Praha – 13. května
Po startu rozjížďky s číslem jedenáct první letošní juniorky v Plzni vystřelil dopředu Petr Chlupáč. A protože celá čtyři kola dokázal hlídat permanentně dotírajícího Jana Kvěcha, vyskočil si na nejvyšší stupínek pódia. Jenže to bylo zkraje měsíce a zítra šampionát pokračuje na pražské Markétě. Jan Kvěch ztrácí na leadera jediný bod a chybět nebudou ani další pretendenti stupńů vítězů, byť někteří budou muset začínat v kvalifikaci. Ještě předtím se na malé Markétě uskuteční další mistrovský podnik stopětadvacítek. Zdeněk Schneiderwind upozorňuje, že na rozdíl od PRO-TEC Speedway Mini Cupu nebude režim tak volný, apeluje na včasné přihlášení a upozorňuje, že příjezd na blind může s sebou nést riziko nezařazení do závodu.
Tipujte:
Loading ...
Kvalifikace začne jako v případě přeboru v rámci tréninku. Šestici účastníků nabídne čtyři místa v hlavní šestnáctce a dva náhradnické posty. Nepůjde přitom o fádní podívanou, obzvlášť sejdou-li se v první jízdě David Pacalaj, Jarno de Vries a dlouhodrážní střelec Romano Hummel.
Kvalifikační rozjížďky jsou celkem tři. Z prvních dvou se kvalifikuje pouze vítěz, třetí jízda pak pošle do hlavních bojů první dva, zatímco ostatní se stanou náhradníky. Vlastní závod startuje od osmnácti hodin, jak je ostatně na Markétě běžné.
Vedle bodů do klasifikace domácích šampionátů půjde rovněž o nominaci do evropského poháru do devatenácti let. Pardubické semifinále mají jasné Jan Kvěch a Petr Chlupáč, místu v Güstrowě je zatím nejblíže Daniel Klíma.
Plzeň – 5. května
Je to pár dnů, co si Petr Chlupáč přijel na plzeňské Bory zatrénovat. A při prvním podniku domácí juniorky se mu to stonásobně vrátilo, když se svým otcem Petrem nemuseli v depu zdlouhavě bádat nad nastavením motocyklu. Po ranní nule se rtuti teploměru nechtělo šplhat do příliš závratných výšek, nicméně pražský junior razantně vykročil k patnáctibodovému maximu. V rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval na Jana Kvěcha. Musel si připadat jako hlídač u děravého pytle blech, nicméně vedení udržel. Po závěrečné dvojici vítězství stál na nejvyšším stupínku pódia nad svým neméně ambiciózním kolegou a Patrikem Mikelem, jenž však pro úsměv musel jít ještě dál než do svých domovských Otrokovic. O smůle a ztracených bodech mohli plným právem hovořit Daniel Klíma a Ján Mihálik, ale zejména Jakub Valkovič. Kdyby jej spojka v šesté jízdě nepopotáhla do pásky, s největší pravděpodobností by se domů do Hronských Klačan vrátil s vavříny. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Jaroslava Vaníčka, jenž však na pódiu nebyl příliš nadšený z malého poháru, který obdržel.
Diskvalifikace za najetí do pásky prvním zlomovým okamžikem
Ještě kolem poledního vypadalo, že se z černé oblohy začne sypat sníh jako v ladovské pohádce. Naštěstí z toho mračna ani nekáplo, nicméně ouvertura české juniorky anno domini 2019 přece jen doznala změnu časového harmonogramu. Sindy Weber se z kvalifikace omluvila již včera. Dnes ráno z hlavního závodu vypadl David Pacalaj, kterého Zdeno Vaculík omluvil kvůli horečkám.
A když se od Bratislavy ozval Michal Tomka, že jeho dodávka dál nepojede, počet závodníků v kvalifikaci se přesně rovnal počtu volných míst v hlavním závodě. Ten začal nečekaně. Jakub Valkovič se evidentně rozhodl, že ve vyrovnané rozjížďce s číslem jedna dá najevo, že on v ní bude pánem.
Daniel Klíma láteří po rozjížďce s číslem jedna:
„Pokazil jsem start. Páska nevylítávala, ubral jsem a v tu chvíli vylítla!“
Slovák vypálil do čela a již v prvních metrech změřil Patrika Mikela, Daniela Klímu a Jána Mihálika. Ve druhé jízdě měl obrovské štěstí Michal Danko. Upadl ve druhé zatáčce druhého kola, ale až ve chvíli, kdy blikala červená světla kvůli Janu Mackovi, který si ustlal o pár metrů dříve. Protože Pavel Čermák ještě laboroval se svým karburátorem, opakovalo se jen ve dvou. A Michal Danko připisoval dva body, nejvíc po vítězném Janu Kvěchovi.
V rozjížďce s číslem tři se stylem start – cíl prosadil Jarno de Vries, když se Daniel Šilhán za nepovedený start rehabilitoval alespoň podjetím druhého Milana Dobiáše v úvodním výjezdu druhého okruhu. Ani Petr Chlupáč neměl hned vzápětí žádný problém se suverénním prvenstvím.
Již v úvodním kole zůstal stát Michal Baštecký, který kvůli tarokujícímu zapalování své dvěstěpadesátky ze závodu odstoupil. „Chytil jsem mantinel a motorka stávkuje,“ neopouštěl jej smysl pro humor. „Asi se lekla, to mě dělá pořád (smích)! Ale vážně, odešlo mi zapalování a to je tam úplně nový!“
První zlomový okamžik s sebou přinesla rozjížďka s číslem šest. „Potáhla mě spojka a rozhodčí drží pásku aspoň pět sekund,“ vysvětloval Jakub Valkovič, proč se dostal do křížku s bílým tkalounem. Na svou vinu upozorňoval vedle stojící Michal Danko. Jenže nic naplat, Jakub Valkovič projel přes pásku jako první. Musel z kola ven a bitva o stupně vítězů přišla o jednoho žhavého favorita.
Po restartu ovládl šestou jízdu Petr Chlupáč, zatímco Michal Danko ještě v úvodní nájezdu minul dvěstěpadesátku s Pavlem Kuchařem v sedle. V osmé jízdě srovnal se svým klubovým kolegou krok Jan Kvěch svým poměrně přesvědčivým vítězstvím před Patrikem Mikelem. Pardubičan se svými čtyřmi body byl v řadách nejbližších pronásledovatelů pražské dvojice.
Byl v ní už Michal Danko a v rozjížďce s číslem sedm se mezi ně dostala rovnou celá trojice dalších závodníků, která za sebou projela cílem. Hlavní roli přitom sehrál Daniel Klíma. V úvodním nájezdu se dostal za Jarno de Vriese a nedopřál si pokoje, dokud Holanďana nepokořil v první zatáčce druhého okruhu. Jarno de Vries se na stejném místě o okruh později stal kořistí Václava Kvěcha.
Konečný verdikt jedenácté jízdy
Souboj dvojice neporažených viděla rozjížďka s číslem jedenáct a z pozice u mantinelu zamířil neomylně do vedení Petr Chlupáč. „Rozhodl start, neodstartoval jsem a zahrabal se,“ zdůvodňoval Jan Kvěch, proč zůstal za svým klubovým kolegou. Přesto se okamžitě jal sjednat nápravu.
Petr Chlupáč na vedoucí pozici neměl ideálně klidný život. Jan Kvěch útočil, seč mohl, jenže závodník před ním neudělal sebemenší chybičku. Vsadil proto na vabank poslední zatáčky. Udeřil z výjezdu a postaral se o divoký dojezd, když se oba ambiciózní kohouti hnali vstříc cílové rovince se zdviženými předními koly.
Petr Chlupáč komentuje svou porážku Jana Kvěcha v rozjížďce s číslem jedenáct:
„V cílový rovince jsem se vyděsil, měl jsem oči až na brejlích!“
Bylo vlastně rozhodnuto. Nikdo z ostatních závodníků nebyl v postavení, aby pražské duo ohrozil, natož pak porazil. Navíc řada z nich doháněla své vlastní bodové zpoždění. Jána Mihálika brzdila úvodní nula, ovšem pátou jízdu vyhrál stylem start – cíl. V rozjížďce s číslem devět mu život zkomplikovala kolize s Jarno de Vriesem v první zatáčce.
Rozhodčí Adam Jacksch však pozval k repete celou čtveřici a žarnovický dlouhán neměl konkurenci. Přesto však na začátku čtvrté série mohl kalkulovat s pouhými šesti body stejně jako Michal Danko, jenž v opakované deváté jízdě za sebou nechal Jarno de Vriese. Skóre svých obou krajanů vyrovnal Jakub Valkovič, který celá na čele rozjížďky s číslem deset strávil celé čtyři okruhy.
Za sebou měl Václava Kvěcha, který si však ustlal z úvodního výjezdu ve třetím okruhu. „Chytil jsem materiál a už to bylo,“ líčil plzeňský závodník. Přitom se skromností sobě vlastní nehovořil o svém sportovním gestu. Sotva se totiž vyhrabal zpod nafukovacího mantinelu, nemyslel na nic jiného, než odklidit svůj motocykl na trávník, aby nepřekážel závodníkům, kteří mezi tím objeli celé další kolo.
Nebližším sousedem obou Pražanů se v aktuální klasifikaci stal Patrik Mikel. Dvanáctou jízdu vyhrál jednoznačně před Janem Mackem, jenž při svém seznamování se s borským oválem, zvedal dnes dvakrát svůj motocykl ze země. Sotva pardubický Moravan protnul metu, měl o bod více než slovenské trio.
To mu vydrželo až do šestnácté jízdy. V ní se dnes již potřetí blýsknul skvělým startem Milan Dobiáš. Jenže Patrik Mikel jej podjel vnitřní stranou úvodní zatáčky, přičemž si za sebou táhnul Michala Danka jako na provázku. Jeho ostatní krajané sdíleli podobný osud a také přišli o bod. Ján Mihálik sice ve druhém oblouku třinácté jízdy předčil Daniela Šilhána, jenže Petr Chlupáč již mířil za svým čtvrtým primátem. A hned vzápětí se Jan Kvěch nasunul před Jakuba Valkoviče již v prvním nájezdu.
Vzhůru mířil také Daniel Klíma, který mohl jen litovat, že díky losu vyfasoval své starší kolegy naráz. A pak pochopitelně i pokaženého startu rozjížďky s číslem jedna. Každopádně se v patnácté jízdě vrátil na vítěznou cestu nastoupenou o devět rozjížděk dříve. Třetí trojku vybojoval v devatenácté jízdě, která se musela opakovat, když Michal Danko přišel o třetí místo díky pádu ve druhém nájezdu.
Daniel Klíma měl v té chvíli jedenáct bodů a mohl ještě snít o rozjezdu. Stejně jako Jakub Valkovič, který prve v osmnácté jízdě rychle poslal za svá záda excelentního startéra Milana Dobiáše. A konec konců i Jan Kvěch, jenž však po hladkém triumfu v rozjížďce s číslem sedmnáct disponoval čtrnácti body.
Jenže závěrečná jízda všem borcům snícím o rozjezdech zazvonila hlasitým budíkem. Petr Chlupáč nezaváhal již při vylétnutí pásky a svým patnáctibodovým maximem poslal Jana Kvěcha na druhou příčku pódia. Patrik Mikel dojel druhý, takže to byl on, kdo uzavřel společnost, jíž dekorovali poháry.
Návrat maxim Jaroslava Vaníčka
V dosavadním průběhu klasického šampionátu stopětadvacítek neztratil Vojtěch Šachl jeden bod. Po Slaném a Březolupech platnost toho axiomu vydržela dnes jen do čtvrté jízdy. Divišovský závodník vyhrál hned na úvod, když se v nájezdu do druhého kola posunul kolem Jana Jeníčka. Jaroslav Vaníček však odpověděl velkým sólem v rozjížďce s číslem dvě.
Během ní prožíval velké nervy Rudolf Belan, ale nikoliv z výkonů svého syna Bruna mířícího pro dva body, avšak kvůli pochybám, zda mu otevřel přívod paliva. Nakonec mohl být naprosto klidný. A to tím spíše, když Bruno Belan ve třetí jízdě dokázal ke svým dosavadním dvěma bodům dodat další tři za hladký triumf.
A pak přišla ona rozjížďka s číslem čtyři! Nejlepším startem se blýsknul Vojtěch Šachl, nicméně již v nájezdu do úvodní zatáčky byl Jaroslav Vaníček rychlejší. A stejně jako v případě velkých hochů bylo po souboji dvou hlavních favoritů rozhodnuto.
Ani Vojtěch Šachl, ani Jaroslav Vaníček již neměli sebemenší problém zvítězit i ve svých dvou zbývajících rozjížďkách. Ze hry o pódium záhy vypadl Jan Jeníček, když přišel o druhé místo v páté jízdy díky pádu v poslední zatáčce. A tak se třetím dnes stal Bruno Belan. Byť v rozjížďce s číslem šest podlehl Vojtěchu Šachlovi, tři body za dokonalý triumf v desáté jízdě k bronzu pohodlně stačily.
Hlasy z depa
„Na první mistrák krásnej‘ vstup do seriálu,“ radoval se Petr Chlupáč. „Byli jsme tu trénovat asi tejden zpátky. Věděli jsme co a jak a motorku nechali stejně nastavenou. Je těžký udržet Honzu za sebou, ale povedlo se. Všecko bylo v pohodě, Markéta bude zajímavá, budeme doma.“
„Neodstartoval jsem jednu jízdu a ztratil bod,“ vyprávěl Jan Kvěch o svém duelu s Petrem Chlupáčem. „Zkoušel jsem to nad něj, pod něj, ale nedostal jsem se tam. Je to jen bod, jsou ještě dva závody, uvidíme…“
„Na hovno,“ mračil se Patrik Mikel. „Hrozný, nešlo to, jak bych chtěl, stálo to za hovno. V hlavě mně něco přeskočilo a nechce se to vrátit zpátky. Takže na hovno, jak říkám. Teď se hlavně dostat do kupy.“
„Škoda té jedné jízdy,“ posteskl si Jakub Valkovič. „Potáhla mě spojka, rozhodčí drží pásku aspoň pět sekund. Neměl jsem to udělat, teď mi chybí body na třetí místo. Měl jsem rychlost, všechno bylo fajn, jen škoda té spojky.“
„Nic moc,“ bručel Daniel Klíma. „Škoda první jízdy. Pokazil jsem start. Páska nevylítávala, ubral jsem a v tu chvíli vylítla. Ale šlo to, mohlo to bejt‘ horší.“
1. Petr Chlupáč, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Jan Kvěch, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Patrik Mikel, Pardubice
2 2 3 3 2
12
4. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
3 T 3 2 3
11
5. Daniel Klíma, Praha
1 3 1 3 3
11
6. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
0 3 3 2 2
10
7. Michal Danko, SK – Žarnovica
2 2 2 2 X
8
8. Daniel Šilhán, Pardubice
2 1 2 1 2
8
9. Jarno de Vries, NL – Plzeň
3 1 1 1 1
7
10. Pavel Čermák, Praha
– 2 1 2 0
5
11. Jan Macek, Kopřivnice
X 0 2 0 2
4
12. Václav Kvěch, Plzeň
2 2 F – –
4
13. Milan Dobiáš, Chabařovice
1 1 0 1 1
4
14. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
0 1 1 1 1
4
15. František Klier, Divišov
1 0 0 0 0
1
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
E – – – –
0
Poznámka:z hlavního závodu se omluvil David Pacalaj, z kvalifikace Michal Tomka a Sindy Weber; kvalifikace byla proto zrušena a Jarno de Vries, Michal Danko, Milan Dobiáš, Michal Baštecký a Václav Kvěch přímo nasazeni do závodu; žlutá karta Michal Danko v rozjížďce s číslem šest
Průběžné pořadí šampionátů
U21
U19
PLZ
TOT
5.5.
1.
1.
Petr Chlupáč, Praha
15
15
2.
2.
Jan Kvěch, Praha
14
14
3.
Patrik Mikel, Pardubice
12
12
4.
Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
11
11
5.
3.
Daniel Klíma, Praha
11
11
6.
4.
Ján Mihálik, SK – Žarnovica
10
10
7.
5.
Michal Danko, SK – Žarnovica
8
8
8.
6.
Daniel Šilhán, Pardubice
8
8
9.
7.
Jarno de Vries, NL – Plzeň
7
7
10.
Pavel Čermák, Praha
5
5
11.
8.
Jan Macek, Kopřivnice
4
4
12.
Václav Kvěch, Plzeň
4
4
13.
9.
Milan Dobiáš, Chabařovice
4
4
14.
10.
Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
4
4
15.
11.
František Klier, Divišov
1
1
16.
12.
Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
0
0
NC
NC
David Pacalaj, SK – Žarnovica
o
–
NC
Michal Tomka, SK – Žarnovica
o-Q
–
NC
NC
Sindy Weber, D – Kopřivnice (ACCR)
o-Q
–
Poznámky: o = přihlášen k závodu, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci
Plzeň – 2. května
Jaro pevně svírá otěže své vlády a na domácích oválech startuje jeden šampionát za druhý. V Plzni přijde tuto neděli na řadu juniorské mistrovství republiky. Stále ještě úřadující šampión Filip Hájek již vzhledem k věku svůj loňský primát obhajovat nemůže. Nicméně Jan Kvěch je stále ve výhodné pozici, aby se zapsal podruhé v řadě na seznam šampiónů do devatenácti let. Nicméně on se dozajista s náhradním titulem nespokojí. Jenže pozor, takových ambiciózních panáčků se v borských boxech sejde povícero.
Tipujte:
Loading ...
V řádné lhůtě sedmdesáti dvou hodin před slavnostním začátkem borského mítinku se u sportovní komise přihlásilo rovnou devatenáct závodníků. Kvalifikace, jež se loni v české juniorce začala opět zabydlovat, je proto nezbytnou nutností.
Netýká se první dvanáctky pořadí loňského šampionátu, samozřejmě redukovaného dle aktuálního stavu věkových limitů. Zbývající sedmička se utká o poslední čtyři místa v hlavní šestnáctce a dva náhradnické posty.
Byť konečné slovo pronese jury na svém úvodním zasedání, je velmi pravděpododobné, že se kvalifikace stana součástí tréninku. Konec konců při přeborech ve Slaném a v Březolupech se toto řešení náramně osvědčilo. V Plzni se předstupeň hlavního závodu bude skládat ze čtyř rozjížděk.
Hlavní závod poté zahájí boj o letošního šampióna, jenž bude pokračovat v půli května na Markétě a vyvrcholí na svátek všech Václavů v Divišově. Hledat favority předem bývá na ploché dráze vždy ošidné a pro juniorské soutěže to platí dvojnásob.
Ve skvělé formě se jeví pražské duo Jan Kvěch – Petr Chlupáč. Na druhou stranu, člověk musí být nadšený i z jarní formy Daniela Klímy. Zapomenout nejde ani na slovenskou scénu. A pak je tu Patrik Mikel, který jakoby nějaký donchuán střídá lože Štěstěny i paní Smůly. Jenže letos si uvědomuje, že nad jeho juniorskou Atlantidou zapadne v Divišově slunce jednou provždy naposledy.
Výsledky plzeňského závodu bude sledovat i Filip Šitera. Český reprezentační kouč totiž na jejich základě musí delegovat účastníka kvalifikace světového šampionátu ve Stralsundu a jeho evropské obdobě v Grudziadzi. A také náhradníky mítinku v Pardubicích.
Zkrátka a dobře západočeská metropole bude servírovat skvělý zákusek po nedělním obědě. A jen škarohlíd by zapomněl na třetí díl klasického šampionátu republiky stopětadvacítek, v němž se Vojtěch Šachl vůbec nerozpakuje atakovat pozice Jaroslava Vaníčka.
Knihy na předobjednávku:
Stolek vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové s plochodrážními knihami v neděli v Plzni nenajdete vinou logistickým problémů. Nicméně na místě bude jak Česká plochodrážní ročenka 2019, tak publikace sedmdesátkrát ZLATÁ PŘILBA.
Případná zájemci si je mohou objednat předem e-mailem rocenka@speedwayA-Z.cz či telefonem 604 534 551. Není vyloučen ani jejich prodej v klubové restauraci, jenž však bude domluven až na místě dle okolností.
Startovní listiny nedělních závodů v Plzni:
Kvalifikace:
Jarno de Vries, NL – Plzeň
Michal Tomka, SK – Žarnovica
Václav Kvěch, Plzeň
Michal Baštecký, Praha
Sindy Weber, D – Kopřivnice (ACCR)
Michal Danko, SK – Žarnovica
Milan Dobiáš, Chabařovice
Hlavní závod:
1 Ján Mihálik, SK – Žarnovica
2 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
3 Daniel Klíma, Praha
4 Patrik Mikel, Pardubice
5 Pavel Čermák, Praha
6 druhý z kvalifikace
7 Jan Macek, Kopřivnice
8 Jan Kvěch, Praha
9 vítěz kvalifikace
10 Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
11 David Pacalaj, SK – Žarnovica
12 Daniel Šilhán, Pardubice
13 třetí z kvalifikace
14 Petr Chlupáč, Praha
15 čtvrtý z kvalifikace
16 František Klier, Divišov
17 pátý z kvalifikace
18 šestý z kvalifikace
Mistrovství republiky 125 ccm:
1 Jan Jeníček, Pardubice
2 Josef Černý, Plzeň
3 Adam Bednář, Praha
4 Vojtěch Šachl, Divišov
5 Luboš Krejča, Praha
6 Jaroslav Vaníček, Praha
7 Bruno Belan, Slaný
8 Matouš Kameník, Divišov
9 Matěj Frýza, Plzeň
10 Štěpán Ševčík, Plzeň
Poznámka: z kvalifikace musí postoupit minimálně jeden závodník PK Plzeň
Divišov – 29. července
Tak nám vytočili čtyři sudy Ferdinanda! A bodejť by ne, když si rtuť teploměru na rozpáleném divišovském stadiónu hrála na akrobata šplhajícího až do závratné výšky v cirkusovém šapitó. Z tří závodů osmihodinového plochodrážního maratónu, jehož se všichni účastníci navzdory náročným podmínkám zhostili se ctí, pochopitelně největší pozornost poutal závěrečný díl domácí juniorky. Filip Hájek nebyl v optimální konstelaci, zraněné rameno jej bolelo a vzhledem k tréninkovému deficitu ho síly v tropickém horku opouštěly rychle. Na druhou stranu se mohl zachumlat do pohodlného polštáře svého pětibodového náskoku na tandem Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Jenže v rozjížďce s číslem jedna Filipa Hájka odvedl Jakub Valkovič. Potom ovšem vstoupil na scénu Patrik Mikel. Po pokažené Plzni už věděl, že mu celkové vavříny uniknou, avšak jel o prestiž, aby dal konečně najevo, jak by si své účinkování představoval. Ve druhé jízdě jej trápil David Pacalaj. Po pádu Michala Tomky, který nakonec odjížděl otlučený jako píšťalička, se však startovalo znovu a Patrik Mikel nedal Slovákovi šanci. Vzápětí v rozjížďce s číslem pět připravil o bod Jana Kvěcha. Petr Chlupáč, další z pretendentů mistrovského trůnu, dvakrát vyhrál, aby ale v desáté jízdě podlehl nejen Patriku Mikelovi, ale také Janu Mackovi, jenž dnes zanechal vskutku slušný dojem. Ale zpátky k boji o titul! Filip Hájek kontroval dvěma vítězstvími. Takže i když v rozjížďce s číslem patnáct prohrál s Patrikem Mikelem, jenž létal po rozbitém ovále jako utržený vagón, mohl slavit titul. V té chvíli však ještě odmítal gratulanty, ačkoliv vzhledem k okolnostem byl jeho start v devatenácté jízdě proti trojici dalších nejlepších spíše formalitou. Vskutku mu nepřinesl žádný bod. Po kolizi Jana Kvěcha a Davida Pacalaje po startu se opakovalo. Jan Kvěch si svůj start rozhodně za zlatý rámeček nedal, avšak v první zatáčce podjel Petra Chlupáče a Davida Pacalaje, jako když je potká, plochodrážním žargonem řečeno. K vyrovnání mistra Filipa Hájka mu však chyběl bod, ale náplastí se mu stal titul v oddělené klasifikaci devatenáctiletých. V závěrečné jízdě Patrik Mikel zkompletoval patnáctibodové maximum, poté David Pacalaj jakoby symbolicky uzavřel závod plný pádů, protože upadl v dramatickém souboji s Petrem Chlupáčem v rozjezdu o třetí místo. Skvělou podívanou nabídly i stopětadvacítky. V pátém podniku klasického šampionátu praskla vítězná šňůra Jaroslava Vaníčka, který upadl v duelu s Brunem Belanem. Slánský závodník se nikterak nežinýroval vyskočit si na nejvyšší stupínek místo něho.
I přes pády do hlavního závodu
Trénink se plynule přelil do kvalifikace. A ještě než její první rozjížďka dostala šanci vůbec odstartovat, bylo rozhodnuto o prvním vyřazeném. Gerhard Kössler v depu vyhledal ředitele závodu Zbyňka Nejezchlebu, aby ho informoval, že jeho syn Sebastian nenastoupí. Minulý týden měl pád, nyní ho braly křeče pod žebry, a proto nechtěl riskovat.
Na startovním roštu první jízdy proto stanula pouze trojice závodníků, přičemž v té chvíli nemohl nikdo tušit, že do hlavního klání postoupí ten, jemuž byste dali ty nejmenší šance. Nejlépe odstartoval Daniel Šilhán, zatímco nájezd Jana Macka vnějškem úvodního oblouku skončil v prachu dráhy.
Severočechovi v pardubické vestě, který pádil na čele, však triumf nebyl dopřán. V poslední zatáčce se dostal příliš blízko nafukovacích vaků. Let do nich byl nevyhnutelný, když ubral plyn. Řidítka jej bolestivě udeřila do těla, nicméně Daniel Šilhán mohl pokračovat. Mnohem větší újmy doznala bariéra, ale pořadatelé její propíchnuté pole promptně vyměnili. Opakování by postrádalo smysl, takže první postupujícím byl vyhlášen Michal Baštecký v sedle své dvěstěpadesátky v milíkovských barvách.
Daniel Šilhán starší se smíchem informuje o stavu svého syna Daniela po jeho pádu v první jízdě:
„Jestli ho nezabiju já, tak se mu nic nestalo…“
Ani druhá jízda neproběhla bez nesnází. Michal Tomka odpálil ze startovního roštu jako z praku, avšak Sindy Weber, která se usadila za jeho zády, ve druhém výjezdu upadla. Nosítka naštěstí rychle zmizela v sanitce. Nicméně německá dívčina byla diskvalifikována z repete, v němž Michal Tomka zopakoval svůj skvělý start a odvedl Lukáše Vintera a Františka Kliera. Dalším kvalifikovaným na první pokus se stal Josef Novák, který stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem tři.
Své předchozí zaváhání napravil Daniel Šilhán, když ve čtvrté jízdě rychle předčil Lukáše Vintera. Hned vzápětí se naplnil poněkud smutný osud Michala Danka. Toho prve v rozjížďce s číslem tři táhla spojka do pásky, kterou proto Pavel Váňa držel při zemi o poznání déle než jindy. Nicméně mladý Slovák krizový moment zvládl, avšak Josef Novák byl při vylétnutí pásky rychlejší.
Nyní v páté jízdě Michal Danko odstartoval hned za Janem Mackem, jenže v první zatáčce upadl. Jeho diskvalifikace byla o to krutější díky tomu, nejen že místo incidentu dávalo možnost opakování s celou čtveřicí závodníků. Ale také i proto, že se slovenský závodník stal po Sebastianu Kösslerovi druhým vyřazeným závodníkem.
V opakovačce před sebe Jan Macek nepustil Sindy Weber, jež se drala dopředu po vnější straně úvodní zatáčky, ale ve druhém oblouku šel na zem. Udržel motor v chodu a rychle se vrátil do sedla. Systematicky snižoval svůj odstup. Ve čtvrtém kole objel v první zatáčce Františka Kliera, nicméně nezdálo se pravděpodobné, že by vítězstvím urval postup.
Ale přece ano! V poslední zatáčce si to Jan Macek namířil rovnou pod Sindy Weber a na poslední chvíli jí sebral vítězství. Osud německé závodnice se naplnil krátce po startu závěrečné kvalifikační jízdy, když zastavila kvůli bolavému koleni. Stylem start – cíl triumfoval Lukáš Vinter a tím odsoudil Františka Kliera a Jana Marka do role náhradníků.
Trumfy v rukou Filipa Hájka
Čas tlačil a na jeho oltář pořadatelé položili slavnostní nástup. Bylo to logické řešení, jelikož se mezi dvacet rozjížděk juniorky muselo vecpat ještě dvanáct jízd stopětadvacítek. Pakliže by se přece jen závodníci přišli představit divákům, v jejich společnosti by chyběl Lukáš Vinter.
„Začalo mě to bolet, nemůžu jet,“ mnul si své pravé předloktí. Startovní číslo šestnáct zůstalo tudíž volné, protože František Klier zastupoval pražského závodníka s náhradnickou sedmnáctkou na své vestě. Ten se však dostal ke slovu až ve čtvrté jízdě. Ovšem také první jízda se musela obejít bez jednoho borce na startovním roštu.
Michal Baštecký tak dlouho laboroval se svou dvěstěpadesátkou, až nakonec zmizel v depu. Jako první vítěz se prezentoval Jakub Valkovič. Odstartoval na Filipa Hájka, a byť měl ve druhém okruhu trošičku honičku udržet se v sedle ve druhé zatáčce, dorazil do cíle jako vítěz.
Z pětibodového náskoku Pražana zmizel jediný bod. Nicméně již rozjížďka s číslem dvě víceméně ze seznamu pretendentů mistrovského trůnu víceméně škrtla Davida Pacalaje, který byl pozadu o sedm bodů. Přitom zprvu se zdálo, že Slovák bude na koni, byť se jeho dědeček Zdeno Vaculík díval na stav dráhy skrz prsty.
V prvním výjezdu se přehnal okolo Patrika Mikela, jemuž kromobyčejně vyšel start. Jenže Michal Tomka, který upadl v první zatáčce, spadl znovu i v té druhé. A tentokrát již blikala červená světla. Repete zprvu psalo stejný příběh. Patrik Mikel vypálil do vedení, které mu David Pacalaj v prvním oblouku sebral.
Jenže Patrik Mikel jel jako z praku. Druhou zatáčku nasadil zprava. V jejím výjezdu se sunul na úroveň slovenského závodníka. Bok po boku projeli do druhého okruhu, v jehož úvodním výjezdu se teprve Patrik Mikel dostal před Davida Pacalaje.
Ztráta dvojice pražských juniorů na Filipa Hájka se ovšem nikterak nezmenšila. Petr Chlupáč dominoval třetí, Jan Kvěch zase čtvrté jízdě, v cíli jejíhož úvodního kola sebral Jan Macek jeden bod Františku Klierovi. Nicméně již druhá série začala výsledek boje o titul přiklánět na stranu Filipa Hájka.
V rozjížďce s číslem pět totiž Patrik Mikel současně s letem pásky odvedl Jana Kvěcha. „Dal mi už od startu,“ připouštěl později pražský junior, který se ovšem nerozplakal nad rozlitým mlékem. Ve druhém okruhu poprvé udeřil spodem druhé zatáčky. Jenže Patrik Mikel mu rychle dal najevo, kdože bude dnes v Divišově pánem.
Michal Tomka líčí okolnosti svého pádu v sedmé jízdě:
„Byl jsem rychlejší než Filip. On se přetočil, mě to natáhlo a škrtnul jsem si o jeho zadní kolo.“
A pak tu byl pochopitelně Filip Hájek, který své bolavé rameno maskoval žerty, aby v pravou chvíli zatnul zuby a úspěšně balancoval na hraně svého průběžného vedení. Jako v rozjížďce s číslem sedm, kdy se skvělým startem dostal do čela. Zezadu se blížil Michal Tomka. Do třetího kola projel těsně za vedoucím Pražanem, avšak v úvodním oblouku vrazil do jeho zadního kola a poroučel se k zemi.
Spadl také Jan Macek, který v okamžiku incidentu jezdil čtvrtý. Michal Tomka byl pochopitelně diskvalifikován z opakovačky, do níž nejlépe odstartoval Daniel Klíma. Filip Hájek jej předčil po pravé straně první zatáčky, jenž tím se svého klubového kolegy rozhodně nezbavil. Daniel Klíma útočil ze všech sil a zejména ve dvou posledních kolech měl předjetí Filipa Hájka doslova na dohled.
Vedle Patrika Mikela zůstával jediným neporaženým Petr Chlupáč, jenž tím pádem byl v průběžné klasifikaci o čtyři body za Filipem Hájkem. V osmé jízdě triumfoval stylem start – cíl, jenže v rozjížďce s číslem deset měl změřit své síly právě s Patrikem Mikelem. Moravan oblečený do vesty s bílým koníkem opět zaúřadoval naplno. Jenže Pražana v prvním výjezdu podjel Jan Macek. A co bylo ještě překvapivější, kopřivnický nováček dokázal udržet pražského dravečka, dokud je neodmávnula šachovnicová vlajka.
Klíčová devatenáctá a upřesňující dvacátá jízda
Šampionát stál tedy před svým rozuzlením, které v rozjížďce s číslem jedenáct Filip Hájek ještě více přiblížil. Opět se rychle dostal do vedení a snažil se ujet svým pronásledovatelům na čele s Jánem Mihálikem. Ten jej zprvu chvíli atakoval, avšak Pražan mu zmizel z dohledu. Jenže žarnovický závodník jej v závěru jízdy dotáhnul a udeřil znovu. Filip Hájek ale jel středem dráhy a Jan Mihálik marně hledal stopu, kudy by převzal vedení.
Po třech sériích vedl závod neporažený Patrik Mikel, který vedle Filipa Hájka měl za svými zády dva další osmibodové závodníky. „Je to těžká dráha, kdyby byla lepší, budou to pěkné závody,“ přemítal David Pacalaj, když suverénně vyhrál šestou jízdu před Jánem Mihálikem. „Škoda, že jsem to předtím posral, neměl jsem jezdit lajnu.“
Na startovním roštu před rozjížďkou s číslem devět stanul jako první, ale tím seznam jeho primátů neměl ještě skončit. Sotva páska vyskočila vstříc palčivému slunci, ujal se vedení před Jakubem Valkovičem, Danielem Klímou a Františkem Klierem. V depu se záhy ujistil, že jeho počty o osmi bodech jsou správné. Stejná suma ovšem vyšla také Janu Kvěchovi, který dvakrát vyhrál dvanáctou jízdu.
Již potřetí se totiž opakovalo vinou pádu Michala Tomky. „Byl jsem pod Kvěchůnem,“ líčil incident, který jej v první zatáčce druhého okruhu stál druhé místo. „Vystřelilo mě to, byl jsem u nafukovačky, musel jsem to položit.“
A to byl pro Michala Tomku definitivní konec. Naštěstí neutrpěl žádná vážná zranění, nicméně s nulou na kontech dnešního podniku i celkové klasifikace nemohl získat už vůbec nic. Třináctá jízda přinesla předčasný konec i pro Jakuba Valkoviče. Vnějškem prvního oblouku obtáhnul Petra Chlupáče, jenže ve druhém nájezdu si to namířil rovnou do nafukovací bariéry.
„Chtěl jsem jet venkem,“ povzdechl si později v depu. „Ale tam bylo hodně materiálu. Neuměl jsem to dát do smyku, pořád to jelo rovně. Praštil jsem se do hlavy a doktor mi zakázal pokračovat.“
Po restartu se prosadil Petr Chlupáč ve stylu start – cíl. Dravý Ján Mihálik do něho sice v poslední zatáčce šťouchnul, ale Pražan incident ustál bez ztráty květinky. Dobře věděl, že chléb pořadí v celém závodě se bude lámat až v devatenácté jízdě, která tradičně svedla dohromady nejlepší čtveřici aktuální klasifikace.
Jeho konkurenti do ní mířili v nejlepší formě. Jan Kvěch odvedl v rozjížďce s číslem čtrnáct Daniela Klímu, David Pacalaj zase kraloval šestnácté jízdě, před jejímž startem se Miroslav Křenek proběhnul z depa k roštu se zapomenutou vestou Jana Macka. Svůj soukromý závod nestihnul, ale kde není žalobce, není pochopitelně ani soudce. A kopřivnický závodník se vrátil již podruhé se dvěma body, když získal skalp nejen Pavla Kuchaře s jeho dvěstěpadesátkou, ale i Josefa Nováka.
V rozjížďce s číslem patnáct prodloužil Patrik Mikel svou vítěznou sérii o čtvrtý uzlík. Základem byl opět skvělý start. A upřímně řečeno, Filip Hájek se spokojil se dvěma body, které mu definitivně pojistily titul. Ještě si však nechtěl nechat gratulovat, protože jeho myšlenky již dlely u rozjížďky s číslem devatenáct.
Jan Kvěch popisuje dramatické okamžiky rozjížďky s číslem devatenáct:
„Odstartovali jsme, David Pacalaj do mě bouchnul. Dal mi na hák, myslel, že mě zavře, ale spadli jsme. Opakovanej‘ start se mi nepoved‘, tak jsem je oba podjel!“
Nejlepší start v jízdě všech dnešních jízd vystřihnul Petr Chlupáč. Za jeho zády se však srazili Jan Kvěch a David Pacalaj. Stalo se to ještě před prvním nájezdem, takže k repete přijeli všichni. Slovák dorazil na poslední chvíli, když musel jet přes trávu přes obě menší dráhy.
Také napodruhé byl vpředu Petr Chlupáč. Za sebou měl Davida Pacalaje, jenže Jan Kvěch si to přes oba namířil po spodní straně a již ve výjezdu z úvodní zatáčky říkalo vedení pane právě jemu. Filip Hájek dojel s nulou. Ale v konečném součtu mu však zůstal bod k dobru na Jana Kvěcha, jemuž byl útěchou titul do devatenácti let a druhé místo v dnešním závodě.
Ten vyhrál Patrik Mikel, když nezaváhal ani v rozjížďce s číslem dvacet. Přerušil ji pád Jána Mihálika, jenž na začátku druhého kola přišel o druhé místo, ale pardubický Moravan byl stejně rychlý i při repete. Tečku za letošní juniorkou dodal rozjezd o dnešní třetí místo, kde však skvělý duel mezi Petrem Chlupáčem a Davidem Pacalajem skončil Slovákovým pádem.
Přetržená triumfální série Jaroslava Vaníčka
Předchozí kola klasického šampionátu stopětadvacítek v Pardubicích, Březolupech a dvou Plzních skončila maximálním triumfem Jaroslava Vaníčka. Ke stejnému výsledku se schylovalo také dnes. Ještě než začal hlavní závod juniorky, Pražan se vypořádal s Mateuszem Lopuskim, jenž se v první zatáčce sápal dopředu.
V rozjížďce s číslem čtyři Jaroslav Vaníček za svá záda rychle poslal Milana Dobiáše. A když v sedmé jízdě v nájezdu do druhého kola zbavil vedení Mateusze Lopuskeho, jeho devíti bodům nemohl konkurovat vůbec nikdo.
Jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci závodu byl Bruno Belan. Slánský závodník v rozjížďce s číslem dvě podjel ve druhé zatáčce Vojtěcha Šachla, jehož v závěru atakoval Štěpán Jurča, který zmeškal pár letních závodů vinou dvanácti stehů na lýtku utrpěných při pádu z kola.
Vojtěcha Šachla před sebe Bruno Belan nepustil ani v rozjížďce s číslem pět, nicméně šlo o duel o druhou příčku, protože již od vylétnutí pásky udával tempo Mateusz Lopuski. Osmá jízda pak viděla sólo Bruna Belana, který se před Vojtěcha Zamazala dostal po vnějšku prvního oblouku.
Z duelu obou nejlepších v rozjížďce s číslem deset měl vzejít dnešní vítěz. Vedení se ujal Jaroslav Vaníček. Bruno Belan se v prvém oblouku nedostal dopředu, avšak nepolevoval ve svém úsilí. Jenže Pražan v úvodním výjezdu třetího okruhu upadl a Slaňák musel k zemi také.
Jízda se již neopakovala, a přesto bylo rozhodnuto. Bruno Belan připsal tři technické body, Jaroslav Vaníček nic, ale tři předchozí primáty jej přesto postavily na nejnižší stupínek pódia. Mezi nimi se umístil Mateusz Lopuski, k čemuž mu pomohlo vítězství v závěrečné dvanácté jízdě před zraky Kacpera Makowskeho.
Hlasy z depa
„Dneska super závod,“ rozplýval se Patrik Mikel nadšením. „Dráha byla těžká, ale já na tom celou dobu těžil. Na rovným jede každý. Konečně jsem vyhrál závod juniorky. To mělo být letos od začátku, ale měl jsem smůlu. Dneska jsem ale ukázal, že na to mám, že ta Plzeň byla smůla, a že se mnou musí počítat. Spokojenost, konečně jsem do toho šel hlava nehlava, měl jsem agresivní styl. Doufám, že tím bičem už práskám!“
„Určitě pěkný závody,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Škoda jedný jízdy, kdy mi Patrik Mikel dal už od startu. Rozjel jsem se a jelo mi to dobře. Kdybych v Plzni dojel druhej‘, titul jsem mě. Stalo se, stalo, jsou to závody…“
„Závody byly hezký na to, jaký bylo horko a dráha,“ říkal Petr Chlupáč. „Ve třetí jízdě jsem zaváhal, start mi vyšel, ale chytil jsem kolej a vyjel ven. Stíhal jsem ho, ale nevyšlo to. Třetí místo je, myslím, hezký, celkově i v tomhle závodě, na šestnáct let paráda! Titul nebyl daleko, ale mám na to ještě pět let.“
„Škoda…“ nebylo Davidu Pacalajovi vůbec do řeči, když se po pádu v rozjezdu vrátil do depa. „Ještě se uvidí! Škoda, příště. Dráha byla divoká, ale dalo se. Škoda pádu, nevadí, příště…“
„Náročný,“ odpovídal Filip Hájek na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Bolí mě to rameno. Dvě kola by byly dobrý, pak jsi ale musel jet další dvě kola. Klička bolí, fyzicky odpadám. Pauza je hodně znát, dlouho jsem stál a nemoh‘ ani cvičit. Asi mi nejvíc pomoh‘ Patrik. Gratuluju mu, že vyhrál, jelo mu to.“
„Namáhavý,“ dokázal Daniel Klíma vystihnout závod jedním slovem. „Byla těžká dráha a velký vedro. S Filipem to bylo dobrý, zamíchal jsem to. Jsem spokojenej‘, docela dobrý. A příště to, doufám, bude ještě lepší.“
„Trénink v pohodě,“ vzal Ján Mihálik své vyprávění poněkud zeširoka. „Dráha vypadala, že ji dva roky nedělali. Ale jelo se mi super i o závodech, měl jsem čtyři druhá místa. Pátou jízdu jsem to dal do materiálu. Šlo to nahoru a musel jsem to složit. Je to škoda, měl bych jinak deset bodů.“
„Po závodech jsem spokojený nebyl,“ svěřoval se Jakub Valkovič. „Protože jsem po pádu ve čtvrté jízdě nemohl pokračovat. Praštil jsem se do haly a doktor mi zakázal jet dál. Bylo by to lepší, kdybych přidal ještě nějaké další body. Dařily se mi starty, ale dráha byla těžká a proto bylo tolik pádů. Letošní juniorka mi vůbec nevyšla, měl jsem v ní smůlu.“
„Jsem celý, ale motorky jsou úplně zdevastovaný,“ lamentoval Michal Tomka, který si ani dnes nepřipsal žádný bod do závěrečné klasifikace juniorky. „Těšil jsem se sem, ale hlavně, že jsem celý. Horší to bude vysvětlovat každému, proč mám zase nulu.“
Kvalifikace:
01
02
03
04
05
06
1. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
1.
2. Michal Tomka, SK – Žarnovica
1.
3. Josef Novák, Pardubice
1.
4. Daniel Šilhán, Pardubice
X
1.
5. Jan Macek, Kopřivnice
F
1.
6. Lukáš Vinter, Praha
2.
2.
1.
7. František Klier, Divišov
3.
3.
2.
8. Roman Marek, Kopřivnice
3.
3.
3.
9. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
X
2.
E
10. Michal Danko, SK – Žarnovica
2.
X
11. Sebastian Kössler, A (250 ccm)
–
Poznámka: Sebastian Kössler odstoupil po tréninku kvůli křečím
Hlavní závod:
1. Patrik Mikel, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Jan Kvěch, Praha
3 2 3 3 3
14
3. Petr Chlupáč, Praha
3 3 1 3 2
12+3
4. David Pacalaj, SK – Žarnovica
2 3 3 3 1
12+X
5. Filip Hájek, Praha
2 3 3 2 0
10
6. Daniel Klíma, Praha
2 2 1 2 2
9
7. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
2 2 2 2 X
8
8. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
3 1 2 X –
6
9. Josef Novák, Pardubice
1 0 1 1 3
6
10. Daniel Šilhán, Pardubice
0 1 1 1 3
6
11. Jan Macek, Kopřivnice
1 1 2 2 F
6
12. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
1 1 2 0 1
5
13. Pavel Čermák, Divišov
1 2 E 1 F
4
14. František Klier, Divišov (res)
0 0 0 0 2
2
15. Roman Marek, Kopřivnice (res)
1 1
2
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
– E 0 0 0
0
17. Michal Tomka, SK – Žarnovica
X X X – –
0
18. Lukáš Vinter, Praha
– – – – –
DNR
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil ze závodu kvůli bolestem v pravé ruce
Divišov – 26. července
Meteorologové už museli opravit sví červnová tvrzení o nepříliš teplotně výrazném létu a trumfují se hodnotami, kam až se rtuť teploměru dokáže vyšplhat. Neděle v Divišově bude nejen tropicky žhavá, ale na místním plochodrážním stadiónu i pořádně dlouhá. Diváky čekají mistrovské podniky v obou českých šampionátech a jako hlavní chod závodního menu poslední mítink české juniorky, která musí začít kvalifikací. Leader aktuální klasifikace Filip Hájek po svém daugavpilském pádu již dvakrát trénoval, nicméně před rozjetým tandemem Petr Chlupáč – Jan Kvěch má náskok jen pět bodů. Juniorské mistrovství republiky má tedy prvek, který excelentní Eduard Krčmář v předchozích dvou sezónách nepřipustil, a sice nic menšího než boj o titul.
Stěžejní otázka ještě jednou:
Loading ...
Poptávka převyšuje nabídku
O nedělní závod v Divišově byl ze strany závodníků takový zájem, že sportovní komise již v úterý musela vyhlásit, že přihlášky cizinců již nebudou akceptovány. Výjimku představují pouze ti, kteří se již některého z podniků české juniorky zúčastnili.
I tak by se v divišovských boxech mělo objevit neuvěřitelných jednadvacet plochodrážníků, přičemž pouze tři osedlají dvěstěpadesátku. Personální krize juniorky byla vlastně zažehnána již zjara. Od té doby se objevili kopřivničtí Jan Macek a Roman Marek. A do půllitrů rovnou ze stopětadvacítky naskočil Lukáš Vinter.
Účast v hlavním závodě má garantováno pouze deset nejlepších držitelů licencí AČR a SMF z průběžné klasifikace vzniklé z předchozích klání v Praze a v Plzni. Ostatních jedenáct musí absolvovat kvalifikaci, jež opět po mnoha letech připomíná malý závod.
Skládá se totiž z šesti rozjížděk. Její filozofie je jednoduchá. Všichni aspiranti nejprve změří své síly v trojici jízd. Vítězové se kvalifikují rovnou, ostatní pošle klíč na startovní rošt rozjížděk s čísly čtyři a pět. Jejich vítězové opět postoupí, ale pozor, poslední v cíli budou vyřazeni. Zbývající čtveřice se objeví u pásky ještě v šesté jízdě. Její vítěz získá poslední volné místo v hlavním klání, dva další se stanou náhradníky, zatímco poslední bude vyřazen.
Kvalifikace proběhne ihned po skončení tréninku, jehož začátek byl s ohledem na natřískaný program posunut již na čtvrt na dvě. Do hlavního závodu musí totiž jury vetknout ještě dvanáct rozjížděk stopětadvacítek, které čeká pátý díl jejich klasického šampionátu. Přitom mistrovství republiky na malé dráze se svými patnácti jízdami od půl jedenácté celou dlouhou divišovskou plochodrážní neděli otevřou.
O titul se bude bojovat až do konce
Poslední díl juniorky láká již nyní. Filip Hájek sice nekompromisně kráčel za patnáctibodovými maximy jak na Markétě, tak na Borech, nicméně vinou své zlomené kličky více než měsíc nezávodil. Předevčírem a včera však již absolvoval dva tréninky a výhodou na jeho straně je i náskok, který si na hrotu aktuální klasifikace vytvořil.
Pět bodů se sice nezdá jako bůhvíjaké vítězství, jenže do konce šampionátu se každý junior postaví na startovní rošt již jen pětkrát. Do karet Filipa Hájka hraje i úzus, že se nejlepší čtveřice utká až v rozjížďce s číslem devatenáct. V ní Pražan narazí nejen na dvojici svých mladších klubových kolegů, nýbrž i na Davida Pacalaje, jenž ztrácí již sedm bodů.
Na druhou stranu vývojem závodu může zamíchat i Patrik Mikel. Milenec paní Smůly, která mu letos dopřává vskutku velkorysé koupele v černočerném asfaltu, by se klidně mohl smát z nejvyššího stupínku pódia. Na bedně v juniorce byl i Ján Mihálik a myšlenka podívat se sem rozhodně nebude cizí ani Jakubu Valkovičovi či Danielu Klímovi. Každopádně neděle v Divišově bude určitě dlouhá a horká, ale i zajímavá a dramatická.
Startovní listiny horké divišovské neděle:
Kvalifikace (po skončení tréninku, který začíná v 13:15):
1. jízda:
Daniel Šilhán, Michal Baštecký, Sebastian Kössler, Jan Macek
2. jízda:
František Klier, Michal Tomka, Sindy Weber, Lukáš Vinter
3. jízda:
Josef Novák, Michal Danko, Roman Marek
4. – 6. jízda:
startují postupně závodníci, kteří nezvítězí
Hlavní závod (14:00):
1 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
2 vítěz kvalifikační jízdy 1
3 Filip Hájek, Praha
4 Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
5 Patrik Mikel, Pardubice
6 David Pacalaj, SK – Žarnovica
7 vítěz kvalifikační jízdy 2
8 Pavel Čermák, Praha
9 vítěz kvalifikační jízdy 3
10 vítěz kvalifikační jízdy 4
11 Daniel Klíma, Praha
12 Petr Chlupáč, Praha
13 Jan Kvěch, Praha
14 Ján Mihálik, SK – Žarnovica
15 vítěz kvalifikační jízdy 5
16 vítěz kvalifikační jízdy 6
17 druhý z kvalifikační jízdy 6
18 třetí z kvalifikační jízdy 6
Mistrovství republiky 125 ccm na krátké dráze (10:30):
Praha – 16. května
Od té doby, co se Jan Kvěch přijel s tatínkem a dvěma bratry o prázdninách před čtyřmi lety podívat na pohárový závod stopětadvacítek na malé Markétě, má jeho plochodrážní kariéra podobný tah jako legendární raketa Saturn 5 startující k měsíčním misím. V Praze přišel poprvé na pódium české juniorky a natáhnul se po juniorském mistrovství Evropy. V Plzni jej vavříny sice minuly, avšak reprezentační vesta v mistrovství světa a evropském poháru devatenáctek již nikoliv. I když v tomto případě mohlo být všechno jinak.
Rozdílné věkové limity
Po pádu, který těsně za půlkou posledního okruhu rozjížďky s číslem dvacet skončil jeho duel s Filipem Hájkem o vedení, přišel o body. V aktuální klasifikaci jej dostihnul Petr Chlupáč. Samozřejmě pokud se týká obou českých juniorských šampionátů, vzhledem k preferenci lepšího výsledku v posledním závodě, je před Janem Kvěchem. Ovšem v případě nominace do reprezentace by dozajista rozhodoval rozjezd.
Jenže naše a mezinárodní pravidla juniorských závodů se rozcházejí v jednom zásadním bodě. Zatímco v českých šampionátech mohou startovat patnáctiletí plochodrážníci a v případě startu s dvěstěpadesátkou ještě dokonce o rok mladší, mistrovství světa a Evropy má jasný minimálně věk šestnácti let v den konání závodu.
A tuto podmínku Petr Chlupáč pro mistrovství světa v Rawiczi, o něž šlo před týdnem v Plzni především, v půlce června nesplní. Ze stejného důvodu nemůže být ani náhradníkem plzeňského semifinále evropského šampionátu Evropy o týden později. Evropský pohár devatenáctek v Pardubicích mu však již neunikne. Ve chvíli, kdy přijde počátkem července v Pardubicích na nástup jeho semifinále, šestnáct svíček na jeho dortu bude vlastně ještě doutnat. Od jejich sfouknutí totiž uběhnou jen tři dny.
Jan Kvěch bez soupeřů
V juniorském šampionátu světa si Patrik Mikel, Filip Hájek a Josef Novák vybrali své destinace na základě loňského pořadí. To samé platilo pro Patrika Mikela a Filipa Hájka v mistrovství Evropy. O zbývajících vestách rozhodl letošní šampionát.
Protože se Rovno koná již tuto sobotu, verdikt padl už v Praze. Zatímco o všem ostatním se rozhodovalo až v Plzni, na níž sportovní komise odložila i verdikt o náhradnících pro plzeňské semifinále Evropy. Uskuteční se až ve druhé půli června, takže AČR splnil limit odeslání přihlášek.
Jan Kvěch proto vlastně neměl soupeře. Josef Novák kvůli maturitě vynechal Prahu a Plzeň mu nevyšla kvůli pádu a zadřenému motoru. Náhradníky pro Liberec a Plzeň proto budou Pavel Čermák a František Klier.
I když jsou v aktuální klasifikaci juniorky před nimi další čeští závodníci, nesplňují věkové podmínky účasti v mezinárodních závodech. Obzvlášť křiklavý je případ Daniela Klímy, jemuž bude šestnáct až den před Silvestrem. Silná generační vlna nových českých plochodrážníků tak zaplaví světové a evropské šampionáty až za rok až dva.
Česká nominace pro individuální juniorské soutěže a její způsob:
MS juniorů:
Liberec (16.6.)
Patrik Mikel, Pardubice
ranking 2017 – 1.
Filip Hájek, Praha
ranking 2017 – 2.
náhradník Pavel Čermák, Praha
MR U21 2018* – 6.
náhradník František Klier, Divišov
MR U21 2018* – 12.
Rawicz (16.6.)
Josef Novák, Pardubice
ranking 2017 – 3.
Jan Kvěch, Praha
MR U21 2018* – 3.
ME juniorů:
Plzeň (23.6.)
Patrik Mikel, Pardubice
ranking 2017 – 1.
Filip Hájek, Praha
ranking 2017 – 2.
náhradník Pavel Čermák, Praha
MR U21 2018*** – 6.
náhradník František Klier, Divišov
MR U21 2018*** – 12.
Rovno (19.5.)
Jan Kvěch, Praha
MR U21 2018 – 3.**
EP do 19 let:
Pardubice (5.7.)
Petr Chlupáč, Praha
MR U19 2018 – 1.**
Jan Kvěch, Praha
MR U19 2018 – 2.**
František Klier, Divišov
MR U19 2018 – 11.**
Poznámka: ranking výběru vznikl na základě pořadí českých závodníků v loňském mistrovství republiky juniorů s přihlédnutím k věkovým limitům; * pro MS a EP bylo kritérium nominace po dvou závodech MR v Praze a v Plzni; ** v případě ME rozhodl již první závod MR v Praze; *** protože před termínem MR v Plzni bylo potřeba nahlásit jména pouze pro Rovno, byl verdikt o náhradnících pro plzeňské ME posunut až po skončení druhého závodu MR