Divišov – 5. července
Lidé okolo týmu Eduarda Krčmář se dnes odpoledne objevili oblečení do slušivých dresů s motivem svého závodníka. Na zádech byl vyveden nápis, že slánský závodník je mistrem republiky do jednadvaceti roků z let 2012 a 2014. Samozřejmě se objevily narážky, proč si autor designu nenechal místo i na aktuální letopočet. Čtyřbodový náskok před Zdeňkem Holubem po úvodním závodě na Makétě však dával optimismus, nikoliv jistotu. Jenže boj o titul byl vyřešený už po první sérii. Zdeněk Holub totiž upadl již v první zatáčce rozjížďce s číslem tři a točící se hlavou raději z mítinku odstoupil. Eduard Krčmář si počínal jako z jiné planety a druhým osmnáctibodovým maximem se stal potřetí juniorským mistrem republiky, což se doposud povedlo pouze Josefu Francovi v letech 1998 – 2000. Nabídnuté šance se chopil Ondřej Smetana, který své účinková v šampionátu uzavřel titulem vicemistra. O bod jej uzmul Patriku Mikelovi, který vyhrál klasifikaci do devanácti let. Protože mu však účast ve finále vyfouknul Michal Tomka nejmenším možným rozdílem, stal se březolupský závodník zřejmě nejsmutnějším šampiónem plochodrážní historie vůbec.

 

Šampión je prakticky známý, startuje bitva o další medaile

Loni přijel Eduard Krčmář na říjnové vyvrcholení české juniorky do Březolup se ztrátou tří bodů na Zdeňka Holuba, avšak dnes se role obrátily. Pražan sice odstartoval sezónu brzy díky Premier League,která se mu však stala osudná, protože aprílový pád v Peterborough jej v začínající sezóně připravil prakticky o celý duben. Během úvodního podniku juniorského šampionátu v Praze vlastně začínal znovu. A tak za delší konec provazu tahal Eduard Krčmář.

Vzhledem ke změně rozpisu pro pouhých dvanáct jezdců musel VV SPD implementovat finálovou jízdu, jejíž bodový zisk se počítá do aktuální tabulky. Ta umožnila slánskému závodníka porazit svého pražského soka ještě jednou a tím pádem navýšit svůj náskok na čtyři body. V praxi tohle znamená, že by Eduard Krčmář mohl se Zdeňkem Holubem prohrát. A i kdyby nakrásně jednou nedojel, stále by mu zůstávala naděje na zlato v dodatkové jízdě.

Jenže letošní juniorské mistrovství republiky se dvěma finálovými podniky nevstoupí do historie jen jako prozatím suverénně nejkratší, ale i jako jedno z těch, kdy v otázce šampióna nebylo prakticky co řešit. Letos bylo všechno jasné v zásadě již po první sérii.

Jako první z dvojice pretendentů mistrovského trůnu se na ovál dostal Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem tři. Start jej vynesl do čela. Za jeho zády si cestu k druhému místu dláždil Ján Mihálik, avšak ve druhém okruhu upadl v prvním výjezdu. Repete se rovněž stalo jednoznačnou kořistí Eduarda Krčmáře.

Ve třetí jízdě musel František Kalina blikat červenými světly hned dvakrát. Poprvé kvůli letmému startu Michala Tomky, avšak podruhé byl příčinou Zdeněk Holub. Hnal se venkem připravit slovenského borce o vedení. Přitom se však přetočil, upadl a byl diskvalifikován.

V ten moment se náskok Eduarda Krčmáře vyhoupnul na sedm bodů. Jenže Zdeněk Holub se při svém extempore praštil do hlavy. A protože se mu svět před očima komíhal a točil, rozhodl se raději ze závodu odstoupit. V ten moment byla otázka mistra v zásadě vyřešena. Jenže zbývaly ještě dvě další medaile a borci, kteří by pražský závod nejraději škrtnuli nejen ze svých vzpomínek, ale zejména z průběžné klasifikace, se rázem vyhoupli do sedla.

Michal Škurla nyní nechal úhlovou brusku raději na pokoji. V rozjížďce s číslem jedna na něho odstartoval Patrik Mikel, už prakticky jistý šampión do devatenácti let, jenž by logicky rád řekl také své slovo v jednadvacítkách. Nicméně Michal Škurla byl zvenku rychlejší už v prvním nájezdu.

Potom Michal Tomka. Druhé opakování nešťastné třetí jízdy jej potřetí vyneslo do čela. Tentokrát už definitivně, protože rychle zmizel z dohledu Filipa Hájka a Jakuba Valkoviče. A konečně Ondřej Smetana. Ani on nemohl být se svým pražským výsledkem spokojený. Po kratším čekání, než Pavel Čermák zprovozní v depu svůj motocykl, se ujel vedení.

Ondřej Smetana popisuje svůj duel s Markem Helmhoutem ve čtvrté jízdě:

„Odstartovali jsme, byli jsme vedle sebe, já ho hnal dál. Bylo tam hodně materiálu, postavilo se mu to a lehnul.“

Jenže Mark Helmhout, jemuž se naproti tomu muselo první květnové úterý na pražské Markétě zamlouvat, útočil vnějškem první zatáčky. Jenže náhle jeho přední kolo mířilo vzhůru a Holanďan se ocitnul na zemi. Repete bez vyloučeného Marka Helmhouta se stalo jednoznačnou kořistí Ondřeje Smetany.

 

O finálovou jízdu se strhla tahanice

Tři přerušené jízdy kvůli pádům během první série byly vskutku netradiční. Nicméně František Kalina musel na ovladač červených světel v dalších průběhu závodu sahat už jen jedenkrát.  Stalo se tak v sedmé jízdě. Filip Hájek odstartoval excelentně, jak to umí. Jenže ještě v nájezdu jej zvenku minul Michal Škurla. Mnohem horší však byla kolize s Jánem Mihálikem o kousek dále.

Po dopoledních stopětadvacítkách spěchala žlutá ambulance z Benešova již podruhé. „Říkali, že je tam zásobujeme,“ smál se Filip Hájek. Naštěstí si jen pořádně sedřel ruku, zatímco slovenský závodník se vracel domů se sádrou na pravačce a vyhlídkou návštěvy chirurgického oddělení nemocnice v Žiaru nad Hronom.

Sotva Michal Škurla projel vítězně cílem opakované jízdy, byl jedním z trojice neporažených, která se hřála na hrotu aktuální klasifikace. Eduard Krčmář vyhrál pátou jízdu stylem start – cíl a Ondřej Smetana si stejně suverénně počínal hned vzápětí. O titulu slánského závodníka už nemohlo být pochyb, nicméně další medaile zůstávaly ve hře. Hodně k ní mohla pomoct účast ve finálové jízdě, jež přinesla možnost bodovat pošesté.

Po dvou sériích k němu byli vedle vedoucího tria nejblíže Richard Geyer a Michal Tomka s pěti body. Slovák prohrál s Ondřejem Smetanou v šesté jízdě, Němec zase o rozjížďku předtím s Eduardem Krčmářem. Na začátku třetí série se ovšem svého prvního vítězství dočkal Patrik Mikel, jenž doposud narážel na favority. Nyní neodstartoval zrovna nejlépe, avšak ještě v nájezdu poslal SIndy Weber za svá záda.

Závod pokračoval dalším sólem Eduarda Krčmáře v desáté jízdě, aby se hned vzápětí utkali oba neporažení Pražané. Michal Škurla zůstal po lepším startu bez ztráty kytičky i nadále. „Měl výbornej‘ start,“ nezbylo Ondřeji Smetanovi, než kvitovat prohru se svým kolegou. „Snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet.“

Richard Geyer byl rád za bod, když Zdeněk Holub na startovním roštu chyběl. Ztrátu však ve dvanácté jízdě musel knihovat také Michal Tomka. Sice se hnal venkem první zatáčky na Marka Helmhouta, jenže Holanďan jej ve výjezdu nemilosrdně vyvezl na venek. Od té chvíle Holanďan již neprohrál. Sfouknul další plamínek finálové naděje Richarda Geyera v rozjížďce s číslem čtrnáct, aby nakonec profitoval z diskvalifikace Michala Škurly. Ovšem deset bodů se nakonec ukázalo jako málo.

Michal Škurla vysvětluje svou první porážku v patnácté jízdě:

„Eda tam byl rychlejší.“

V rozjížďce s číslem třináct Ondřej Smetana odvedl Patrika Mikela. Jenže březolupský závodník byl se svými devíti body nejblíže finálovému postupu. Zbývající tři z pětice leaderů totiž na sebe narazila v rozjížďce s číslem patnáct. Eduard Krčmář opět odletěl a nechal za sebou Michala Škurlu a Michala Tomku.

 

Mistr rekordman neprohrává

Jenže Žarnovičan ještě neřekl poslední slovo. Patrik Mikel v rozjížďce s číslem sedmnáct odstartoval bleskově, jako by chtěl popřít svou pověst špatného startéra. Michal Tomka však letěl zvenku jako utržený vagón. Jedním vrzem se přenesl z třetí příčky do čela. Patrik Mikel se mohl stavět na hlavu, odrážet se ušima  a překousnout řidítka. Navzdory veškerému úsilí zůstal za Michalem Tomkou, dokud jejich duel neukončila šachovnicová vlajka.

Oba měli jedenáct bodů, ale Michal Tomka se právě ozdobil jednou trojkou navíc. A Patrik Mikel věděl, že mu zůstane kratší sirka v ruce. I kdyby nakrásně nejlepší trio vyšlo naprázdno, březolupského borce by překonalo minimálně na pomocná kritéria. O tom konec konců podal pádný důkaz Michal Škurla, když v rozjížďce s číslem jedenáct skončil polapený v pásce.

„Asi jsem psychicky zkolaboval,“ říkal sotva se přes malou dráhu dostal do depa. Ve své podstatě se mu svět nezhroutil. Ve finále byl tak či onak, protože ve srovnání s oběma zbývajícími jedenáctibodovými mohl nabídnout rovnou tři vítězství. Ani body, které svou diskvalifikací ztratil, by mu v závěrečné klasifikace příliš nepomohly.

V rozjížďce s číslem dvacet odstartoval nejlépe Eduard Krčmář. „Ujel mi, nevěděl jsem, jak zrychlit,“ líčil Ondřej Smetana svou druhou dnešní porážku. Finále mu nabízelo nejen příležitost k repete, ale také ve své poslední juniorské sezóně vylepší svůj životní bronz z loňského roku.

Prozatím byl druhý Patrik Mikel. Jemu už nikdo nesebral primát mezi dvanáctiletými, nicméně on plným právem smutnil nad svým supertěsným vyřazením z finále. Byl totiž stále druhým mužem celkové klasifikace, jenže je nemohl hájit proti Ondřeji Smetanovi v přímém souboji na dráze. Aby jej Pražan překonal, potřeboval by dojet alespoň druhý.

Michal Tomka popisuje finálovou jízdu:

 „V nájezdu jsem trošku ubral. Nechtěl jsem jít do tlačenice, viděl jsem, že tam Smetana a Škurla jsou natěsno.“

Ondřej Smetana však měl se svým stříbrem namále. Nejlepší start ve finále předvedl Michal Škurla. Jenže spodem mířil dopředu Eduard Krčmář. Dostal se před Pražana, jehož vezl na venek. Z toho profitoval Ondřej Smetana, který se ve výjezdu zleva protáhnul na druhou příčku.

Průjezd cílem nemohl být symboličtější. Jako prvního přivítala šachovnicová vlajka Eduarda Krčmáře, který se vrátil na trůn po roční přestávce. A třetí zlatou medailí vyrovnal šestnáctiletý rekord Josefa France. A hned druhý byl Ondřej Smetana, který tím pádem vytrhnul titul vicemistra z rukou Patrika Mikela rozdílem jednoho jediného bodu.

 

Hlasy z depa

„Super, starty mi šly, všechno mi šlo,“ radoval se Eduard Krčmář. „Holoubek odpad‘. Závody byly hezký, ve finále jsem ujel a jel. Nebylo co řešit. Spokojenej‘ jsem, nerozebíral bych, jakej‘ titul to byl, jak jsem ho získal, hlavně že je!“

„Jo, myslím si, že dobrý,“ bilancoval Ondřej Smetana druhé místo v dnešním závodě, ale především titul českého vicemistra. „Nebyla úplně lehká dráha. Nevěděl jsem, kudy jet, abych byl rychlej‘. Škoda, že se to neukropilo už od včera. V první jízdě ten Helmut (Mark Helmhout – pozn. redakce). Škurlič měl pak výbornej‘  start, snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet. Eda mi ujel, nevěděl jsem, jak mám zrychlit, Eda byl dnes nejrychlejší. Ve finále měl nejlepší start Škurlič. Eda se hnal, že ho vyveze. Toho jsem využil a pak jsem jel nejrychlejší stopu. Jsem spokojenej‘, druhý místo není vůbec špatný.“

„Dneska dobrý,“ odtušil Michal Škurla. „Poslední jízdu jsem asi psychicky zkolaboval. Ve finále jsem odstartoval dobře. Eda mě trošku vyvez‘ a já nestačil zatočit zpátky. Jinak všechno fungovalo super, startovalo to a byly to pěkný závody.“

„Na tréninku jsem spadnul,“ líčil Michal Tomka. „V nájezdu jsem chytil jámu, uletěla mi noha z háku. První jízdu jsem vyhrál, jezdil jsem v klidu s rozumem. Měl jsem tušení, že to vyjde. Ve finále škoda startu. Držel jsem se za nima, moc mi neujeli. Škoda Prahy, tam byly problém starty. Snad už příští rok bude bedna. První nebo druhý, třetí místo už nepočítám.“

„Špatné, špatné,“ byl Patrik Mikel až přespříliš smutný vzhledem ke skutečnosti, že se stal mistrem republiky do devatenácti let. „Byl jsem takový nesvůj, starty mi nešly. A ještě mě Tomka porazil, škoda těch jednadvacítek. Ondra mi sebral stříbro, ale má to naposledy, zaslouží si to. Mohlo být líp, ale i hůř. A že to příští rok bude lepší, to si piš!“

„Nic neshořelo,“ usmíval se Josef Novák nad připomínkou, že mu tady při sobotním soustředění vzplanul motocykl. „Mohlo to bejt‘ ještě lepší, ale i tak jsem docela spokojenej‘. V poslední jízdě jsem neodstartoval, asi jsem se přemotivoval. Od Březolup se tím snažím hlavně bavit. Od tý doby to jde, tím, že se tím bavím, nepřemejšlím, že bych moh‘ upadnout. Baví mě to a o tom to je. Teď už jen, aby ta výkonnost stoupala.“

		FIN	TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	3	18
2. Ondřej Smetana, Praha	2 3 2 3 2	2	15
3. Michal Škurla, Praha	3 3 3 2 T	1	12
4. Michal Tomka, SK	3 2 2 1 3	0	11
5. Patrik Mikel, Březolupy	2 2 3 2 2		11
6. Mark Helmhout, NL	X 1 3 3 3		10
7. Josef Novák, Pardubice	2 2 2 3 0		9
8. Richard Geyer, D	2 3 1 2 1		9
9. Jakub Valkovič, SK	1 2 1 1 2		7
10. Sindy Weber, D – Chaba (ACCR)	1 1 2 2 1		7
11. Václav Kvěch, Praha	1 1 1 F 1		4
12. Filip Hájek, Praha	2 F/R – – –		2
13. Pavel Čermák, Praha	E 0 1 0 F		1
14. Ján Mihálik, SK	X F/R – – –		0
15. Zdeněk Holub, Praha	X – – – –		0

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Adam Fencl kvůli dovolené, ve startovní listině jej nahradil Richard Geyer; Adam Čarada rezignoval na místo náhradníka; Steven Mauer, který měl mít číslo dvě, nedorazil

Konečné pořadí šampionátů:

U21	U19		PHA	SLA	TOT
			3.5.	5.7.
1.		Eduard Krčmář, Slaný	18	18	36
2.		Ondřej Smetana, Praha	9	15	24
3.	1.	Patrik Mikel, Březolupy	12	11	23
4.		Mark Helmhout, NL	12	10	22
5.		Michal Škurla, Praha	3	12	15
6.	2.	Michal Tomka, SK	4	11	15
7.		Zdeněk Holub, Praha	14	0	14
8.	3.	Richard Geyer, D	4	9	13
9.	4.	Josef Novák, Pardubice	2	9	11
10.	5.	Jakub Valkovič, SK	3	7	10
11.		Steven Mauer, D	9	NS	9
12.	6.	Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	7	7
13.	7.	Adam Fencl, Slaný	6	NS	6
14.	8.	Václav Kvěch, Praha	0	4	4
15.	9.	Filip Hájek, Praha	NS	2	2
16.	10.	Pavel Čermák, Praha	NS	1	1
17.	11.	Ján Mihálik, SK	NS	0	0

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Divišov – 1. července
Již první závod na znovuotevřeném divišovském stadiónu zkraje října před šestadvaceti lety rozhodl o šampiónech republiky družstev. Od té doby se tady korunoval domácí mistr bezpočtukrát. Naposledy loni v soutěži juniorských družstev a obou šampionátech kolibříků. A konec konců, Pardubice tady získaly titul bez ohledu na výsledek posledního závodu ve Svítkově. Tradice udělování titulů zůstane zachována i v úterý odpoledne, kdy budou známi mistři republiky v jednadvacítkách a devatenáctkách. Zájem závodníků je tak obrovský, že Buddy Prijs musel zůstat oslyšen.

 

„Přednost dostali všichni s českou a slovenskou licencí,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD, proč Holanďan, jemuž se v Čechách evidentně zalíbilo, navzdory svému zájmu ve startovní listině není. „Byli osloveni ti, co jeli první závod, jen Richard Geyer nereagoval. Buddy Prijs by přišel na řadu, až když odpadne někdo z těch zapsaných, zatím má slíbené všechny přebory.“

Zatímco před dvěma měsíci donutilo pouhých dvanáct přihlášených VV SPD, aby posvětil zvláštní rozpis pro Markétu, závod v Divišově má sedmnáct jmen. Aby se však zachovala kontinuita finálové jízdy, čtveřice nejlepších se v ní setká také v úterý v Divišově.

Právě i díky dvěma vítězstvím nad Zdeňkem Holubem je na čele aktuální klasifikace Eduard Krčmář. Čtyřbodová převaha zvyšuje jeho naději, že na trůnu zase vystřídá pražského závodníka. V samostatné klasifikaci devatenáctek vede Patrik Mikel.

V souvislosti s plnou startovní listinou můžeme jen litovat, že se letos program obou juniorských šampionátů smrsknul na pouhopouhé dva závody. Nejenže boj o titul mohl být mnohem dramatičtější, ale osm závodů jako loni dávalo možnost nápravy zaváhání.

Navíc se jeden nejhorší výsledek škrtal, zatímco nyní jeden nepovedený závod znamená automaticky konec všech nadějí. Michal Škurla, jenž v Praze nastupoval s dlaní rozříznutou od úhlové brusky, o tom ví své.

Startovní listina:

1 Patrik Mikel, Březolupy

2 Steven Mauer, D

3 Michal Škurla, Praha

4 Václav Kvěch, Praha

5 Eduard Krčmář, Slaný

6 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)

7 Ján Mihálik, SK

8 Adam Fencl, Slaný

9 Zdeněk Holub, Praha

10 Michal Tomka, SK

11 Filip Hájek, Praha

12 Jakub Valkovič, SK

13 Mark Helmhout, NL

14 Ondřej Smetana, Praha

15 Josef Novák, Pardubice

16 Pavel Čermák, Praha

17 Adam Čarada, SK

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 3. května
Série neuvěřitelných událostí, které provázely pražskou ouverturu spojených juniorských šampionátů do jednadvaceti a devatenácti let, odstartovala včera večer. Michal Škurla si vzal flexu, aby ubrousil nějaké šrouby. Jenže nástroj se mu vysmekl a brusný kotouč se zakousnul do jeho levačky. Pražan nastoupil i se čtyřmi stehy a po úvodní nule vyhrál rozjížďku s číslem šest. Jenže slzy v jeho očích dávaly jasně najevo, že tohle je už za hranou. A vskutku, od třetí série za Michala Škurlu zaskakoval Václav Kvěch, jenž si v roli náhradníka prošel svým ostrým debutem v sedle pětistovky. O největší překvapení se postaral Mark Helmhout. Přítel dcery Sjoerda Rozenberga ještě předloni při svitavském Veteránkempu své jméno psal pořadatelům do programu raději sám, nicméně při Prague Open si sjednal větší míru pozornosti. A nyní poněkud pokazil včerejší jednadvacetiny Ondřeje Smetany, jehož vyřadil z finálové jízdy. O ní si na závěr řekl Patrik Mikel, který v klíčovém souboji o pódium odstartoval tradičně pod psa, ale v závěru sebral bronz právě Holanďanovi. To již však šachovnicová vlajka přivítala v cíli Eduarda Krčmáře, který právě uštědřil dnes čtvrtou porážku Zdeňku Holubovi, jemuž evidentně schází měsíc závodění jako praseti drbání. Stejně jako v Plzni se na pódium mistrovských stopětadvacítek postavili Filip Šifalda, Milan Dobiáš a Daniel Šilhán.

 

Favorit končí předčasně

Personální krize, kterou bývali zvyklí skloňovat spíše s v souvislosti se seniory výkonnostního středu, během pár posledních let dosáhla svými zlověstnými prackami i na juniorskou kategorii. Letos se důsledky projevily nasnadě. Místo osmi kol jednadvacítek a extra devatenáctek je na programu spojený šampionát s pouhopouhou dvojicí závodů.

Počty domácích juniorů se dostaly na historické minimum. Ke všemu si ještě Filip Hájek při přeboru v neděli ve Mšeně pochroumal koleno. A nechybělo mnoho a mohlo být ještě hůře. Při finále českého šampionátu v Pardubicích přišel Josef Novák o dva své motory a při nedělním tréninku ve Mšeně zadřel také třetí. „Narychlo jsme něco složili,“ vysvětloval pardubický závodník, proč se mohl na dnešním závodě objevit, avšak jedním dechem varoval. „Na juniorku to ale není.“

Protože Václav Kvěch měl ke svému prvnímu závodu na pětistovce nastoupit jen v úloze náhradníka a ani cizinci se v úterý do Čech příliš nehrnuli, VV SPD musel legalizovat užití systému pro dvanáct závodníků na patnáct rozjížděk zakončený finálovou rozjížďkou. Nikdo neměl tušení, že ve chvílích, kdy bylo vše uzavřeno, mohl ze startovní listiny vypadnout další závodník.

Michal Škurla včera večer potřeboval ubrousit šrouby na svém motocyklu, avšak bruska se mu smekla a zanechala mu ošklivou ránu na levé dlani. Loni měl v juniorce smůlu, chyba s neoznačenou pneumatikou mu sebrala body v Liberci, horečky zase v Žarnovici. Tím pádem neměl nic jistého v reprezentaci a cesta do Belle Vue lákala.

Jenže rozjížďka s číslem tři dala jasně najevo, že Michal Škurla nebude mít zrovna snadný večer. Po vylétnutí pásky zůstal vzadu a kýžený bod nepřinesly ani jeho nájezdy na třetího Adama Fencla. V rozjížďce s číslem šest však bylo všechno naopak. Michal Škurla vystřelil okamžitě do čela, aby proburácel pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce jako vítěz.

Michal Škurla komentuje své vítězství v rozjížďce s číslem šest:

„Kdybych nejezdil první, už bych to dávno zabalil!“

Tři body na Pražanově kontě byly první, ale zároveň také poslední. Slzy v jeho očích po návratu byly neklamným důkazem, jakým martýriem si Michal Škurla na ovále prošel. Nezbylo než hodit ručník do ringu, smířit se s postem náhradníka v mistrovství světa a sen o medaili v mistrovství republiky o rok odložit.

 

Na čele zůstává jediný muž

Vrátíme-li se na opačný pól výsledkového spektra, již po dvou sériích bylo jasné, že pakliže bude mít dnešní závod nějakého suveréna, bude jím Eduard Krčmář. Slaňák s dokonalým nadhledem dvakrát vyhrál rozjížďku s číslem dvě.

Za sebou měl Josefa Nováka, který v první zatáčce před sebe nepustil Patrika Mikela. Avšak také březolupský mladík si brousil zuby na Belle Vue a ve druhém oblouku se stejně dostal na druhou pozici. Na začátku třetího okruhu však Josef Novák upadl, přičemž na zem musel i za ním jedoucí Michal Tomka.

Josef Novák líčí svůj pád v první zatáčce třetího kola druhé jízdy:

„Blbě jsem se přetočil, aspoň že Michal včas zareagoval!“

Ze slabšího startu Patrika Mikela profitoval Michal Tomka, avšak v nájezdu do druhého oblouku byl březolupský závodník před ním. Ani napodruhé však Eduard Krčmář neměl sobě rovného a mohl se chystat na čtvrtou jízdu. V ní jej čekal Zdeněk Holub a jejich poslední duel v juniorce před půl rokem v Březolupech korunoval Pražana za mistra.

„Musím se ještě rozjezdit,“ upozorňoval Zdeněk Holub před závodem, že po aprílovém pádu v Peterborough prakticky celý duben stál. Rozjížďku s číslem jedna sice opanoval stylem start – cíl, avšak jeho protivníci při vší úctě medailové ambice neživili. Eduard Krčmář však hrál mnohem vyšší hru.

I když na let pásky lépe reagoval Zdeněk Holub, slánský závodník mířil před něho vnějškem první zatáčky. Že jeho šest bodů může vyrovnat Mark Helmhout, by před závodem tvrdil jen naprostý šílenec. Ale málo pravděpodobná věc se stala realitou. Holanďan, který vystrčil růžky již při Prague Open, vystrčil růžky již v rozjížďce s číslem tři.

Zatímco Michal Škurla v ní marně bojoval o bod s Adamem Fenclem, on objel v první zatáčce Ondřeje Smetanu, jenž se před chabařovického odchovance dostával zrovna z opačné strany. Ondřej Smetana posléze pronásledoval Marka Helmhout až na cílovou metu. Jeho nájezd vedený vnějškem první zatáčky posledního kola se však také minul účinkem a Holanďan zaznamenal svůj první, ale nikoliv poslední cenný skalp dnešního večera.

Jenže v šesté jízdě mu vůbec nevyšel start. A zatímco Michal Škurla bojoval hlavně s bolestí zraněné ruky, Mark Helmhout trčel na třetí příčce za Michalem Tomkou. Tím pádem se po dvou sériích se o druhé místo s pětibodovým Zdeňkem Holubem dělil Patrik Mikel. Ten prve v rozjížďce s číslem pět v první zatáčce objel Adama Fencla. A protože se slánský závodník musel soustředit spíše na hájení své pozice před dotírajícím Stevenem Mauerem, vyhrál Patrik Mikel o rovinu.

Nicméně pat na druhé příčce přežil jen o kousek druhou přestávku na úpravu dráhy. Zdeněk Holub je perfektní startér, takže již velice záhy zmizel z dohledu Patrika Mikela. Toho sice zdobila úžasná bojovnost, avšak Pražan jakoby si jeho záměry přečetl již dopředu. Bodové skóre Patrika Mikela v osmé jízdě vyrovnal Mark Helmhout. Na čele však zůstával Eduard Krčmář. V rozjížďce s číslem devět odvedl Ondřeje Smetanu a i nadále sám vládl průběžné klasifikaci.

 

Obsazení stupňů vítězů se formuje až v poslední zatáčce

Dnes se však měl chleba lámat až ve finálové jízdě, jejíž bodový zisk se připočítával k zisku ze základní části. V rozjížďce s číslem deset k němu vykročil Mark Helmhout. Jen stěží popsat úžas, který se nad Markétou rozhostil, když si v rozjížďce s číslem deset posadil za výfuk dvojici domácích favoritů Zdeňka Holuba a Ondřeje Smetanu!

„Dobrý start,“ viděl, proč se před poslední sérií mohl pyšnit deseti body. Stejná číslovka zdobila i Zdeňka Holuba. Eduard Krčmář v desáté jízdě odstartoval jako raketa, aby se po průjezdu cílem dostal na dvanáct. Patrik Mikel jej nemohl ohrozit, protože jej po vylétnutí pásky za svými zády zamknul Steven Mauer, jehož březolupský borec navzdory vší snaze neohrozil.

Steven Mauer mohl kalkulovat sedmi body, zatímco Ondřej Smetana jen se šesti. Jeho skóre nevyrovnal Adam Fencl. Sice v první zatáčce dvanácté jízdy objel Richarda Geyera, avšak Němec se o kolo později prakticky na stejném místě nacpal pod něho. A ponechal jen na pěti bodech.

Rozjížďka s číslem třináct nabídla další pohled na souboj úřadujícího mistra s vicemistrem, který ovšem dnes razantně vyrazil za návratem na trůn. Zdeněk Holub opět profitoval ze skvělého startu. V prvním oblouku navíc udržel spodní stopu a Eduarda Krčmáře za svými zády. Leč všeho do času…

Eduard Krčmář protáhl nájezd do druhé zatáčky a převzal vedení. S patnácti body mohl jen sledovat, kdo se po jeho boku objeví na startovním roštu finálové jízdy. Samozřejmě dvanáct bodů dávalo cenný poct jistoty Zdeňku Holubovi.

Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem čtrnáct objel Stevena Mauera, avšak jeho devět bodů bylo málo. Zoufale málo! Mark Helmhout měl již v této chvíli deset a Patrik Mikel osm. Oba se utkali v rozjížďce s číslem patnáct, v níž se Richard Geyer nechal polapit do pásky. Když jej vystřídal náhradník Václav Kvěch, vystřelil Patrik Mikel dopředu.

První povedený startovní manévr večera jej dostal přes vchod rozjížďky čtveřice nejlepších. Mark Helmhout na něho sice zaútočil vnitřní stranou první zatáčky, ale zůstal vzadu. Pak se soustředil na udržení druhé příčky. Dva body přičtené k jeho dosavadním deseti daly dohromady dvanáct. Při bodové rovnosti se Zdeňkem Holubem ovšem Holanďana upřednostnila tři vítězství ve srovnání s Pražanovýma dvěma.

Patrik Mikel vypráví o svém souboji s Markem Helmhoutem ve finálové jízdě:

„Chtěl jsem ho dohnat, abych byl na bedně. Naštěstí se mi to v poslední zatáčce povedlo.“

Před finále vyjel Zdeněk Holub na ovál jako první. Nicméně Eduard Krčmář tahal za delší konec provazu i při jejich třetím souboji během dnešního večera. Po startu vypálil dopředu a před červencovým vyvrcholením v Divišově se může opřít o osmnáct bodů, zatímco Pražan skončil druhý.

Vodu kalil Patrik Mikel. Nyní nemohl být se svým startem spokojený ani náhodou, avšak rychle se pustil do nápravy stavu věci. Častoval Marka Helmhouta jedním útokem za druhý. Jeho úsilí se zdálo být beznadějné a Holanďan byl na nejlepší cestě přepsat historii. Avšak v poslední zatáčce se Patrik Mikel přece jen prokousal před něho a mohl se chystat na cestu na stupně vítězů.

 

Vítěz veze do Chabařovice dvanáct bodů

Tři dny po své ouvertuře pokračoval také klasický šampionát stopětadvacítek. Protože kolibříci předcházeli velké hochy, byl Filip Šifalda vlastně prvním dnešním vítězem. Daniel Šilhán jej sice stahoval, avšak započítal si jen dva body.

Navlas stejně to bylo také v cíli rozjížďky s číslem dvě. Filip Šifalda opět triumfoval ve stylu start – cíl, avšak Daniel Šilhán dokázal ohlídat Milana Dobiáše. Jeho chvíle měla ovšem teprve přijít. V rozjížďce s číslem tři odvedl Pavla Kuchaře, který prve ve druhé jízdě zůstal stát vinou mechanických problémů.

V rozjížďce s číslem čtyři nechal za sebou Daniela Šilhána, jehož útok v poslední zatáčce přišel přece jen pozdě. V páté jízdě se vlády ujal opět Filip Šifalda. Milan Dobiáš jej v závěru stahoval, avšak navzdory prohře se mohl těšit na druhou příčku.

Aby Daniel Šilhán totiž vyrovnal jeho devítibodový zisk, musel by závěrečnou šestou jízdu vyhrát. Jenže Filip Šifalda se po vylétnutí pásky dostal do čela. S tím se však Liberečan nehodlal smířit a spodem první zatáčky převzal vedení.

Jenže Filip Šifalda reagoval okamžitě a už ve výjezdu z druhé zatáčky byl zpátky v čele. Navíc si Daniel Šilhán ve druhé zatáčce vyjel ve druhém oblouku moc ven, což ho stálo i druhé místo, jež mu okamžitě sebral Pavel Kuchař. A tak jsme se dnes dočkali při vyhlašování repete sobotního závodu v Plzni.

 

Hlasy z depa

„Dneska to bylo dobrý,“ neměl Eduard Krčmář pražádný důvod hledat negativa. „Motorky šlapaly a závod byl v pohodě. Každou jízdu jsem zkoušel něco jiného a všechno se osvědčilo. Motorka jela pěkně, já taky, není co řešit!“

„Žádná sláva,“ odtušil Zdeněk Holub. „Musím se rozjezdit. Ať to začne fungovat, jak má. Je znát, že jsem měsíc nejezdil. Není to ono, musím se rozjezdit, proto pojedu všechny závody, co budou možný. Snažím se, ale dnes jsem každou jízdu jel po úpravě!“

„Super, dneska super,“ rozplýval se Patrik Mikel v superlativech. „Šly mi starty, byly dobrý. Sedělo mi to, jel jsem suprově, motorka byla suprově nastavená, bavilo mě to. Ve čtvrtý jízdě jsem start posral, ve finále taky, ale je to dobré, nebo to už není nejhorší. Chtěl jsem ho dohnat, abych byl na bedně. Naštěstí se mi to v poslední zatáčce povedlo. Super, jsem rád, mechanici fungovali na sto pět procent (smích).“

„Špatný to bylo,“ reagoval Ondřej Smetana na skutečnost, že se mu brána finálové jízdy zabouchla prakticky rovnou před nosem. „Měl jsem málo bodů, devět je hrozně málo. O kousíček jsem se nedostal do finále. Dělám zbytečné zmatky a chyby, co bych neměl dělat. Snad to v Divišově vylepším.“

„Zajímavý,“ reagoval Adam Fencl na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Mám radost, povedlo se mi odvýst toho Mauera. Spokojenost, docela jo. V Divišově ještě uvidím.“

„Měl jsem problém se zapalováním a jednou přišla páska,“ smutnil Richard Geyer. „Divišov ještě musím domluvit se šéfem (smích).“

„Narychlo jsme něco složili,“ vysvětloval Josef Novák, jak vyřešil situaci po fatálních závadách svých motorů minulý týden. „Složili jsme, co šlo, avšak na juniorku to není. Spokojenej‘ vůbec nejsem, nevěděl jsem, co s tím.“

		FIN	TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	3	18
2. Zdeněk Holub, Praha	3 2 3 2 2	2	14
3. Patrik Mikel, Březolupy	2 3 2 1 3	1	12
4. Mark Helmhout, NL	3 1 3 3 2	0	12
5. Ondřej Smetana, Praha	2 1 2 1 3		9
6. Steven Mauer, D	2 1 2 2 2		9
7. Adam Fencl, Slaný	1 2 0 2 1		6
8. Richard Geyer, D	E 0 1 3 T		4
9. Michal Tomka, SK	1 2 0 0 1		4
10. Michal Škurla, Praha	0 3 – – –		3
11. Jakub Valkovič, SK	1 0 1 0 1		3
12. Josef Novák, Pardubice	X 0 1 1 0		2
13. Václav Kvěch, Praha (res)	0 0 0 0		0

 

Aktuální pořadí juniorských šampionátů:

U21	U19		PHA	TOT
			3.5.
1.		Eduard Krčmář, Slaný	18	18
2.		Zdeněk Holub, Praha	14	14
3.	1.	Patrik Mikel, Březolupy	12	12
4.		Mark Helmhout, NL	12	12
5.		Ondřej Smetana, Praha	9	9
6.		Steven Mauer, D	9	9
7.	2.	Adam Fencl, Slaný	6	6
8.	3.	Richard Geyer, D	4	4
9.	4.	Michal Tomka, SK	4	4
10.		Michal Škurla, Praha	3	3
11.	5.	Jakub Valkovič, SK	3	3
12.	6.	Josef Novák, Pardubice	2	2
13.	7.	Václav Kvěch, Praha	0	0

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Filip Šifalda, Chabařovice	3 3 3 3	12
2. Milan Dobiáš, Chabařovice	1 3 3 2	9
3. Daniel Šilhán, Liberec	2 2 2 1	7
4. Pavel Kuchař, Praha	E 2 1 2	5
5. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	1 1 1 0	3
6. Michal Baštecký, Praha	0 0 0 0	0

Aktuální pořadí šampionátu:

	PLZ	PHA	TOT
	30.4.	3.5.
1. Filip Šifalda, Chabařovice	11	12	23
2. Milan Dobiáš, Chabařovice	10	9	19
3. Daniel Šilhán, Liberec	8	7	15
4. Jan Kvěch, Praha	7	NS	7
5. Pavel Kuchař, Praha	1	5	6
6. Petr Chlupáč, Praha	6	NS	6
7. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	2	2
8. Bruno Belán, Slaný	1	NS	1
9. Terezie Nádraská, Plzeň	1	NS	1
10. Michal Baštecký, Praha	NS	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)