytky hustého bílého mléka. Dějiště už dvakrát odloženého závěrečného kola české juniorky nemohlo být nasvícené lépe.

Václav Milík tentokrát nezabral krajní box dle svého zvyku, ale musel vzít zavděk místem v zadní třetině modré plechové řady. Už více než dva měsíce mu první titul z jednadvacítek v řadě říkal pane, ale na Pardubičanově perimetru se objevila nová výzva. Mohl vyhrát všechny závody juniorského šampionátu.

Podobný kousek se v historii šampionátu, který je s letopočtem 1974 ve svém rodném listu o tři roky starší než mistrovství světa, se povedl pouze Antonínu Kasperovi a Tomáši Topinkovi. Václav Milík však mohl nastavit laku ještě výše a dotáhnout do konce sérii triumfů ve všech jízdách.

Současný pražský kouč před jednadvaceti lety vyhrál s patnácti body tři ze čtyř závodů, zatímco při plzeňské ouvertuře ztratil dva body a vítězství musel potvrdit až v rozjezdu s Antonínem Švábem. Antonín Kasper roku 1980 neprohrál ani jednou, jenže po zrušení libereckého závodu se finálová část skládala jen ze třech závodů. A Václav Milík se dnes chystal k pátému.

Pozornost ovšem poutal i duel o stříbro. Roman Čejka s jednobodovým náskokem před Zdeňkem Holubem se v předchozích dnech netajil, že by dnes uvítal místo sluníčka spíše černé dešové mraky. Nicméně dnes sršel odhodláním porvat se o post vicemistra. Jeho soupeř ovšem nezůstával pozadu. A to tím spíše, přestřihl-li by šňůru podzimní smůly, kterou odstartoval nešastný pád při tréninku před test matchem s Poláky v Pardubicích.

První série se nesla plně ve znamení favoritů. Václav Milík jasně opanoval rozjížďku s číslem jedna. Stejně se vedlo vzápětí Zdeňku Holubovi, který si však svou první dnešní trojku musel urputně vybojovat. Mikkel Salomonsen, první dánský závodník v šampionátu, na něho zle dotíral až do cíle. Ani Roman Čejka nezaváhal a přijel do cíle rozjížďky s číslem čtyři jako vítěz, který svou pozici neopustil ani v jednom ze čtyř kol.

Mezi favority se zařadil i Michal Škurla. K první číslovce tři u svého jména přišel poměrně snadno. Ve mšenských boxech se nakonec objevilo jen třináct závodníků. Na nabídku startovního čísla nakonec nereflektoval Steven Mauer. Chyběl i Zdeněk Růžička a Mike Trzensiok, jenž dal přednost pouáku v rakouském Murecku. A tak v rozjížďce s číslem tři vedle Michala Škurly stanul Eduard Krčmář, který ovšem zůstal viset polapený v pásce.

„Byl jsem vyhecovanej‘ a přišla páska,“ vysvětloval slánský závodník. Michal Škurla při repete jel sice proti sobě, avšak v rozjížďce s číslem osm už musel porazit Michaelu Krupičkovou a Filipa Hájka. Se šesti body nebyl v té chvíli rozhodně sám.

Zdeněk Holub zvládl ve svůj prospěch s Eduardem Krčmářem v páté jízdě a Roman Čejka o dvě jízdy létal po ovále tak rychle, až dokonce Daniela Hádka předjel o kolo. Na vině byl samozřejmě trucující motocykl domácího borce, díky němuž se musel dvakrát otáčet od startovního roštu, a jenž ho nakonec nedovezl ani k jedinému bodu.

Ze seznamu neporažených ale vypadl Václav Milík. Jeho vítězná šňůra v letošním šampionátu se přetrhla až na dvaadvacátý pokud v rozjížďce s číslem šest. Její start katapultoval do čela Ondřeje Smetanu. „Dobře odstartoval,“ vysekl mu poklonu novopečený mistr republiky. „Zkoušel jsem venek, ale podjel mě Dán.“

Mikkel Salomonsen se po podjetí Václava Milíka ve druhé zatáčce chtěl probít i před vedoucího Pražana, ale přitom se musel bránit Pardubičanovým nájezdům. Nádherný trojboj gradoval ve druhém okruhu, v jehož druhém oblouku se Václav Milík vrátil na druhé místo. Okamžitě byl v patách Ondřeje Smetany. A by nebyl jeho závěrečný útok bez ambicí, Pardubičan by potřeboval, aby cílová meta byla dál. „Smeták ujel, potřeboval bych ještě kolo,“ komentoval svou první prohru, která však v celkové klasifikaci neznamenala vůbec nic, jelikož se mu po čtyřech předchozích triumfech dnešní výsledek škrtal jako nejhorší a tak či onak.

Letošní šampionát končí desátou jízdou
Zatímco se Mikkel Salomonsen v deváté jízdě konečně dočkal triumfu nad osamoceným Josefem Novákem, pozornost se upírala na startovní rošt rozjížďky s číslem deset. Raketový start Zdeňka Holuba jakoby popíral veškeré fyzikální zákony a pražský závodník měl vrch již před prvním zatáčkou.

V té chvíli se nemohl pro stříbro více natáhnout. Roman Čejka zaostal vzadu a teprve v nájezdu do úvodního oblouku druhého kola minul třetího Michala Škurlu. Druhé místo držel Václav Milík, který se však nechtěl smiřovat s druhou prohrou. Na protilehlé rovince závěrečného okruhu se z levé strany sunul před Zdeňka Holuba, který v nájezdu do poslední zatáčky upadl.

„Sám bych nespad‘,“ nechal se slyšet v boxech, přičemž ukazoval na škrábance na krytu spojkového koše a zadního dílu rámu. František Kalina ovšem nechal knoflík červených světel bez povšimnutí. Václav Milík projel cílem jako vítěz a Roman Čejka, jemuž rázem spadly do klína dva body, jako vicemistr republiky.

Slánský borec se v té chvíli dělil s Václavem Milíkem o průběžné vedení v dnešním závodě. V jedenácté jízdě jejich osmibodové skóre vyrovnal Ondřej Smetana. I když Eduard Krčmář odstartoval jako modrobílý ďábel, v první zatáčce jej objel Pražan. Stále ještě úřadující šampión mu ovšem nedopřál ani chvilku klidu. Jeho finiš spodní stranou poslední zatáčky vypadal slibně, avšak Ondřeje Smetanu nestihl.

Své poslední slovo ale neřekl ani Michal Škurla, i když prve v desáté jízdě inkasoval jediný bod až po pádu Zdeňka Holuba. „Špatně jsem odstartoval, jel moc po zadním,“ měl jasno o příčinách. V rozjížďce s číslem třináct opakované kvůli pásce Damiana Albrechta rychle přistřihl křídla Ondřeji Smetanovi.

Vzápětí byli David Štěrovský a Filip Hájek bezprostředními posluchači velkého sóla Václava Milíka, který s jedenácti body na čele průběžné klasifikace osaměl. Roman Čejka totiž v rozjížďce s číslem šestnáct podlehl Eduardovi Krčmářovi, jehož skvělý start se bezúspěšně snažil eliminovat vnějškem první zatáčky.

Po přestávce však dvakrát vyhrál sedmnáctou jízdu, jež se musela opakovat kvůli pádu Josefa Nováka v úvodním výjezdu třetího kola. A pak už se třinácti body čekal na vývoj věcí příštích. V rozjížďce s číslem osmnáct se za dalším triumfem vydal Eduard Krčmář. Václav Milík se sice stále častěji skláněl ke svému motoru, z něhož se ozývaly stále hrozivější zvuky, avšak v první zatáčce druhého okruhu nechal slánského borce za svými zády.

V té chvíli vyhrál i pátý závod seriálu a i se ztrátou jednoho bodu předčil Tomáše Topinku a Antonína Kaspera v historických přehledech čtveřicí triumfů s maximálním bodovým ziskem v řadě. Záležitost obsazení pódia zkomplikoval Michal Škurla, když se v rozjížďce s číslem devatenáct vůbec nepáral s Mikkelem Salomonsenem. Vyrovnal třináctibodové aktivum Romana Čejky. Zato Zdeněk Holub, jenž ve dvacáté jízdě zopakoval své sólo z rozjížďky s číslem patnáct, sice uzavřel cestu k pódiu Ondřeji Smetanovi, ale k rozjezdu mu jediný bod chyběl.

Michal Škurla se v české juniorce poprvé na stupně vítězů postavil již loni v červenci v Liberci, ale dnes se po startu dodatkové jízdy vyrazil své tehdejší třetí místo ještě vylepšit. Roman Čejka kousal až do cíle, který projeli takřka současně, nicméně Pražanův žlutý motocykl přece jen o chviličku dřív než černožlutý stroj jeho protivníka.

Hlasy z depa
„Viděl jsem to dobře,“ nezastíral Václav Milík. „Jsem spokojenej‘, vyhrál jsem to. Chtěl jsem jet na jawce, ale o tréninku se posrala. Skočil jsem na dží-emko, ale celej‘ závod v tom klapalo. Jsem rád, že jsem dojel, poslední jízdu to byl extrém.“

„Super závody,“ radoval se Michal Škurla, který vyhrál všechny jízdy kromě jediné, v níž skončil třetí. „Špatně jsem odstartoval, jel moc po zadním. V rozjezdu byl start dobrej‘, bojovali jsme až do konce. V junioráku čekám na nejvyšší bednu, blíží se to, už by to příští rok mohlo přijít.“

„Dneska jsem si hezky zajezdil,“ rozplýval se Roman Čejka. „Měl jsem do toho chu, tři tejdny jsem nejezdil. Dneska to bylo super, zazávodil jsem si a to druhý místo mi zůstalo se štěstím. Nepotřeboval jsem ani d隝, aby to zase zrušili (smích). Nečekal jsem, že ta dráha bude hezká. Byla krásná, nejhezčí za celej‘ rok. Jsem spokojenej‘, nečekal jsem, že to takhle dopadne.“

„Radši se nechci vyjadřovat,“ rozhodil Zdeněk Holub rukama. „Škoda, že mě vyloučil. Myslím, že neoprávněně, sám bych nespad‘. Viděli to všichni, ale nikomu to nevysvětlíš. Mám bronz, ale kdyby mě nevyloučil, vyhrál bych a bylo by stříbro.“

„Byl to jeden ze závodů, co se mi letos povedly,“ nechal se slyšet Ondřej Smetana. „Mohlo to bejt‘ lepší, ale to může bejt‘ vždycky. Hodně mě mrzí, že mi utekla bedna, tak snad příští rok… Nejvíc mě mrzí jízda se Škurličem. Špatně jsem odstartoval a pak byl rychlejší. Ale naopak největší radost jsem měl z porážky Vendy. Ta první startovní pozice byla podle mě nejlepší.“

„Jen jsem si zatrénoval,“ svěřoval se Eduard Krčmář se svojí motivací. „Nejel jsem dva závody, bylo mi to jedno. A teď jsem měsíc neseděl na motorce. Zejtra jdu k doktorovi s kolenem, jak jsem spad‘ v Plzni. Nemůžu ani běhat.“

1. Václav Milík, Pardubice	3 2 3 3 3	14
2. Michal Škurla, Praha	3 3 1 3 3	13+3
3. Roman Čejka, Slaný	3 3 2 2 3	13+2
4. Zdeněk Holub, Praha	3 3 F 3 3	12
5. Ondřej Smetana, Praha	2 3 3 2 2	12
6. Eduard Krčmář, Slaný	T 2 2 3 2	9
7. Mikkel Salomonsen, DK	2 1 3 1 2	9
8. Michaela Krupičková, Divišov	0 2 3 0 1	6
9. Daniel Hádek, Mšeno	2 ex 1 2 1	6
10. David Štěrovský, Pardubice	1 0 2 2 F	5
11. Josef Novák, Pardubice	1 1 2 1 X	5
12. Filip Hájek, Praha	0 1 0 1 2	4
13. Damian Albrecht, PL	1 2 1 T E	4

Poznámka: Daniel Hádek byl v rozjížďce s číslem sedm po defektu předjet o kolo

Konečné pořadí seriálu:

	SLA	DIV	PCE	PHA	MŠE	TOT
	12.4.	25.5.	24.7.	20.8.	26.10.
1. Václav Milík, Pardubice	15	15	15	15	(14)	60 (74)
2. Roman Čejka, Slaný	14	12	(11)	13	13	52 (63)
3. Zdeněk Holub, Praha	(10)	11	13	14	12	50 (60)
4. Michal Škurla, Praha	11	10	10	(10)	13	44 (54)
5. Ondřej Smetana, Praha	10	(8)	9	9	12	40 (48)
6. Eduard Krčmář, Slaný	13	13	3	NS	9	38
7. Daniel Hádek, Mšeno	10	12	NS	10	6	38
8. Michaela Krupičková, Divišov	7	7	7	8	(6)	29 (35)
9. Mike Trzensiok, PL	NS	4	9	10	NS	23
10. David Štěrovský, Pardubice	6	1	7	NS	5	19
11. Filip Hájek, Praha	3	NS	3	5	4	15
12. Lukasz Bojarski, PL	NS	9	6	NS	NS	15
13. René Vidner, Pardubice	1	6	7	NS	NS	14
14. Michal Průcha, Slaný	4	6	3	NS	NS	13
15. Steven Mauer	NS	NS	5	7	NS	12
16. Roland Benkö, H	NS	NS	11	NS	NS	11
17. Stanislav Pouznar, Mšeno	7	3	0	NS	NS	10
18. Mikkel Salomonsen, DK	NS	NS	NS	NS	9	9
19. Josef Novák, Pardubice	NS	NS	NS	4	5	9
20. Žiga Kovačič, SLO	NS	NS	NS	8	NS	8
21. Zdeněk Růžička, Mšeno	7	NS	NS	NS	NS	7
22. Damian Albrecht, PL	NS	NS	NS	NS	4	4
23. Patrik Búri, SK	NS	NS	NS	1	NS	1
24. Jannik Klein, A	NS	1	NS	NS	NS	1

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

Foto: L. Malát a Antonín Škach