Praha – 24. dubna
Maturitní zkouška dál negativně ovlivňuje podobu večerní ouvertury české juniorky. Po Josefu Novákovi a Michalu Tomkovi se omluvil také Pavel Čermák. Závodník pražské Markéty měl původně mít na své vestě trojku, která nyní zůstává volná. Na to konto došlo ke změně modelu kvalifikace, z níž budou postupovat čtyři, zatímco pátý se stane jediným náhradníkem.
Praha – 24. dubna
Rekordní čtyři tituly a ten první navíc s titulem nejmladšího šampióna pětistovek vůbec. Dvanáct vítězných závodů, z toho osm s maximálním bodovým ziskem. To je laťka, kterou v mistrovství republiky juniorů nastavil Eduard Krčmář svým následovníkům. Letošní ročník začíná dnes večer na Markétě a vzhledem k zájmu závodníků se po šesti letech vrací na scénu kvalifikace. A to ještě startovní listinu ochudily blížící se maturitní zkoušky.
Kvalifikace po letech
Kvůli zkouškám z dospělosti nejsou přihlášeni Josef Novák a Michal Tomka, který se po bezmála roční rekonvalescenci vrátil na ovály při březolupském přeboru. I bez nich chce dnes večer startovat osmnáct závodníků. A jelikož je ve startovní listině pouhých šestnáct míst, musela přijít ke slovu kvalifikace.
Plochodrážní komise se rozhodla do ní poslat pětici závodníků sedlajících dvěstěpadesátky. Ti se v rámci tréninku utkají ve dvou jízdách po pěti na startovním roštu s bodováním 4-3-2-1-0 a pořadí vznikne prostým součtem. V případě bodové rovnosti se vychází z běžných zvyklostí plochodrážních pravidel, ovšem los na místě posledního kritéria bude uplatněna zásada lepšího výsledku kvalifikační rozjížďky s číslem dvě.
Tři nejlepší doplní hlavní šestnáctku, zbylí dva budou náhradníky. Ovšem bude-li to možné a vhodné, pořadatel se zavázal zařadit do hlavního klání zvláštní jízdu pro závodníky s čísly sedmnáct a osmnáct.
Favorit neznámý
Kromě českých závodníků nechybí ve startovní listině tradičně žarnovický kontingent a Sindy Weber s licencí AČR, ale najdeme v ní i Rakušana, Němce a Holanďana. Na první pohled se zdá, že večerní mítink postrádá jednoznačného favorita.
Patrik Mikel, dvojnásobný šampión devatenáctek, totiž stále léčí svou pravačku poraněnou při slovenském šampionátu v Žarnovici. Filip Hájek si zase v Březolupech stěžoval na bolesti ramene a Richard Geyer si při pádu během pardubického přeboru natáhnul vazy v noze.
Na druhou stranu Petr Chlupáč a především Jan Kvěch předvádějí zjara úžasné věci. Ruku na srdce, pakliže někdo z nich přijde okolo osmé večer na pódium, překvapí to pouze dokonalého ignoranta. Rovněž mladí Slováci jsou lepší a lepší, přičemž Ján Mihálik si už vavříny v naší juniorce užil již loni. A tak je jistá jen jediná věc, a sice že Markéta uvidí znovu skvělou podívanou.
Pardubice – 21. června
Dnešní vyvrcholení spojených českých šampionátů do jednadvaceti a devatenácti let bylo posledním závodem domácí juniorky pro Eduarda Krčmáře. A slánský závodník si ho dokonale užil. S velkým náskokem vyhrál nejen pět jízd základního rozpisu, jimiž zpečetil svůj rekordní čtvrtý titul, ale i nadstavbový Memoriál Jiřího Marxe. Za jeho zády se však odehrávala tak napínavá a vyrovnaná podívaná, až se staronový šampión devatenáctek Patrik Mikel ani jednou nepodíval na pódium. Naopak navýsost spokojený byl Filip Hájek. V jedenácté jízdě sice upadl, ale dojel si pro bod, který jej dostal do finálové jízdy. V ní za sebou nechal Jána Mihálika, jehož vzápětí odvedl i v rozjezdu o celkový bronz. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Filipa Šifaldy.
Eduard Krčmář si přivezl tužku na přepisování rekordů
První den letošního léta byl vskutku jako ze žurnálu. Vyvrcholení letošní české juniorky se týkalo patnácti závodníků. Pro osm z nich byla čeština mateřským jazykem a oproti dosavadním zvyklostem nebyla ve startovním poli jediná dvěstěpadesátka. Největší pozornost se soustředila na Eduarda Krčmáře.
Slánský junior stál těsně před potvrzením svého čtvrtého titulu, jímž by se zapsal na čelo historických statistik. Přitom měl na dosah i další rekord. Pakliže by vyhrál dnes všech pět jízd základního rozpisu a přidal ještě další vítězství ve finálové jízdě, již podruhé by vyhrál juniorku bez ztráty jediného bodu.
Mítink měl pro něho zvláštní přídech, protože věděl, že se s šampionátem po sedmiletém působení loučí nadobro. To samé platilo i pro Zdeňka Holuba, který předloni zapříčinil, že Eduard Krčmář dnes nestál na prahu pátého primátu. Pražan vzhledem ke svému březnovému úrazu do letošní juniorky vstupoval, aby se s ní zároveň navždy rozloučil.
A co mohlo být pro Zdeňka Holuba větší motivací než maličko přistřihnout křidélka Eduardu Krčmářovi? Jenže hned na úvod se stal skalpem na opasku Josefa Nováka. Přitom start rozjížďky s číslem dvě zvládl Zdeněk Holub lépe. Jenže ve druhém oblouku nechal po své levici více místa, než by bylo záhodno. Josef Novák to pochopil jako pozvánku do čela, kam se ve výjezdu vnitřní stranou protáhnul.
Josef Novák líčí vítězství nad Zdeňkem Holubem v rozjížďce s číslem pět:
„Viděl jsem, že jsem z toho výjezdu rychlej‘. Nechal mi místo, tak jsem mu to tam dal. Nebylo co řešit!“
Dým od výfuku pardubického závodníka však malinko znepokojoval jeho otce Josefa s mechanikem Martinem Kratochvílem, kteří už pár zadřených motorů z rámu pardubického juniora demontovali. „Prosakoval olej z víčka,“ uklidňoval Josef Novák. „Kapal na vejfuk a malinko se to propalovalo.“
Navzdory slibnému úvodu však Josefa Nováka nečekal pozitivní večer. Měl řešit problémy se spojkou a stupně vítězů, na něž se prvně podíval zkraje minulého měsíce v Praze, mu zůstaly na hony vzdáleny. Ani Zdeněk Holub však neměl na růžích ustláno. V osmé jízdě kraloval od startu až do cíle před sedmnáctiletým Rumunem Andreiem Popou, který v úvodním oblouku objel Václava Kvěcha. Do depa se ale vrátil se zadřeným motorem, nicméně hned se pustil do práce.
Po dvou sériích na hrotu aktuální klasifikace osaměl Eduard Krčmář. Leader aktuální klasifikace v rozjížďce s číslem čtyři odvedl Filipa Hájka a Davida Pacalaje. Hned po přestávce vévodil jízdě vítězů první série. Vedení se ujal již po letu pásky vstříc prosluněnému nebi, zatímco Patrik Mikel musel pacifikovat jak Josefa Nováka, tak Jána Mihálika.
Smůla Mario Niedermaiera má přinést štěstí Filipu Hájkovi
Eduard Krčmář svým počínáním dal jasně najevo, že žádné kompromisy nehodlá dělat ani dnes. Ovšem jeho pronásledovatelé jen sršeli ambicemi zajet dramatický závod. Kromě zmiňovaného Zdeňka Holuba se pěti body mohli chlubit také Patrik Mikel a Filip Hájek. Pardubický Moravan předtím, než podlehl Eduardu Krčmářovi, dokonale opanoval úvodní jízdu večera. Pražan se vydal na vítěznou cestu suverénním triumfem v rozjížďce s číslem šest.
V ní na jeho raketový start nenašel recept ani Richard Geyer. Německý závodník přitom začal dnešní mítink hodně smolně. Do rozjížďky s číslem tři sice odstartoval nejlépe, avšak zavřený palivový přívod jej nepustil dál než do první zatáčky. Sice svou chybu bleskově napravil, ale bod inkasoval teprve, když druhému Pavlu Čermákovi v poslední zatáčce prasknul primární řetěz.
Václav Hromas v roli mechanika Pavla Čermáka láteří na smůlu v rozjížďce s číslem tři:
„Předtím jsem měl primár venku, namazal jsem ho. Aspoň tu poslední rovinku, kdyby vydržel! Blbec jsem měl koupit novou Reginu!“
Pavel Čermák se ocitnul s přetrženým primárním řetězem ještě jednou. Stalo se tak v rozjížďce s číslem sedm, v jejímž druhém kole si na Niedermaierovi vybojoval druhou příčku za vedoucím Davidem Pacalajem. Když musel v posledním okruhu odstoupit v první zatáčce, Němec se mu vyhýbal, ale skončil v nafukovacích vacích.
Dostal sice dva technické body, avšak jeho dnešní účinkování dospělo ke svému konci. S oteklou levou paží a pohmožděnou pravou nohou mu lékař Tomáš Brož nedovolil pokračovat. Smůlu si však měl vybrat také Filip Hájek, nicméně shodou okolností pro něho absence Mario Niedermaiera byla štěstím.
V rozjížďce s číslem jedenáct se totiž pádem v předposlední zatáčce ocitnul na zemi. „Bez komentáře,“ odmítnul jakékoliv diskuse na téma ztráty svého již jistého druhého místa. Sebral mu jej Ján Mihálik, jehož osud se měl dnes ještě jednou protnout s Filipem Hájkem. Nicméně nepředbíhejme a zatím se spokojme s konstatováním, že pražský závodník při neúčasti Mario Niedermaiera zachránil alespoň bod.
Aktuální čelo závodu se v třetí sérii formovalo do nové podoby. Zdeněk Holub se triumfem právě v probírané rozjížďce s číslem jedenáct posunul na hranici osmi bodů. Stejné hodnoty prve v deváté jízdě dosáhl i Patrik Mikel, když se v nájezdu do druhé zatáčky nekompromisně nacpal před Jakuba Valkoviče, jehož fazóna začíná být opět závod od závodu výraznější. Nad všemi však čněl Eduard Krčmář se svým třetím triumfem v rozjížďce s číslem dvanáct.
Nejen obsazení finále se stalo překvapením
Letošní juniorka nabídla konečně živé závodění jako v minulých letech, což lze napsat také o dnešním podniku. Dokladem by mohla být také rozjížďka s číslem deset. David Pacalaj ve Svítkově zatím jen trénoval, protože přerušený dubnový přebor mu posunul jeho debut až na tuto středu. Nicméně nyní zamířil vstříc druhému triumfu. Jan Kvěch byl proti všema deseti a v úvodním oblouku druhého okruhu Slováka elegantně podjel.
„Vrátil jsem mu tu první zatáčku,“ konstatoval druhý muž evropských dvěstěpadesátek, sotva se vrátil do depa. Nicméně oba mladíci mají potenciál dostat se do hlavních titulů po pár letech a tak se raději soustřeďme na ty, kteří hlavní historickou stať šampionátu psali už nyní. Klíčovou úlohu v tomto ohledu sehrála rozjížďka s číslem třináct.
Filip Hájek v ní vystřihnul start jako z partesu. O tom, jak umí pardubický ovál, když jede první se tentokrát přesvědčil Patrik Mikel, který nenašel cestu dopředu. Ve čtrnácté jízdě se Eduard Krčmář dalším sólem vzdálil ostatní konkurenci, když odvedl Zdeňka Holuba. S ním se o deset bodů dělil Patrik Mikel a na krk jim s odstupem bodu dýchal nejen Filip Hájek, nýbrž i Ján Mihálik.
Slovenský borec zvýšil hodnotu svých akcií v šestnácté jízdě, kterou vyhrál ve stylu start – cíl. Potlesk si ale zasloužil také David Pacalaje, který se v první zatáčce bleskově přenesl před Václava Kvěcha a Jakuba Valkoviče na druhou příčku.
Uzel tajenky obsazení finálové jízdy se zamotával i nadále. Patrik Mikel nemohl nikterak naříkat na svůj start v rozjížďce s číslem sedmnáct. Jenže Zdeněk Holub už dopasoval svůj náhradní motor a v první zatáčce se okolo pardubického borce přehnal jako střela. Patrik Mikel mohl jen kalkulovat, zda mu dvanáct bodů bude stačit na postup či zda se bude opakovat historie loňského Divišova. Tehdy také slavil titul v devatenáctkách sledováním finálové jízdy, z níž vypadl na pomocná kritéria.
O nápovědu se mu postaral Ján Mihálik hned v osmnácté jízdě. Dlouho v ní vedl Jan Kvěch, ovšem slovenský závodník se ve třetím kole dostal do čela v nájezdu do první zatáčky. Srovnal krok s Patrikem Mikelem, avšak při vzájemné konfrontaci mohl nabídnout o jednu trojku navíc. A pak že do stejné řeky nevstoupíš dvakrát!
O triumfu Eduarda Krčmáře v devatenácté jízdě nemohlo být sebemenších pochyb. V rozjížďce s číslem dvacet si Filip Hájek vychutnal šanci vrátit Josefu Novákovi druhý mítink v Praze i s úroky. Pardubičan mu v květnu na Markétě sebral nejen první pódium, ale i reprezentační vestu. Nyní se role obrátily a Filip Hájek ukázal Josefu Novákovi výfuk před jeho publikem. Navíc se dostal na dvanáct bodů. A stejně jako Ján Mihálik měl více vítězství než Patrik Mikel!
Ve finále Eduard Krčmář přepsal rekordy, na něž útočil, když k šachovnicové vlajce v rukou Jaroslava Kocka dojel s náskokem půl roviny. Zdeněk Holub se při svém letošním pechu rozloučil s juniorkou alespoň druhým místem v dnešním závodě. A protože Filip Hájek za sebou nechal Jána Mihálika, dosáhl svého premiérového umístění na pódiu v juniorském šampionátu.
Než se na něj vypravil, musel ovšem ještě dvakrát na startovní rošt. Nejprve se v rozjezdu o celkové třetí místo v jednadvacítkách postavil Jánu Mihálikovi. „Zase to perfektně odpíchlo,“ vyprávěl Pražan o svém vítězství. „Viděl jsem ho tam, ale nepustil ho.“
Ján Mihálik byl hodně důrazným soupeřem zejména ve druhé zatáčce, v níž se vehementně cpal spodní stranou dopředu. Oba se utkali ještě jednou v Ceně Jiřího Marxe, pro niž letos pořadatelé vyhradili formát jedné jediné jízdy se šesti závodníky na startu. Eduard Krčmář si v ní znovu počínal jako muž z jiné dimenze a již po dvou kolech vedle o nějakých třicet metrů.
Patrik Mikel vypráví Cenu Jiřího Marxe:
„Bojovali jsme se Zdendou, vsunul se tam Fíla…“
O druhé místo si to rozdával Zdeněk Holub s Patrikem Mikelem. Pražan ztratil vrch v úvodní zatáčce třetího kola, kdy se před něj Pardubičan posunul. Nicméně jeho odveta přišla již v dalším nájezdu. Poslední slovo však patřilo Filipu Hákovi. Nájezd spodní strany stranou poslední zatáčky jej vynesl před Patrika Mikela. A ve světle předchozích událostí zapříčinil, že při pěti dnešních vyhlašováních vítězů chyběl jen ve stopětadvacítkách a devatenáctkách, které se ho již netýkaly.
Maximum Filipa Šifaldy
Zatímco šampionáty kolibříků na malých oválech jen květnou hojností mítinků, na klasické dráze se stopětadvacítky sešly teprve podruhé. Nebo vlastně potřetí, protože se dnešní závod dostal do termínového kalendáře až dodatečně. Doprovázel totiž dubnový přebor, pro nějž se však bohužel už náhradní termín nenašel.
Hned úvodní jízda svedla na startovní rošt oba suverény slánské ouvertury. Filip Šifalda zkraje měsíce přišel o vítězství jen díky spadlému řetězu, ale nyní ukázal Pavlu Kuchařovi výfuk hned s letem pásky. Pražan se dle svého nejlepšího zvyku snažil bojovat a opravdu na metě zůstal za chabařovickým borcem jen o onen pověstný kousíček.
O nominaci na evropský pohár do Toruně si v rozjížďce s číslem dvě řekl Daniel Klíma. Objev letošního roku nejprve odrážel Jaroslava Vaníčka, aby posléze v předposlední zatáčce podjel vedoucího Milana Dobiáše. Ten se nedočkal triumfu ani ve třetí jízdě, i když odstartoval jako první.
Mít za zády Pavla Kuchaře a být v klidu je stejné asi jako otevřít si pytel plný blech a doufat, že ani jedna nevyskočí ven. Pražan jej vskutku začal zasypávat útoky. Hnal se vnitřkem, ale Milan Dobiáš první příčku ještě uhlídal.
Pavel Kuchař však i nadále vyznával levou stopu. V první zatáčce druhého kola udeřil opět. Protilehlou rovinkou projeli oba bok po boku, aby však v následujícím nájezdu Pražan převzal vedení. V předposlední zatáčce se Milan Dobiáš ještě ke všemu přetočil.
Čtvrtá jízda viděla triumf Filipa Šifaldy ve stylu start – cíl. O vzruch se však postaral Daniel Klíma, když v první zatáčce šmahem přeskočil Jaroslava Vaníčka a Michala Bašteckého. V páté jízdě vyfasoval Lukáš Vinter žlutou kartu jako vlastně první stopětadvacítkář vůbec. Po restartu kraloval Pavel Kuchař, zatímco Daniel Klíma před sebe nepustil Michala Bašteckého, který v první zatáčce přeskočil Lukáše Vintera.
V rozjížďce s číslem šest se do křížku s Filipem Šifaldou pustil Milan Dobiáš. Ve druhém kole se ve druhé zatáčce posunul do vedení, avšak Filip Šifalda byl vmžiku nazpět. V závěrečném výjezdu odrazil i poslední nájezd svého klubového kolegy. V poslední zatáčce upadl Jan Jeníček, k němuž se dnes Štěstěna chovala ještě hůř než macecha k Nastěnce v dobře profláklé ruské filmové pohádce.
Michal Baštecký si posléze hladkým triumfem v sedmé jízdě vylepšil bodový zápis do průběžné tabulky, ale stupně vítězů mu byly daleko. O ně si to rozdala hned vzápětí čtveřice velkých favoritů. Filip Šifalda mohl kalkulovat s devíti body, Pavel Kuchař jich měl osm, Daniel Klíma šest a Milan Dobiáš.
Filip Šifalda nezaváhal a předvedl další sólo. Pavel Kuchař odstartoval poslední. Přeskočil Daniela Klímu a v poslední zatáčce útočil i na druhého Milana Dobiáše. Ten si na své dva body nenechal sáhnout, avšak na stupních vítězů stál s Pavlem Kuchařem v obráceném pořadí.
Hlasy z depa
„Jsem rád,“ komentoval Eduard Krčmář svůj rekord v počtu juniorských titulů, aby se rovnou zamyslel, který z těch čtyř byl vlastně nejtěžší. „Ten s Vencou tady v Pardubicích (2014 – pozn. redakce). Uteklo to hrozně. Dneska mi to frčelo, užíval jsem si to, byla to moje poslední juniorka v životě. A cejtím se jako rekordman.“
„Až na tu první jízdu, co mi nevyšla, dobrý,“ nestěžoval si Zdeněk Holub. „Dal jsem jinej‘ motor, nebyl jsem spokojenej‘. Během druhý jízdy jsem zadřel a musel skočit zpátky a doladit to.“
„Dneska byl začátek dobrej‘,“ rozhovořil se Filip Hájek. „Jel jsem s Edou, to šlo. Pak jsem vyhrál, dobře jsem odpíchnul. Třetí jízda no comment. Měl jsem dobrý nastavení, jelo to, startovalo to. Skončilo to v rozjezdu, zase to suprově odpíchlo, viděl jsem ho tam, ale nepustil ho. A v Marxovi, jsi to viděl, když se dva perou, třetí se směje.“
„Nejdřív to vypadalo celkem fajn, pak to ale bylo takové…“ nedořekl Ján Mihálik. „Snažil jsem se v rozjezdu, ale byl rychlejší než já. Aspoň že mám druhé místo do devatenácti let. Mohlo být i třetí do jednadvaceti… Za rok to bude lepší.“
„Hrozný,“ protáhnul Patrik Mikel při svém komentáři obličej. „První dvě jízdy jsem bojoval s motorkou. Skočil jsem na druhou, bylo to lepší, ale pořád to nebylo ono. S dneškem nejsem spokojený. S titulem ano, to se mi líbí, výsledek se mi líbí, ale dnešní závody vůbec.“
„Dneska jsme zezačátku měli moc lehký převody,“ vyprávěl Jan Kvěch. „Strašně to mydlilo. Laborovali jsme s tím a s předstihem. David Pacalaj mě podjel v prvním nájezdu, byl jsem moc pomalej‘, ale pak jsem mu to vrátil.“
„Mohlo být ještě líp, ale celkem dobrý,“ bilancoval David Pacalaj. „V poslední jízdě jsem nebodoval, soupeři byli silní. Příště… Jsem tady na prvních závodech, byl jsem tu jenom trénovat a to byl handicap.“
„Nechci se o tom bavit,“ odmítal Josef Novák všechny zvídavé otázky. „První jízda dobrý, ale pak už na hovno. Odešla spojka, pak jsem odešel já a stálo to za hovno. Uvidíme příště…“
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
3
18
2. Zdeněk Holub, Praha
2 3 3 2 3
2
15
3. Filip Hájek, Praha
2 3 1 3 3
1
13
4. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
3 1 2 3 3
0
12
5. Patrik Mikel, Pardubice
3 2 3 2 2
12
6. Jan Kvěch, Praha
2 1 3 1 2
9
7. Richard Geyer, D
1 2 2 3 1
9
8. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 3 2 2 0
8
9. Josef Novák, Pardubice
3 0 1 2 2
8
10. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
1 0 2 1 2
6
11. Andrei Popa, RUM
2 2 0 E 1
5
12. Václav Kvěch, Praha
1 1 1 0 1
4
13. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0 1 0 1 1
3
14. Mario Niedermaier, D
0 2 – – –
2
15. Pavel Čermák, Praha
E E 1 0 0
1
14. Cena Jiřího Marxe:
1. Eduard Krčmář, 2. Zdeněk Holub, 3. Filip Hájek, 4. Patrik Mikel, 5. Ján Mihálik, 6. Josef Novák
Cena Jiřího Marxe: zleva Patrik Mikel, Zdeněk Holub, Eduard Krčmář, Filip Hájek a Ján Mihálik
Pardubice – 20. června
Třicet rozjížděk čeká pardubický Svítkov zítra večer. A podobný maratón čeká pořadatele při vyhlašování. Vedle vítěze druhého dílu mistrovského seriálu stopětadvacítek na klasických oválech, čtrnáctého ročníku Ceny Jiřího Marxe a závěrečného podniku české juniorky se do historických tabulek zapíšou jména šampiónů do jednadvaceti a devatenácti let.
Na nejlepší cestě ke korunovaci jsou Eduard Krčmář, jenž by svým čtvrtým titulem juniorského šampióna republiky ustavil nový rekord, a Patrik Mikel, který vede samostatnou klasifikaci pro devatenáctileté závodníky.
Nicméně konkurence je vyrovnaná a to nejen díky comebacku Zdeňka Holuba. Důkazem mohou být Ján Mihálik a Josef Novák, kteří se v Plzni, resp. v Praze vůbec poprvé postavili na pódium domácí juniorky.
Zítřejší startovní listina prozatím čítá patnáct jmen. Debutantem je Rumun Andrei Popa, zatímco se zbytkem jsme se již v šampionátu alespoň jednou setkali. Klasickým doprovodem pardubických juniorských klání je Cena Jiřího Marxe. Tentokrát půjde o jedinou jízdu se šesti účastníky na startovním roštu.
Účast mají garantovanou první tři z mistrovského podniku a první tři ze závěrečné klasifikace jednadvacítek. Pakliže by se někdo kvalifikoval dvakrát, což pochopitelně není vyloučeno, dostanou šanci další borci dle výsledkové listiny závodu. V takovém případě si však pořadatel vyhrazuje právo přidělení divoké karty závodníkovi dle vlastní volby.
O doprovod juniorce se postarají stopětadvacítky. Jejich závod původně doprovázel dubnový přebor, pro něhož se náhradní termín už nenašel. Kolibříků se představí osm, přičemž je čeká stejný počet rozjížděk.
Praha – 2. května
Včerejší druhý závod české juniorky měl nejen ovlivnit tabulku průběžného pořadí šampionátů v obou věkových kategoriích, ale určit také majitele poslední reprezentační vesty pro světový šampionát juniorů. Hezkým výkonem na plzeňských Borech se pro ni natáhnul Filip Hájek, nicméně nakonec mu ji sebral Josef Novák. Až finálová jízda přinesla vyvrcholení jejich duelu, pro něhož už Petr Moravec připravil dokonce kvalifikační plán B v podobě rozjezdu.
Ani jeden z pretendentů reprezentace se předminulou sobotu na plzeňských Borech nedostal do finálové jízdě. Oběma chyběl kousek, ale na Markétu včera dorazil Filip Hájek s náskokem jediného bodu před Josefem Novákem.
Jenže Richard Geyer i Ján Mihálik poznali rub mince první čtveřice aktuální pořadí české juniorky, která se v následujícím závodě vždy utká naráz ve třetí sérii. Slovák tentokrát trčel za Němcem, jemuž už předtím vzala tři body prasklá palivová hadička.
A tak včera večer Eduarda Krčmáře a Patrika Mikel na startovní rošt finálové jízdy doprovodili shodou okolností Josef Novák a Filip Hájek. Oba získali skalp Jána Mihálika, ale Pardubičan porazil Pražana rychlým startem v deváté jízdě a mohl se pochlubit i skalpem Richarda Geyera, jehož bez milosti objel v úvodním oblouku rozjížďky s číslem osmnáct.
Tím pádem měl Josef Novák na Filipa Hájka náskok dvou bodů v závodě a jednoho v průběžné klasifikaci. Verdikt reprezentační vesty mělo přinést finále. „Asi jim udělám dodatkovou jízdu,“ odpověděl Petr Moravec na otázku, jak vyřeší případný bodový pat.
K němu však nedošlo. Byť Filip Hájek prahnul po stupních vítězů, Josef Novák se už s letem pásky k pražskému nebi držel třetí příčky jako klíště. Na pódium zamířil on a uchvátil i reprezentační vestu.
Eduard Krčmář vyřešil alokaci
Jako první si stadión volil Eduard Krčmář a to rovnou z titulu loňské finálové účasti i domácího titulu. Vybral si italskou Badiu Calavena. Patrik Mikel, Zdeněk Holub a Josef Novák tím pádem pojedou v Pardubicích, kde náhradnická místa budou vyhrazena pro včerejšího smolaře Filipa Hájka a Pavla Čermáka.
Konečná podoba české nominace pro MS juniorů:
Badia Calavena:
Eduard Krčmář
Pardubice:
Patrik Mikel, Zdeněk Holub, Josef Novák a náhradníci Filip Hájek a Pavel Čermák
Praha – 2. května
Bílý kouř od motoru Eduarda Krčmáře v rozjížďce s číslem devatenáct dnešního druhého dílu české juniorky nepředstavoval pro obhájce titulu sebemenší problém. Záhy se ukázalo, že jejich příčinou se stal jeden povolený šroub na víku, takže slánský šampión mohl směle zkompletovat další osmnáctibodové maximum. Ve finále na něho sice odstartoval Patrik Mikel, jenž si upevnil nejen postavení dvojky průběžné klasifikace, ale i leadera devatenáctek. Ovšem Eduard Krčmář si již v první zatáčce našel cestu dopředu. S výjimkou této dvojice se oproti Plzni úplně vyměnilo obsazení na finálovém startovním roštu. Richard Geyer vinou palivové hadice přišel o tři jisté body již v rozjížďce s číslem jedna, zatímco Ján Mihálik za ním trčel celá čtyři kola při konfrontaci čtveřice nejlepších v aktuálním pořadí. Naproti tomu slušné bodové dávky vozil Josef Novák, který nakonec vyfouknul Filipu Hájkovi nejen pohár za třetí místo, ale i reprezentační vestu pro juniorské mistrovství světa.
Po deseti jízdách jediný leader
Blížila se osmnáctá hodina a sluníčko se ukrylo za černý mrak. Nicméně druhý letošní podnik české juniorky rozhodně neměl na svém perimetru dešťovou hrozbu. Kupovitá oblačnost jen vytvořila dekoraci šmolkově modré oblohy. Tiskárna do startovní listiny programu tiskla šestnáct jmen, ovšem nakonec jich zůstalo jen patnáct.
Chyběl Václav Kvěch, který se po svém pádu při plzeňské ouvertuře juniorských šampionátů ještě necítil stoprocentně fit. Sindy Weber se omluvila předem vinou havárie jejich rodinného automobilu, debutoval však Filip Šifalda. Dilema, zda vyjet s novým GM nebo dát přednost dvěstěpadesátce nakonec vyřešila skutečnost, že se na Markétě v srpnu pojede světová soutěž čtvrtlitrových motocyklů.
Spolu s Filipem Šifaldou se publiku představili hned čtyři další borci v sedle dvěstěpadesátek. Petr Chlupáč s ní v seniorských soutěžích debutoval již loni, Milan Dobiáš předminulý týden v Plzni, zatímco Poláci Mateusz Adamczewski a Fiip Nizgorski zasáhli do české juniorky dnes vůbec poprvé.
V běžné situaci by závodníci s polovičním obsahem motorů svých strojů neměli šanci. A vskutku Richard Geyer již od startu opanoval první jízdu. Jenže záhy začal zpomalovat, aby na konci druhého okruhu vjel na trávník u depa a Ronnymu Weisovi mohl jen bezmocně signalizovat, že prasklou palivovou hadičkou netekl z nádrže žádný metyl.
Na první příčku se dostal Pavel Čermák. Jenže také on po pár metrech zvednul ruku do výšky a odstoupil. Triumf tím pádem připadl Petru Chlupáčovi, jenž k šachovnicovému praporku za svými zády přivedl Filipa Nizgorskeho. Od té doby jsme však viděli jen jednoho borce, který by svou dvěstěpadesátku dovedl vítězně do cíle. Stal se jím Filip Šifalda, když po restartu jedenácté jízdy odvedl Davida Pacalaje.
Při absenci zraněných Zdeňka Holuba a Michala Škurly se závod záhy dostal do očekávaných kolejí. Patrik Mikel vyhrál druhou jízdu s náskokem jedné roviny před Filipem Hájkem. Neméně suverénní byl i Eduard Krčmář vzápětí. V rozjížďce s číslem čtyři se na seznam vítězů dostal také Josef Novák.
Po rychlém startu jej nedohnal ani Ján Mihálik, jenž v Plzni mával ze stupňů vítězů. Slovenský závodník měl za sebou hodně cestování. Po včerejším semifinále evropského šampionátu v Terenzanu se doma v Žarnovici mihnul jen na skok, aby si jeho otec Jozef dopřál alespoň čtyřhodinového šlofíka, než otočil čumák červené dodávky vstříc české metropoli.
V rozjížďce s číslem sedm však Ján Mihálik už projel vítězně cílem. Většinu času měl za sebou Jana Kvěcha, jehož otec Václav tlačil z depa ve chvíli, kdy tři čtvrtiny dvouminutového limitu byly ty tam. Bývalý soutěžák se nakonec spolu s Martinem Málkem dostal i do role nosiče motocykly, v jehož sedle nejmladší výhonek závodnického rodu Kvěchových vletěl v předposledním výjezdu do bariéry. Stroj však tentokrát doznal větších újem než jeho majitel, který díky tomu zmeškal devátou jízdu.
Na sklonku druhé série zůstávali bez porážky jen Patrik Mikel a Eduard Krčmář. Pardubický junior po raketovém startu ovládl pátou jízdu stylem start – cíl. Podobně si počínal i Slaňák v rozjížďce s číslem osm, kde Josef Novák ukázal výfuk Davidu Pacalajovi a Pavlu Čermákovi.
Ján Mihálik popisuje okolnosti své nuly z desáté jízdy:
„To bylo plzeňské finále, dá se říct. Udělal jsem chybu, dal jsem motorku do díry. Musel jsem spojkovat a tím přišel o bod.“
Své úvodní patálie se jal eliminovat rovněž Richard Geyer. V šesté jízdě se dokázal udržet na čele, byť se mu od druhého kola hodně přibližoval Filip Hájek. Chleba se však lámal v rozjížďce s číslem deset, která tradičně svedla na startovní rošt nejlepší čtyřku aktuální klasifikace.
Patrik Mikel se v ní zprvu ukázal rychlejší Eduarda Krčmáře. Jenže než by člověk stačil říct švec, ve výjezdu z první zatáčky jel vpředu slánský závodník. Richard Geyer hlídal třetí příčku před Jánem Mihálikem, který na Němcem beznadějně trčel celá čtyři kola.
Další maximum šampióna
Před dvěma závěrečnými pětinami vedl neporažený Eduard Krčmář s náskokem jediného bodu před Patrikem Mikelem a Josefem Novákem. Pardubický závodník vycítil šanci nejen na stupně vítězů, ale i poslední reprezentační vestu a v deváté jízdě nedal po brilantním startu ani náznak šance Filipu Hájkovi.
Nicméně Filip Hájek nechtěl přijít o šanci stoupnout si poprvé na stupně vítězů české juniorky. V šestnácté jízdě dokonale odstartoval, aby triumfoval ve stylu start – cíl. Ján Mihálik se vnějškem první zatáčky dostal pouze za Pražanova záda. I když útočil na vedoucího Filipa Hájka, musel zaknihovat další bodovou ztrátu.
Těsně předtím Patrik Mikel objel v první zatáčce Josefa Nováka a Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem třináct přidal na své konto již čtvrtou dnešní trojku. Po vylétnutí pásky vystřelil jako z praku a už v půlce úvodní zatáčky vedl plus mínus o deset metrů před triem pronásledovatelů v sedle dvěstěpadesátek.
Ján Mihálik v rozjížďce s číslem sedmnáct sice za sebe rychle poslal Davida Pacalaje, ale již začínal tušit, že deset bodů dnes na finále rozhodně stačit nebude. A vskutku, v následující jízdě Josef Novák vnějškem první zatáčky doslova přeletěl okolo Richarda Geyera.
Míšeňský závodník nechtěl sedět se založenýma rukama a plakat nad rozlitým mlékem. Snažil se o comeback na postavení leadera. Závěrečný útok vedl vnějškem poslední zatáčky, aby na metě o jeho prohře rozhodly jen centimetry.
Eduard Krčmář starší reaguje na kouř motoru svého syna v devatenácté jízdě:
„Neutažený víko, jeden šroub se povolil…“
Ani devatenáctá jízda nepřinesla porážku Eduardu Krčmářovi, byť se v jejím průběhu začalo od jeho motoru kouřit. Na finále si vedle něho a Josefa Nováka mohl brousit zuby také Filip Hájek, jenž dojel k metě za slánským suverénem. Po raketovém startu se na start rozjížďky čtyř nejlepších postavil rovněž Patrik Mikel.
Právě on stejně jako v Plzni vyletěl do čela hned po startu. Jenže Eduard Krčmář zůstal pánem situace. Už v úvodním výjezdu jezdil první on, aby posléze počet svých závodů české juniorky vyhraných s maximálním bodovým ziskem dostal na sedm, čehož dosáhli jen Josef Franc, Tomáš Suchánek a Miroslav Fencl. Pouze Václav Milik má o jedno maximum navíc.
Vedle místa na stupních vítězů bylo ve finálové jízdě v sázce také poslední volné místo v mistrovství světa a Evropy. Pokud by Filip Hájek dojel do cíle před Josefem Novákem, jejich bodová skóre by byla srovnána. A Petr Moravec, předseda VV SPD, byl připraven vypsat rozjezd. K němu ovšem nemuselo dojít, jelikož Josef Novák si nad Filipem Hájkem udržel vrch už po startu.
Hlasy z depa
„Bylo to dobrý,“ nemohl se Eduard Krčmář neradovat z dalšího maximálního vítězství své kariéry. „Zkoušel jsem fungl novej‘ motor. Jsem spokojenej‘, musím vypilovat starty a bude to dobrý. Pohodový vítězství.“
„Dobrý,“ odtušil zprvu Patrik Mikel odpověď na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Dařily se mi starty. Od včera mi není dobře, bojoval jsem i sám se sebou. Neovlivnilo mě to, pozlobil jsem i Edu, to byl můj hlavní cíl. Zvýšil jsem si náskok v devatenáctkách, Eda si zase zvýšil svůj náskok na mě. Všechno bylo super, táta v depu fungoval.“
„Bomba,“ ohodnotil Josef Novák své premiérové individuální pódium. „Byl jsem spokojenej‘, jelo se nádherně. Starty mi šly, pak jsem taky nebyl úplně pomalej‘. První pódium v půllitrech, všechno fungovalo, teď už mám od zadřenejch‘ motorů pokoj.“
„Na tuto dráhu jsem neměl dobré vzpomínky,“ vytasil se Ján Mihálik výletem do minulosti. „Když jsem tady byl, pokaždé jsem bouchnul do pásky nebo spadnul. Dnes jsem doufal, že to bude lepší. Jsem rád, že jsem jezdil bez problémů. Škoda třetí jízdy, to bylo plzeňské finále, dá se říct. Doufám, že v Pardubicích to bude lepší.“
„Nečekané vítězství,“ usmíval se Petr Chlupáč nad ziskem třech bodů v rozjížďce s číslem jedna. „Ale v poslední jízdě se protočilo zadní kolo. Myslel jsem, že se to zadřelo, ale naštěstí se to zase rozjelo. S Němcem v první jízdě jsem měl štěstí, takže jsem rád.“
FIN
TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
3
18
2. Patrik Mikel, Pardubice
3 3 2 3 3
2
16
3. Josef Novák, Pardubice
3 2 3 2 3
1
14
4. Filip Hájek, Praha
2 2 2 3 2
0
11
5. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
2 3 0 2 3
10
6. Richard Geyer, D
E 3 1 3 2
9
7. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
3 1 1 2 1
8
8. Jan Kvěch, Praha
2 F – 2 2
6
9. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 1 2 0 2
6
10. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
F 2 2 1 1
6
11. Filip Šifalda, Chabařovice (250 ccm)
1 0 3 0 1
5
12. Pavel Čermák, Praha
E 0 3 1 1
5
13. Filip Nizgorski, PL (250 ccm)
2 1 1 1 0
5
14. Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm)
0 2 1 0 0
3
15. Mateusz Adamczewski, PL (250 ccm)
1 1 F 1 0
3
Poznámka: žluté karty za letmý start byly uděleny Filipu Nizgorskemu v jedenácté a Milanu Dobiášovi ve dvanácté jízdě; z původně přihlášených nestartoval Václav Kvěch