Mureck – 17. října
Marnou cestu na rakousko – slovinské pomezí vážil včera pardubický plochodrážník Radek Smolík. Dva dny tam totiž hustě pršelo a d隝 ustal teprve až v jedenáct hodin. Rakouská Zlatá přilba tak musela být o jeden týden přeložena.

AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slunečné odpoledne, nadstandardní návštěva a vyrovnané závody provázely první ročník Slováckého oválu v Březolupech. Jeho vítězem se nakonec stal Maďar Norbert Magosi. Hořkost porážky nepoznal ani v základní části, ani v závěrečném finále. Pech měl Rafal Chinski, jemuž defekt ve finálové jízdě sebral druhé místo. Stříbrný tak skončil jeho krajan Sebastian Kowolik a bronzový Filip Šitera.
Zlín není Žilina
Když se chvilku před závodem ozvali Rafal Chinski a Sebastian Kowolik ze Žiliny, bylo organizátorům jasné, že se premiérový ročník Slováckého oválu bude muset obejít bez jedné národnosti. Ovšem něco po půldruhé zastavilo pod depem auto s polskou poznávací značkou a přívěsným vozíkem s plochodrážními motocykly. Záhada, jak je možné přejet ze západoslovenského města na jihovýchod Moravy tak rychle měla prozaické vysvětlení. Spěchající Poláci si totiž špatně přečetli ceduli s názvem města. Místo Žiliny volali ze Zlína.

Mladí Moravané Zdeněk Šuranský a Vladislav Troják si tak na vestu museli znovu lepit startovní čísla náhradníků odměněných pouze pneumatikami. A o osudu závodu bylo de facto rozhodnuto. Jak Rafal Chinski, tak Sebastian Kowolik totiž úspěšně sekundovali výbornému Maďarovi Norbertu Magosimu a vyhrávali jednu rozjížďku za druhou. Čeští závodníci měli šanci na vítězství pouze v ostatních jízdách.

Norbert Magosi hned na úvod narazil na dvojici výtečných Čechů, Richarda Wolffa a Martina Málka. Jenže si je vůbec nepustil k tělu. Odstartoval a oběma ujel. Stejně dominantní byl i v rozjížďce s číslem osm. Tentokrát mu nestačil ani Marco Müller, ani Ján Halabrín. A Manuel Nowotny praštil s motocyklem vypůjčeným od krajana Olivera Özelta už v první zatáčce.

Při svém třetím startu narazil Norbert Magosi na Filipa Šiteru. Ale mšenský junior, který letošní podzim létá na českém plochodrážním nebi s razancí obřího vesmírného asteroidu, pokazil start. Zatímco se Maďar ujímal vedení, on musel řešit Juricu Pavliče. Když jej ve druhé zatáčce velkým obloukem objel, už žádné pomyšlení na atak vedoucí příčky. V jedenácté jízdě se sice po vylétnutí pásky dostal do vedení Luboš Tomíček, ovšem ve výjezdu vedl už zase Norbert Magosi.

Za těchto okolností se s plným bodovým počtem začal chystat na rozjížďku s číslem sedmnáct. Tu mohl konec konců považovat za generálku finálové jízdy. Kromě outsidera Olivera Özelta jej očekávala ještě polská dvojice. Ta pojala závod v neméně úspěšném stylu jako Norbert Magosi.

Rafal Chinski ovládl už rozjížďku s číslem jedna, zatímco Luboš Tomíček se musel v prvé zatáčce cpát pod Marco Müllera. Stejně tak uletěl po startu páté jízdy a duel Vladimíra Višvádera s Martinem Málkem se jej vůbec netýkal. Přehlídku brilantních startů Rafala Chinského nenarušili po druhé úpravě dráhy ani Richard Wolff, ani Věroslav Kollert. Pouze Filipu Šiterovi se ve třinácté jízdě podařilo před Poláka dostat. Leč chvíle jeho vedení byly přesně ohraničeny výjezdem z první zatáčky.

Sebastian Kowolik se v rozjížďce s číslem čtyři zbavil Filipa Šitery, když jej v prvém oblouku nasměroval na venek. V sedmé jízdě pak na stejném místě podjel Věroslava Kollerta, jemuž se starty začínají náramně dařit. Ve výjezdu z první zatáčky desáté jízdy objel Martina Málka. A stejnou věc provedl i Richardu Wolffovi ve čtvrté sérii.

Rozjížďka s číslem sedmnáct už tedy nemohla nic změnit na skutečnosti, že se do finále dostanou oba Poláci a Maďar. Čisté skóre zde udržel Norbert Magosi. Po vylétnutí pásky sice nezaváhal Rafal Chinski, ovšem Norbert Magosi jej pokořil v prvé zatáčce. Na svého kolegu se tlačil i Sebastian Kowolik. Svůj útok z pravé strany protilehlé rovinky dotáhl do úspěšného konce ve druhém oblouku.

Česká bitva o finále
Jak už bylo řečeno, českým závodníkům byla v sobotu v Březolupech určena pozice sekundantů oběma Polákům a Norbertu Magosimu. A na vítězství našich barev si osm stovek
přihlížejících diváků muselo počkat do rozjížděk, v nichž vedoucí trio nestartovalo. V první sérii jejich apetit dokázal uspokojit pouze Martin Gavenda. Na novém typu pneumatiky Mitas nedal permanentně útočícímu Věroslavu Kollertovi ani náznak šance.

Prvé dvě série ukázaly, že největší čáku na poslední volné místečko ve finálové jízdě si začal dělat Filip Šitera. Přišel v nich o body pouze v rozjížďce s číslem čtyři, v níž podlehl Sebastianu Kowolikovi. Ve druhé sérii už slavil triumf. Sice na něho odstartoval Richard Wolff, jenže od prvního výjezdu úřadoval právě Filip Šitera.

Ostatní naši krajané tu lehce, tu výrazněji bodově ztráceli. Richard Wolff, jeden z největších favoritů, před Filipem Šiterou podlehl nejen Norbertu Magosimu, ale také Martinu Málkovi. Březolupský junior pak zaváhal v páté jízdě, když k úvodním dvěma bodům přidal jen jeden jediný. O vítězství Rafala Chinského sice nemohlo být vůbec pochyb, ovšem před Martina Málka se natlačil i Vladimír Višváder. Razantně se na druhém místě udržel i po průjezdu prvou zatáčkou a Martin Málek na něho už nic nevymyslel. Nicméně i Vladimír Višváder se po svém druhém startu nezařadil do špičky. Předtím totiž ve čtvrté jízdě přišel o třetí místo kvůli přetrženému řetězu a následnému pádu.

Rubriku ztrát si vyplňoval i Věroslav Kollert. Prohra se Sebastianem Kowolikem nebyla nikterak neočekávaná, ovšem druhé místo za Martinem Gavendou ve třetí jízdě způsobilo slušný rozruch. Ztrácel ovšem i Luboš Tomíček. Nejprve s Rafalem Chinskim, posléze v téměř ryze české šesté jízdě s Filipem Šiterou a Richardem Wolffem.

Ve třetí sérii čekali na Martina Málka a Richarda Wolffa oba Poláci. Rafal Chinski nejprve porazil domácího juniora a Sebastian Kowolik vzápětí i Richarda Wolffa. Filip Šitera se zase dostal do křížku s Norbertem Magosim. Po intermezzu s Juricou Pavličem mšenskému jezdci Maďar uletěl.

Nakonec Filip Šitera
Nicméně i přesto zůstával Filip Šitera nejvážnějším kandidátem na čtvrté místečko ve finálové jízdě. Ve čtvrté pětině však došlo k mírnému posunu v situaci. Martin Málek ve slaběji obsazené patnácté rozjížďce objel všechny své konkurenty okolo prken. Tím se jeho skóre vyšvihlo na osm bodů. Filip Šitera sice ve třinácté jízdě nejlépe odstartoval, ovšem už od prvé zatáčky všechno kontroloval Rafal Chinski. Průběžný zisk mšenského závodníka tedy činil devět bodů. Březolupský borec jej tak začal bezprostředně ohrožovat, zatímco sedmibodový Richard Wolff po prohře s Norbertem Magosim byl z finálové hry venku.

Martin Málek a Filip Šitera na sebe narazili až ve dvacáté jízdě. Po vylétnutí pásky neponechal Filip Šitera vůbec nic náhodě a usadil se v čele. Naopak Martin Málek musel řešit zle dotírajícího Věroslava Kollerta. Když se jej zbavil, zkusil pár útoků na vedoucího Mšeňáka. Ale marně.

Filip Šitera se tak mohl jako jediný z našich závodníků chystat na boj proti fenomenálním Polákům a Maďarovi. Žlutá startovní pozice však nebyla pro rychlý startovní manévr příliš optimální. Filip Šitera však přesto útočil. V prvém oblouku se dostal před Sebastiana Kowolika. Blízko byl i druhý Rafal Chinski, jenže ve výjezdu se mšenský závodník dostal moc daleko z ideální stopy. A klesl zpět na poslední místo.

Norbert Magosi, Rafal Chinski, Sebastian Kowolik a Filip Šitera. Takové bylo pořadí při vjezdu do druhého zatáčky úvodního okruhu. A nic nesignalizovalo, že by se na něm mělo cokoliv změnit. Jenže ve třetím kole vydechl motor Rafala Chinského naposledy. „Life is life,“ komentoval později svůj výpadek potrefený Polák.

Nicméně nevědomky zbytek finále zdramatizoval. Zkřížil totiž cestu svému krajanovi. A Filip Šitera se dostal do bitevní vzdálenosti. Celou dobu až k šachovnicovému praporu komplikoval Sebastianu Kowolikovi život. A v cíli mu ke druhému místo chyběl opravdu jen kousíček.

Vedle vítězů však mohli slavit i pořadatelé. Prosluněný mítink se slušnou mezinárodní konkurencí vedle nebývalé návštěvy totiž do ochozů březolupského stadiónu přilákal také sponzory a představitele zlínského kraje. O tom, že vedení klubu využilo jejich přítomnosti jaksepatří svědčí i fakt, že druhý ročník Slováckého oválu je již dnes v návrhu předběžného kalendáře sezóny 2005.

Hlasy z depa
„Dráha byla dobrá a mně to jelo,“ konstatoval po závodech nejlepší z Čechů Filip Šitera. „Škoda, že jsem ve finále jel až ze čtyřky. Bylo to po úpravě dráhy a po venku to nejelo. Byl jsem tam třetí, druhej. Chtěl jsem tam zabojovat, ale pak jsem málem šel na hubu.“ Nicméně oba Poláci a Norbert Magosi jej v základní části porazili… „V základní části byli lepší,“ připustil mšenský junior. „Ale ve finále jsem si věřil. Pořád jsem útočil. Motorka jela super a já občas taky (smích). Chyběl mi kousek. Asi tak deset centimetrů (smích).“

„Doma je to asi nejhorší,“ posteskl si Martin Málek. „Naposledy jsem tady jel asi před měsícem. Zezačátku jsem nevěděl, kam mám jet. Nejprve to bylo dobré po lajně, pak na venku a po středu. A navíc mi tam Vlado Višváder udělal trošku dusno. A ještě tak velký umělec nejsem, abych ho předjel.“ Po třetím místě v rozjížďce s číslem pět se to však začalo otáčet. „Nevyšla mi ta poslední jízda,“ komentoval Martin Málek. „S Filipem jsme odstartovali, ale on mě pak zavřel. Natlačil mě na vnitřek. A tam byl rantl a já o něj zakopnul. Páté místo sice není k zahození, ale já jsem počítal s lepším umístěním.“

„Nechci se vymlouvat, ale fakt se necejtím dobře,“ řekl Richard Wolff. „Chtěl jsem ale tenhle závod jet a tak jsem to risknul. Teď si ale dám až do ligy pauzu s tréninkem. Jednu nohu mám ještě bolavou od řetězu, v druhý třísla a ještě rameno. Jsem takovej kompletně oslabenej.“ A jak pražský závodník prožíval závod? „Dnes jsem se nedostal k tomu to naladit,“ přiznal. „Převody a tak. V první jízdě, když jsem jakž takž odstartoval, předjel mě Martin Málek. A tak se do finále postoupil nedá! Je to pro mě neúspěch. Určitě jsem chtěl bednu. Snad naberu sílu a ve čtvrtek v Plzni jdeme do toho. Pak mě čeká ještě v sobotu Super Prix.“

„Krásný počasí, krásný závody,“ vyjádřil se Luboš Tomíček. „Jinak nevím, co ti mám říct. Je to o startech. Zjišuju, že to bez nich nejde. Včera v Míšni jsem to taky musel honit zezadu. Ale ono to přijde.“

„Nebyl jsem spokojenej,“ konstatoval Věroslav Kollert. „Nikdy totiž nejsem spokojenej. A navíc jsem se tady nechal v první jízdě blbě předjet od Martina Gavendy. To bylo na zastřelení! Pak jsem se snažil, ale bylo to málo.“ A jak se mšenskému jezdci závodí s motorem GM? „Dobrý, zatím bez poruch,“ pochválil Věroslav Kollert italský agregát. „Není to ale něco úplně zázračnýho, jak všichni povídaj. Jenže jestli se potvrdí, že vydrží dýl, je lepší než Jawa.“

1. Norbert Magosi, H	3 3 3 3 3	15	1.
2. Sebastian Kowolik, PL	3 3 3 3 2	14	2.
3. Filip Šitera, Mšeno	2 3 2 2 3	12	3.
4. Rafal Chinski, PL	3 3 3 3 1	13	E
5. Martin Málek, Březolupy	2 1 2 3 2	10
6. Richard Wolff, Markéta Praha	1 2 2 2 3	10
7. Luboš Tomíček, Olymp Praha	2 1 1 2 3	9
8. Marco Müller, D	1 2 3 1 0	7
9. Věroslav Kollert, Mšeno	2 2 1 1 1	7
10. Martin Gavenda, Březolupy	3 0 0 0 2	5
11. Jurica Pavlič, CRO	0 0 1 2 2	5
12. Vladimír Višváder, Březolupy	F 2 2 0 1	5
13. Zdeněk Šuranský, Mšeno (res)	1 1 1	3
14. Manuel Nowotny, A	1 F 0 1 E	2
15. Ján Halabrín, SK	E 1 0 0 0	1
16. Mario Özelt, A	T 0 1 0 0	1
17. Ivan Vargek, CRO	0 1 F/R – –	1
18. Vladislav Troják, Březolupy (res)	0	0

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)