Liberec – 24. července
Český juniorský šampionát prožívá personálně nejchudší období své čtyřicetileté historie. A před každým z jeho závodů je to v zásadě stejné. Petr Moravec, šéf VV SPD, se za pomoci dalších lidí snaží sehnat cizince na doplnění deseti aktivních českých plochodrážních teenagerů. Nicméně navzdory jejich úsilí se zítra v zeleném pavlovickém depu pod stříbřitým Ještědem sejde jen čtrnáct závodníků.
„Jeden Polák má logistické problémy a je dost možné, že by se závodu mohl zúčastnit,“ nevzdává se český plochodrážní šéf naděje mít ve startovní listině dalšího borce. „V tom případě bude zapsán do startovní listiny s číslem sedm.“
Na hrotu průběžné klasifikace šampionátu se hřeje Zdeněk Holub. Pražský borec vyhrál dva ze tří závodů a na dráze jej prozatím porazili jen Michael Härtel ve Slaném a Michal Škurla v Pardubicích. Německý juniorský šampión do Liberce nepřijede a s Michalem Škurlou se Zdeněk Holub utká stejně jako v Pardubicích ve druhé sérii.
Michal Škurla totiž vinou zranění ruky z dubnového Prague Open musel vynechat Slaný. A protože oficiální průběžné pořadí nezohledňuje škrtání nejhoršího výsledku, je prozatím pátý. Top čtyři, tedy Zdeněk Holub, Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Patrik Mikel tradičně změří své síly v třetí pětině.
V Liberci to konkrétně bude v rozjížďce s číslem jedenáct. Právě v ní a v osmé jízdě se zmiňovaných duelem Michala Škurly a Zdeňka Holuba se s největší pravděpodobností bude lámat chleba v otázce postavení na stupních vítězů. Nicméně překvapení nejsou v juniorce rozhodně vyloučena.
Pardubice – 17. června
Dnešní závodní program ve Svítkově byl pořádně dlouhý, až se pořadatelé obávali povinné večerky ve dvaadvacet hodin, ale také poměrně zamotaný. Diváci viděli hned čtyři rozjezdy. Ve třetím díle juniorského šampionátu ztratil Zdeněk Holub bod v rozjížďce s číslem šest s Michalem Škurlou, jehož prve v poslední zatáčce první jízdy připravil o vítězství Eduard Krčmář. Slánský obhájce titulu byl klíčové deváté jízdě až třetí, když vítěz Zdeněk Holub připravil o punc neporazitelnosti nejen jeho, ale i Ondřeje Smetanu. Toho na závěr předčil i Michal Škurla, jehož nakonec Zdeněk Holub porazil v rozjezdu o vítězství. Eduard Krčmář triumfoval nejen v dodatkové jízdě o třetí místo nad Ondřejem Smetanou, avšak rovněž v Ceně Jiřího Marxe, jejíž program se s ohledem na pokročilou hodinu smrsknul jen na jedinou jízdu. Dvě rozjezdy provázely i mistrovské stopětadvacítky, které se staly kořistí Poláka Karola Zupinskeho.
Zdeněk Holub platí daň za přespříliš snadný triumf
Původní startovní listina se pyšnila šestnácti jmény, letos vskutku nevídaný počet. Jenže euforie netrvala dlouho. Debut Pavla Čermáka v sedle pětistovky se prozatím odložil. Steven Mauer tentokrát dorazil, avšak už třetí jízdu nedokončil. A s omluvou na obnovené zranění předčasně vyklidil pole. V té době už lékař závodu nepovolil pokračovat Bartoszi Kibalovi a Josefu Novákovi.
Zatímco totiž Zdeněk Holub ovládl čelo v rozjížďce s číslem dvě, duel Michala Tomky a Bartosze Kibaly skončil pádem. Do kolize se však zapletl i Josef Novák, který už neměl šanci se oběma vyhnout. S poraněnou rukou se rázem ocitl mimo hru, kam otřes mozku poslal i polského juniora. Michal Tomka byl diskvalifikován a tak na startovním roštu repete osaměl Zdeněk Holub.
Josef Novák líčí kolizi v rozjížďce s číslem dvě:
„Michal Tomka s Polákem šli do sebe. Začali padat, já si myslel, že je objedu venkem. A neobjel. Bylo to moc rychlý. Ruka je asi jen naražená.“
Pražan pojal opakovačku druhé jízdy poměrně lážo plážo. Vítězný čas 108,8 sekund tomu plně odpovídal. Byť se snažil pobavit díky pěknými wheelie, jeho koncentrace utrpěla. Michal Škurla řádil už v rozjížďce s číslem jedna, kdy jej Eduard Krčmář definitivně předjel až na protilehlé rovince půl kola před cílem. Zdeňku Holubovi však něco podobného nedovolil a po skvělém startu odrážel jeho útoky, dokud je nezastavila šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka.
Oba Pražané měli tím pádem shodně po pěti bodech, avšak v aktuální klasifikaci byli před nimi tři neporažení. Jako první se na hranici šesti bodů dostal Eduard Krčmář. Pátá jízda pro něho byla ve srovnání s tou první procházka růžovým sadem, protože na Michala Tomku s Adamem Fenclem stačilo Slaňákovi jen odstartovat.
Ondřej Smetana vyrazil na vítěznou cestu v rozjížďce s číslem čtyři a triumf ve stylu start – cíl zaznamenal rovněž v osmé jízdě, v níž mu Richard Geyer a Patrik Búri měli zkřížit plány jen teoreticky. Překvapením závodu se stal Patrik Mikel. Patrik Búri sice ve třetí jízdě přeskočil v první zatáčce Adama Fencla, avšak březolupského juniora už neohrozil.
V sedmé jízdě se Patrik Mikel nadřel o poznání více. Dopředu se totiž dostal Filip Hájek a on navíc musel v prvním oblouku odvracet nájezd Martina Mejtského. Nakonec však v závěrečném okruhu sebral Pražanovi triumf a do střetnutí čtyř prvních závodníků průběžné klasifikace nastupoval se šesti body.
Rozjížďkou s číslem dvacet závod nekončí
Byl to Ondřej Smetana, který v natřískané rozjížďce s číslem devět vykročil za třetím triumfem. Jenže v jejím cíli neskončil s čistým štítem nikdo. Vnějškem první zatáčky se totiž na první příčku prosadil Zdeněk Holub. Eduard Krčmář zaostal vzadu. Nechal za sebou pouze Patrika Mikela. A byť nedopřál Ondřeji Smetanovi klidu až do cíle, ke svým předchozím šesti bodům dodal jen jeden.
Michal Škurla vzápětí vyhrál desátou jízdu, v níž souboj obou slovenských závodníků pro sebe vyřešil Michal Tomka a Patrik Búri šel nakonec do depa pěšky se zadřeným motorem. Pražan se dostal svým součtem osmi bodů do čela společně s Michalem Škurlou a Ondřejem Smetanou. Eduard Krčmář měl prozatím sedm bodů. Richard Geyer závodil ve dvanácté jízdě jen sám se sebou a po zdvojnásobení svého dosavadního zisku mohl také on pomýšlet na stupně vítězů.
V rozjížďce s číslem čtrnáct byl Patrik Mikel po startu před Michalem Škurlou. Žádná senzace se ovšem nekonala, protože se Pražan ve druhém okruhu ujal vlády v první zatáčce. V případě ostatních pretendentů stupňů vítězů ponechala čtvrtá série status quo. Eduard Krčmář troubil sólo ve třinácté jízdě, Zdeněk Holub v šestnácté, která se musela opakovat vinou pádu Richarda Geyera v první zatáčce.
Nejvíce se na vítězství nadřel Ondřej Smetana. V rozjížďce s číslem patnáct na něho odstartoval Michal Tomka. Slovák si postavení leadera udržoval proklatě dlouho. Až v závěrečném okruhu se Pražanovi podařilo jej podjet.
Na startovním roštu sedmnácté jízdy stanuli pouze Eduard Krčmář s Filipem Hájkem. A dle předpokladů žádné drama nenastalo a Slaňák po svém triumfu ve stylu start – cíl prohloubil vrásky na tvářích pořadatelů. Původní časový harmonogram už byl dávno roztrhán na kousky, dvaadvacátá hodina s nekompromisní večerkou pro stadión se blížila a začínalo být jasné, že dočkáme rozjezdů.
Do dodatkové jízdy o třetí místo přihrála Eduardu Krčmářovi soupeře osmnáctá jízda. Stal se jím Ondřej Smetana, který za celá čtyři kola nedokázal najít recept na Michala Škurlu, jenž předvedl nejlepší start a v konečném součtu měl o bod navíc. Jeho čtrnáct bodů hned vzápětí vyrovnal Zdeněk Holub.
Do čela rozjížďky s číslem devatenáct pronikl současně s letem pásky. O vzruch se postaral Patrik Búri, když v prvním výjezdu vrazil do nafukovaček. Odrazil se zpátky, takže jedinou újmou se mu stala ztráta druhého místa ve prospěch Martina Mejtského.
Před rozjezdem Eduard Krčmář přesedl do sedla druhého motocyklu, aby posléze v prvním nájezdu začal Ondřeji Smetanovi oplácet svou slánskou porážku. Zdeněk Holub si své druhé vítězství v řadě nenechal od Michala Škurly sebrat a zavřel jej hned v prvním výjezdu.
S ohledem na čas a vývoj závodu odpadla obě semifinále Ceny Jiřího Marxe. Na pořad dne se dostalo rovnou finále, kde organizátoři navýšili počet závodníků na pět. Díky nejlepšímu startu se do vedení dostal Zdeněk Holub. Eduard Krčmář ovšem prodloužil nájezd do druhé zatáčky a do druhého kola projel jako první on. Pražan prahnul po odvetě, ale od konce třetího kola jeho nadšení vychládalo.
Ondřej Smetana vysvětluje svůj manévr z poslední zatáčky Ceny Jiřího Marxe:
„Chtěl jsem zatočit až dál.“
Vodu ovšem kalil Ondřej Smetana, který neustále dotíral na Michala Škurlu před sebou. V nájezdu do čtvrtého kola jej podjel, avšak Michal Škurla se záhy vrátil zpátky. V posledním výjezdu Ondřej Smetana upadl. Michal Škurla se mu vyhýbal, čehož využil Patrik Mikel a po závodech si přišel na třetí příčku.
Rozjezd musel vyřešit pat dvou maximalistů
Stopětadvacíky, které se dnes dočkaly třetího dílu svého klasického šampionátu, jakoby hrály dle stejného scénáře jako velcí hoši. Vše začalo změnami ve startovní listině, pokračovalo vyřazeními dalších závodníků a vyvrcholilo dvojicí rozjezdů. Ovšem popořadě.
Rozjížďka s číslem jedna nestačila ještě ani začít a už svítila červená světla. Milan Dobiáš, jenž upadl v prvním nájezdu, už s bolavou rukou nemohl pokračovat. Filip Šifalda při repete oslavil comeback po svém úraze triumfem, když v první zatáčce objel Jana Kvěcha. Trojky vzápětí připisovali Karol Zupinski a po něm Václav Kvěch. Právě on se stal dalším smolařem závodu, když ve čtvrté jízdě upadl s Petrem Chlupáčem.
Od té se na ovále už neobjevil, avšak ani Petru Chlupáčovi nepřálo štěstí. Do osmé jízdy vůbec neodstartoval, když mu cestou na rošt praskla plastová rozeta. Zato Filip Šifalda a Karol Zupinski vítězili jako na běžícím páse. Suverénně porazili i Denise Zielinskeho a Jana Kvěcha, kteří do konce závodů kromě nich dokázali vyhrát jízdu. A protože je rozpis závodu nesvedl dohromady, musel jejich pat vyřešit rozjezd.
Ještě předtím se však v dodatkové jízdě o bronz utkali Jan Kvěch a Denis Zielinski, jenž na sebe shodou okolností také narazili až tady. Lepší reakci na let pásky předvedl český závodník. Polák však najížděl do druhé zatáčky po jeho levé ruce a spodní stranou pronikl do čela.
Rozjezd o první příčku tolik dramatický nebyl. Karol Zupinski vypálil do čela, avšak Filip Šifalda mohl být stejně spokojený. Školní úraz ruky je již zapomenut, ovšem třetí závod bez porážky a průběžné vedení v šampionátu je žhavou realitou.
Hlasy z depa
„Juniorák byl suprovej‘, memoriál už ne,“ vyprávěl Zdeněk Holub. „Dneska se mi pocitově nevyvedla akorát jedna jízda, výsledkově dvě. První rozjížďku jsem totiž odjel naprázdno, zkusil jsem si to sám bez soupeřů. Tím to bylo. A výsledek v junioráku je důležitější než memoriál.“
„Pěkný závody,“ bilancoval Michal Škurla. „Vycházelo to už od začátku a startovalo to. V první jízdě jsem měl dobrej‘ start, ale předjel mě Eda. Nebylo to ještě donastavený. V memoriálu jsem jel třetí, než mi to Smeták posral. To mu musím poděkovat.“
„Na hovno, nenaděláš nic,“ neskrýval Eduard Krčmář zklamání, pragmatismus, avšak také optimismus v situaci, kdy letos ještě žádnou juniorku nevyhrál. „Určitě to teď dám. Škoda jedný jízdy, co se dá dělat?!“
„Super závod,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „O tréninku a prvních dvou jízdách jsem byl rozházenej‘ a nevěděl jsem, jak jet. Pak jsme to poladili a porazil jsem Edu. Pak jsem závodil s Tomkou, obtáh‘ mě. V poslední jízdě jsem měl zatáhnout naplno, ale předjel mě Škurlič. Ale poslední mistrák to dneska ještě nebyl. Eda byl sakra rychlej‘, musím změnit styl, abych uměl na tvrdejch‘, dlouhejch‘ drahách.“
„Konečně dobrý výsledek, už bylo na čase,“ pochvaloval si Patrik Mikel své páté místo, když o body přišel jen v natřískané rozjížďce s číslem devět. „Dneska mi to sedlo. Startoval jsem, jel jsem, všechno. Teď mi dýchal na záda Geyer, v první zatáčce strašná rána, ťuknul jsem si. Konečně byla motorka dobře udělaná. Díky Alešovi a panu Drymlovi za rady. Dneska mi to fakt sedlo.“
„Škoda první a poslední jízdy,“ limitoval Michal Tomka svou spokojenost. „Dostal se mi prach pod brýle. Škoda řeči…“
1. Zdeněk Holub, Praha
3 2 3 3 3
14+3
2. Michal Škurla. Praha
2 3 3 3 3
14+2
3. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 1 3 3
13+3
4. Ondřej Smetana, Praha
3 3 2 3 2
13+2
5. Patrik Mikel, Březolupy
3 3 0 2 3
11
6. Richard Geyer, D
1 2 3 2 2
10
7. Adam Fencl, Slaný
1 1 3 1 1
7
8. Filip Hájek, Praha
2 2 1 0 2
7
9. Michal Tomka, SK
X 2 2 2 1
7
10. Martin Mejtský, Pardubice
0 1 2 1 2
6
11. Patrik Búri, SK
2 1 E 2 1
6
12. Kryštof Rybář, Divišov (250 ccm)
1 1 1 1 0
4
13. Josef Novák, Pardubice
F/R – – – –
0 (los)
14. Steven Mauer, D
R – – – –
0 (los)
15. Bartosz Kibala, PL
F/R – – – –
0 (los)
12. Cena Jiřího Marxe:
1. Eduard Krčmář, 2. Zdeněk Holub, 3. Patrik Mikel, 4. Michal Škurla, Ondřej Smetana F
Pardubice – 16. června
Pětatřicet rozjížděk v rámci třech závodů uvidí diváci zítra večer diváci v Pardubicích. Hlavním bodem programu se stane třetí závod juniorského šampionátu. Ten doplní dvanáct kolibříků v rámci jejich mistrovství na klasických drahách. Celý program vyvrcholí nadstavbovou Cenou Jiřího Marxe, kterou čeká již dvanáctý ročník.
Startovní listina hlavního závodu čítá šestnáct závodníků, i když je všední den a v Polsku pořádají svůj vlastní juniorský šampionát. Ani jeden z nich není českému divákovi neznámým pojmem, i když Pavla Čermáka jsme doposud vídali pouze v závodech stopětadvacítek.
Magnetem pozornosti se stane další pokračování duelu Zdeňka Holuba s Eduardem Krčmářem. Dosavadní bilance jejich letošních střetů vyznívá 2:0 v Pražanův pospěch. Nicméně jeho slánského protivníka doma přibrzdila diskvalifikace a ve Svitavách porucha motocyklu.
Jak se stalo zvykem, na ovále se potkají ve třetí sérii. Zítra to bude v rozjížďce s číslem devět, kdy s nimi přijedou na startovní rošt další dva v aktuálním pořadí seriálu, tedy Ondřej Smetana a Patrik Mikel. Z této situace může těžit Michal Škurla, jenž je vinou vynechaného Slaného aktuálně až desátý, a který bude potkávat žhavé favority pěkně popořadě.
První sedmičku závodu čeká dvanáctý ročník Ceny Jiřího Marxe. Osmého účastníka si určí organizátoři sami. Rozpis závodu zůstává v podobě dvou semifinálových jízd a jednoho finále. Vítěz si odveze nejen pohár a pneumatiku Mitas, ale bude bohatší o tři tisíce. Celkem se mezi účastníky rozdělí takřka deset tisícovek.
Změny ve startovní listině stopětadvacítek vedly k jejímu zveřejnění až dnes odpoledne krátce před půl čtvrté. Největší novinkou je comeback Filipa Šifaldy po úraze.
Svitavy – 8. května
Během úterní maturitní písemné zkoušky z českého jazyka musel Zdeněk Holub doplnit jméno biblického zrádce a nápovědou mu byl přídomek Iškariotský. Na rozdíl od jiných studentů tipujících Izáka, Satana, Ježíše či dokonce Homéra, nezaváhal s Jidášem. A stejně suverénně si počínal i dnes během druhého dílu české juniorky ve Svitavách. I když to rozhodně neměl jednoduché. Nejprve musel v osmé jízdě překonat Dána Mikkela Salomonsena. V nejtěžší rozjížďce s číslem devět vypálil dopředu Eduard Krčmář, po dvou sériích neméně suverénní. Jenže v prvním výjezdu se uklepal kabel k cívce a jeho otec Eduard vmžiku proklel všechna pé-vé-elka až do osmého kolena. Zdeňku Holubovi se tak otevřela vrátka k patnáctibodovému maximu, triumfu a postavení leadera šampionátu. Ondřeji Smetanovi zase k druhému místu a reprezentační vestě. Ani Eduard Krčmář posléze již neprohrál, navíc v rozjezdu o bronz odvedl Mikkela Salomonsena.
Sloni, hasiči a předjetí roku v podání Patrika Mikela
Sloní stádečko vítající přijíždějící dodávky plochodrážníci ve Svitavách ještě nezažili. Nešlo ovšem o speciální akci rámující počátek jubilejní třicáté sezóny v Cihelně, ale za nečekanou atrakci mohl cirkus Humberto. Rozbil své šapitó na louce před plochodrážním areálem a koho by nudilo delší čekání, kromě tradičních leteckých modelářů s upoutanými letouny je mohla pobavit procházka exotickým zvěřincem.
Milan Sedláček, muž pečující o úpravu svitavské dráhy, však žádné rozptýlení nepotřeboval. Čerpadlo vody na jeho oranžové sedmsetšestce vypovědělo službu v tu nejméně vhodnou chvíli. Sluníčko vysušovalo povrch oválu a veteránskou kropičku nebylo možné opravit. Naštěstí pomohli městští hasiči.
Jejich caska ovšem nebyla při kropení tak účinná jako běžný kropicí vůz. Přesvědčili se o tom, diváci, kteří usedli v prvním výjezdu, když jim vítr vál oblaka prachu při tréninku rovnou do tváří. Drobné nepohodlí bylo naštěstí dočasné. Stav oválu se postupně vylepšoval, závodníci přijeli k první jízdě okolo půl třetí a mítink své třicetiminutové zpoždění doháněl.
Hned rozjížďka s číslem jedna připravila divákům něco nevídaného. Patrik Mikel v Cihelně při úterním tréninku startoval jak pánbůh, dokud s prasklým vahadlem nemusel předčasně vyklízet pole. Nyní však na protilehlou rovinku vyjel až jako poslední! V té chvíli jej od cíle dělilo tři a půl okruhu a březolupský mladík se evidentně rozhodl bojovat.
Hned ve druhé zatáčce podjel Dána Niclase Nielsena, který jel u nás vůbec poprvé, aby hned v následujícím oblouku přišel na řadu Michal Tomka. V té chvíli vedl Josef Novák, jehož náskok se zdál astronomický. Patrik Mikel jej však systematicky zkracoval a za druhé zatáčky třetího kola vyrazil rovnou do čela!
Patrik Mikel popisuje, jak se v rozjížďce s číslem jedna dostal ze čtvrté příčky k vítězství:
„Posral jsem start, pak jsem držel a viděl, kudy mám jet, bylo jasné, že to tady bude tahat za ruce.“
Josef Novák se pokusil kontrovat, avšak nakonec se musel dívat na výfuk březolupského borce. „Dráha byla strašně uchcaná,“ vysvětloval, že hasičské vodní dělo není pro přípravu plochodrážní trati zrovna nejoptimálnější. „Přetáčel jsem se, nevěděl, co s tím. Pak jsem za sebou cejtil Patrika v tý zadní zatáčce, co je obtížnější. Nešlo s tím nic dělat.“
Smůla se i nadále lepí na kola Eduarda Krčmáře
Ondřej Smetana se před třemi týdny ve Slaném poprvé postavil na stupně vítězů české juniorky. A dnes se netajil aspiracemi na další vavříny a navíc chtěl ve svém náručí pevně sevřít reprezentační vestu, která se dnes nabízela. Ve svých úvodních dvou jízdách nebyl spokojen s nastavením svého motocyklu, nicméně v úvodních dvou sériích nenašel přemožitele.
V rozjížďce s číslem dvě narazil na dva svitavské debutanty. Patriku Búrimu a Kryštofu Rybářovi, debutujícím v sedle dvěstěpadesátky v závodě velkých hochů, naměřil hned po vylétnutí pásky. V páté jízdě byl zase rychlejší než Filip Hájek, jenž se po něm sápal v první zatáčce.
Se šesti body však Ondřej Smetana nebyl ve dvou pětinách ničím výjimečným.
Eduard Krčmář minule ve Slaném vyhrál všechny jízdy kromě té, v níž byl vyloučen, a nevešel se na stupně vítězů. Dnes však vyhrával opět na triumfální strunu, v čemž mu pomáhaly vynikající starty. Mikkel Salomonsen, který se do české juniorky vrátil po dvou letech, se v rozjížďce s číslem tři stačil jen zařadit za slánského borce.
V sedmé jízdě zatáhla spojka Kryštofa Rybáře do pásky. Eduard Krčmář však jel stejně jinou ligu. Michalu Tomkovi ujal tolik, že na cílové rovince výrazně zpomalil, aby mohl pod šachovnicovou vlajkou v rukou Zdeňka Pešy projet s předním kolem trčícím vstříc žmolkově modrému nebi.
Zdeněk Holub se sice v uplynulých dnech věnoval spíše předmaturitnímu studiu a o minulém víkendu dokonce vynechal závody ve Mšeně, Slaném a Žarnovici. Ve třetí jízdě však nedal ani náznak šance Michalu Škurlovi. Na svůj druhý triumf v rozjížďce s číslem osm se však zapotil o poznání více.
V osmé jízdě totiž nejlépe odstartoval Mikkel Salomonsen, který si Pražana pohlídal rovněž v první zatáčce. Avšak Zdeněk Holub ani zdaleka ještě nestahoval kalhoty. Ve druhém kole útočil po vnější straně druhé zatáčky. Cílem projel bok po boku vedle Dána, aby následujícího oblouku dosáhl o chloupek dříve. V té chvíli byly tři body jeho.
Zdeněk Holub komentuje svůj triumf v rozjížďce s číslem osm:
„Musel jsem se prát. Tak to bejvá. Vítězství nejsou zadarmo.“
Jenže chléb závodů českého juniorského mistrovství se tradičně láme v jejich třetí sérii, kde se tradičně utkává aktuálně nejlepší čtveřice aktuální klasifikace. Vítězství v rozjížďce s číslem deset proto dnes fungovalo jako nejlepší guma pro prak, který závodníka vystřelí rovnou na nejvyšší stupínek.
Toho si byl dobře vědom Eduard Krčmář. Kdyby jeho start viděli inženýři z NASA, rakety by od této chvíle nesly modrobílý nátěr. Zdeněk Holub si dláždil cestu k útoku v první zatáčce spodem. Avšak než mohl udeřit, Slaňák před ním zpomaloval. Jeho vztyčená pravice varovala ostatní před náhlým nebezpečím.
„Vypadla fajfka,“ láteřil Eduard Krčmář starší v depu, sotva Jakub Růžička dotlačil ztichlý motocykl. „Říkal jsem, že pé-vé-elka stojí za hovno!“ Nicméně nic naplat, Zdeněk Holub naplno využil šance zůstat neporažený i nadále. A Ondřej Smetana upevnil druhé místo v aktuální klasifikaci, když přes metu projel hned za svým klubovým kolegou. Jenže Eduard Krčmář ani zdaleka neřekl své poslední slovo.
Bez dalších překvapení
Devátá jízda s dvojicí osamocených Dánů mohla vzdáleně připomínat šampionát potomků prince Hamleta. Mikkel Salamonsen ovšem po svém triumfu mohl myslet na stupně vítězů. V rozjížďce s číslem jedenáct změřil Michal Tomka Patrika Búriho, zatímco Filip Hájek a Martin Mejtský, otřesený po úvodním pádu, zůstali vzadu.
Vítězům otec Vladimír kvitoval s uznáním, že se oba žarnovičtí borci s technickou svitavskou dráhou vypořádali při své premiéře se ctí. Připomínal, kterak v srpnu 1986 na zdejším ještě novotou vonící stadiónu Preglejka Žarnovica v prvoligovém závodě dala dohromady všehovšudy dvaadvacet bodů. A on sám jich dosáhl šest!
Ale zpátky k dnešnímu klání, v rozjížďce s číslem dvanáct zvýšil hodnotu svých akcií Michal Škurla triumfující ve stylu start – cíl. Jenže patnáctá jízda mu přinesla studenou sprchu. Ondřej Smetana se spolu se svým otcem Radkem trefili do setupu, což se stalo alfou a omegou jeho sólového vystoupení.
Michal Škurla ke všemu pokazil start. A když chtěl v prvním výjezdu vnějškem připravit Mikkela Salomonsena o druhé místo, Dán jej nekompromisně zavřel. Oba se dostali na devítibodový zisk, který vzápětí vyrovnal Eduard Krčmář.
Na něho Michal Škurla odstartoval v sedmnácté jízdě, avšak Slaňák se dostal dopředu ještě před první zatáčkou. Tím pádem skončil s dvanácti body stejně jako Mikkel Salomonsen, jenž si dvakrát vybojoval triumf v rozjížďce s číslem osmnáct. V jejím třetím kole totiž Patrik Mikel objížděl Filipa Hájka a upadl. „Nevyšlo to,“ byl březolupský závodník po závodech nemluvný, ale naštěstí nezraněn.
Pokud se týká prvních dvou míst, byl závod prost dalších překvapení. Zdeněk Holub vyhrál o příslovečný parník rozjížďky s čísly třináct i devatenáct.
Kryštof Rybář popisuje souboj dvěstěpadesátky a půllitrem:
„Když jsme šli do souboje, nemoh‘ jsem přidat, což on jo. Když na rovince přidal, já už přidávat nemoh.“
Ondřej Smetana zase všem ujel ve zmiňované patnácté jízdě, kde Mikkel Salomonsen definitivně pohřbil medailové vidiny Michala Škurly. A že by Ondřej Smetana nevyhrál závěrečnou jízdu základního rozpisu nevěřil ani Petr Moravec v roli předsedy jury. Eduard Kčmář si z jeho desek vylosoval vnější dráhu pro rozjezd o třetí příčku dříve, než Ondřej Smetana vyrazil naposledy do akce.
A vskutku Ondřej Smetana nevybočil z vítězné koncepce ani tentokrát. A záhy stanuli vedle sebe Mikkel Salomonsen a Eduard Krčmář, aby se rozjeli o nejnižší stupínek pódia. Kdo čekal drama, byl oškádlen, slánský závodník předvedl další skvělý start a bylo rozhodnuto.
Hlasy z depa
„Na tyhle věci jsem zvyklej‘, Jidáš byl jinačí, ale nepřišel si na mě,“ reagoval Zdeněk Holub na paralelu svého dnešního svitavského vystoupení a úterní maturity. „A tady dneska nikdo taky. S Dánem jsem se pral, to tak bejvá, vítězství nejsou zadarmo. V rámci možností byla dráha dobrá. Na to, jak to vypadalo před závodem, to bylo dobrý.“
„Zezačátku nic moc,“ říkal Ondřej Smetana. „Pak jsem do tý třetí jízdy měl hodně špatnej‘ start, ale Edovi vypadla fajfka a měl jsem dva body. Potom jsme poštelovali motorku a jelo to super. Tak jsem rád, že jsem v reprezentaci.“
„Vypad‘ mi kabel od fajfky,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Nikdo mě neporazil, ale byla to smůla. To je prostě speedway, ale nemůžu bejt‘ spokojenej‘, když jsem třetí. Všechny čtyři jízdy jsem vyhrál, defekt byl taky z prvního místa. Snad to ještě doženu.“
„Moc se nedařilo,“ odtušil Michal Škurla, aby vzápětí sám sebe opravil. „Vůbec se nedařilo. Nemoh‘ jsem dopasovat motor po repasi, moc to nejelo.“
„Mám asi pátej‘ závod a čtvrtej‘ trénink,“ vyprávěl Martin Mejtský o své dosavadní kariéře. „Teprve se učím, je to těžký, není to sranda. Hrozně jsem byl po tom pádu v prdeli, rozhodilo mě to.“
„V pohodě,“ komentoval Kryštof Rybář v závodech pětistovek, byť v sedle dvěstěpadesátky. „Když jsme šli do souboje, nemoh‘ jsem přidat, což on jo. Když na rovince přidal, já už přidávat nemoh‘. Byla to dobrá zkušenost, musím si zvyknout na cyklus závodů.“
1. Zdeněk Holub, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Ondřej Smetana, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 E 3 3
12+3
4. Mikkel Salomonsen, DK
2 2 3 2 3
12+2
5. Michal Škurla, Praha
2 3 3 1 2
11
6. Patrik Búri, SK
2 1 2 3 1
9
7. Michal Tomka, SK
1 2 3 0 2
8
8. Patrik Mikel, Březolupy
3 2 1 2 X
8
9. Josef Novák, Pardubice
2 0 2 2 2
8
10. Filip Hájek, Praha
1 2 1 1 2
7
11. Niclas Nielsen, DK
0 1 2 2 0
5
12. Adam Fencl, Slaný (250 ccm)
1 0 1 1 1
4
13. Martin Mejtský, Pardubice
F 1 0 1 1
3
14. Kryštof Rybář, Divišov (250 ccm)
1 T 0 0 1
2
Poznámka: z přihlášených závodníků nedorazil Steven Mauer
Svitavy – 6. května
Rozhodně nelze tvrdit, že by závody ranku juniorského mistrovství republiky byly předem nalajnovanou záležitostí prostou jakýchkoliv překvapení. Ba právě naopak, za více než čtyřicet let jeho existence byly mnohokrát svědky, kterak se sofistikované stavby prognóz řítily k zemi jako domečky z karet. Druhý podnik letošního šampionátu, který se koná v pátek ve Svitavách, však jednu jistotu přináší. Na nejvyšší stupínek pódia rozhodně vyskočí někdo jiný než před třemi týdny ve Slaném a to nejen proto, že je v sázce poslední reprezentační místečko pro nejlépe umístěného Čecha. Než se zamyslíte proč a začnete pokračovat ve čtení, věnujte pozornost začátku svitavského podniku, jenž je oproti dřívějším informacím stanoven již na čtrnáctou hodinu.
Michael Härtel se ve Slaném stal prvním cizincem, který se postavil na nejvyšší stupeň vítězů, samozřejmě nebudeme-li počítat Martina Vaculíka. Ten v éře svého působení v naší juniorce nebyl v duchu dohody se SMF považován za zahraničního závodníka a v posledním roce dokonce na české závody vozil licenci AČR.
Německý chráněnec Roberta Bartha však do Svitav nedorazí. V sobotu totiž nastoupí v sestavě německého nároďáku v kvalifikaci o postup do hlavní části SWC v Landshutu. Stejný problém má i Žiga Kovačič, který se slovinskou sestavou bude dozajista stejnou měrou prahnout po účasti v Gniezně, kde by shodou okolností narazil na český národní tým.
Pozítří nedorazí ani další stálý inventář české juniorky Jannik Klein, jehož neuvolní zaměstnavatel, protože v Rakousku nemají státní svátek jako v Čechách. Startovní listina čítá jména pěti cizinců, kteří jsou českému našemu divákovi dobře známi. Samozřejmě s výjimkou dánské dvojice, byť Mikkel Salamonsen se v juniorce objevil již předloni ve Mšeně.
Českých zástupců bude deset. Svým debutem si projde Kryštof Rybář, avšak vzhledem, že ještě nedovršil patnáct let, bude sedlat dvěstěpadesátku stejně jako Adam Fencl. Na technické dráze by však absence koní nemusela být tolik markantní.
Startovní číslo jedenáct zůstává prozatím volné. Krátce po poledni se na něm objevil Polák Damian Drozdz, nicméně během půldruhé hodiny byl zase vyškrtnut. Od tragické nehody Grzegorze Knappa mají polští závodníci nastaveny přísné podmínky pro starty v zahraničí. A pokud nemá stadión bezpečnostní bariéry s homologací FIM, jejich federace je na ně nepustí, což bude problém i závěrečného dějství české juniorky v Březolupech.
Petr Moravec, předseda VV SPD, vysvětluje vyškrtnutí Damiana Drozdza ze startovní listiny:
„Držitel licence PZM může startovat v zahraničí výhradně na dráze vybavené homologovanými bezpečnostními mantinely. Stadión Svitavy je sice vybaven bezpečnostními mantinely, nemají však homologaci FIM, proto polský jezdec nedostane povolení ke startu.“
Před druhým podnikem osmidílného seriálu je předčasné spekulovat o alternativách konečného umístění. Svitavy ovšem pozítří určí posledního reprezentanta pro juniorské šampionáty světa a Evropy, když Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Michal Škurla si zajistili účast na základě loňského umístění.
K cestě do italského Terenzana a francouzského Maconu má nejblíže Ondřej Smetana. Po svém slánském pódiu má na Patrika Mikela k dobru dva body.
Startovní listina:
1 Niclas Nielsen, DK
2 Patrik Mikel, Březolupy
3 Michal Tomka, SK
4 Josef Novák, Pardubice
5 Ondřej Smetana, Praha
6 Steven Mauer, D
7 Kryštof Rybář, Divišov
8 Patrik Búri, SK
9 Filip Hájek, Praha
10 Michal Škurla, Praha
11 neobsazeno
12 Zdeněk Holub, Praha
13 Adam Fencl, Slaný
14 Martin Mejtský, Pardubice
15 Eduard Krčmář, Slaný
16 Mikkel Salomonsen, DK
Foto:Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Slaný – 18. dubna
Stejně jako cirkusový krotitel, který strká hlavu do lví tlamy, musí být obezřetný také fotograf pohybující se při závodech po vnitřní ploše závodiště. Pavel Fišer, jenž pro magazín speedwayA-Z mačkal spoušť svého Canonu snad milionkrát, by mohl vyprávět. Naposledy se dostal do ošemetné situace v sobotu, kdy si to neovladatelný motocykl Jannika Kleina namířil rovnou na připravené stupně vítězů. Jak to přes čočku svého aparátu zachytil Jan Kobzáň zvenčí, jsme viděli včera, nyní se podívejme na snímky Pavla Fišera z opačné strany.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)