Mureck – 24. října
Po famózním výsledku v sobotním utkání Natsbach vs. Debrecen se Tomáš Suchánek představil ve skvělém světle také včera na Zlaté přilbě v Murecku. Vyhrál před Polákem Grzegorzem Klopotem a Maďarem Sándorem Tihányim a po slovenské Žarnovici tak letos vybojoval už druhou zlatou přilbu. Druhý český zástupce ve startovní listině, plzeňský Zdeněk Simota, skončil devátý.

Mšeno – 9. října
By vítězná šňůra Bohumila Brhela v sobotní Super Prix Mšeno byla jednou přerušena přetrženým primárním řetězem, přesto společně s Richardem Wolffem obhájili pro pražskou společnost MPM trading loňské prvenství. Jejich největší soupeři, Aleš Dryml s Miroslavem Fenclem spojeni logem firmy Kohút totiž nakonec remizovali s mladoboleslavským Rimini ve složení Filip Šitera a Luboš Tomíček.
Neotřesitelný pár MPM
Tradiční mšenská Super Prix nabízí atraktivní podívanou už jen z toho důvodu, že sponzorské zájmy mnohdy svedou dohromady závodníky, kteří by v šampionátu republiky nikdy nemohli vytvořit dvojici s ohledem na různé klubové příslušnosti. Tentokrát však závod ovládli kolegové z pražského Olympu Bohumil Brhel a Richard Wolff, nesoucí barvy MPM.

Jednoznačný výsledek v poměru 5:1 nad RK Mělník Věroslava Kollerta a Petra Vandírka však mírně pošramotila rozjížďka s číslem čtyři. Nikoliv však vinou pražských závodníků. Mezi ně se totiž vklínil Marco Müller. A ve druhé zatáčce třetího kola sestřelil vedoucího Bohumila Brhela.

Po zásluze jej stihla diskvalifikace. A při repete Bohumil Brhel s Richardem Wolffem snadno vyzráli na pozůstalého Zdeňka Šuranského. Pro další vývoj závodu byla docela klíčová rozjížďka s číslem osm, v níž na dvojici MPM čekal výběr mladoboleslavské firmy Rimini Filip Šitera a Luboš Tomíček.

Oba mladící totiž patřili ke kapitálním štikám sobotního klání. V rozjížďce s číslem dva jim však život zkomplikoval Vladimír Višváder. Naturalizovaný Slovák testoval nový motor a dle svého zvyku byl na konci sezóny opět ve výborné formě. Když se ve výjezdu nejlépe odstartovavší Filip Šitera ohlédl, kde má svého kolegu, Vladimír Višváder neváhal ani vteřinu. A rázem to byl on, kdo vodil zbývající trojici.

Svým manévrem však rozpoutal zuřivou protiakci. V druhé zatáčce mu Filip Šitera vrátil předjetí i s úroky. A o pár metrů dál jej překonal i Luboš Tomíček. Rimini tak rozehrálo Super Prix s pěti body. Avšak už při dalším startu je čekala ledová sprcha. Po vylétnutí pásky šli do vedení Věroslav Kollert s Petrem Vandírkem. Filipu Šiterovi se zvedl motocykl a start Luboše Tomíčka byl vskutku tragický.

Filip Šitera však byl tím posledním, kdo by v dané situaci proléval hořké slzy nad rozlitým mlékem. Ve druhé zatáčce druhého kola nasadil k trháku, aby už na začátku třetího kola rozčísl jednotu páru v barvách mělnické firmy. Věroslav Kollert ovšem ve vedení statečně vzdoroval. V předposledním oblouku se však Filip Šitera kolem něj mihl jako blesk.

Duel Rimini s MPM v osmé jízdě se pak nesl ve znamení triumfu rutiny nad dravostí mládí. Bohumil Brhel udával tempo už od vylétnutí pásky. A Richard Wolff se v prvém oblouku po vnitřní straně dostal za jeho záda. Pražané tak s patnácti body byli suverénně v čele, zatímco Rimini mělo na svém kontě jen devět.

Po krku Bohumila Brhela a Richarda Wolffa však tvrdě šli Aleš Dryml s Miroslavem Fenclem, jimž v sobotu byly společné barvy luštěnické společnosti Kohút. V rozjížďce s číslem tři dokonale vyučili Poláky Sebastiana Kowolika a Tomasze Schmida. Ona účast dvojice Kolejarzu Opole se nakonec ukázala jako zklamání. Sebastian Kowolik, jenž při pouácích v Divišově a Březolupech bojoval o vítězství, nakonec přišel po půlce mítinku o kolegu. Tomu se totiž rozsypal motor.

Spanilé vystoupení Kohútovců narušil v rozjížďce s číslem šest Vladimír Višváder. Nejlépe odstartoval Aleš Dryml. Miroslav Fencl vyřešil v prvém oblouku Františka Liebezeita a dostal se tak hned za svého kolegu. Na oba však vyzrál ve druhé zatáčce Vladimír Višváder. Působivým manévrem oba podjel a ujal se vedení. O kolo později sice podlehl Aleši Drymlovi, avšak ani Pardubákův nesmírný cit pro jízdu ve dvojici už nezachránil Miroslava Fencla od ztráty bodu. Ten jim nakonec v půli podniku chyběl ke společnému vedení s MPM. V rozjížďce s číslem deset totiž Kohútovi závodníci hladce porazili Marca Müllera a Zdeňka Šuranského.

První navzdory smůle
Když se závod přehoupnul do druhé poloviny, boj o zlatý věnec se vyhrotil mezi páry MPM a Kohút. By byl Richard Wolff krátce po startu rozjížďky s číslem jedenáct nemilosrdně sevřen oběma Poláky z Opole, nakonec vyjel z první zatáčky jako třetí. Bez ustání pak štval Sebastiana Kowolika. A když ten v posledním oblouku před cílem udělal vyjetím z ideální stopy chybu jako hrom, nemilosrdně ji ztrestal.

Také Aleš Dryml s Miroslavem Fenclem brali při svém čtvrtém vystoupení plný počet. Společně si smlsli na osamoceném Věroslavu Kollertovi. Jeho kolega Petr Vandírek ze závodu odstoupil po svém pádu v rozjížďce s číslem devět, kdy mu dráhu nekompromisně zavřel Vladimír Višváder.

Zato Rimini se muselo smiřovat s další ztrátou. Po vylétnutí pásky se sice Filip Šitera a Luboš Tomíček usadili v čele, leč Sebastian Kowolik ukázal, že jejich postavení zas až tak neotřesitelné není. A ve druhé zatáčce třetího kola si spodem doslova vychutnal pražského juniora. Podobný kousek páru Rimini provedl také v rozjížďce s číslem sedmnáct Marco Müller. Němec krátce po startu odřízl Luboše Tomíčka od Filipa Šitery, který se dostal do vedení. A pak na Filipa Šiteru útočil ze všech sil. V prvé zatáčce třetího kola se dostal pod něj. Celou protilehlou rovinku se držel po jeho levici. A ve druhé zatáčce pak mšenského juniora vytlačil na mantinel.

A právě tahle remíza definitivně vyřadila Filipa Šiteru a Luboše Tomíčka z boje o první a druhé místo. Svým způsobem mohli ještě hovořit o štěstí, že Vladimír Višváder s Františkem Liebezeitem tu a tam nějaký ten bodík ztratili. Jinak se totiž zkušená dvojice mohla postarat o nevídané překvapení na úkor obou mladíků. Vždy jim na ně nakonec chyběly pouhé dva body…

Ale zanechme spekulací a vrame se na ovál. Po patnácté jízdě došlo k prvému a jedinému střídání na absolutní špici. Střetnutí leaderů nejlépe začal Bohumil Brhel. Skvělý startovní manévr jej okamžitě katapultoval do vedení. Hned za něho se však zavěsil Aleš Dryml. Třetí Richard Wolff se dostal do křížku s Miroslavem Fenclem. Slánský borec se na protilehlé rovince objevil zničehonic na třetím místě. Ovšem už v následující zatáčce jej Richard Wolff vyhnal na prkna.

Výsledek 4:2 by pro MPM znamenal definitivní krok ke zlatu. Avšak ve druhém kole mohl Bohumil Brhel v zatáčce u depa jen bezmocně zvednout ruku. Praskl mu totiž primární řetěz. Skóre se tak rázem otočilo a čtyři body bral Kohút. A ten právě vystřídal MPM na čele průběžné klasifikace.

Bohumil Brhel a Richard Wolff udělali to nejlepší, co za dané konstelace mohli. V osmnácté jízdě naměřili rovinku Vladimíru Višváderovi a Františku Liebezeitovi. A pak už jen čekali na výsledek rozjížďky s číslem dvacet. V ní totiž pár firmy Kohút narazil na mladíky z Rimini. Hlavní roli tady sehrál Aleš Dryml. Tři body za pobyt na první příčce trvající od startu až do cíle. Ovšem na Miroslava Fencla odstartoval Filip Šitera. A v úvodním výjezdu jej překonal i Luboš Tomíček.

Jezdci Rimini tak definitivně zpečetili své třetí místo. Ovšem vedle toho také pomohli svým soupeřům z MPM. Díky remíze totiž Kohútovci přišli o náskok vybudovaný po defektu Bohumila Brhela. Na první místo jim tak chyběl jeden jediný bod. A Bohumil Brhel s Richardem Wolffem tak přinesli barvy MPM na nejvyšší stupeň.

Další sólo Pavla Pučka
Vložený závod šesti stopětadvacítek přinesl podívanou typickou pro tuto kubaturu. Měl svého dominátora v osobě prvého mistra republiky Pavla Pučka. Jeho vítězné tažení začalo už v první jízdě. V nájezdu do druhého kola se dostal před Radima Choda, aby posléze zmařil všechny jeho nájezdy.

Ve druhé jízdě nejlépe odstartoval Roman Čejka. Avšak Martin Wasyliw, Pavel Pučko a Jaroslav Slavata byli v prvé zatáčce dříve. A z výjezdu vyjel v čele opět Pavel Pučko. Za jeho zády se však rozhořel tuhý boj. V prvé zatáčce druhého kola vyvezl Radim Chod Martina Wasyliwa. Toho využil také Jaroslav Slavata, jenž se dostal před oba dva na druhé místo. Nervy drásající bitva bohužel vyvrcholila předčasně už v dalším oblouku. Martin Wasyliw vrazil do Radima Choda a ten upadl.

Opakovaná jízda bez diskvalifikovaného Martina Wasyliwa i poškozeného Radima Choda se proměnila ve velké sólo Pavla Pučko. Už po dvou vystoupeních byl na nejlepší cestě vyhrát další závod. Ovšem v další jízdě mu pozici poněkud zkomplikoval Michal Dudek. Po startu se rychle dostal do čela, zatímco Pražan se musel probíjet přes Martina Wasyliwa. Když se mu jej povedlo na konci prvého kola předjet a vzápětí i setřást, byl na řadě Michal Dudek. Ten nechtěl prodat svou kůži zadarmo. Cílovou metu však projel přece jen o chloupek později než Pavel Pučko.

Také ve čtvrté jízdě musel Pavel Pučko začínat ze zadních pozic. By se do prvého nájezdu řadil jako čtvrtý, na konci úvodního kola jel v čele. Na druhé místo se v zatáčce u depa ve druhém okruhu prosadil Martin Wasyliw. Původně druhý Radim Chod nakonec klesl až na čtvrtou příčku.

Fenomenální série čtyř triumfů na pozadí nepříliš konzistentních výkonů soupeřů poslala Pavla Pučka na nejvyšší stupínek už před jeho závěrečnou jízdou. Avšak ani nyní Pražan neponechal nic náhodě a zaznamenal své páté vítězství. Tentokrát to však málem nestihl. S druhým Radimem Chodem si totiž poradil až v cíli prvního kola. A Martin Wasyliw v čele jízdy vytrvale vzdoroval. Průjezd poslední zatáčkou ovšem vyzněl pro Pavla Pučka.

Závěrečnou šestou jízdu Pavel Pučko už viděl jako divák. Určitě se nenudil, protože v sázce byl stříbrný věnec. Nakonec se pro něho natáhl Jaroslav Slavata. Prvenství ve stylu start – cíl bylo sice důležitým, nicméně nikoliv rozhodujícím faktorem. Než se totiž Martin Wasyliw dokázal prokousat před Romana Čejku, bylo odmáváno. A třetí místo v šesté jízdě stačilo v celkové klasifikaci jen na stejné umístění.

Komentáře hlavních protagonistů
„Dařilo se,“ pochlubil se na stupních vítězů Bohumil Brhel. „Ale ještě nejsem z tý chřipky venku. Přechodil jsem ji a ona se teď vrací. Na začátku jsem byl ještě slabej a první jízdy byly hodně těžký. Po dvou kolech jsem už byl zadejchanej.“ Nicméně nakonec se dvojici MPM podařilo obhájit loňský triumf, o nějž se postarali Antonín Šváb a Jan Jaroš. „Bylo to vydřený,“ komentoval vítězství Bohumil Brhel. „Svou účast jsem ale slíbil Michalu Stárkovi za celoroční pomoc. Chtěl jsem mu to vrátit. A nakonec to při tý mý smůle s pádem a defektem dopadlo dobře. Podařilo se, co jsme chtěli. Pro mě to asi byl letos poslední závod, pokud nepojedu baráž. Snad se tedy už doléčím a připravím na další sezónu.“

„Bylo to dobrý,“ přizvukoval svému kolegovi Richard Wolff. „Bogasovi však není úplně nejlíp. Já jsem taky měl zvýšenou teplotu, ale nechci se na to vymlouvat. Jel bych i s osmatřicítkou. Měl jsem to pod kontrolou. Až na tu poslední jízdu. To už jsem to nezvládl. Ale jinak byla pohoda. Dráha sice těžká, ale pro všechny stejná. Dojíždím sezónu na jednom motoru. Mám sice novej, ale nechci už laborovat. Odmítl jsem tři závody za ne moc dobrý peníze, dva v Maďarsku a jeden v Rakousku. Radši se teď pobavím na závěrech v Kopřivnici a na Markétě. A třiadvacátýho na motokrosu v Habeši u Strakonic.“

„Dráha byla sice trochu rozbitá, ale šlo to,“ konstatoval po závodě Aleš Dryml. „Ke konci se to ještě zlepšovalo, přálo počasí. Včera bylo u nás v Pardubicích šeredně, ale nakonec to tady bylo pozitivní.“ Na rozdíl od některých ostatních závodů měl Aleš Dryml vždy dokonalý přehled o svém kolegovi. „Když to jde, snažím se jezdit ve dvojici,“ prozradil svůj recept na jízdu v páru pardubický závodník. „Proti těm slabším to jde, ale proti Bohoušovi a Ríšovi ne. Tam to fakt nešlo.“ Aleš Dryml byl jediným závodníkem, který neprohrál s žádným soupeřem. „Paráka nikdy nehoním,“ konstatoval. „Mohl mě porazit jedině Bohouš. Ale prdnul mu řetěz. Říct, zda bych ho dohonil.“ A co ještě čeká Aleše Drymla v této sezóně? „Teď pravděpodobně pojedu baráž,“ odpověděl. „Nejdřív jsem to slíbil Mšenu, minulý týden se ale ozvali i z Plzně. Pak mám ještě nějaký Německo, Anglie je už u konce. A Austrálie letos nebude, pojedu někam na dovolenou.“

„Byl to poslední závod sezóny,“ řekl magazínu speedwayA-Z Miroslav Fencl. „Možná ještě pojedu v Polsku, uvidím. Povedlo se nám to, ale určitě jsme chtěli vyhrát. Nebyl jsem ještě v takový formě. Jindy bych tam asi vlítnul, teď jsem však myslel hlavně na to zdraví. Nemám to ještě dohojený a nechci celou zimu ležet v nemocnici. A na ten úkor byla i ta nula z poslední jízdy.“ A jak se Miroslav Fencl těší na novou sezónu? „Asi jako na každou sezónu,“ zněla odpověď. „Už aby to bylo. Teď si trošku odpočinu, pak to snad bude lepší než v juniorech.“

„Závody byly pěkný,“ pochvaloval si Filip Šitera. „Ve třetí rozjížďce jsem měl smůlu, předjel mě Wolffík. Praskla mně totiž hadička od metylu. Spíš to teklo ven než dovnitř. A s Marco Müllerem jsem dal novou hranu a těžkej převod. Tahalo mě to ven. Ale byla bedna a to je dobrý. Jsem rád, že mi vyšla ta poslední jízda a trochu jsme jim to zkomplikovali.“ Jaký další program má úspěšný mšenský junior? „Teď by měla bejt baráž,“ svěřil se Filip Šitera. „Ale už se těším do Austrálie. Bude to taková dovolená.“

„Zkoušeli jsme motor a udělali jsme si určité poznatky,“ vysvětlil Vladimír Višváder své podařené účinkování v Super Prix Mšeno. „Ke konci jsem to ale kvůli baráži vypouštěl. Jako obvykle se na konci chytám. Jenže teď už musím motorky pomalu už zazimovat…“

1. MPM team		27
Bohumil Brhel	3 3 3 3 E 3	15
Richard Wolff	2 2 2 2 2 2	12(5)
2. Kohút team		26
Aleš Dryml	2 3 3 2 3 3	16(2)
Miroslav Fencl	3 1 2 3 1 0	10(1)
3. Rimini team		19
Filip Šitera	2 3 1 3 2 2	13(1)
Luboš Tomíček	3 0 0 1 1 1	6(2)
4. BM team		15
Vladimír Višváder	1 2 2 1 0 1	7(3)
František Liebezeit	0 0 3 2 1 2	8
5. Grepl team		14
Marco Müller	U 2 1 3 3 3	12
Zdeněk Šuranský	1 0 0 0 0 1	2
6. Kolejarz Opole		11
Sebastian Kowolik	1 3 1 2 ex 3	10
Tomasz Schmid	E 1 0 – – –	1
7. RK Mělník team		11
Věroslav Kollert	0 2 1 1 3 2	9
Petr Vandírek	1 1 F/R – – –	2(1)

Vložený závod 125 ccm:

1. Pavel Pučko, Markéta Praha	4 4 4 4 4 –	20
2. Jaroslav Slavata, Markéta Praha	1 3 1 2 – 4	11
3. Martin Wasyliw, Mšeno	– U 2 3 3 2	10
4. Michal Dudek, Slaný	2 – 3 0 1 3	9
5. Radim Chod, Slaný	3 F – 1 2 1	7
6. Roman Čejka, Slaný	0 2 0 – 0 0	2

Foto: Pavel Fišer

Dohren – 16. října 2004
Volný mezinárodní závod v německém Dohrenu vyhrál v sobotu domácí Tobias Kroner (12 bodů). Na druhém místě skončil Luboš Tomíček (10). Společnost na stupních vítězů jim dělal Holanďan Henk Bos (8). A dojmy jediného Čecha ve startovní listině? „Z těch 213 metrů se mi motala šiška,“ řekl se smíchem pro magazín speedwayA-Z pražský junior.

Diedenbergen – 17. října
Nedělní závod dvojic v německém Diedenbergenu se stal kořistí druhého páru Polska Adam Pietraszko (11 bodů) – Adam Pawliczek (15). Také na druhé příčce skončili Poláci Piotr Baran (7) a Stanislaw Bursa (17), kteří na své krajany ztratili dohromady jediný bod. O jediný bod za nimi zůstali Češi. Aleš Dryml (18), který vyhrál všechny své rozjížďky, a Luboš Tomíček (5).

Mureck – 17. října
Marnou cestu na rakousko – slovinské pomezí vážil včera pardubický plochodrážník Radek Smolík. Dva dny tam totiž hustě pršelo a d隝 ustal teprve až v jedenáct hodin. Rakouská Zlatá přilba tak musela být o jeden týden přeložena.

AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slunečné odpoledne, nadstandardní návštěva a vyrovnané závody provázely první ročník Slováckého oválu v Březolupech. Jeho vítězem se nakonec stal Maďar Norbert Magosi. Hořkost porážky nepoznal ani v základní části, ani v závěrečném finále. Pech měl Rafal Chinski, jemuž defekt ve finálové jízdě sebral druhé místo. Stříbrný tak skončil jeho krajan Sebastian Kowolik a bronzový Filip Šitera.
Zlín není Žilina
Když se chvilku před závodem ozvali Rafal Chinski a Sebastian Kowolik ze Žiliny, bylo organizátorům jasné, že se premiérový ročník Slováckého oválu bude muset obejít bez jedné národnosti. Ovšem něco po půldruhé zastavilo pod depem auto s polskou poznávací značkou a přívěsným vozíkem s plochodrážními motocykly. Záhada, jak je možné přejet ze západoslovenského města na jihovýchod Moravy tak rychle měla prozaické vysvětlení. Spěchající Poláci si totiž špatně přečetli ceduli s názvem města. Místo Žiliny volali ze Zlína.

Mladí Moravané Zdeněk Šuranský a Vladislav Troják si tak na vestu museli znovu lepit startovní čísla náhradníků odměněných pouze pneumatikami. A o osudu závodu bylo de facto rozhodnuto. Jak Rafal Chinski, tak Sebastian Kowolik totiž úspěšně sekundovali výbornému Maďarovi Norbertu Magosimu a vyhrávali jednu rozjížďku za druhou. Čeští závodníci měli šanci na vítězství pouze v ostatních jízdách.

Norbert Magosi hned na úvod narazil na dvojici výtečných Čechů, Richarda Wolffa a Martina Málka. Jenže si je vůbec nepustil k tělu. Odstartoval a oběma ujel. Stejně dominantní byl i v rozjížďce s číslem osm. Tentokrát mu nestačil ani Marco Müller, ani Ján Halabrín. A Manuel Nowotny praštil s motocyklem vypůjčeným od krajana Olivera Özelta už v první zatáčce.

Při svém třetím startu narazil Norbert Magosi na Filipa Šiteru. Ale mšenský junior, který letošní podzim létá na českém plochodrážním nebi s razancí obřího vesmírného asteroidu, pokazil start. Zatímco se Maďar ujímal vedení, on musel řešit Juricu Pavliče. Když jej ve druhé zatáčce velkým obloukem objel, už žádné pomyšlení na atak vedoucí příčky. V jedenácté jízdě se sice po vylétnutí pásky dostal do vedení Luboš Tomíček, ovšem ve výjezdu vedl už zase Norbert Magosi.

Za těchto okolností se s plným bodovým počtem začal chystat na rozjížďku s číslem sedmnáct. Tu mohl konec konců považovat za generálku finálové jízdy. Kromě outsidera Olivera Özelta jej očekávala ještě polská dvojice. Ta pojala závod v neméně úspěšném stylu jako Norbert Magosi.

Rafal Chinski ovládl už rozjížďku s číslem jedna, zatímco Luboš Tomíček se musel v prvé zatáčce cpát pod Marco Müllera. Stejně tak uletěl po startu páté jízdy a duel Vladimíra Višvádera s Martinem Málkem se jej vůbec netýkal. Přehlídku brilantních startů Rafala Chinského nenarušili po druhé úpravě dráhy ani Richard Wolff, ani Věroslav Kollert. Pouze Filipu Šiterovi se ve třinácté jízdě podařilo před Poláka dostat. Leč chvíle jeho vedení byly přesně ohraničeny výjezdem z první zatáčky.

Sebastian Kowolik se v rozjížďce s číslem čtyři zbavil Filipa Šitery, když jej v prvém oblouku nasměroval na venek. V sedmé jízdě pak na stejném místě podjel Věroslava Kollerta, jemuž se starty začínají náramně dařit. Ve výjezdu z první zatáčky desáté jízdy objel Martina Málka. A stejnou věc provedl i Richardu Wolffovi ve čtvrté sérii.

Rozjížďka s číslem sedmnáct už tedy nemohla nic změnit na skutečnosti, že se do finále dostanou oba Poláci a Maďar. Čisté skóre zde udržel Norbert Magosi. Po vylétnutí pásky sice nezaváhal Rafal Chinski, ovšem Norbert Magosi jej pokořil v prvé zatáčce. Na svého kolegu se tlačil i Sebastian Kowolik. Svůj útok z pravé strany protilehlé rovinky dotáhl do úspěšného konce ve druhém oblouku.

Česká bitva o finále
Jak už bylo řečeno, českým závodníkům byla v sobotu v Březolupech určena pozice sekundantů oběma Polákům a Norbertu Magosimu. A na vítězství našich barev si osm stovek
přihlížejících diváků muselo počkat do rozjížděk, v nichž vedoucí trio nestartovalo. V první sérii jejich apetit dokázal uspokojit pouze Martin Gavenda. Na novém typu pneumatiky Mitas nedal permanentně útočícímu Věroslavu Kollertovi ani náznak šance.

Prvé dvě série ukázaly, že největší čáku na poslední volné místečko ve finálové jízdě si začal dělat Filip Šitera. Přišel v nich o body pouze v rozjížďce s číslem čtyři, v níž podlehl Sebastianu Kowolikovi. Ve druhé sérii už slavil triumf. Sice na něho odstartoval Richard Wolff, jenže od prvního výjezdu úřadoval právě Filip Šitera.

Ostatní naši krajané tu lehce, tu výrazněji bodově ztráceli. Richard Wolff, jeden z největších favoritů, před Filipem Šiterou podlehl nejen Norbertu Magosimu, ale také Martinu Málkovi. Březolupský junior pak zaváhal v páté jízdě, když k úvodním dvěma bodům přidal jen jeden jediný. O vítězství Rafala Chinského sice nemohlo být vůbec pochyb, ovšem před Martina Málka se natlačil i Vladimír Višváder. Razantně se na druhém místě udržel i po průjezdu prvou zatáčkou a Martin Málek na něho už nic nevymyslel. Nicméně i Vladimír Višváder se po svém druhém startu nezařadil do špičky. Předtím totiž ve čtvrté jízdě přišel o třetí místo kvůli přetrženému řetězu a následnému pádu.

Rubriku ztrát si vyplňoval i Věroslav Kollert. Prohra se Sebastianem Kowolikem nebyla nikterak neočekávaná, ovšem druhé místo za Martinem Gavendou ve třetí jízdě způsobilo slušný rozruch. Ztrácel ovšem i Luboš Tomíček. Nejprve s Rafalem Chinskim, posléze v téměř ryze české šesté jízdě s Filipem Šiterou a Richardem Wolffem.

Ve třetí sérii čekali na Martina Málka a Richarda Wolffa oba Poláci. Rafal Chinski nejprve porazil domácího juniora a Sebastian Kowolik vzápětí i Richarda Wolffa. Filip Šitera se zase dostal do křížku s Norbertem Magosim. Po intermezzu s Juricou Pavličem mšenskému jezdci Maďar uletěl.

Nakonec Filip Šitera
Nicméně i přesto zůstával Filip Šitera nejvážnějším kandidátem na čtvrté místečko ve finálové jízdě. Ve čtvrté pětině však došlo k mírnému posunu v situaci. Martin Málek ve slaběji obsazené patnácté rozjížďce objel všechny své konkurenty okolo prken. Tím se jeho skóre vyšvihlo na osm bodů. Filip Šitera sice ve třinácté jízdě nejlépe odstartoval, ovšem už od prvé zatáčky všechno kontroloval Rafal Chinski. Průběžný zisk mšenského závodníka tedy činil devět bodů. Březolupský borec jej tak začal bezprostředně ohrožovat, zatímco sedmibodový Richard Wolff po prohře s Norbertem Magosim byl z finálové hry venku.

Martin Málek a Filip Šitera na sebe narazili až ve dvacáté jízdě. Po vylétnutí pásky neponechal Filip Šitera vůbec nic náhodě a usadil se v čele. Naopak Martin Málek musel řešit zle dotírajícího Věroslava Kollerta. Když se jej zbavil, zkusil pár útoků na vedoucího Mšeňáka. Ale marně.

Filip Šitera se tak mohl jako jediný z našich závodníků chystat na boj proti fenomenálním Polákům a Maďarovi. Žlutá startovní pozice však nebyla pro rychlý startovní manévr příliš optimální. Filip Šitera však přesto útočil. V prvém oblouku se dostal před Sebastiana Kowolika. Blízko byl i druhý Rafal Chinski, jenže ve výjezdu se mšenský závodník dostal moc daleko z ideální stopy. A klesl zpět na poslední místo.

Norbert Magosi, Rafal Chinski, Sebastian Kowolik a Filip Šitera. Takové bylo pořadí při vjezdu do druhého zatáčky úvodního okruhu. A nic nesignalizovalo, že by se na něm mělo cokoliv změnit. Jenže ve třetím kole vydechl motor Rafala Chinského naposledy. „Life is life,“ komentoval později svůj výpadek potrefený Polák.

Nicméně nevědomky zbytek finále zdramatizoval. Zkřížil totiž cestu svému krajanovi. A Filip Šitera se dostal do bitevní vzdálenosti. Celou dobu až k šachovnicovému praporu komplikoval Sebastianu Kowolikovi život. A v cíli mu ke druhému místo chyběl opravdu jen kousíček.

Vedle vítězů však mohli slavit i pořadatelé. Prosluněný mítink se slušnou mezinárodní konkurencí vedle nebývalé návštěvy totiž do ochozů březolupského stadiónu přilákal také sponzory a představitele zlínského kraje. O tom, že vedení klubu využilo jejich přítomnosti jaksepatří svědčí i fakt, že druhý ročník Slováckého oválu je již dnes v návrhu předběžného kalendáře sezóny 2005.

Hlasy z depa
„Dráha byla dobrá a mně to jelo,“ konstatoval po závodech nejlepší z Čechů Filip Šitera. „Škoda, že jsem ve finále jel až ze čtyřky. Bylo to po úpravě dráhy a po venku to nejelo. Byl jsem tam třetí, druhej. Chtěl jsem tam zabojovat, ale pak jsem málem šel na hubu.“ Nicméně oba Poláci a Norbert Magosi jej v základní části porazili… „V základní části byli lepší,“ připustil mšenský junior. „Ale ve finále jsem si věřil. Pořád jsem útočil. Motorka jela super a já občas taky (smích). Chyběl mi kousek. Asi tak deset centimetrů (smích).“

„Doma je to asi nejhorší,“ posteskl si Martin Málek. „Naposledy jsem tady jel asi před měsícem. Zezačátku jsem nevěděl, kam mám jet. Nejprve to bylo dobré po lajně, pak na venku a po středu. A navíc mi tam Vlado Višváder udělal trošku dusno. A ještě tak velký umělec nejsem, abych ho předjel.“ Po třetím místě v rozjížďce s číslem pět se to však začalo otáčet. „Nevyšla mi ta poslední jízda,“ komentoval Martin Málek. „S Filipem jsme odstartovali, ale on mě pak zavřel. Natlačil mě na vnitřek. A tam byl rantl a já o něj zakopnul. Páté místo sice není k zahození, ale já jsem počítal s lepším umístěním.“

„Nechci se vymlouvat, ale fakt se necejtím dobře,“ řekl Richard Wolff. „Chtěl jsem ale tenhle závod jet a tak jsem to risknul. Teď si ale dám až do ligy pauzu s tréninkem. Jednu nohu mám ještě bolavou od řetězu, v druhý třísla a ještě rameno. Jsem takovej kompletně oslabenej.“ A jak pražský závodník prožíval závod? „Dnes jsem se nedostal k tomu to naladit,“ přiznal. „Převody a tak. V první jízdě, když jsem jakž takž odstartoval, předjel mě Martin Málek. A tak se do finále postoupil nedá! Je to pro mě neúspěch. Určitě jsem chtěl bednu. Snad naberu sílu a ve čtvrtek v Plzni jdeme do toho. Pak mě čeká ještě v sobotu Super Prix.“

„Krásný počasí, krásný závody,“ vyjádřil se Luboš Tomíček. „Jinak nevím, co ti mám říct. Je to o startech. Zjišuju, že to bez nich nejde. Včera v Míšni jsem to taky musel honit zezadu. Ale ono to přijde.“

„Nebyl jsem spokojenej,“ konstatoval Věroslav Kollert. „Nikdy totiž nejsem spokojenej. A navíc jsem se tady nechal v první jízdě blbě předjet od Martina Gavendy. To bylo na zastřelení! Pak jsem se snažil, ale bylo to málo.“ A jak se mšenskému jezdci závodí s motorem GM? „Dobrý, zatím bez poruch,“ pochválil Věroslav Kollert italský agregát. „Není to ale něco úplně zázračnýho, jak všichni povídaj. Jenže jestli se potvrdí, že vydrží dýl, je lepší než Jawa.“

1. Norbert Magosi, H	3 3 3 3 3	15	1.
2. Sebastian Kowolik, PL	3 3 3 3 2	14	2.
3. Filip Šitera, Mšeno	2 3 2 2 3	12	3.
4. Rafal Chinski, PL	3 3 3 3 1	13	E
5. Martin Málek, Březolupy	2 1 2 3 2	10
6. Richard Wolff, Markéta Praha	1 2 2 2 3	10
7. Luboš Tomíček, Olymp Praha	2 1 1 2 3	9
8. Marco Müller, D	1 2 3 1 0	7
9. Věroslav Kollert, Mšeno	2 2 1 1 1	7
10. Martin Gavenda, Březolupy	3 0 0 0 2	5
11. Jurica Pavlič, CRO	0 0 1 2 2	5
12. Vladimír Višváder, Březolupy	F 2 2 0 1	5
13. Zdeněk Šuranský, Mšeno (res)	1 1 1	3
14. Manuel Nowotny, A	1 F 0 1 E	2
15. Ján Halabrín, SK	E 1 0 0 0	1
16. Mario Özelt, A	T 0 1 0 0	1
17. Ivan Vargek, CRO	0 1 F/R – –	1
18. Vladislav Troják, Březolupy (res)	0	0

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)