Praha – 2. května
Po sérii zrušených mítinků se domácí příznivci dnes konečně dočkají pořádné závodní porce, protože pražská Markéta hostí rovnou tři šampionáty. Nejprve od šestnácti hodin pokračují stopětadvacítky ve svém mistrovství na malých drahách, zatímco od klasické osmnácté se začne odvíjet druhé dějství jednadvacítek, které jsou již druhým rokem spojeny s devatenáctkami.
Eduard Krčmář vede jednadvacítky, Patrik Mikel (vpravo) je za ním a zároveň na čele devatenáctek
Klíčovou informací je, že obě domácí esa Zdeněk Holub a Michal Škurla vskutku nenaskočí do české juniorky ani dnes. I když se copatá princezna Sindy Weber musela omluvit vinou problémů s autem, startovní listina je plná odshora až dolů.
Ján Mihálik se Plzni blýsknul umístěním na pódiu
Eduard Krčmář a Patrik Mikel, kteří jsou shodou okolností na špici aktuálního pořadí svých věkových kategorií, nedostanou prakticky žádné nové konkurenty.
Vedle českých juniorů nebudou tradičně chybět Slováci a Richard Geyer. Startovní pole doplňují Petr Chlupáč a Milan Dobiáš v sedle dvěstěpadesátek.Čtvrtlitrové motocykly osedlá rovněž polský tandem Filip Nizgorski a Mateusz Adamczewski.
Petr Chlupáč osedlá dvěstěpadesátku
Poprvé do šampionátu nakoukne Filip Šifalda. Ten se až na místě podle stavu dráhy rozhodne, zda vyrazí do akce s pětistovkou či strojem s polovičním zdvihovým objemem.
Startovní listina hlavního večerního závodu:
1 Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
2 Richard Geyer, D
3 Filip Nizgorski, PL (250 ccm)
4 Pavel Čermák, Praha
5 Patrik Mikel, Pardubice
6 Filip Hájek, Praha
7 Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm)
8 David Pacalaj, SK – Žarnovica
9 Filip Šifalda, Chabařovice (500/250 ccm)
10 Václav Kvěch, Praha
11 Jan Kvěch, Praha
12 Eduard Krčmář, Slaný
13 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
14 Mateusz Adamczewski, PL (250 ccm)
15 Ján Mihálik, SK – Žarnovica
16 Josef Novák, Pardubice
Foto: Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Plzeň – 23. dubna
Když se včera na ovále na plzeňských Borech hemžily sanitky s lékařským personálem ošetřujícím Václava Kvěcha a Michala Tomku, ozval se charakteristický rachot motoru vrtulníku. Všichni přítomní ztuhli, jelikož tento zvuk není při závodech nikdy znakem ničeho dobrého. Avšak záhy se však ukázalo, že si to pilot soukromého stroje přímo nad plochodrážní stadión namířil náhodou a neměl v úmyslu zde přistát s týmem záchranářů. Sotva zmizel za obzorem, úleva syčela jako stará konvice na vodu. Nicméně tým okolo Michala Tomky si však nakonec musel vyslechnout špatné zprávy.
Přejeme Michalu Tomkovi rychlé uzdravení
Michal Tomka při incidentu v rozjížďce s číslem jedna totiž utrpěl zranění páteře, žeber, plic a dalších vnitřních orgánů. V současné době zůstává hospitalizován v plzeňské nemocnici. Operace je nutná a měla by proběhnout během týdne.
Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme závodníkovi, který se zkraje sezóny blýsknul již dvěma porážkami nikoho menšího než Josefa France, rychlé uzdravení!
Michal Tomka (bílá) ve středečním extraligovém souboji s Josefem Francem (modrá) a Zdeňkem Simotou (žlutá) v Pardubicích
Plzeň – 22. dubna
Dešťové kapky, které zprvu jen nesměle oťukávaly borský stadión, rychle ztratily nejen stud, ale nakonec i veškeré zábrany. I největší optimisté klesali na duchu a připojovali se k táboru malověrných, kteří se jakýmkoliv větším shlukem funkcionářů spatřovali brífink, z něhož vzejde zpráva o přeložení prvního podniku české juniorky na nějaký náhradní termín. Úprava oválu dala sice pořadatelům zabrat, avšak nakonec se s asi hodinovým zpožděním přece jen šlo na věc. Sluníčku se však modrými dírami v šedivých mracích nenaskytl zrovna krásný pohled. Hned v rozjížďce s číslem jedna upadl Michal Tomka, jemuž se už Václav Kvěch nestačil vyhnout. Pražan skončil s otřesem mozku, ovšem slovenský závodník byl zraněn hůře. Při absenci Michala Škurly a Zdeňka Holuba by se mohlo zdát, že Eduard Krčmář má ulehčenou pozici. Úřadující šampión ale neřešil plané filozofické úvahy a vyhrával jako na drátku. Až ve finálové jízdě na něho odstartoval Patrik Mikel, nicméně Eduard Krčmář promyšleným manévrem už na začátku druhého okruhu poslal novou pardubickou akvizici za svá záda. Překvapení však naservíroval Ján Mihálik. Slovenský mladík se náramně rychle sžil s dráhou, o níž z vyprávění svých klubových kolegů neslyšel mnoho pozitivního. Nakonec ve finále změřil Richarda Geyera a přišel si stoupnout na nejnižší stupínek pódia.
Patrik Mikel, Eduard Krčmář a Ján Mihálik stojí na stupních vítězů
Smůla může mít i čísla jízdy i jedničku
Po poledni bylo borské depo plné louží a šedivých odstínů
Sobotní poledne jakoby si chtělo vynahradit páteční dešťovou absenci. I kropicí vůz, jenž ještě v průběhu dopoledne skrápěl ovál v předtuše suchého dne, zbledl nad intenzitou závistí a promptně vyklidil pole. Boxy se šířily zvěsti, že závod bude ukončen, k čemuž se ostatně přiklánělo více a více účastníků.
Stav dráhy vzbuzoval diskuse
Upřímně řečeno, argumentů pro ručník v ringu nebylo málo. Dráha dostávala zabrat, při absenci zraněných Zdeňka Holuba a Michala Škurly převládali ve startovním poli spíše méně zkušení borci. Vstupní branou do areálu procházeli spíše jednotlivci než houfy diváků a vysvětlit jim, že lepší konstelaci okolností bude ruku v ruce následovat kvalitnější podívaná, by rozhodně pro spíkra Jaroslava Hrubého byla hračka.
Upravit ovál stálo mnoho úsilí
Nicméně nakonec přestalo pršet a rozběhl se trénink. Upadl v něm Jan Kvěch, aby vzápětí Josef Novák zůstal stát s porouchaným motocyklem. Naštěstí však jeho kovové srdce nesklátil další infarkt, ale šlo o důsledek Pardubičanovy chybičky. Seznam pohrom nebyl dlouhý a přibyl na něho již jen pád Pavla Čermáka.
Josef Novák mírní obavy svých mechaniků při poruše v tréninku:
„Jen jsem si vykop‘ fajfku…“
Milan Dobiáš debutoval v juniocce za řidítky dvěstěpadesátky
Krátce před patnáctou se už šedivé mraky začaly dokonce trhat. Na ovál vyběhli muži v oranžových vestách a vyjely traktory, jejichž hmotnost se však ukázala jako problém. Jury dospěla k rozhodnutí posečkat slabou hodinku, kterou pořadatelé vyplnili pilnou prací. Zasvitlo jim sluníčko, nicméně obloha se záhy oděla do šedivého hávu. Sotva malá rafička olízla čtyřku ciferníku, závod odstartoval. Vzhledem k podmínkám mohli závodníci před každou jízdou první série obkroužit čtyři tréninková kolečka.
Nešťastná kolize Michala Tomky a Václava Kvěcha
Petr Chlupáč ještě u vrat kutil na synově dvěstěpadesátce, zatímco Jozef Mihálík svým vzezřením připomínal sochu řeckého boha hněvu. Samozřejmě pakliže by antičtí sochaři vytesávali tváře s dvoudenním strništěm a používali kulichy. Otec slovenského juniora nebyl sám, komu se myšlenka přece jen podnik uskutečnit nepozdávala. Tradiční vtípky létaly depem jako obvykle, avšak obavy se mnohdy skrývaly jen stěží.
První jízda přinesla problémy také Jánu Mihálikovi
Konečně letěla páska nahoru. Na čele se dostal Ján Mihálik, který si již během úvodního okruhu vypracoval slušný náskok na Michala Tomku. Jenže ten ve druhém kole upadl v první zatáčce a Václav Kvěch neměl šanci se vyhnout. Na závodiště dorazily hned tři sanitky a člověk by musel být naprostý idiot, aby nevěděl, že je zle.
K repete první jízd ypřijeli jen Petr Chlupáč a Ján Mihálik
Oba závodníci skončili v nemocnici, hodiny ukazovaly 16:39 a nějakých dvacet lidí v diváckých prostorách se stalo svědky pokračování závodu, o němž rozhodně nebudou vyprávět ještě svým vnukům. Závodníky dělily většinou velké odstupy a předjetí bylo jako šafránu. I když jsme viděli i další pády, žádný z nich už zaplaťpánbůh neměl takové následky jako ten z první jízdy.
A to se stalo nakonec nejlepší zprávou dne vedle skutečnosti, že se podnik nakonec podařilo uskutečnit celý. Když se už se přece jen konal, předčasný konec neznehodnotil celkovou tabulku obou juniorských šampionátů.
Eduard Krčmář se o vítězství nedělí vůbec s nikým
Richard Geyer vodí Filipa Hájka
Repete smůlovaté rozjížďky s číslem jedna ovládl Ján Mihálik, který dovedl do cíle Petra Chlupáče, který se se svým čtvrtlitrem měl stát stejně velikánským překvapením jako jeho slovenský přemožitel. Ten se rychle zařadil mezi aspiranty na postup do finálové jízdy, jelikož v rozjížďce s číslem pět podlehl jen Patriku Mikelovi.
Eduard Krčmář hrál roli suveréna
Moravan v pardubické vestě s bílým koníkem předtím triumfoval ve třetí jízdě, v jejíž první zatáčce se Josef Novák dokázal dostat pouze před druhého Mario Niedermaiera, a stal se prvním z trojice šestibodových suverénů.
Hned vzápětí se na šestku bodů dostal Richard Geyer, přičemž jeho triumfy ve čtvrté a šesté jízdě provázelo blikání červených světel. V prvním případě se na startu převrátil Milan Dobiáš, poté se zase v první zatáčce přetočil Mario Niedermaier, jenž u nás debutoval. Repete Richard Geyer pokaždé zvládnul vyhrát stylem start – cíl, což se podařilo také Eduardu Krčmářovi v rozjížďkách s čísly dvě a osm.
Ján Mihálik (bílá) se středem dostává do čela mezi Davidem Pacalajem (žlutá) a Filipem Hájkem (červená)
Slánský suverén pokaždé triumfoval s náskokem, který by za svůj chleba mohli pokládat astronomové. Se stejnou rutinou si počínal také v rozjížďce s číslem jedenáct, kde z boje čtyř nejlepších loňské klasifikace vypadl nešťastný Michal Tomka. Patrik Mikel za sebou nechal Richarda Geyera a vyrovnal osmibodové skóre Jána Mihálika.
V jedenácté jízdě prodloužil Eduard Krčmář sérii své neporazitelnosti i na úkor Patrika Mikela a Richarda Geyera
Žarnovický mladík totiž kraloval také v deváté jízdě, která musela být přerušena vinou pádu Davida Pacalaje. Při repete měl nejrychlejší start Filip Hájek, jenž si ovšem stále naříkal na pochroumané rameno z pardubického přeboru. Ján Mihálik se před něho přenesl vnějškem první zatáčky.
Milan Dobiáš se vyhýbá ležícímu Davidu Pacalajovi
„Musíš pracovat s plynem,“ sdílel svůj recept na zdolání náročné borské dráhy. Ve třinácté jízdě mu sice ujel Richard Geyer a v sedmnácté i Eduard Krčmář, nicméně s dvanácti body měl Ján Mihálik jistotu finálové účasti. Eduard Krčmář, jenž prve hravě ovládl i rozjížďku s číslem čtrnáct, pochopitelně také.
Josef Novák přišel o těsně o finálovoou účast
Také Richard Geyer a Patrik Mikel už do konce dnešního závodu nezaváhali. Poněkud snazší cestu měl Němec, jenž jezdil na čele sám samotinký jak ve třinácté, tak dvacáté jízdě. Pardubický závodník naproti tomu musel bojovat.
„Dva poslední starty z jedničky mi nevyšly,“ povzdechl. V rozjížďce s číslem šestnáct se ujal vedení Filip Hájek. Patrik Mikel jej předstihnul až na konci prvního kola a Pražanovi tak postup do finále nepřinesl ani triumf v devatenácté jízdě, v níž odvedl Josefa Nováka. Avšak byť by nakrásně získal skalp Patrika Mikela, díky prohře s Jánem Mihálikem by nepostoupil na pomocná kritéria.
Mario Niedermaier padá po startu patnácté jízdy za zády Jakuba Valkoviče
V osmnácté jízdě se Patrik Mikel od Jana Kvěcha tolik zlobit nenechal. Pokud by však někdo uvažoval vytáhnout ze starých letopisů zkazky o špatných startech, dal mu ve finále setsakramentsky pádnou odpověď. Při vylétnutí pásky totiž vystřelil jako blesk.
Eduard Krčmář vypráví o svém účinkování ve finále:
„Všichni měli novou hranu, já jel jednu celej‘, popral jsem se s Patrikem a v první zatáčce ho ve druhým kole předjel.“
Patrik Mikel (modrá) se ve finále řítí před Eduarda Krčmáře
Nicméně Eduard Krčmář dnes nepřijel do Plzně prohrát. Svůj útok plánoval celé kolo, aby se v úvodní zatáčce toho druhého přenesl dopředu. Získal své šesté vítězství s maximálním bodovým ziskem své kariéry v české juniorce. O jedno víc mají Miroslav Fencl, Tomáš Suchánek a Josef Franc, přičemž na špici tabulky je Václav Milík s osmi maximy. Každopádně Eduard Krčmář vykročil nejlépe za svým čtvrtým titulem, což je metou, jíž nedosáhl ještě vůbec nikdo.
Spokojen byl také Patrik Mikel. A o Jánu Mihálikovi, který ve finále oplatil Richardu Geyerovi předchozí porážku ani nemluvě. Jeho otec Jozef také odložil svou zachmuřenou masku a smál se jako neoholené sluníčko. První pódium kariéry je holt první pódium.
Hlasy z depa
Eduard Krčmář neztratil jedinou jízdu
„Dráha byla těžší, spoustu kluků měla boj poprat se s tím v klidu,“ konstatoval Eduard Krčmář, který ovšem jedním dechem odmítl spekulace o svém rekordním čtvrtém titulu juniorského mistra republiky. „Ještě máme dva závody, tak uvidíme.“
Patrik Mikel gratuluje Eduardu Krčmářovi
„Moc dobře jsem to nejdřív neviděl, ale pak jsem se s tím popasoval jakžtakž,“ vyprávěl Patrik Mikel. „Jel jsem spíš zvolna, starty v pohodě, jen ty dva poslední z jedničky nevyšly. Poslední start byl bombovej‘, ale Eda mě támhle vzadu předjel. Jel jsem spíš na jistotu. Body se počítaj‘ a pro mě je to jeden z nejdůležitějších závodů.“
Ján Mihálik dnes zamířil na svoje první individuální pódium vůbec
„Nejprve jsem měl obavy, co tady bude za dráhu,“ svěřoval se Ján Mihálik, že o borském ovále neměl zrovna pozitivní reference. „Říkali, že každá zatáčka je jiná. Přijeli jsme sem a já viděl, že je to jako Slaný. Technická dráha, musíš pracovat s plynem. A jak odstartuješ, jedeš. Ta první jízda byla fraška, málem jsem ani nezahnul. Změnili jsme převod a pak už to šlo.“
Filip Hájek se ještě nemohl úplně spolehnout na své rameno
„Mohlo to bejt‘ lepší, ale zápasil jsem s ramenem,“ nechal se slyšet Filip Hájek. „Dráha byla náročná, ale startovalo to. Výjimečně dobře to startovalo. Finále mi uteklo o bod, nevadí, třeba příště…“
„Zezačátku všelijaký, pak dobrý,“ hodnotil Josef Novák. „Finále mi uteklo o kousek, příště se polepším a zaboduju víc. Byly to závody s nejistým začátkem, ale ukázalo se, že to bude dobrý.“
Petr Chlupáč vodí Jana Kvěcha
„Dobrý,“ vystihl Petr Chlupáč své pocity jedním slůvkem. „Na týhle rozmlácený trati jsem měl s dvěstěpadesátkou šance. Od startu je pomalá, ale když se zasedne, jede ti to líp. Těším se už na příští víkend do Slanýho a do Divišova.“
Děsivá kolize Michala Tomky (bílá) a Václava Kvěcha se stala stínem závodu
FIN
TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
3
18
2. Patrik Mikel, Pardubice
3 3 2 3 3
2
16
3. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
3 2 3 2 2
1
13
4. Richard Geyer, D
3 3 1 3 3
0
13
5. Filip Hájek, Praha
2 2 2 2 3
11
6. Josef Novák, Pardubice
2 2 3 1 2
10
7. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
2 1 3 1 2
9
8. Jan Kvěch, Praha
1 3 2 0 2
8
9. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
0 1 2 3 1
7
10. Pavel Čermák, Praha
2 0 U 2 1
5
11. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
1 1 1 0 1
4
12. Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm)
X 0 0 2 1
3
13. David Pacalaj, SK – Žarnovica
0 2 1 F R
3
14. Mario Niedermaier, D
1 X 1 X E
2
15. Václav Kvěch, Praha
F/R – – – –
0
16. Michal Tomka, SK – Žarnovica
X – – – –
0
Eduard Krčmář ve finálové jízdě podjíždí Patrika Mikela
Průběžné pořadí šampionátů:
U21
U19
PLZ
TOT
22.4.
1.
Eduard Krčmář, Slaný
18
18
2.
1.
Patrik Mikel, Pardubice
16
16
3.
2.
Ján Mihálik, SK – Žarnovica
13
13
4.
3.
Richard Geyer, D
13
13
5.
Filip Hájek, Praha
11
11
6.
4.
Josef Novák, Pardubice
10
10
7.
5.
Petr Chlupáč, Praha
9
9
8.
6.
Jan Kvěch, Praha
8
8
9.
7.
Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
7
7
10.
8.
Pavel Čermák, Praha
5
5
11.
9.
Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
4
4
12.
10.
Milan Dobiáš, Chabařovice
3
3
13.
11.
David Pacalaj, SK – Žarnovica
3
3
14.
12.
Mario Niedermaier, D
2
2
15.
13.
Václav Kvěch, Praha
0
0
16.
14.
Michal Tomka, SK – Žarnovica
0
0
Petr Chlupáč vodí svou dvěstěpadesátku před Mario Niedermaierem
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Richard Geyer (modrá) v tuhému duelu s Davidem Pacalajem (bílá)
Plzeň – 19. dubna
V sobotu na plzeňských Borech startuje letošní juniorka prvním ze svých třech letošních dílů. Juniorská scéna má nejhorší personální krizi evidentně za sebou, nicméně šestnáctičlenná startovní listina se dávala dohromady všelijak.
Patrik Mikel se řadí k favoritům
Citelně totiž chybí zranění Zdeněk Holub a Michal Škurla. V úloze největšího soupeře Eduarda Krčmáře, který může svým případným čtvrtým titulem mistra republiky ustavit nový rekord, se představí Patrik Mikel.
Milan Dobiáš vstoupí do juniorského šampionátu v sedle dvěstěpadesátky
Navzdory absenci pražských závodníků se závod, v němž společně s jeho pražským pokračováním zkraje května půjde také o poslední volné místečko v juniorském mistrovství světa, se ke slovu dostane klasický rozpis na dvacet jízd.
Také Michal Tomka bude chtí pomýšlet na umístění na pódiu
Startovní listinu doplní Němec Mario Niedermaier a také slovenský kvartet Michal Tomka, Ján Mihálik, Jakub Valkovič a David Pacalaj. A konečně do juniorských soutěží vstupuje naplno elita stopětadvacítek minulých let.
Pavel Čermák a Václav Kvěch debutovali již loni, Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Milan Dobiáš pojedou v juniorce poprvé v sobotu. Poslední dva však vzhledem k věku musí startovat v sedlech dvěstěpadesátek.
Startovní listina:
1 Ján Mihálik, SK – Žarnovica
2 Václav Kvěch, Praha
3 Michal Tomka, SK – Žarnovica
4 Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
5 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
6 Filip Hájek, Praha
7 Jan Kvěch, Praha
8 Eduard Krčmář, Slaný
9 Patrik Mikel, Pardubice
10 Mario Niedermaier, D
11 David Pacalaj, SK – Žarnovica
12 Josef Novák, Pardubice
13 Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm)
14 Richard Geyer, D
15 Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
16 Pavel Čermák, Praha
Eduard Krčmář může svým čtvrtým titulem přepsat děiny české juniorky
Kouzlo plochodrážních závodů je také v tom, že nevíte, co se stane. Byl obyčejný červencový pátek na počátku prázdnin roku 1998. Pardubický Radek Smolík přijel do Slaného s nejlepší výchozí pozicí pro útok na zlato juniorského mistra republiky. Nicméně nakonec stál na nejvyšším stupni Josef Franc, který ani sám tehdy netušil, že začal přepisovat historii. Svůj titul ještě dvakrát zopakoval, čímž vybudoval na dlouhá léta nepřekonatelný mezník. Až minulý měsíc jeho rekord třech vítězství v české juniorce vyrovnal Eduard Krčmář. Jejich tři primáty se v mnohém liší. Pražan triumfoval ve třech ročnících po sobě, Eduard Krčmář v sudých letech. Slaňák naproti tomu získal první titul ve věku, kdy Josef Franc začal teprve naplno závodit. A byť vyhrát podnik domácího juniorského šampionátu s maximálním bodovým ziskem dokázalo za čtyřicet let více než pět desítek borců, pouze Eduard Krčmář a Antonín Kasper stanuli na piedestalu bez ztráty jediného bodu. Nicméně v lecčems je cesta ke třem vítězstvím v podání obou borců, jenž se navzdory sedmnáctiletému věkovému rozdílu stále potkávají ve vrcholných závodech, podobná.
Slaný 1998 – Pardubice 2012: Štěstěna jede v rozjezdu na tandemu
Bráno současnou optikou, triumf Josefa France v juniorském mistrovství republiky juniorů anno domini 1998 se musel očekávat. Ale chyba lávky, současné eso pražského Olympu nebylo zpočátku své kariéry takovým suverénem jako jeho následovníci.
Šampionát juniorů anno domini 1998 vyvrcholil ve Slaném – na pódiu stojí Pavel Navrátil, Josef Franc a Radek Smolík
V posledním roce své juniorské kariéry vykročil za titulem nejlépe Radek Smolík. Obrýlený závodník pardubického klubu, který byl spolu s Tomášem Hejtíkem jako jediný nasazen přímo bez kvalifikace, kraloval prvnímu dílu v Pardubicích. Josef Franc ztratil dva body, avšak o dva měsíce později kraloval pražské Markétě.
Třetím do party byl další pardubický závodník Pavel Navrátil, jehož paradoxně dnes skoro nikdo nezná. Od útlého mládí však dokazoval, že má tolik talentu stejně tolik jako jeho tatínek Vlastimil, bývalý praporčík československé armády, který se s vervou vrhnul do podnikání, peněz. Pro zajímavost, v závodě březolupského semifinále o dva roky dříve se s těžkou dráhou dokázali vypořádat pouze tři borci. Zkušení matadoři Robert Král a Pavel Ondrašík a pak už jen Pavel Navrátil. Josef Franc začínal a raději si za ním zašel osobně pojistit, aby jej nepředjel o kolo.
A právě ve třetím díle juniorky ve Slaném kraloval Pavel Navrátil, který neprohrál ani v jediné jízdě. Radka Smolíka zradil jednou motocykl. A vedle svého klubového kolegy prohrál také s Tomášem Hejtíkem, který v osmnácté jízdě před sebe pustil Josefa France. Tím pádem měli oba po dvaačtyřiceti bodech.
Bavíme-li se statistickými hříčkami, nemůžeme opomenout, že Eduard Krčmář dvakrát připravil Václava Milíka o juniorský titul v jeho Pardubicích – na snímku první triumf z roku 2012
V rozjezdu měl zpočátku navrch Pavel Navrátil, který se ujal vedení. Jenže Josef Franc se od jejich prvního setkání v Březolupech o dva roky dříve vyzrál. Na poslední chvíli se před svého pardubického soka dostal a poprvé usedl na trůn.
O čtrnáct let později byl favoritem českého juniorského zejména Václav Milík. Vyhrál ve Slaném, a byť mu triumf v Plzni sebral Eduard Krčmář, skončili oba na třinácti bodech. V Liberci Pardubičan nestartoval kvůli reprezentačním povinnostem. Eduard Krčmář však ztratil bod s Janem Holubem a další mu uzmul Václav Milík ve Mšeně.
Před vyvrcholením v Pardubicích bylo saldo jejich bodové bilance vyrovnané. Oba dokončili podnik se čtrnácti body a o titulu musel rozhodovat rozjezd. V něm vedl Václav Milík, dokud mu neexplodoval motor. Pod cílovou metou projel k titulu Eduard Krčmář, jenž se ve svých šestnácti stal nejmladším juniorským mistrem vůbec.
Březolupy 1999 a Pardubice 2014: regulérní duel s důstojným protivníkem
Obhajoba bývá mnohdy těžší první triumfu. Možná něco takového si Josef Franc říkal v Pardubicích v dubnu roku 1999, když až v rozjezdu odvrátil hrozbu Tomáše Suchánka. Pardubický závodník vstoupil do historie české juniorky neslavně, když v rozjížďce s číslem dvě najel do pásky. A tak se z vítězství radoval Roman Andrusiv, svým způsobem papírový outsider, který kroutil teprve svou druhou kompletní sezónu.
Tomáš Suchánek hned ve své první sezóně 1999 útočil na titul – na snímku ze Slaného stojí nad Josefem Francem (vlevo) a Romanem Andrusivem
Táhlo mu už na jednadvacet, avšak juniorka anno domini byla průlomová, že do ní poprvé mohli zasáhnout patnáctiletí mladíci. Tomáš Suchánek, který načerno jezdil s pětistovkou už v osmi letech, se vezl na vrcholu vlny. Ve Slaném už mával z nejvyššího stupně vítězů, když Josef Franc musel v rozjížďce s ním vzdát vinou technických patálií, když jezdil první.
Ovšem v Praze na sklonku června už Tomáš Suchánek porazil Josefa France regulérně a připsal si dalších patnáct bodů. Pražan vrátil úder v červenci v Chabařovicích a v srpnu ve Svitavách. Počátkem září vrcholila juniorka v Březolupech a Tomáš Suchánek vedl o pouhý bod před Josefem Francem. Avšak pardubický blonďák, který měl tehdy vlasy ještě až na ramena, upadl po souboji se svým sokem v poslední zatáčce rozjížďky s číslem čtyři. Naproti tomu Josef Franc zkompletoval patnáctibodové maximum a byl šampiónem již podruhé.
Na snímku je říjen 2014 a titul si z Pardubic domů poveze opět Eduard Krčmář
Sezónu 2014 provázely deště. Díky nim padla divišovská juniorka úplně, zatímco mšenská se konala až v říjnu v Pardubicích v jeden den s místním podnikem, který sem byl přesunut ze svých původních termínů v červenci, res. srpnu.
Václav Milík vyhrál v dubnu ve Slaném a v Praze, ale v Liberci nestartoval. Přesto měl v Pardubicích lepší výchozí pozici, jelikož při zohlednění pravidla o škrtání nejhoršího výsledku vedl o bod. Jenže dopoledne jej přibrzdil defekt. A protože po obědě kraloval Eduard Krčmář, stal se podruhé mistrem právě slánský závodník.
Březolupy 2000 a Divišov 2016: suverénní výkon s razancí tornáda
Zájezd do Anglie zabránil Josefu Francovi vstoupit do prvního podniku české juniorky v Pardubicích v dubnu 2000. V rámci fair play se tehdy VV SPD vrátil ke škrtání jednoho nejhoršího výsledku. Tomáš Suchánek využil Pražanovy absence a triumfoval ve Svítkově, aniž by ztratil jediný bod.
I když jeho rekord vyrovnal Eduard Krčmář, nenechal se Josef Franc v Divišově vyvézt z dobré nálady
V květnu v Praze byl Josef Franc zpátky. Oba pretendenti mistrovského trůnu se sešli v rozjezdu, který pro sebe rozhodl Pražan. Ten poté rozehrál triumfální sérii lemovanou patnáctibodovými maximy ve Slaném, Svitavách a Mšeně.
Vypracoval si klíčový náskok, z něhož posléze profitoval na sklonku září v Březolupech. K třetímu titulu s dvoubodovou převahou na Tomáše Suchánka mu stačilo jedenáct bodů, jelikož Pardubičan ještě v rozjížďce s číslem dvacet.
Letošek máme ještě v živé paměti. Eduard Krčmář si vybudoval pevnou pozici leadera už v květnu v Praze. Navíc nepřišel o žádný bod ani minulý měsíc v Divišově. Stal se tak teprve druhým borce, který bez ztráty bodu vyhrál i celý šampionát. Prvním byl Antonín Kasper roku 1980, kdy se i po zrušeném Liberci finálová část šampionátu skládala ze tří podniků v Chabařovicích, Plzni a Slaném.
Ticho před bouří – divišovský box Eduarda Krčmáře, který za chvíli vyhraje svůj třetí titul
Právě nerovné podmínky jsou brzdou objektivního porovnávání napříč čtyřmi desetiletími. V první řadě jde o rozdílný počet závodů. Jejich počet kolísal, přičemž póly představují léta 1974, 1975 a 2015 s osmi a letošek se dvěma podniky. V úvahu musíme vzít i trend z devadesátých let, kdy juniorští šampióni mizeli v britské lize, byť mohli ještě své zlato obhajovat, což byl konec konců také případ Antonína Kaspera v sezóně 1982. Rovněž bratři Aleš a Lukáš Drymlovi, kteří mají ve svých sbírkách medaile ze světového a evropského mistrovství, v české juniorce nikdy nestartovali.
Své sehrál i věkový limit, který se z původních sedmnácti let snížil až na patnáct. Eduard Krčmář si zvyknul vítězi už se stopětadvacítkou a dvěstěpadesátkou. Svůj první juniorský titul vybojoval v šestnácti, což byl věk, kdy Josef Franc před dvaceti lety svou kariéru prakticky startoval. I díky tomu si slánský borec může příští rok připsat ještě další titul a tím pádem zvednout laťku rekordu ještě o jeden zářez.
Triumfy s maximálním bodovým ziskem ve finálových závodech šampionátu republiky juniorů:
počet triumfů:
závodník, klub:
konkrétní závody:
8
Václav Milík, ZP Pardubice
Liberec 2010, Plzeň 2011, Mšeno 2012, Slaný 2013, Divišov 2013, Pardubice 2013, Praha 2013, Praha 2014
Poznámka: klubová příslušnost je uváděna dle situace při dosažení triumfu, což s ohledem na vojenskou povinnost v minulosti může být proto pro čtenáře matoucí; v přehledu figurují pouze závody, které nebyly předčasně ukončeny; v případě podniků s nadstavbovou částí v letech 2008 a 2016 jsou brány v potaz úplně všechny jízdy; protože není známé, jestli se v roce 1975 konal závod v Čakovicích, nemusí být přehled kompletní
Život píše úžané příběhy a oba rekordmani se navzdory sedmháctiletému věkovému rozdílu stále potkávají v prestižních závodech typu SGP České republiky – ovšem pozor, nechybělo mnoho a tři juniorská zlata měl ve své sbírce Václav Milík
Foto: Josef Štěpánek, Karel Herman a Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha a Žarnovica – 7. července
Boj o letošní titul mistra republiky včera v Divišově skončil prakticky již krátce po startu rozjížďky s číslem tři opakované kvůli letmému startu. Po pádu v první zatáčce odstoupil Zdeněk Holub a Eduarda Krčmáře v té chvíli dělila od ostatních soupeřů hráz větší než u Slapské přehrady. Pražský junior ovšem nebyl sám, kdo včerejší mítink nedokončil. A zatímco on odjel domů ve své dodávce, pro Filipa Hájka a Jána Mihálika pospíchala z Benešova žlutá sanitka.
Oba upadli v první zatáčce rozjížďky s číslem sedm a odjeli v sanitce čekat pod věž rozhodčího, než pro ně přihouká rychlá ambulance. Naštěstí jsou již v domácím ošetřování.
Filip Hájek má silně naražené rameno a sedřený loket. Ján Mihálik se domů do Žarnovice vrátil se sádrou na pravačce. Čeká jej ještě kontrola na chirurgii, ale každopádně má natrhnutou šlachu.
Za zády vedoucího Michala Škurly (žlutá) padají Filip Hájek (červená) a Ján Mihálik
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Při pomoci zraněným závodníkům předvádějí mechanici mnohdy akrobatické kousky, natož pak Josef Franc!
